pis.178. Podle § 5 odst. 1 pís. i) z. č. 361/2000 Sb. Řidič je kromě povinností uvedených v § 4 dále povinen zajistit bezpečnost přepravované osoby nebo zvířete8) a bezpečnou přepravu nákladu.179. Podle § 7 odst. 1 pís. b) vyhl. č. 209/2018 Sb. (1) Rozměry vozidel a jízdních souprav včetně nákladu, jejichž překročení ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, a jejich hodnoty jsou b) výška, která činí u 1. vozidel, včetně sběračů tramvají a trolejbusů v nejnižší pracovní poloze - 4,00 m, 2. vozidel kategorie L - 2,50 m, 3. vozidel kategorií N nebo O, určených pro přepravu vozidel - 4,20 m, 4. jízdní soupravy tažného vozidla s návěsem - 4,08 m, 5. vozidel hasičských záchranných sborů a jednotek požární ochrany - 4,20 m.180. Podle § 2079 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) (1) Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. (2) Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.181. Podle § 2106 o. z. (1) Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. (2) Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. (3) Nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107.182. Podle § 2107 o. z. (1) Je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. (2) Dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady. (3) Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.183. Podle § 489 o. z. Věc v právním smyslu (dále jen „věc“) je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.184. Podle § 496 odst. 1 o. z. Hmotná věc je ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu.185. Podle § 499 odst. 1 o. z. Movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu, je zastupitelná; ostatní věci jsou nezastupitelné. V pochybnostech se případ posoudí podle zvyklostí.186. Podle § 501 o. z. Soubor jednotlivých věcí náležejících téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, pokládá se za celek a tvoří hromadnou věc.187. Podle § 505 o. z. Součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.188. Podle § 510 o. z. (1) Příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Byla-li vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím. (2) Má se za to, že se právní jednání a práva i povinnosti týkající se hlavní věci týkají i jejího příslušenství.189. Podle § 511 o. z. Jsou-li pochybnosti, zda je něco příslušenstvím věci, posoudí se případ podle zvyklostí.190. Podle § 583 o. z. Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.191. Podle § 584 o. z. (1) Týká-li se omyl vedlejší okolnosti, kterou ani strany neprohlásily za rozhodující, je právní jednání platné, ale osoba uvedená v omyl má vůči původci omylu právo na přiměřenou náhradu. (2) Bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné, třebaže se omyl týká jen vedlejší okolnosti.192. Podle § 586 o. z. (1) Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. (2) Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.193. Podle § 2001 o. z. Od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.194. Podle § 2002 o. z. (1) Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. (2) Strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.195. Soud v řízení provedl důkazy, ze kterých učinil svá skutková zjištění, jak jsou uvedena výše. Soud dospěl k závěru, že provádění dalších důkazů v řízení označených stranami je nadbytečné a nepřinese ničeho nového pro objasnění skutkového stavu věci. Proto návrhy na provedení všech dosud neprovedených důkazů zamítl. K důkazu nebyly prováděny ani listiny na č. l. 303-537, které žalobce předložil, jde o texty pramenů práva EU. Právo jako takové, které dle tvrzení dopadá žalobce dopadá jako regulující na projednávanou věc, se neprokazuje, tedy soud je k důkazu neprovádí. I takovéto dokazování je svou povahou nadbytečné. Žalobce navrhl i položení předběžné otázky na výklad unijního práva k SD EU. Soud dospěl k závěru, že takového interpretačního zásahu SD EU v projednávané věci není třeba. Věc se řídí českým právem, které je svou povahou implementací evropského práva, české právo je na místě interpretovat výkladem eurokonforním. Soud tak v tomto řízení učinil a nenalezl jakýkoli rozpor, či jiný legitimní důvod pro položení předběžné otázky SD EU. Bylo rovněž nadbytečné dotazovat se centrálních autorit pro danou oblast v každém členském státě EU, jak je regulována problematika (skutkové okolnosti projednávané v tomto řízení) jejich národním právním řádem, který rovněž je, respektive měl by být, správnou implementací práva EU. O obsahu práva EU regulující v řízení projednávaný skutkový děj ani o obsahu českého národního práva regulujícího v řízení projednávaných skutkový děj ani o jeho eurokonformitě tento soud žádné pochybnosti nemá. V řízení žalobce navrhl vstup dvou subjektů do řízení jako vedlejších účastníků, a to , právnická osoba, a STK , adresa, . Oba označené subjekty takovou svou účast v řízení odmítly.196. Soud zhodnotil důkazy v řízení provedené, přihlédl k tvrzením účastníků řízení i k tomu, co dále vyšlo v řízení najevo a dospěl postupem dle § 132 o. s. ř. k závěru, že žalobcova žaloba důvodná není a je na místě ji zamítnout z důvodů, jak jsou níže uvedeny.197. Žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu kupní o prodeji předmětu koupě za ujednanou cenou. Žalobce tvrdí, že si vybral na internetových stránkách žalovaného předmět koupě. Z uvedeného je zřejmé, že hodlal objednané zboží užívat společně a žalovanému toto bylo známo. Konstrukce s plachtou svým rozměrem odpovídá rozměru (ploše) vozíku a je na něj připevnitelná (jako volitelné příslušenství) čtyřmi šrouby v rozích. Námitka žalovaného z odporu ze dne 3. 12. 2025, že je otazné, zda chtěl žalobce užívat přívěsný vozík s konstrukcí s plachtou společně tak zcela zjevně není důvodná. Tuto informaci žalovaný měl. Žalovaný dodal žalobci předmět koupě na místo určené žalobcem. Žalobce předmět koupě převzal dne 27. 9. 2021, současně uplatnil v předávacím protokolu závady a následně dne 28. 9. 2021 reklamaci. (V reklamaci jsou uvedeny i závady, které se netýkají předmětu prodeje, týkají se dalšího zboží objednaného až později jak se podává z bodu 68. a 70. odůvodnění rozsudku.) Žalobce společně s předmětem koupě předal i technický průkaz k přívěsnému vozidlu. Reklamační řízení bylo ukončeno žalovaným dnem 27. 10. 2021.198. Dne 22. 9. 2025 po kontrole na , právnická osoba, se žalobce dotazoval, jak má po této kontrole postupovat a žádal o záznam do technického průkazu, což dne 23. 9. 2025 žalovaný odmítl. Dne 30. 9. 2025 žalobce odstoupil od smlouvy, protože byl uveden v omyl.199. Účastníci řízení tvrdili, že uzavřeli kupní smlouvu. Toto tvrzení účastníků řízení bylo v řízení prokázáno e-maily žalobce a žalovaného. Jde smlouvu kupní dle § 2079 o. z., kterou spolu uzavřely dvě obchodní korporace. Na projednávanou věc proto nedopadají zákonná ustanovení o ochraně spotřebitele dle § 1810 o. z. až § 1867 o. z.200. Žalobce tvrdil, že předmět prodeje objednal jako jednu věc, tvrdil, že tato věc mu měla být dodána jako celek. Podle § 489 o. z. je předmět prodeje svou povahou věcí, neboť věcí vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Předmět prodeje je svou povahou věcí hmotnou dle § 496 odst. 1 o. z. Soud se dále zabýval tím, zda předmět prodeje se samostatným jedním předmětem dle § 496 odst. 1 o. z., nebo věcí hromadnou dle § 501 o. z., nebo jde o prostý soubor movitých věcí.201. Žalobce v řízení tvrdil, že konstrukce s plachtou je součástí věci dle § 505 o. z., a to vozíku, respektive předmětu prodeje, který je jedinou věcí. Žalovaný tvrdil, že jde o příslušenství dle § 510 odst. 1 o. z., a to příslušenství vozíku.202. Platí, že věc hromadná dle § 501 o. z. je právní fikcí, že věci, které jsou v ní seskupeny, ztrácí po dobu, kdy jsou součástí věci hromadné, své postavení samostatného předmětu soukromoprávních vztahů ve prospěch věci hromadné, dokud trvá vůle toho, komu věci náleží, disponovat s těmito věcmi jako s věcí hromadnou. Právní význam § 501 o. z. spočívá v tom, že při převodu věci hromadné není potřeba popisovat jednotlivé věci, které tvoří věc hromadnou.203. Při uzavření kupní smlouvy převáděl vlastnické právo k předmětu prodeje žalovaný. Vlastníkem předmětu prodeje byl žalovaný. Žalovaný nabízel na svých webových stránkách vozík a různá možná volitelná příslušenství vozíku. Samostatně u každé položky, tj. každé věci, byly uvedeny ceny. V rámci e-mailové komunikace se žalobce dotazoval na jednotlivé položky, zejména však samozřejmě na vozík-přívěs. Žalovaný nabízel jednotlivé movité věci, takto byla určena i jejich cena, jak se ostatně podává i z faktury žalovaného ze dne 15. 9. 2021, ve které jsou uvedeny 4 samostatné položky: 1. přívěs Klabo 270x155B 1800 továrně nový přívěs barva šedá za 60 780 Kč, 2. P147 držák pomocného kolečka za 90 Kč, 3. P231 kolečko podpůrné za 600 Kč, 4. P680 plachta s konstrukcí Klabo 270 H-110 v ceně 11 490 Kč, v součtu celkem 72 960 Kč včetně DPH. Takto tedy žalobce předmět prodeje koupil. Soud tak uzavírá, že žalobce koupil 4 samostatné hmotné movité věci dle § 489 o.z., § 496 odst.1 o. z. § 499 odst. 1 o. z.204. Žalobce a žalovaný komunikovali o dodání předmětu prodeje. Žalobce v e-mailu ze dne 2. 9. 2021 8:24 hod. uvedl, že požaduje dodávku jako celek dodanou do Písku. Soud vyložil toto právní jednání tak, že žalobce požadoval dodání předmětu prodeje současně, tedy nikoli ve dvou a více různých zásilkách. Vnímání předmětu prodeje jako samostatných movitých věcí ze strany žalobce vyplývá i z následného postupu žalobce, když uváděl, že de o samostatné věci, je možné vydání pouze konstrukce s plachtou k vyřízení reklamace (body 89., 95. 101., 109., 111., 117. odůvodnění rozsudku). Soud tedy postupoval při výkladu tohoto žalobcem označeného právního jednání podle § 555 o. z. a § 556 o. z.205. Předmět prodeje ke dni prodeje a převodu vlastnického práva k předmětu prodeje na žalobce byl tvořen 4 různými movitými věcmi. Žádná z těchto věcí nebyla součástí druhé věci. Uvedené 4 různé movité věci lze užívat společně. Vozík lze užívat samostatně. K lepší manipulaci s vozíkem je určeno kolečko a jeho držák (může totiž sloužit i k upevnění jiného předmětu). K přikrytí korby vozíku, případně nákladu na korbě vozíku slouží plachta a konstrukce. Pro součást věci dle § 505 o. z. platí, že součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Oddělením uvedených 4 věcí od sebe nedochází k jejich znehodnocení. Oddělení je možné. Podle technické specifikace vozíku a konstrukce s plachtou se konstrukce s plachtou k vozíku připojuje nasazením, zajištěným šrouby v rozích. Použití šroubů je technickým způsobem připojení jedné věci k druhé. Z povahy věci je toto připojení potřebné, konstrukci s plachtou nelze na vozík pouze položit. Každý předmět na korbě vozíku je totiž potřebné zajistit tak, aby korbu vozíku samovolně neopustil. Svou povahou konstrukce s plachtou a kolečko s držákem kolečka jsou každé samostatným příslušenstvím vozíku ve smyslu § 510 odst. 1 věta první o. z., podle kterého příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Toto právní posouzení konstrukce s plachtou jako příslušenství vozíku je plně v souladu s obecnou zvyklostí dle § 511 o. z.206. Předmět prodeje byl žalobci předán dne 27. 9. 2021, společně s předmětem prodeje byl žalobci předán čistopis technického průkazu k vozíku (v souladu s § 2094 o. z.) obsahující technickou specifikaci vozíku, tedy všechny údaje evidované v registru vozidel. Tato specifikace byla zcela dostačující, neboť příslušný městský úřad vystavil při registraci vozíku technický průkaz s těmito údaji a vozidlo zaevidoval na prvního vlastníka , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, V řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by některý z těchto potřebných údajů absentoval. V technickém průkazu jsou uvedeny i rozměry vozíku včetně jeho výšky 910 mm (bod 144.odůvodnění rozsudku). Jde o výšku vozíku, tedy věci, pro kterou byl vystaven technický průkaz. Takto žalobce technický průkaz přijal, následně jej nový vlastník předmětu prodeje , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, předložil k zápisu příslušnému úřadu.207. Rozměry vozíku, výška vozíku byly uvedeny v popisu předmětu prodeje. Žalobce tvrdí, že byl uveden žalovaným v omyl. Byl mu dodán vozík s připevněnou konstrukcí s plachtou. Při technické kontrole bylo technikem zjištěno, že v této podobě je výška vozíku 2 100 mm, v technickém průkazu je uveden údaj 910 mm. Rozdíl těchto výšek je 1 190 mm. Tento rozdíl je zcela zjevný, byl zjistitelný již dne 27. 9. 2021 při převzetí předmětu prodeje. Zjevně nejde o žádnou vadu skrytou. Výška předmětu a rozdíl výšky 1 190 mm jsou zjistitelné vlastní vizuální prohlídkou předmětu prodeje při jeho převzetí dle § 2104 o. z.208. Žalobce se nejen před objednáním předmětu prodeje, ale i poté, co objednávku učinil až do dodání předmětu prodeje dotazoval na celou řadu vlastností předmětu prodeje. Žalovaný všechny jeho dotazy zodpověděl. Dotazy žalobce vycházely z toho, jak žalovaný popisoval předmět prodeje, tj. jednotlivé movité věci popisoval na svých webových stránkách, jak je prokázáno například e-mailem ze dne 30. 7. 2021 (bod 33. a 34. odůvodnění rozsudku). Od počátku bylo mezi účastníky řízení jednáno o tom, že žalobce poptává u žalovaného pro svou potřebu vozík, který bude možno užívat s konstrukcí s plachtou i bez této konstrukce. Žalobce se dotazoval na technické kategorie například v e-mailu ze dne 31. 8. 2021 (bod 39. odůvodněné rozsudku). Žalovaný e-mailem ze dne 15. 9. 2021 zaslal žalobci k jeho žádosti technickou specifikaci vozidla (bod 64. odůvodnění rozsudku).209. Z uvedeného soud činí závěr, že tu není žádné jednání, kterým by žalovaný žalobce před uzavřením smlouvy dne 2. 9. 2021 uvedl v omyl. V řízení nebylo zjištěno ani prokazováno, že by žalovaný tím, že uzavřel se žalobcem kupní smlouvu dne 2. 9. 2021 získal nějakou výhodu. V řízení bylo prokázáno e-maily žalovaného, že žalovaný v době po 29. 9. 2021 nabízel žalovanému vrácení peněz s tím, že si předmět prodeje od žalobce převezme. Byl to žalobce, kdo takový postup odmítl. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce utrpěl skutečností zjištěnou technikem STK , adresa, dne 22. 9. 2025 utrpěl nějakou újmu. Od 27. 9. 2021 ostatně nebyl vlastníkem předmětu prodeje. To, co bylo zjištěno jako závada technikem STK , adresa, , společník žalobce ve skutečnosti zjistil až dne 22. 9. 2025. To, že uvedené společník žalobce jako vlastník předmětu prodeje zjistil až 22. 9. 2025 samo o sobě nesvědčí o tom, že žalobce byl žalovaným uveden v omyl. Společník žalobce nebyl v žádném právním vztahu se žalovaným. Smluvním partnerem společníka žalobce jako vlastníka předmětu prodeje ke dni 22. 9. 2025 byl žalobce.210. Výše popsaná e-mailová komunikace probíhala mezi dvěma obchodními korporacemi. Bylo věcí postupu obou jednajících subjektů, aby se navzájem dotázaly na informace, které v té době potřebovaly za potřebné jako informace pro uzavření smlouvy. Žalobce vyjednával od července 2021 až do učinění objednávky 2. 9. 2021, kdy se rozhodl učinit závaznou objednávku, a na další informace ohledně již objednaného předmětu prodeje se dotazoval i poté. Proces kontraktace byl standardním procesem kontraktace. Tak jak je možno jej hodnotit z pohledu jednajících a vzájemného vnímání jednání druhého kontrahujícího, a to žalobce jako osoby dle § 4 o. z. a žalovaného jako osoby dle § 5 o. z.211. Výška vozíku činí dle technického průkazu 910 mm, výška konstrukce s plachtou činí dle specifikace žalovaného 1 450 mm, součet těchto výšek činí 2 360 mm; jde o výšku vyšší než výška zjištěná technikem STK , adresa, .212. Ve sporu bylo pro obě strany sporu podstatné zodpovědět otázku, pro co je určující a závazná výška 910 mm a zda jak se na této výšce podílí výška konstrukce s vozíkem 1 450 mm. Soud vedl strany sporu ke smírnému vyřízení věci vzhledem k tomu, že soudu je uloženo § 99 o. s. ř. usilovat o smír. Vlastní dohoda stran sporu má mít přednost před vydáním rozhodnutí soudu. Dohoda stran je projevem vůle jednajících, je projevem smluvní autonomie stran spor. Soudní rozhodnutí autoritativně upravuje právní poměry stran sporu zpravidla v rozporu s vůlí nejméně jedné procesní strany.213. Pro soudní řízení bylo podstatné, aby strany sporu měly všechny podstatné informace pro to, aby mohlo dojít k tomu, aby vozík, který byl kontrolován na STK , adresa, s chybným výsledkem, mohl po uplynutí doby 30 dnů stanovené dne 22. 9. 2025 dosáhnout toho, aby vozidlo uspělo u technické prohlídky. Tuto prohlídku musí vozidlo absolvovat, aby mohlo být provozováno na pozemních komunikacích.214. Předmětem koupě byl primárně vozík. Vozík jako takový je předmětem registrace. Vozíku se přiděluje registrační značka. V technickém průkazu a registru vozidel jsou zapsány parametry tohoto vozíku jak, bylo prokázáno technickým průkazem (bod 173. odůvodnění rozsudku). Vozík byl při registraci od 27. 9. 2021 a dále do 27. 9. 2025 technicky způsobilý. Technická způsobilost po dobu 4 let nebyla nikým vyjma žalobce v rámci reklamačního řízení zpochybňována. Vozidlo bylo zapsáno v souladu s typovým schválením, tj. homologací, č. e27*2007/46*0376*00. Tato homologace byla rovněž provedena k důkazu. Vozík je technicky a právně přípojné vozidlo DC přívěs s nápravou uprostřed, kategorie vozidla O2, tovární značka KLABO, typ K3501, varianta 02H/15001500100R, druh typ 02 bočnice. Výška tohoto modelu činí 910 mm. Uvedená výška je v rámci intervalu výšek uvedených v typovém schválení pro tento typ vozíku.215. K vozíku typu DC 02 je možno připojit příslušenství. Tímto příslušenstvím je konstrukce s plachtou, která byla žalobci rovněž prodána v rámci předmětu prodeje. Jak již bylo výše uvedeno, jde o odnímatelné příslušenství. To, že jde o odnímatelné příslušenství, znamená, že není na vozíku nuceně umístěna trvale jako jeho součást. Plachtu s konstrukcí je možno sejmout. Plachtu s konstrukcí je možno na vozíku ponechat. Avšak ani v případě, že konstrukce s plachtou bude na vozíku ponechána trvale ve smyslu časovém, tedy nebude snímána, se konstrukce s plachtou nestává trvalou součástí vozíku z hledisek jiných, zejména pak z hlediska technického. Tedy ani tím, že taková konstrukce s plachtou bude připevněna na vozíku DC 02 nepřetržitě 4 roky, nezmění technický charakter vozíku na vozík DC 06. Jako vozík DC 02 byly vozík a konstrukce s plachtou věci vyrobeny a specifikovány výrobcem, tj. žalovaným a takto byly žalovaným žalobci prodány.216. Soudu v rámci řízení přísluší právně posoudit tyto skutečnosti a učinit tento právní závěr. Vozík splňuje parametry vozíku DC 02, takto byl prodán. Splňuje všechny parametry dle homologace č. e27*2007/46*0376*00 provedené k důkazu. Není tu tak žádná skrytá vada tvrzená žalobcem. Není tu žádné uvedení v omyl tvrzené žalobcem. Podrobněji k tomu ještě níže v odůvodnění rozhodnutí bod 220. a body následující.217. O technické způsobilosti vozíku rozhodl technik STK , adresa, . Jak bylo prokázáno i výpovědí svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , není toto posouzení správním rozhodnutím. Při technickém posouzení však jde o výkon státní správy. V rámci toho civilního soudního řízení o soukromoprávních nárocích účastníků řízení soud není oprávněn revidovat správnost takového postupu, tj. rozhodovat. Oprávněným subjektem k iniciaci takového přezkumu je pouze vlastník a provozovatel vozidla jako ten, jehož vozidlo bylo k technické kontrole přistaveno. Ke dni 22. 9. 2025 jím byl , tituly před jménem, , Jméno advokáta A, Ke dni rozhodnutí soudu v této věci on ani žalobce, který je od 30. 9. 2025 opět vlastníkem předmětu prodeje, jako vlastníci vozidla takové řízení nezahájili.218. Ústředním orgánem státní správy pro tento úsek výkonu státní správy je Ministerstvo dopravy. Soud proto vyžádal jeho odborné vyjádření. Ministerstvo dopravy se již v prvním odborném vyjádření vyjádřilo jednoznačně, když uvedlo, že technik STK , adresa, pochybil. Žalobce s obsahem tohoto odborného vyjádření nesouhlasil a uplatnil proti němu řadu výhrad a otázek. Tyto byly Ministerstvem dopravy zodpovězeny, opět se stejným závěrem. I v pořadí třetí odborné vyjádření Ministerstva dopravy obsahovalo stejnou odpověď. Tři obsahově shodná odborná vyjádření Ministerstva dopravy jsou v souladu s výše uvedeným právním názorem soudu.219. Žalobce v řízení obsáhle argumentoval a ke svým tvrzením označoval důkazy. Uvedené soud právně posuzuje následovně:, právnická osoba, e-mailu ze dne 22. 9. 2025 se , tituly před jménem, , Jméno advokáta A, dotazoval žalovaného, jak má postupovat (bod 125. odůvodnění rozsudku), žalovaný doporučil dne 23. 9. 2025 odejmout nástavbu s plachtou a vozík přistavit k STK (bod 126. odůvodní rozsudku). Tento postup není nesprávný, jak argumentoval žalobce. Žalobce reagoval informací ze dne 23. 9. 2025 získanou dle jeho sdělní od městského úřadu (bod 128. odůvodnění rozsudku). Tato informace se ale týká přívěsu s nástavbou pevně spojenou s vozíkem, tedy přívěsu jiné kategorie, a to přívěsu DC 06. Taková nástavba se totiž logicky do technického průkazu zapisuje, je totiž součástí samotného vozíku, tedy v registru vozidel bude uveden údaj o celkové výšce včetně této konstrukce. Stejně jako i tažné zařízení, které je součástí vozíku. V řízení vyšlo najevo, že žalobce v minulosti vycházel a i nyní vychází z doporučení a rad svědka , jméno FO, . , jméno FO, přebíral na základě pověření žalobce vozík. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že svědek poradil , tituly před jménem, , jméno FO, , aby nepostupoval tak, jak mu radil žalovaný, tj. aby jel na STK bez nástavby, že jde o odlišnou situaci, než je například v případě tzv. rakve na osobním automobilu, protože držáky i toto příslušenství je homologované, že k vozíku dodána nástavba a plachta homologaci nemá, na nástavbě ani na plachtě není žádný takový štítek, že plachta a konstrukce by měly být zapsány jako volitelné příslušenství v technickém průkazu stejně jako například širší kola u osobního automobilu, tj. jako alternativní možnost použití (bod 142. odůvodnění rozsudku).221. Vozík je přívěsným vozíkem dle § 2 pís. b) z. č. 361/2000 Sb., je určeno k tomu, aby bylo taženo jiným vozidlem dle § 2 odst. 3 z. č. 56/2001 , právnická osoba, provoz vozidla i přívěsného vozíků připojeného k vozidlu je povinné při pohybu v silničním provozu, aby předměty na vozidle byly umístěny tak, aby neohrožovaly a neomezovaly jiné účastníky silničního provozu. Z tohoto plyne, že každý předmět na vozíku musí být upevněn tak, aby nedošlo k jeho pádu na vozovku, případně neohrozil a neomezil jízdu samotného vozidla tak jak stanoví § 52 odst. 2 z. č. 361/2000 Sb. V uvedeném textu, jak je výše citován, to platí i pro zařízení sloužící k upevnění a ochraně nákladů jako jsou plachty, řetězy a lana. Plachta může být umístěna na vozíku, nebo na konstrukci. Ustanovení § 7 odst. 1 pís. b) vyhl. č 209/2018 Sb. stanovící nejvyšší povolené rozměry vozidel jízdních souprav výška maximální výška 1. vozidla je 4 000 mm. Výška vozíků s konstrukcí s plachtou zjištěná technikem , právnická osoba, i sečtením výšky vozidla a výšky konstrukce s plachtou je v rámci tohoto limitu. , adresa, 000 mm argumentoval rovněž žalovaný. Žalovaný však v řízení užíval zavádějící formulaci, že na konstrukci s vozíkem je třeba hledět jako na náklad. Konstrukce s plachtou není nákladem vozíku, je příslušenstvím vozíku. Pro výšku vozidla je právní úpravou předepsán výškový limit 4 000 mm.222. Svědek , jméno FO, vypovídal, že na konstrukci s plachtou není žádný homologační štítek. Poukazoval na jiné předměty, například na plastové víko, nebo střešní nosič. Obojí je příslušenstvím vozidla. Právní předpis stanoví povinnost pro technické schválení těchto výrobků. V seznamu těchto výrobků vyžadujících technické schválení však není uvedeno příslušenství – konstrukce s plachtou. To platí nejen pro české národní právo, které implementuje evropská právo, ale i o právo evropské. Žalobce tedy nemohl nalézt odpověď na otázku, zda a jaké technické požadavky musí splňovat příslušenství – konstrukce s plachtou, neboť taková právní úprava není. Jde přitom o oblast práva veřejného. Nelze tedy při jeho intepretaci postupovat stejně jako v případě práva soukromého a například analogicky požadavky stanovené pro vozíky DC 06 přenášet i na vozíky DC 02. Veřejné právo je zapotřebí interpretovat striktně.223. V době uzavření kupní smlouvy v září 2021 upravoval technickou způsobilost vozidel pode § 32 vyhl. č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel je výbava, jejíž technická způsobilost se schvaluje, a požadavky na její konstrukci a stav jsou uvedeny v části A přílohy č. , hodnota, k této vyhlášce. V 32 bodech jsou uvedeny jednotlivé předměty, v bodu 1 jsou to antény, v bodu 7 a) nosiče zavazadel střešní, v bodu 9. vnější plastové doplňky vozidel. Jde tedy o předměty, které jako předměty, pro které je stanovena povinná homologace. Konstrukce s plachtou jako taková v taxativním výčtu části A přílohy 12 uvedena není. V § 2 pís. c) vyhl. č. 341/2014 Sb. je definována výměnná nástavba jako samostatný technický celek, který je se základním vozidlem spojen nosičem výměnných nástaveb v rozebíratelném spojení. Příloha 12 v bodu E) upravuje opatřené této nástavby světlem. Proto taková konstrukce s plachtou nepodléhá homologaci a nemusí být opatřena štítkem.224. Shodný právní názor v rámci své svědecké výpovědi formuloval svědek , tituly před jménem, , jméno FO, . Zvláštní požadavek na technické schválení nebyl stanoven žádným právním předpisem práva EU platným a účinným v době uzavření kupní smlouvy v září 2021. Vyhláška č. 341/2014 Sb. byla účinná do 24. 6. 2023, nahrazena byla vyhl. č. 153/2023 Sb., který uvádí technické požadavky na konstrukci a stav výbavy v Příloze č. , hodnota, . Ani podle tohoto prováděcího předpisu konstrukce s plachtou schválení nepodléhají.225. Z uvedeného vyplývá, že na konstrukci s plachtou, která byla v rámci předmětu prodeje prodána žalobci nelze pohlížet jako na předmět vyrobený v rozporu s technickými předpisy. Pro užití konstrukce s plachtou s vozíkem pak tedy platí ustanovení z. č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu na pozemních komunikacích.226. Soud tedy uzavřel, že odstoupení žalobce od smlouvy ze dne 30. 9. 2025 nebylo důvodné a nevyvolalo zrušení kupní smlouvy účastníků řízení o převodu vlastnického práva k předmětu prodeje. Žalobce proto nemůže po právu žádat vrácení kupní ceny, kterou uhradil dle § 2079 odst. 1 o. z., neboť zaplacením této částky plnil svou smluvní povinnost. Stejně tak žalobce nemůže žádat zaplacení ceny technické prohlídky , právnická osoba, . Povinnost platit tuto částku má osoba, která vozidlo k prohlídce přistavila, respektive vlastník vozidla, tím byl , tituly před jménem, , Jméno advokáta A, Zaplacením této platby byla plněna povinnost uhradit cenu technické prohlídky. Není dán žádný právní důvod pro to, aby tuto částku žalobci hradil žalovaný.227. Žalobce je aktuálně podle výsledků dokazování vlastníkem předmětu prodeje. Žalobce tvrdí, že vlastnické právo nabyl 30. 9. 2025 od , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, Z tohoto tvrzení žalobce soud v řízení vychází (zápis v registru vozidel je povahy toliko evidenční, nikoli registrační). Vozík lze užívat na pozemních komunikacích. V řízení nebyla tvrzena žádná jiná další technická závada vozíku, či jeho příslušenství vyjma té, která byla zjištěna technikem , právnická osoba, dne 22. 9. 2025 spočívající v obtížích s výškou, která však ale závadou ve smyslu technickém závadou nebyla; šlo o chybné posouzení technikem , právnická osoba, . , adresa, na pozemních komunikacích je ovšem možný pouze v případě, že vozidlo absolvuje technickou prohlídku, u které nebude zjištěna závada tomu bránící v okamžiku provedení takové kontroly Povinnost zajistit provedení technické kontroly leží na vlastníku vozidla. Technická závada uvedená v protokolu STK , adresa, ze dne 22. 9. 2025 byla zjištěna chybně, takovou závadou vozidlo netrpí. , jméno FO, umístěním zakoupené konstrukce s plachtou na vozík na vozíku není provedena nepovolená změna nebo úprava vozidla, protože konstrukce s plachtou jak byla prodána v rámci předmětu prodeje je příslušenstvím vozíku, nikoli jeho součástí. Pochybení technika při provádění technické kontroly vozidla na STK nelze přenášet na žalovaného.228. Předmětem řízení bylo zaplacení peněžité částky. Povinnost vydat žalobci potvrzení o alternativním výbavní vozíku pro zápis alternativního příslušenství nebyla mezi účastníky řízení v rámci kupní smlouvy ujednána, nejde také ani o zákonnou povinnost žalovaného jako výrobce a prodejce předmětu prodeje. Není-li tu povinnost, není tu ani její porušení, a proto z uvedeného důvodu rovněž nelze platně odstoupit od smlouvy kupní uzavřené účastníky řízení.229. Strany sporu popisovaly a prokazovaly v řízení celý průběh jejich kontraktačního procesu a následnou komunikaci po e-mailu žalobce ze dne 28. 9. 2021, ve kterém žalobce vytýkal vady předmětu prodeje. Vady, které byly takto vytknuty, však nebyly předmětem řízení. Vada spočívající ve výšce vozíku s nástavbou mezi těmito vadami uvedena není. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný v navazující komunikaci nabízel žalobci zrušení smlouvy a vrácení kupní ceny oproti vydání předmětu prodej. To žalobce opakovaně odmítl. V řízení pak bylo dále ještě prokázáno, že žalobce konstatoval v rámci této komunikace, že některé vytýkané vady předmětu prodeje již sám odstranil. O vadě spočívající v tom, že konstrukce s plachtou tzv. nesedí, konstatoval, že bylo doporučeno ji přizvednout a přivrtat nové díry (bod 109. odůvodnění rozsudku), že tedy vady nechá opravit sám (bod 119. odůvodnění).230. Pro úplnost soud doplňuje, že z kupní smlouvy vzniká právní poměr mezi prodávajícím a kupujícím, tedy mezi žalovaným a žalobcem. Účastník smlouvy – kupující, je osobou oprávněnou dle § 2106 o. z. a § 2107 o. z. k uplatnění vad předmětu prodeje u prodávajícího. Stejně tak odstoupení dle § 2001 a násl o. z. je vyhrazeno pro účastníka smlouvy. Námitky stran nedostatku věcné legitimace účastníků řízení tak správně nebyly v řízení uplatněny. Uplatňovány byly mylně žalovaným v rámci e-mailové komunikace se žalobcem po 28. 9. 2025 a žalobce na to správně upozornil.231. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení232. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení státu mezi účastníky řízení výrokem II. rozsudku:233. Žalovaný měl ve sporu plný procesní úspěch, podle § 142 odst. 1 o.s.ř. mu náleží náhrada nákladů řízení. Žalovaný na náhradě nákladů řízení vyúčtoval celkem 136 427,50 Kč za a v souvislosti s 25 úkony právní pomoci po 4 060 Kč.234. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. úspěšnému účastníku řízení náleží náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v řízení. I přes větší rozsah spisového materiálu (celkem , hodnota, stran spisu, avšak z toho 234 stran textu práva EU) nešlo o skutkově a právně složitou věc. Předmětem řízení byl nárok klasifikovaný jako nárok z vadného plnění z kupní smlouvy uzavřené dle žalobních tvrzení dne 2. 9. 2021, a to vady skryté spočívající v rozdílu výšky vozidla skutečné a výšky vozidla zapsané v technickém průkazu zjištěné dle žalobních tvrzení dne 22. 9. 2025 a uplatněný žalobou u soudu dne 29. 10. 2025. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s argumentem, že předmět prodeje takovou vadou netrpí. Soud zrevidoval náklady řízení uplatněné žalovaným a dospěl k závěru, že žalovanému náleží náhrada účelně vynaložených nákladů řízení, a to nákladů právního zastoupení ve výši 96 594,30 Kč.235. Jde o odměnu 73 080 Kč za 15 úkonů právní služby, hodnota 4 060 Kč za 1 úkon dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., a to převzetí a příprava zastoupení, podání odporu 3. 12. 2025, doplnění tvrzení k výzvě soudu 22. 12. 2025, vyjádření k podání žalobce ze dne 21. 1. 2026, doplnění skutkových tvrzení 11. 2. 2026, za sdělení procesního stanoviska k smírnému vyřízení věci 16. 3. 2026 odměna ve výši ½ tarifní hodnoty, neboť jde o úkon jednoduchý, za vyjádření ze dne 1. 4. 2026 odměna ve výši ½ tarifní hodnoty, neboť jde opět o úkon jednoduchý, vyjádření ze dne 27. 4. 2026, účast u jednání soudu dne 27. 4. 2026, a to ve výši dvojnásobku, neboť jednání trvalo déle než 2 hodiny, od 13:00 do 16:17 s přestávkou přibližně 10 minut, sdělení k výzvě soudu dne 15. 5. 2026 (zástupce žalovaného učinil 2 různá podání uvedeného dne, sdělení mohla být obsažena pouze v jednom podání, proto přísluší odměna pouze za jedno z nich), účast u jednání soudu dne 19. 5. 2026, a to ve výši trojnásobku tarifní hodnoty, neboť jednání trvalo od 9:12 hod do 15:30 hod, s přestávkou od 10:51 do 12:30, podání ze dne 25. 6. 2026, za sdělení k výzvě soudu ze dne 1. 7. 2026 odměna ve výši ½ tarifní hodnoty, neboť jde o úkon jednoduchý, za sdělení k výzvě soudu ze dne 8. 7. 2026 - zaslání správného homologačního osvědčení odměna ve výši ½ tarifní hodnoty, neboť jde opět o úkon jednoduchý, účast u jednání dne 15. 7. 2026, a to ve výši trojnásobku, neboť opět trvalo déle než 4 hodiny od 9:00, kdy mělo začít (zástupce žalobce měl obtíže s dopravou kvůli kolonám na dálnici D1) do 14:45 s přestávkou. Dále jde o náhradu hotových výdajů 6 750 Kč za tyto úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. Žalovanému náleží dále náhrada za DPH ze součtu těchto částek dle § 137 odst. 2 o. s. ř., protože zástupce žalovaného je plátcem této daně.236. Zbývající náklady žalovaným uplatněné soud vyhodnotil jako vynaložené nikoli účelně k obraně procesních práv žalovaného v řízení. Došlo tedy ke snížení odměny u úkonů jednoduchých, jak je uvedeno výše, nepřiznání odměny za dva úkony právní služby – dvě písemná podání učiněná v jeden den. Dále nebyla přiznána odměna za 4 porady s klientem, které žalovaný uplatnil, a to: 10. 10. 2025, 11. 3. 2026, 11. 5. 2026 a 1. 7. 2026 a odměna za reakci na výzvu k plnění ze dne 15. 10. 2025.237. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. se náhrada nákladů řízení platí k rukám advokáta žalovaného, a to ve lhůtě tří dnů určené dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Důvody pro aplikaci § 150 o. s. ř. v řízení zjištěny nebyly.238. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení státu výrokem III. rozsudku:239. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Žalobce je povinen nahradit náklady řízení vzniklé státu vyplacením svědčeného svědku , jméno FO, , a to ve výši 6 473 Kč. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.