85.\tZdrojová trestná činnost (zdrojový trestný čin) musí být v rámci řešení předběžné otázky (§ 9 odst. 1 tr. ř.) dostatečně objasněna, výsledná skutková zjištění musí být popsána ve skutkové větě v rozsudku a tyto závěry a úvahy k tomu vedoucí musí být řádně rozvedeny a popsány v odůvodnění rozhodnutí.
86.\tPokud bude dokazováním provedeným v souladu s ustanoveními § 2 odst. 5, 6 tr. ř. zjištěno, že došlo ke spáchání zdrojové trestné činnosti a že konkrétní věc, s níž pachatel nakládal způsobem uvedeným v § 214 tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019 (resp. v § 216 odst. 1 tr. zákoníku, ve znění účinném od 1. 2. 2019), byla získána touto trestnou činností, byť není možno objasnit všechny její skutkové okolnosti, případně nelze zjistit či ztotožnit pachatele takového predikativního činu, pak pro dovození trestní odpovědnosti za podílnictví není nutné přesně označit zdrojový trestný čin odkazem na jedinou (konkrétní) skutkovou podstatu, a to bez ohledu na to, že budou přicházet v úvahu různé alternativy toho, jak by bylo možno právně kvalifikovat zdrojovou trestnou činnost.
87.\tUvedený závěr lze vztáhnout i na trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 tr. zákoníku, neboť ustanovení § 214 tr. zákoníku o trestném činu podílnictví bylo zrušeno novelou provedenou zákonem č. 287/2018 Sb. a skutková podstata podílnictví byla zahrnuta do ustanovení § 216 odst. 1 tr. zákoníku.
b)\tK posouzení dalších dovolacích námitek obviněného z hlediska jejich opodstatněnosti
88.\tPokud jde o jednotlivé námitky obviněného, jako opodstatněné byly shledány jeho výhrady proti skutkovým zjištěním vztahujícím se k otázce zdrojového trestného činu, pachatelství toho činu a vědomí obviněného o těchto okolnostech, tak jak byly okolnosti ohledně zdrojové trestné činnosti a vědomí obviněného o ní popsány (či naopak chybí) ve skutkové větě v napadeném rozsudku soudu prvního stupně, a to v konfrontaci se zjištěními, které v tomto směru vyplývají z provedeného dokazování. Pokud jde o ostatní námitky obviněného vztahující ke skutkovým zjištěním nižších soudů (zejména otázku způsobu nabytí listin zdůrazněnou obviněným, nepřípustný odkaz soudů na odborné vyjádření prof. JUDr. Jiřího Jelínka, CSc.), tyto se již rozcházejí s uplatněným dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
89.\tPokud jde o další námitky obviněného týkající se zejména objektivní a dílem také subjektivní stránky trestného činu, bylo je sice možné podřadit pod dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., ať již jde o podobu či míru konkretizace zdrojové trestné činnosti (viz část pod bodem VI. tohoto usnesení) nebo výhrady vztahující se k právnímu či jinému hmotněprávnímu posouzení (např. otázku, na jakém území byl trestný čin spáchán, otázku vydržení či jiného způsobu nabytí vlastnického práva k dotčeným listinám), pak tyto námitky obviněného byly z důvodů podrobně rozvedených shora shledány jako neopodstatněné. Stejně tak neopodstatněné jsou i námitky obviněného ohledně údajné podjatosti předsedkyně senátu soudu prvního stupně uplatněné s poukazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř.
90.\tNad rámec uvedeného velký senát trestního kolegia závěrem zdůrazňuje, že skutkové okolnosti projednávané věci, tak jak jsou uvedeny ve skutkové větě v rozsudku soudu prvního stupně a rozvedeny v jeho odůvodnění a jak zejména vyplývají z provedeného dokazování, nabízejí možnost i jiné právní kvalifikace jednání obviněného. S ohledem na skutková zjištění obsažená ve skutkové větě v rozsudku a spočívající v tom, že obviněný si byl vědom toho, že nemá svolení svědka A. L. k nakládání s listinami a archiváliemi jemu svěřenými, následně je bez vědomí tohoto svědka prodal svým jménem, resp. s nimi naložil jako s věcí vlastní, nabízí se právní kvalifikace jednání obviněného jako trestného činu zpronevěry podle § 206 tr. zákoníku. Takový závěr je však za stávajícího stavu předčasný, nicméně s ohledem na způsob, jakým v projednávané věci rozhodl velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu, je nezbytné, aby ho soud prvního stupně vzal v úvahu a vypořádal se s ním při právní kvalifikaci skutku spáchaného obviněným.
IX.
Způsob rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu
91.\tS ohledem na vše uvedené lze konstatovat, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 2. 2. 2023, sp. zn. 67 To 202/2022, došlo k zamítnutí odvolání obviněného, přestože byly v řízení před soudem prvního stupně dány důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř., byť nikoli v celém rozsahu, jak tvrdil obviněný. Tím byl naplněn i dovolací důvod obsažený v § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho druhé alternativě. Velký senát trestního kolegia však neshledal existenci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř., protože ve věci nerozhodl žádný vyloučený orgán.
92.\tZ rozvedených důvodů velký senát trestního kolegia podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 2. 2023, sp. zn. 67 To 202/2022, a jemu předcházející rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. 12. 2021, sp. zn. 44 T 34/2021. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. současně zrušil také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušená rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. pak Obvodnímu soudu pro Prahu 1 přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Věc se tak vrací do stadia řízení před soudem prvního stupně.
93.\tV dalším řízení je Obvodní soud pro Prahu 1 povinen se věcí znovu zabývat a náležitě vyhodnotit a odůvodnit naplnění objektivní stránky žalovaného trestného činu z hlediska existence zdrojového (predikativního) trestného činu. V návaznosti na to bude muset dále znovu vyhodnotit i okolnosti rozhodné pro naplnění subjektivní stránky trestného činu, jehož spáchání je mu kladeno za vinu, to vše při současném vypořádání se s obhajobou obviněného. Přitom je vázán právním názorem Nejvyššího soudu vysloveným v tomto usnesení (§ 265s odst. 1 tr. ř.).
94.\tAniž by velký senát trestního kolegia jakkoliv předjímal výsledek dalšího dokazování z hlediska ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., upozorňuje, že v případě, že soud prvního stupně dospěje k závěru o vině obviněného zločinem podílnictví podle § 214 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, bude nutné, aby rozhodná skutková zjištění promítl do znění skutkové věty rozsudku a své úvahy, kterými byl veden při hodnocení provedených důkazů, popřípadě pro které nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů, vyjádřil v písemném odůvodnění svého rozsudku, tak jak to požaduje ustanovení § 125 odst. 1 tr. ř. To platí i v případě, že by při novém projednání věci dospěl k závěru, že skutek spáchaný obviněným je třeba kvalifikovat jako jiný trestný čin (viz výše body 63. a 90. tohoto usnesení, případně bod 35. usnesení Městského soudu v Praze). Při případné změně právní kvalifikace žalovaného skutku pak bude muset soud prvního stupně na to upozornit obviněného podle § 225 odst. 2 tr. ř. a respektovat i ustanovení § 264s odst. 2 tr. ř., podle kterého platí, že bylo-li napadené rozhodnutí zrušeno jen v důsledku dovolání podaného ve prospěch obviněného, nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch.
95.\tVzhledem k tomu, že zjištěné vady napadeného rozhodnutí nemohl velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu odstranit v případném veřejném zasedání, rozhodl o dovolání obviněného podle § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 25. 3. 2026
JUDr. František Púry, Ph.D.
předseda velkého senátu
trestního kolegia Nejvyššího soudu
Vypracoval:
JUDr. Aleš Kolář