{"html": "<div class=\"doc\"><p>118.\tToto ustanovení bylo do trestního řádu zařazeno novelou provedenou zákonem č. 163/2016 Sb., s účinností od 1. 7. 2016, jejímž cílem bylo motivovat osoby k oznamování případů pasivní korupce a k efektivní spolupráci s orgány činnými v trestním řízení. Zákonem č. 287/2018 Sb. pak došlo s účinností od 1. 2. 2019 k zásadní novelizaci uvedeného zákonného ustanovení, kdy bylo před slovo slíbil vloženo sousloví „poskytl nebo“, čímž byl rozšířen okruh adresátů tohoto ustanovení o podezřelé, kteří již úplatek poskytli. O tom, že sousloví „slíbil úplatek” v sobě nezahrnuje také jednání spočívající v poskytnutí úplatku je, vzhledem k tomu, že došlo k posledně citované novelizaci, zřejmé. Na jednání obviněných R. P., V. J. a R. T. by ustanovení § 159c tr. ř. bylo aplikovatelné až ve znění zákona č. 287/2018 Sb., neboť na základě provedeného dokazování bylo postaveno na jisto, že část úplatku v celkové výši 5.000.000 Kč již byla obviněnými poskytnuta, jak ostatně správně připomněl i nalézací soud v bodě 125. odůvodnění rozsudku. To ovšem za předpokladu, že by byly splněny všechny podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení.</p><p>119.\tCitované ustanovení limituje svou aplikaci jednak taxativním výčtem v něm uvedených trestných činů, dále pak omezením okruhu osob na osoby v procesním postavení osoby podezřelé, která úplatek poskytla jen proto, že o to byla požádána a zároveň dobrovolně a bez zbytečného odkladu o tom učiní oznámení státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu a sdělí skutečnosti, které jsou jí známy o trestné činnosti toho, kdo o tento úplatek, majetkový nebo jiný prospěch požádal, a zaváže se podat v přípravném řízení i v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o těchto skutečnostech.</p><p>120.\tTrestný čin podplácení podle § 332 tr. zákoníku, z jehož spáchání byli R. P., V. J. a  R. T. podezřelí, následně obviněni a odsouzeni, je obsažen v taxativním výčtu §159c tr. ř. Nalézací soud ale správně konstatoval, že v době, kdy bylo předmětné ustanovení aplikovatelné, tito již nebyli ve věci osobami podezřelými, ale obviněnými, a o použití tohoto ustanovení se proto nedalo uvažovat. Trestní stíhání a s ním související změna procesního postavení bylo vůči obviněnému R. P. zahájeno dne 19. 3. 2018, proti obviněnému V. J. dne 9. 3. 2018 a proti obviněnému R. T. dne 12. 3. 2018. Ke dni 1. 2. 2019, kdy se právní úprava rozšířila i na oznamovatele, jež úplatek již poskytli, nebyli v postavení podezřelých a dané ustanovení na ně nebylo možno aplikovat. Závěru nalézacího soudu plně aprobovaném odvolacím soudem v bodě 51. odůvodnění jeho usnesení nemá Nejvyšší soud čeho vytknout. Nadto dodává, že nebyla naplněna ani podmínka oznámení této skutečnosti bez zbytečného odkladu. Obvinění byli požádáni o úplatek v době od května do září 2013 s tím, že osoby úplatek požadující mohou ovlivnit trestní stíhání v jejich prospěch, dojednali platební podmínky, a v termínech 2. 8. 2013, 16. 8. 2013 a 23. 8. 2013 předali celkem 5.000.000 Kč jako první část úplatku. Z úředního záznamu Policie České republiky pod č. j. UOOZ-1150/ČJ-2015-290010 ze dne 18. 6. 2015 vyplývá, že tohoto dne V. B. jako prostředník R. P., s nímž probíhala od 31. 3. 2015 komunikace přes aplikaci Skype, předal policejnímu orgánu flash disk s PDF soubory označenými jako „O. m.“, „Scan_Doc007“, „Scan_Doc008“, „Scan_Doc009“, „Scan_Doc010“, „Scan_Doc011“, dále PDF soubor „Z. O. 2“ a 12 zvukových záznamů. Z úředního záznamu Policie ČR, ÚOOZ SKPV Praha ze dne 17. 6. 2015, č. j UOOZ-1150/ČJ-2015-290010 (č. l. 12), a ze dne 14. 7. 2015, č. j. UOOZ-1150-13/ČJ-2015-290010 (č.l. 72), vyplývá, že informace k osobě R. P., „která má být na území ČR vydírána jistou osobou K. a osobou O.“ byla získána pracovníky uvedeného policejního orgánu v průběhu měsíce března 2015, kontakt s R. P. byl navázán až 31. 3. 2015, a první úřední záznam o podaném vysvětlení je datován dnem 11. 6. 2015 a jednalo se, jak již shora uvedeno, o vysvětlení podané R. T. První aktivita kohokoliv z obviněných, která by se dala označit jako učinění oznámení, tedy proběhla rok a půl poté, co mělo dojít k předání úplatku. Předmětné oznámení tak rozhodně nelze považovat za oznámení učiněné bez zbytečného odkladu.</p><p>121.\tK obviněným R. P. namítané dramatické změně procesního postavení druhé skupiny obviněných, kdy se jedná o námitku nepodřaditelnou pod žádný dovolací důvod, Nejvyšší soud pro stručnost odkazuje na bod 52. odůvodnění usnesení odvolacího soudu, který poukázal na to, že na počátku vyšetřování vycházel policejní orgán pouze z informací poskytnutých obviněnými, a až v návaznosti na nově shromážděné důkazy dospěl k tomu, že jednání obviněných R. P., V. J. a R. T. není na místě posuzovat jako jednání obětí bezprávné výhružky a silného nátlaku, ale jako účelové chování, které mělo za cíl si za úplatu zajistit příznivý průběh a výsledek proti nim vedeného trestního stíhání.</p><p>122.\tS ohledem na skutečnost, že Nejvyšší soud je stabilizovanými skutkovými zjištěními soudů nižších stupňů vyjádřených ve skutkové větě rozsudku vázán a nedovodil-li současně, že by právně relevantní námitky byly důvodné, dospěl k závěru, že dovoláními napadené rozhodnutí není zatíženo vytýkanými vadami. Obvinění současně uplatnili námitky totožné s těmi, které byly uplatněny v předcházejících fázích řízení, a Nejvyšší soud v této souvislosti připomíná, že „opakuje-li obviněný v dovolání v podstatě jen námitky uplatněné již v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, se kterými se soudy obou stupňů dostatečně a správně vypořádaly, jde zpravidla o dovolání zjevně neopodstatněné ve smyslu § 265i odst. 1 písm. e) trestního ř.“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 5 Tdo 86/2002 - Soubor rozh. NS č. 408, sv. 17).</p><p>IV.</p><p>123.\tPodle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné. S ohledem na shora uvedené důvody Nejvyšší soud v souladu s citovaným ustanovením zákona (§ 265i odst. 2 tr. ř.) dovolání obviněných O. O., R. P., V. J. a R. T. odmítl.</p><p>124.\tZa podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.</p><p>Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek     přípustný (§ 265n tr. ř.).</p><p>V Brně dne 12. 4. 2023</p><p>JUDr. Petr Šabata</p><p>předseda senátu</p></div>", "next": 0}