{"html": "<div class=\"doc\"><p>147.\tNejvyšší soud se konečně zabýval dovoláním obviněného K. K., které je zaměřené v zásadě pouze proti závěru o naplnění subjektivní stránky pomoci k přisouzenému trestnému činu. Dovolatel v této souvislosti, zjednodušeně vyjádřeno, namítá, že nejednal úmyslně, neboť nevěděl, že páchá trestný čin, že k jeho spáchání někomu pomáhá, ani že revizní zpráva bude užita pro účely získání licence, a že nebyl účastníkem žádného povolovacího řízení. Rovněž upozorňuje, že v roce 2010 nepanovala obecná shoda na tom, zda při revizi musí být již na elektrárně instalovány fotovoltaické panely a že podle jeho odborného názoru elektrárna z hlediska bezpečnosti splňovala veškeré podmínky pro vyhotovení kladné revizní zprávy. Uvádí také, že prováděl revizi pouze malé části FVE a že předložené revizní zprávy nebylo zákonnou podmínkou pro vydání rozhodnutí o povolení k předčasnému užívání stavby ani pro vydání licence na provoz elektrárny.</p><p>148.\tStejně jako u předchozích dvou dovolatelů je třeba konstatovat, že ačkoliv obviněný K. ve svém dovolání uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tř. ř., je tento dovolací důvod nutno posuzovat ve spojení s obviněným výslovně neuplatněným dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť z obsahu dovolání je zřejmé, že obviněný svojí argumentací nebrojí pouze proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž nebylo jeho odvolání proti výroku o vině vyhověno, nýbrž zejména proti rozhodnutí soudu nalézacího, který ho uznal vinným žalovaným skutkem.</p><p>149.\tStejně jako u předchozích dvou dovolatelů je Nejvyšší soud i v případě obviněného K. K. nucen konstatovat, že část jeho dovolací argumentace se nachází mimo rámec uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť ačkoliv je závěr o naplnění subjektivní stránky skutkové podstaty trestného činu bezpochyby závěrem právním, musí se tento závěr zakládat na skutkových zjištěních soudu vyplývajících z provedeného dokazování, stejně jako závěr o objektivních znacích trestného činu. Skutečnosti duševního (psychického) života významné pro právní závěr o tom, zda tu je zavinění a v jaké formě, jsou předmětem dokazování právě tak jako všechny ostatní okolnosti naplňující znaky trestného činu. Okolnosti subjektivního charakteru lze zpravidla dokazovat jen nepřímo, a to z okolností objektivní povahy, ze kterých se dá podle zásad správného myšlení usuzovat na vnitřní vztah pachatele k porušení nebo ohrožení zájmů chráněných trestním zákonem (srov. ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 219–220).</p><p>150.\tSkutkové povahy jsou tak námitky obviněného týkající se existence jeho úmyslu (byť nepřímého) pomoci obviněným P. N. a V. Š. ke spáchání trestného činu, jeho vědomosti o tom, že jím vyhotovená revizní zpráva bude použita jako podklad pro získání licence v řízení před Energetickým regulačním úřadem, jakož i toho, že prováděl revizi pouze části předmětné fotovoltaické elektrárny. I přes závěr o jejich skutkovém charakteru, a ačkoliv obviněný předmětem svého dovolání formálně námitku extrémního rozporu provedených důkazů s učiněnými skutkovými zjištěními neučinil, však Nejvyšší soud k nastíněným výhradám uvádí následující.</p><p>151.\tPokud obviněný namítá, že nevěděl, že jím vyhotovená revizní zpráva bude jedním z podkladů pro získání licence na provoz předmětné elektrárny, a že tedy nevěděl, že svým jednáním může pomoci prvním dvěma obviněným ke spáchání trestného činu, Nejvyšší soud je toho názoru, že obviněný, jako osoba s odbornou zkouškou, dlouhodobě činná v oblasti revizí elektrických zařízení, musel být alespoň v obecných obrysech obeznámen s nutností získání licence k výrobě elektřiny a prokázání bezpečnosti celého a funkčně dokončeného elektrického zařízení. Musel tedy mít s ohledem na svoje zkušenosti a znalost energetického sektoru alespoň rámcovou představu o tom, že revize a revizní zpráva nejsou prováděny pouze pro potřeby provozovatele elektrárny, ale že revizní zpráva coby doklad o provedené revizi bude použita k prokázání bezpečnosti elektrárny i v nějakém povolovacím řízení (byť si nemusel být vědom přesného typu řízení u konkrétního úřadu). Tuto námitku obviněného tedy není možné akceptovat.</p><p>152.\tZ hlediska právní kvalifikace jeho jednání je pak bezpředmětným jinak čistě skutkové tvrzení obviněného, že nebyl účastníkem stavebního, licenčního ani žádného jiného řízení. Jednání obviněného totiž soudy vyhodnotily toliko jako pomoc hlavním pachatelům P. N. a V. Š., kteří za využití mj. nepravdivé revizní zprávy získali příslušná povolení pro uvedení elektrárny ještě v roce 2010. Účast obviněného v těchto povolovacích řízeních tak z logiky věci není nutná. Jeho podíl na trestné činnosti totiž spočíval ve vyhotovení nepravdivých listin, které byly pro získání příslušných povolení nezbytné.</p><p>153.\tZavádějící je i argumentace obviněného, že prováděl revizi pouze malé části FVE a že na její další části byly prováděny další samostatné revize. Je pravdou, že poté, co obviněný nejprve na konci měsíce listopadu vystavil revizní zprávu na celou FVE W. o výkonu cca 11,3 MW, následně ve dnech 17. až 20. 12. 2010 provedl revizi pouze části elektrárny o výkonu cca 7,5 MW. Odhlédneme-li od tohoto samo o sobě značně podezřelého postupu, je nutno konstatovat, že revidovaná část o výkonu 7,5 MW rozhodně není pouze malá část FVE, nýbrž že se jedná o podstatnou část z původně plánované elektrárny, u které nakonec zůstalo (další části již nebyly ani později do provozu uvedeny). Z pohledu trestní odpovědnosti obviněného je však nejdůležitější, že trestná činnost obviněných P. N. a V. Š. se týkala právě této části FVE W. o výkonu 7,5 MW, neboť právě ve vztahu k ní se jmenovaní dopustili podvodného jednání.</p><p>154.\tZbylou část dovolacích námitek obviněného K. K. již s jistou dávkou tolerance lze pod uplatněný dovolací důvod podřadit. Ani tak se však nejedná o námitky opodstatněné.</p><p>155.\tPokud obviněný namítá, že v roce 2010 existovaly různé názory na to, zda lze provést revizi fotovoltaické elektrárny, na které ještě nejsou nainstalovány fotovoltaické panely, je možno připustit, že závěr, že panely musí být na elektrárně přítomny, vychází ze znaleckého posudku Českého vysokého učení technického vypracovaného (ČVUT) vedle znaleckého posudku Vysokého učení technického až v rámci řízení vedeného u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 2 As 313/2015. Podle názoru ČVUT, ke kterému se nakonec Nejvyšší správní soud přiklonil, je úkolem revizního technika i ověření shody reálného stavu s projektovou dokumentací (tedy včetně instalace fotovoltaických panelů), kontrola typů panelů, jejich počtu v porovnání s projektovou dokumentací a změření izolačního stavu řetězců panelů (tzv. stringů), kontrola uzemnění panelů v souladu s projektovou dokumentací a kontrola, že zapojené předměty nesou označené CE.</p><p>156.\tS ohledem na odlišnost odborných stanovisek citovaných vědeckých institucí lze do jisté míry souhlasit s argumentací obviněného, že v roce 2010 mohly v odborné veřejnosti (jejíž součástí byl i obviněný) existovat rozdílné názory na otázku nutnosti instalace panelů při provádění revize části nízkého napětí fotovoltaické elektrárny. Tvrzení obviněného, že jej jako revizního technika zajímala toliko bezpečnost nízkonapěťové části elektrárny a že pro něj nebylo vůbec důležité, zda panely jsou či nejsou instalovány, neboť panely mají vlastní revize a jeho revize by se tak na ně nevztahovala, je však nutno konfrontovat s provedenými důkazy, především pak se samotným obsahem jeho revizních zpráv.</p><p>157.\tPomineme-li prozatím skutečnost, že obviněný provedl nejprve ve dnech 26. 11. až 28. 11. 2010 revizi na zařízení o výkonu 11,3 MW, které ještě v té době prokazatelně nebylo dokončeno, a to ani v části nízkého napětí, a zaměříme-li pozornost na druhou revizní zprávu ze dne 20. 12. 2010 osvědčující revizi provedenou ve dnech 17. 12. až 20. 12. 2010, dojdeme k následujícím zjištěním.</p><p>158.\tZ citované druhé revizní zprávy se podává, že jejím předmětem je instalace 27 321 ks FV panelů, jejich propojení do stringů a napojení na 128 stringmonitorů, dále kabelové vedení ze stringmonitorů do 20 centrálních střídačů v 10 trafostanicích a dále uzemnění nosných konstrukcí FV panelů, stringmonitorů a trafostanic. Dále se v revizní zprávě uvádí konkrétní počty FV panelů a údaj o jejich typu a výrobci, jakož i mj. to, že jednotlivé trafostanice jsou uzemněny podle projektu, FV panely jsou pospojovány do stringů a do stringmonitorů.</p><p>159.\tNamítá-li tedy obviněný, že pro jeho revizi nebyl počet nainstalovaných panelů vůbec důležitý, je nutno si položit otázku, proč ve své revizní zprávě uváděl, že jejím předmětem je instalace 27 321 ks FV panelů, jejich propojení do stringů a napojení na 128 stringmonitorů. Pokud si obviněný takovýmto způsobem vymezil předmět své revize, působí jeho obhajoba založená na absenci zavinění značně nelogicky. Pokud by totiž v době provedení revize byl obviněný přesvědčen o tom, že přítomnost a počet fotovoltaických panelů není pro její provedení rozhodná, zcela jistě by předmět své revize formuloval jinak.</p><p>160.\tNeobstojí ani tvrzení obviněného, že údaj o počtu panelů byl pouze přejatou informací, neboť toto žádným způsobem z revizní zprávy nevyplývá. Naopak, zpráva působí dojmem, jako by údaj o počtu, druhu a celkovém výkonu panelů byl zjištěním samotného revizního technika.</p><p>161.\tCelkově pak lze konstatovat, že revizní zpráva je koncipována tak, aby vyvolala dojem, že je nejenom jako celek schopna bezpečného provozu, ale že je i kompletně dokončená.</p><p>162.\tJe navíc třeba upozornit na další podstatnou skutečnost, a sice že obviněný již jednu revizní zprávu vypracoval, a to dne 28. 11. 2010, kdy elektrárna nebyla ani zdaleka v takovém stavu, aby mohla být revize nízkonapěťové části provedena (např. v podstatné míře chyběla kabeláž NN, nebylo dokončeno uzemnění). Rovněž je důležité i zjištění, že ačkoliv bylo předmětem revize mj. i zapojení kabelů mezi panely, stringmonitory a trafostanicemi a uzemnění nosných konstrukcí FV panelů, stringmonitorů a trafostanic, ze stavebního deníku společnosti N.-E. se podává, že ještě dne 27. 12. 2010, tedy několik dní po skončení revize a po vypracování revizní zprávy, byly na elektrárně zapojovány kabely NN v trafostanici č. 2 a dne 28. 12. 2010 byly přepojovány NN kabely v trafostanicích č. 3 až 10. Ještě v době provádění revize pak podle tohoto stavebního deníku docházelo k zapojování uzemnění u trafostanic.</p><p>163.\tVšechna uvedená zjištění tak nasvědčují tomu, že obviněný byl srozuměn s tím, že jeho revizní zpráva obsahuje mj. i informace, které neodpovídají skutečnosti. Za situace, kdy obviněný si musel být vědom toho, že jeho revizní zpráva může být důležitým dokumentem v řízeních o povolení provozu elektrárny (viz výše), nelze než učinit závěr, že obviněný byl srozuměn s tím, že vyhotovením revizní zprávy v daném znění může napomoci investorům elektrárny, kterými byl P. N. a V. Š., k tomu, aby s její pomocí uvedly instituce, které o povolení provozu elektrárny rozhodovaly, v omyl ohledně stavu dokončenosti FVE W. Závěr soudů o zavinění obviněného ve formě nepřímého úmyslu ve smyslu § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku je tedy správný.</p><p>164.\tPokud jde o poslední dovolací námitku obviněného týkající se významu revizní zprávy pro řízení o povolení předčasného užívání stavby a pro licenční řízení, není podle Nejvyššího soudu pravdou, že revizní zpráva nebyla dokumentem potřebným k vydání těchto rozhodnutí. Stran řízení před Energetickým regulačním úřadem lze znovu zopakovat, že ověření bezpečnosti elektrárny bylo jednou z podmínek udělení licence, přičemž Energetický regulační úřad vycházel při zjišťování splnění této podmínky výlučně z předložených revizních zpráv. Stejná situace je i v případě řízení u stavebního úřadu, v rámci kterého se, stejně jako v řízení u Energetického regulačního úřadu, vychází při zjišťování bezpečnosti elektrárny pouze z revizních zpráv, jejichž správnost se presumuje, neboť stavební úřad nemá k posuzování těchto odborných otázek týkajících se elektrických součástí stavby ani kapacity, ani kvalifikaci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. 3 Tdo 42/2020).</p><p>165.\tJe navíc nutno upozornit na skutečnost, že při výkonu státní správy (ostatně i při výkonu veřejné moci jako takové) se vychází z presumpce správnosti, podle které se předpokládá, že správní akt je zákonný a správný, a to až do okamžiku, kdy příslušný orgán zákonem předvídanou formou prohlásí správní akt za nezákonný a zruší jej. Požadoval-li stavební úřad předložení určitých dokumentů, bylo povinností účastníka řízení (společnosti P.) této žádosti vyhovět, i kdyby se snad později ukázalo, že dokumenty byly požadovány neoprávněně. V opačném případě by se účastník správního řízení vystavoval riziku, že jeho žádosti (v tomto případě o vydání povolení předčasného užívání stavby) nebude vyhověno. Nebylo přitom zjištěno, že by společnost P. požadavek stavebního úřadu na předložení revizní zprávy osvědčující bezpečnost revidované elektrárny jakkoliv zpochybňovala.</p><p>166.\tZávěrem vypořádání dovolání obviněného K. K. je tak možno konstatovat, že ačkoliv se tento obviněný snaží bagatelizovat svůj podíl na trestné činnosti ostatních dvou obviněných, kteří byli v kauze FVE W. hlavními pachateli, je bez jakýchkoliv pochybností, že bez přičinění obviněného K. K., který v revizní zprávě jako své vlastní zjištění nepravdivě uvedl počet, druh a výkon instalovaných fotovoltaických panelů, by k neoprávněnému získání licence pro uvedenou elektrárnu v roce 2010 nedošlo. Při zohlednění této a shora uvedených okolností, které všechny slouží jako nepřímý důkaz o lhostejnosti obviněného ve vztahu k možnému uvedení příslušných orgánů hlavními dvěma obviněnými v omyl, je proto nutné jednání obviněného kvalifikovat jako pomoc k trestnému činu podvodu. Skutečnost, že obviněný K. K. nebyl hlavním pachatelem tohoto trestného činu, je pak zohledněna ve výměře trestu, který je v porovnání s tresty, které byly uloženy dvěma hlavním pachatelům P. N. a V. Š., výrazně mírnější.</p><p>167.\tVzhledem k výše uvedenému bylo nutné dovolání obviněného K. K. odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné.</p><p>168.\tK dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., který všichni obvinění implicitně ve svých mimořádných opravných prostředcích v rámci polemiky s rozhodnutím soudu prvního stupně rovněž uplatnili, pak Nejvyšší soud uvádí, že jelikož odvolací soud rozhodl o jejich odvolání po věcném přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně a předcházejícího řízení, mohl by tento dovolací důvod přicházet v úvahu ve vztahu k vině obviněných pouze v jeho druhé alternativě [tj. byl-li zamítnut řádný opravný prostředek, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.]. Nicméně vzhledem k tomu, že námitky obviněných uplatněné ve vztahu k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a v případě obviněného V. Š. též podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. nebylo částečně možné pod tento dovolací důvod podřadit a částečně se jednalo o námitky zjevně neopodstatněné [přičemž v řízení před soudem prvního stupně nebyl dán ani žádný jiný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.], nemohl být naplněn dovolací důvod § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. ani v jeho druhé alternativě.</p><p>V.</p><p>Způsob rozhodnutí dovolacího soudu</p><p>169.\tZe všech shora uvedených důvodů Nejvyšší soud o dovoláních obviněných P. N., V. Š. a K. K. rozhodl způsobem uvedeným v § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. podle kterého Nejvyšší soud dovolání odmítne, jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné.</p><p>170.\tZa podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Vzhledem k tomu, že dovolání obviněných vyhodnotil jako zjevně neopodstatněná, Nejvyšší soud neshledal před vydáním tohoto rozhodnutí ani důvod k odkladu či přerušení výkonu uložených trestů, které všichni obvinění navrhovali.</p><p>171.\tPokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje Nejvyšší soud na ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř., podle něhož „[v] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí“.</p><p>Poučení:\tProti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).</p><p>V Brně dne 26. 11. 2020</p><p>JUDr. Pavel Šilhavecký</p><p>předseda senátu</p><p>Zpracoval:</p><p>JUDr. Aleš Kolář</p></div>", "next": 0}