{"html": "<div class=\"doc\"><p>61.\tDovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. spočívá ve dvou alternativách. První z nich míří na situace, kdy v napadeném rozhodnutí nebyl učiněn některý výrok jako celek, přestože ho podle zákona soud měl pojmout do výrokové části. Tuto variantu obviněný zjevně nenamítal a úspěšně ani namítat nemohl. Rozsudek soudu prvního stupně však netrpí ani tvrzenou vadou spočívající v neúplnosti výroku o vině. Tu totiž nelze dovozovat jen z vnitřního přesvědčení procesní strany, že tzv. skutková věta odsuzujícího rozsudku dostatečně pregnantně nevystihuje všechny znaky trestného činu, který je obviněnému kladen za vinu (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 11. 2016 sp. zn. 3 Tdo 1494/2016). Takové pochybení může mít za určitých okolností svůj význam jen z pohledu správnosti hmotněprávního posouzení skutku ve smyslu § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. V této rovině se dovolací soud souvztažnými námitkami obviněného zabýval již v bodech 47 a 57 odůvodnění tohoto usnesení, na které pro stručnost odkazuje a nemíní je opakovat.</p><p>62.\tNa základě všech výše uvedených důvodů a závěrů Nejvyšší soud v konečném výsledku rozhodl, že dovolání obviněného D. F. (jako celek) se podle § 265i odst. 1 písm. f) tr. ř. odmítá. Své rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání a odůvodnil je podle požadavku zákonodárce zakotveného v § 265i odst. 2 tr. ř.</p><p>63.\tPokud jde o návrh, přesněji toliko o podnět obviněného k rozhodnutí o přerušení výkonu napadeného rozhodnutí ve smyslu § 265o odst. 1 tr. ř., předseda dovolacího senátu v jeho případě důvody k tomuto fakultativnímu postupu neshledal.</p><p>Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek   přípustný (§ 265n tr. ř.).</p><p>V Brně dne 17. 12. 2024</p><p>JUDr. František Hrabec</p><p>předseda senátu</p></div>", "next": 0}