97.\tK tomu je zapotřebí poukázat na následující skutečnosti. Osoby poškozené jednáním obviněného M. C. kupovaly alkohol v prodejně, kde se takové zboží běžně prodává, s níž měly „dobré zkušenosti“, a která se nacházela v oblasti, kde konzumace tvrdého alkoholu méně kvalitní značky není nikterak překvapivým jevem. Jednalo se o osoby, které se snažily opatřit si alkohol za co nejnižší cenu, aniž by věnovaly označení tzv. „podpultového“ alkoholu náležitou pozornost. Z uvedených okolností tak sice lze dovodit, že poškození porušili obecnou prevenční povinnost stanovenou v § 415 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, jejich neopatrnost při nákupu levného alkoholu však nelze srovnávat s nedodržením náležité obezřetnosti, která by právně významným způsobem přispěla ke vzniku škody. Při konfrontaci jednání poškozených, které má znaky „pouze“ nedbalostního jednání, s úmyslným jednáním škůdců (obviněného M. C., A. S. a obviněného A. J.), jejich sofistikovanou trestnou součinností a významem zájmů, proti nimž jejich útok směřoval (tj. životu a zdraví, což jsou v demokratickém právním státu hodnoty – i vzhledem k jejich přednostnímu zařazení ve zvláštní části trestního zákoníku – zcela mimořádného významu), nutno konstatovat, že nedbalost těchto poškozených je natolik marginální, že k ní nelze v otázce určení výše škody přihlédnout (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 25 Cdo 4228/2007, publikovaný pod č. 76/2010 Sb. rozh. civ., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2015, sp. zn. 25 Cdo 4147/2013, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2006, sp. zn. 25 Cdo 65/2005, atd.).
98.\tOhledně námitek obviněného M. C. vypořádaných v předchozích odstavcích tak lze uzavřít, že tyto sice z formálně právního hlediska jsou podřaditelné pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nelze jim však přiznat žádné opodstatnění. Jeho jednání popsané v bodě 2.A výroku rozsudku odvolacího soudu bylo správně právně posouzeno jako úmyslné ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty podle § 156 odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 3, odst. 4 tr. zákoníku. Obviněný si byl totiž dobře vědom skutečnosti, že prodej „nekolkovaného“ alkoholu pokoutně obstaraného od A. S., jehož zdravotní nezávadnost nebyla žádným způsobem prověřena, může ohrožovat zdraví jeho konzumentů. Navzdory této vědomosti však prodej takového alkoholu provozoval, přičemž nemohl spoléhat na žádnou okolnost způsobilou zabránit zdravotním rizikům prodávaného alkoholu, takže s možností ohrožení zdraví svých zákazníků byl rovněž srozuměn. Opodstatněná pak z výše uvedených důvodů nebyla ani jeho výhrada vůči výroku o náhradě škody.
99.\tZe všech shora rozvedených důvodů (§ 265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud dovolání obviněných podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl, neboť shledal, že jsou zjevně neopodstatněná. Učinil tak v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 30. 1. 2018
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu