54.\tSenát č. 8 ale může poukázat na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2015, sp. zn. 7 Tdo 400/2015, v němž se senát č. 7 vypořádal i s námitkou týkající se jednočinného souběhu zločinu podle § 361 odst. 1 tr. zákoníku a tzv. realizačního trestného činu (zločiny vraždy). Mimo jiné uvedl, že „členství ve skupině, případně podpora této skupiny byly spojujícím prvkem veškeré trestné činnosti páchané v rámci a ve prospěch této organizované zločinecké skupiny. Proto byly útoky proti jednotlivým poškozeným spáchány v jednočinném souběhu s tímto členstvím, případně podporou…“. V dalším pak přisvědčil odvolacímu soudu, rozhodl-li o zproštění obžaloby ohledně zde popsaného skutku (kvalifikovaného jako zločin loupeže), protože „nebyl spáchán v jednočinném souběhu s členstvím v organizované zločinecké skupině, protože ta byla založena za jiným účelem, předpokládala páchání jiné trestné činnosti a naprosto jiným způsobem“. V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2014, sp. zn. 5 Tdo 769/2013, v souvislosti s rozhodováním o užití aboličního článku (čl. II) rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii z 1. 1. 2013 senát č. 5 vyjádřil názor, že „v každém případě je nutné zdůraznit, že trvající trestný čin (v tomto případě trestný čin účasti na zločinném spolčení podle § 163a odst. 1 tr. zák.) je spáchán až odstraněním protiprávního stavu, a tudíž je nutné jej chápat jako ¸zastřešující` celé období, po které trvá udržování tohoto protiprávního stavu včetně dalších protiprávních jednání po tuto dobu spáchaných, která mohou naplňovat znaky pokračování v jiném trestném činu, spáchaném v jednočinném souběhu s trestným činem trvajícím. Pokud tedy po dobu ¸trvání` trestného činu se pachatel v jednočinném souběhu dopouští pokračování v jednom či více trestných činů, není možné zastavit trestní stíhání pro ten ze sbíhajících se trestných činů, který by podléhal amnestijnímu rozhodnutí, neboť by to znamenalo rozhodnutí o celém skutku“.
55.\tVzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem je senát č. 8 Nejvyššího soudu přesvědčen, že zločin účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 alinea 2 tr. zákoníku a tzv. realizační trestné činy nejsou spáchány jedním skutkem v jednočinném souběhu, ale více skutky v souběhu vícečinném, v důsledku čehož ani o skutcích vykazujících zákonné znaky těchto tzv. realizačních trestných činů spáchaných ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 tr. zákoníku nebylo rozhodnuto odvolacím soudem zmiňovanými pravomocnými rozhodnutími soudů. Proto v souladu s ustanovením § 20 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, postoupil věc obviněných R. B., P. Č. a I. K. k rozhodnutí velkému senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu, neboť zaujal ve věci právní názor rozporný s výkladem o jednočinném souběhu zločinu účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 alinea 2 tr. zákoníku s tzv. realizačním trestným činem [v konkrétním případě trestnými činy nadržování podle § 366 odst. 1 tr. zákoníku či zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku ve stadiu přípravy podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku, spáchanými ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 tr. zákoníku], vyjádřeným v usnesení senátu č. 7, a to ze dne 12. 8. 2015, sp. zn. 7 Tdo 400/2015, či senátu č. 5 v jeho usnesení ze dne 13. 8. 2014, sp. zn. 5 Tdo 769/2013.
56.\tPro úplnost je třeba dodat, že se zřetelem na zvolený způsob rozhodnutí se senát č. 8 nezabýval další částí námitek dovolatele. Z povahy tohoto rozhodnutí však plyne, že nepřisvědčil dovolacím námitkám, jimiž bylo opodstatňováno založení nové organizované zločinecké skupiny.
Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 11. 2023
JUDr. Věra Kůrková
předsedkyně senátu