102. Pokud jde o žalobcem předložené dodací listy na rozvodny typu RTS FVE 1250/22PE, kdy za odběratele je vždy uveden V./K. (dodací list č. DL-2010-530-0176 ze dne 9.12.2010, datum převzetí 13.12.2010, dodací list č. DL-2010-530-0171 ze dne 9.12.2010, datum převzetí 13.12.2010, dodací list č. DL-2010-530-0160 ze dne 6.12.2010, datum převzetí 6.12.2010, dodací list č. DL-2010-530-0155 ze dne 26.11.2010, datum převzetí 28.11.2010), tak obsah těchto dodacích listů koresponduje s objednávkou č. M1001612 (odběratel BREMA, spol. s r.o., dodavatel První Elektro a.s.), s potvrzením objednávky ze dne 8.10.2010 od BREMA, spol. s r.o. na dodávku 4 kusů kompaktních rozvoden typu RTS FVE 1250/22PE bez VN pro FVE Jeníkov u Duchcova a také s fakturou č. 0110000319 vystavenou společností První Elektro, a.s. pro BREMA, spol. s r.o. za dodávku 4 kusů kompaktních rozvoden typu RTS FVE 1250/22/PE s datem zdanitelného plnění 13.12.2010 a datem splatnosti 15.1.2011. Z těchto listin tedy vyplývá to, že rozvodny typu RTS FVE 1250/22PE dodala na stavbu FVE Jeníkov společnost První elektro, a.s. prostřednictvím subdodavatele BREMA, spol. s.r.o. a že rozvodny byly na stavbu dodávány postupně, nejpozději do 13.12.2010.
103. Pokud jde o dokazování kopií čestného prohlášení LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT ze dne 27.1.2016, jež měl vyhotovit jednatel Mgr. D. M., tak z něho vyplynulo, že při uzavírání smlouvy o dílo LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT vycházel z tehdy uzavřených smluv na dodávku fotovoltaických panelů se svými subdodavateli, kteří garantovali dodávku příslušného druhu a typu panelů, že opakovaně docházelo k porušování dodacích podmínek od čínských výrobců, přičemž někteří nedodali dodávky vůbec, a že z toho důvodu musel zhotovitel přistoupit ke změně výrobce a typu a druhu panelů, přičemž zásadním kritériem této změny bylo zachování celkového dodaného nominálního výkonu panelů. Změna druhu a typu panelů byla vždy odsouhlasena zástupcem objednatele (osoby zúčastněné na řízení), čímž došlo ke změně smlouvy o dílo, neboť vzhledem k situaci na trhu s fotovoltaickými panely ke konci roku 2010 bylo nereálné na každou změnu reagovat formálním smluvním dodatkem, kdy se i náhradní varianty dodávek ještě měnily. Z výše uvedených důvodů byla elektrárna realizována z 26 304 kusů PV panelů typu LDK 195, ZKX 185, ZKX 190. Vzhledem k nižšímu nominálnímu výkonu těchto panelů (185-195 Wp) pak bylo nutné dodat jejich větší množství, aby byl zachován celkový výkon elektrárny v rozsahu daném příslušnými povoleními státních orgánů a distributora. Toto prohlášení LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT tedy vysvětluje, proč byly na stavbu dodány jiné fotovoltaické panely než podle smlouvy o dílo, a vyplývá z něj, že o změně v počtu a typu panelů byla osoba zúčastněná na řízení vždy informována a že ve svém souhrnu dávaly požadovaný výkon.
104. Pokud jde o dokazování protokolem stavebního úřadu Duchcov ze dne 14.12.2010 o průběhu ústního jednání spojeného s místním šetřením ve věci povolení prozatímního užívání ke zkušebnímu provozu podle § 124 stavebního zákona na stavbu FVE Jeníkov, tak v něm je za předtištěným textem „stavba byla prohlédnuta a bylo zjištěno“ uvedeno rukou psaným písmem: „Stavba FVE je zpracována (vybudována) z 90 %, nejsou dokončeny terénní úpravy. Z předložených dokladů bylo zjištěno, že tuto část stavby lze povolit ke zkušebnímu provozu, viz fotodokumentace. Závěr: na stavbu lze vydat zkušební provoz. Skončeno, přečteno, podepsáno“. Uvedený text je podepsán paní P. Z prezenční listiny připojené k zápisu pak plyne, že se místního šetření za osobu zúčastněnou na řízení účastnil pan M. a pan M., dále paní P. za stavební úřad Duchcov a V. H. za HZS Ústeckého kraje.
105. Tomuto místnímu šetření předcházela žádost osoby zúčastněné na řízení ze dne 26.11.2010
o vydání rozhodnutí zkušebního provozu stavby dle § 124 stavebního zákona, v níž je uvedeno, že „Důvodem naší žádosti je nastavení a ověření pracovních rozsahů střídačů (měničů) a nastavení o odzkoušení řídícího dohledového systému.“.
106. Jak plyne ze správního spisu, osoba zúčastněná na řízení dne 16.12.2010 doložila k žádosti o udělení licence rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 14.12.2010, č.j. MD/136736/10-VŽP/330/Pu, v záhlaví označené jako „rozhodnutí povolení zkušebního provozu“. V přípisu ze dne 16.12.2010 pak osoba zúčastněná na řízení uvedla, že předkládá žalovanému opravený dokument, protože v původním dokumentu dodaném dne 15.12.2010 byla pouze rukou opravena chyba v jednotkách instalace.
107. Dovozoval-li žalobce v průběhu řízení o žalobě z protokolu o místním šetření ze dne 14.12.2010, že nebyly namontovány všechny komponenty FVE Jeníkov, tak taková skutečnost z tohoto důkazu neplyne, neboť v konkrétní rovině zápis hovoří pouze o nedokončených terénních úpravách. Pro zdejší soud je rovněž v této souvislosti podstatné, jaké závěry vyslovil Nejvyšší správní soud, pokud jde o stavebním úřadem Duchcov vedené řízení o zkušebním provozu. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu stavební úřad zamýšlel vydat rozhodnutí o zkušebním provozu. Tomu odpovídala žádost osoby zúčastněné na řízení, místní šetření, název rozhodnutí, ostatní výroky rozhodnutí, jeho odůvodnění a poučení. Nejvyšší správní soud v této souvislosti shrnul právní úpravu obsaženou ve stavebním zákoně s tím, že z ní „vyplývá, že předčasné užívání stavby se povoluje před dokončením stavby a naopak zkušební provoz až po jejím dokončení. Předčasné užívání stavby musí být rovněž vydáno časově omezené. Z povahy těchto dvou institutů je vyloučeno, aby byly povoleny zároveň ve stejný čas ohledně celé stavby … Z odůvodnění rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 14. 12. 2010 nelze dovodit jakýkoliv záměr vydat rozhodnutí o předčasném užívání stavby. Stavební úřad zjevně zamýšlel povolit zkušební provoz. Tomu odpovídá struktura rozhodnutí, odůvodnění i poučení. V odůvodnění i v poučení je pojednáno pouze o zkušebním provozu … V rozhodnutí jsou uvedeny ostatní náležitosti výroků rozhodnutí zkušebního provozu (II. – IV. výrok), a to až na výrok o samotném povolení stavby ke zkušebnímu provozu. Takový výrok se standardně zařazuje jako výrok první. Je proto evidentní, že stavební úřad udělal zjevnou chybu v psaní a místo výroku I. ve znění „Podle § 124 odst. 1 stavebního zákona povoluje zkušební provoz stavby‚ Fotovoltaická elektrárna Jeníkov, uvedl již výše zmíněný výrok „Podle § 123 odst. 1 stavebního zákona povoluje předčasné užívání stavby ‚Fotovoltaická elektrárna Jeníkov‘“. Kromě tohoto výroku je totiž naprosto důsledně užíván termín „zkušební provoz“. Nelze ani vyloučit verzi stěžovatele, dle které stavební úřad výrokem I. jistou setrvačností použil terminologii obdobnou dřívější právní úpravě, tedy prozatímní užívání stavby ve zkušebním provozu, jak o něm hovořil § 84 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Této terminologii totiž také odpovídá protokol o místním šetření, které předcházelo vydání rozhodnutí. Je tedy zcela zřejmé, že stavební úřad zamýšlel vydat rozhodnutí o zkušebním provozu, tedy rozhodnutí týkající se dokončené stavby.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30.9.2021, č.j. 8 As 127/2019-288). Citované závěry zdejší soud plně přejímá.
108. Ze změnového listu č. 3 ohledně navýšení výkonu o 11,16 kWp na projekt FVE Jeníkov 5MW pak vyplývá nejvýše ta skutečnost, že listinu tohoto obsahu měl podepsat D. T. a P. M., byla vystavena dne 16.1.2011 a obsahuje text, že je požadováno navýšení výkonu o 11,16 kWp, požadováno „LUED s.r.o.“
109. Zdejší soud dále dokazoval protokolem ČEZ Distribuce, a.s., podepsaným v Děčíně dne 27.12.2010 (podpis pověřeného pracovníka na doložce od ČEZ Distribuce, a.s. je nečitelný), který se týká kontroly splnění technických podmínek pro uvedení výrobny Jeníkov u Duchcova do provozu s distribuční soustavou ČEZ Distribuce, a.s. Tuto kontrolu provedli dne 23.12.2010 pracovníci ČEZ Distribuce a.s. L. P., V. J. a J. Ch., kteří jej podepsali se závěrem, že zdroj může být ode dne provedení kontroly provozován paralelně s DS. V rámci tabulky „výsledek zkoušek a ověření skutečného stavu výrobny“ je u všech položek uvedeno „Ano“ - prohlídka zařízení (stavu), soulad zařízení s podmínkami ČEZ Distribuce a.s. a schválené PD, přístupnost spínacího místa, ověření funkce, měřící zařízení podle smluvních podmínek a technických požadavků, porovnání zprávy o výchozí revizi a skutečného stavu, protokol o nastavení ochran (provedení funkčních zkoušek), kontrola střídače a jejich parametry, kontrola vypnutí jističe (pouze na hladině NN), přístupnost spínacího místa, připínání a odpínání kompenzačního zařízení s generátorem, kompenzační zařízení s regulací, připravenost pro osazení přijímače „HDO“, osazení jednotkou „RTU“, jednotka „RTU“ odpovídá standardu, funkční zkouška dálkového měření, ovládání a signalizace.
110. Z dokazování fotografiemi z CD poskytnutého policii Ing. P. K. (přípis Ing. P. K. ze společnosti KPI s.r.o. ze dne 3.3.2015, č.j. OKFK-2089-132/TČ-2014-252402, o poskytnutí CD s fotodokumentací stavby FVE Jeníkov) zachycujícími stavbu FVE Jeníkov ke dni 1.11.2010, 22.11.2010, 23.11.2010, 6.12.2010 a 13.12.2010, jejichž pravost ani datum pořízení nebyly nikterak v průběhu celého řízení zpochybněny, vyplynulo, že fotografie ze dne 1.11.2010 zachycují přivážení nosných konstrukcí pro umístění fotovoltaických panelů těžkou technikou. Fotografie ze dne 22.11.2010 (tedy po revizích provedených M. V. dne 18.11.2010) zachycují neosazené (holé) konstrukce bez fotovoltaických panelů, přičemž na některých fotografiích se mezi konstrukcemi pohybují pracovníci a na zemi leží smotané kabely, kotouče
s kabely nebo prázdné kotouče od kabeláže. Na fotografiích ze dne 23.11.2010 jsou vidět neosazené (holé) konstrukce a základová deska pro osazení trafostanice, okolo níž ze země vybíhají dále mezi konstrukce červené a černé kabely, a na jedné z fotografií jsou vidět ze země vybíhající žluté plastové trubice. Na fotografiích ze dne 6.12.2010 jsou vidět již osazené konstrukce se zasněženými fotovoltaickými panely, menší část prázdných konstrukcí, již položená jedna trafostanice, nezahrnuté rýhy mezi konstrukcemi s FV panely a pracovníci pracující s kabeláží mezi konstrukcemi. Fotografie ze dne 13.12.2010 zachycují konstrukce osazené fotovoltaickými panely, nákladní automobil přivážející další rozvodnu, prázdnou základovou desku, již položenou rozvodnu s nápisem „První elektro“ a pokládání další pomocí jeřábu, na jedné z fotografií je vidět neosazená horní řada konstrukce (neosazený horní string a o konstrukci několik opřených fotovoltaických panelů). Tento stav navazuje na stav dle fotografie ze dne 6.12.2010, kdy již větší část FVE Jeníkov byla osazena fotovoltaickými panely a na stavbě se dále pracovalo, o čemž svědčí i to, že na fotografii pozdějšího data (ze dne 13.12.2010) je vidět pouze zmíněný neosazený jeden string, položená rozvodna, pokládání další rozvodny jeřábem a pohyb pracovníků na stavbě; rozumně a logicky nic nebrání závěru, že další rozvodna byla tohoto dne (13.12.2010) i položena. Tento stav koresponduje i s vyjádřeními J. K.
111. Zdejší soud v této souvislosti uvádí, že nevyhověl návrhu osoby zúčastněné na řízení na dokazování fotodokumentací, která byla zmíněna v protokolu stavebního úřadu Duchcov ze dne 14.12.2010 o průběhu ústního jednání spojeného s místním šetřením, z jehož obsahu vyplynulo, že stavba FVE Jeníkov je zpracovaná (vybudovaná) z 90 % a že nejsou dokončeny terénní úpravy a v němž je k tomu uvedeno „viz. fotodokumentace“. Žádná taková fotodokumentace nebyla zdejšímu soudu v průběhu celého řízení předložena a ani ze spisového přehledu spisu stavebního úřadu Duchcov, který byl předán policii a poté zdejšímu soudu prostřednictvím žalobce, neplyne, že by jeho součástí byla fotodokumentace. Zdejší soud má za to, že zejména z fotografií ze dne 13.12.2010 je zřejmé, v jakém stavu se stavba FVE Jeníkov nacházela.
112. Zároveň žádným důkazem nebyla vyvrácena pravdivost zjištění, že FVE Jeníkov byla dne 23.12.2010 připojena pracovníky ČEZ Distribuce, a.s. k distribuční síti. Zdejší soud zároveň neshledal potřebným vyslýchat L. P., V. J. a J. Ch., kteří připojili FVE Jeníkov k distribuční síti, či Ing. Z. L., který podepsal dne 17.12.2010 za ČEZ Distribuce, a.s. smlouvu o připojení výrobny elektřiny k distribuční soustavě. Tito pracovníci totiž revizní činnost na FVE Jeníkov pro účely licenčního řízení neprováděli a stav FVE Jeníkov je zachycen na fotografiích a v Seznamu vad a nedodělků ze dne 15.12.2010.
113. Dále zdejší soud dokazoval kopií smlouvy o připojení výrobny elektřiny k distribuční soustavě č. 10_CEZDI_02813145, uzavřenou mezi ČEZ Distribuce a.s. coby provozovatelem distribuční soustavy a osobou zúčastněnou na řízení, přičemž smlouva byla za distributora podepsána v Zábřehu dne 17.12.2010 Ing. Z. L. a za osobu zúčastněnou na řízení Ing. A. M. a D. T. v Brně dne 27.12.2010. Obsah této smlouvy nebyl v průběhu řízení zpochybněn a odpovídá tomu, že v prosinci došlo k připojení FVE Jeníkov k distribuční síti a v lednu 2011 započaly dodávky elektrické energie do sítě (viz faktury).
114. Zdejší soud dále dokazoval obsahem protokolu o komplexních zkouškách výrobny, z něhož žalobce při jednání soudu dne 6.1.2022 dovozoval stav FVE Jeníkov v takové míře dokončenosti, aby teprve mohla být provedena kompletní revize, a poté v návrhu uplatněném při jednání soudu dne 4.4.2024 navrhl k tomuto datu určit účinnost licence vydané žalovaným.
115. Z této samotné listiny však neplyne, jaký byl dne 6.1.2022 stav elektrárny z hlediska její bezpečnosti či revidovatelnosti. Už vůbec z ní neplyne, že by zrovna k tomuto dni měly (algoritmem stanoveným Nejvyšším správním soudem v posledním zrušovacím rozsudku) nastat účinky napadené licence. Je pouze dílčím důkazem o určitém stavu FVE Jeníkov, který je třeba hodnotit ve spojení s ostatními důkazy.
116. Z protokolu o komplexních zkouškách plyne, že dne 21.1.2011 proběhly na elektrárně zkoušky a že po jejichž ukončení přejde elektrárna do nepřetržitého režimu. V protokolu byly vymezeny provozní podmínky na začátku komplexních zkoušek: aktuální ozáření, aktuální teplota panelů, data měničů – typ měniče VACON 625/8 ks, DC parametry – proud 13332 A, napětí 850 V, výkon 638 kW, AC parametry – proud 1150 A, napětí 280 V a výkon 625 kW. Dále z protokolu plyne, že byla provedena vizuální kontrola zapojení a že panely jsou bez poškození, že byly zkontrolovány střídače, dohledový systém, zařízení VN, byla provedena zkouška vypnutí a zapnutí FVE z místního řídícího pracoviště, provozní snižování výkonu FVE z místního řídícího pracoviště (na 60 %, 30 %, 0 % a 100 %), provozní snižování výkonu FVE ze vzdáleného dispečinku FVE a nepřetržitý bezporuchový komerční provoz po dobu min. 24 hodin. Zkoušky proběhly se závěrem, že výrobna je schopna trvalého provozu. Protokol byl zapsán pracovníkem LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT s.r.o. (podpis je nečitelný), na protokolu je razítko této společnosti a společnosti Skanska a.s., divize Pozemní stavitelství, závod Čechy, a přes něj nečitelný podpis. Ze žádného právního předpisu však podle zdejšího soudu nelze dovodit, že by dokladem
o bezpečnosti FVE byl výstup komplexních zkoušek výrobny (nota bene pro licenční řízení), který v daném případě může mít po stránce skutkové pouze ten význam, že výrobna byla schopna trvalého provozu. Tento protokol tak zapadá do výše uvedené konstrukce, že FVE Jeníkov od ledna 2011 vyráběla elektřinu a byly na ní postupně odstraňovány vady a nedodělky; potvrzuje tedy pouze funkčnost FVE Jeníkov.
117. Pokud jde o zápis ze závěrečné kontrolní prohlídky stavby FVE Jeníkov provedené stavebním úřadem Duchcov dne 25.1.2011, tak z něj plyne, že zkušební provoz výrobny fotovoltaické energie proběhl bez závad a lze jej předat do užívání. Z kolaudačního souhlasu ze dne 25.1.2011, č.j. MD/2319/11-VŽP/330/Pu, pak vyplynulo, že stavba FVE Jeníkov obsahuje výrobnu fotovoltaické energie o výkonu 4 997,76 kWp, z fotovoltaických panelů s připojením do stávající sítě ČEZ a že v rámci závěrečné prohlídky stavby nebyly na stavbě zjištěny žádné závady ani nedodělky bránící bezpečnému užívání stavby.
118. Již dříve z dokazování projektovou dokumentací projektanta Ing. J. M., která je součástí spisu stavebního úřadu, k návrhu žalobce vyplynulo, že z této zprávy s údajem
o vyhotovení „11/2010“ a s potvrzením stavebního úřadu o tom, že dokumentace byla ověřena dne 25.1.2011, vyplývá popis systému FVE Jeníkov o celkovém instalovaném výkonu 4,99776 MW, včetně toho, co má být instalováno, tedy i panelů a propojení, přičemž v závěru je uvedeno, že „Veškeré rozvody a instalace musí být provedeny dle platných ČSN. Při instalaci je nutné dodržet stanovisko a podmínky distribuční společnosti. Na instalovaném zařízení musí být provedena výchozí revize dle ČSN.“. Tento důkaz se však netýká toho, kdy byla FVE Jeníkov dokončena, stejně jako žalobcem při jednání soudu dne 6.1.2022 akcentovaná pasáž projektové dokumentace pro územní a stavební řízení, která byla vypracována k žádosti žadatele o licenci (zpracovatel General Energy Building s.r.o.), jež je nedílnou součástí veřejnoprávní smlouvy o provedení stavby ze dne 30.8.2010, v níž je uvedeno, že „Po ukončení prací budou provedeny komplexní zkoušky zařízení za účasti provozovatele, objednatele a dodavatele. Skutečný stav zařízení bude zkonfrontován se současným stavem projektové dokumentace. Na zařízení bude vydána výchozí revize dle ČSN 33 1500 a vystavena revizní zpráva dle ČSN 33 2000-6“. O tom, že by v prosinci 2010 byla vypracována dokumentace skutečného provedení stavby včetně použitých typů panelů, nebyl v průběhu celého řízení předložen žádný důkaz.
119. Z provedeného dokazování je tedy zřejmé, že dílo ke dni 15.12.2010 (kdy již osoba zúčastněná na řízení musela z předpokládané výzvy žalovaného vědět, že nepředložila řádnou zprávu o výchozí revizi pro účely bezpečnosti, jak bude rozvedeno níže) vykazovalo vady, které se zhotovitel zavázal odstranit. S ohledem na průběh stavební činnosti dokumentovaný fotografiemi od listopadu do prosince 2010 je vidět, že většina konstrukcí byla v prosinci osazena FV panely a že dne 13.12.2010 došlo k položení další trafostanice, přičemž chyběla jedna řada FV panelů na jednom ze stringů, na což poukázal i žalobce ve svém komentáři k fotografii. V kontextu s vysvětlením J. K. nebylo vyvráceno, že právě tyto FV panely byly do 18.12.2010 uchyceny na konstrukce a poté elektrikáři zapojeny. Stavu na fotografiích odpovídají i nedodělky požadující ke dni 15.12.2010 úklid, dodělání ucpávek a dopojení NN v jedné trafostanici.
120. Zda byla FVE Jeníkov ke dni 15.12.2010 v takovém stavu, aby na ní bylo možné provést revizi, pokud by žalovaný nechyboval, a osobu zúčastněnou na řízení vyzval k doložení výchozí revizní zprávy na NN část FVE Jeníkov, závisí právě na posouzení jednotlivých vad a nedodělků díla, které se podařilo zdejšímu soudu zjistit. Význam a povaha jednotlivých vad a nedodělků ke dni 15.12.2010 na provedení výchozí revize pro účely ověření bezpečnosti NN části je pak otázkou čistě odbornou.
121. Zdejší soud zároveň vychází z předpokladu, že pokud žalovaný pochybil a osobu zúčastněnou na řízení k doložení řádné výchozí revizní zprávy osvědčující bezpečnost celé NN části nevyzval, a naopak dne 22.12.2010 přes chybějící revizní zprávu vydal licenci, tak osoba zúčastněná na řízení – s ohledem na výsledek licenčního řízení, stavebním úřadem povolený zkušební provoz, roční období (zima, sníh) a připojení FVE Jeníkov již v prosinci 2010 k distribuční síti – nemusela vyvinout maximální úsilí k odstranění vad a nedodělků, jaké by bylo logické očekávat v případě vydání výzvy žalovaným k doložení zprávy o výchozí revizi pro účely bezpečnosti. Tomu odpovídá zjištění, že vady a nedodělky byly odstraňovány od poloviny prosince a v průběhu ledna a navazujících měsíců roku 2011 (důkaz protokol „Mauring“) a dělo se tak za situace, kdy FVE Jeníkov byla již v prosinci 2010, nejpozději 18.12.2010, osazena všemi FV panely (a ty jsou z hlediska licence určující pro celkový instalovaný výkon FVE), připojena k distribuční síti a vyráběla již v lednu 2011 elektrickou energii, kterou dodávala do sítě. K tomu zdejší soud dokazoval fakturami č. 2011001, 2011002, 2011003, 2011004, 20110052011006, 2011007, 2011008, 2011009, 2011010, 20121011, 2012001, k tvrzené realizaci dodávek elektrické energie osobou zúčastněnou na řízení pro společnost ČEZ Distribuce, a.s. v období leden až červen 2011. Pokud jde o skutečnost, že by FVE Jeníkov do distribuční sítě dodávala elektrickou energii již v prosinci 2010, to dokazováním nebylo možno zjistit, neboť – jak zdůraznil Nejvyšší správní soud ve svém posledním zrušujícím rozsudku – z lednových faktur tato skutečnost neplyne. Takto tedy zdejší soud nahlíží na postoj osoby zúčastněné na řízení ke zjištěným vadám a nedodělkům v hypotetickém případě, že by byla žalovaným vydána výzva k doložení řádné výchozí revizní zprávy pro účely licenčního řízení; s ohledem na význam udělení licence pro osobu zúčastněnou na řízení lze předpokládat, že by vynaložila maximální úsilí a maximálně možné finanční prostředky s cílem obdržet pozitivní zprávu o bezpečnosti FVE Jeníkov.
122. Zdejší soud dále u jednání 27.4.2023 dokazoval revizními zprávami, kterými již dříve navrhoval dokazovat žalobce (bod 39 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30.9.2021, č.j. 8 As 127/2019-288) a k čemuž v posledně vydaném zrušujícím rozsudku Nejvyšší správní soud uvedl, že „přisvědčuje krajskému soudu, že otázka jejich platnosti nebyla nikdy předmětem tohoto řízení. Není proto namístě zkoumat jejich platnost, jak navrhuje stěžovatel, jestliže ten v žalobě sporoval jen revizní zprávu ev. č. 100NN2010. Krajský soud nicméně opomněl, že tyto revizní zprávy mohou být významné z hlediska toho, zda zbylé, již dokončené části fotovoltaické elektrárny splňovaly požadavky k zajištění bezpečnosti práce v době jejich vydání. Pakliže by tomu tak bylo, reviznímu technikovi by poté, co by OZNŘ obdržela výzvu žalovaného k doplnění revizní zprávy a požádala ho o revizi, která prokazuje bezpečnost celé elektrárny, postačovalo ověřit bezpečnost pouze těch částí elektrárny, které byly oproti původním revizním zprávám nově dokončeny [tj. zejména fotovoltaických panelů, které v době vyhotovení revizních zpráv nebyly v plném rozsahu osazeny, a rozvaděčů (viz část VI.E rozsudku FINE DECORATING III)]. Závěry původních revizních zpráv by pak mohl použít při zpracování nové výchozí revize fotovoltaické elektrárny, kterou lze zpracovat až poté, co byly na elektrárně namontovány všechny fotovoltaické panely (rozsudek FVE Tuchlovice, bod 34 a 35). Tato úvaha může být významná při posouzení, jak rychle by po výzvě žalovaného byl revizní technik schopen vypracovat řádnou revizní zprávu. Ověření bezpečnosti toliko nově dokončených částí elektrárny totiž může být časově úspornější, než kdyby revizní technik musel znovu ověřovat bezpečnost celé fotovoltaické elektrárny. To nicméně bude záležet na tom, zda ty části elektrárny, k nimž se revizní zprávy vztahovaly, byly v době vyhotovení revizních zpráv zcela dokončeny. Tento aspekt vezme krajský soud v dalším řízení v potaz. Nejvyšší správní soud však v této souvislosti odmítá argumentaci stěžovatele, že by OZNŘ mohla žalovanému předložit pouze původní revizní zprávy. Byť nelze vyloučit, že by právě tyto zprávy k výzvě žalovaného předložila, je možné i to, že by si obstarala nové revizní zprávy. Je na krajském soudu, aby v dalším řízení posoudil, zda původní revizní zprávy mohly s ohledem na dokončenost daných částí elektrárny prokazovat jejich bezpečnost. Dospěje-li k závěru, že dané části elektrárny nebyly při vyhotovení revizních zpráv dokončeny, zohlední, že by OZNŘ potřebovala více času ke zpracování nové revizní zprávy k těmto částem elektrárny (viz předchozí odstavec). V tomto ohledu je zároveň liché tvrzení OZNŘ, že by původní revizní zprávy žalovanému nepředložila, jestliže by věděla, že doložená revizní zpráva je vadná. Tato revizní zpráva totiž nebyla vadná, pouze byla nedostatečná k osvědčení bezpečnosti celé elektrárny, protože se týkala toliko kabelových souborů DC částí (viz bod 29 rozsudku FINE DECORATING III).“ (zvýrazněno zdejším soudem).
123. Zdejší soud proto tomuto důkaznímu návrhu žalobce vyhověl, přičemž zdůrazňuje, že tyto důkazní návrhy se týkají stavu elektrárny ke dni 18.11.2010. Jde o revizní zprávy M. V., všechny nazvány jako Výchozí zpráva o revizi a zkouškách elektrického zařízení, které byly předloženy stavebnímu úřadu ve stavebním řízení, nikoliv žalovanému v licenčním řízení. Ve stavebním řízení byla rovněž předložena shodná revizní zpráva o výchozí revizi ev. č. 100NN2010, která byla předložena v licenčním řízení a kterou se již zabýval zdejší soud výše se závěrem, že jde pouze o revizi kabelových rozvodů souvisejících s DC částí, které byly uloženy v zemi, ke dni 18.11.2010.
124. Pokud jde o revizní zprávu ev. č. 099NN2010, z dokazování vyplynulo, že jejím předmětem byla revize souboru kabelových rozvodů AC – hlavní rozvody a pomocné rozvody vlastní spotřeba, IT-TN-C. Následuje popisná část, tedy výkonová bilance: počet PV panelů 26304, pinst. DC 4997,76 kWp, 8 x střídač Vacon 625 KVA, panel o výkonu 190 Wp (výkonová bilance je takto uvedena v každé z revizních zpráv). V části technický popis je uvedeno, že celkem pro výrobnu je instalováno osm kusů zařízení PV měničů Vacon. Měniče jsou umístěné ve 4 ks standardních technologických kontejnerů. Kabelové soubory jsou vedeny do střídačů o výkonu 625 kW, kabely jsou uloženy v zemině. Uložení a zapojení odpovídá článkům dle ČSN 33 2000-5-54. Prostřední a vnější vlivy jsou určeny prováděcím projektem dle ČSN 33 2000-3. Popisná část se opakuje i v dalších revizních zprávách M. V. Jde o pasáže přebírané z projektové dokumentace, tedy nejde o popis toho, co bylo skutečně revidováno. Podstatný je její předmět, a to pouze soubor kabelových rozvodů AC (jde tedy o revizní zprávu stejného významu jako zpráva ev. č. 100NN2010).
125. Pokud jde o revizní zprávu ev. č. 098NN2010, jejím předmětem byla uzemňovací síť, ochrana proti přepětí. Pokud jde o uzemňovací síť, tu správně upozornil žalobce, že z této zprávy vycházet nelze, neboť v této věci již u jednání Nejvyššího správního soudu bylo dokazováním fotografiemi ověřeno, že revizní technik provedl revizi a vystavil revizní zprávu dříve, než byly postaveny všechny konstrukce pro FV panely, které jsou součástí uzemňovací sítě. Těmito fotografiemi ostatně dokazoval i zdejší soud a s tímto argumentem se ztotožňuje. Stavba konstrukcí pro FVE panely zjevně pokračovala i po 18.11.2010; revizní technik tak nemohl osvědčit bezpečnost uzemňovací sítě a ochrany proti přepětí u NN části FVE Jeníkov jako celku. A pokud by se týkal pouze části uzemňovací sítě, tak, jak poukázal Ing. P. H., Ph.D., u jednání dne 6.6.2024, to by muselo z této zprávy jednoznačně plynout a být podloženo adekvátními výsledky měření (na to, že chybí protokol z měření, poukázal i doc. Ing. P. M., Ph.D., ve svém posledním vyjádření, kterým bylo dokazováno 4.9.2024); a tak tomu není.
126. Pokud jde o revizní zprávu ev. č. 097VN2010, jejím předmětem byla transformační stanice 027/22 kV – objekt kiosková trafostanice označená RTS pro FVE. Jde tedy o jednu trafostanici, která však na fotografiích z listopadu 2010 vidět není. Jak bylo zjištěno dokazováním, lze první dodávku trafostanice dovozovat z dodacího listu č. DL-2010-530-0155 ze dne 26.11.2010 s datem převzetí 28.11.2010. To, že by byla na FVE Jeníkov osazena trafostanice již dne 18.11.2010, tedy tyto důkazy zpochybňují.
127. Pokud jde o revizní zprávu ev. č. 096VN2010, ta se týkala areálových rozvodů 22 kV, přípojky u sloupu č. 8 s úsekovým odpínačem do rozvodné sítě. Předmětem revize bylo elektrické zařízení v rozsahu prováděcího projektu, který byl předložen. Jednalo se o uložení a připojení kabelového vedení 22 kV v celé délce, které byly uloženy v zemině dle PP, a revidovány byly kabely a) 3 x 22 – AXEKVCEY 1 x 70 kabely uložené v zemině: Transformátor TR 1 do spínací skříně AVL 3, b) 3 x 22 – AXEKVCEY 1 x 70 kabely uložené v zemině: Transformátor TR 2 do spínací skříně AVL 4, c) 3 x 22 – AXEKVCEY 1 x 70 kabely uložené v zemině: Transformátor TR 3 do spínací skříně AVL 5, d) 3 x 22 – AXEKVCEY 1 x 70 kabely uložené v zemině: Transformátor TR 4 do spínací skříně AVL 6, e) 3 x 22 - AXEKVCEY 1 x 70 kabely uložené v zemině: Spínací stanice AVL 1 do úsekového odpínače sloup č. 8 rozvodné sítě. Dále se k tomu v revizní zprávě doplňuje, že se jedná o uložení a připojení kabelového vedení 22 kV v celé délce. Ukončení kalů typ 3 x 22-AXEKVCEY 1 x 120 mm2 je ve spínací stanici provedeno vnitřními koncovkami VN umožňující připojení do rozvaděče R22 a na druhé straně v přípojném místě distribuční sítě koncovkami venkovními na vstupních svorkách úsekového odpojovače na sloupě č. 8. Kabely VN jsou uloženy v zemině dle ČSN 33 3221, odst. 5.2.9 a instalace podle kap. 6. Ukončení kalů typ 3 x 22-AXEKVCEY 1 x 70 je provedeno vnitřními koncovkami VN. Zdejší soud upozorňuje, že jde o kabely o hodnotě 22 kV (kilovoltů), přitom je všeobecně známo, že NN, tedy nízké napětí je napětí do 1000 V (1 kV).
I doc. Ing. P. M., Ph.D., ve svém posledním vyjádření čteném u jednání zdejšího soudu dne 4.9.2024 upozornil na to, že tato revizní zpráva se týká VN části. Z dokazování rovněž vyplynulo, že po dni 18.11.2010 byly na FVE Jeníkov dodávány transformátory (viz výše shrnutá výpověď M. V.), a tyto součásti, které M. V. nekontroloval, ještě tedy nemohly být s revidovanými kabely propojeny. Zdejší soud tedy na tuto revizní zprávu nahlíží tak, že se mohla týkat maximálně uložení kabelového vedení 22 kV (vedení vysokého napětí), a mohla by být tedy využita kupř. při revizi transformátorů (viz bod 86 tohoto rozsudku).
128. Pokud jde o revizní zprávu ev. č. 101NN2010, ta se měla týkat kabelových rozvodů DC (stejně jako zpráva o výchozí revizi předložená v licenčním řízení), tentokrát však v části od řetězců PV panelů do JB stringů. V částech technický popis a popis zařízení se revizní zprávy M. V. č. 100NN2010 a č. 101NN2010 shodují. Konstrukce pro FV panely se však i po 18.11.2010 dále zabudovávaly. K návrhu žalobce však zdejší soud dokazoval pasáží (čtenou žalobcem) na str. 4 rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. 11 T 9/2021-3251 ze dne 29.3.2022, z níž vyplynulo, že pokud jde o revizní zprávu č.101NN2010, tak M. V. uvedl, že kontroloval „jen izolaci“ těchto kabelových rozvodů.
129. Ve světle provedených důkazů (zejména fotografií) a doposud učiněných závěrů zdejšího i Nejvyššího správního soudu mimo jiné k revizní činnosti M. V. lze konstatovat, že uvedené revizní zprávy osvědčují bezpečnost izolace či uložení některých částí kabelů v zemi (dle specifikace předmětu), a to ještě nikoli v zapojené podobě v rámci dokončené FVE Jeníkov, nýbrž v určité fázi v průběhu její výstavby.
130. Za tohoto důkazního stavu lze vyloučit, že by v rámci výchozí revize pro účely bezpečnosti práce mohly tyto revizní zprávy jakkoli výrazněji urychlit práci na výchozí revizi. Nic dalšího kromě toho, že v průběhu stavby proběhla dne 18.11.2010 kontrola kabelů či částí kabelových rozvodů (resp. izolace), z nich neplyne. Proto zdejší soud vycházel ze závěrů znalců k potřebné délce výchozí revize na FVE Jeníkov v její nezkrácené podobě, jak bude rozvedeno níže, ovšem s tím, že revizní technik mohl, pokud by to vyhodnotil jako potřebné, přihlédnout i k tomu, že dne 18.11.2010 v průběhu stavby proběhla kontrola izolace v zemi uložených částí kabelů dle revizní zprávy ev. č. 101NN2010 a kabelů dle revizních zpráv ev. č. 096VN2010, 099NN2010 a 100NN2010 (nejlépe za spolupráce s jejich zpracovatelem M. V.).
131. K dalším důkazním návrhům zdejší soud dále uvádí, že s otázkou dokončenosti FVE Jeníkov nesouvisí návrh na dokazování rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 2.7.2021, č.j. 40 T 7/2020-2267, o spáchání zvlášť závažného zločinu revizním technikem na FVE Tuchlovice L. H.; nedokazoval jím ostatně ani Nejvyšší správní soud (bod 39 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30.9.2021, č.j. 8 As 127/2019-288).
132. Zdejší soud rovněž nedokazoval právním stanoviskem Technické inspekce ze dne 14.8.2013, neboť to neshledal potřebné pro skutkové vyjasnění stavu, ani znaleckým posudkem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava týkajícím se náležitostí revizních zpráv energetického zařízení Saša-Sun s.r.o. Dále zdejší soud nedokazoval přípisem žalovaného ze dne 25.9.2013 ohledně upřesnění rozdílu ve výnosech po dobu 20 let u tří společností, kopií listiny Sdělení Energetického regulačního úřadu a ani přípisem žalovaného ze dne 22.10.2012, jež se týkají jiného žadatele o udělení licence. Dokazováno nebylo ani tiskovou zprávou policie ze dne 29.1.2016, článkem z internetu a přípisem od policie a serveru novinky.cz, které ke svému vyjádření přiložila osoba zúčastněná na řízení – žádné skutkové zjištění pro nyní posuzovanou věc by z nich nebylo možno učinit. Zdejší soud z téhož důvodu považoval za nadbytečné dokazovat znaleckým posudkem ke stavu trhu s fotovoltaickými panely ke konci roku 2010.
133. Dále bylo s ohledem na to, že obsah protokolu o místním šetření stavebního úřadu Duchcov ze dne 14.12.2010 a protokolu o splnění technických podmínek pro uvedení výrobny do provozu s distribuční soustavou ČEZ Distribuce, a.s. nebyl nikterak zpochybněn, nepotřebné vyslechnout coby svědky L. P. ze stavebního úřadu Duchcov, V. H.e z HZS Ústeckého kraje a Mgr. P. M., který se za osobu zúčastněnou na řízení místního šetření dne 14.12.2010 účastnil.
134. Pokud jde o znalecký posudek Ing. K. M., soudního znalce v oboru energetika, specializace fotovoltaika, vypracovaný dne 3.9.2017, tak ten obsahuje názor znalce na bezpečnost FVE Jeníkov v období od 15.12.2010 do 15.5.2017 ve smyslu stavebního i energetického zákona (str. 9, str. 29 znaleckého posudku), přičemž se netýká skutkové otázky, kdy byla FVE Jeníkov dokončena. Proto ani uvedeným posudkem zdejší soud nedokazoval a ostatně osoba zúčastněná na řízení k výslovnému dotazu zdejšího soudu u předchozího jednání již na tomto důkazním návrhu netrvala.
135. Zdejší soud nevyhověl návrhu na výslech RNDr. Mgr. J. M., vyšetřovatele policie, který měl podle osoby zúčastněné na řízení dosvědčit, že policie neodhalila, že by elektrárna nebyla do konce roku 2010 kompletní; opět by se jednalo pouze o zjišťování názoru cizí osoby či doložení průběhu vyšetřování policie, nikoli o dokazování ke skutkové otázce stavu elektrárny na konci roku 2010. Stejně tak bylo nadbytečné dokazovat výzvou žalovaného ze dne 25.11.2010 vydanou v rámci licenčního řízení, neboť ta je součástí správního spisu.
136. Zdejší soud však k návrhu osoby zúčastněné na řízení dokazoval prohlášeními dvou revizních techniků ze dne 2.12.2022 a ze dne 24.1.2023, v nichž oba uvedli, že kdyby byli dne 10.12.2010 nebo ve dnech následujících požádáni o vyhotovení revizní zprávy celého energetického zařízení FVE Jeníkov, poté by jim standardní vyhotovení této výchozí revize včetně provedení všech nutných souvisejících úkonů (za součinnosti servisního technika) – měření, sepisu a kompletace revizní zprávy, trvalo max 120 hodin, tj. 10 kalendářních dnů (to uvedl Ing. Z. C.), resp.
8 kalendářních dnů (to uvedl M. S.). Dále oba revizní technici prohlásili, že za předpokladu, že by investor díla FVE Jeníkov potřeboval revizní zprávu zpracovat urychleně z toho důvodu, že se jedná o poslední dokument, který je potřeba doložit do licenčního řízení, tak i s přihlédnutím k tomu, že se jedná o poměrně velké dílo, by byli za pomoci dalších osob (jiní revizní technici a pomocní elektrikáři) schopni zajistit vyhotovení revizní zprávy pro FVE Jeníkov za 4 kalendářní dny (Ing. Z. C.) či 5 kalendářních dnů (M. S.); tyto lhůty mají uvedení revizní technici za lhůty minimálně možné.
137. Zdejší soud dále dokazoval (u jednání dne 27.4.2023) závěry znaleckého posudku Vysokého učení technického v Brně, Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústavu elektroenergetiky, ze dne 12.4.2023, č. 42/2023, předloženým osobou zúčastněnou na řízení ke dvěma otázkám, a to jak dlouho by trvalo zpracování výchozí revizní zprávy pro FVE Jeníkov, která by mohla být řádným a sama o sobě dostatečným podkladem pro získání licence v řízení před ERU, kdyby byl revizní technik dne 10.12.2010 nebo ve dnech následujících požádán o vyhotovení takové výchozí revizní zprávy za situace, kdy by mu nebyly předloženy žádné předcházející revizní zprávy vztahující se k tomuto energetickému zařízení, ale současně by si revizní technik k sobě pro provedení revize mohl přizvat další revizní techniky nebo využít pomoci zaměstnanců zhotovitele díla, a dále jak dlouho by trvalo zpracování takové výchozí revizní zprávy za situace, kdy by reviznímu technikovi byly předloženy následující revizní zprávy ze dne 18.11.2010: revizní zpráva č. 099NN2010, č. 100NN2010, č. 101NN2010. Znalecký posudek v kap. 4.1 odpověděl na první otázku takto:
„Časový prostor vymezený pro provedení úkonů potřebných pro vypracování revizní zprávy je, dle našeho názoru, velmi individuální (vždy bude záležet na zkušenostech a dovednostech samotného revizního technika, na podmínkách pro vykonání revize samotné a na připravenosti jednotlivých částí instalace pro realizaci potřebných měření). Vzhledem k těmto skutečnostem je velmi obtížné stanovit přesnou časovou náročnost úkonů potřebných pro provedení revize v deklarovaném rozsahu Na základě předešlých zkušeností a také praktického ověření, kdy pracovníci Znaleckého ústavu (doc. M. a Ing. M.) provedli v rámci zpracování Znaleckého posudku č. 17/2017 ověření časové náročnosti provedení revize na NN DC části instalace FVE Havřice, můžeme provést odborný odhad časové náročnosti vyhotovení revizních zpráv pro jednotlivé části FVE Jeníkov, aby byly splněny požadavky pro udělení licence. Revizi NN DC části FVE považujeme za časově nejvíce náročnou, a to především z důvodu nutnosti pohybu revizního technika po celé ploše instalované fotovoltaické elektrárny, resp. nutnosti kontroly všech DC rozvaděčů, do kterých jsou připojeny jednotlivé stringy s fotovoltaickými panely. Abychom mohli definovat rámcový časový rozsah pro provedení úkonů souvisejících s revizí NN DC části FVE, bylo dne 12.4.2017 zpracovatelem posudku provedeno ověřovací provozní měření izolačních stavů přívodních kabelů od jednotlivých řetězců fotovoltaické elektrárny (15 stringů, póly + a -), připojených do sdružovače MaxConnect č.37 a DC kabelů (+ a -) NYY150 vedoucích ze sdružovače ke střídači. Pro ověřovací provozní měření byla záměrně zvolena časově náročnější varianta, tedy včetně úkonů spočívajících v manuálním ukládání jednotlivých výsledků do paměti měřícího přístroje a viditelného odpojení přepěťových ochran (odpojení vodičů) místo pouhého „vysunutí" přepěťové ochrany. Samotné měření izolačních stavů na jednom sdružovači trvalo 10 minut, spolu s kontrolou a vizuální prohlídkou. Na FVE Havřice je 37 ks těchto sdružovačů. Čas potřebný na přesun mezi jednotlivými sdružovači nepřesahoval 2 minuty. Přesun pracovníka ze začátku FVE na její konec trval méně než 6 minut. Na základě těchto dílčích časů byla stanovena celková náročnost měření izolačních stavů NN DC strany na 454 minut, tedy 7 hodin a 34 minut. Tento časový údaj v sobě zahrnuje dobu potřebnou pro vizuální kontrolu zařízení, přípravu měření (uchycení měřících svorek), ukládání jednotlivých výsledků, viditelné odpojení přepěťových ochran a přesun mezi jednotlivými sdružovači. Nezahrnuje časovou náročnost potřebnou ke stažení uložených dat z přístroje, zpracování výsledků, a vypracování technické zprávy. Jako podklad přikládá Znalecký ústav Technickou zprávu „Provozní měření izolačních stavů" (Příloha I), která byla zpracována jako doplněk k ZP č. 17/2017, a ve které jsou jednotlivé úkony spojené s revizí NN DC strany FVE podrobně popsány. Za předpokladu, že nebyly reviznímu technikovi předloženy žádné předcházející revizní zprávy vztahující se k energetickému zařízení (FVE Jeníkov), ale za předpokladu, že by si revizní technik k sobě pro provedení revize mohl přizvat další revizní techniky, odhadujeme, že doba provedení revizních úkonů na jednotlivých částech FVE Jeníkov (PC, NN, AC, VN a AC část) a následného vyhotovení revizních zpráv a jejich kompletace do jedné výchozí revizní zprávy by se pohybovala v rozmezí od 5 do 8 dnů. V případě, že by revizní technik prováděl a zpracovával revize všech částí FVE sám, odhadujeme, že maximální doba pro vypracování a kompletaci by byla 14 dnů. Odhad Znaleckého ústavu vychází především z dlouhodobých zkušeností s provozním měřením na fotovoltaických elektrárnách a z ověření časové náročnosti úkonů spojených s revizí NN DC strany FVE Havřice (1,89 MWp).“
138. V kapitole 4.2. pak na druhou otázku znalecký posudek poskytl odpověď, že by vyhotovení výchozí revizní zprávy na celou instalaci FVE Jeníkov za pomoci dalších techniků trvalo 5 dnů.
139. Shrnuté dokazování pak zdejší soud k návrhu žalobce i osoby zúčastněné na řízení doplnil dokazováním odbornými vyjádřeními doc. Ing. P. M., Ph.D., ze dne 18.5.2023 a ze dne 31.5.2023, a Ing. J. P., Ph.D., ze dne 23.5.2023 a ze dne 31.5.2023.
140. Pokud jde o doc. Ing. M., Ph.D., ten vypracoval pro osobu zúčastněnou na řízení následující vyjádření:
Předmětem poptávaného odborného stanoviska je zodpovězení následujících otázek:
1) Jsou drobné vady a nedodělky (celkem 34 položek), uvedené v příloze č. 1 protokolu, který je přílohou rozhodnutí o povolení zkušebního provozu, vadami, které by mohly mít vliv na vyhotovení výchozí revizní zprávy, která je schopna doložit bezpečnost FVE Jeníkov a která je podkladem pro vydání licence v licenčním řízení před ERÚ v souladu s požadavky zákona č. 458/2000 5b., energetický zákon a vyhlášky č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích?
2) Byla FVE Jeníkov dne 14.12.2010 (vydáno Rozhodnutí o povolení zkušebního provozu), nebo dne 15.12.2010 (zpracován Zápis o předání a převzetí dokončeného díla) v takovém stavu dokončenosti, posuzováno dle předložených podkladů, aby mohla být řádně zpracována výchozí revizní zpráva, která by byla schopna doložit bezpečnost FVE Jeníkov a být podkladem pro vydání licence v licenčním řízení před ERÚ v souladu s požadavky zákona č. 458/2000 Sb., a vyhlášky č. 426/2005 Sb.?
3) Je z pohledu posouzení bezpečnosti výrobny (zpracování výchozí revizní zprávy) rozhodné, zda byly kabelové rýhy zasypány či nikoliv?
ad 1) Vady a nedodělky uvedené v Příloze č. 1 Zápisu o předání a převzetí dokončeného díla (Předávací protokol) FVE Jeníkov ze dne 15.12. 2010, jsou všechny vztaženy na stavební prvky a řešení fotovoltaické elektrárny. Žádný z uvedených nedodělků či vad nemá souvislost s elektrickou částí instalace fotovoltaické elektrárny. Na základě doložených podkladů a vlastních praktických zkušeností v oboru konstatuji, že drobné vady a nedodělky (celkem 34 položek), uvedené v příloze č. 1 protokolu, který je přílohou rozhodnutí o povolení zkušebního provozu, nejsou vadami, které by mohly mít vliv na vyhotovení výchozí revizní zprávy, která je schopna doložit bezpečnost FVE Jeníkov a která je podkladem pro vydání licence v licenčním řízení před ERÚ v souladu s požadavky zákona č. 458/2000 Sb. energetický zákon a vyhlášky č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích.
ad 2) S ohledem na doložené podklady, včetně fotodokumentace, dodací listy a Zápis o předání a převzetí dokončeného díla, byly všechny požadavky pro vypracování výchozí revizní zprávy pro FVE Jeníkov splněny, tedy mohla být řádně zpracována výchozí revizní zpráva, která by doložila bezpečnost FVE Jeníkov a byla podkladem pro vydání licence v licenčním řízení před ERU.
ad 3) Výkopy kabelových tras mohou, resp. musí být zahrnuty, vždy až po provedení dílčí nebo celkové revize revizním technikem. V případě zahrnutí osazených kabelových tras dříve, než je provedena příslušná revize, nemůže revizní technik řádně provést požadované úkony související s dílčí nebo celkovou výchozí revizí (např. hloubka uložení kabelů, způsob uložení kabelů, neporušenost izolace kabelů apod.). Z hlediska posouzení bezpečnosti výrobny (zpracování výchozí revizní zprávy), a to ať už dílčí nebo celkové, není rozhodné, zda byly kabelové rýhy zasypány či nikoliv, jelikož příslušný revizní technik posuzuje stav vždy v daném okamžiku. Revizní technik v žádném případě neodpovídá za skutečnost, že stavební firma po provedení výchozí revize (dílčí nebo celkové) nezahrnula kabelové rýhy. V případech, kdy jsou již výkopy zahrnuty, je revizní technik schopen provést kontrolu (ověření) izolačního stavu zahrnutých kabelů… není však schopen provést vizuální kontrolu jejich uložení, tedy je nutné se v takovém případě spoléhat na korektní stavební provedení ze strany zhotovitele stavby.
141. V návaznosti na toto odborné vyjádření předložil žalobce konkurenční odborné vyjádření Ing. J. P., Ph.D., k těmto otázkám:
1) Lze na základě fotodokumentace, předávacích protokolů včetně seznamu vad a nedodělků z 15.12.2010 a protokolu o paralelním připojení dospět k závěru, že bylo možné provést na celé FVE v Části NN výchozí revizi, která by vyzněla v závěr, že je zařízení schopno bezpečného provozu?
2) Vyplývá z těchto podkladů závěr, že v některých částech zcela určitě nemohla být výchozí revize provedena kvůli nedokončenosti, vadám, popř. z jiných důvodů, které mohly mít vliv na bezpečnost FVE (viz zejm. seznam nedodělků a vad, nezahrnutí kabelových rýh)? Lze odhadnout, kolik času by bylo potřeba pro to, aby byly odstraněny nedostatky, pro které nebylo možné zmíněnou část revidovat (z pohledu, co obvykle obnáší odstranění nedostatku)?
3) Vyplývá z těchto podkladů závěr, že v některých částech zcela určitě mohla být (dílčí) výchozí revize provedena se závěrem, že je instalace bezpečná?
4) Chybí některé podklady pro to, aby s odstupem času bylo možno odborně posoudit, že FVE byla ve stavu schopném výchozí revize, která vyzní v závěr, že zařízení je schopno bezpečného provozu? Pokud ano, lze upřesnit, co konkrétně chybí a proč (postačí obecně)?
Ke kterým revizním úkonům a činnostem se nelze odborně vyjádřit na základě dostupných podkladů, protože chybí bližší skutkové okolností?
5) Jsou oproti běžné revizi (zejm. pravidelné, mimořádné) nějaká specifika, která jsou kladena na provedení výchozí revize? Může zpráva o výchozí revizi vyznít tak, že byly zjištěny závady?
ad 1) Vzhledem k velmi omezenému rozsahu fotodokumentace a ke značné nekonkrétnosti seznamů vad a nedodělků, si nelze učinit konkrétní představu o všech částech stavěné fotovoltaické elektrárny, lze si však učinit představu a některých jejich částech. Na fotografiích z 13.12.2010 (datum nejbližší k 15.12.2010, na které je dotaz kladen) je vidět, že není dokončena instalace všech panelů. Část chrániček (pravděpodobně již s kabely uvnitř) ještě není uložena v zemi. Některé dokonce leží ve vodě (ledové břečce). Chráničky je možné ponechat ve vodě pouze krátkodobě, rozhodně ne dlouhodobě nebo dokonce trvale. Na zemi pod stojany s již instalovanými fotovoltaickými panely je velké množství kabeláže, přičemž vzhledem k množství lze těžko očekávat, že se jedná o prořez (odřezky kabeláže určené k likvidaci jako odpad). Na staveniště jsou teprve dováženy některé kontejnerové trafostanice. Některé z nich jsou ukládány na základy, z nichž minimálně jeden má charakter bazénu plného vody (nebo ledové břečky), jiné jsou ukládány na provizorní úložiště (dřevěné klády uložené na zemi). Pokud jde o možnost provedené výchozí revize, která by vyzněla v závěr, že je zařízení schopno bezpečného provozu, tak zde je třeba říci, že aby to bylo možné, tak revidované elektrické zařízení musí splnit všechny požadavky, které na něj klade legislativa a její prováděcí předpisy (nařízení vlády, nařízení ministerstev, technické normy, které legislativa nebo její prováděcí předpisy stanoví jako povinné). Pokud byť v jednom parametru nevyhoví, měl by závěr revizní zprávy znít „Nevyhovuje, zařízení nelze uvést do provozu“. Z toho důvodu se především u rozsáhlejších zařízení (velké technologické celky, rozsáhlé budovy s komplikovanou elektroinstalací, ...) postupuje tak, revizní technik předává průběžně informace o vadách a nedodělcích opravárenské četě, která je průběžně odstraňuje a dává reviznímu technikovy informaci, že došlo k nápravě. Revizní technik se pak k dotčené části zařízení vrátí a provede znovu revizi příslušné části. Celý proces se opakuje tak dlouho, dokud není celé elektrické zařízení v souladu s výše uvedenými požadavky legislativy a jejich prováděcích předpisů a tedy bezpečné. U zařízení menšího rozsahu se stává, že za příplatek provádí příslušné opravy přímo revizní technik. Poté co je zařízení uvedeno do řádného (bezpečného) stavu, revizní technik vydá revizní zprávu s kladným výsledkem. „Vyhovuje všem požadavkům, zařízení lze uvést do provozu“…
K seznamu vad a nedodělků, které byly zjištěny k 15.12.2010, tak ten je velmi nekonkrétní, ale i tak je možné učinit jisté závěry. Část uvedených vad sice nemá vliv na elektrickou bezpečnost zařízení, a tedy ani na možnost udělení revize, ale některé tento vliv mají:
Lokálně krátké Z úchytky (nedostatečné uchycení panelů). Jedná se o problém, kdy výrobce předepisuje, jak má být fotovoltaický panel (nebo jakékoliv jiné elektrické zařízení) upevněn, aby bylo možné jej bezpečně provozovat. Pokud je panel upevněn nedostatečně, hrozí jeho poškození vnějšími vlivy (větrem, zatížení sněhem) a jeho provoz tedy není obecně bezpečný.
Doplnit lokálně chráničky na kabely tak, kde jsou kabely ve styku s ostrými hranami. Při tlaku nebo při byť i malých pohybech mezi kabelem a ostrou hranou dochází postupně k narušování izolace a to až do té míry, kdy nakonec dojde k její destrukci (proříznuti) a odhalení kovového jádra kabelu, které může být pod napětím (vodivá část na které se vyskytuje životu nebezpečné napětí se označuje jako elektricky živá část). Stejně tak se mohou stát nebezpečně živými všechny elektricky vodivé části, které jsou s takovým odhaleným jádrem kabelu elektricky spojeny (ať už přímým kontaktem, přes jiný elektricky vodivý prvek, nebo například prostřednictvím větší míry vlhkosti, protože přirozeně se vyskytující voda má tendenci vést elektrický proud).
Dokončit uchycení junction boxu (šrouby skrz). Junction box, neboli propojovací box (skříňka, krabičky, ...), tu lze obecně říci, že pokud takové zařízení není pevně uchyceno na místě, hrozí při jeho pohybu uvolňování vodičů ze svorek (byť i postupným vyvikláváním).
Dokončení vyvázání kabelů od FV panelů. Zde jde pravděpodobně o chybný zápis, kdy má jít o vyvázání kabelů. To je velmi důležité. Kabelové vývody fotovoltaických panelů nejsou určeny k trvalému pohybu. Pohyb může být pouze občasný a v malém rozsahu (především pro řešení různých dilatací způsobených například teplem). Proto je nutné tuto kabeláž nějakým způsobem upevnit pomocí vhodného úložného systému. Z dokumentace, která byla k dispozici, nebylo možné zjistit, jaké byly použity kabely, nebo jaký má být použit úložný systém, neboť technická dokumentace od fotovoltaických panelů mezi dokumentací ve spisu stavebního úřadu chybí. V případě, že by nebylo provedeno upevnění kabeláže, ta by se především vlivem větru pohybovala, narážela by do nosných konstrukcí a odírala se o ně. Při dostatečně dlouhé době takového procesu by pak došlo k poškození izolace, které by mělo za následek existenci odhaleného živého jádra kabelu.
Doplnit vějířové podložky k zemnění. Vějířové podložky plní v případě zemnění důležitou, mnohdy až kriticky důležitou funkci (mechanickou a elektrickou). Bohužel nelze zjistit, kde a jaké množství vějířových podložek chybí, z čehož by se dal usoudit rozsah tohoto problému.
Předělat uchycení panelů na podélných profilech včetně uchycení (matka v kleci) (panely neleží na podélníku). Pokud panely neleží na podélníku, jedná se opět o problém nežádoucího mechanického namáhání fotovoltaického panelu, pravděpodobně však v menší míře.
Příliš zohýbané propojení panelů (kabeláž). Při přílišném zohýbání kabeláže může dojít k poškození izolací kabelu.
Doložit UV odolnost šedých chrániček. V případě, že by chránička nebyla UV odolná, pak by se postupem času začala vlivem UV záření rozpadat a přestala by plnit svou funkci, chránit kabeláž před účinky vnějších vlivů. To by po čase mohlo v důsledku vést k narušení kabeláže (především izolací).
TS – úklid, dodělat ucpávky, dopojit NN. Ucpávky slouží k zamezení průchodu vnějších vlivů skrze průchody, kterými vstupují kabely do objektu. Těchto vnějších vlivů může být celá řada například vlhkost, ale i biologičtí škůdci. Na nezapojené části NN (nízké napětí) nelze v žádném případě provést revizi. Jedním z úkolů revize je totiž i kontrola správnosti zapojení.
Jsou zapojeny 3 druhy panelů ZKX 190, ZKX 185 a LDK 195. Jedná se o to, že v původním projektu byl plánován jiný typ (CEEG 230-60P). Projektová dokumentace uložená na stavebním úřadě má datum na úředním razítku 30.8.2010 a byla tedy příslušnému stavebnímu úřadu předána nejpozději k tomuto datu. Z této dokumentace vyplývá, že se jedná o projektovou dokumentaci ještě původní verze, tedy pro panely CEEG 230-60P. K výchozí revizi je ale třeba dokumentace elektrického zařízení odpovídající skutečnému provedení. S touto dokumentací pak revizní technik srovnává reálný stav zařízení. Tuto dokumentaci se však nepodařilo získat. Existovala-li v té době pouze dokumentace původní, nebylo podle ní možné provést výchozí revizi.
Odstranění vlhkosti v spínací stanici. Jde o velmi důležitou záležitost. Nadměrná vlhkost obecně má velmi nepříznivý vliv na fungování elektrických zařízení, pokud nejsou pro její přítomnost přímo dimenzovány. Stanice, které jsou ve předmětné elektrárně nainstalovány mají opatření proti výskytu nadměrné vlhkosti, což jim umožňuje používat elektrotechnické vybavení, které s nadměrnou vlhkosti nepočítá. Pokud je tedy přítomna nadměrná vlhkost nad povolené provozní parametry takového elektrotechnického vybavení, nelze toto zařízení bezpečně provozovat, a tudíž mu ani nelze udělit výchozí revizi s kladným výsledkem.
Netěsná krabička na FV panelu (řada 40, horní řada 22 panel u cesty). Krabičky na fotovoltaických panelech musí být do předepsané míry odolné proti vnikání prachu a vod (standardně se uvádí stupeň krytí IP). Pokud do této krabičky vniká voda (vlhkost), která obvykle vniká snadněji než prach, hrozí zkrat (s následným požárem) nebo vznik úrazu elektrickým proudem v případě, že by se obsluha dotknula předmětného panelu v době, kdy vyrábí elektrický proud (když na něj svítí slunce).
Předělat uchycení svazku kabelů u panelů např. za AB 4.2. V případě, že by uchycení svazků kabelů bylo provedeno nesprávně, hrozí obdobná situace jako v případě dokončení vyvázání kabelů.
Zapojit definitivní odpojovače (viz. SOD). Opět není jasné, o jaké odpojovače se jedná. Výměna odpojovačů nedává faktický ani ekonomický smysl, pokud by zde nebyl problém s vyhověním některému z parametrů (bezpečnostní, provozní, soulad s projektovou dokumentací, ...). Odpojovač plní důležitou bezpečnostní funkci při údržbě, obsluze, ale i při některých poruchových stavech (je jím možné obvod rozpojit).
„Nebyla provedena kontrola části elektro, termín a osoba bude upřesněna ze strany Lued.“ Kontrola části elektro nebyla provedena. Při kontrole by bylo možné odhalit další případné problémy.
Pokud jde o část „Seznam vad a nedodělků k 15.12.2010 – Dokumentace a doklady“ (jde o kopii listiny předloženou žalobcem dne 28.1.2016, kterou zdejší soud dokazoval u jednání), tak Ing. Josef Pavlík, Ph.D., k položce „Protokol vnějších vlivů – nevyplněný, nepodepsaný“ uvádí, že bez zařazení prostor do kategorie vnějších vlivů nelze určit, jaká ochranná opatření mají být použita, protože ta se s různými vnějšími vlivy mění. Proto není ani možné provést revizi, protože revizní technik neví, co má kontrolovat. K položce „Chybí katalogové listy PV panelů“ uvedl, že chybí nejen katalogové listy, ale i prohlášení o shodě u všech tří typů panelů. V dostupné dokumentaci se nenachází, což je velká chyba. Bez platného prohlášení o shodě nelze uvést výrobek (příslušný fotovoltaický panel) na trh. Jedná se o přestupek proti zákonu 22/1997Sb. Stejně tak chybí i návod k použití (montáži). Stejně tak pokud jde o „Katalogové listy v češtině (požadavek investora)“ a „Záruční podmínky panelů v češtině (požadavek investora)“, jde o totožné problémy, kdy požadavek na českou dokumentaci přímo vyplývá z legislativy. I katalogový list, není-li k dispozici podrobnější dokumentace (v tomto případě není), slouží jako podklad pro revizi, neboť obvykle obsahuje i technické údaje, které neobsahuje výrobní štítek daného zařízení. K položce „Doplnit situaci se zakreslením počtu a umístěním panelů podle typu“, jde o stejný problém jako chybějící dokumentace ke skutečnému provedení. Na základě původní projektové dokumentace by nebylo možné provést revizi.
Podle Ing. J. P., Ph.D., Protokol o paralelním připojení nepřináší do věci příliš relevantních informací. Jediné užitečné informace jsou v části 2. „Ochrany“, kde je záznam o jistých kontrolách, které však neosvědčují bezpečnost elektrárny jako celku. Mohou však mít jistou částečnou vypovídací schopnost ke konkrétní části zařízení.
K 15.12.2010 nebylo možné provést na celé FVE v části NN výchozí revizi, která by vyzněla v závěr, že je zařízení schopno bezpečného provozu. Na bezpečnost mohla mít vliv celá řada vad a nedodělků. Co se týká odhadu, kolik času by bylo potřeba na odstranění nedostatků, tak seznam vad a nedodělků je tak nekonkrétní, že takový časový odhad učinit nelze.
U tak velkého celku jako je předmětná fotovoltaické elektrárna, by bylo možné rozdělit ji na stovky částí a na každou z nich provést výchozí revizi části zařízení. Při vhodné volbě rozdělení fotovoltaické elektrárny by pak mohla většina z revizí vyústit v pozitivní závěr, tedy že předmětná část je bezpečná (v našem případě to neplatí) a to v případě, že elektrárna jako celek by měla výstup z revize negativní, to jest, že bezpečná není. Pro závěr, že FVE byla ve stavu schopném výchozí revize, která vyzní v závěr, že zařízení je schopno bezpečného provozu, chybí absolutní většina dokumentace. Nelze zpětně provádět měření parametrů jako jsou izolační odpory, přechodové odpory, zemní odpory, ale i jiné, protože tyto se v čase mění (některé jen jedním směrem, některé oběma směry). Stejně tak nelze bez příslušné dokumentace zpětně určit, jestli byly v konkrétním čase (den a hodina) provedeny řádně všechny spoje (propojovací, zemnící, ...). Ty jsou také předmětem kontrol při revizi.
Výchozí revize je specifická tím, že se provádí kompletní kontrola dokumentace všech nových zařízení (prohlášení o shodě, ...), podmínek jejich uvedení do provozu, ... Je tedy výrazně širší z hlediska administrativně technického. Stejně tak se provádějí úkony, které již později není možné opakovat. Například kontrola provedení základového zemniče před jeho zalitím betonem (při dalších revizích již není možné).
K otázce: „Může zpráva o výchozí revizi vyznít tak, že byly zjištěny závady?“ lze uvést ano, a to ve dvou případech: 1) Revizní zpráva má negativní výsledek, zařízení není bezpečné a nelze uvést do provozu. 2) Revizní zpráva má pozitivní výsledek, protože zjištěné vady jsou „kosmetického“ charakteru bez jakéhokoliv vlivu na bezpečnost.
142. V návaznosti na tento důkaz osoba zúčastněná na řízení předložila následující doplnění vyjádření doc. Ing. P. M., Ph.D., ze dne 31.5.2023 k jednotlivým vadám a nedodělkům:
Lokálně krátké Z úchytky (nedostatečné uchycení panelů):
Správné uchycení FV panelů pomocí „Z“, či jiného upevňovacího zařízení je primárně věcí dodavatelské firmy, resp. firmy, která provádí dané montážní práce. Dodavatelská firma má postupovat v souladu s návodem výrobce, resp. dle jeho pokynů. Špatným, či nedostatečným uchycením FV panelu k nosné konstrukci může dojít postupem času k jeho uvolnění (vlivem atmosférických podmínek) a následnému poškození. Došlo by tak k přerušení jednoho řetězce v NN DC části instalace FVE, jehož následkem by došlo ke snížení výroby FVE, ale nebyla by narušena elektrická bezpečnost FVE (předpokladem jsou korektně dimenzované pojistkové odpojovače pro jednotlivé řetězce FV panelů). Revizní technik má v rámci revize DC části fotovoltaické elektrárny provést prohlídku FV panelů a zkontrolovat jejich uchycení k nosné konstrukci. Pokud jsou FV panely na některých místech (lokálně) opatřeny kratšími „Z“ úchytkami, než by měly být a revizní technik tuto skutečnost zjistí, měl by upozornit na tento nedostatek investora, a měl by ho také zapsat na seznam nalezených vad, nutných k odstranění. Jedná se o stavební část (prvek) fotovoltaické elektrárny, která není součástí revize elektrické části instalace, odpovědnost je v tomto případě na straně stavebního dozoru, ne revizního technika. Konstatuji, že na konečný výsledek samotné revize elektrické části instalace FVE nemá tato skutečnost vliv, tedy FVE je z pohledu části elektro schopná bezpečného provozu.
Doplnit lokálně chráničky na kabely tam, kde jsou kabely ve styku s ostrými hranami:
Opakovaným pohybem kabelu o ostrou hranu může postupem času dojít k výraznějšímu opotřebovávání izolace nad rámec běžného. V případě, že se nelze v kabelové trase vyhnout přechodu kabelu nebo kabelů přes ostré hrany, je nutné nějakým způsobem styk izolace kabelu a ostré hrany ošetřit. Na výběr jsou dvě možnosti. Jednou z nich je umístění kabelu např. do tzv. chráničky, která je většinou z plastu a vytváří ochrannou vrstvu mezi kabelem a ostrou hranou předmětu. Druhou možností je potom v místě kontaktu kabelu a ostré hrany předmětu opatřit dodatečnou ochranou právě tu ostrou hranu, kdy je umístěna nejčastěji do gumové nebo plastové krytky. V takovém případě potom kabely přichází do kontaktu s touto krytkou ostré hrany a tím je také eliminováno zvýšené riziko retardace izolace kabelu. Při revizi DC části FVE revizní technik kontroluje prohlídkou, zda nejsou kabely vedoucí v DC části obecně namáhány nad rámec jejich možnosti, kontroluje, zda také nejsou kabely vystaveny kontaktu s ostrými hranami (v tomto případě zejména nosné konstrukce). V případě, že najde rizikové místo, upozorní investora, a měl by tuto skutečnost zapsat na seznam nalezených vad, nutných k odstranění. Konstatuji, že na konečný výsledek samotné revize tato skutečnost nemá podstatný vliv. Stanovení míry „ostrosti hrany“ závisí do značné míry na zkušenostech a intuici revizního technika. Obecně platí, že čím ostřejší bude hrana, přes kterou se samovolně kabel pohybuje, tím rychleji může dojít k poškození základní izolace a případnému kontaktu živých vodičů s vodivou neživou částí. Při provádění revize ověřuje izolační stav kabelů revizní technik měřením izolačního stavu a v případě, že výsledky měření jsou vyhovující, nic nebrání tomu, aby byla instalace z tohoto pohledu prohlášena za provozu schopnou a bezpečnou.
Dokončit uchycení junction boxu (šrouby skrz):
Junction box je v tomto případě propojovací místo několika stringů (větví) fotovoltaického systému. Možnosti uchycení boxu jsou doporučeny výrobcem. V případě zvolení nestandardního způsobu uchycení boxu může dojít k jeho uvolnění, případně poškození. Každý box má vyhotoveny prostupy pro průchod kabelů od jednotlivých stringů, případně pro jejich vyvedení, a tyto jsou opatřeny kabelovou průchodkou. Kabelová průchodka plní zejména dvě funkce, izolační (těsnící) a pojistnou. Izolační funkce kabelové průchodky spočívá v dotěsnění mezery kolem kabelu na takovou úroveň, aby mohl být dodržen výchozí stupeň krytí (IP) použité skříňky. Pojistná funkce kabelové průchodky potom spočívá v aretaci procházejícího kabelu průchodkou do takové míry, aby byl tento kabel zabezpečen proti tahu, ale i náhodnému vytržení. Z popisu není jasné, jakým způsobem je junction box uchycen. Na základě praktických zkušeností mohl být box uchycen pouze dvěma šrouby (křížně) místo čtyř, což se v praxi využívá. Přesto, i kdyby byl box uchycen pouze částečně (je umístěn na svém místě a plní funkci), není to nedostatek, který má přímou souvislost s revizí elektrické části. Obdobně jako u Z úchytek či volnějších kabelů může s postupem času dojít k uvolnění a následnému poškozeni boxu, ale opět je to situace, která nebrání reviznímu technikovi konstatovat, že elektrická instalace je bezpečná a schopná provozu. Revizní technik během revize junction boxu provádí kontrolu pevnosti jednotlivých spojů, neporušenost vodičů vedoucích do junction boxu a vizuální kontrolu skříňky jako takové (zda splňuje patřičné IP, zda není viditelně poškozená apod.). V případě nalezení takovéhoto druhu závady provede zápis a prohlásit revizi za nevyhovující. Revizní technik není povinen ověřovat, zda např. skříňka drží na třech ze čtyř šroubů, či byl zvolen doporučený způsob uchycení výrobcem.
Dokončení vyvázání panelů od FV panelů:
Způsob vyvázání kabelů je obecně ovlivněn několika faktory, zejména jsou to prostorové možnosti, požadavky investora a v neposlední řadě doporučené/dovolené možnosti výrobcem kabelů. Zvláště nedodržením posledního bodu z výčtu výše může časem dojít k degradaci izolace s následným poškozením kabelu. Většina materiálů z plastu použitá k vyvázání kabelů, a to s deklarovanou i bez deklarované UV odolnosti, postupem času se současným působením povětrnostních podmínek (slunce, voda, vzduch, ...) degraduje. Proto by v rámci pravidelných prohlídek měla odpovědná osoba v rámci plánu preventivní údržby provádět jejich pravidelnou obměnu. V případě, že kabely vedoucí od FV panelů nejsou viditelně prověšeny, volně se nepohybují v okolí FV panelu, nevytvářejí překážky bránící průchodu, nejsou viditelně zasukované, není povinností revizního technika řešit způsob vyvázání kabelů. Za správné vyvázání kabelů je odpovědná dodavatelská firma, jde o odpovědnost stavebního dozoru a zhotovitele stavby. Z názvu toto bodu je patrné, že se jedná o dokončení vyvázání panelů čili že panely již jsou částečné vyvázané, dostatečně na to, aby revizní technik usoudil, že je tato část v pořádku. Konstatuji, že případné nedokončené vyvázání nemělo z hlediska posouzení bezpečnosti el. instalace vliv na vydání revize s kladným stanoviskem.
Doplnit vějířové podložky k zemnění:
Tento uvedený nedostatek není možné řádně identifikovat, jelikož u celé fotovoltaické elektrárny existuje několik míst, kde je žádoucí, až nezbytné, provést zemnění. Obecně lze zemnění, nebo taky přizemnění něčeho k něčemu provést několika různými způsoby. Kromě zmíněné vějířové podložky ve šroubovém spoji lze provést účinné přizemnění také odstraněním krycí vrstvy (barva, elox, apod.) pomocí ostrého předmětu na inkriminovaných částech. V takovém případě vznikne vodivý spoj mezi těmito částmi. Dále lze např. spojit dvě části, které jsou opatřeny nevodivou krycí vrstvou, pomocí vodiče (nejčastěji vodič CYA zelenožlutý) odpovídajícího průřezu, jehož oba konce jsou opatřeny „očkem" a pomocí šroubového spoje připevněny ke každé části. Volba způsobu zemnění závisí do jisté míry na možnostech dodavatelské firmy a také na požadavcích revizního technika. V případě, že by se jednalo o přizemnění FV panelů k nosné konstrukci, není bezpodmínečně nutné, aby byla zvolena metoda spojení pomocí vějířové podložky. Může být zvolena jedna z výše zmíněných metod. Mechanická funkce vějířové podložky může být zastoupena umístěním podložky pérové, která také zaručuje mechanickou pevnost spoje, ale má oproti vějířové podložce větší odolnost proti vibracím. V situaci, kdy by došlo k náhodnému úderu blesku do FV panelu, který nebude vodivě spojen s nosnou konstrukcí (např. dotyk FV panelu s nosnou konstrukcí přes vrstvu barvy nebo eloxu), dojde vlivem velikosti procházejícího proudu k vytvoření „náhodné" proudové cesty (zpravidla nejkratší) směrem do země. Tenká vrstva izolačního materiálu (barva či elox) není schopna odolat působení velikosti procházejícího proudu a dojde k jejímu proražení. S ohledem na nekonkrétní informaci ohledně počtu chybějících vějířových podložek a také detailů technického provedení zemnění FV panelů, lze z pohledu revize považovat chybějící vějířové podložky za vadu odstranitelnou, která by neměla vliv na závěr revize. Revizní technik by provedl měření na zemnící soustavě a z praktických zkušeností lze říci, že by soustava vyhověla, tedy závěr revizní zprávy by byl, že instalace je schopna bezpečného provozu.
Předělat uchycení panelů na podélných profilech včetně uchycení (matka v kleci) (panely neleží na podélníku):
Jedná se o obdobnou situaci (stav) jako v případě lokálně kratších „Z“ úchytek. Na konečný výsledek samotné revize elektrické části instalace FVE nemá tato skutečnost vliv, tedy FVE je z pohledu části elektro schopná bezpečného provozu.
Příliš zohýbané propojení panelů (kabeláž):
Propojení obecně může být provedeno z pevného (např. CYKY) nebo jemně laněného drátu (např. CYA). Pro propojení panelů bývají obvykle použity kabely jemně laněné, které obecně dovolují (připouští) větší oblouky ohybu, než je tomu u kabelů s jádrem tvořeným pevným drátem. Propojení kabelů je v režii dodavatelské firmy, která by měla postupovat dle projektové dokumentace. Revizní technik může upozornit investora na ohyb kabelu, který je už pro něj nepřípustný. Revizní technik v tomto případě kontroluje prohlídkou zejména celistvost kabelů a nepoškozenost koncovek, a to včetně správného uchycení koncovek a včetně ověření jejich izolačního stavu (měření RISO). Konstatuji, že na konečný výsledek samotné revize elektrické části instalace FVE nemá tato skutečnost vliv, tedy FVE je z pohledu části elektro schopná bezpečného provozu. Stanovení míry „ohybu“ závisí do značné míry na zkušenostech a intuici revizního technika.
Doložit UV odolnost šedých chrániček:
Náplní revizního technika není zkoumat vlastnosti krycího prvku, pouze kontroluje adekvátnost jeho použití. Obecně platí, že chránička z UV odolného materiálu na světle degraduje méně rychleji než chránička, která je vyrobena z UV neodolného materiálu. Každopádně při jejich vystavení povětrnostním podmínkám degradují postupem času obě. Jejich opotřebení a případnou potřebu jejich výměny by měl kontrolovat v rámci preventivní údržby odpovědný pracovník. To, zda byla v okamžiku revize použita chránička z UV odolného materiálu, nemá z hlediska bezpečného provozu žádný vliv.
TS - úklid, dodělat ucpávky, dopojit NN:
Množství ucpávek, jejich velikost či směr není v této výtce specifikované. Nedodělané ucpávky mohou za určitých okolností představovat jisté riziko. Z otázky není zřejmé, o jakou část NN se jedná, vzhledem k nedostatku informací se jedná pouze o domněnky a spekulace.
Jsou zapojeny 3 druhy panelů:
Je obvyklé, že typy FV panelů (i dalších části FVE) se oproti projektové realizační dokumentaci v reálu liší. Je standardní, že tyto změny jsou uvedeny ve stavebním deníku (odpovědnost stavebního dozoru) a následně předány dalším zúčastněným pracovníkům, odpovědných za další související činnosti, jako je např. i revize elektro. Konečné řešení FVE se promítne až do dokumentace skutečného provedení, kterou (z praktických důvodů posloupnosti výstavby) nemá revizní technik v době vyhotovování výchozích revizí na jednotlivé části FVE k dispozici. Skutečný stav by se měl následně objevit ve vypracované následné (pravidelné) revizní zprávě, kdy je již dokumentace skutečného provedení k dispozici. V případě osazení jiného typu FV panelu oproti původně projektovaným, nemá tato skutečnost vliv na provedení elektrické instalace samotné. Revizní technik primárně provede měření izolačního stavu, které nemá souvislost s typem osazeného FV panelu. V této souvislosti konstatuji, že na konečný výsledek samotné revize elektrické části instalace FVE nemá tato skutečnost vliv, tedy FVE je z pohledu části elektro schopná bezpečného provozu.
Odstranění vlhkosti ve spínací stanici:
Spínací stanice je obvykle mimo jiné vybavena také elektrickými a elektromechanickými prvky, které mohou být do jisté míry náchylné (dojde k omezení nebo přerušení vlastní funkce) na přílišnou vlhkost v okolním ovzduší. Výrobce jednotlivých elektrických nebo elektromechanických prvků udává max. provozní a skladovací hodnotu teploty a vlhkosti pro každý prvek. Výsledná hodnota přípustné vlhkosti ve spínací stanici je potom dána nejnáchylnějším prvkem použitým uvnitř spínací stanice. Není specifikováno, jedná-li se o vlhkost dočasnou nebo trvalou. Pokud v době provádění revize revizní technik vyhodnotil objektivně na základě poskytnuté dokumentace a subjektivně podle pocitu (obhlídka), že je vlhkost ve spínací stanici v rámci běžných mezí, nebyl důvod vyhodnotit revizní zprávu se záporným výsledkem.
Netěsná krabička na FV panelu (řada 40. horní řada 22 panel u cesty):
Rozvodná krabička FV panelu se nachází na zadní straně FV panelu, takže je do jisté míry krytá vlastním „tělem“ FV panelu. Jsou do ní vyvedeny výstupy jednotlivých fotovoltaických článku, bypass dioda a připojení na propojovací konektory pro vyvedení výkonu. Skládá se z krabičky a víčka. Způsob uchycení víčka ke krabičce záleží na provedení výrobce. Je žádoucí, aby výrobce při výrobě počítal s umístěním FV panelu ve venkovních prostorách a dle toho vyrobil krabičku s odpovídajícím IP. Na základě dostupných informací není možné prokázat, že v době provádění revize tato krabička na inkriminovaném panelu netěsnila. V případě, že by revizní technik nalezl při prohlídce, dle jeho názoru, netěsnící krabičku, uvedl by tuto skutečnost jako odstranitelnou závadu (obvykle do 30 dnů). V případě, že by tato skutečnost vznikla při provozu, mohlo by dojít ke zkratu, který by však vybavily již pojistky řetězce, ve kterém se FV panel nachází. V praxi jsem se setkal s obdobnými případy, vždy došlo buď k vyřazení jednoho řetězce FV panelů, nebo pouze k vyřazení jednoho konkrétního panelu. Je nutné si uvědomit, že propojovací krabička je umístěna ze zadní strany FV panelu, tedy nehrozí tlakový průnik vody i v případě, že krabička netěsní. Také v případě stékající vody po zadní straně FV panelu je průnik do krabičky minimalizován její konstrukcí.
Předělat uchycení svazku kabelů u panelů:
Samotné uchycení svazku kabelů, v případě, že jejich izolační stav je vyhovující, nemá vliv na konečný výsledek samotné revize elektrické části instalace FVE, tedy FVE je z pohledu části elektro schopná bezpečného provozu. Opět se jedná o případný nedostatek, který se může projevit v delším časovém horizontu, ale bez aktuálního vlivu na bezpečnost FVE.
Zapojit definitivní odpojovače (SOD). Z této otázky není zřejmé, o jaký odpojovač se jedná. Také pojem „definitivní odpojovač“ je velmi abstraktní pojem. Na tuto otázku nelze odpovědět, závěry by vycházely ze spekulací.
Pokud jde o chybějící doklady a dokumentaci, jde o záležitost projekční, tedy řešení a odpovědnost je na straně projektanta elektro části FVE.
Vady a nedodělky uvedené v příloze č. 1 Zápisu o předání a převzetí dokončeného díla (Předávací protokol k FVE Jeníkov ze dne 15.12.2010), jsou všechny vztaženy na stavební prvky a stavebně technické řešení fotovoltaické elektrárny. Na základě doložených podkladů a vlastních praktických zkušeností v oboru konstatuji, že drobné vady a nedodělky (celkem 34 položek), uvedené v příloze č. 1 protokolu, který je přílohou rozhodnutí o povolení zkušebního provozu, nejsou vadami, které by mohly mít vliv na vyhotovení výchozí revizní zprávy, která je schopna doložit bezpečnost FVE Jeníkov a která je podkladem pro vydání licence v licenčním řízení před ERU.
Zpráva o výchozí revizi může znít tak, že byly zjištěny závady. Jsou možné tři závěry:
1. Revizní zpráva má negativní výsledek, elektrické zařízení nesplňuje podmínky bezpečného provozu.
2. Revizní zpráva má kladný výsledek, elektrické zařízení splňuje podmínky bezpečného provozu.
3. Revizní zpráva má kladný výsledek, ale jsou uvedeny nedostatky, které revizní technik posoudil a rozhodl, že jsou odstranitelné (zpravidla do 30 dnů) a nemají vliv na bezpečnost elektrického zařízení, tedy elektrické zařízení splňuje podmínky bezpečného provozu. V tomto případě je obvyklé, že revizní technik po definované lhůtě na odstranění nedostatků, definuje i požadavek na provedení pravidelné revize neprodleně po definovaném termínu.
143. Na to reagoval žalobce u jednání dne 1.6.2023 předložením podrobného doplňujícího vyjádření Ing. J. P., Ph.D., který s výše citovanými závěry doc. M. kategoricky nesouhlasí, a plyne z něj zejména nepřiměřená rizikovost některých vad, které mohou postupem času mít za následek i riziko vzniku požáru. Podle Ing. J. P., Ph.D., hodnotí revize i přesahy do oboru stavebního, pakliže mají vliv na bezpečnost elektrických zařízení. Klasickým příkladem je pokládka kabeláže ve stavbách. Revizní technik je tedy povinen hodnotit i přesah stavebně-technického provedení do elektrotechnické bezpečnosti. Co se týká chrániček, jedná se o elektroinstalační materiál, nikoliv stavebně-technický materiál. Pokud jde o kabeláž, ta má od výrobce určené způsoby uložení (obvykle několik způsobů) a ty je třeba dodržet. Je-li výrobcem v návodu k použití způsob provedení zemnění určen, je povinností se ho držet. Není-li dodržen výrobcem uvedený způsob uzemnění, je nutné to považovat za vadu elektroinstalace, která má vliv na konečné vyznění revizní zprávy. I FV panel musí být uložen v souladu s návodem výrobce. U všech běžných panelů je vyžadováno upevnění na nosnou konstrukci, která panel mechanicky podpírá. Nežádoucí mechanické namáhání může mít vliv na vznik poškození FV panelu (ohnutí, praskliny, ...) a tedy i na jeho elektrickou bezpečnost. I to je nutné považovat za vadu elektroinstalace, která má vliv na konečné vyznění revizní zprávy, stejně jako dodržení minimálního poloměru ohybu dle návodu k použití kabeláže od výrobce, jinak může dojít k poškození, stejný vliv má UV odolnost šedých chrániček. U méně kvalitních výrobců chráničky křehnou už po jednotkách let. Co se týká dopojení NN, tak předpoklad, že by se mohlo jednat o zabezpečovací techniku, lze vyloučit, neboť tomu se v seznamu vad a nedodělků věnují samostatné body, především bod 1). Na nezapojené části NN (nízké napětí) nelze v žádném případě provést revizi. S konstatováním, že „dokumentaci skutečného provedení nemá revizní technik v době výchozí revize k dispozici“, nelze v žádném případě souhlasit. Bez této dokumentace revizní technik neví, co má revidovat. Jednou z věcí, která se při revizi posuzuje, je právě shoda s dokumentací. Bez dokumentace elektrického zařízení odpovídající skutečnému provedení není možné revizi provést vůbec. Pokud je podezření na zvýšenou vlhkost, měla by být změřena. Nicméně vzhledem k tomu, že stavba probíhala v zimě a z fotodokumentace je patrné, že pršelo a sněžilo, dá se předpokládat, že aby pracovníci vnímali vlhkost jako nadměrnou (v porovnání s vnějším prostředím, které bylo vysloveně mokré), tak vlhkost už musela být opravdu značná, možná i kondenzující. Taková vlhkost už by měla zásadní vliv na bezpečnost elektrické instalace ve spínací stanici. Kontrola části elektro nebyla provedena. Při kontrole by bylo možné odhalit další případné problémy. Bez protokolu o určení druhu prostředí, pokud nejsou součástí dokumentace, stejně jako bez další dokumentace k výrobkům a bez dokumentace elektrického zařízení odpovídající skutečnému provedení provést revizi nelze.
144. Z dokazování citovanými odbornými stanovisky tedy vyplynula neshoda jejich autorů, pokud jde o význam vad a nedodělků ke dni 15.12.2010 z hlediska možnosti provést výchozí revizi s pozitivním závěrem o bezpečnosti NN části FVE Jeníkov.
145. S ohledem na výše uvedené zdejší soud ustanovil znalcem České vysoké učení technické v Praze Fakultu elektrotechnickou, znalecký ústav z oborů elektronika, elektrotechnika a energetika (odvětví fotovoltaické elektrárny) (dále jen „ČVUT Praha“), a uložil mu zodpovědět následující otázky:
1. Lze na základě fotodokumentace, a to zejména fotografií zachycujících stav FVE Jeníkov ze dne 13.12.2010, zápisu o předání a převzetí dokončeného díla - stavby FVE Jeníkov podle smlouvy o dílo
č. IP01/10/20636/140/0000 ze dne 15.12.2010 mezi společnostmi LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT s.r.o. a Skanska a.s., Divize Pozemní stavitelství, závod Čechy, včetně jeho přílohy č. 1 obsahující seznam vad a nedodělků, stavební dokumentace a protokolu ze dne 27.12.2010 o splnění technických podmínek pro uvedení výrobny do provozu s distribuční soustavou ČEZ Distribuce, a.s. na základě kontroly provedené na FVE Jeníkov dne 23.12.2010 dospět k závěru, že by bylo možné na FVE Jeníkov, části NN:
a) provést výchozí revizi
b) provést výchozí revizi pouze některých částí
c) započít s prováděním výchozí revize se souběžným odstraňováním zjištěných vad?
2. Vyplývá z těchto podkladů závěr, že v některých částech zcela určitě nemohla být výchozí revize vůbec provedena (zejména se zohledněním stavu FVE Jeníkov zachyceného na fotografiích a v seznamu vad a nedodělků)? Ve kterých konkrétně a z jakých důvodů? Lze v takovém případě odhadnout, kolik času by bylo potřeba pro to, aby byly odstraněny nedostatky, pro které by nebylo možné danou část revidovat?
3. Chybí některé podklady pro to, aby bylo možné odborně posoudit, že byla NN část FVE Jeníkov schopna výchozí revize, a které? Je možné odhadnout, jak dlouho by jejich doplnění pro potřeby revizního technika pro účely provádění revizní činnosti trvalo?
4. Jak dlouho by samotná revizní činnost a poté vypracování revizní zprávy na FVE Jeníkov, pokud by bylo možno započít s prováděním výchozí revize dne 13.12.2010 či dne 15.12.2010, trvalo?
5. Jak dlouho by obecně trvalo provedení výchozí revize a zpracování revizní zprávy na NN části fotovoltaické elektrárny stejného rozsahu a výkonu jako FVE Jeníkov?
6. Jaký význam mají jednotlivé nedodělky zachycené v příloze č. 1 protokolu ze dne 15.12.2010 mezi společnostmi LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT s.r.o. a Skanska a.s., Divize Pozemní stavitelství, závod Čechy, pro možnost provedení výchozí revize a pro vyslovení závěru o bezpečnosti/či nebezpečnosti NN části FVE Jeníkov?
7. Může zpráva o výchozí revizi vyznít tak, že byly zjištěny závady, ale přesto je zařízení FVE, resp. jeho NN část, bezpečné?
8. Může revizní technik provádět výchozí revizi za součinnosti se stavebníkem, který při provádění revizní činnosti souběžně odstraňuje revizním technikem vytýkané nedostatky a o jejich odstranění průběžně informuje revizního technika přímo na místě?
9. Jaký význam má pro provedení výchozí revize údaj o tom, že na stavbě „nebyla provedena kontrola části elektro, termín a osoba bude upřesněna“?
10. V jakém stavu dokončenosti může být fotovoltaická elektrárna připojena k distribuční soustavě ČEZ Distribuce, a.s.? Může být fotovoltaická elektrárna připojena k distribuční soustavě i za situace, kdy není způsobilá k provedení výchozí revize?
11. Lze na základě obsahu protokolu o komplexních zkouškách výrobny „Fotovoltaická elektrárna FVE Jeníkov 4997,76“ provedených dne 21.1.2011 dovodit, že k tomuto dni již FVE Jeníkov, resp. její NN část, splňovala podmínky k zajištění bezpečnosti práce nebo byla připravena tak, aby na této části byla provedena výchozí revize?
146. Dne 27.10.2023 byl zdejšímu soudu doložen znalecký posudek ČVUT Praha zpracovaný Ing. P. H., Ph.D.
147. Z dokazování jeho obsahem vyplynulo, že znalecký ústav mimo jiné zdůraznil, že předložené podklady jsou neúplné a chybí mezi nimi přílohy č. 2 Seznam vad a nedodělků – Elektro část, a č. 3 Předávací protokol dokumentace ze dne 30.11.2010, které jsou pro posouzení otázek zásadní. K tomu zdejší soud zdůrazňuje, že tyto přílohy nebyly po celou dobu řízení v této věci předloženy, a tudíž je ani nemohl znaleckému ústavu poskytnout.
148. V kapitole 4.2.3 Analýza protokolu o splnění technických podmínek pro uvedení výrobny do provozu (Protokol od ČEZ DISTRIBUCE, a.s.), znalecký ústav uvádí, že protokol byl vypracován na základě místního šetření dne 23.12.2010 a byl podepsán odpovědným pracovníkem 27.12.2010. Protokol mimo jiné potvrzuje existenci výchozí revizní zprávy. Protože zkoumanou zprávu (viz znalecký posudek č. ZP 163-2021, který byl proveden v této věci jako důkaz Nejvyšším správním soudem) nelze za výchozí považovat (a odpovědný pracovník ČEZ Distribuce, a.s. by toto měl poznat), nabízí se otázka, na základě jakého dokumentu byl protokol uzavřen „s pozitivní notací“.
149. V kapitole 4.2.4. k protokolu o komplexních zkouškách výrobny znalecký posudek uvádí, že protokol se opírá o zkoušky prováděné od 21.1.2011 od 9.00 hod do 21.1.2011 do 13.30 hod, tedy zkoušky byly provedeny za 4,5 hodiny. Provozní podmínky na začátku zkoušek jsou v protokolu specifikovány, za důležitý údaj lze považovat hodnotu ozářenosti 380 W/m2. To je hodnota dosahující přibližně 40% předpokládané plné hodnoty (1 000 W/m2). Jako před-komplexní kontrolní proces byla provedena vizuální kontrola zapojení, vizuální kontrola poškození PV panelů, kontrola každého střídače, kontrola řízení P/Q, funkčnosti periférií a tak dále. Podle znaleckého posudku však vizuální kontrolu více než dvou desítek tisíc PV modulů není možné provést za několik hodin ani v případě nasazení vyššího počtu pracovníků. Časová náročnost dalších kontrol je obdobná. V protokolu chybí časové určení prováděných před-komplexních zkoušek. Během uvedených 4,5 hodin komplexních zkoušek zase není možné absolvovat test uvedený v bodu 4) – nepřetržitý bezporuchový komerční provoz minimálně 24 hodin. Také testy regulace výkonu jsou podle znaleckého posudku pochybné, protože intenzita záření byla pouze 40 %. Uvedený protokol tak podle znaleckého posudku obsahuje větší množství vzájemně si odporujících údajů a lze oprávněně pochybovat o jeho pravosti, respektive o provedení všech testů dle popisu.
150. V kapitole č. 6 znalecký posudek odpovídá na otázky položené zdejším soudem následovně:
ad 1) Seznam nedodělků (příloha č. 1) popisuje stavební nedodělky, přičemž (po celou dobu řízení nedoložená) příloha č. 2 předávacího protokolu by mohla být pro zodpovězení položené otázky více relevantní. Nicméně na základě předložených důkazů lze i tak s velkou pravděpodobností konstatovat, že na FVE Jeníkov bylo možno provést výchozí revizi fotovoltaické elektrárny, ale až v jarních měsících roku 2011, protože podle fotografií nebyl terén FVE způsobilý k provedení revize. FVE byla stavebně nedokončena a počasí neumožňovalo provést všechny požadované zkoušky výrobny.
ad 1 b) provedení výchozí revize některých částí možné bylo a v jednom případě k tomu i došlo, a to v případě revize DC kabelových vedení, kterou provedl revizní technik M. V. dne 18.11.2010.
ad 1 c) tento postup se obecně nedoporučuje, protože je pro revizního technika rizikový. Standardní postup revize díla o rozsahu FVE Jeníkov spočívá v sadě dílčích revizí jednotlivých částí, tak jak s tím začal revizní technik M. V. Ale jinak je tento postup v obecné rovině možný.
ad 2) Pokud se otázka týká časového úseku do vydání licence ERU, tedy do 22.12.2010 (datum započetí licenčního řízení), respektive do 23.12.2010 (datum nabytí právní moci), tak s ohledem na klimatické podmínky a stav dokončenosti FVE k tomu znalecký posudek uvádí, že (shodně jako v odpovědi na otázku č. 1), že provedení všech revizních zkoušek a prohlídek pro ověření stavu díla by bylo možné v jarních měsících roku 2011. Vydání celkové revizní zprávy nebylo s ohledem na klimatické podmínky nedokončení určitých částí FVE před 22.12.2010 možné a trvalo by několik měsíců do doby, než by bylo dosaženo například plného výkonu FVE pro možnosti provedení zkoušek řízení výkonu systému, tedy do jarních měsíců roku 2011.
ad 3) Pro provedení revize FVE je potřeba mít k dispozici dokumentaci skutečného provedení stavby, všechny dokumenty osvědčující shodu (CE) od jednotlivých instalovaných výrobků (PV moduly, střídače, rozváděče a další přístroje na FVE instalované), montážní návody těchto výrobků. Tyto podklady byly podle tvrzení v předávacím protokolu k dispozici od 15.12.2010, resp. již 30.11.2010. Bohužel příloha č. 3 předávacího protokolu chybí, tak lze o úplnosti, resp. neúplnosti podkladů pouze spekulovat. Co se týká stavu samotné FVE, tak z předložených fotografií zpracovatel znaleckého posudku „oprávněně, bez přímého důkazu“ dovozuje, že dokončena nebyla ani v době kontroly ČEZ.
ad 4) Při revizi FVE je třeba provést prohlídku instalace všech výrobků (výpočet potřebných dat a podkladů viz odpověď na otázku č. 3), což znamená zkontrolovat umístění, zapojení a upevnění každého modulu, ověřit nastavení střídačů a provést jejich funkční zkoušku, včetně zkoušky regulačních systémů a dálkového řízení. Zapracovat všechny dílčí revizní zprávy vzniklé v době výstavby. Vzhledem k uvedeným faktům (počasí a dokončena pouze jedna dílčí revize) lze dobu potřebnou pro provedení zevrubné kontroly stavby tohoto rozsahu (4 MWp) odhadnout při práci jednoho revizního technika přibližně na týden, a to jen v případě příznivého počasí. V období Vánoc je navíc světlo pouze osm hodin denně a pro měření v obvodech FVE (dle požadavku tehdy platné ČSN EN 62446) lze využít přibližně 1 až 2 hodiny. Tím se doba potřebná pro revizi prodlužuje a některé úkony se stávají neproveditelnými. Úplná revize by tak bylo možná až v jarních měsících roku 2011. (K tomu zdejší soud na tomto místě zdůrazňuje, že Nejvyšší správní soudu vyslovil, že doporučení dle normy ČSN EN 62446 z června 2010 nelze v této věci zohlednit a nelze ji pokládat za dostupný poznatek oboru elektro revizí v daném období.)
ad 5) V letních měsících přibližně týden. Dobu lze zkrátit, pokud jsou vypracovány dílčí revize na jednotlivé části FVE (běžný postup) během výstavby. Časovou náročnost revize FVE, protože se jedná o venkovní instalaci, zvyšují klimatické vlivy.
Ad 6) Jedná se o nedostatky ovlivňující bezpečnost (shodně jako uváděl Ing. J. P., Ph.D.).
Ad 7) Ano, ale pouze v případě, že revizní technik zjistí nepodstatné závady (např. částečně chybějící označení vodičů, nebo „odřený rozvaděč“). I v takovém případě je ale revizní zpráva vydávána tzv. podmíněně, je tedy zprávou „pozitivní“ do nařízené doby odstranění zjištěných závad. Pokud provozovatel zjištěné závady ve stanovené lhůtě neodstraní, stává se výchozí revize automaticky „negativní“, se všemi zákonnými důsledky, jako je např. odstavení FVE z výroby.
Ad 8) Ano, ale tento postup se nedoporučuje. Revizní technik koná činnost kontrolní a není poradním orgánem stavebníka (tím je technický dozor a odbornost stavebníka). Revizní technik nesmí být finančně zainteresován na „pozitivitě“ výsledku revize. Revizní technik pouze kontroluje a ověřuje shodu provedení s dokumentací skutečného provedení stavby a měřením kontroluje dosažení bezpečnostních parametrů revidované instalace. Za její provedení zodpovídá projektant a stavebník.
Ad 9) Žádný, jedná se o závadu při předání stavby jejímu objednavateli. Tato věta je v tomto konkrétním případě nelogická, protože v jiné části stejného dokumentu se hovoří o předání revizních zpráv elektro. Jedno z možných vysvětlení by bylo, že ve smluvní dokumentaci byla nad rámec zákonných povinností sjednána další kontrola dokončení elektro části stavby. Nebo jiná spekulativní odpověď – mohlo se jednat o kontrolu odstranění závad zjištěných v dříve vypracovaných revizních zprávách.
Ad 10) Ne, výchozí revize je ve smyslu normy ČSN 33 1500 nutnou podmínkou pro uvedení zařízení do provozu. V tomto konkrétním případě přitom měla být podle potvrzení pracovníků ČEZ Distribuce a.s. výchozí revize předložena (k tomu zdejší soud poznamenává, že žádná taková revizní zpráva nebyla po celou dobu řízení předložena). Dílčí revizi revizního technika M. V. nemohl odpovědný pracovník ČEZ Distribuce a.s. za výchozí revizi, vzhledem ke svému odbornému vzdělání, považovat.
Ad 11) Ano, pokud je protokol o provedení komplexních zkoušek pravdivý, tak v tomto stavu již musela být FVE schopna provozu (viz výhrady k protokolu v kap. 4.2.4. znaleckého posudku). Zda se jednalo o provoz bezpečný, by mohl na základě prohlídky a zkoušek ověřit revizní technik. Nicméně popisované zkoušky a před-komplexní prohlídky indikují dokončenost díla.
151. Na závěry citovaného znaleckého posudku zareagovala osoba zúčastněná na řízení tak, že předložila znalecký posudek č. 16/2023 ze dne 15.2.2024 Ing. M. H., znalce z oborů elektrotechnika a energetika (specializace fotovoltaika), který byl zpracován za účelem zodpovězení stejných otázek, jaké byly zadány soudem ustanovenému znalci.
152. Pokud jde o znalecký posudek Ing. M. H., tak podle něj nelze na otázku ohledně času potřebného na odstranění nedostatků pro možnost provedení revize s ohledem na nedostatek průkazných podkladů jednoznačně zodpovědět. Rychlost odstranění nedostatků dále závisí na množství pracovníků odstraňujících závadu a na počasí. Odhadem mohlo jít o 3 až 7 dnů měření a max. 2 dny v kanceláři, tedy dle odborného odhadu znalce na základě jeho osobních zkušeností mohlo jít až o 10 dnů. Příloha č. 1 Předávacího protokolu ze dne 15.12.2010 obsahuje vady, z nichž se částečně některé týkají i elektrotechnické části. Podle Ing. M. H. jde o vady pod č. 17 až 19, které však nemají zásadní vliv a význam na provádění revize elektro, znalec je považuje za drobné nedodělky, jež nebrání revizi. Vada č.1 (dokončit EZS a CCTV) se vztahuje k zabezpečení FVE výrobny jako celku, tedy nikoli k elektrické bezpečnosti instalace. Vada č. 2 (dořešit oplocení podél VN) podle poznámky byla pravděpodobně odstraněna. Vada č. 3 (zdeformované části konstrukce) je vadou stavebních prvků bez přímého vztahu k elektrické bezpečnosti díla; jde tedy o to, že na díle byly evidovány poškozené (zprohýbané, křivě osazené či naražené) konstrukce. Zkřížená „áčka“ potom znamenají pouze nedbalost při montáži. Výše popsané vady nemají vliv na vyhotovení revizní zprávy vztahující se k bezpečnosti FVE Jeníkov, stejně jako vada č. 4 (očištění konstrukcí). Vada č. 5 (lokálně krátké Z úchytky, v poznámce je dále uvedeno nedostatečné uchycení panelů) pravděpodobně spočívala v tom, že panely nebyly v některých případech dostatečně uchyceny k nosné konstrukci. Lze předpokládat, že tato vada by se pravděpodobně projevila až po jisté době, když by mohlo dojít k uvolnění panelů. Vada jako taková je opět stavebně technického rázu a nemá vliv na bezpečnost FVE. Vada č. 6 (doplnit lokálně chráničky na kabely tam, kde jsou kabely ve styku s ostrými hranami): chráničky jsou většinou plastové prvky určené k uložení a ochraně elektrických, energetických a telekomunikačních vedení a jako ochrana přívodu strojů či plynových přípojek. V tomto případě měly zamezit případnému styku kabelů s ostrými hranami, který by mohl vést k jejich opotřebeni a později k jejich poškození. Revizní technik by měl vyhodnotit, zda absence chrániček je vadou, nebo jde jen o preventivní opatření. Osazení kabeláže chráničkami je velmi jednoduchý úkol. V případě zjištění, že na stavbě jsou místa, kde hrozí vážné riziko poškození kabeláže z důvodu možnosti jejího styku s ostrými hranami, je na revizním technikovi, aby takovou vadu do revizní zprávy uvedl a navrhl k odstranění. Zápis v předávacím protokolu však není konkrétní, nevíme, kolik takových chrániček na stavbě chybělo. Jde o drobný nedodělek nebránící vyhotovení kladné revizní zprávy a jeho případná náprava je maličkostí. Vada č. 7.: Ing. H. uvedl, že junction box je krabička nebo skříňka, která slouží k ochraně elektrických spojů a připojení vedení v elektroinstalaci. Tyto skříňky jsou často vyrobeny z kovu nebo plastu a mohou být pevně připevněny ke zdi nebo jiné podpěrné konstrukci. Hlavní účel této skříňky je poskytovat bezpečné a chráněné místo pro spojování elektrických vodičů. Mohou obsahovat různé připojovací bloky, svorkovnice nebo konektory, které umožňují spojení vodičů a zajišťují bezpečné a spolehlivé elektrické spoje. Junction box také slouží k ochraně před vlhkostí, prachem a mechanickým poškozením, což přispívá k bezpečnému fingování elektrického systému. V případě, že by junction box (a v protokolu se skutečně hovoří v jednotném čísle, tedy o jednom junction boxu) nebyl řádně uchycen, může opět v čase dojít k jeho uvolnění a v důsledku toho k jeho poškození. Uchycení junction boxu je velmi jednoduchý a časově nenáročný úkon. Nicméně, z pohledu vlastního provedení revize, nejde o překážku bránící vydání pozitivní revizní zprávy osvědčující bezpečnost zařízení. Vada č. 8 (dokončit vyvázání kabelů od FV panelů): jde o to, aby kabely vedoucí od FV panelů, byly správně uspořádány a zorganizovány, tedy nebyly například zamotané, přílišně pozohýbané nebo nepřekážely. Opět se jedná spíše o stavebně technickou vadu, přičemž z jejího samotného popisu nelze usoudit, jak významná tato vada je, z popisu plyne, že ji pouze zbývá dokončit. Nedokončení takového vyvázání není překážkou bránící provedení výchozí revize, stejně jako vada č. 9 rezavějící ocelové konstrukce. Pokud jde o vadu č. 10 (doplnit vějířové podložky k zemnění), tak popis této vady je značně nekonkrétní. Vějířové podložky se používají k udržení vodivého kontaktu zemnících prvků (například zemnících elektrod) od okolního materiálu nebo půdy. To může být užitečné pro kontrolu úrovně vlhkosti, izolaci od jiných vodičů nebo zabráněni korozním procesům. V některých případech mohou být vějířové podložky použity k poskytnutí další ochrany zemnícím prvkům, například před mechanickým poškozením nebo vlivem prostředí. Lze konstatovat, že jde o drobnou odstranitelnou vadu, která pravděpodobně ani bez odstranění neměla vliv na elektrickou bezpečnost a vyhotovení pozitivní revizní zprávy. Vada č. 11 (předělat uchycení panelů na podélných profilech včetně uchycení). Lze se domnívat, že tato vada spočívá v tom, že panely se od podélníků oddálily (a tedy neleží na nich), tedy je zde určitá vůle materiálu, která způsobuje, že panel nepřiléhá na podélník. Důležitý je vodivý kontakt rámu panelu na další konstrukci. Jde o stavební vadu uchycení panelů, která nemůže mít vliv na bezpečnost elektrické instalace. Vada č. 12 (příliš zohýbané propojení panelů) je opět popsána nekonkrétně. Je vždy na konkrétním posouzení, zda je zohýbána příliš či nikoli. Cílem je, aby zohýbání kabeláže nemohlo způsobit její poškození. Tato vada nemá vliv na bezpečnost FVE a není překážkou vydání pozitivní revizní zprávy. Vada č. 13 (doložit UV odolnost šedých chrániček): účinky slunečního UV záření mají na řadu materiálů destruktivní vliv. Skutečnost, že chráničky jsou UV odolné, ale sama o sobě nemá vliv na provedení výchozí revize a bezpečnost FVE, z popisu vady navíc vyplývá, že šedé chráničky disponují určitou UV odolností a je pouze deklarován požadavek na doložení této odolnosti. Vada č. 14 (vyčistit AB rozvaděče + seřídit dveře): jde o vadu odstranitelnou seřízením dveří. Vada č. 15 (TS – úklid, dodělat ucpávky, dopojit NN): z fotografií nejsou zřejmé žádné nezapojené kabely. Vada č. 19 (jsou zapojeny 3 druhy panelů ZEX 190, ZEX 185 a LDS 195): u této vady je dále poznámka „zapojeny panely vrácené LUED“, proto se lze domnívat, že tato vada byla odstraněna. Vlastní provedení, tedy to, jakými panely je FVE osazena, i kdyby tyto panely nebyly součástí původního projektu, nemá vliv na elektrickou bezpečnost. Revizní technik provádí pouze měření, podle něhož určí, zda je instalace bezpečná či nikoli, tedy neposuzuje, jaké panely jsou na FVE osazeny. Vada č. 20 (odstranit vlhkost ve spínací stanici): popis vady je i v tomto případě značně nekonkrétní v tom, zda jde o vlhkost již hraniční, která by mohla ohrozit elektrické prvky ve spínací stanici či se jedná o běžnou vlhkost, ale i tak je vhodné ji z dlouhodobého hlediska odstranit. Vada č. 21 (terénní úpravy, uchycení panelů a očištění, nelze provést kontrolu vzhledem k sněhové pokrývce): tato vada nemůže mít vliv na elektrickou bezpečnost instalace a není překážkou vydání pozitivní výchozí revizní zprávy, stejně jako úklid staveniště či lokálně odřené sloupky oplocení, či poškozený sloupek a objímka vzpěry se známky koroze. Vada č. 26 (málo vypnuté pletivo, možné falešné poplachy EZS): jde o vadu stavební, která sice může způsobovat falešné poplachy na elektronickém zabezpečovacím systému, ale se samotnou elektrickou bezpečností instalace FVE nijak nesouvisí. Vada č. 27 (netěsná krabička na FV panelu): touto vadou je pravděpodobně myšlena určitá netěsnost propojovací krabičky nacházející se na zadní straně FV panelu, která slouží k propojení výstupních DC vodičů z FV modulu; jedná se o velmi snadno odstranitelnou závadu, na kterou by měl revizní technik upozornit, aby se předešlo případnému hrozícímu zkratu zařízení. V popisovaném případě se tato závada týká pouze jedné propojovací krabičky. Jedná se tedy o drobnou a odstranitelnou vadu instalace. Veškeré vady vztahující se k provedení oplocení (sloupky, pletivo, ostnáč, myšleno ostnatý drát na vrchní části oplocení), resp. jeho okolí (dosypání mezery pod oplocením), nemají žádný vliv na elektrickou bezpečnost instalace. Vada č. 33 (předělat uchycení svazků kabelů u panelů např. za AB 4.2.): popis vady neupřesňuje, jakým způsobem nebo z jakého důvodu by k předělání svazku kabelů mělo dojít. Stejně jako u vady „vyvázání kabelů“ se jedná o vadu, která z pohledu revize nemusí mít žádný vliv na její závěr, pokud již není narušena izolace kabelů. V takovém případě by nicméně v popisu vady nebylo uvedeno pouze „předělání uchycení svazků kabelů“, proto jde o drobný nedostatek, který nemá vliv na provedení výchozí revize s kladným závěrem. Vada č. 34 (východ řady 46 a 47 zastiňovací úhel): zastínění řeší studie v rámci přípravy projektu. Není úkolem ani možností revizního technika tuto otázku posuzovat. Rovněž znalec se nemůže k tomuto problému vyjadřovat vzhledem k tomu, že příslušná studie zastínění je nad rámec tohoto posudku. K poznámce „Nebyla provedena kontrola části elektro, termín a osoba bude upřesněna ze strany Lued“: pro provedení revize a stanovení jejího závěrečného posouzení nemá výše uvedené konstatování žádný zásadní význam. Je pouze prostým sdělením, ze určité běžné kontrolní úkony nebyly v průběhu realizace a předávání výrobny provedeny.
153. Znalec Ing. M. H. dále uvedl, že eventuálně revizní zprávou zjištěné závady musí být přesně specifikovány a musí být přesně určeno, se kterým článkem právního předpisu či normy nebyla shledána shoda se zjištěným stavem. Poté je na individuálním posouzení revizního technika, do jaké kategorie závadu zařadí. Norma ČSN 33 1500 definuje kategorie závad typu A, B a C, nebo kategorie D, vymezující jejich kombinace (dle staré, původní klasifikace). Podle závažnosti a bezpečnosti v souvislosti s významem a umístěním posuzované části je závada začleněna jako nebezpečná či ohrožující bezporuchový provoz atd. Dle staré kategorizace lze rozdělit zjištěné závady na tři velké skupiny, které se spolu ale v některých případech prolínají:
A. Závady bezprostředně ohrožující, tedy ty závady, které bezprostředně ohrožují bezpečnost provozu elektrického zařízení a jeho obsluhu a provoz úrazem elektrickým proudem, požárem nebo havárií. Existovala teorie, která říkala, že musí být minimálně dvě indicie, z nichž každá může způsobit bezprostřední ohrožení sama o sobě (příklad: poškozená živá část a nechráněná neživá část v mokrých prostorách).
B. Závady ohrožující, tedy ty závady, které sice ohrožují bezpečnost provozu elektrického zařízení, ale lze zvláštními opatřeními toto nebezpečí minimalizovat nebo odložit (postačuje pouze jedna indicie bezprostředně ohrožující).
C. Závady neohrožující. Jde o závady, které sice odporují příslušným požadavkům norem i předpisů, ale jejich vliv na bezpečnost není bezprostřední (závady spíše formálního charakteru).
Dále jde o kombinace závad podle A, B a C, které ve svém souhrnu zvyšují ve výsledku svoji nebezpečnost, ač samy o sobě nepatří mezi závady kategorie A či B, či dokonce C.
154. Ing. M. H. dále ve svém znaleckém posudku uvedl, že nově dle normy ČSN 33 2000-6, ed. 2, je definice kategorií závad dle stupně nutnosti a naléhavosti přijetí nápravného opatření: C1 Existující nebezpečí. Riziko zranění. Požaduje se bezprostřední nápravná akce. C2 potenciálně nebezpečné – naléhavě se požaduje nápravná činnost. C3 – doporučuje se zlepšení. Závěrem revizní zprávy je potom konstatování schopnosti bezpečného a bezporuchového provozu, event. s určitou podmínkou, se stanovením termínu odstranění závady, a tedy i doby platnosti této revize. Po uplynutí této doby a neodstranění uvedené závady se stává revize negativní – neplatnou. Obecně může být revize prováděna za pomoci montérů elektro a stavebníka, který může průběžně a současně závady odstraňovat, samozřejmě za dodržení bezpečnostních zásad a předpisů. Tento způsob není běžně standardní, nicméně je časově velmi efektivní, zejména v případě okamžité kontroly přítomným revizním technikem po každém provedení a dílčím odstranění jednotlivých závad. Obecně je tento způsob tedy výjimečně možný.
155. Pokud jde o provedené komplexní zkoušky, tak dle protokolu ze dne 21.1.2011 byly v 9.00 hodin realizovány za odpovídajících provozních podmínek, tj. aktuálního ozáření 280 W/m2 při teplotě
12,7 °C. Dle protokolu bylo prováděno dispečerské řízení, snižování výkonu z místního řídícího pracoviště FVE i ze vzdáleného dispečinku FVE, dále byly provedeny zkoušky ochrana VN, kontrola střídačů a dohledového systému, vizuální kontrola modulů, jejich zapojení a poškození. Ve všech uvedených 13 kontrolních bodech protokolu je hodnocení kladné. Všechny tyto úkony jsou podmíněny komplexním provedením a finálním zapojením všech elektro částí FV výrobny. Na základě tohoto protokolu, samozřejmě za předpokladu, že je korektní, se lze jednoznačně domnívat, že dílo bylo dne 21.1.2011 (tj. k datu provádění zkoušek a vypracování protokolu) dokončeno a připraveno k provedení a vypracování výchozí revizní zprávy všech elektro částí celé výrobny.
156. Ve svém znaleckém posudku Ing. M. H. dospěl k závěru, že z doložených podkladů plyne, že FVE Jeníkov byla ve stavu, který definuje jako dokončený bez závažných a hrubých nedostatků a schopný provozu k danému účelu a splňující podmínky pro připojení k distribuční síti a disponující všemi předpoklady pro provozování a udělení licence na výrobu elektrické energie od žalovaného.
157. K jednotlivým vadám a nedodělkům, které byly shodně předestřeny i Ing. P. H., Ph.D., a Ing. T. S., Ph.D., Ing. M. H. dne 4.9.2024 dále u jednání rozvedl, že pokud jde o nedodělek vymezený jako „dokončit ESZ a CCTV“, jde o elektronický zabezpečovací systém a uzavřený televizní okruh, který elektrárnu chrání. V rámci této vady je vytýkáno, že nebyla „temperace“ kamer, což znamená vyhřívání kamer v nějakých kolísavých teplotách, tedy kamera nemůže snímat, když není temperována. Stejně tak vada oplocení VN nemá přímou souvislost s elektrickou revizní zprávou. Pokud jde o vadu popsanou jako deformované části konstrukce, zprohýbání, naražení, zkřížená „áčka“, křivě osazená konstrukce na nohách, tak podle Ing. H. jde o mechanickou část stavebního charakteru, v tomto případě o otázku statiky konstrukce, která nemá přímou souvislost s možností provedení revizní zprávy části elektro. Revizní technik by si toho nevšímal, naopak by si všímal, zda jsou panely zapojeny. Pokud jde o vadu vymezenou jako „lokálně krátké Z úchytky“ s poznámkou nedostatečné uchycení panelů, tak k tomu Ing. H. vysvětlil, že jde o úchytku, kterou se přichycuje panel ke konstrukci, „čili je dána lišta konstrukce a hrana panelu“, přičemž Z úchytka v jednom místě doléhá na panel a v určitém místě se šroubuje ke konstrukci. Je důležité, aby úchytky byly přesně certifikované vůči výšce panelu. V okamžiku, kdy je to trochu jinak, tak „se to kroutí, láme“, může dojít k deformacím plochy panelu. Z pohledu revizního technika to nemá přímou souvislost, má to vliv na budoucí výnosy a provozuschopnost. Může dojít k určitému pnutí na panelu, jeho poruše a ztrátě výroby energie, opět je to část strojně mechanická, statická, konstrukční, není to „elektrika“. Pokud jde o vadu vymezenou jako „doplnit lokálně chráničky na kabely tam, kde jsou kabely ve styku s ostrými hranami“, tak podle Ing. H. jde o otázku bezpečnosti kabelů. Pod pojmem chráničky se rozumí ochranné trubky, které se navlékají na kabely, jde o otázku profesního zpracování. Nejsou řešeny do detailu ani v projektu a je jenom na řemeslnících, jak to udělají. Samozřejmě v tak ohromném množství panelů a kilometrů kabelů se mohlo stát, že v některých místech ta chránička nebyla, avšak opět jde o otázku provozuschopnosti do budoucna, pokud v daném okamžiku kabely vyhoví (Ing. H. vycházel z toho, že revizní technik měřil veškeré parametry kabelů, izolační odpory, stavy uzemnění). Takže je to tam bezpečné a okolo takových míst mohou chodit lidé v okamžiku, kdy jde o nové kabely. Jde o to, že později, časem, s tím souvisí mechanické poškození, pokud by se kabely hýbaly větrem, a vliv ultrafialového záření. UV ochrana „se tehdy tak důsledně neřešila“, nebylo to nebezpečné v tom daném okamžiku. Jde o upozornění, aby se nějaký segment ochrany doplnil. Pokud jde o junction boxy, jde o skříně, kde se potkávají kabely od panelů, jsou to první skříňky, ve kterých se sdružují a pokračují dál. Bývají buď plastové nebo kovové a je v nich napětí z panelů v řádu několika set voltů stejnosměrné. Otázka, jestli jsou šrouby skrz nebo podobně, je opět otázkou uchycení zpracování. Jde o to, aby byly jednak mechanicky ukotveny správně, a jestliže šrouby prochází skrz, tak tam je matice, podložky apod., takže podle Ing. Hoška „nejde o takovou závadu, že by to bylo nebezpečné nebo podobně“. Jde o to, že by tam mohla vnikat vlhkost a prach, protože jde o skříň ve venkovním prostředí, která má mít krytí, „čím vyšší číslo, tím vyšší krytí proti dešti a stříkání“ (tady jde jenom o „obyčejné těsnění ve dvířkách a nějaký šroub“). Že by se tam dostal prach nebo voda, to je podle Ing. H. velice nepravděpodobné, tam jde spíš o těsnost dveří apod. Box je uchycen pravděpodobně čtyřmi šrouby velikosti 6 až 8 mm a zcela jistě je pevně přitažen k nějaké nosné konstrukci, tj. vnik vody nebo prachu je minimální a z pohledu revize to podle Ing. H. není závadou.
158. Pokud jde o dokončení vyvázání kabelů od FV panelů, tak jde o to, že „konstrukce dělá šikminu“, na ní jsou hliníkové lišty, na nich panely a zezadu má každý panel svoji krabičku a dva vodiče (+-) a ty se propojují (propojí se do série). Vodiče, resp. „modul“, měl v těch letech velikost cca 1000 x 1800 mm a bylo jich několik nad sebou, byly skládány do řad a zapojovány jeden za sebou. Podstatné je, aby od krabičky propojovací kabely byly tak, aby se moduly daly bezproblémově spojovat k sobě. Samozřejmě pokud je kabel delší než vzdálenost mezi moduly, tak volně visí. Takže opět bylo dílem řemeslného zpracování a profesního provedení, zda se tyto kabely ještě ukládaly do nějakých trubek, lišt, či zda se připevňovaly. Standardně se připevňovaly plastovými „monty-páskami“ ke konstrukcím, aby nebyly volné. Pokud ty kabely (a ve vysokém procentu případů na elektrárnách tyto kabely visí volně) jsou málo uchyceny, a je tam v řádu pár set voltů stejnosměrného napětí, tak konektory jsou naprosto pevně bez pomůcky nerozebíratelné, uzavřené, vodotěsné. Takže z pohledu bezpečnosti a provozuschopnosti je to zapojeno a je to v pořádku. Podle Ing. H. by bylo ideální, aby byly kabely do budoucna uchyceny kvůli pohybům a poškození, ale z hlediska bezpečnosti to vliv nemá a nebrání to provést revizi.
159. Pokud bylo zjištěno, že někde nejsou vějířové podložky, jde zase o „profesní důslednost“. Ing. H. uvedl, že pokud je připojeno uzemnění na ochranu konstrukce hliníkových lišt do země nebo do systému uzemnění (jde o systém matice metrická, šroub plus matice), tak vějířová podložka přispívá k tomu, že zvyšuje kontakt. S ohledem na skutečnost, že hliník tzv. teče, dilatuje, tak vlivem tepla a zimy může časem dojít k porušení tohoto kontaktu. Pokud je vše pevně přišroubováno a revizní technik měřil odpor uzemnění od panelu přes konstrukce, přes podložku vůči zemi, a ty odpory jsou vyhovující, tak v této fázi to bylo v pořádku. Samozřejmě vějířová podložka „dělá trvalý (vějířová znamená, že je napružená) polštář“ teplotních dilatací. Takže ani tato závada není závadou, která by bránila provedení revize.
160. Pokud jde o uchycení panelů na podélných profilech (matka v kleci), kdy v poznámce k tomu je uvedeno, že panely neleží na podélníkách, tak jde o stavební vadu, která nemůže mít vliv na bezpečnost instalace. Jde opět o vadu mechanického stupně volnosti, stejně jako příliš zohýbaná kabeláž. K doložení UV odolnosti šedých chrániček Ing. H. uvedl, že šedé chráničky disponují určitou odolností, kterou evidentně měly, jenom pravděpodobně k tomu chyběl certifikát. Pokud jde o vadu popsanou jako vyčistit AB rozvaděče + seřídit dveře, tak u těchto rozvaděčů jde o to, jak byly mechanicky upevněny. Pravděpodobně došlo k nějakému zkřížení skříně. Dveře mají možnost seřízení osazení, ať už vertikálně nebo horizontálně. Opět to souvisí s ochranou před vnikem vlhkosti či zatékáním. Jde o závadu částečně i elektrickou, mělo by to být správně seřízeno, neměla by být viditelná žádná skulina, nicméně zásadní vada, kvůli které by nemohl revizní technik provést revizi, to není. Pokud jde o úklid, tak pořádek v trafostanici by měl být, a pokud jde o vadu „dodělat ucpávky, dopojit NN“, tak ucpávky do rozvaděčů, pokud prochází konstrukcí stěny toho rozvaděče, by měly být v pořádku, ale jde o vadu přijatelnou a v revizi na odstranění ve stanoveném termínu a bylo by vhodné ucpávky doplnit (šlo by o poslední, nejméně závažnou vadu, tzv. C3). K zapojení tří druhů panelů Ing. H. uvedl, že zásadní je, že panely se zapojují do skupin, tzv. stringů (10 až 20 kusů), a je třeba, aby byly vždy panely stejného typu v jednom okruhu. Těch panelů jsou řádově desítky tisíc a mají svůj výrobní certifikát, takže na tom revizní technik nic nereviduje, nekontroluje, tam nemá co zpochybňovat. Pro něho je důležité měření, které provede na stringu, izolační stavy, napětí, elektrický proud.
161. K vlhkosti ve spínací stanici Ing. H. uvedl, že šlo o zimní období, kdy je relativní nebo absolutní vlhkost uvnitř výrazně vyšší s tím, že každá nová stavba má nějaký vývoj vlhkosti a těsně po dokončení tam pravděpodobně byla zvýšená vlhkost, která samozřejmě „škodí elektrice“, ale zase jde o věci uzavřené ve skříních. Poznámka je to však podle Ing. H. správná, vlhkost by tam neměla být, mohlo se to vysoušet, vyhřívat.
162. Pokud jde o vadu spočívající v netěsné krabičce na FV panelu, jde o krabičku na zadní části panelu (zespodu panelu), ze které vychází dráty. Ta je dána z výroby, měla by mít nějakou schopnost vodotěsnosti, a tu jde o jednu krabičku z tisíců. Napětí na panelu je v řádu pár desítek voltů, samozřejmě by měla být v pořádku, ale jde o banální záležitost. Že by se k ní zespodu dostala vlhkost, déšť, to je velice nepravděpodobné. K požadavku předělat uchycení svazku kabelů Ing. H. uvedl, že je lepší, aby byly uchyceny, na což může revizní upozornit s tím, že by se tak mělo stát v nejbližším termínu. Jde ale o drobný nedostatek, který nemá zásadní vliv na revizi a její závěr.
163. Pokud jde o vadu popsanou jako „zapojit definitivní odpojovače (viz SOD)“, tak k takto vymezené vadě Ing. H. uvedl, že se pouze domnívá, že veškeré odpojovače by měly být zapojeny, tzn. že když by některé odpojovače nebyly zapojeny, bránilo by to provedení výchozí revize, ale můžou být nějaké pomocné obvody, které nemají zásadní vliv na ten provoz. K dotazu soudu, zda by z hlediska revize měly být veškeré odpojovače zapojeny, Ing. H. odpověděl, že tam můžou být odpojovače v přímé linii napájení, ty by samozřejmě měly být zapojeny, a pak můžou být nějaké pomocné obvody, které nemají zásadní vliv na provoz, a že je takto vymezenou vadou „opravdu zaskočen“. Mohou existovat nějaké odpojovače, které by nezapojené bezpečnému provozu nebránily, protože je uvedeno právě slovo „definitivní“. Ing. H. zarazil pojem „definitivní odpojovače“, domnívá se, že může jít o to, že „tam byly nějaké odpojovače nedefinitivní, které byly zapojeny a fungovaly, a tyto byly jiné, ale tu už se jedná o spekulaci“. K doplňující otázce na vějířovité podložky, které Ing. H., Ph.D., hodnotil jako závažnou vadu bránící revizi, Ing. H. uvedl, že pokud revizní technik změří veškeré parametry, vidí, že je vše pevně dotaženo, vyzkouší to mechanicky s tím, že se nic neuvolnilo, měří impedanci spoje a odpor je relativně malý čili vyhovující, tak revizní technik „to pustí“. Samozřejmě je dobré, aby vějířové podložky umístěny byly, ale je to pouze doporučováno, názory revizních techniků na to mohou být různé. („Jeden by to pustil, druhý ne“). Je otázka, jestli ta vějířová podložka byla nalezena na jednom místě či na několika, protože takových šroubů může být řádově 10 až 20 tisíc na elektrárně, a „je to věcí pospojování uzemnění“. Mohla by to být závada č. C3 čili odstranitelná, vedoucí k doporučení odstranění.
164. K otázce na čas potřebný k odstranění vad Ing. H. uvedl, že kdyby se trvalo na podložkách a nasazování chrániček, tak asi v počtu nějakých dvou, tří pracovníků by to bylo v řádu jednotek dní, nebo desítek hodin. Jde o zařízení na řádově 7 až 8 ha, takže navlečení trubek bude ve třech lidech otázkou dvou až tří dnů. To by byla podle Ing. H. nejpracnější, časově nejnáročnější vada. Samozřejmě jsou určité technologické předpisy, které stanovují teplotu práce s materiálem, třeba s kabely apod. U kabelů je to obzvlášť důležité, protože vlivem mrazu se mohou objevit mikrotrhliny a byla by porušena izolace.
165. K dotazu žalobce Ing. H. upřesnil, že neměl k dispozici dokumentaci skutečného provedení stavby, ale že revizní technik ji mít musí. Dále k otázce žalobce uvedl, že je vyloučeno, aby se vodič uvolnil „samovolně“, neboť má kabelové oko, tím okem je protažený šroub, je tam daná podložka (tedy ne vějířová) a matice, což je utaženo. K mechanickému namáhání kabelů upřesnil, že v daném okamžiku to bylo v pořádku, bylo by to bezpečné, nicméně z důvodu časového výhledu je třeba, aby „to bylo upevněno, uvázáno, zabezpečeno“. K otázce žalobce na nutnost uvedení vějířové podložky do projektové dokumentace, Ing. H. uvedl, že „dělal stovky projektů“ a že takový detail, že by v segmentu uzemnění pospojování byly vějířové podložky, v projektu řešen nebude, nebude řešen ani ve výpisu specifikace materiálu, tam bude použitý materiál (pokov, šrouby, připojení). V textu bývá obecně napsáno, že uzemnění musí vyhovovat normě, musí být v pořádku podle normy. A v té normě pravděpodobně obzvlášť mezi hliníkem a mědí, kde má být ještě speciální podložka (tam by docházelo k mikro-reakci mezi hliníkem a mědí), ta je důležitější než vějířová podložka. Dále upřesnil, že odpojovač není ovladač („není to červené tlačítko“).
166. Dále osoba zúčastněná na řízení předložila další odborná vyjádření doc. Ing. Petra M., Ph.D., ze dne 5.1.2024 a ze dne 22.3.2024, odborný posudek č. 01/12/2023 České fotovoltaické asociace, z.s. ze dne 5.1.2024 a znalecký posudek č. 56/2023, č. 082804/2023, Vysoké školy báňské, Technické univerzity Ostrava, Fakulty elektrotechniky a informatiky, znaleckého ústavu v oboru elektrotechnika, odvětví elektrotechnika (dále jen „VŠB Ostrava“), ze dne 24.4.2024.