{"html": "

151. Argumentace navrhovatelů, že napadené OOP je v rozporu s úpravou obsaženou v kapitole 4. oddílu 4. 1 písm. b) ZÚR, je hrubým nepochopením této úpravy, jejímž prostřednictvím byla jako specifická oblast v úrovni hl. m. Prahy vymezena oblast Ruzyně (SL-1) jako jedna z oblastí zasažených provozem letišť. Smysl úkolu pro podrobnější územně plánovací dokumentaci, který ukládá navrhovat umístění citlivých funkcí (bydlení, školství, zdravotnictví) za podmínky prokazatelného splnění legislativních požadavků na kvalitu prostředí, zejména zatížení hlukem, spočívá v tom, aby umístění nových staveb pro bydlení, školství, zdravotnictví nebylo navrhováno v místech, kde s ohledem na negativní imise spojené s provozem letiště, především pak imise hlukové, nejsou plněny legislativní požadavky na kvalitu prostředí, zejména pokud jde o zatížení hlukem. Opakovaná tvrzení navrhovatelů o tom, že navrhováním dalších ploch s bytovou funkcí v území dojde k dalšímu neúměrnému navýšení dopravy a hluku, se naprosto míjí se smyslem a účelem této úpravy.

152. Vytvářet podmínky k preferenci veřejné dopravy před automobilovou dopravou je podle kapitoly 2, oddílu 2.2.3 písm. e) ZÚR jednou z obecných zásad územního rozvoje hl. m. Prahy upravených v rámci koncepce dopravní infastruktury (mezi další z těchto obecných zásad patří např. rozvíjet síť metra a současný systém tří tras rozšířit nejméně o jednu novou trasu (D), rozšířit stávající tramvajovou síť o nové úseky, nebo zajistit územní podmínky pro další rozvoj železnice v rámci systému Pražské integrované dopravy). Jedná se o obecnou zásadu, s níž napadené OOP není a ani nemůže být v rozporu, protože svým předmětem do dopravní infrastruktury v dané lokalitě nezasahuje, resp. ji nijak nemění a rovněž mu nelze vytýkat, že by ve svém důsledku směřovalo k upřednostňování automobilové dopravy. K námitkám o podmíněnosti nové bytové výstavby předchozím vybudováním nové tramvajové trati, dopravních zácpách, nevalidních vstupech dopravní studie k urbanistické studii Nový Sedlec a vytíženosti vlakové dopravy, které navrhovatelé v této souvislosti opětovně uplatnili, se již soud vyjádřil shora.

153. Navrhovatelé mají za to, že napadené OOP je též v rozporu s územním plánem hlavního města Prahy, respektive s úpravou obsaženou v oddílu 2 odst. 4 Regulativů, která se týká vnějšího písma. Soud předně uvádí, že nikterak nezpochybňuje, že území Sedlce spadá do vnějšího pásma hl. m. Prahy. Úprava obsažená v oddílu 2 odst. 4 Regulativů ovšem představuje pouze popis toho, co tvoří podstatu a podstatné prvky vnějšího pásma, a dále se zde uvádí, o co je vnější pásmo v územním plánu doplněno. Z tohoto popisu neplynou žádné závazné direktivy, jimiž by se odpůrce musel při vydání napadeného OOP řídit.

154. Podstatnými prvky vnějšího pásma jsou podle oddílu 2 odst. 4 Regulativů zemědělský půdní fond, lesní porosty a pozemky určené k plnění funkcí lesa, dále přírodní prvky zeleně, které přecházejí z volné krajiny do kompaktního města a celoměstského centra formou parků a parkově upravených ploch. Žádný z těchto podstatných prvků vnějšího pásma se ale v ploše regulované napadeným OOP, která je tvořena pozemky v areálu mrazíren, nevyskytuje.

155. Odborníci správního orgánu (odpůrce), v jejichž zkušenosti a odbornou zdatnost navrhovatelé údajně věřili, mohli jen těžko zjistit, že Sedlec je vesnice, jestliže se již více než sto let jedná o součást hlavního města. Jedna věta z podnětu na předmětnou změnu územního plánu, v níž společnost Flams, a.s., deklarovala přesvědčení, že nové využití (dosluhujícího areálu mrazíren) „lépe odpovídá kvalitě života staré vesnice“, na tom nemůže nic změnit.

156. Navrhovatelé v rámci své argumentace vnějším pásmem Prahy, jakož i v navazujících námitkách, v nichž tvrdí rozpor napadeného OOP s prioritami územního plánování uvedenými v kapitole 1 pod body 2 a 3 ZÚR (stanovícími jednak povinnost respektovat a rozvíjet kulturní a historické hodnoty a rozmanité přírodní podmínky na území hl. m. Prahy a dále povinnost vytvořit podmínky pro vyvážený rozvoj území návrhem odpovídajícího funkčního i prostorového uspořádání ve všech historicky vzniklých pásmech města), použili obsahově stejné argumenty, jaké uplatnili již v předchozích námitkách. Namítli opět nerespektování zásad vyvážené urbánní struktury a udržitelného rozvoje, nerespektování vesnického a příměstského charakteru území s jeho kulturními a historickými hodnotami, zásah do krajinného rázu v podobě hromadného socialistického sídliště nebo dokonce vysokoškolských kolejí atd. Ke všem těmto argumentům se již soud vyjádřil a nad rámec výše uvedeného nepovažuje za potřebné k nim cokoliv dalšího dodávat.

157. Další priorita ZÚR, na kterou navrhovatelé poukázali a jejímž cílem je zmírnit negativní vlivy suburbanizace v přilehlé části pražského regionu opatřeními ve vnějším pásmu hl. m. Prahy, s napadeným OOP nijak nesouvisí. Jím přijatá změna územního plánu totiž s ohledem na její charakter a lokální význam nepředstavuje opatření širšího dosahu, které by mohlo vést ke zmírnění negativních vlivů suburbanizace v přilehlé příměstské oblasti. Nutno podotknout, že tato priorita míří k ochraně zájmů obyvatel žijících nikoliv v Praze, ale v přilehlých částech pražského regionu (dotčených negativními vlivy suburbanizace), a právní sféry navrhovatelů se tedy netýká. Ti navíc ani netvrdí, že by napadené OOP mohlo reálně přispět ke zmírnění negativních vlivů suburbanizace v přilehlé části pražského regionu. Jejich argumentace míří jiným směrem – tvrdí, že realizace zástavby v Sedlci, k níž napadené OOP povede, naplňuje znaky suburbánní zástavby (opsané z Wikipedie). K nedůvodnosti této námitky se již soud vyjádřil v předchozí části rozsudku.

158. Další priorita, se kterou je podle navrhovatelů napadené OOP v rozporu, je priorita upravená v kapitole 1 bodu 10 ZÚR, která vyžaduje zvyšovat podíl zeleně a spojovat ji do uceleného systému. Navrhovatelé brojí proti tomu, že změnou územního plánu obsaženou v napadeném OOP dochází k neoprávněnému zvýšení zastavitelného území a rušení zelených ploch, přičemž uvádí, že v celém k. ú. Sedlec se jedná o více jak 10 ha na úkor zeleně. Velká část těchto pozemků je navíc v zemědělském půdním fondu. V této souvislosti navrhovatelé namítli porušení § 55 odst. 4 stavebního zákona, neboť odpůrce podle nich neprokázal potřebu vymezení nových zastavitelných ploch.

159. K argumentům navrhovatelů o neoprávněném zvýšení zastavitelného území a úbytku zelených ploch, které je v rozporu s § 55 odst. 4 stavebního zákona, se již soud vyjádřil, a proto odkazuje na své závěry týkající se této problematiky uvedené shora. Dodává, že plochy dotčené napadeným OOP nejsou součástí zemědělského půdního fondu, o čemž svědčí i konstatování odpůrce uvedené v textové části odůvodnění změny územního plánu pod písmenem M., podle něhož změna nepředpokládá zábor zemědělského půdního fondu (a netýká se pozemků určených k plnění funkce lesa).

160. Tím, zda jiné změny územního plánu týkající se k. ú. Sedlec porušují ustanovení § 55 odst. 4 stavebního zákona, se soud zabývat nehodlá, neboť to není předmětem tohoto řízení.

161. Podle kapitoly 1 bodu 11 ZÚR je prioritou vytvořit podmínky pro odstranění nebo zmírnění současných ekologických problémů a přispět k vyřešení střetů zájmů mezi ochranou životního prostředí a ekonomickým a stavebním rozvojem hlavního města. Rozpor napadeného OOP s touto prioritou tkví podle navrhovatelů v tom, že „vlivem nevyvážené urbánní struktury dojde k zvýšení intenzity dopravy, zácpy, křižovatky, nárůst emisí, hluku atd.“ Navrhovatelé dále poukázali na bývalou skládku komunálního odpadu poblíž ulice Kamýcká, cca 300 metrů od plochy dotčené napadeným OOP, kterou je nutno zlikvidovat, aby nedocházelo k dalšímu znečišťování podzemních vod a případnému ohrožení bytové zástavby na pozemcích dotčených napadeným OOP. Nutné je řešit i celkové odvodnění lokality dotčené napadeným OOP. Navrhovatelé stručně zmínili též adaptaci na změnu klimatu s tím, že „řešení nebyla vůbec uvážena a navržena.“

162. K opakovaně uváděným argumentům navrhovatelů o nevyvážené urbánní struktuře a s tím spojenému nárůstu intenzity dopravy se již soud dostatečně vyjádřil shora a necítí potřebu k tomu nic dalšího doplňovat. Skládka, na kterou navrhovatelé poukázali, leží mimo plochu regulovanou napadeným OOP. Nebylo povinností odpůrce, aby při změně funkčního využití pozemků v areálu mrazíren řešil případné ekologické problémy v jiných lokalitách v okolí včetně navrhovateli zmiňované skládky. Obavy z případného ohrožení bytové zástavby na pozemcích dotčených OOP, které v souvislosti s tvrzeními o kontaminaci podzemích vod skládkou navrhovatelé deklarovali, jim nepřísluší, protože jejich právní sféra tímto způsobem nemůže být nijak zasažena (stranou pozornosti ponechává soud skutečnost, že tato svá tvrzení navrhovatelé ničím neprokázali). Problematika likvidace srážkových vod, resp. odvodnění bude předmětem posouzení příslušných orgánů v rámci navazujících řízení, které se budou týkat konkrétního stavebního záměru. Zabývat se touto problematikou v napadeném OOP, jímž není povolován žádný konkrétní stavební záměr, by bylo předčasné, ba dokonce nemožné, neboť posouzení této otázky se z povahy věci musí upínat k určitému stavebnímu záměru a jeho stavebně technickým parametrům.

163. Stručná zmínka navrhovatelů o adaptaci na změnu klimatu spojená s výtkou, že „řešení nebyla vůbec uvážena a navržena“, nepředstavuje projednatelnou námitku, ze které musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považují navrhovatelé napadené OOP za nezákonné. Navrhovatelé nespecifikovali, jaká řešení týkající se změny klimatu měla být (a nebyla) ze strany odpůrce při vydání napadeného OOP uvážena, popř. navržena. Není úkolem soudu, aby se na základě nekonkrétních tvrzení domýšlel, v čem vlastně navrhovatelé spatřují rozpor napadeného OOP s článkem 1 bodem 11 ZÚR.

164. Nesoulad napadeného OOP se zásadou zakotvenou v kapitole 2., oddíle 2. 1.1 písm. a) ZÚR podle níž (je třeba) podporovat rozvoj Prahy jako tvořivého, vlídného a obohacujícího města, využívat a rozvíjet jeho tradice, hodnoty a potenciál, zajistit dobrou kvalitu života jeho obyvatel, podle navrhovatelů spočívá v tom, že odpůrce nerespektuje kvalitu života obyvatel, protože má zájem na místě s vesnickým a příměstským charakterem realizovat hromadnou výstavbu sídliště „socialistického typu“ nebo hromadné ubytovny vysokoškolských kolejí. Dojde tak k navýšení intenzity dopravy v území, kde jsou již nyní dopravní zácpy, přičemž tramvajová trať bude (snad) realizována až v roce 2032.

165. Navrhovatelé opomíjejí, že uvedená zásada patří mezi obecné zásady územního rozvoje hl. m. Prahy, které vymezují postavení Prahy jakožto hlavního město České republiky. Z těchto obecně formulovaných zásad pro odpůrce neplyne žádná konkrétní právně závazná a vynutitelná povinnost, jež by byla aplikovatelná při přijímání změn územního plánu. Žádná z námitek, které navrhovatelé ve spojení s právě citovanou zásadou uplatnili, nadto nepředstavuje novum, ke kterému by se soud již dříve nevyjádřil, ať již se jedná o nerespektování stávajícího charakteru území, neúměrnou intenzitu dopravy či výstavbu nové tramvajové trati do Sedlce. Z těchto neopodstatněných námitek na rozpor napadeného OOP se zásadou zakotvenou v kapitole 2., oddíle 2. 1.1 písm. a) ZÚR usuzovat nelze.

166. Další obecnou zásadou územního rozvoje hl. m. Prahy, která ovšem vymezuje postavení Prahy jakožto přirozeného centra pražského regionu, je zásada formulovaná v kapitole 2., oddíle 2. 1.2 písm. a) ZÚR, která ukládá působit v součinnosti se Středočeským krajem proti nevyváženému rozvoji v příměstské oblasti hl. m. Prahy. Navrhovatelé zdůvodňují jimi tvrzený rozpor napadeného OOP s touto zásadou tím, že vedení hlavního města Prahy a IPR Praha ignorovali předchozí dohody o spolupráci na komplexní dopravní studii a výstavba v celém spádovém území dále pokračuje naprosto nekoordinovaně, čímž narůstá intenzita dopravy. Napadeným OOP je ignorován požadavek na vyváženou urbánní strukturu vesnické, příměstské oblasti (Sedlce). Všechna tato tvrzení se však naprosto míjí se smyslem a cílem výše zmíněné obecné zásady, jakož i s předmětem a rozsahem regulace dle napadeného OOP. Jím přijatá změna územního plánu především vůbec nedopadá na pozemky v příměstské oblasti, ale výlučně na plochu nacházející se na území hlavního města Prahy. Tato změna má, jak již bylo soudem opakovaně uvedeno, pouze lokální charakter, což znamená, že není s to ovlivnit území okolních obcí. Z povahy věci tak postrádá potenciál působit proti nevyváženému rozvoji v příměstské oblasti. Tou se rozumí oblast ležící mimo území hlavního města, tj. ve Středočeském kraji, která sousedí s vnějším okrajem Prahy (obdobně příměstskou krajinu aktuální znění ZÚR definuje jako prostor za okrajem města tvořený otevřenou krajinou a příměstskými sídly, která otevřená krajina obklopuje).

167. Podle kapitoly 2, podkapitoly 2. 2. 2 písm. d) ZÚR (je zapotřebí) ve vnějším pásmu respektovat původní venkovský charakter s tradičním obrazem sídel v krajině včetně krajinných a stavebních dominant a podle písm. m) téže podkapitoly ve vnějším pásmu umožnit rozvoj jednotlivých, původně samostatných obcí bez jejich vzájemného srůstání při zachování kvality mezilehlé příměstské krajiny. Napadené OOP je dle přesvědčení navrhovatelů s touto úpravou ZÚR v rozporu, protože „rekonverze“ ploch pro výrobu na plochy pro bydlení není vhodná. Sedlec měl vždy vesnický charakter, který napadeným OOP není respektován. Jako dominanta působí objekt staré cihelny spolu s mrazírnami, které sem byly nevhodně umístěny. Navrhovatelé ale nepovažují za správné využívat excesů socialistických plánovačů z 50. let minulého století pro stanovení objemu obytné výstavby. Napadené OOP podle nich podporuje srůstání dnes samostatných bývalých obcí Suchdol, Lysolaje a Sedlec.

168. Soud názor navrhovatelů o rozporu napadeného OOP s úpravou obsaženou v podkapitole 2. 2. 2 písm. d) a m) ZÚR nesdílí. Změna funkčního využití pozemků v ploše regulované napadeným OOP umožní využití řešeného území, kde nyní stojí výrobní areál mrazíren, pro účely bytové výstavby. Vzhledem k tomu, že stávající areál mrazíren je podle vyjádření vlastníka technologicky zastaralý a jeho modernizace by nebyla efektivní, se jedná o vhodnou změnu, která sleduje naplnění veřejného zájmu na rozvoji nové bytové výstavby na území hlavního města. Uvedené platí tím spíše za situace, kdy Městská část Praha 6 ani další městské části hlavního města Prahy a okolní obce neprojevily zájem na zachování této plochy pro nerušící výrobu a služby. K vesnickému charakteru Sedlce se již soud opakovaně vyjádřil výše, stejně jako k nutnosti zohlednit při změně územního plánu stávající charakter zástavby v dané lokalitě, který bezesporu ovlivňuje i stavební dominanta v podobě areálu mrazíren, který zde stojí několik desetiletí. Stávající zástavba v lokalitě dotčené předmětnou změnou žádný původní venkovský charakter s tradičním obrazem sídel v krajině nevykazuje, a již proto není možné napadenému OOP oprávněně vytýkat rozpor s podkapitolou 2. 2. 2 písm. d) ZÚR

169. Umístění plochy regulované napadeným OOP, jež je patrné z jeho grafické části, prokazuje neopodstatněnost tvrzení navrhovatelů, že napadené OOP podporuje srůstání obcí Suchdol, Lysolaje a Sedlec. Plocha dotčená posuzovanou změnou územního plánu se totiž nachází nikoliv na okraji Sedlce poblíž Lysolají či Suchdola, ale v samém centru Sedlce, v relativně značné vzdáleností od zástavby zmíněných dvou obcí. To samo o sobě vylučuje, aby napadené OOP podporovalo srůstání Sedlce se Suchdolem či Lysolajemi.

170. Obecná zásada územního rozvoje hl. m. Prahy zakotvená v kapitole 2, podkapitole 2. 2. 2 písm. n) ZÚR ukládá usměrňovat rozmístění pracovních příležitostí rovnoměrně s rozvojem celého města a v kontaktu s rozvojovými a transformačními oblastmi a podél rozvojových os tak, aby koncentrace nových pracovních příležitostí negenerovala nepřiměřené nové dopravní nároky. Navrhovatelé sice namítají rozpor napadeného OOP i s touto zásadou, jejich argumentace se však se smyslem a účelem citované zásady naprosto míjí, neboť v ní (stručně řečeno) poukazují na to, že ve spádové oblasti nedochází ke vzniku ploch umožňujících pracovní příležitosti a jejich rovnoměrnému rozmístění. Napadené OOP podle nich prvoplánově sleduje pouze vznik ploch pro byty, zatímco v jiných lokalitách, především v centru města, je naopak vysoká koncentrace pracovních míst, což vyvolává zvýšenou migraci a zvyšuje dopravní nároky. Výše citovaná zásada však reguluje rozmístění nových pracovních příležitostí, jež má být v souladu s ní usměrňováno tak, aby koncentrace nových pracovních příležitostí negenerovala nepřiměřené nové dopravní nároky. Vzhledem k tomu, že napadené OOP nesměřuje, a to ani nepřímo, k vytváření vyšší koncentrace nových pracovních příležitostí (sami navrhovatelé mu vytýkají pravý opak), se jej tato zásada vůbec netýká, a proto s ní ani nemůže být v rozporu.

171. Soud neshledal opodstatněnou ani námitku, v níž navrhovatelé poukazují na rozpor napadeného OOP se zásadou uvedenou v kapitole 2, podkapitole 2. 2. 2 písm. t) ZÚR, která ukládá vytvořit podmínky pro ochranu prostorové scény města, zejména se zřetelem na pohledově exponovaná území viditelná z historického centra města a jeho ochranného pásma. Dle mínění navrhovatelů tvoří nová výstavba sama nevhodné dominanty a narušuje současný vesnický až příměstský charakter území a genius loci vltavského kaňonu. Sídliště hromadného bydlení má charakter překonané, rádoby moderní výstavby období socialismu. Další změny územního plánu, které navazují, již zcela ničí celou prostorovou scénu města.

172. K této námitce soud znovu uvádí, že změna územního plánu provedená napadeným OOP spočívá ve změně funkčního využití pozemků v regulované ploše. Napadeným OOP není povolován žádný konkrétní stavební záměr. Skutečná podoba budoucí výstavby v regulované ploše dosud není známa, a to ani navrhovatelům, a proto nelze přisvědčit jejich spekulativnímu tvrzení, že nová výstavba přinese nevhodné dominanty, které naruší současný vesnický až příměstský charakter daného území a jeho genius loci. Také tvrzení navrhovatelů o přeměně regulovaného území na sídliště socialistického typu a jimi vyjádřený předpoklad, že dojde k postupnému přerodu potřebného bydlení pro rodinu v ubytovny pro krátkodobé bydlení, jsou pouhými spekulacemi, které nemají v napadeném OOP reálný podklad.

173. K námitce poukazující na nerespektování vesnického až příměstského charakteru území se soud již opakovaně vyjádřil. Mj. konstatoval, že tím, zda je konkrétní stavební záměr v souladu s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území, a také tím, zda jeho umístěním nemůže být změněn krajinný ráz, se stavební úřad bude zabývat až v rámci navazujících řízení, jejichž předmětem bude posouzení takového konkrétního záměru.

174. Lze shrnout, že napadené OOP není s ohledem na svůj obsah způsobilé narušit ochranu prostorové scény města.

175. Tvrzení navrhovatelů, že další změny územního plánu již zcela ničí celou prostorovou scénu města, nesouvisí s předmětem řízení v této věci, jímž je výlučně posouzení zákonnosti napadeného OOP.

176. Poslední zásadou, s níž je podle navrhovatelů napadené OOP rovněž v rozporu, je zásada uvedená v kapitole 2, podkapitole 2. 2. 3 písm. n) ZÚR, která zní takto: snižovat nároky na dopravu návrhem vhodného funkčního využití území, prioritně realizovat zástavbu v přímé vazbě na kapacitní kolejové systémy hromadné dopravy. Navrhovatelé ve spojitosti s touto zásadou vytýkají odpůrci ignorování zásad pro vyváženou urbánní strukturu a tvrdí, že v celé spádové oblasti je dnes nevyvážená urbánní struktura zaměřená především na funkci bydlení, zatímco v jiných lokalitách je naopak vysoká koncentrace pracovních míst, což vede ke zvýšené migraci a dopravním nárokům. Předmětná změna územního plánu vede k rušení ploch, které občanům spádové oblasti přinášely potřebná pracovní místa, nejsou řešeny potřeby celého spádového území a výsledkem je navýšení intenzity dopravy. Realizace zástavby neprobíhá v přímé vazbě na kapacitní systémy kolejové dopravy, protože výstavba tramvajové trati se uskuteční až později (možná na přelomu let 2033 – 2034).

177. Soud k tomu uvádí, že vysoká koncentrace pracovních míst v širším centru Prahy, která má za následek dojíždění za prací a s tím související zatížení dopravní infrastruktury, je obecně známým faktem, na kterém napadené OOP nemůže s ohledem na svůj lokální charakter nic změnit. Vzhledem k tomu, že každá výstavba (včetně bytové) přináší určité nároky na dopravu, není možné výše citovanou zásadu vnímat tak, že ze nevhodné funkční využití území automaticky považuje jakékoliv využití umožňující bytovou výstavbu. Vhodné funkční využití území, tj. takové, které snižuje nároky na dopravu, charakterizuje druhá věta zmíněné zásady. Jedná se o takové využití území, které umožní prioritně realizovat zástavbu v přímé vazbě na kapacitní kolejové systémy hromadné dopravy. Tento požadavek ZÚR byl v projednávané věci splněn, protože v těsné blízkosti plochy regulované napadeným OOP se nachází železniční trať a vlaková zastávka, takže dopravní obslužnost obyvatel případné nové zástavby může být zajištěna prostřednictvím osobní železniční dopravy. Odpůrce zároveň při vydání napadeného OOP předmětnou změnu územního plánu koordinoval s dalšími změnami územního plánu, mj. se změnou ÚP Z 3827, která do území přivádí tramvajovou dopravu (viz rozhodnutí o námitce ID: 2970926). Vazba případné bytové zástavby v regulované ploše na kapacitní kolejové systémy hromadné dopravy byla tedy zajištěna i tímto způsobem. K etapizaci výstavby, resp. podmíněnosti realizace bytové výstavby předchozím vybudováním tramvajové trati se již soud vyjádřil shora, stejně jako k námitce vytýkající napadenému OOP rušení ploch, které obyvatelům přinášely potřebná pracovní místa.

178. Navrhovatelka b) označila napadené OOP za nepřezkoumatelné z toho důvodu, že odpůrce o jejích námitkách nijak nerozhodl a postupoval, jako by žádné námitky nepodala. Za nedostatečné označila konstatování odpůrce, že „námitku společně uplatňují 2 fyzické osoby“, neboť takovou osobou, pokud nebyla označena, může být kdokoliv.

179. Soud tuto návrhovou argumentaci považuje za nedůvodnou. Navrhovatelka b) jí v podstatě vytýká odpůrci, že jí výslovně neoznačil jako (spolu)autorku námitek. Nezpochybňuje, že obsahově bylo o těchto námitkách rozhodnuto, ani netvrdí, že uplatnila jiné námitky než navrhovatel a). Vzhledem k tomu, že s navrhovatelem a) uplatňovali obsahově totožné námitky společně, ve stejném podání, musí být navrhovatelce b) jasné, že rozhodnutím o námitkách navrhovatele a) byly zároveň obsahově vypořádány i její námitky. Pokud za této situace vytýká odpůrci, že o jejích námitkách nerozhodl, protože ji výslovně nejmenoval, jedná se z její strany o projev ryzího formalismu, jemuž soudní ochrana nenáleží. Soud pro úplnost odkazuje na závěry rozsudku NSS ze dne 16. 12. 2020, č. j. 8 As 161/2018-84 (body 15 a 16).

180. Námitkami soustředěnými v posledním námitkovém okruhu navrhovatel a) brojí proti tomu, jak odpůrce rozhodl o námitkách, které společně s navrhovatelkou a) podali.

181. Podstatou námitky ID: 2970926 byl nesouhlas navrhovatelů s tím, že změny v území nejsou řešeny komplexně, zároveň s ostatními změnami územního plánu v k. ú. Sedlec, a nezahrnují vliv z překotné a neregulované výstavby v celé spádové oblasti. V rámci vypořádání této námitky odpůrce mj. poukázal na to, že změny (územního plánu v dané oblasti) jsou v rámci svého procesu vzájemně koordinovány, přičemž výslovně zmínil změnu územního plánu Z 3827, která řeší kromě obytné zástavby i potřebnou veřejnou a komerční vybavenost a přivádí do území tramvajovou dopravu.

182. Nesouhlas navrhovatele a) s rozhodnutím odpůrce o této námitce není důvodný. To, že v odůvodnění změny územního plánu Z 3827 není výslovně uvedeno, že tato je koordinována se změnou, o níž bylo rozhodnuto napadeným OOP, není podstatné; postačí, že o koordinaci obou těchto změn odpůrcem byli navrhovatelé vyrozuměni napadeným OOP. O tom, že výstavba tramvajové trati, která má být řešena změnou územního plánu Z 3827, ovlivní též využití území v ploše regulované napadeným OOP, není nejmenších pochyb. Tento fakt nezpochybňuje ani navrhovatel a), což je zřejmé již z toho, že se v některých svých námitkách dožaduje přednostní výstavby tramvajové trati. Odpůrce tudíž mohl tento dopad změny územního plánu Z 3827 zohlednit i při vydání napadeného OOP, a obě změny tak koordinovat.

183. Navrhovatel a) v rámci svého nesouhlasu s rozhodnutím odpůrce o námitce ID: 2970926 dále namítá, že změna územního plánu provedená napadeným OOP je lokálního charakteru a nemá vliv na okolní obce, domáhá se zohlednění (podle něj nekoordinované) výstavby v celé spádové oblasti, poukazuje na dopravní zácpy a nepřiměřenou hromadnou výstavbu socialistického typu a zpochybňuje validitu vstupních údajů dopravní studie, z níž odpůrce při vydání napadeného OOP vycházel. Jedná se o tytéž argumenty, které soud označil za nedůvodné již v předchozí části rozsudku.

184. Vytýká-li navrhovatel a) odpůrci v souvislosti s rozhodnutím o námitce ID: 2970926 porušení § 5 odst. 3 stavebního zákona, činí tak zcela nedůvodně, protože toto ustanovení pouze vymezuje působnost jednotlivých orgánů ve věcech územního plánování, nikoliv způsob jejich rozhodování.

185. Navrhovatelé v námitce ID: 2970926 neargumentovali porušením konkrétních cílů územního plánování vymezených v § 18 stavebního zákona. Toto ustanovení v textu námitky vůbec nezmínili, a odpůrce tak neměl důvod se k této právní úpravě v rozhodnutí o námitce vyjadřovat. Navrhovatel a) proto nyní nemůže uspět s tvrzením, že odpůrce rozhodnutím o uvedené námitce porušil také § 18 stavebního zákona. Soud na tomto místě zároveň odkazuje na vypořádání předchozích návrhových důvodů, v němž námitkám, které se týkaly rozporu napadeného OOP s cíli územního plánování upravenými v § 18 stavebního zákona, nepřisvědčil.

186. V námitce ID: 2970928 navrhovatelé předkládali své návrhy řešení dopravní situace. Odpůrce v rozhodnutí o námitce především zdůraznil, že předmětem změny (obsažené v napadeném OOP) není dopravní řešení širšího území a podotkl, že dopravně inženýrské podklady výhledového zatížení vybrané komunikační sítě hl. m. Prahy, které jsou k územnímu plánu zpracovávány, zohledňují rozvoj hlavního města i obcí v přilehlé části Středočeského kraje s přihlédnutím k demografickým prognózám a na základě upřesněných dat se aktualizují. Dále připomněl, že lokalita změny je v docházkové vzdálenosti železniční zastávky Praha Sedlec, a má tudíž předpoklady být obsluhována veřejnou kolejovou dopravou v rámci PID. Stávající funkční využití regulované plochy nevylučuje indukci srovnatelného rozsahu dopravy jako využití navržené změnou územního plánu. K tomu odpůrce dodal, že platný územní plán umožňuje svými regulativy uplatnit v dopravní oblasti různá opatření a úpravy (např. křižovatek), které jsou však mimo podrobnost územního plánu. Na území hlavního města je třeba prioritně sledovat průjezdnost veřejné dopravy.

187. Nesouhlas navrhovatele a) s rozhodnutím odpůrce o této námitce soud neshledal důvodným. Co se týče tvrzení o nesouladu napadeného OOP s cíli a úkoly územního plánování vymezenými v § 18 a 19 stavebního zákona, navrhovatel a) opět užívá totožné argumenty (o nevyvážené urbánní struktuře v celém spádovém území, rušení ploch umožňujících poskytovat služby, o dopravních zácpách, upřednostnění zájmů privátního subjektu, nepodmínění realizace výstavby zprovozněním tramvajové trati, prohloubení suburbanizace navrženou výstavbou hromadného socialistického typu), k nimž se soud již vyjádřil výše. Soud nehodlá znovu opakovat již vyřčené a v zájmu stručnosti odkazuje na vypořádání obsahově shodných argumentů v předchozí části rozsudku.

188. Soud skutečně nerozumí tomu, z jakého důvodu navrhovatel a) v rámci výkladu pojmu „udržitelný rozvoj“ zpochybňuje to, zda je budování nové tramvajové tratě (do Suchdola) vůbec udržitelné, když na jiných místech návrhu lamentuje nad vzdáleným termínem jejího zřízení a mnohokrát odpůrci vytýká, že nepodmínil realizaci zástavby v regulované ploše předchozím zprovozněním tramvajové tratě. K tomu je možné dodat, resp. zopakovat, že předmětem změny územního plánu provedené napadeným OOP nebylo řešení veřejné dopravy či dopravní infrastruktury v podobě silniční sítě, ale změna funkčního využití pozemků v regulované ploše.

189. To, že je stávající doprava z areálu mrazíren v Sedlci minimální, jak uvádí navrhovatelé, koresponduje skutečnosti, že se jedná o dosluhující areál, který jeho provozovatel nehodlá modernizovat, protože to nepovažuje za ekonomické. Konstatováním, že stávající funkční využití regulované plochy nevylučuje indukci srovnatelného rozsahu dopravy jako využití navržené změnou územního plánu, neměl odpůrce na mysli aktuální úroveň dopravy související s nynějším provozem areálu mrazíren, ale (zajisté mnohem vyšší) úroveň dopravy, kterou umožňuje již stávající funkční využití regulované plochy. Jak v této spojitosti soud uvedl výše, funkční regulativ VN - nerušící výroby a služeb, který dříve platil u většiny pozemků dotčených napadeným OOP, jako jejich přípustné využití uvádí například parkoviště P+R nebo čerpací stanice pohonných hmot.

190. Argumentace navrhovatele a), že v důsledku nekomplexního řešení celé dopravy došlo k jinému využití pozemků, které by umožňovaly zřízení paralelní komunikační sítě se spojnicí Podbabská, Jugoslávských partyzánů směrem ze Suchdola, není natolik konkrétní, aby z ní bylo možné poznat, zda se vztahuje k pozemkům ležícím na ploše regulované napadeným OOP. S přihlédnutím k umístění těchto pozemků a jejich velikosti považuje soud za vyloučené, aby právě tyto pozemky umožňovaly zřízení oné paralelní komunikační sítě. Pouze na okraj k tomu soud dodává, že pokud by zde hypoteticky taková paralelní komunikační síť měla vést, pak by navrhovatele dozajista nepotěšila intenzita dopravy v bezprostředním okolí jejich nemovitosti, kterou by tato síť generovala.

191. Navrhovateli tvrzené (avšak ničím nedoložené) poddimenzování uliční sítě v Sedlci či dokonce poddimenzování dalších komunikací ve spádové oblasti nelze vyřešit prostřednictvím napadeného OOP, které se týká konkrétní, přesně vymezené oblasti. To platí tím spíše, má-li změna územního plánu, o níž bylo rozhodnuto napadeným OOP, pouze lokální charakter.

192. Námitku ID: 2970929, která se týkala řešení hlukové zátěže, a to nejen v Sedlci, ale i v širším okolí, odpůrce vypořádal tak, že podrobné připomínky na řešení hluku v dané lokalitě je třeba uplatnit ke konkrétnímu návrhu zástavby, kterou změna územního plánu provedená napadeným rozhodnutím neurčuje. Konkrétní řešení protihlukových opatření je mimo podrobnost územního plánu. Koncepční řešení hlukové zátěže v širším okolí podle odpůrce není a nemůže být předmětem změny územního plánu.

193. Navrhovatel a) vyjádřil v návrhu nesouhlas s rozhodnutím odpůrce o uvedené námitce, přičemž uvedl, že se s navrhovatelkou b) domáhali koncepčního řešení hlukové zátěže, která bude generována dopravou, která bude generována nepřiměřenou zástavbou. Navrhovatel a) se domnívá, že rozsah jeho ovlivnění hlukovou zátěží je takový, že je nutno přijmout koncepční řečení, a to již v této fázi územního plánování.

194. Nesouhlas navrhovatele a) s rozhodnutím odpůrce o námitce ID: 2970929 je nedůvodný. Soudu nezbývá než přisvědčit odpůrci v tom, že změna územního plánu, o níž bylo rozhodnuto napadeným OOP, s ohledem na svůj předmět žádnou hlukovou zátěž negeneruje. Konkrétní protihluková opatření, jimiž lze čelit hluku spojenému s případnou budoucí výstavbou na ploše regulované napadeným OOP, je na místě řešit až v navazujících povolovacích řízeních, která se budou týkat konkrétního stavebního záměru. Napadené OOP se týká přesně vymezené plochy a jím provedená změna má, a to i s ohledem na velikost plochy dotčené touto změnou, pouze lokální význam. Jejím předmětem již proto nemůže být koncepční řešení hlukové zátěže v širším okolí, jehož se navrhovatelé domáhali. Jejich požadavek, aby v rámci této změny územního plánu odpůrce rozhodl o komplexním řešení hlukové zátěže generované mj. navrhovanou (tj. dosud neexistující) paralelní dráhou Letiště Václava Havla, železničním koridorem Praha – Ústí nad Labem – Berlín, (dosud neexistující) tramvajovou tratí nebo novou výstavbou plánovanou v celém spádovém regionu, považuje soud za naprosto nesmyslný.

195. Na námitku ID: 2970934, v níž se navrhovatelé domáhali řešení životního prostředí a celé zátěže, která vznikne výstavbou několika tisíc bytů, jako celku, a to především s ohledem na budoucí období, kdy vzniknou nové satelity v přilehlé oblasti, reagoval odpůrce konstatováním, že územní plán hl. m. Prahy řeší v souladu s § 43 odst. 4 stavebního zákona jenom území hlavního města. Širší vztahy s přesahy do okolí jsou řešeny například studií, kterou pořizuje ministerstvo pro místní rozvoj.

196. Navrhovatel a) v rámci nesouhlasu s vypořádáním této námitky vytkl odpůrci, že jednotlivé změny územního plánu řeší izolovaně a že předmětnou změnu označil za změnu lokálního charakteru, která nemá vliv na širší území a okolní obce. Je přesvědčen, že odpůrce napadeným OOP vymezil v územním plánu plochu nadmístního významu. Za problém navrhovatel a) označil i synergické a kumulativní vlivy vznikající z realizace změn územních plánů (obcí) ve Středočeském kraji, které jsou rovněž zaměřeny na bytovou výstavbu. Argumentace odpůrce je dle mínění navrhovatele a) v rozporu s § 18 odst. 1 a 2 stavebního zákona. Odpůrce by si měl uvědomit, že se jedná o prostupné území, nikoliv o naprosto izolované území hl. m. Prahy

197. Soud těmto námitkám nepřisvědčil. Navrhovatel a) nepřípustně směšuje změnu územního plánu, o níž bylo rozhodnuto napadeným OOP, s jinými změnami územního plánu, které ovšem nejsou předmětem tohoto soudního řízení. Soud má, jak již bylo uvedeno shora, ve shodě s názorem odpůrce za to, že změna územního plánu provedená napadeným OOP je lokálního charakteru, neovlivňuje širší území a nemá vliv na okolní obce. Touto změnou není vymezována plocha nadmístního významu a odpůrce při rozhodnutí o ní nebyl povinen zohledňovat či dokonce koordinovat zástavbu v celé „spádové“ oblasti.

198. Způsob, jakým odpůrce o námitce ID: 2970934 rozhodl, cílům územního plánování upraveným v § 18 odst. 1 a 2 stavebního zákona neodporuje. Navrhovatel a) tvrzený rozpor s těmito ustanoveními blíže neosvětlil. Z těchto ustanovení ani náznakem neplyne povinnost odpůrce zohledňovat při rozhodování o změně územního plánu lokálního charakteru výstavbu („vznik nových satelitů“), která může být (ale také nemusí) v budoucnu realizována na území jiných obcí podle jejich územních plánů. V souladu s § 18 odst. 2 stavebního zákona jsou předpoklady pro udržitelný rozvoj území územním plánováním, tedy i vydáním územního plánu a jeho změnami, zajišťovány „soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území ....“, čímž má zákon nepochybně na mysli území, jež ten který institut územního plánování reguluje. V projednávané věci je tímto územím výlučně plocha vymezená v grafické části napadeného OOP.

199. Námitka ID: 2970936 se týkala krajinného rázu – navrhovatelé v ní deklarovali obavu ze vzniku sídliště typu Bohnice nebo sídliště „v zeleni“ vybudovaného ICKM Rezidence Podbaba. Odpůrce v rozhodnutí o námitce k těmto obavám navrhovatelů uvedl, že charakter zástavby je kódem míry využití území a funkční plochou předurčen pouze částečně. Výsledná architektonická podoba záměru, včetně stanovení přesných výšek staveb a posouzení jejich uplatnění v místním krajinném rázu je předmětem řešení projektové dokumentace a výsledkem projednání během následných řízení.

200. Nesouhlas navrhovatele a) s rozhodnutím o této námitce je založen na tvrzení, že právě kód míry využití území a funkční plocha je zásadní regulací, která vymezí budoucí zástavbu. Navrhovatelé dovozují, že i zde bude zvolena maximalizace objemu a je připravována zástavba v podobě kompaktních sídlištních bloků až o šesti nadzemních podlažích a zřejmě dalším částečně zapuštěném podlaží, která nespadá do stávající vesnické nebo příměstské struktury. Jedná se o neproporcionální zásah do území, který bude generovat nepřiměřenou dopravu s neodpovídajícími emisemi, hlukem a vibracemi, dojde k narušení sociálních vazeb mezi stávajícími obyvateli a k segregaci. Navrhovatel a) k tomu dodal, že údaje jsou občanům co nejvíce utajovány a participace je zřejmě nežádoucí.

201. Námitky, jimiž navrhovatel a) zpochybňuje rozhodnutí odpůrce o námitce ID: 2970936, soud za důvodné nepovažuje. Změna územního plánu provedená napadeným OOP nepředstavuje neproporcionální zásah do území, který nerespektuje stávající charakter dané lokality. Navrhovatelé kteří neustále poukazují na to, že se zde nachází kaplička, úvozová cesta a třešňový sad, odmítají akceptovat, že na regulované ploše stojí rozsáhlý areál mrazíren, opodál pak několikapodlažní bytové domy, budova bývalé cihelny a další průmyslové areály v blízkosti železniční trati, tedy zástavba, která s vesnickou zástavbou nemá nic společného. K jejich konstrukci o připravované zástavbě v podobě kompaktních sídlištních bloků nelze než znovu uvést, že napadeným OOP není povolován žádný konkrétní stavební záměr, a proto není možné ani dopředu předjímat, že jím dochází k zásahu do krajinného rázu. Tím, zda je konkrétní stavební záměr v souladu s charakterem území a zda jeho umístěním nemůže být snížen či změněn krajinný ráz, se bude stavební úřad zabývat až v rámci navazujících řízení, jejichž předmětem bude posouzení konkrétního záměru. Z tvrzení uplatněných v předchozí části návrhu je nadto patrné, že ani navrhovatelé neví, zda bude v regulované ploše nakonec realizována bytová výstavba „plošného sídliště socialistického typu“ či vysokoškolské koleje. Pokud tedy nyní dovozují, že je připravována zástavba v podobě kompaktních sídlištních bloků, jedná se z jejich strany o pouhou spekulaci, která nemá v napadeném OOP oporu.

202. Navazující argumentace navrhovatele a) ohledně nepřiměřené dopravy, narušení sociálních vazeb mezi stávajícími obyvateli, segregace a utajování údajů před občany s problematikou ochrany krajinného rázu vůbec nesouvisí.

203. V námitce ID: 2970939 navrhovatelé požadovali komplexní a kapacitní řešení inženýrských sítí v celé spádové oblasti s tím, že je nutné vyřešit odvod splaškových a dešťových vod ze Suchdola s ohledem na nově plánovanou výstavbu v Suchdole a Sedlci. Odpůrce o této námitce rozhodl nesouhlasně, což zdůvodnil tím, že odvod splaškových a dešťových vod ze Suchdola není předmětem změny. Dále konstatoval, že tato námitka je mimo podrobnost územního plánu, který řeší pouze nadřazenou síť technické infrastruktury, a dodal, že řešení (této) problematiky je předmětem následných řízení.

204. Navrhovatel a) s rozhodnutím odpůrce o této námitce nesouhlasí. Je přesvědčen o nezbytnosti komplexního řešení v rámci územního plánu a postup odpůrce považuje za rozporný s ustanovením § 18 stavebního zákona. Zmiňuje v této souvislosti rovněž starou skládku komunálního odpadu na pozemcích parc. č. 164/11 a 164/2 v k. ú. Sedlec a též odvodnění pozemků dotčených napadeným OOP.

205. Soud tyto námitky považuje za neopodstatněné. Změna funkčního využití pozemků ležících v areálu mrazíren v Sedlci, o níž bylo rozhodnuto napadeným OOP, obsahově nijak nesouvisí se stavem, resp. funkčností inženýrských sítí v celé „spádové oblasti“ ani se skládkou komunálního odpadu nacházející se na úplně jiných pozemcích. Představa navrhovatele a), že odpůrce v rámce změny územního plánu vtělené do napadeného OOP vyřeší veškeré ekologické problémy v okolí včetně odvodu splaškových a dešťových vod ze Suchdola nebo zmíněné skládky, je iluzorní a nemá jakoukoliv oporu v právních předpisech. Co se týče likvidace srážkových vod, resp. odvodnění budoucí zástavby na ploše dotčené napadeným OOP, nebylo na místě, aby se odpůrce touto otázkou zabýval již v napadeném OOP. Její posouzení se totiž z povahy věci musí upínat ke konkrétnímu stavebnímu záměru a jeho stavebně technickým parametrům. To znamená, že tato otázka bude předmětem posouzení příslušných orgánů až v řízení, která se budou týkat konkrétního stavebního záměru.

206. V námitce ID: 297094 navrhovatelé požadovali přerušení a zastavení předmětné změny územního plánu s tím, že nemohou pochopit, proč nedošlo k její koordinaci v rámci tzv. urbanistické studie. Své nesouhlasné rozhodnutí o této námitce odpůrce zdůvodnil tím, že změna je koordinována s dalšími dvěma sousedními změnami společnou podkladovou studií a současně je koordinována se změnou územního plánu Z 3827 pro koordinovaný rozvoj Nového Sedlce, která kromě obytné zástavby řeší i potřebnou veřejnou a komerční vybavenost a přivádí do území tramvajovou dopravu. Součástí urbanistické studie Nového Sedlce, která je podkladem pro změnu Z 3827, je dopravní řešení, návrh ploch VV a počítá se též s umístěním dvou škol pro Městkou část Praha 6 a Suchdol. Pro její zpracování byla v rámci širších vztahů podkladem i společná studie tří změn v lokalitě mrazíren. Všechny tyto změny tedy jsou spolu koordinovány.

207. Navrhovatel a) s rozhodnutím odpůrce o této námitce nesouhlasí. Namítá, že v odůvodnění předmětné změny územního plánu žádný výrok o koordinaci není a že urbanistická studie Nový Sedlec je realizována k jiné změně územního plánu (Z 3827). Možnosti navrhovatelů připomínkovat tuto studii byly omezené, resp. nulové. Navrhovatel a) v této souvislosti vytkl odpůrci rovněž nevyhotovení komplexní dopravní studie celé spádové oblasti s výhledem na 15 \u001e 20 let, na jejímž základě podle něj měla být koordinována zástavba v celém spádovém území.

208. Nesouhlas navrhovatele a) s rozhodnutím odpůrce o námitce ID: 297094 není důvodný. Nebylo povinností odpůrce uvádět ve výroku napadeného OOP, že předmětná změna územního plánu byla koordinována s jinými změnami. Soud považuje za zcela postačující, že tuto skutečnost odpůrce uvedl v rámci vypořádání obsahově souvisejících námitek v příloze č. 3b napadeného OOP. Urbanistická studie Nový Sedlec byla sice realizována k jiné změně územního plánu, to ovšem nic nemění na tom, že tato studie má širší „přesah“ a svým obsahem, resp. řešenou problematikou se týká širšího území. Jejím předmětem, který navrhovatel a) sám citoval, je „návrh rozvoje v okolí plánované tramvajové trati ve směru do Suchdola“. Realizace této tramvajové trati bude mít nezpochybnitelný význam i pro využití území v ploše regulované napadeným OOP. Proto také odpůrce koordinoval předmětnou změnu územního plánu, třebaže je pouze lokálního charakteru, se změnou územního plánu Z 3827.

209. Navrhovatelé se v návrhu opakovaně vymezili proti dopravní studii zpracované k urbanistické studii Nový Sedlec, z čehož je zřejmé, že je jim existence této urbanistické studie známa. Vyjádřit se k ní mohli v rámci řízení o změně územního plánu Z 3827, ve kterém byla užita jako jeden z podkladů pro přijetí této změny.

210. Vzhledem k lokálnímu charakteru změny územního plánu, která je předmětem napadeného OOP, nebylo vydání napadeného OOP podmíněno vypracováním komplexní dopravní studie celé spádové oblasti. Z napadeného OOP je zřejmé, že odpůrce při přijetí předmětné změny zohlednil závěry dopravní studie k urbanistické studii Nový Sedlec, které navrhovatelé věrohodným způsobem nezpochybnili.

211. V námitce ID: 2970941 navrhovatelé uvedli, že je nutné nejdříve zjistit vlivy zamýšlené výstavby v celém přilehlém regionu mimo hl. m. Prahu, kde jsou plánovány desítky tisíc bytových jednotek. Odpůrce v nesouhlasném rozhodnutí o této námitce poukázal jednak na § 43 odst. 4 stavebního zákona a dále na to, že předmětná změna územního plánu je pořizována v koordinaci se změnami v dané lokalitě, zejména se změnou Z 3827, která je pořizována na základě komplexní urbanistické studie Nový Sedlec, jež prověřuje dané území jako celek.

212. Navrhovatel a) ve vztahu k rozhodnutí o této námitce namítl, že předmětná změna územního plánu nemá lokální charakter, přičemž označuje za důležité efekty z dopravy v celém spádovém území a považuje za nesporné, že odpůrce v rámci napadeného OOP vymezil v územním plánu plochu nadmístního významu. K obsahově totožným námitkám se již soud vyjádřil v předchozí části odůvodnění tohoto rozsudku, v níž uvedl, že předmětná změna územního plánu má s ohledem na svůj rozsah a charakter pouze lokální význam a jejím přijetím odpůrce žádnou plochu nadmístního významu nevymezil. Dopravní situaci v dané lokalitě odpůrce zohlednil v rámci koordinace se změnou Z 3827, kdy vzal v potaz závěry dopravní studie k urbanistické studii Nový Sedlec. Soud pouze na okraj dodává, že povinností hlavního města Prahy v rámci procesu územního plánování není trpně zjišťovat, jakou veškerou výstavbu na svém území hodlají realizovat okolní obce v přilehlém regionu Středočeského kraje a v návaznosti na tato zjištění přikročit jen k takovým změnám vlastního územního plánu, které budou zcela přizpůsobeny možným dopadům výstavby na území jiných obcí.

213. V námitce ID: 2970942 navrhovatelé označili za zásadní pochybení konstatování odpůrce, že předmětná změna nemění koncepci dopravní infrastruktury. Přitom poukázali na to, že sousední Městská část Praha – Suchdol, Město Roztoky a další obce požadují na hlavním městu stavební uzávěru a komplexní řešení dopravy v celé lokalitě. Odpůrce v nesouhlasném rozhodnutí o této námitce zopakoval, že předmětem změny není měnit koncepci dopravy. Dále uvedl, že ve vyjádřeních přijatých od městských částí a orgánů územního plánování sousedních obcí je uvedena pouze potřeba dopravní studie, která je zpracovávaná jako podklad pro urbanistickou studii Nový Sedlec, jež je zároveň podkladovou studií pro změnu územního plánu Z 3827.

214. Navrhovatel a) ve vztahu k rozhodnutí o této námitce namítl, že odpůrce ukončil jednání o vyhotovení komplexní dopravní studie celé spádové oblasti a následně začal argumentovat údaji z dopravní studie pro urbanistickou studii Nový Sedlec, jejíž údaje jsou tendenční, nevalidní, neřešící ani současné dopravní zácpy. Validnost údajů bylo možné ověřit i z okna z ulice X (sic).

215. Soud tyto námitky nepokládá za opodstatněné. Změna územního plánu provedená napadeným OOP s ohledem na svou povahu a rozsah dotčené plochy nijak nemění koncepci (stávající) dopravní infrastruktury, jak je ostatně uvedeno pod písmenem F. textové části odůvodnění tohoto opatření. Vzhledem k lokálnímu charakteru změny územního plánu přijaté napadeným OOP nevyžadovalo jeho vydání komplexní řešení dopravy v celé lokalitě (řečeno slovy navrhovatelů v celé „spádové oblasti“), ani vyhotovení komplexní dopravní studie celé spádové oblasti. Odpůrce byl při přijetí předmětné změny územního plánu oprávněn zohlednit závěry dopravní studie k urbanistické studii Nový Sedlec, která sice tvořila podkladovou studii pro jinou změnu územního plánu, avšak pojednává mj. o tramvajové trati do Suchdola, která ovlivní též využití území v ploše regulované napadeným OOP. Pravdivost a správnost závěrů této dopravní studie navrhovatelé žádným relevantním argumentem nezpochybnili; omezili se pouze na nekonkrétní proklamace o tom, že používá tendenční a nevalidní vstupy, aniž by specifikovali, které „vstupy“ mají na mysli a v čem jejich nevalidita spočívá. K tvrzení navrhovatele a), že validnost těchto údajů bylo možné ověřit i z okna z ulice X, soud uvádí pouze tolik, že tímto způsobem, tj. pouhým pohledem z okna, se správnost údajů dopravní studie rozhodně ověřovat nedá. Měl-li tím snad navrhovatel a) na mysli, že z okna nemovitosti na adrese svého bydliště v době dopravní špičky vidí kolonu aut na silnici V Sedlci, pak se jedná o (v Praze) celkem běžný úkaz a nikoliv o skutečnost, která by potvrzovala tendenčnost zmíněné dopravní studie a nevaliditu jejích vstupů.

216. V námitce ID: 2970944 navrhovatelé jednak formulovali celou řadu otázek (Z jakého důvodu nebyly okolní obce kontaktovány? Vyjádření okolních měst, obcí a MČ Suchdol existuje? Z vyhlášek, kde jsou uvedena pouze čísla změn a ostatní údaje, a to i o místě určení, je nutné dohledat na internetu? aj.) a požadovali zpracování komplexní dopravní studie s tím, že teprve následně je možné plánovat výstavbu. Odpůrce v nesouhlasném rozhodnutí o této námitce uvedl, že za účelem získání podrobnějších údajů týkajících se dopravní situace v koridoru ulic Kamýcká – Roztocká se zohledněným informací záměrů nové zástavby v území i rozvoje v přilehlé části Středočeského kraje objednal IPR Praha zpracování dopravní studie k urbanistické studii Nový Sedlec. Dále konstatoval, že pořizovatel při pořizování změn postupuje podle § 55b stavebního zákona. Okolní obce byly kontaktovány obesláním oznámení o zahájení řízení o vydání části změn vlny 19 společně s veřejnou vyhláškou a mohly se vyjadřovat v rámci podávání připomínek. Dodal, že změny jsou v rámci svého procesu vzájemně koordinovány, což je zajištěno zpracováním návrhů změn Institutem plánování a rozvoje, příspěvkovou organizací, která je zřízena právě za tímto účelem.

217. Navrhovatel a) s rozhodnutím o této námitce nesouhlasí. Stejně jako tomu bylo v případě rozhodnutí odpůrce o námitce ID: 2970942, i nyní namítl, že odpůrce z neznámého důvodu ukončil jednání o vyhotovení komplexní dopravní studie celé spádové oblasti a následně začal argumentovat údaji z dopravní studie pro urbanistickou studii Nový Sedlec, jejíž údaje jsou tendenční, nevalidní neřešící ani současné dopravní zácpy. Validnost údajů bylo možné ověřit i z okna z ulice X. Dále namítl, že odpůrce vůbec nereagoval na přičleněnou námitku tohoto znění: „Z vyhlášek, kde jsou uvedena pouze čísla změn a ostatní údaje, a to i o místě určení, je nutné dohledat na internetu?“, čímž napadené OOP zatížil vadou nepřezkoumatelnosti.

218. Soud ani těmto návrhovým tvrzením nepřisvědčil. Pokud jde o námitky týkající se nevyhotovení komplexní dopravní studie celé spádové oblasti a užití dopravní studie obsahující tendenční a nevalidní vstupy, odkazuje na vypořádaní obsahově totožné argumentace uplatněné navrhovatelem a) ve vztahu k rozhodnutí odpůrce o námitce ID: 2970942. Otázka ve znění „Z vyhlášek, kde jsou uvedena pouze čísla změn a ostatní údaje, a to i o místě určení, je nutné dohledat na internetu?“ je natolik nejasná, že ji nelze považovat za srozumitelně formulovanou samostatnou námitku, z níž by byly patrné námitkové důvody a o níž by měl odpůrce také samostatně rozhodnout. Nadto nelze přehlédnout provázanost této otázky s předchozími větami, které se týkaly vyjádření okolních obcí. Na svůj dotaz, zda existuje vyjádření okolních měst, obcí a MČ Suchdol, navrhovatelé navázali konstatováním, že k vyjádření (obcí) skutečně nestačí prosté neustálé obesílání písemností s nesčetnými změnami, a to v prázdninových dnech. Pokračovali, že nechtějí hovořit za obce, ale (obce) nemohou vyčlenit hlavnímu městu Praha zvláštní pracovníky. Odpůrce na to v rozhodnutí o námitce reagoval souhrnně tím způsobem, že poukázal na kontaktování okolních obcí zasláním oznámení o zahájení řízení o vydání části změn vlny 19 společně s veřejnou vyhláškou a též na možnost obcí vyjadřovat se v rámci podávání připomínek. Tímto způsobem dostatečně vypořádal danou námitku, jež se týkala zachování procesních práv obcí v řízení o vydání napadeného OOP. Soud k tomu dodává, že navrhovatelům hájení práv jiných subjektů (zde sousedních měst a obcí) nepřísluší. Z obsahu správního spisu vztahujícího se k dané věci, konkrétně z vyhodnocení stanovisek a připomínek k návrhu předmětné změny územního plánu je nadto zřejmé, že Městská část Praha 6, Městská část Praha – Suchdol a Město Roztoky se řízení o vydání napadeného OOP aktivně účastnily a využily práva podat k návrhu předmětné změny územního plánu své připomínky.

219. V námitce ID: 2970953 vyjádřili navrhovatelé domněnku, že se může jednat o tzv. salámovou metodu a porušení jednotlivých obecně závazných právních předpisů (které nespecifikovali). Vznesli požadavek, aby byly změny v předmětném území projednávány komplexně. Odpůrce v nesouhlasném rozhodnutí o této námitce uvedl, že podněty ke změnám v dané lokalitě nebyly podány současně a byly podány různými žadateli, a proto pořizovatel postupoval dle obvyklých postupů pořizování změn a v souladu s právními předpisy. K tomu doplnil, že změny jsou v rámci procesu vzájemně koordinovány.

220. Navrhovatel a) s rozhodnutím o této námitce nesouhlasí. Namítá, že odpůrce o jednotlivých změnách věděl prakticky souběžně, a jejich koordinace tedy byla možná od samého počátku. V okamžiku podání žádosti o vydání stanovisek podle § 55a odst. 2 písm. d) a e) stavebního zákona (10. 4. 2018) bylo již odpůrci známo, že v k. ú. Sedlec budou zřejmě projednávány další změny územního plánu. Takto byla SEA projednávána až u poslední změny územního plánu označené Z 3827 Nový Sedlec. O koordinaci mezi jednotlivými změnami navíc není v odůvodnění (napadeného OOP) žádná zmínka.

221. Ani tyto námitky soud důvodnými neshledal. Předně je nutno uvést, že navrhovatel a) ničím nedoložil svá tvrzení, že odpůrce o jednotlivých změnách územního plánu věděl prakticky „souběžně“. Údajné povědomí odpůrce o tom, že v k. ú. Sedlec budou zřejmě projednávány i další změny územního plánu, není dostatečným důvodem pro neprojednání již podaného podnětu žadatele na předmětnou změnu územního plánu. Jak navrhovatelé sami připustili na jiném místě návrhu na zrušení napadeného OOP, nebylo povinností odpůrce rozhodovat o všech změnách územního plánu, které se týkají lokality Sedlce, najednou, tj. jedním opatřením obecné povahy. Vzhledem k tomu, že změna územního plánu provedená napadeným OOP je s přihlédnutím k její povaze a rozsahu regulované plochy pouze lokálního charakteru, nebylo povinností odpůrce posuzovat tuto změnu územního plánu v rámci procesu SEA. To platí tím spíše, že ze strany dotčeného orgánu nebyl uplatněn požadavek na posouzení této změny z hlediska vlivů na životní prostředí. Soud také již výše poukázal na usnesení odboru ochrany prostředí MHMP ze dne 13. 12. 2019 č. j. MHMP 2398875/2019, z něhož mj. vyplývá, že tento orgán ochrany prostředí neměl v době vydávání svých stanovisek povědomí o tom, že by v budoucnu měly být předloženy rovněž návrhy změn Z 3287/18 a Z 3306/18.

222. Nebylo povinností odpůrce uvádět ve výroku napadeného OOP, že předmětná změna územního plánu byla koordinována s jinými změnami. Soud již výše označil za postačující, že tuto skutečnost odpůrce zmínil v rámci vypořádání obsahově souvisejících námitek navrhovatelů v příloze č. 3b napadeného OOP.

223. V námitce ID: 2970954 navrhovatelé vyjádřili nesouhlas se „zrychleným“ projednáváním předmětné změny územního plánu a též s projednáváním jednotlivých změn zvlášť, což vede k tomu, že celá lokalita je posuzována bez komplexního zhodnocení. Takový přístup podle nich neumožňuje plnit úkoly územního plánování uvedené v § 19 odst. 2 stavebního zákona. Odpůrce v nesouhlasném rozhodnutí o této námitce uvedl, že předmětná změna územního plánu je pořizovaná zkráceným způsobem na základě podnětu a následného rozhodnutí zastupitelstva hl. m. Prahy v souladu s § 55a stavebního zákona. Zákonné požadavky vyplývající z tohoto ustanovení byly naplněny. Dotčený orgán nepožadoval zpracování SEA a požadavek na zpracování dokumentace VVURÚ (vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území) není součástí návrhu předmětné změny. Odpůrce dále zopakoval, že předmětná změna je koordinována s dalšími dvěma sousedními změnami společnou podkladovou studií a současně i se změnou územního plánu Z 3827 pro koordinovaný rozvoj Nového Sedlce. Co se týče úkolů územního plánování obsažených ve stavebním zákoně, nebyl zjištěn nesoulad.

224. Proti rozhodnutí odpůrce o této námitce uplatnil navrhovatel a) do značné míry totožná tvrzení, jako tomu bylo v případě rozhodnutí o předchozí námitce. Znovu uvedl, že odpůrce o jednotlivých změnách věděl prakticky souběžně, a jejich koordinace tedy byla možná od samého počátku. V okamžiku podání žádosti o vydání stanovisek podle § 55a odst. 2 písm. d) a e) stavebního zákona (10. 4. 2018) bylo již odpůrci známo, že v k. ú. Sedlec budou zřejmě projednávány další změny územního plánu. Takto byla SEA projednávána až u poslední změny územního plánu označené Z 3827 Nový Sedlec. O koordinaci mezi jednotlivými změnami není v odůvodnění (napadeného OOP) žádná zmínka. Z vypořádání obsahově totožných argumentů uvedeného o pár odstavců výše je nicméně zřejmé, že soud těmto námitkám nepřisvědčil.

225. Navrhovatel a) dále namítl, že naplánovaná zástavba zatíží oba navrhovatele neúměrnou dopravní zátěží a problémy z ní plynoucími. Realizace tramvajové trati přitom proběhne až mnoho let po dokončení výstavby umožněné napadeným OOP, přestože už nyní je veřejná doprava na hranici své kapacity. Tramvajová trať navíc žádným lékem na problémy není – lékem je zajištění vyvážené urbánní struktury celého spádového území. Ke všem těmto námitkám se soud vyjádřil v předchozí části rozsudku a nepovažuje za potřebné již vyřčené závěry znovu opakovat.

226. V námitce ID: 2970954 navrhovatelé požadovali zachování stávajícího určení využití ploch s tím, že je důležité ponechat lokalitě genius loci udržovanými stavbami dříve průmyslového využití. Mj. uvedli, že areál (mrazíren) je perfektní a slouží výborně i k prodeji mraženého zboží občanům, což v době koronavirové krize všichni uvítali. Odpůrce v nesouhlasném rozhodnutí o této námitce poukázal na to, že předmětná změna územního plánu je pořizována na základě návrhu podaného žadatelem na základě zplnomocnění provozovatele areálu. V rámci projednání této změny nebyly přijaty žádné připomínky okolních obcí ani dotčených orgánů s požadavkem na zachování současného areálu. Navrhovatel a) s tímto rozhodnutím o námitce nesouhlasí, přičemž uplatňuje totožné argumenty o potřebě vyvážené urbánní struktury a nevhodnosti rušení jiných potřebných funkčních ploch umožňujících poskytování služeb, s nimiž se již soud náležitě vypořádal v předchozí části rozsudku. Soud pro úplnost dodává, že námitka ID: 2970954 představuje ukázkový příklad účelové argumentace žalobců, kteří si z reality vybírají pouze to, čím mohou momentálně podpořit svá tvrzení – pokud jde o charakter stávající zástavby, areál mrazíren označují za obludný výtvor socialistických plánovačů, který zohyzdil vesnický charakter lokality, na druhou stranu ovšem volají po jeho zachování s tím, že jde o „naprosto perfektní“ areál umožňující prodej mraženého zboží. Subjektivní názor o potřebnosti zachování současného areálu mrazíren však zastávají pouze navrhovatelé – jak plyne z rozhodnutí odpůrce o této námitce, žádná z okolních obcí ani dotčené orgány takový požadavek ve svých připomínkách nevznesly.

227. V námitce ID: 2970962 navrhovatelé vyjádřili nesouhlas s jakoukoliv změnou v oblasti ploch zeleně (ZMK) a s jakýmkoliv jejich odstraněním. Odůvodňovat vypuštění ploch ZMK její malou rozlohou označili za zásadní nepochopení funkce ploch zeleně v území, které je v rozporu s platnou legislativou. Odpůrce v nesouhlasném rozhodnutí o této námitce uvedl, že plochy ZMK, které jsou momentálně oplocené a neslouží k rekreaci osob, jsou v návrhu nahrazeny pevnou značkou ZP. Rozpor s platnou legislativou zde dle odpůrce není, protože plocha ZMK je návrhová a nejedná se o zobrazení současného stavu. V podstatě shodně odpůrce zdůvodnil i své nesouhlasné rozhodnutí o námitce ID: 2970982, v níž navrhovatelé namítli, že je nutné ponechat plochy ZMK, které mají nepostradatelnou funkci, a také rozhodnutí o námitce ID: 2971025, v níž navrhovatelé namítli rozpor předmětné změny územního plánu s § 55 odst. 4 stavebního zákona.

228. Navrhovatel a) s rozhodnutími odpůrce o těchto třech námitkách nesouhlasí. Poukazuje na to, že v území k. ú. Sedlec je velké množství nezastavěných ploch a při vysokém limitu využití území je „malý rozsah“ 2 118 m2, jenž odpovídá navýšení zastavitelné plochy OV-E na úkor nezastavitelného území plochy ZMK dle napadeného OOP, velkou částí zeleně. Podle propočtů navrhovatelů je možné v rámci projektu realizovaného na základě napadeného OOP počítat s cca 10 000 m2 zelených rostlých ploch. Vzhledem k tomu, že část zelených rostlých ploch bude oplocena pro školku, bude veřejných zelených ploch minimálně. Dle navrhovatele a) bude docházet k migraci za plochami zeleně a střetům se starousedlíky, protože noví obyvatelé budou využívat stávající zeleň. Navrhovatel a) se cítí ohrožen i tím, že odpůrce nečiní jakákoliv opatření k tomu, aby zabránil klimatickým změnám. Předmětné změně územního plánu vytkl též rozpor s úpravou obsaženou v oddílu 2 odst. 4 Regulativů, která se týká vnějšího písma, a dále rozpor s podkapitolami 2. 2. 2 písm. d) a m) ZÚR.

229. Soud na tomto místě odkazuje na závěry, k nimž dospěl při posouzení tvrzení navrhovatelů o zkrácení na právu na příznivé životní prostředí kvůli úbytku zeleně, k němuž má dojít změnou funkčního využití plochy „ZMK - zeleň městská a krajinná“ v regulovaném území, a na vypořádání s tím související námitky porušení § 55 odst. 4 stavebního zákona. Pouze ve stručnosti na tomto místě uvádí, že úbytek zeleně, k němuž dojde v důsledku změny funkčního využití plochy „ZMK - zeleň městská a krajinná“, bude v posuzované věci kompenzován jednak parkem a dále zelení, jejíž přítomnost v regulované ploše garantují závazné minimální koeficienty zeleně stanovené Regulativy. Umístění parku v rámci řešeného území garantuje výše zmíněná pevná (nikoliv plovoucí) značka parku ZP. Tento park bude nepochybně představovat veřejnou zelenou plochu, která bude sloužit všem obyvatelům Sedlce (v případě původní oplocené plochy „ZMK - zeleň městská a krajinná“ tomu tak není). Ke zkrácení práva navrhovatelů na příznivé životní prostředí kvůli úbytku zeleně tedy nedojde a ze stejného důvodu je lichá i jejich obava, že napadené OOP zapříčiní vznik tepelného ostrova a nárůst tepelné nepohody. Jak již soud rovněž uvedl, případná nová obytná výstavba v regulované ploše, která bude muset respektovat nejenom nejnovější trendy a technologické normy, ale též závazné minimální koeficienty zeleně, bude potřebám adaptace na změny klimatu zajisté odpovídat nesrovnatelně lépe než několik desítek let starý areál mrazíren, kam zcela určitě nikdo za plochami zeleně „nemigruje“.

230. Souvisejícími námitkami o rozporu předmětné změny územního plánu s úpravou obsaženou v oddílu 2 odst. 4 Regulativů a v podkapitolách 2. 2. 2 písm. d) a m) ZÚR se soud již zabýval v předchozí části rozsudku a důvodnými je neshledal. Pouze dodává, že z této úpravy týkající se vnějšího pásma nelze dovodit povinnost vymezit v území dotčeném předmětnou změnou územního plánu plochy zeleně „podstatně šířeji“ (míněno zřejmě nad rámec minimálních koeficientů zeleně stanovených Regulativy), jak požaduje navrhovatel a).

231. V námitce ID: 2970976 upozornili navrhovatelé na to, že obyvatelé dané lokality v roce 2011 a v roce 2019 řešili zachování míry využití území „B“ v petici. Projednávání míry využití území „E“ je tedy nerespektováním názoru veřejnosti. Podle navrhovatelů je zásadní odvodit míru využití území z dopravní studie. Dále namítli, že investor realizuje výpočet míry využití území účelově s pomocí údajů ze sousedních bytových objektů, kde se míry využití „E“ dopočítá jednoduše, protože stávající bytové domy mají velmi malé pozemky. Veřejné pozemky investor při výpočtu nezohledňuje. Odpůrce v nesouhlasném rozhodnutí o této námitce uvedl, že kód míry využití území „B“ neodpovídá současnému využití území, a že v rámci koordinace změn a urbanistické studie Nový Sedlec byly prověřeny i dopravní kapacity. S odkazem na vymezení pojmů stabilizované a transformační území obsažené v § 4 Pražských stavebních předpisů odpůrce dovodil, že se zde jedná o transformační území a nikoliv o území stabilizované (což je území s plně vyvinutým stávajícím charakterem, kde nejsou navrhovány žádné zásadní změny stávajícího charakteru).

232. Navrhovatel a) s tímto rozhodnutím o námitce nesouhlasí. Považuje za zásadní pochybení odpůrce, že novou bytovou výstavbu odvozuje ze současného mrazírenského závodu, který do vesnického a příměstského charakteru území navrhli zcela nevhodně socialističtí plánovači z 50. let minulého století. Dále odpůrci vytkl, že nikde nepředložil důkazy o koordinaci a prověření dopravních kapacit. Realizována byla pouze dopravní studie k jiné změně územního plánu, která využívá zcela nevalidní data. Nejsou zohledněny stávající dopravní zácpy či nebezpečný výjezd směrem do centra. Výstavbu realizovanou na základě napadeného OOP odmítl odpůrce podmínit (předchozí) realizací tramvajové trati.

233. Soud tyto námitky pokládá za neopodstatněné. Odpůrce byl při stanovení míry využití ploch území OV-E (všeobecně obytné s kódem míry využití území E) povinen zohlednit stávající charakter zástavby, jehož dominantou je po dlouhá desetiletí také areál mrazíren. Soud již výše dovodil, že míra využití území „E“, která byla stanovena u plochy OV všeobecně obytné, není v rozporu s charakterem stávající zástavby v dané lokalitě.

234. Navrhovatel a) ničím nezpochybnil závěr odpůrce, že plocha řešená napadeným OOP představuje transformační území. Podle oddílu 7 Regulativů (Podmínky prostorového uspořádání; Míra využití ploch) je v transformačním území obvykle stanovena nejvyšší přípustná míra využití ploch.

235. K námitkám ohledně (ne)koordinace předmětné změny územního plánu s jinými změnami a nepodmínění budoucí výstavby realizací tramvajové trati se soud již opakovaně vyjádřil shora, stejně jako k oprávnění odpůrce zohlednit při přijetí předmětné změny územního plánu závěry dopravní studie k urbanistické studii Nový Sedlec, které navrhovatelé žádnými relevantními argumenty nezpochybnili. K tvrzení navrhovatele a) o nebezpečném výjezdu směrem do centra soud uvádí, že předmětná změna územního plánu nemění koncepci dopravní infrastruktury. Odpůrce se tedy při jejím přijetí vůbec nezabýval otázkou bezpečnosti dopravní komunikace, kterou navrhovatelé nyní užívají při jízdě do centra Prahy, a s ohledem na charakter předmětné změny ani nebyl povinen tak učinit. Oprávněně vyšel z toho, že při přijetí předmětné změny územního plánu žádný z dotčených orgánů nezpochybnil přípustnost rozvoje dané lokality s ohledem na dopravní kapacity a bezpečnost a plynulost dopravy. Z tvrzení navrhovatelů nadto plyne, že výjezd směrem do centra považují za nebezpečný už nyní, z čehož plyne, že jeho nebezpečnost nespojují s předmětnou změnou územního plánu obsaženou v napadeném OOP.

236. Navrhovatelem zmíněné petice obsahující požadavek na zachování míry využití území „B“ nepředstavují závazný dokument, jímž by byl odpůrce povinen se řídit při vydání napadeného OOP.

237. V námitce ID: 2970977 navrhovatelé namítli, že realizace změn územního plánu, který byl realizován na základě dnes již historických údajů a mnohdy již neodpovídajících předpokladů, by neměla být řešena v období, kdy se připravuje nový Metropolitní územní plán. Odpůrce na to v nesouhlasném rozhodnutí o námitce reagoval tím, že (stávající) územní plán je stále platný i se všemi jeho změnami a předmětná změna územního plánu je pořizována na základě podkladů aktuálně získaných Institutem plánování a rozvoje. Metropolitní plán je stále ve fázi vypořádávání všech uplatněných vyjádření po veřejném projednání.

238. Navrhovatel a), který s tímto rozhodnutím o námitce nesouhlasí, s odkazem na rozsudek NSS č. j. 9 As 171/2018 – 50 namítl, že v daném případě nedošlo k žádné relevantní změně okolností, jež by odůvodňovala změnu funkčního určení ploch. K tomu navrhovatel a) připojil své nářky nad „vyfabulovaným zájmem o výstavbu nových bytů“ a chybnou politikou bydlení a regionální politikou v našem státě, která podle něj selhává v úsilí o přirozenou stabilizaci občanů v regionech. Původní řešení územního plánu v Sedlci není podle navrhovatele a) věcně nesprávné a ani nekoliduje s veřejným zájmem – to platí až pro nově navržené řešení podle napadeného OOP.

239. Všechny tyto argumenty navrhovatele a) jsou neopodstatněné a nedokládají nezákonnost či nesprávnost odpůrcova rozhodnutí o námitce ID: 2970977, a to již proto, že se s touto námitkou naprosto míjí. S ohledem na svůj obsah nejsou způsobilé zpochybnit klíčový závěr odpůrce, že změny územního plánu je možné realizovat výlučně ve vztahu ke stávajícímu územnímu plánu, který je (na rozdíl od teprve připravovaného Metropolitního územního plánu) platný a závazný.

240. Navrhovatel a) považuje za nepřezkoumatelné rozhodnutí odpůrce o námitce ID 2970979, jejíž text zněl takto:

Rámcové odůvodnění námitek:

Nárůst zdravotních rizik – hluk, prašnost, přehřívání území, porušení práva na příznivé životní prostředí. Návrh je nerealizovatelný. Dochází k odstranění ploch zeleně, které umožňují částečně problém řešit. Místo aby se vymezovaly logicky další plochy zeleně, a to v souladu s platnými předpisy, tak je odstraňujeme a řešíme různými „plovoucím značkami".

241. Odpůrce v nesouhlasném rozhodnutí o námitce uvedl, že návrhový stav plochy ZMK nereflektuje skutečný stav území a (tato) plocha je podměrečná. V návrhu je nahrazena pevnou značkou ZP, která by původní zelenou plochu měla nahradit. Zároveň je pro plochu s rozdílným způsobem využití OV stanoven i koeficient zeleně KZ. Navrhovatel takové rozhodnutí o námitce označil za zmatečné, přičemž akcentoval, že se jedná o rámcové odůvodnění námitek. Odpůrce se podle něj vyhnul tomu, že navrhovatelé namítali nejzásadnější problémy, které je ovlivňují, a to: Nárůst zdravotních rizik – hluk, prašnost, přehřívání území, porušení práva na příznivé životní prostředí. Návrh je nerealizovatelný. Další konstatování odpůrce k ploše ZMK je dle navrhovatele a) naprosto bez souvislosti se zásadním výrokem uvedeným v námitce. K tomu navrhovatel dodal, že k odstranění plochy ZMK se vyjádřil v rámci předchozí námitky ID: 2970962.

242. Soud nesouhlasí s tím, že by rozhodnutí odpůrce o námitce ID 2970979 bylo nepřezkoumatelné. Je chybou navrhovatelů, kterou nelze přičítat k tíži odpůrce, že nebyli schopni své námitky formulovat natolik konkrétním a jednoznačným způsobem, aby z nich bylo zřejmé, kam jimi vlastně míří. Nebylo úkolem odpůrce, aby se na základě takto nekonkrétní námitky domýšlel, s čím dalším kromě odstranění ploch zeleně navrhovatelé spojují jimi tvrzený hluk, prašnost, přehřívání území či obecně porušení práva na příznivé životní prostředí. Samotné označení odůvodnění námitek za rámcové na tom nemůže nic změnit. Jediným konkrétním argumentem, který byl v rámci této námitky uplatněn a týká se práva na životní prostředí, byl argument ohledně odstranění ploch zeleně, na který odpůrce v rozhodnutí o námitce patřičně reagoval, a tím tuto námitku v potřebném rozsahu vypořádal. Nutno dodat, že obsahově totožné problematiky se týkala i námitka navrhovatelů ID: 2970962, takže je možné odkázat i na rozhodnutí odpůrce o této námitce, jemuž soud, jak výše uvedeno, přitakal. Pro úplnost soud uvádí, že k otázce hluku se odpůrce vyjádřil i v rozhodnutí o námitce ID: 2970929 a na námitku o přehřívání území reagoval také v rozhodnutí o námitce ID: 2971034.

243. V námitce ID: 2970980 navrhovatelé namítli, že je nutné zachovat podmínky pro drobnou výrobu, služby jako plochy umožňující pracovní uplatnění občanů (sic). Odpůrce v nesouhlasném rozhodnutí o této námitce konstatoval, že změna navrhuje v dotčeném území funkční plochu OV na úkor stávající plochy VN. Plochy OV jsou plochy pro bydlení s možností umísťování dalších funkcí pro obsluhu obyvatel, přičemž jako přípustné využití jsou v plochách OV také plochy pro drobnou nerušící výrobu a služby.

244. Navrhovatel a) s tímto rozhodnutím o námitce nesouhlasí. Poukazuje na to, že již dnes má celá spádová oblast problémy s přemírou funkce bydlení, a proto je nutné v zájmu vyvážené urbánní struktury podpořit stávající areály služeb a nerušící výroby, nikoliv je účelově rušit. Nevyvážená urbánní struktura totiž vyvolává problémy s dopravou „a zácpy zde již máme.“ Je nutné zohledňovat podmínky celé spádové oblasti.

245. Soud má za to, že navrhovatel a) těmito námitkami vůbec nereagoval na zdůvodnění nesouhlasného rozhodnutí o dané námitce, jehož hlavní myšlenka spočívá v tom, že i pro funkční plochu OV je jako přípustné využití v Regulativech stanoveno využití v podobě drobné nerušící výroby a služeb. K námitkám, v nichž se navrhovatelé domáhali zachování předchozího funkčního využití plochy VN či přímo zachování stávajícího areálu mrazíren, se již soud opakovaně vyjádřil, a proto odkazuje na vypořádání těchto námitek uvedené shora. Problematika dopravy či dopravních zácp, kterou je navrhovatel a) schopen naroubovat v podstatě kamkoliv, s námitkou ID: 2970980 s ohledem na její znění vůbec nesouvisí.

246. V námitce ID: 2970981 navrhovatelé označili za nutné zpracovat dopravní studii celé spádové oblasti a dále namítli, že míra využití území „E“ je pro danou lokalitu naprosto nevhodná a je zvolena jen pro zvýšení ziskovosti projektu. Její výpočet je nutné realizovat v návaznosti na zjištěnou kapacitu území (dopravní studie). Urbanisticky je nutné, aby nové objekty vhodně navázaly na stávající výstavbu. Odpůrce v nesouhlasném rozhodnutí o této námitce zopakoval, že předmětem změny není dopravní řešení širšího území, a že koordinaci, koncepční rozvoj a revitalizaci lokality řeší v širším kontextu urbanistická studie Nový Sedlec, která je podkladem změny Z 3827 územního plánu. Problematika dopravního napojení lokality na ulici Kamýckou je zahrnuta do dopravní studie k urbanistické studii Nový Sedlec. V této studii je vyhodnocena kapacita křižovatky napojující předmětnou lokalitu na Kamýckou ulici se zohledněním záměrů v území a zároveň jsou do výpočtů zohledněny i další záměry v území. Odpůrce k tomu doplnil, že stávající funkční využití území dotčeného předmětnou změnou územního plánu nevylučuje indukci srovnatelného rozsahu dopravy jako využití navržené předmětnou změnou a vyloučit nelze ani méně příznivou skladbu zdrojové a cílové dopravy.

247. Navrhovatel a) s tímto rozhodnutím o námitce nesouhlasí. Namítá, že plánovanou výstavbou dojde k podstatnému navýšení dopravní zátěže v ulici V Sedlci a související silniční síti. Důkazem o navýšení zástavby je podle něj dopravní studie k urbanistické studii Nový Sedlec, která byla vypracována k jiné změně územního plánu. V ní obsažené údaje o stávající intenzitě dopravy jsou však zcela nesmyslné a vyfabulované; studie nevyužívá správné vstupní údaje a nebere v potaz stávající situaci v období dopravních špiček a stávající dopravní kolony. Tato studie byla navíc realizována až v roce 2021, a navrhovatelé tak při podání námitek museli vycházet ze svých znalostí a zkušeností a údaje z dopravní studie namítat nemohli. Odpůrce, přestože to původně přislíbil, nevyhotovil komplexní dopravní studii s výhledem na 15 – 20 let a přistoupil pouze ke zpracování dopravní studie k urbanistické studii Nový Sedlec, která se týká jiné změny územního plánu. Nejsou tedy řešeny dopravní problémy v celé spádové oblasti. Odpůrce také nezohlednil, že před vydáním formou opatření obecné povahy jsou v k. ú. Sedlec další změny územního plánu, které umožňují realizaci další hromadné bytové zástavby a způsobí další navýšení počtu obyvatel Sedlce. Intenzita dopravy vlivem nekoordinované výstavby neúměrně narostla v celé spádové oblasti a prosté zřízení světelně řízených křižovatek kapacitu dopravy nevyřeší.

248. Soud považuje tyto námitky za nedůvodné. K valné většině z nich se již vyjádřil výše, ať již se jedná o tvrzené dotčení navrhovatelů na právech v důsledku navýšení dopravní zátěže generované budoucí výstavbou, námitku nevalidity údajů dopravní studie k urbanistické studii Nový Sedlec, námitku poukazující na nevyhotovení komplexní dopravní studie celé spádové oblasti s výhledem na 15 – 20 let či problematiku koordinace předmětné změny územního plánu s jinými změnami. Příkladmo lze uvést vypořádání námitek, jimiž navrhovatel a) brojil proti rozhodnutím odpůrce o námitkách ID: 2970941 a ID: 2970942.

249. Skutečnost, že dopravní studie k urbanistické studii Nový Sedlec byla realizována v roce 2021, není s ohledem na datum vydání napadeného OOP na překážku tomu, aby s odkazem na ni odpůrce vypořádal námitky uplatněné k návrhu předmětné změny územního plánu. Jinými slovy řečeno, tato studie existovala v době vydání napadeného OOP, a odpůrce ji proto mohl při rozhodnutí o uplatněných námitkách zohlednit a vycházet z ní. Navrhovatelé, kteří v době podání návrhu na zrušení napadeného OOP tuto studii nepochybně znali, mohli její věcnou správnost zpochybnit konkrétními relevantními argumenty; což ale neučinili.

250. Nárůst intenzity dopravy v celé spádové oblasti dozajista nelze spojovat s napadeným OOP, v jehož důsledku ještě žádná výstavba, která by mohla generovat další navýšení dopravy, realizována nebyla. Z logiky věci plyne, že dopravní studie k urbanistické studii Nový Sedlec, která hodnotila dopravní situaci na konkrétních místech, nerozlišovala mezi dopravou „místní“ a dopravou pocházející ze spádové oblasti.

251. V námitce ID: 2970984 navrhovatelé namítli, že předmětná změna územního plánu je v rozporu s § 18 odst. 1, 2, a 4 stavebního zákona. Na citaci § 18 odst. 1 stavebního zákona pak navázali obecnými a vzájemně nesouvisejícími tvrzeními, že realizace změny nemůže přispět k udržitelnému rozvoji území, dojde k narušení životního prostředí a soudržnosti obyvatel a hospodářský rozvoj bude zánikem ploch k podnikání ukončen. Řešením podle navrhovatelů určitě není navrhovat v území vysokoškolské koleje. Údaje z Regulativů jsou naprosto nesmyslné a rozcházejí se s realitou. Návrh vysokoškolských kolejí podle zavádějících „papírových“ normativů vylučuje jakoukoliv soudržnost budoucího společenství obyvatel. Překážkou jsou i zavádějící dílčí dopravní studie a zdůvodňování změny nutností transformace brownfieldu, přestože závod Sofil Mrazírny žádným brownfieldem není, což si každý může ověřit, stejně jako si každý může ověřit průjezd a výjezd z ulice V Sedlci na ulici Kamýckou směrem do centra v období dopravní špičky.

252. Odpůrce v nesouhlasném rozhodnutí o této námitce uvedl, že co se týče úkolů územního plánování obsažených ve stavebním zákoně, nebyl v současné době zjištěn nesoulad. Doplnil, že podrobnosti (byly) vysvětleny výše.

253. Navrhovatel a) s tímto rozhodnutím o námitce nesouhlasí a považuje ho za nedostatečně odůvodněné a nepřezkoumatelné, protože předmětná námitka se týkala nikoliv úkolů územního plánování, ale cíle územního plánování.

254. Navrhovateli a) nelze upřít, že obsahem námitky ID: 2970984 byl tvrzený nesoulad předmětné změny územního plánu s cílem územního plánování vymezeným v § 18 odst. 1 stavebního zákona a nikoliv s úkoly územního plánování, které jsou upraveny v § 19 stavebního zákona. Odpůrce tedy pochybil, jestliže v rozhodnutí o námitce namísto cílů zmínil úkoly územního plánování. Toto jeho pochybení na druhou stranu nepředstavuje vadu natolik zásadní, aby mohla vést ke zrušení napadeného OOP. Vypořádání námitek je totiž nutné hodnotit v kontextu celého odůvodnění změny územního plánu, neboť je jeho součástí (rozsudek NSS ze dne 9. 7. 2020, č. j. 10 As 100/2018–48). K obsahově totožným tvrzením, jimiž navrhovatelé argumentovali v námitce ID: 2970984, ať již se jedná o námitky týkající se udržitelného rozvoje území s ohledem na charakter předmětné změny, dopravní situace v dané lokalitě či zachování provozu mrazírenského areálu, resp. zachování ploch určených k provozování výroby, se odpůrce v dostatečném rozsahu vyjádřil v rámci posouzení celé řady jiných námitek uplatněných navrhovateli proti návrhu předmětné změny územního plánu. Tím, že jim nepřisvědčil, vypořádal zároveň i námitku poukazující na rozpor této změny s cílem územního plánování vymezeným v § 18 odst. 1 stavebního zákona. Napadené OOP proto nelze z tohoto důvodu označit za nepřezkoumatelné.

255. K tomu je zapotřebí zdůraznit, že nebylo povinností odpůrce, aby reagoval na každou větu či dílčí tvrzení, které navrhovatelé vtělili do svých námitek proti návrhu předmětné změny územního plánu. Dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu platí, že povinnost orgánů veřejné moci řádně odůvodnit svá rozhodnutí nelze interpretovat jako požadavek na detailní odpověď na každou námitku. Správní orgán může na určitou námitku reagovat i tak, že v odůvodnění svého rozhodnutí prezentuje od názoru účastníka řízení odlišný názor, který přesvědčivě zdůvodní, tím se s námitkami účastníka řízení vždy – minimálně implicite – vypořádá. Absence odpovědi na ten či onen argument v odůvodnění tak bez dalšího nezpůsobuje nezákonnost rozhodnutí či dokonce jeho nepřezkoumatelnost. Podstatné je, aby se orgán veřejné moci vypořádal se všemi základními námitkami účastníka řízení (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2009 č.j. 9 Afs 70/2008 - 13, ze dne 28. 5. 2009 č.j. 9 Afs 70/2008 - 13 a ze dne 21. 12. 2011, č.j. 4 Ads 58/2011 - 72, či usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2011 sp. zn. II. ÚS 2774/09 a ze dne 11. 3. 2010 sp. zn. II. ÚS 609/1). Není proto nepřezkoumatelným rozhodnutí, v jehož odůvodnění orgán veřejné moci prezentuje od názoru účastníka řízení odlišný názor, který přesvědčivě zdůvodní, a toto zdůvodnění poskytuje dostatečnou oporu výroku rozhodnutí (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08). Ostatně i Ústavní soud v případě, že námitky stěžovatelů nejsou způsobilé změnit výrok rozhodnutí, tyto nevypořádává (srov. např. bod 24. nálezu z 28. 5. 2009, sp. zn. II. ÚS 2029/08), neboť si je vědom toho, že požadavky kladené na orgány veřejné moci - pokud jde o detailnost a rozsah vypořádání se s námitkami adresátů jejich aktů - nesmí být přemrštěné. Takové přehnané požadavky by byly výrazem přepjatého formalismu, který by ohrožoval funkčnost těchto orgánů, především pak jejich schopnost efektivně (zejména v přiměřené době a v odpovídajícím rozsahu) plnit zákonem jim uložené úkoly.

256. Právě citované judikatorní závěry, které byly učiněny ve vztahu k odůvodnění rozhodnutí orgánů veřejné moci, lze plně vztáhnout i na rozhodování správního orgánu o námitkách uplatněných proti návrhu opatření obecné povahy.

257. Soud k tomu dodává, že na povšechná konstatování a zcela nekonkrétní či nesrozumitelná tvrzení nemusí správní orgán reagovat vůbec. Pokud tedy navrhovatelé v rámci námitky ID: 2970984 nastínili správnímu orgánu rovněž své představy o tom, jak postupuje odpovědný developer („zohledňuje možné nepříznivé skutečnosti a zjišťuje faktické údaje o využívání vysokoškolských kolejí“), nebo bez jakékoliv specifikace označili údaje z Regulativů za naprosto nesmyslné a rozcházející se s realitou, odpůrce nepochybil, pokud se těmito tvrzeními nezabýval.

258. Soud v této souvislosti dále odkazuje na tu část odůvodnění rozsudku, v níž vysvětlil, z jakých důvodů nepřisvědčil tvrzení navrhovatelů o rozporu napadeného OOP s § 18 odst. 1 stavebního zákona.

259. V podstatě totéž, co soud uvedl ve vztahu k posouzení námitek navrhovatele a) směřujících proti rozhodnutí odpůrce o námitce ID: 2970984, platí i pro námitky směřující proti rozhodnutí odpůrce o námitce ID: 2970985, jejíž podstatou bylo tvrzení navrhovatelů o rozporu předmětné změny územního plánu s cílem územního plánování vymezeným v § 18 odst. 2 stavebního zákona. Také v námitkách proti rozhodnutí odpůrce o námitce ID: 2970985 se navrhovatel a) vymezil proti strohému zdůvodnění, že nebyl zjištěn nesoulad s úkoly územního plánování obsaženými ve stavebním zákoně, a označil rozhodnutí odpůrce za nedostatečně odůvodněné a nepřezkoumatelné s tím, že předmětná námitka se týkala cíle územního plánování a nikoliv úkolů územního plánování.

260. I v tomto případě odpůrce pochybil, jestliže v rozhodnutí o námitce ID: 2970985 namísto cílů zmínil úkoly územního plánování. Protože se ale k tvrzením ohledně absence komplexního řešení dané lokality (ať již z pohledu dopravy, hlukové zátěže, nebo výstavby realizované v celé spádové oblasti), jimiž navrhovatelé v námitce ID: 2970985 argumentovali, vyjádřil v rámci posouzení jiných námitek uplatněných navrhovateli, přičemž z napadeného OOP je zřejmé, že předmětnou změnu územního plánu odpůrce vnímá jako změnu sledující veřejný zájem na vhodném funkčním využití regulované plochy, která v budoucnu umožní transformaci průmyslového areálu na obytný soubor s veřejnými prostranstvími (viz například vypořádání námitky ID: 2970986), vypořádal tím i námitku poukazující na rozpor napadeného OOP s cílem územního plánování vymezeným v § 18 odst. 2 stavebního zákona.

261. Soud má za to, že změna funkčního využití pozemků provedená napadeným OOP sleduje především veřejný zájem na rozvoji nové bytové výstavby na území hlavního města. Nejedná se tedy o změnu územního plánu, jež by sledovala pouze soukromý zájem investora, jak tvrdí navrhovatelé.

262. To, že se odpůrce v rozhodnutí o námitce ID: 2970985 nezabýval bezobsažnými polemikami navrhovatelů o tom, že veřejným zájmem je prosazovat obecné dobro a nikoliv sanovat nesmyslné nápady některých politiků, a že nereagoval na jimi kladené dotazy toho typu, zda považuje za správné vylidnění malých měst a obcí, nemůže mít za následek nepřezkoumatelnost daného rozhodnutí o námitce.

263. V námitce ID: 2970986 navrhovatelé namítli, že předmětná změna územního plánu je v rozporu s § 18 odst. 4 stavebního zákona. Argumentovali přitom tím, že není zajišťována ochrana nezastavěných pozemků, je neúměrně zvyšována míra využití území, není chráněna krajina a naprosto selhává ochrana a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území. Odpůrce v nesouhlasném rozhodnutí o této námitce uvedl, že co se týče úkolů územního plánování obsažených ve stavebním zákoně, nebyl zjištěn nesoulad. Změnu využití z výrobního areálu na bydlení nelze chápat jako rozpor s § 18 stavebního zákona. Transformace průmyslového areálu na obytný soubor nahrazuje neprostupný průmyslový areál bez veřejných prostranství a s ekologickou zátěží provozu mrazíren obytným souborem s veřejnými prostranstvími. Místo ploch pro nerušící výrobu jsou navrženy plochy obytné, jejichž součástí jsou i vegetační plochy, stromořadí a vymezení parku, takže oproti současnému stavu podíl zeleně vzroste. Současně změna umožní výstavbu moderních, ekologicky šetrných budov se zelenými střechami.

264. Navrhovatel a) s tímto rozhodnutím o námitce nesouhlasí. Tvrdí, že stávající mrazírny a odpůrcem fabulovaná neprostupnost prakticky nikomu nevadí. Rušení (z provozu mrazíren) je určitě menší, než až zde bude cca 500 dalších bytů a celá lokalita posílí o cca 5500 – 6000 ubytovaných s jejich auty a nároky na služby a dopravu. Vadí naopak neprostupnost, která je dána železniční tratí, když v rámci výstavby realizované na základě předmětného OOP nikdo nechce udělat zprůjezdnění ulice Přerušená a zajistit výjezd z předmětné lokality na ulici Roztockou. Ekologickou zátěž měl odpůrce oznámit orgánu životního prostředí, stejně jako likvidaci skládky komunálního odpadu a kontrolu splaškových vod z k. ú. Suchdol. Dle informací, které mají navrhovatelé k dispozici, je zeleň na rostlém terénu, která je nově navržena v obytném souboru, prakticky ve stejném rozsahu, jako je v současném mrazírenském závodě. Negativem je vysoký limit využití území, jenž má podíl na vzniku tepelných kaňonů. Navrhovatel a) dodal, že moderní a šetrné budovy zatím na vizualizacích nezahlédli – v návrhu jsou objekty bez výrazného architektonického výrazu.

265. Soud tyto námitky považuje za neopodstatněné. To, zda navrhovateli a) vadí či nevadí provoz generovaný mrazírenským areálem a jeho neprostupnost, nemá z pohledu cílů územního plánování vymezených v § 18 odst. 4 stavebního zákona žádný význam. Ze zmíněného ustanovení rovněž neplyne subjektivní právo navrhovatele a) na realizaci jimi požadovaného dopravního řešení spočívajícího ve zprůjezdnění ulice Přerušená a zajištění výjezdu z předmětné lokality na ulici Roztockou. Slovní spojení „ekologická zátěž“ odpůrce v rozhodnutí o námitce neužil ve významu staré ekologické zátěže vyžadující asanační zásahy do území, ale výslovně jej spojil s provozem mrazíren, aby tímto způsobem porovnal stávající průmyslový areál mrazíren s obytným souborem s veřejnými prostranstvími z hlediska jejich dopadu na životní prostředí. Požadavek navrhovatelů na likvidaci skládky komunálního odpadu a kontrolu splaškových vod z k. ú. Suchdol nesouvisí s předmětem úpravy napadeného OOP, tj. s regulovanou plochou, jíž se předmětná změna územního plánu týká. K těmto tvrzením navrhovatelů se již soud vyjádřil výše, stejně jako k namítanému úbytku zeleně, se kterým navrhovatelé spojují hrozbu vzniku tepelného kaňonu, a tomu, že míra využití území „E“, která byla stanovena u plochy OV všeobecně obytné a jako typický charakter zástavby uvádí rozvolněnou nízkopodlažní zástavbu městského typu, případně rozvolněnou zástavbu městského typu, není v rozporu s charakterem stávající zástavby.

266. Subjektivní názor navrhovatele a) na kvalitu architektonického návrhu budov na vizualizacích se nijak netýká cílů územního plánování vymezených v § 18 odst. 4 stavebního zákona a nemá z tohoto pohledu žádný význam. Nadto, jak již bylo soudem opakovaně zmíněno, napadeným OOP se toliko mění funkční využití plochy u několika pozemků, které jsou dnes součástí areálu mrazíren a není jím povolován žádný konkrétní stavební záměr.

267. Soud na okraj podotýká, že pokud navrhovatel a) nyní uvádí, že dle informací, které mají (navrhovatelé) k dispozici, je zeleň na rostlém terénu, která je nově navržena v obytném souboru, prakticky ve stejném rozsahu, jako je v současném mrazírenském závodě, de facto tím popírá pravdivost svých vlastních tvrzení o úbytku zelených ploch.

268. V námitce ID: 2970987 navrhovatelé namítli, že předmětná změna územního plánu je v rozporu s územním plánem hlavního města Prahy, konkrétně s úpravou obsaženou v oddílu 2 odst. 4 Regulativů, která se týká vnějšího písma. Poukázali na to, že území Sedlce je vnějším pásmem Prahy s typickou příměstskou krajinou s původním vesnickým osídlením, kde by měla být realizována nízkopodlažní zástavba. Navrhovatelé stále věří tomu, že správní orgán zjistí, že vesnice Sedlec je vnějším pásmem, jehož urbánní výraz narušuje pouze necitlivě umístěný areál mrazíren, což ale nikomu nedává právo jej transformovat na obytné centrum. To, že se jedná o starou vesnici, potvrzuje i společnost Flams, a.s., která v podnětu k vydání předmětné změny územního plánu deklarovala přesvědčení, že nové využití (technologicky dosluhujícího areálu mrazíren) lépe odpovídá kvalitě života staré vesnice.

269. Odpůrce v nesouhlasném rozhodnutí o této námitce uvedl, že nebyl zjištěn rozpor s Regulativy. Navrhovatel a) s tímto rozhodnutím o námitce nesouhlasí. Text uvedený v rozhodnutí o námitce považuje za nedostatečně odůvodněný a nepřezkoumatelný.

270. Přestože je zdůvodnění rozhodnutí odpůrce o námitce ID: 2970987 velmi strohé, je z něj patrno, že odpůrce nepřisvědčil argumentaci navrhovatelů o rozporu napadeného OOP s úpravou obsaženou v oddílu 2 odst. 4 Regulativů, která se týká vnějšího pásma. Nejedná se o rozhodnutí nepřezkoumatelné – s tvrzeními, v nichž navrhovatelé zdůrazňují vesnický charakter Sedlce a poukazují na místní zástavbu, kterou dle jejich názoru předmětná změna územního plánu nerespektuje, se odpůrce vypořádal v rámci posouzení jiných námitek.

271. Se závěrem odpůrce, že napadené OOP není v rozporu s úpravou obsaženou v oddílu 2 odst. 4 Regulativů, se soud plně ztotožňuje. Vzhledem k tomu, že se obsahově totožnou námitkou navrhovatelů opřenou o tatáž tvrzení soud již v tomto rozsudku zabýval, odkazuje na výše uvedené a pouze ve stručnosti opakuje, že úprava obsažená v oddílu 2 odst. 4 Regulativů funkčního a prostorového uspořádání území hl. m. Prahy představuje pouze popis toho, co tvoří podstatu a podstatné prvky vnějšího pásma, a dále se zde uvádí, o co je vnější pásmo v územním plánu doplněno. Z tohoto popisu neplynou žádné závazné pokyny, jimiž by se odpůrce musel při vydání napadeného OOP řídit. V ploše regulované napadeným OOP se nevyskytuje žádný z podstatných prvků vnějšího pásma uvedených v oddílu 2 odst. 4 Regulativů. Je vyloučeno, aby odborníci správního orgánu (odpůrce) zjistili, že Sedlec je vesnice, protože se již více než sto let jedná o součást hlavního města. Navrhovateli citovaná věta z podnětu společnosti Flams, a.s., na předmětnou změnu územního plánu na tom nemůže nic změnit.

272. V námitce ID: 2971026 navrhovatelé brojili proti tomu, že změna územního plánu může při vyšší míře využití území představovat negativní zásah do příměstské krajiny a přírodního rámce území. Domy s vyšší podlažností než je ta, kterou mají stávající domy, naruší krajinný ráz. Lokalita Sedlce má dosud venkovský, příměstský charakter a je vyhledávaným místem pro oddech a sportovní aktivity. Je proto nutné trvat na nízkopodlažních objektech a odmítnout zástavbu, která by zcela narušila stávající veduty města ve vazbě na významné přírodní a krajinné hodnoty území. Odpůrce v nesouhlasném rozhodnutí o této námitce uvedl, že kód míry využití území je v daném místě navrhován na základě koncepčního prověřování celé lokality i s ohledem na její budoucí plánovaný rozvoj, který je řešen dalšími změnami, se kterými je tato (změna) koordinována. Návrh je zpracován v souladu s podkladovou studií, která prověřuje dané území v širších souvislostech s ohledem na rozvoj celé lokality. Výšková hladina bude specifikována v následných řízeních.

273. Navrhovatel a) s uvedeným rozhodnutím o námitce nesouhlasí. Namítá, že nikde v odůvodnění nenalezl koncepční prověření celé lokality. V podkladových studiích jsou výška a objem bytové zástavby odvozeny od skladovacích hal mrazírenského závodu, který navrhli socialističtí plánovači z padesátých let minulého století. Tato nevhodná dominanta byla zneužita pro nastavení objemu sídliště socialistického typu. Takový přístup odpůrce je podle navrhovatele a) v rozporu s cíli a úkoly územního plánování uvedenými v § 18 a § 19 stavebního zákona, ale i příslušnými ustanoveními ZÚR a textovou částí územního plánu.

274. Soud ani těmto námitkám nepřisvědčil. Jak již uvedl shora, haly mrazíren, které navrhovatelé označují za exces socialistických plánovačů z padesátých let minulého století, jsou dlouhá desetiletí součástí Sedlce a vzhledem ke své rozloze a hmotě významně ovlivňují charakter zástavby v dané lokalitě, jakož i místní krajinný ráz. Není nic divného a ani nezákonného na tom, že míra využití ploch území OV-E (všeobecně obytné s kódem míry využití území E) byla při vydání napadeného OOP odvozena od stávající zástavby, kterou tato místní dominanta výrazně ovlivňuje a která rozhodně nevykazuje vesnický charakter (jak již bylo uvedeno, vedle samotného areálu mrazíren se zde nachází též několikapodlažní bytové domy, budova bývalé cihelny či budovy dalších průmyslových areálů v blízkosti železniční trati).

275. Míra využití území „E“, jež byla napadeným OOP stanovena pro plochy OV, stanoví jako typický charakter zástavby rozvolněnou nízkopodlažní zástavbu městského typu, případně rozvolněnou zástavbu městského typu (u které platí zvýšený minimální koeficient zeleně). Takové nové funkční využití regulovaných ploch nelze ani v porovnání s jejich stávajícím přípustným využitím považovat za nepřiměřenou zástavbu.

276. K navrhovateli namítanému rozporu napadeného OOP s cíli a úkoly územního plánování uvedenými v § 18 a § 19 stavebního zákona a s příslušnými ustanoveními ZÚR se již soud v dostatečném rozsahu vyjádřil výše.

277. V námitce ID: 2971027 navrhovatelé poukázali na to, že v lokalitě je velké množství živočichů, jejichž zájmy je nutné zohlednit. Příkladmo uvedli divoká prasata, zajíce, bažanty, kalouse ušaté, čmeláky a rorýse obecné a vyjádřili přesvědčení, že je nutné učinit veškerá opatření pro zachování životních podmínek pro všechny stávající živočichy. Odpůrce v nesouhlasném rozhodnutí o této námitce konstatoval, že veřejné zájmy na obecnou ochranu rostlin a živočichů definované v § 5 zákona o ochraně přírody a krajiny uplatňuje ve svém stanovisku orgán ochrany přírody. Dodal, že u předmětné změny územního plánu se jedná o uvažovanou přestavbu stávajícího areálu na obytnou městskou čtvrť. Nejedná se tedy o zásah do nezastavěné krajiny.

278. Navrhovatel a) s tímto rozhodnutím o námitce nesouhlasí. Namítl, že odpůrce byl i v případě, že příslušný orgán ochrany životního prostředí nevyjádřil potřebu posoudit změnu z hlediska vlivů na životní prostředí, nadále vázán povinností naplnit veškeré úkoly a cíle (územního plánování) stanovené v § 18 a § 19 stavebního zákona. Koncepční zhodnocení by mělo obsahovat posouzení udržitelného rozvoje, který je založen na rovnováze tří pilířů – ekonomického, sociálního a environmentálního. V další argumentaci se navrhovatel a) vymezil proti plánované výstavbě v lokalitě, která stávající obyvatele včetně jeho neúměrně zatíží dopravou, hlukem, emisemi a současně nebude dán prostor pro další život pro stávající zvířata v lokalitě.

279. Soud tyto námitky považuje za nedůvodné, a to i s ohledem na jejich naprostou nekonkrétnost. Navrhovatel a) předně ničím nedoložil výskyt jím uváděných živočichů v území, jehož se týká předmětná změna územního plánu. S ohledem na to, že se regulovaná plocha nachází poblíž železniční trati, jakož i s přihlédnutím k charakteru stávající zástavby na této ploše (průmyslový areál mrazíren) lze důvodně pochybovat o tom, že na této ploše skutečně žijí uváděné druhy živočichů. Kromě krajně obecného konstatování, že nebude dán prostor pro další život pro stávající zvířata v lokalitě, neuvedl navrhovatel a) v rámci svých námitek nic, co by se týkalo konkrétní ochrany jednotlivých druhů živočichů – jeho argumentace se omezuje na povšechné teze o potřebnosti udržitelného rozvoje a (stále dokola) pojednává o tom, jak plánovaná výstavba v lokalitě zatíží stávající obyvatele.

280. Podstatou námitky ID: 2971034 je tvrzení navrhovatelů, že předmětná změna územního plánu povede ke vzniku městského tepelného ostrova. Odpůrce nesouhlasné rozhodnutí o této námitce zdůvodnil tím, že změna areálu mrazíren na obytný soubor naopak přispěje ke zmírnění efektu tepelného ostrova, protože přinese do území vegetační plochy a stromy a umožní výstavbu moderních, ekologicky šetrných budov se zelenými střechami.

281. Navrhovatel a) s tímto rozhodnutím o námitce nesouhlasí. Je toho názoru, že výměra rostlých zelených ploch u nové výstavby bude naprosto stejná jako u „zabetonovaného“ areálu mrazíren s velkými halovými objekty a obrovskými betonovými plochami určenými pro pojezd a odstavení nákladních a jiných automobilů. Navíc část zelených ploch bude oplocena pro mateřskou školku. Negativem je vysoký limit využití území, který má při vysoké zástavbě podíl na vzniku tepelných kaňonů.

282. Námitky navrhovatele a) nejsou důvodné. Soud na tomto místě odkazuje na vypořádání souvisejících námitek týkajících se úbytku zeleně, v rámci něhož dospěl k závěru, že napadené OOP nebude mít za následek úbytek zeleně v regulované ploše, ale naopak povede k jejímu navýšení. Minimální podíl započitatelných ploch zeleně přibližně v rozsahu od 15 800 m2 do 17 600 m2, jenž připadá na plochu pozemků s nově stanoveným funkčním využitím OV-E o rozloze 35 328 m2 při minimálním koeficientu zeleně 0,45 nebo 0,5 stanoveném Regulativy v závislosti na průměrné podlažnosti zástavby, výrazně převyšuje úbytek plochy „ZMK - zeleň městská a krajinná“ v rozsahu 2 118 m2, k němuž dojde změnou funkčního využití této plochy. Z tohoto důvodu je lichá obava, že napadené OOP zapříčiní vznik tepelného ostrova a nárůst tepelné nepohody. Soud k tomu dodává, že případná nová obytná výstavba v regulované ploše, která bude muset respektovat nejenom nejnovější stavební trendy a technologické normy, ale též závazné minimální koeficienty zeleně, bude potřebám adaptace na změny klimatu jistě odpovídat nesrovnatelně lépe než několik desítek let starý „zabetonovaný“ areál mrazíren.

283. I pokud bude část zelených ploch oplocena pro mateřskou školku, bude i tak plnit svoji ekologickou funkci.

284. Své tvrzení, že výměra rostlých zelených ploch u nové výstavby bude naprosto stejná jako u „zabetonovaného“ areálu mrazíren, navrhovatel jednak zhola ničím nedoložil a navíc z tohoto tvrzení ani neplyne, že napadené OOP bude mít za následek zhoršení současného stavu (i kdyby byla výměra rostlých zelených ploch u nové výstavby skutečně stejná jako nyní, k žádné změně k horšímu ve smyslu zhoršení tepelné nepohody nedojde).

285. Námitka ID: 2971073 se týkala zasakování a využívání dešťové vody. Navrhovatelé v ní upozorňovali na to, že nepřiměřenou mírou využití území je dán i předpoklad k neumožnění přirozeného zasakování vod. Odpůrce v rozhodnutí o této námitce uvedl, že bere danou námitku na vědomí, a že zasakování dešťových vod je předmětem až následných řízení a není jej možné řešit v této úrovni územně plánovací dokumentace.

286. Navrhovatel a) s tímto rozhodnutím o námitce nesouhlasí. Namítá, že napadené OOP je v rozporu s článkem 25 PÚR, přičemž poukazuje na to, že v dané lokalitě je s ohledem na výskyt sprašových hlín a případně navážek zasakování problematické. Zmiňuje dále splachy z přilehlého lesa kontaminované velkou skládkou komunálního odpadu a předchozí opakované záplavy. Vše podle něj mělo být řešeno v rámci změn územního plánu – bezpečnostní přeliv s čištěním vod ze Suchdola, čištění splachů ze skládky, prověření možné kontaminace a její sanace. Navrhovatel a) připouští, že mu nehrozí, že bude od výstavby na ploše dotčené napadeným OOP zaplavován, protože tyto plochy leží níže. Má za to, že bude ovlivněn tím, že v lokalitě nebude srážková voda řešena např. zasakováním na větší výměře rostlé zeleně, ve větším rozsahu nejsou využity vodní prvky atd.

287. I k problematice nakládání se srážkovými vodami se již soud vyjádřil výše. Nezbývá než zopakovat, že likvidace srážkových vod, resp. odvodnění bude předmětem posouzení příslušných orgánů v rámci navazujících řízení, která se budou týkat konkrétního stavebního záměru. Zabývat se touto problematikou v napadeném OOP, jímž není povolován žádný konkrétní stavební záměr, by bylo předčasné, ba dokonce nemožné, neboť posouzení této otázky se z povahy věci musí upínat k určitému stavebnímu záměru a jeho stavebně technickým parametrům, mezi něž obligatorně patří i opatření týkající se nakládání se srážkovými vodami. Navrhovateli a) v žádném případě nepřísluší, aby si diktoval, jak mají tato opatření vypadat, resp. jakým konkrétním způsobem má být nakládání se srážkovými vodami řešeno.

288. Zmínky navrhovatele a) o splachu vod z přilehlého lesa, skládce či záplavách nijak nesouvisí s tím, jak bude v rámci budoucí výstavby na ploše regulované napadeným OOP řešeno nakládání se srážkovými vodami. Nebylo povinností odpůrce, aby společně se změnou funkčního využití pozemků v areálu mrazíren současně vyřešil veškeré ekologické problémy v jiných lokalitách v okolí, ať již se jedná o navrhovateli zmiňovanou skládku či splach vod z přilehlého lesa.

289. V námitce ID: 2971129 navrhovatelé brojili proti značnému ovlivnění jejich životních podmínek. Poukázali na nemožnost parkování na veřejných prostranstvích pro stávající obyvatele. Požadovali vyčlenění parkovacích ploch pro uživatele železniční dopravy a jejich bezplatné předání municipalitě, dále se domáhali zřízení podjezdu v ulici Přerušená, vytvoření nové komunikace paralelní s ulicí V Sedlci a samostatně vyústí na Kamýckou, posílení dopravních spojů MHD, a předchozího dokončení realizace tramvajové trati. Namítli nedostatečnou kapacitu školských zařízení a to, že v lokalitě nejsou navrženy nové plochy pro sport, rekreaci a zdravotní zařízení. Absence zeleně podle nich vyvolá devastaci stávající zeleně. Z výše uvedeného je podle navrhovatelů patrné, že návrh (předmětné) změny je v rozporu s § 18 odst. 1, 2 a 4 stavebního zákona. Odpůrce v nesouhlasném rozhodnutí o této námitce uvedl, že problematika deficitu parkovacích stání v území je mimo podrobnost platného územního plánu a toto téma je třeba řešit ve vztahu k záměrům povolovaným v rámci navazujících řízení, tj. vůči návrhům zástavby. Obdobně je třeba řešit i téma konkrétních podjezdů, stejně jako podobu komunikační sítě na území změny. Ani navýšení počtu železničních spojů nelze řešit v rámci změny územního plánu. Předmětná změna v dotčeném území navrhuje funkční plochu OV na úkor stávající plochy VN. Plochy OV jsou plochy pro bydlení s možností umísťování dalších funkcí pro obsluhu obyvatel. Odpůrce následně vyjmenoval způsoby přípustného a podmíněně přípustného využití těchto ploch a v návaznosti na to konstatoval, že navrhovaná změna umožňuje umístění zařízení obsažených v námitce. Konkrétní podoba záměru ale bude předmětem následných řízení. Dodal, že vyhodnocení souladu s § 18 stavebního zákona je součástí odůvodnění návrhu změny.

290. Navrhovatel a) s tímto rozhodnutím o námitce nesouhlasí. Předně namítl, že odpůrce neprovedl odpovídající vyhodnocení souladu předmětné změny územního plánu s § 18 stavebního zákona. Jeho výrok obsažený v odůvodnění předmětné změny, že změna je v souladu s cíli a úkoly územního plánování, považuje navrhovatel a) za nepřezkoumatelný. Dále namítl, že pro celou lokalitu je zásadní realizovat funkční plochy, které umožní parkování i pro obyvatele využívající železniční stanici a další infrastrukturu. Postup odpůrce je dle navrhovatele a) také v rozporu s bodem 5 ZÚR (zmírnit negativní vlivy suburbanizace v přilehlé části Pražského regionu opatřeními ve vnějším pásmu hl. m. Prahy). Nevymezení odpovídajících ploch pro parkování u železniční stanice a u nově plánované tramvajové zastávky v tzv. Novém Sedlci je naprostým selháním v této oblasti. Odpůrce ignoruje to, že vymezení pro parkování u železniční stanice, sportoviště a mateřskou školu musí zajistit investor. Rovněž nelze umisťovat mateřskou školu a tzv. centrální park u železniční tratě. Polyfunkční využití budoucích ploch, jímž argumentuje odpůrce, je v rozporu s realitou, neboť investor – společnost Flams a.s. – již představuje návrh studie budoucího zastavění z února 2025 nazvaný „Projekt obytný soubor SOFIL SEDLEC A MŠ SEDLEC“, podle něhož zde má vzniknout cca 500 bytových jednotek. Proklamace vytvoření nového centra Sedlce byla deklasována na prosté socialistické sídliště bez odpovídající vybavenosti a ploch na oddech, navíc zatížené dalšími dopravními vlivy, nemožností parkovat a sociálními střety mezi obyvateli.

291. Soud ani těmto námitkám nepřisvědčil. Předně je nutno uvést, že v námitce ID: 2971129 navrhovatelé dovozovali porušení § 18 stavebního zákona z konkrétních skutečností, které podle nich ovlivňují jejich životní podmínky. Nevytýkali tedy odpůrci nepřezkoumatelnost jeho závěru uvedeného v textové části odůvodnění napadeného OOP, že předmětná změna je v souladu s cíli a úkoly územního plánování (ustanovení § 19 stavebního zákona se v této námitce vůbec nedovolávali). Soud již výše uvedl, že odůvodnění tohoto závěru odpůrce je nutno hledat i v dalších částech napadeného OOP, především pak tam, kde se odpůrce vypořádal s jednotlivými námitkami navrhovatelů, které se (ne)naplnění cílů a úkolů územního plánování týkaly.

292. Soud je přesvědčen, že s těmi tvrzeními, o která navrhovatelé opřeli námitku ID: 2971129, se odpůrce náležitě vypořádal. Nelze než přisvědčit jeho závěru, že problematika deficitu parkovacích stání (ať již se jedná o parkování u železniční zastávky v Sedlci či o parkování stávajících obyvatel Sedlce na veřejných prostranstvích) je mimo podrobnost platného územního plánu. Soud nevidí nejmenší důvod, proč by měl problémy stávajících obyvatel Sedlce s parkováním na veřejných prostranstvích nebo problémy obyvatel „spádové“ oblasti s parkováním u železniční zastávky řešit odpůrce v rámci předmětné změny územního plánu, resp. proč by měl jejich řešení přenášet na investora budoucí výstavby v regulované ploše. Změna územního plánu provedená napadeným OOP s ohledem na svou povahu a rozsah dotčené plochy nemění koncepci (stávající) dopravní infrastruktury, jak je ostatně uvedeno pod písmenem F. textové části odůvodnění tohoto opatření, a ani tak činit nemusí. Požadavky navrhovatelů na vymezení odpovídajících ploch pro parkování u železniční stanice a u nově plánované tramvajové zastávky, na zřízení konkrétních podjezdů či jiné úpravy komunikační sítě na území dotčeném předmětnou změnou se tudíž míjí s předmětem napadeného OOP.

293. K namítanému rozporu s prioritou ZÚR, jejímž cílem je zmírnit negativní vlivy suburbanizace v přilehlé části pražského regionu opatřeními ve vnějším pásmu hl. m. Prahy, se již soud vyjádřil shora, přičemž zdůraznil, že tato priorita se právní sféry navrhovatelů nijak netýká.

294. Plocha regulovaná napadeným OOP sice není malá, její rozloha však na druhou stranu není taková, aby zde bylo reálně možné najednou umístit všechna zařízení, která jsou z pohledu navrhovatelů potřebná, tj. zařízení pro školství, sport, parkoviště, dále zařízení poskytující nerušící služby, parkoviště u železniční zastávky pro obyvatele spádové oblasti atd. Paradoxní je, že navrhovatel a) na jednu stranu vytýká odpůrci, že předmětná změna nepočítá s vytvořením potřebných ploch pro školství, a na druhé straně kategoricky odmítá možnost výstavby vysokoškolských kolejí.

295. Navrhovateli a) naprosto nepřísluší, aby určoval, kde má či nemá být v rámci regulované plochy umístěna mateřská školka či park. Umístění mateřské školky, bude-li její výstavba v regulované ploše nakonec realizována, bude muset respektovat potřebné hygienické normy.

296. Pro posouzení zákonnosti napadeného OOP, jímž povolován žádný konkrétní stavební záměr, nemá žádný význam žalobcem zmiňovaná studie budoucího zastavění z února 2025 nazvaná „Projekt obytný soubor SOFIL SEDLEC A MŠ SEDLEC“. Je tomu tak i proto, že soud při přezkoumání opatření obecné povahy vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy (§ 101b odst. 3 s.ř.s.). Jeho součástí tato studie vyhotovená až v roce 2025 není.

297. V námitce ID: 2971164 navrhovatelé namítli, že došlo k porušení práva na informace o životním prostředí zakotveného v čl. 4 a 5 Aarhuské úmluvy, podle níž má každý jedinec právo na úplné informace o životním prostředí. Porušení tohoto práva navrhovatelé spatřují v tom, že vlivem samostatného posuzování jednotlivých změn územního plánu nebylo provedeno odpovídající zjištění kumulativních a synergických vlivů celé 40hektarové lokality Starý a Nový Sedlec. Odpůrce v rozhodnutí o této námitce citoval ze stanoviska odboru ochrany přírody MHMP, které bylo vydáno k návrhu předmětné změny územního plánu, a dále zmínil, že ve stanovisku vydaném v souvislosti s veřejným projednáním nevznesl odbor ochrany přírody MHMP z hlediska ochrany přírody žádné připomínky.

298. Navrhovatel a) s tímto rozhodnutím o námitce nesouhlasí. Odpůrce podle něj nezajistil, aby byl orgán ochrany životního prostředí náležitě informován o jednotlivých změnách územního plánu, podnětech k těmto změnám a o předpokládaném vývoji v území.

299. Veškeré tyto argumenty navrhovatele a) se dle náhledu soudu zcela míjejí s podstatou uplatněné námitky ID: 2971164, tedy s namítaným porušením práva na informace o životním prostředí zakotveného v Aarhuské úmluvě. Již sama tato námitka ostatně byla neopodstatněná, neboť navrhovatelé se v ní nedomáhali ochrany vlastního práva na informace o životním prostředí, které jim podle zmíněné úmluvy náleží, ani nenamítali jeho porušení, ale ve své podstatě tvrdili, že v důsledku postupu odpůrce byl na svém „informačním“ právu zkrácen orgán ochrany životního prostředí. Stejně jako navrhovatelům nepřísluší brát se v řízení o návrhu na zrušení napadené OOP práv a oprávněných zájmů třetích osob, nepřísluší jim ani hájit údajně porušená práva orgánů veřejné moci.

300. Soud již výše dovodil, že změna územního plánu provedená napadeným OOP je pouze lokálního charakteru. Odpůrce tak nebyl povinen v rámci jejího přijetí vyrozumívat orgán ochrany životního prostředí o jiných změnách územního plánu či o problémech celé spádové oblasti. K tomu je zapotřebí dodat, že navrhovatel a) ničím nezpochybnil pravdivost argumentace obsažené v usnesení odboru ochrany prostředí MHMP ze dne 13. 12. 2019 č. j. MHMP 2398875/2019, podle kterého tento orgán ochrany přírody neměl v době vydávání svých stanovisek povědomí o tom, že by návrhy dalších změn územního plánu (Z 3287/18 a Z 3306/18) měly být v budoucnu rovněž předloženy.

301. V námitce ID: 2971168 navrhovatelé poukázali na to, že lokalita Sedlec je územím s archeologickými nálezy, a dále zmínili závazek plynoucí z článku 5 Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy publikované pod č. 99/2000 Sb.m.s., podle něhož se každá strana zavazuje, že zajistí, aby archeologové, městští a oblastní pracovníci územního plánování společně systematicky vedli konzultace, aby bylo možné upravit územní plány, jež by pravděpodobně měly nepříznivé dopady na archeologické dědictví. Zároveň vznesli dotaz, jakým způsobem byly u této změny zasahující cca 40 hektarů tyto konzultace vedeny a jak odpůrce při takto rozsáhlých změnách územního plánu spolupracuje s Archeologickým ústavem ČSAV. Odpůrce v rozhodnutí, jímž vzal tuto námitku na vědomí, konstatoval, že dle vyjádření Národního památkového ústavu jsou všechna katastrální území hl. m. Prahy územím s archeologickými nálezy, a dále citoval § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, jenž stanoví, že má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Z toho dle odpůrce plyne, že jednání s archeologickým ústavem je věcí následných řízení.

302. Navrhovatel a) s tímto rozhodnutím o námitce nesouhlasí. Má za to, že odpůrce nesplnil povinnost plynoucí z článku 5 Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy. Následně obšírně popsal význam archeologických nálezů učiněných v minulosti v k. ú. Sedlec. Ani v rámci tohoto popisu neopomněl zmínit, že „zde nikdy v minulosti nevzniklo tak obludná socialistická zástavba lokality jako je navržena a že jediným excesem byla výstavba z pera socialistických plánovačů 50-tých let minulého století.“ (sic). Navrhovatel a) připomněl též historii tzv. Sedleckého slona a své pojednání zakončil tím, že celý postup (odpůrce) je v rozporu s § 18 a 19 stavebního zákona a republikovou prioritou uvedenou v článku 14 kapitoly 2.2 PÚR.

303. Soud tyto námitky navrhovatele a) považuje za nedůvodné. Předně zdůrazňuje, že z napadeného OOP nelze dovodit porušení obecně pojatého závazku vést konzultace, který smluvním stranám ukládá článek 5 Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy. Řečeno jinými slovy, z napadeného OOP a ani z postupu odpůrce při jeho vydání neplyne, že by takové společné konzultace příslušných pracovníků nebyly vedeny.

304. Soud již výše uvedl, že informace o historii osídlení Sedlce a bohatosti zdejších archeologických nálezů nejsou způsobilými námitkami, na jejichž podkladě by mohl zkoumat zákonnost napadeného OOP. Totéž platí i pro historický exkurz navrhovatele a) ohledně Sedleckého slona, jehož spojitost s ochranou archeologického dědictví soudu uniká.

305. Soudu není zřejmé – a navrhovatelé to v návrhu nijak neosvětlili, jak by měla samotná změna funkčního využití pozemků provedená napadeným OOP narušit archeologické dědictví v místě samém. Takový negativní následek je způsobilá vyvolat až samotná realizace určitého stavebního záměru. K tomu je zapotřebí dodat, že změna funkčního využití pozemků provedená napadeným OOP nemění nic na zákonem stanovených povinnostech směřujících k ochraně případných archeologických nálezů, které zákon o státní památkové péči ukládá stavebníkům hodlajícím provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy.

306. Navrhovatel a) sice vyzdvihl význam archeologických nálezů učiněných na území Sedlce, stranou pozornosti však ponechal nezpochybnitelný fakt, že převážná část plochy regulované napadeným OOP je dnes zastavěna mrazírenským areálem, který on sám na jiném místě návrhu označil za „zabetonovaný“ areál s velkými halovými objekty a obrovskými betonovými plochami určenými pro pojezd a odstavení nákladních a jiných automobilů. S přihlédnutím k existenci takto masivní průmyslové výstavby lze důvodně pochybovat o tom, jestli se zde vůbec dochovalo něco, co by mělo z archeologického hlediska význam.

307. V námitce ID: 2971181 navrhovatelé namítli rozpor předmětné změny územního plánu s republikovými prioritami uvedenými v čl. 14, čl. 16a, čl. 20 a čl. 28 PÚR. Argumentovali přitom v podstatě shodně jako v námitkách týkajících se stejných republikových priorit PÚR, které vtělili do návrhu na zrušení napadeného OOP a které již soud vypořádal v předchozí části rozsudku (absence koordinace s dalšími změnami územního plánu, nezohlednění vlivu spádové oblasti, přeměna rekreační lokality na sídliště, narušení krajinného rázu a charakteru stávající obce, absence spolupráce veřejného a soukromého sektoru s veřejností atd.). Odpůrce v nesouhlasném rozhodnutí o této námitce uvedl, že vyhodnocení souladu s platným zněním PÚR je součástí odůvodnění návrhu změny a žádný rozpor zjištěn nebyl.

308. Navrhovatel a) s tímto rozhodnutím o námitce nesouhlasí. Namítl nepřezkoumatelnost závěru odpůrce uvedeného v textové části odůvodnění napadeného OOP, že předmětná změna není v rozporu s PÚR (ani se ZÚR).

309. Soud má za to, že odpůrce dostatečným a také soudně přezkoumatelným způsobem vypořádal výše zmíněné argumenty, s jejich pomocí navrhovatelé dovozovali rozpor předmětné změny územního plánu s republikovými prioritami uvedenými v čl. 14, čl. 16a, čl. 20 a čl. 28 PÚR, již v rámci rozhodnutí o jiných námitkách navrhovatelů, ve kterých tyto argumenty opakovaně zazněly, a nebylo důvodu, aby je znovu opakoval. I soud na tomto místě pouze odkazuje na své shora uvedené závěry, jež se týkají posouzení obsahově totožných námitek navrhovatelů o rozporu napadeného OOP s týmiž republikovými prioritami PÚR.

310. V námitce ID: 2971187 navrhovatelé namítli rozpor předmětné změny územního plánu s následujícími prioritami územního plánování uvedenými v ZÚR:

- Respektovat a rozvíjet kulturní a historické hodnoty a rozmanité přírodní podmínky na území hl. m. Prahy.

- Vytvořit podmínky pro vyvážený rozvoj území návrhem odpovídajícího funkčního i prostorového uspořádání ve všech historicky vzniklých pásmech města.

- Zmírnit negativní vlivy suburbanizace v přilehlé části pražského regionu opatřeními ve vnějším pásmu hl. m. Prahy.

- Zvyšovat podíl zeleně a spojovat ji do uceleného systému.

- Vytvořit podmínky pro odstranění nebo zmírnění současných ekologických problémů a přispět k vyřešení střetů zájmů mezi ochranou životního prostředí a ekonomickým a stavebním rozvojem hlavního města.

311. Odpůrce v nesouhlasném rozhodnutí o této námitce uvedl, že vyhodnocení souladu (předmětné změny) s platným zněním ZÚR je součástí odůvodnění návrhu změny a žádný rozpor zjištěn nebyl. Transformace průmyslového areálu na obytný soubor ze své podstaty nemůže být v rozporu se zmíněnými body ZÚR, protože nahrazuje neprostupný průmyslový areál bez veřejných prostranství a s ekologickou zátěží provozu mrazíren obytným souborem s veřejnými prostranstvími. Místo ploch pro nerušící výrobu jsou navrženy plochy obytné, jejichž součástí jsou i vegetační plochy a vymezení parku, takže oproti současnému stavu podíl zeleně vzroste. Současně změna umožní výstavbu moderních, ekologicky šetrných budov se zelenými střechami.

", "next": 239278}