{"html": "<div class=\"doc\"><p>238. Žalobní námitka není důvodná. Všechny okolnosti a skutečnosti namítané žalobci musely být vyřešeny v rozhodnutí o umístění stavby. Dešťová kanalizace byla v územním řízení povolena. Citované předpisy nevylučují odvádění srážkových vod a v řešené věci bylo toto řešení připuštěno rozhodnutím vodoprávního úřadu. K uvedenému lze pouze dodat, že vodní zákon i PSP stanovují preferované způsoby likvidace srážkových vod. V případě obou těchto právních předpisů jsou jimi akumulace s následným využitím, vsakování a výpar. Pouze není-li žádný z těchto způsobů možný nebo dostatečný, je možné přistoupit k nepreferovaným způsobům likvidace, tj. k zadržování s řízeným odváděným do vod povrchových a, není-li to možné, do jednotné kanalizace. Z předložených podkladů vyplývá, že do retenční nádrže (která již byla postavena) budou odvedeny ty srážkové vody, které se nevsáknou, přičemž podle stanoviska vodohospodářského úřadu je uvedené řešení souladné se zákonem, tedy zjevně toto řešení zákonné úpravě odpovídá.</p><p>239. Co se týče ohledu na klimatickou změnu, městský soud se ztotožňuje s argumentací žalovaného i stavebníka. Realizace stavby se nepochybně v území projeví a řada následků s tím spojených na něž žalobci upozorňují nastane. Jsou to právě předpisy stavebního práva, které mají vyvážit střet práv stávajících vlastníků se zájmy stavebníka, který je vlastníkem stavebního pozemku a který rovněž právy disponuje. Přiléhavě se k tomu vyjadřuje Nejvyšší správní soud (byť v jiném typu řízení) v rozsudku ze dne 15. 8. 2017, č. j. 2As 155/2017-65, když uvádí: „obecné činitele ovlivňující kvalitu prostředí (pohodu bydlení), které se v důsledku realizace stavby mohou projevit imisemi hluku, snížením oblohové složky, omezením výhledu, osluněním či osvětlením nebo obecně omezením soukromí, jsou beze sporu předmětem správního rozhodování. Umístění staveb musí odpovídat urbanistickému a architektonickému charakteru prostředí i požadavkům na zachování pohody bydlení. Takto koncipovaná veřejnoprávní ochrana slouží k ukončení existujících sporů nebo je poskytována preventivně pro futuro z důvodu ochrany sousedících osob a předcházení možným sporům budoucím, které lze předvídat již ve fázi rozhodování o umístění a povolení stavby“</p><p>240. Vedle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 5. 2021, č. j. 1 As 32/2021-64, z něhož cituje osoba zúčastněná na řízení ve svém vyjádření, lze rovněž odkázat na rozsudek téhož soudu z 19. 9. 2024, č. j. 1 As 241/2023–49, dle něhož: „územní plán je výsledkem „společenské dohody“ o využití území lidmi, kteří v něm žijí, a při níž dochází k vážení řady různých (často odlišných nebo dokonce protichůdných) zájmů soukromých i veřejných. Výsledkem musí být rozhodnutí o upřednostnění některých zájmů před jinými při zachování proporcionality a ochrany základních práv před svévolnými a excesivními zásahy. Úkolem správních soudů není určovat, jak má být určité území využito, a aktivně dotvářet územní plán, a při jejich hodnocení se proto musí řídit zásadou zdrženlivosti.“</p><p>241. Ze všech uvedených důvodů městský soud i tuto žalobní námitku co nedůvodnou odmítl.</p><p>Ad m) Dopravní zatížení</p><p>242. Žalobci namítají, že z předložené dokumentace DSP není zřejmé, jakou měrou povolovaný záměr zatíží místní komunikační síť a zda tato zátěž bude únosná. Poukázali na výsledky Dopravní studie, Praha 11, Jižní Město II z roku 2021, kterou zpracovala společnost DIPRO, spol. s r.o. Tato studie potvrzuje, že v ulici X, ve směru k ulici Y, u které má být stavba umístěna, je již v současné době nedostatečná šířka komunikace kvůli parkujícím vozidlům. Žalobce uvádí, že lze důvodně očekávat, že doprava vyvolaná stavbou, v kumulaci s dalšími plánovanými stavbami – Bytovým parkem II a Zdravotnickým zařízením a Domovem pro osoby se zdravotním postižením, ještě výrazně zhorší. Žalovanému vytýkají podhodnocení počtu vozidel, které v lokalitě přibydou.</p><p>243. Podle žalobců byly porušeny § 169 odst. 1 stavebního zákona a § 3 a § 50 odst. 3 správního řádu; hodnocení dopravního zatížení lokality stavbou je provedeno chybně, jsou ignorovány negativní vlivy, které zvýšení dopravy v lokalitě vzniknou. Dle žalobců je vycházeno z chybných podkladů, které neberou v potaz již aktuální velmi špatnou situaci s dopravním zatížením.</p><p>244. V napadeném rozhodnutí žalovaný uvedl, že jedním z podkladů vydaného rozhodnutí bylo i souhlasné závazné stanovisko silničního správního úřadu (odboru pozemních komunikací a drah MHMP) sp. zn. S-MHMP 1880367/2020PKD, č. j. MHMP-1900795/2020/O4/Ku ze dne 14. 12. 2020, které daný záměr posoudilo z hlediska širších dopravních vztahů a jeho vlivu na stávající komunikační síť a stanovilo podmínky zajišťující minimalizaci negativních dopadů na okolní komunikační síť jak v době výstavby, tak po uvedení stavby do provozu.</p><p>245. V rámci odvolacího řízení žalovaný vyžádal Ministerstvo dopravy, jako orgán nadřízený, o potvrzení či změnu uvedeného závazného stanoviska. Ministerstvo vydalo závazné stanovisko Ministerstva dopravy sp.zn. MD/15433/2023/930, č. j. MD-15433/2023-930/3 ze dne 17. 5. 2023, v němž se konstatuje, že závazné stanovisko již bylo vydáno v územním řízení.</p><p>246. Dalším podkladem pro napadené stavební povolení bylo vyjádření silničního správního úřadu z hlediska místních komunikací II – IV. třídy a veřejně přístupné účelové komunikace, odboru dopravy ÚMČ Praha 11, sp. zn. S-MCP11/21/011441, č.j. MCP11/21/011441/OD/Rok ze dne 5. 5. 2021. V něm se uvádí, že k realizaci předmětné stavby nemá námitek, a to za splnění podmínek, jež byly následně zapracovány do podmínek (pro provedení stavby) napadeného rozhodnutí. V rámci součinnosti sdělil správní orgán nadřízený uvedenému silničnímu správnímu orgánu, odbor pozemních komunikací a drah MHMP, že proti uvedenému vyjádření odboru dopravy ÚMČ Praha 11 nemá námitek (sdělení sp. zn. S-MHMP 840968/2023, č. j. MHMP 810175/2023/18.04.2023 ze dne 15. 5. 2023).</p><p>247.  § 169 odst. 1 stavebního zákona upravuje obecné požadavky na výstavbu. Žalobní námitka není důvodná – neboť dopravní situace byla řešena v územním řízení, nadto je formulovaná zcela obecně. Jelikož žalobní námitka neobsahuje konkrétní argumentaci, jak byla zákonná úprava porušeno a jakým způsobem bylo zasaženo do práv žalobců, může soud pouze obecně konstatovat, že nezákonnost rozhodnutí v tomto bodu neshledává.</p><p>248.  Je nepochybné, že zvýší-li se počet bytů a tedy obyvatel – toto zvýšení se projeví též na charakteru a hustotě dopravy, platí však, to co soud uvedl již výše.</p><p>Ad n) Nepřezkoumatelnost rozhodnutí – nedostatečné vypořádání námitek ohledně negativních vlivů výstavby.</p><p>249. Žalobci namítají, že zásady organizace výstavby ZOV v rámci souhrnné technické zprávy k DSP jsou absolutně nedostatečné, a to zejména z hlediska opatření zmírňujících negativní dopady výstavby na okolní zástavbu a životní prostředí. Požadovali, aby pro fázi výstavby byly dodrženy podmínky stanové stanoviskem EIA na 2. etapu stavby Bytový park Roztyly. Požadovali staveništní dopravu zorganizovat tak, aby auta musela co nejméně couvat. Bezpečností zvuková signalizace zatěžuje hlukem výrazně okolí, neboť zvolená frekvence je pro psychiku velmi nepříjemná.</p><p>250. Dále žalobci požadovali předložení studii únosnosti komunikací, které povedou na staveniště, tj. jak budou tyto dopravní cesty zatíženy a zda nedojde k jejich poškození, neboť současné komunikace v okolí nejsou stavěny na těžkou staveništní dopravu. Dle žalobců by měly být podkladem napadeného rozhodnutí posudky stavu mostních staveb, včetně inventury jejich vad a poruch, což v podkladech nyní absentuje.</p><p>251. Dále požadovali doplnit kontrolní mechanizmy, jakými bude sledováno dodržování pracovního omezení jednotlivé mechanizace a počty průjezdů nákladních vozidel staveništní dopravy.</p><p>252. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že požadavek čištění komunikací byl zapracován do podmínek stavebního povolení, neboť jej přímo stanovil odbor dopravy ÚMČ Praha 11 ve svém závazném stanovisku č. j. MCP11/21/011441/OD/Rok ze dne 5. 5.2021, kde uvedl požadavky týkající se zajištění příjezdu k okolním objektům, zajištění údržby stávajících komunikací, které jsou zapracovány do podmínek stavebního povolení a při provádění stavby budou muset být respektovány. Dle žalobců však jsou tyto podmínky stanoveny nedostatečně, neboť sám stavební úřad uvedl, že konkrétní podmínky čištění, včetně čištění vozidel budou stanoveny příslušným zhotovitelem a nejsou předmětem stavebního povolení.</p><p>253. Žalobci trvají na tom, že podmínky by měly být stanoveny konkrétně tak, aby je bylo možné následně kontrolovat a vymáhat. V tomto případě nelze předpokládat, jaké konkrétní opatření zhotovitel provede a zda tato opatření budou dostatečná.</p><p>254. Žalobci rovněž namítali, že není stanoveno, jak bude probíhat čištění potenciálně znečištěných komunikací, kdy je stanoveno, že nákladní vozidla budou očištěna a pokud dojde ke znečištění okolních komunikací, zajistí dodavatel čistící vůz. Není stanoveno, jak často budou komunikace kontrolovány a ve výsledku, jak často budou i čištěny. Dle technické zprávy bude přebytečná zemina odvážena pomocí nákladních aut na předem dohodnutou skládku. Stavební úřad však uvedl, že bližší podmínky budou stanoveny zhotovitelem, což žalobci považují za chybné.</p><p>255. Výčet opatření k ochraně před hlukem žalobci pokládají za nedostatečný a v rozporu s podmínkami stanovenými akustickou studií (Greif-akustika s.r.o. 23. 11. 2020, č. dokumentu Z200623-01).</p><p>256. Žalobci požadovali zahrnutí výše uvedených podmínek (vč. polední hodinové přestávky) do dokumentace ZOV. Rovněž požadovali doplnění kontrolních mechanizmů, jakým bude sledováno dodržování pracovního omezení jednotlivé mechanizace a počty průjezdů nákladních vozidel staveništní dopravy. Stavební úřad uvedl, že požadavek týkající se přestávky při provádění prací byl zapracován do souhrnné technické zprávy, a protože je tato zpráva součástí ověřené projektové dokumentace, bude při provádění stavby tento požadavek respektován. Kontrolní mechanismy jsou pak nastaveny v právních předpisech a není tedy nutné je zapracovávat do podmínek stavebního povolení. Žalobci se však domnívají, že veškeré uvedené požadavky by měly být zahrnuty přímo do dokumentace ZOV, aby byly přímo vymahatelné a jejich splnění bylo kontrolovatelné.</p><p>257. V souladu s požadavky stanoviska EIA ke 2. etapě projektu – Bytový park Roztyly II žalobce požadoval prokázání dodržování hygienických limitů hluku ze stavební činnosti autorizovaným měřením hluku u nejbližší obytné zástavby. Ani tento požadavek nebyl stavebním úřadem proveden. Při výstavbě základů Bytového parku Roztyly I byly se stavebníkem velmi špatné zkušenosti, nebyla uložena žádná zmírňující opatření pro fázi výstavby záměru – velmi hlučné práce na pilotování základů budov probíhaly o víkendech a svátcích i v brzkých ranních hodinách. Dle stavebního úřadu nelze nedodržování opatření předjímat, dle žalobců je však toto jasným důvodem, proč nastavit opatření tak, aby byla vymahatelná a kontrolovatelná.</p><p>258. Dále žalobci namítli, že sousední záměr „Zdravotnické zařízení a Domov pro osoby se zdravotním postižením“ není dosud pravomocně umístěn a vůbec není známo, zda bude realizován dříve než Bytový park Roztyly II. Zvolená etapizace je tedy velmi nepravděpodobná, a proto je i hodnocení hluku z výstavby neobjektivní. V každém případě se bude v dotčeném území jednat o rozsáhlou stavební činnost s významnými a dlouhodobými negativními vlivy na okolí. Žalobci požadovali, aby jednotlivé stavební etapy byly citlivě koordinovány a aby nakonec nedošlo k situaci, kdy budou všechny 3 záměry (a případně další záměry v blízkém okolí) realizovány současně. Žalobci požadovali přijmout taková preventivní opatření, aby nedocházelo k překračování zákonných limitů (hluk, vibrace, emise), ale i nadměrnému obtěžování dotčených obyvatel a nezákonnému nakládání s vodami. Stavební úřad se s námitkami žalobců nevypořádal, pouze uvedl, že rozdělení provádění staveb v území na etapy bylo uvedeno z důvodu, aby byla jasná představa o provádění staveb v předmětném území, relevantní informace jsou v tomto případě informace, které se vztahují k záměru. Dle žalobců je však zcela klíčové, aby byly jednotlivé etapy koordinovány a nedošlo ke kumulaci negativních vlivů výstavby jednotlivých etap.</p><p>259. Součástí žalobní námitky je rovněž námitka týkající se nakládání s vodami kumulovanými ve stavební jámě. K této námitce se stavební úřad žádným způsobem nevyjádřil. Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a je v rozporu s ustanovením § 68 odst. 3 správního řádu.</p><p>260. Žalobci dále namítli, že v části „e) ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin“ (též str. 55 DSP) je dále uvedeno pouze obecné konstatování: „Při provádění stavebních prací a při provozu zařízení staveniště je nutno vhodným způsobem po dobu výstavby zabezpečit, aby nemohlo dojít ke znečištění podzemních a povrchových vod i kanalizace.“  Podle žalobců by měla být stanovena jasná opatření, která by bylo možné vymáhat a kontrolovat. Uvedená opatření jsou stanovena pouze velmi obecně a nedostatečně, přičemž dle žalobců je možné určit rizika, která mohou nastat a k nim odpovídající opatření. Žalovaný však toto neučinil.</p><p>261. V části „h) maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí při výstavbě, jejich likvidace“ (str. 56 DSP) nejsou uvedeny žádné informace kvantifikující množství odpadů a emisí při výstavbě, ani konkrétní způsoby jejich likvidace. Kapitola obsahuje obecné povinnosti dané legislativou odpadů. Podle žalobců však lze alespoň přibližně odhadnout množství odpadu, ale zejména lze stanovit konkrétní způsoby likvidace jednotlivých druhů odpadu.</p><p>262. Z hlediska ochrany ovzduší žalobci požadovali (v souladu s požadavky stanoviska EIA na 2. etapu Bytového parku Roztyly II) do ZOV doplnit tato opatření:</p><p>zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti budou minimalizovány,</p><p>sypký odpad ze stavby bude na korbách nákladních automobilů buď kropen vodou, nebo zakrýván plachtami; zakrývány budou i dovážené sypké stavební materiály,</p><p>263. Dále žalobce požadoval doplnit postupy doporučené Ministerstvem životního prostředí v Metodickém pokynu stanovujícím doporučené postupy pro omezování prašnosti ze stavebních činností a dále stanovuje doporučení pro omezení prašnosti ze stavebních strojů. Cílem metodického pokynu je podpořit minimalizaci vlivu stavebních prací na imisním zatížení okolí znečišťujícími látkami, zejména částicemi PM10: https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/zdroje_znecistovani_ovzdusi/$FILE/OOO-MP_omezovani_prasnosti_ze_stavebni_cinnosti-20190918.pdf. Do projektové dokumentace tyto postupy doplněny nebyly.</p><p>264. V části „e) ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin“ (též str. 55 DSP) nejsou uvedeny žádné informace k demolici drenáží v dotčeném území stavbou, jejichž odstranění bylo nařízeno stavebním úřadem a magistrátem hl.m. Prahy. S touto skutečností se stavební úřad řádně nevypořádal.</p><p>265. Před zahájením stavebních prací žalobci požadovali provedení záchranného biologického průzkumu prostoru staveniště a deponie zeminy, které byly několik let opuštěné a mohly být osídleny řadou živočichů, vč. chráněných – a toto požadovali zapracovat do ZOV. Dle stavebního úřadu však požadavek provést záchranný biologický průzkum dle požadavků žalobců nelze do rozhodnutí zapracovat, neboť tento požadavek nebyl stanoven dotčeným orgánem a stavební úřad není oprávněn stanovovat požadavky, které příslušný dotčený orgán nestanovil ve svém závazném stanovisku. Dle názoru žalobců ale stavební úřad má povinnost posoudit veškeré skutečnosti týkající se předmětného záměru, tudíž by měl nařídit provedení biologického průzkumu i přes to, že ho dotčený orgán nenavrhoval.</p><p>266. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí k většině námitek blíže nevyjádřil, svou argumentaci opřel o tvrzení, že k otázce zatížení území v souvislosti s provozem staveniště se ve svých stanoviscích a sděleních vyjádřily i jednotlivé dotčené orgány. Jejich citací pak odůvodnil vypořádání těchto námitek. Žalobci namítli, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a je v rozporu s ustanovením § 68 odst. 3 správního řádu.</p><p>267. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že zařízení staveniště, konkrétně jeho dočasné objekty (provozní a sociální zařízení při jihovýchodní hranici, vnitrostaveništní komunikace, skladovací a manipulační plochy, technologická zařízení atd.), bylo umístěno původním územním rozhodnutím ze dne 11. 4. 2013 (podmínka č. 20). Uvedená podmínka nebyla následnou změnou územního rozhodnutí dotčena. V projektové dokumentaci ke stavebnímu řízení jsou zásady organizace výstavby řešeny v části B.8 Souhrnné technické zprávy, a to v souladu s požadavky vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.</p><p>268. Žalovaný ověřil, že rozsah a důkladnost zpracování této části dokumentace odpovídá uvedené vyhlášce i běžné povolovací praxi. Součástí projektové dokumentace je dále situační výkres označený C.4 Situační výkres ZOV – zásad organizace výstavby (tento není povinnou součástí projektové dokumentace). Žalovaný ověřil, že ZOV je zakresleno stejně jako v dokumentaci pro územní řízení. Ve výroku napadeného stavebního povolení není zařízení staveniště uvedeno ve výčtu povolovaných staveb, na str. 9 rozhodnutí je pak výslovně uvedeno, že povolení dočasné stavby zařízení staveniště není předmětem tohoto řízení. S ohledem na tuto skutečnost je tedy zřejmé, že zařízení staveniště nebylo součástí záměru, nebylo předmětem stavebního řízení.</p><p>269. Žalovaný uvedl, že určité zatížení okolí způsobuje každá stavba (včetně její realizace), přičemž po vlastnících okolních staveb je spravedlivé požadovat, aby takovéto zatížení snášeli, pokud je přiměřené poměrům a nevybočuje v podstatné míře od obecně požadovatelných standardů na bydlení s přihlédnutím ke konkrétním zvláštnostem lokality.</p><p>270. Požadavky žalobců uvedené v odvolání nemají oporu v žádném právním předpise, resp. žalobci za účelem minimalizace negativních vlivů provádění stavby požadují procesy a mechanismy, na něž nemají právní nárok, anebo jde o požadavky vyplývající přímo z obecně platných právních předpisů a není třeba na povinnost jejich dodržování v rozhodnutí zvlášť upozorňovat. Pokud žalobci požadovali dodržení podmínek stanoviska EIA, žalovaný připomněl, že toto nebylo podkladem pro napadené rozhodnutí. Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí je pouze doporučující metodikou, stejně jako doporučení v hodnocení Doc. Dr. J. F., CSc. Uskutečnění biologického průzkumu, žádný právní předpis nestanoví.</p><p>271. Žalovaný dále uvedl, že hluk ze stavební činnosti je řešen v závazném stanovisku č. j. MZDR 12774/2023-4/OVZ ze dne 26. 10. 2023, ochrana ovzduší je řešena ve sdělní odboru ochrany prostředí MHMP č. j. MHMP 1075074/2023 ze dne 26. 5. 2023, pokud jde o odpady byl jedním z podkladů napadeného rozhodnutí bylo též závazné stanovisko odboru životního prostředí ÚMČ Praha 11 z hlediska odpadového hospodářství, které je součástí souhrnného stanoviska č. j. MCP11/20/062683/OŽP/Hako ze dne 20. 1. 2021. Žalovaný k tomu dále vysvětlil, že podle rozhodnutí odboru ochrany prostředí MHMP sp. zn. S-MHMP 1064260/2023, č. j. MHMP 1064260/2023 ze dne 22. 5. 2023, závazné stanovisko odboru životního prostředí ÚMČ Praha 11, nemělo být vydáno, neboť zákon o odpadech pro vlastní stavební činnosti nevyžaduje vydání závazného stanoviska orgánu odpadového hospodářství.</p><p>272. Napadené rozhodnutí shledal soud přezkoumatelným. Platí totiž, že volí-li účastník řízení ve svých vyjádřeních obsáhlou a strukturně složitou argumentaci, nemůže od správního orgánu automaticky očekávat, že i ten bude volit stejně obsáhlé a strukturně obdobně složité vypořádání s odvolatelovou argumentací. Podobnou povinnost správním orgánům žádný platný právní předpis neukládá. V takové situaci tudíž není nijak neobvyklé, pokud správní orgán zvolí poněkud stručnější podobu vypořádání argumentace účastníka řízení. Pokud byly odvolací námitky vypořádány tak, že žalovaný odkázal na vyjádření dotčených orgánů nebo z nich citoval a tam, kde požadavek žalobců nemá oporu v právní úpravě (např. biologický průzkum) jednoduše konstatoval, že provedení takového průzkumu zákon neukládá, nezatížil své rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti.</p><p>273. Městský soud pověřil ze samotného stavebního povolení, že stavební úřad stanovil stavebníkovi řadu podmínek týkajících se realizace stavby. Dodržení těchto podmínek je zároveň podmínkou pro vydání koaličního souhlasu. Stavebníkovi bylo především uloženo k žádosti o kolaudační souhlas předložit doklady o způsobu odstranění odpadů ze stavební činnosti, pokud jejich další využití není možné a průběžnou evidenci odpadů zpracovanou dle § 21 vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Stavebníku bylo uloženo dodržovat obecné podmínky pro přípravu a realizaci staveb v OPM, vydané DP0, a.s. Zároveň bylo stanoveno, že při realizaci stavby nebude omezen provoz na místní komunikaci v ulici X, nebude omezen přístup k ovládacím armaturám inženýrských sítí, nebude omezen provoz pohotovostních vozidel a vozidel svozu domovního odpadu, bude zachován přístup k přilehlým nemovitostem a stávající komunikace budou udržovány ve sjízdném stavu, a to včetně přiléhajících chodníků ke stavbě.</p><p>274.  Žalobní námitka důvodná není.</p><p>Ad o) Denní osvětlení</p><p>275. Žalobci namítají, že z hlediska osvětlení a oslunění se jedná o zhoršení stávající situace, protože nová zástavba bude zastiňovat stávající zástavbu a zkrátí tak dobu oslunění. Studie osvětlení (M. V., 08/2019) nezohledňuje kumulativní vliv významného sousedícího záměru „Zdravotnického zařízení a domova pro osoby se zdravotním postižením“.</p><p>276. Se závěry studie (z níž citují) žalobci nesouhlasí. V ČSN 73 0580-1, příloha B odst. B.2 se uvádí, že pro eliminaci vlivu stínění předsazenými konstrukcemi vlastní posuzované budovy se kontrolní body pro výpočet činitele denní osvětlenosti v rovině zasklení okna umístí v ose okna na svislou rovinu vedenou lícem vyložení předstupující konstrukce. Žalobci namítají, že stínění není způsobeno vlastní konstrukcí budovy, ale konstrukcí budovy sousední, a tak nelze odst. B.2 přílohy B použít. Dále namítali, že budovy záměru Bytový park Roztyly (v kumulaci s navazujícími stavbami – Bytový park Roztyly II a Zdravotnické zařízení a domov...) budou mít významný vliv na osvětlení současné okolní zástavby. Vzhledem k tomu, že v bodě H2 není splněna norma ČSN 73 0580, nelze novou stavbu povolit.</p><p>277. Žalobci z těchto důvodů požadovali, aby studie osvětlení byla provedena znovu, tak aby zohlednila vliv všech staveb v území.</p><p>278. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že otázka umístění stavby konkrétních parametrů, jejího hmotového řešení a jejího vlivu (i z hlediska denního osvětlení a stínění) na okolní pozemky a stavby byla předmětem územního řízení, jde v daném případě o námitku, ke které se ve stavebním řízení dle ust. § 114 odst. 2 stavebního zákona nepřihlíží.</p><p>279. Nad rámec toho pak uvedl, že jedním z podkladů napadeného stavebního povolení byla i „Studie denního osvětlení – vliv na okolí“ zpracovaná v prosinci 2018 Ing. M. V., která zkoumá vliv záměru společně se záměrem „Bytový park Roztyly II“ na okolní stavby. Studie tedy zkoumá kumulativní vliv dvou separátně posuzovaných záměrů, je však zřejmé, že tento kumulativní vliv lze posuzovat až v rámci posouzení poslední etapy výstavby. Ze závěru této studie vyplývá, že požadovaná míra přístupu denního světla bude v případě stávajících okolních řadových domů s fasádami přilehlými k navržené zástavbě s velkou rezervou zachována, a že ostatní stávající obytné budovy v okolí budou stínícím vlivem navržené stavby zasaženy zcela okrajově, či spíše vůbec.</p><p>280. Žalobní námitka není důvodná, a to právě s ohledem na skutečnost, že situace denního osvětlení je řešena v územním řízení. Městský soud nicméně v obecné rovině konstatuje, že při umisťování staveb je třeba respektovat pravidla pro odstupy od stávajících budov a pravidla pro umisťování staveb na hranici pozemku. Základní požadavek na odstupy budov je stanoven tzv. odstupovým úhlem (viz § 28 PSP), který chrání stávající zástavbu před nepřiměřeným zastíněním navrhovanými budovami. Současně je v § 29 uveden požadavek na odstup stavby od hranice pozemku s podrobnými podmínkami pro možnost jeho přestoupení.</p><p>281. Žalobci namítají, že studie osvětlení nebyla řádně vyhodnocena a s jejími závěry nesouhlasí, avšak sami nepředkládají relevantní argumentaci, v jakém rozsahu nebyly požadavky vyplývající z uvedených ustanovení PSP respektovány. Osoba zúčastněná na řízení pak namítá, že obydlí žalobce P. je vzdáleno cca X m (p. P. bydlí až za Y) a v případě pana Š.. cca X m. Za těchto okolností má městský soud za to, že žalobci dostatečně neprokázali aktivní legitimaci k důvodnému uplatnění této konkrétní námitky (viz zejm. bod 85 tohoto rozsudku).</p><p>Ad p) Hydrogeologický průzkum – nedostatky</p><p>282. Žalobci namítali, že hydrogeologické posouzení (K+K průzkum s.r.o., 2010) hodnotilo vlivy změn hydrogeologického režimu na okolní zástavbu (z pohledu odvodu dešťových vod z území do kanalizace). Toto posouzení nezohledňovalo kumulativní vliv významného sousedícího záměru – Zdravotnického zařízení a domova pro osoby se zdravotním postižením a nezohledňovalo odstraňování drenážního systému Bytového parku Roztyly I v rámci nařízené demolice. Do spisu bylo doloženo nové hydrogeologické posouzení (Mgr. M. S., 2022).</p><p>283. Žalobci požadovali proto již původní hydrogeologický průzkum přepracovat a v souladu s požadavky stanoviska EIA pro 2. etapu Bytového parku Roztyly prokázat, že nedojde ke zhoršení hydrogeologických podmínek v zájmovém území a že realizací záměru nedojde k podmáčení, ohrožení statiky nebo jinému ohrožení stávajících objektů, vč. inženýrských sítí a nemovitostí žalobce a dalších účastníků řízení.</p><p>284. Rovněž nové posouzení obsahuje nedostatky – ignorace problémů se stávajícími stavebními konstrukcemi (rodinné a bytové domy v okolí), které se hýbou, i vlivu na stav inženýrských sítí v dané oblasti bez hodnocení příčin častých havárií vody, plynu atd. v posledních letech. Zopakovali, že hydrogeologická situace měla být řešena upřednostněním zasakování dešťové vody na místě než využíváním retenční nádrže a přečerpáváním do kanalizace.</p><p>285. Žalobci odkázali na znalecký posudek Ing. T. H. a přiloženou fotodokumentaci, s tím, že podle závěrů tohoto znaleckého posudku výstavba bude mít negativní vliv na současnou zástavbu a vzniknou z tohoto důvodu nevratné škody na majetku, masivní zástavba v dotčeném území nerespektuje princip zadržování vody v krajině a v důsledku toho dojde i k poškození stávajících pozemních i inženýrských staveb.</p><p>286. Konkrétně jde o poškození:  trhliny ve stavebních konstrukcích, deformace stavebních konstrukcí, zejména vodorovných podlahových, deformace výplní, otvorů a její nosných konstrukcí, opakované poruchy technického zařízení budov spočívající v opravách tekoucího potrubí při mechanickém porušení potrubí, deformace a posuny konstrukcí způsobují destrukci izolačního systému proti zemní vlhkosti, která pak způsobuje vlhkostní poruchy v suterénech objektů, trhliny v opěrných zdech a dalších vnějších konstrukcích, jejich deformace či praskání vnějších liniových vedení: plynu, vody a kanalizace. I Stavební úřad připustil, že ke změnám může dojít, a to jižně od tubusů metra, tedy na pozemku stavebníka. Podle žalobců toto dokazuje, že hydrogeologické podmínky nejsou stálé a hrozí změny, které mohou v okolí záměru způsobit negativní dopady.</p><p>287.  Žalobci dále namítli, že doposud předložené studie mají základní chyby ve vstupních datech, nejsou koordinovány v rámci všech stavebních záměrů, ignorují multiplikaci negativních vlivů na zájmové území.</p><p>288. Závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí pro navazující stavbu Bytový park Roztyly II, Praha 11, k. ú. Chodov (MHMP 800481/2016/EIA/894/Luk) z 5. 5. 2016 stanovilo podmínky z hlediska ochrany životního prostředí a lidského zdraví pro přípravu, výstavbu a provoz záměru a to: Doložit výsledky podrobného hydrogeologického průzkumu a prokázat, že nedojde ke zhoršení hydrogeologických podmínek v zájmovém území a že realizací záměru nedojde k podmáčení stávajících objektů.</p><p>289. Žalobci upozorňovali, že hydrogeologický průzkum dle doporučení z EIA nebyl dosud proveden, přestože by z něj mělo vycházet i doporučení, jak nakládat s vodami, resp. zda je možné jejich zasakování do horninového prostředí, což by mělo být z pohledu vodního zákona preferované řešení. Vsakovací zkouška byla provedena pouze v jednom provizorně vystrojeném vrtu HV 6 (IG průzkum – Bytový park Roztyly etapa 1, fáze 1, M. S. 08/2010), což je pro předmětné území málo. V této oblasti je nutné těchto zkoušek udělat výrazně více, tak aby se zjistil stav i v částech, které jsou v zásypech, což je výrazná část daného území, pak vsakovací charakteristiky budou výrazně jiné, než jsou uvedeny v citované zprávě z IG průzkumu.</p><p>290. Nové hydrogeologické posouzení neobsahuje nejdůležitější informace – tj. vliv na povolované stavby na okolí plánovaného stavebního záměru Bytový park Roztyly I (a to v kumulaci s ostatními stavebními záměry v blízkém okolí, konkrétně se záměrem Bytový park Roztyly II a Zdravotnické zařízení a Domov pro osoby se zdravotním postižením, v rámci kterého jsou plánovány rovněž rozsáhlé terénní úpravy). V případě tohoto záměru se odtokové poměry v dotčeném území změní zásadním způsobem i z následujících důvodů:</p><p>- podzemní podlaží budov budou zakládány na úrovni či pod úrovní hladiny podzemní vody, které lze očekávat již od 2,85 m p.t., podzemní podlaží tak do cesty vody staví podzemní stěny,</p><p>- díky odstranění zeleně, rostlého terénu a zpevnění terénu betonem a asfaltem dojde k výraznému snížení vsaku (a dotace podzemních vod) v území a navýšení odtoku z území kanalizační dešťovou stokou</p><p>291. V rámci deformace vnějšího technického zařízení, došlo v minulosti v ulici X a Y rovněž k popraskání vodovodu a plynových přípojek. V rámci inženýrských staveb může v důsledku výše uvedených skutečností dojít k nárůstu netěsností, které mohou hraničit až s ohrožením životů stávající obyvatel. Praskáním objektů je namáhána rovněž hydroizolace, která má chránit objekty před zemní vlhkostí nebo tlakovou vodu. Drenážní systém vybudovaný v rámci 1. etapy Bytového parku Roztyly by měl být společně se stávající stavbou na základě rozhodnutí č. j. MCP11/21/027804 ze dne 2. 6. 2021 odstraněn a měla by být zajištěna hydrogeologická balance (stabilní hladina podzemní vody) tohoto území. Je tedy nejdříve nutné stanovit jakým způsobem se tyto škody zlikvidují a pak je možné pracovat na technickém řešení retenční nádrže.</p><p>292. Žalobci poukázali na upozornění vyplývající ze závazného stanoviska odboru pozemních komunikací a drah Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 2. 1. 2020 sp.zn. MHMP 2484243/2019 k záměru zdravotnické zařízení a domu osob se zdravotním postižením, z něhož vyplývá, že při ukončení stavby až s odstupem času mohou nastat změny vlivem hydrologických faktorů pod objektem domu a různé poruchy. Investor neprokázal, že voda, otřesy a jiné podobné účinky budou ve spojitosti s povolovaným rozšířením retenční nádrže pouze v míře přiměřené místním poměrům.</p><p>293. Do spisu bylo doplněno hydrogeologické posouzení (K+K průzkum s.r.o., 28. 2. 2022), které hodnotí vlivy změn hydrogeologického režimu na okolní zástavbu (z pohledu odvodu dešťových vod z území do kanalizace). Toto posouzení nezohledňuje kumulativní vliv významného sousedícího záměru – Zdravotnického zařízení a domova pro osoby se zdravotním postižením a nezohledňuje odstraňování drenážního systému Bytového parku Roztyly I v rámci nařízené demolice. Doplněné hydrogeologické posouzení (K+K průzkum s.r.o., 28. 2. 2022) se odkazuje na aktualizaci HG průzkumu v roku 2022 společností (K+K průzkum s.r.o.). Tento průzkum se ale nicméně týká aktualizace z hlediska vsakování podzemních vod a nehodnotí vlivy stavby na okolní zástavbu. Dokumentace DSP se tak opírá o výsledky hydrogeologického průzkumu společnosti K + K průzkum, s.r.o. z roku 2010. Jedná se tedy o průzkum starý 12 let, přičemž situace v lokalitě se výrazně změnila. V daném území ohraničeném ulicemi X, Y, Hněvkovská a J je plánováno hned několik staveb, které budou mít výrazný vliv na hydrogeologické podmínky v celém území. V neposlední řadě byl v rámci 1. etapy Bytového parku Roztyly vybudován drenážní systém ovlivňující hydrogeologický režim v širším okolí tohoto záměru.</p><p>294. Postupem žalovaného došlo k porušení § 8 odst. 1 písm. a) bod 5 zákona č. 254/2001 Sb., porušení § 90 a § 169 odst. 1 stavebního zákona, porušení § 3, § 50 odst. 3 a § 68 odst. 3 správního řádu, což má vliv na celkové hydrologické poměry a mikroklima a stav zeleně a biodiverzity v lokalitě.</p><p>295. V napadeném rozhodnutí žalovaný uvedl, že vliv záměru na hydrogeologii území byl opět podrobně zkoumán v předchozím územním řízení a v řízení o změně územního rozhodnutí. V rámci stavebního řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, se z hlediska dopadu záměru na hydrogeologii území záměr nijak nemění.</p><p>296. Jedním z podkladů napadeného rozhodnutí je i „Aktualizace hydrogeologického průzkumu pro návrh vsakování srážkových vod“ zpracovaná Mgr. M. S. v únoru 2022, ovšem pro stavební záměr „Bytový park Roztyly II“, tedy pro odlišný stavební záměr. Pokud žalobci namítají nedostatky tohoto posouzení, nejedná se o námitky, jež by směřovaly proti předmětu napadeného rozhodnutí, žalovaný se jimi nezabýval.</p><p>297. Městský soud předně odkazuje na shora již citované ustanovení § 89 odst. 1 písm. a) bod 5 vodního zákona a k němu uvedené.</p><p>298. Námitky žalobců směřují proti závěrům, které byly učiněny již v umisťovacím řízení. To, že s jejich vypořádáním žalobci nesouhlasí ještě neznamená, že budou znovu otevřeny v řízení o povolení stavby. Městský soud neshledal, že by byla porušena žalobci uváděná zákonná ustanovení – ostatně postrádá konkretizaci, v čem přesně toto porušení spočívá a jak se tvrzené porušení projevilo ve sféře práv žalobců. I tuto žalobní námitku městský soud tedy vyhodnotil jako nedůvodnou.</p><p>Ad q) Vliv stavby – metro</p><p>299. Žalobci namítají, že dokumentace, která je v současné době k dispozici, je vadná, protože neřeší ovlivnění okolní zástavby od plánované. Konstatování, že neovlivní, je nesmyslné, protože každá nová výstavba ovlivní starou zástavbu, a to vždy negativně. Tak se stane i v tomto případě. Důsledkem bude snížení tržní hodnoty předmětné okolní zástavby, resp. náklady na opravy, přičemž některé škody nebudou napravitelné. V dotčené oblasti je velké riziko vyplývající z bludných proudů, strukturálního hluku a nestabilního podloží. Vše má velmi negativní vliv na jakoukoliv výstavbu, a to včetně stávající.</p><p>300. Podle žalobců stavebník v rozporu s § 1013 odst. 1) zákona č. 9/2012 občanský zákoník, neprokázal, že odpady, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikající na pozemky jiných vlastníků (sousedů) budou pouze v míře přiměřené místním poměrům a podstatně neomezí obvyklé užívání pozemků.</p><p>301. Výstavbou se zhorší všechny uživatelské parametry pro uživatele stávající zástavby. Odtěžení značného množství zeminy spolu s geologickými poměry a relativně vysokou hladinou spodní vody bude mít negativní vliv na okolní stavby, které jsou kvůli nestabilitě podloží umístěny na pilotech. Zároveň bude negativně ovlivněna stabilita svahu, když již dnes dochází k posunutí a prasklinám v opěrné stěně na slepém konci ulice X.  Statika domu v X je již nyní výrazně ohrožena (viz vyjádření znalce T. H. z 20. 4. 2021). Stejně tak podobnými problémy (praskání fasád domů, propadání chodníků, havárie inženýrských sítí apod.) trpí i domy v ul. X a Y.</p><p>302. Žalobci mají obavu, že založení stavby zvýší vliv vibrací metra na okolní nemovitosti.</p><p>303. Dále namítli, že stav tubusu metra vykazuje konec životnosti.</p><p>304. Uvedené domněnky by měly být potvrzeny fyzickou revizí.</p><p>305. Pokud jde o popis vlivu stavby na životní prostředí a jeho ochrana, tak z hlediska vibrací není v dokumentaci uvedeno vůbec nic a žalovaný ve vydaném rozhodnutí tuto námitku nijak nezohlednil. Pokud jde o hygienické požadavky na stavby, pak z dokumentace vyplývá, že vibrace, které by negativně ovlivnily budovu či sousední objekty, vznikat nebudou, budou vznikat provozem metra vedoucího v blízkosti objektu. Pro eliminaci těchto vibrací jsou navržena vibroizolační opatření v konstrukci domu, která zabraňují šíření vibrací konstrukcemi. Žalobci k tomu uvedli, že současná zástavba byla realizována právě s ohledem na vibrace způsobené provozem metra, rodinné domy, které jsou nejblíže tubusu metra, jsou realizovány tak, že v jejich základech se nachází protivibrační vrstva. V místě, kde je záměr plánován se nacházela stavební uzávěra a s další zástavou nebylo počítáno. Opatření proti vibracím, která byla u stávající zástavby realizována, byla projektována s tím, že na místě záměru žádná stavba stát nebude, realizací záměru se však tato situace změní. Žalobci se obávají, že dojde ke změně přenosu vibrací v lokalitě a ty zasáhnou stavby, u kterých se zásah vibrací dříve nepředpokládal. Na tato rizika upozorňuje odbor pozemních komunikací a drah magistrátu v závazném stanovisku z 26. 2. 2021, č. j. MHMP-236983/2021/PKD – O2/No. Napadeným rozhodnutím však tyto podmínky byly vypuštěny. Na rizika při tom upozorňuje i Dopravní podnik hl.m. Prahy, a.s. – metro (č. j. 800210/2056/20/Lin) ze dne 28. 1. 2021, který požaduje respektovat zásady ochrany konstrukcí povolované stavby před bludnými proudy a před přenosem hluku a vibrací od metra.</p><p>306. Žalobci požadovali, aby bylo prokázáno, že realizací povolené stavby nedojde k negativnímu ovlivnění stávající zástavby z hlediska technické seizmicity /vibrací. V napadeném rozhodnutí však žádosti vyhověno nebylo. Žalobci mají za to, že stavebník by měl doložit mapu izočár současného namáhání okolí metra vibracemi a po ukončení stavby by měl tyto skutečnosti srovnat se stavem po výstavbě, rovněž by měla být zpracována studie vlivů vibrací na okolí záměru.</p><p>307. Pokud jde o bludné proudy, žalobci namítli, že objekty v projektu oproti nim nejsou chráněny, neboť jsou navrženy bez izolací. Vyjádření Metroprojektu k bludným proudům v rámci DUSP k navazující stavbě bytového parku Roztyly II požaduje provést pasportizaci tunelů a případné průsaky vody sanovat. Žalobci namítali, že tuto pasportizaci je nutné mít před zahájením jakýchkoliv dalších prací, a to zejména vzhledem k zajištění bezpečnosti provozu metra.</p><p>308. Žalobci se dále vyjádřili k vlivu stavby z hlediska hydrogeologie a statiky. Odtokové poměry území se díky realizaci stavby změní zásadním způsobem z následujících důvodů: část podzemních podlaží budov budou zakládány na úrovni či pod úrovní hladiny podzemní vody, které je v současné době 2,85 m p.t. a hlouběji – podzemní podlaží tak do cesty vody staví podzemní stěny, díky odstranění zeleně, rostlého terénu a zpevnění terénu betonem a asfaltem dojde k výraznému snížení vsaku (a dotace podzemních vod) v území a navýšení odtoku z území kanalizační dešťovou stokou. Namítli, že v případě, že se odvede voda z krajiny, sníží se dále hladiny podzemní vody v této oblasti, která svojí geometrií zasahuje do širokého okolí, takže dalším snížením hladiny podzemní vody (která by nebyla dotována srážkovou vodou), dojede k dalšímu pohybu geologických vrstev – sesedání terénu, a tím k praskání inženýrských staveb – dopravní infrastruktury – např. konstrukcí ulice Ryšavého, resp. pozemních staveb v širokém okolí.</p><p>309. Jak vyplývá ze znaleckého posudku zpracovaného znalcem Ing. T. H., již v současné době v širokém okolí jsou budovy poškozeny v důsledku drenážního systému vybudovaného v rámci první etapy bytového parku Roztyly. Z uvedeného znaleckého posudku dále vyplývá, že výstavba bude mít negativní vliv na současnou zástavbu a vzniknou nevratné škody na majetku, zástavba nerespektuje princip zadržování vody v krajině. Stavba povede ke nevratnému poškození současné zástavby inženýrských sítí a okolní krajiny. V důsledku změny hydrogeologických podmínek a technické seizmicity budou stávající objekty poškozovány. Tato poškození žalobci dělí do tří skupin, a to trhliny ve stavebních konstrukcích, deformace stavebních konstrukcí, výplní, otvorů a jejich nosných konstrukcí, praskání vnějších liniových vedení. Tyto skutečnosti žalobci dokládají rovněž fotodokumentací. Vybudované drenážní kontrolní šachtice a retenční nádrž na pozemku parc. č. 3322/1 deformují hydrogeologické podloží a jsou příčinou změn, které vedou k poškození stavebních konstrukcí okolních budov. V ulici X a Y a došlo k popraskání vodovodů a plynových přípojek. Rovněž dojde k nárůstu netěsností, které mohou hraničit s ohrožením životů stávajících obyvatel. Způsobené škody nejsou technicky napravitelné ani opravitelné.</p><p>310. Další negativní dopady zamýšlené stavby žalobci spatřují ve světelném znečištění s tím, že v nočním období budou obyvatelé stávajících rodinných a bytových domů připraveni o noční tmu. Obyvatelé rodinných domů se zahradami ztratí soukromí. Dojde k významnému narušení pohody bydlení, ztrátě výhledu do zeleně, ztrátě soukromí. Rovněž se sníží míra slunečního osvitu. Ačkoliv žalobci požadovali nezávislou oponenturu ke studii o slunění, tato provedena nebyla. Dalším negativním ovlivněním okolí stavby pak bude rovněž její vliv na dopravu a bezpečnost. V důsledku nárůstu dopravy zde nebude možné zajistit normální dopravní obslužnost, nebude možné zaparkovat po okolí, budou zácpy kombinované se složitým výjezdem, na hlavní silnici lze očekávat dramatické zhuštění dopravy z hlediska bezpečnosti užívání komunikace budou ohroženi senioři. Žalovaný namítli, že v napadeném rozhodnutí se žalovaný k těmto uvedeným dopadům blíže nevyjádřil a odkázal na vypořádání předcházejících odvolacích námitek.</p><p>311. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že umístění stavby a její vliv okolí je zásadně řešen v územním řízení. Odvolateli zmíněný bod B.1.h Souhrnné technické zprávy popisuje polohu záměru vzhledem k záplavovému území, vliv záměru na okolní stavby a pozemky popisuje až bod B.1.i. Dle názoru odvolacího správního orgánu je obsah této části Souhrnné technické zprávy zcela dostatečný vzhledem k běžné povolovací praxi, a dále zejména ke skutečnosti, že věcná správnost záměru a jeho vliv na okolí je nutno posuzovat z celkové projektové dokumentace, nikoliv pouze z dílčích částí souhrnné technické zprávy. Okolní zástavba je v projektové dokumentaci zobrazena a zohledněna v souladu s jejím posledním kolaudovaným stavem a pouze v rozsahu, ve kterém to projektantovi ukládá vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Skutečnost, že dokumentace nezakresluje údajné statické poruchy okolních staveb, leckdy více než 100 m vzdálených, nelze považovat za její vadu. Životnost metra, stejně jako životnost staveb ve vlastnictví odvolatelů není předmětem daného řízení.</p><p>312. Jak uvedl, jedním z podkladů rozhodnutí bylo i „Měření polí bludných proudů“ zpracované společností INSET s.r.o., v srpnu 2010, vyjádření společnosti INSET s.r.o., konkrétně RNDr. O. L. k vibracím a bludným proudům, Závěrečná zpráva o měření a vyhodnocení vibrací od dopravy, D. M., 0/2019, a Varianty opatření proti vibracím, D. M., 10/2020. Dle názoru žalovaného bylo v předmětném stavebním, a zejména v předchozích územních řízeních, dostatečně prokázáno, že předmětný záměr svých provedením okolní stavby ve vlastnictví odvolatelů nezatíží. Provedené důkazy v tomto směru nebyly ze strany žalobců relevantním způsobem vyvráceny.</p><p>313. Pokud jde o závazné stanovisko sp. zn. S-MHMP 201202/2021, č. j. MHMP-236983/2021/PKD-O2/No ze dne 26. 2. 2021, žalovaný vyžádal jeho přezkum. Ministerstva dopravy vydalo pod sp. zn. MD/19797/2023/130, č. j. MD-19797/2023-130/3 dne 26. 9. 2023, stanovisko, kterým bylo napadené závazné stanovisko změněno tak, že podmínky č. 7, 8 a 9 stanoviska byly přesunuty do části „Upozornění“, a jako podmínky, za kterých bylo závazné stanovisko vydáno, se ponechaly pouze podmínky č. 1 až 6. Ve zbytku bylo závazné stanovisko příslušného drážního správního orgánu potvrzeno; v tomto směru byl poté změněn i výrok napadeného rozhodnutí. Z hlediska zájmů chráněných příslušným dotčeným orgánem tak lze mít za to, že záměr byl navržen tak, že všechny nároky odpovídajících právních předpisů splňuje.</p><p>314. Požadavek žalobců na doložení mapy izočár a studie vlivu vibrací na okolí záměru nemá oporu v právní úpravě, podobně jako vyžadovaná pasportizace tunelů a provedení opatření na vlastních stavbách. Vyjádření Metroprojektu se vztahuje ke stavbě Bytový park Roztyly II, který není předmětem řízení.</p><p>315. Městský soud dospěl k závěru, že žalobní námitka není důvodná.</p><p>316. Podle § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), se „[v]lastník zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.“</p><p>317. Soud obecně k problematice imisí podotýká, že rozhodnou hranicí pro určení intenzity nežádoucích vlivů budoucích staveb na okolí (imise) je tzv. „přípustná míra“, kterou je třeba rozumět „míru přiměřenou poměrům“ (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 5. 2008, č. j. 9 As 82/2007‑120, nebo ze dne 23. 1. 2019, č. j. 6 As 174/2018-32). Míru je třeba posuzovat vždy individuálně, a to s ohledem na místní poměry a konkrétní okolnosti věci (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2012, č. j. 8 As 20/2011‑131). Stavební záměr lze hodnotit jako nepřiměřený místním poměrům tehdy, jestliže se jeho očekávané negativní vlivy na okolí mají vymykat ustáleným poměrům buď svou intenzitou nebo druhově (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2020, č. j. 6 As 171/2019-37).</p><p>318. Ke způsobu vypořádání tzv. občanskoprávních námitek, mezi něž námitky imisí patří, soud odkazuje na výše citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2020, č. j. 6 As 171/2019-37. Dle něj by měl být správný postup takový, že stavební úřad nejprve občanskoprávní námitku, na jejímž řešení se účastníci nedokázali dohodnout, posoudí z hlediska veřejného práva (na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo technických norem), a neshledá-li s veřejným právem rozpor, učiní si následně o důvodnosti občanskoprávních námitek úsudek, aby mohl rozhodnout ve věci samé (§ 89 odst. 6 věta druhá a § 114 odst. 3 věta druhá stavebního zákona). Stavební zákon neuvádí, podle jakých dalších kritérií si má stavební úřad svůj úsudek učinit, podle Nejvyššího správního soudu musí nicméně zahrnout do své úvahy i soukromoprávní hlediska a měl by analogicky aplikovat § 1013 občanského zákoníku (jakkoli ten striktně vzato dopadá jen na imise již existující, nikoli na emise budoucí). Kasační soud v daném rozsudku též připomněl, že kritéria pro úsudek stavebního úřadu o občanskoprávní námitce v praxi do značné míry splývají s posuzováním zachování kvality prostředí (dříve „pohody bydlení“). Povinnost zachovat kvalitu prostředí je sice povšechný veřejnoprávní požadavek zahrnující celé okolí stavby a projevující se zejména v odstupech od okolních staveb, jejichž dodržení musí stavební úřad hodnotit z moci úřední (tedy i bez námitky účastníka řízení), zatímco možný negativní vliv stavebního záměru na způsob užívání konkrétní sousední nemovitosti zkoumá stavební úřad pouze na základě občanskoprávní námitky dotčeného vlastníka, nicméně i tak je zjevné, že veřejnoprávní a soukromoprávní hlediska při posuzování budoucích stavebních záměrů vykazují jistý překryv. Nelze tedy požadovat po stavebních úřadech, aby je striktně odlišovaly. Podstatné však je, zda se s nimi k námitce účastníka věcně vypořádají.</p><p>319. Pokud jde o hydrogeologický průzkum, námitky již byly jako nedůvodné vypořádány pod body k), l) a p) rozsudku. Je třeba připomenout že žalobci mohou úspěšně namítat pouze to, co nebylo řešeno v územním řízení a zároveň to, co zasahuje do jejich veřejných práv.</p><p>320. Pokud jde dopravní zatížení – bylo vypořádáno pod bodem o).</p><p>321. Co se týče vibrací metra, zde je třeba konstatovat, že žalobcům nepřísluší brát se o jakékoli možné budoucí veřejné ohrožení (ohrožení veřejných zájmů) obranný charakter správní žaloby poskytuje právo, které je limitováno soukromým – individuálním zájmem.</p><p>322. Žalobcům nepřísluší „strážit“ životnost tubusu metra, k tomu jsou povolány příslušné úřady – ty se ve věci vyjádřily a případné námitky vtělily do podmínek, ze nichž je možné stavbu realizovat. Shodné platí i pro bludné proudy.</p><p>323. Městský soud přes to uvádí, že (předchozí) stavebník nechal zpracovat pasportizaci tubusu metra odbornou společností INSET s.r.o. Pasportizace byla zpracována i pro účely následné realizace stavby. Vliv realizace stavby, která v současné době teprve započala, na tubus metra, byl posouzen ve stavebním řízení, a to ze strany příslušných dotčených orgánů i stavebního úřadu. Bylo prokázáno, že realizace stavby nemůže mít negativní vliv ani na tubusy metra. Skutečnost, že realizace stavby nemá a nebude mít negativní vliv na tubusy metra vyplývá i z vyjádření „Bytový park Roztyly – DSP - aktualizace posouzení vlivu stavby na konstrukce metra“ ze dne 25. 1. 2021 zpracovaného společností METROPROJEKT Praha a.s.</p><p>324. Zhoršení pohody bydlení pak bylo vypořádáno pod bodem e).</p><p>325. Městský soud k tomu dále uvádí, že za klíčový (shodně s žalovaným) pokládá znalecký posudek Mgr. J. B., Ph.D., zpracovaný v dubnu 2022, nazvaný „Zjištění možných vlivů výstavby „Bytového parku Roztyly“ a „Bytového parku Roztyly II“ na pozemku p.p.č. 3322/1 v k.ú. Chodov (728225), Praha na inženýrskogeologické a hydrogeologické poměry území“, který byl jedním z podkladů přezkoumávaného rozhodnutí. Znalec se zabýval posouzením vlivů záměrů včetně s nimi spojené stavební činnosti v geologicky složitém prostředí a navrženého nakládání s vodami na inženýrskogeologické a hydrogeologické poměry v území, na odtokové poměry nebo podloží a na okolní zástavbu bytových domů, rodinných domů a inženýrských sítí.</p><p>326. Závěry znaleckého posudku jsou následující: 1) Výstavba „Bytového parku Roztyly“ a „Bytového parku Roztyly II“ nebude mít vliv na stávající inženýrskogeologické a hydrogeologické poměry území mimo vlastní pozemek plánované stavby. 2) Navržené nakládání s vodami pro stavbu „Bytového parku Roztyly“ a „Bytového parku Roztyly II“ se jeví jako nejvhodnější, neboť území není svou geologickou stavbou vhodné k zasakování srážkových vod, což je dáno malou vsakovací kapacitou jílovitých břidlic vinického souvrství. 3) Stavební činnost při výstavbě „Bytového parku Roztyly“ a „Bytového parku Roztyly II“ nebude mít vliv na dlouhodobé inženýrskogeologické a hydrogeologické poměry v území mimo vlastní pozemek č. p. 3322/1.</p><p>327. Znalec rovněž uvedl, že poškození stávající výstavby v okolí stavby bylo dle znaleckého posudku zjevně způsobeno nestejnoměrným sesedáním antropogenních navážek v kombinaci s dlouhodobým zaklesáváním hladiny podzemních vod způsobených dlouhotrvajícím suchem. Tyto stavební objekty byly poškozeny již před výstavbou a stavební práce související s realizací stavby tyto poruchy nezpůsobily. Realizací stavby nemůže dojít k žádným negativním důsledkům na okolí, a tedy ani k vzniku újmy na straně žalobců.</p><p>328. Žalobní námitku proto soud rovněž pokládá za nedůvodnou a z části též za nepřípustnou.</p><p>Ad r) Kapacita vodovodu</p><p>329. Žalobci namítli, že investor neprokázal, že kapacita stávajícího vodovodu bude i po napojení záměru dostatečná a že nedojde k situaci, že stávající bytové domy v okolí budou bez vody, protože tlak vody ve vodovodním řadu se posílit nedá.</p><p>330. Jak uvedli, jedním z podkladů rozhodnutí bylo vyjádření společnosti Pražské vodovody a kanalizace, a.s., a Pražské vodohospodářské společnosti, a.s., č. j. ZADOST202101823 ze dne 27. 4. 2021 a smlouva o úpravě vzájemných vztahů mezi uvedenými společnostmi a stavebníkem ze dne 11. 2. 2021, ze kterých jednoznačně vyplývá, že množství vody, jež je Pražská vodohospodářská společnost, a.s., schopna dodat, je pro předmětný záměr dostatečné. Dle žalobců však tento podklad neřeší námitku žalobců spočívající v tom, že kapacita stávající vodovodu bude dostatečná i po připojení záměru.</p><p>331. Žalovaný v napadeném rozhodnutí odkázal na uvedené vyjádření společnosti Pražské vodovody a kanalizace, a.s., a Pražské vodohospodářské společnosti, a.s.  s tím, že množství vody, jež je Pražská vodohospodářská společnost, a.s., schopna dodat, je pro předmětný záměr dostatečné.</p><p>332.  Žalobní námitka není důvodná. Jednak není tvrzen zásah do veřejných subjektivních práv žalobců, jednak není jasné, jak jinak by mělo být stavebním úřadem zjištěno, že dostatek vody bude zabezpečen než pozitivním vyjádřením jejích dodavatelů.</p><p>Ad s) Propojené stavební záměry</p><p>333. Žalobci namítli, že Bytový park Roztyly I, Bytový park Roztyly II a “Zdravotnické zařízení a domov…” budou velmi úzce propojeny, a to jak už vybudováním navazujících komunikací, cyklostezky, parku, napojení na vodovod, splaškovou i dešťovou kanalizaci, dopravním propojením apod. Východně od ul. X je dále plánován rozsáhlý bytový komplex Bytový park Horní Roztyly. Na jižní straně ul. Y je plánováno několik záměrů v různých fázích rozpracovanosti – jedná se o Bytový dům Gregorova, Bytový dům Ovčárna, parkovací dům Krejnická a parkovací dům Gregorova. Vlastníci pozemků jsou vlastněni personálně propojenými společnostmi.</p><p>334. Není zpracovaná urbanistická studie celé oblasti v návaznostech a souvislostech. Všechny předložené studie mají základní faktické chyby ve vstupních datech. Nejsou koordinovány v rámci všech stavebních záměrů v této oblasti, ignoruje se multiplikace negativních vlivů na zájmové území. Současně tyto studie pracují s fakty bez odstranění stávající nedokončené stavby 1. etapy Bytového parku Roztyly, včetně příslušenství (tedy drenáží).</p><p>335. Žalobci nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že podklady hodnotily záměr v souladu s ostatním okolními stavbami i plánovanými záměry.</p><p>336. Žalovaný v napadeném rozhodnutí konstatuje, že etapizace staveb není v rozporu s žádným právním předpisem, stavební předpisy ji umožňují. K požadavku hodnocení imisí všech záměrů odvolací správní orgán upozorňuje, že při posuzování poslední etapy budou při hodnocení imisí všechny předchozí etapy brány na zřetel.</p><p>337. Městský soud souhlasí se žalobci, že zpracování urbanistické studie celé oblasti by bylo vhodné a lze si klást otázku, proč se tak nestalo. Žalobní námitku však za důvodnou označit nelze. Rozdělení stavebního záměru na etapy zákonná úprava nezakazuje. Přezkoumávané rozhodnutí je rozhodnutím o povolení stavby – tedy doložení či absence urbanistické studie v této fázi řízení není na místě.</p><p>Ad t) Ochrana památek</p><p>338. Žalobci namítli, že dotčené území patří do oblasti viditelné z Pražské památkové rezervace (PPR) a jejího ochranného pásma a mezi pohledově exponované lokality viditelné z Pražské památkové rezervace a jejího ochranného pásma; území je uvnitř oblasti pohledového horizontu 2, má hodnotu viditelnosti z památkové rezervace, rovněž se v území nalézá vyhlídkové místo z terasy Medicentra na památkovou zónu Prahy a Pankráckou pláň. Realizací záměru dojde k likvidaci výhledu. Proto požadovali zachování a ochranu těchto hodnot. V řízení bylo předloženo vyjádření odboru památkové péče MHMP sp. zn. S-MHMP 1839985/2020, č. j. MHMP 1867524/2020 ze dne 8. 12. 2020, z něhož vyplývá, že záměr leží mimo památkově chráněná území. Žalobci však mají za to, že aspekt ochrany PPR nebyl posuzován, přičemž žalovaný tuto část námitky žádným způsobem neposoudil.</p><p>339. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že jedním z podkladů napadeného rozhodnutí bylo i uvedené sdělení dotčeného orgánu na úseku státní památkové péče – odboru památkové péče MHMP. Podle něho leží pozemky záměru mimo památkově chráněná území ve smyslu § 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě tedy nebylo vydáno závazné stanovisko dotčeného orgánu, ale sdělení ve smyslu § 154 a násl. správního řádu.</p><p>340.  Žalovaný se s ohledem na odvolací námitku obrátil na příslušný dotčený orgán s žádostí o součinnost v dané věci. Tato byla poskytnuta přípisem č. j. MHMP 946447/2023 ze dne 5. 5. 2023, odbor památkové péče MHMP uvedl, že dotčené nemovitosti leží mimo Ochranné pásmo památkové rezervace v hl. m. Praze, vyhlášené rozhodnutím býv. odboru kultury NVP č. j. Kul/5-932/81 ze dne 19. 5. 1981 o určení ochranného pásma památkové rezervace v hl. m. Praze a jeho doplňkem ze dne 9. 7. 1981, kterými se určuje toto ochranné pásmo a podmínky pro činnost v něm. Pro dotčenou stavbu není dána rozhodovací pravomoc pro Ochranné pásmo PPR.</p><p>341. Podle § 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění účinném do 31. 12. 2023, vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace, nebo památkové zóny (§ 17), je povinen k zamýšlené stavbě, prodejnímu stánku, konstrukci a zařízení pro slavnostní výzdobu a osvětlení budov, jejichž umístění nepřesáhne 30 po sobě jdoucích dnů, změně stavby, terénním úpravám, umístění nebo odstranění zařízení, odstranění stavby, úpravě dřevin nebo udržovacím pracím na této nemovitosti si předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, není-li tato jeho povinnost podle tohoto zákona nebo na základě tohoto zákona vyloučena.</p><p>342. Ochranné pásmo památkové rezervace v hl. m. Praze bylo určeno pro zabezpečení kulturně historických, urbanistických a architektonických hodnot v tomto území před rušivými vlivy vyvolanými stavebními nebo jinými změnami v jejím okolí. Bylo vymezeno rozhodnutím Národního výboru hlavního města Prahy č. kul/5–932/81 o určení ochranného pásma památkové rezervace v hlavním městě Praze ze dne 19. 5. 1981 (ve znění doplňku); slouží k omezení stavebních a jiných zásahů, které by mohly ohrozit výjimečné hodnoty památkové rezervace. Jsou stanoveny celkem čtyři podmínky omezující stavby a jiné zásahy, které by narušovaly hodnotu ochranného pásma, jelikož však dotčené pozemky v ochranném pásmu památkové rezervace nestojí, nepožívají ochrany vyplývající z citovaného zákonného ustanovení. Žalobní námitka není proto důvodná.</p><p>Ad u) Dlouhodobý odpor občanů</p><p>343. Žalobci uvedli, že proti záměru intenzivní zástavby zájmového území dlouhodobě (již od roku 2010) vystupují místní občané a spolky. Proti zástavbě vzniklo několik petic. Petici „Nechceme Velké Roztyly“ předanou primátoru Pavlu Bémovi k datu 1. 10. 2010 podepsalo 1381 obyvatel. Zmocnění zástupce veřejnosti o.s. Zelené Roztyly a věcně shodné připomínky ke konceptu nového územního plánu v roce 2009, a k návrhu změny Z2722/00 Velké Roztyly v roce 2012 podepsalo 591, respektive 508 spoluobčanů. Petici proti celoměstsky významné změně územního plánu Z2867/00 pro 3. etapu Bytového parku Roztyly podepsalo 550 místních občanů 05/2014. Petici – Nesouhlas s přestavbou kotelny Gregorova na bytový dům a se zahušťováním sídliště Roztyly (z 10/2019), zahrnující rovněž nesouhlas s posuzovanou stavbou podepsalo 1464 občanů a podpořilo ji 25 místních SVJ a BD. Petici – Nesouhlas veřejnosti se směnou pozemku č. 3336/75 a realizací Parkovacího domu Gregorova, Praha – Roztyly a nesouhlas s plánovaným zahušťováním sídliště Horní Roztyly (z 8/2017) zahrnující rovněž nesouhlas s předmětnou stavbou podpořilo 513 občanů, 8 spolků a 10 SVJ/BD. Petici proti intenzivní zástavbě Roztyl (tj. proti předmětné stavbě a Bytovému parku Roztyly) podepsalo k 27.12.2019 elektronicky a fyzicky 567 občanů. Petici – Nesouhlas s přestavbou kotelny Gregorova na bytový dům a se zahušťováním sídliště Roztyly (z 10/2019), zahrnující rovněž nesouhlas s Bytovým parkem Roztyly I a II podepsalo 1464 občanů a podpořilo ji 25 místních SVJ a BD. Žalovaný se však uvedeným odmítl zabývat.</p><p>344. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že jde o námitku vůči samotnému umístění předmětné stavby, jde tedy námitku směřující do územního řízení, námitku, k níž se nepřihlíží. Dále s odkazem na § 114 odst. 1 stavebního zákona uvedl, že každý účastník tak může uplatňovat pouze námitky, které se týkají jeho nebo jím chráněných práv a zájmů, argumentovali nesouhlasem dalších osob s předmětným záměrem, když všechny tyto osoby mohly v řízení jako jeho účastníci aktivně vystoupit, není možné.</p><p>345. Žalobní námitka není důvodná. Jak správně argumentuje žalovaný, žalobcům nepřísluší hájit práva jiných, pokud jej k tomu nezmocnili. Námitka směřuje proti umístění stavby a bylo možno vzít ji na zřetel v umisťovacím řízení.</p><p>346. Nad rámec uvedeného pak soud ještě dodává (shodně jako v souvisejícím rozsudku ve věci sp. zn. 8A 57/2024), že rozpor mezi zájmem na pokojné bydlení a výstavbou nových bytů je často složitý. Na jedné straně obyvatelé stávajících čtvrtí touží po klidu a stabilitě, což může být narušeno stavebním hlukem a zvýšeným provozem. Na druhé straně je potřeba nových bytů, která je klíčová pro řešení bytové krize a zajištění dostupného bydlení pro rostoucí populaci. Výstavba nových bytů může přinést ekonomický růst a zlepšit infrastrukturu, což dlouhodobě prospívá celé komunitě.</p><p>347. Stavební úřad hraje v tomto procesu klíčovou roli. Je odpovědný za vydávání stavebních povolení, kontrolu dodržování stavebních předpisů a zajištění, že výstavba probíhá v souladu s územním plánem a dalšími právními předpisy. Úřad také zajišťuje, aby byly zohledněny veřejné zájmy a aby výstavba probíhala udržitelným způsobem, který respektuje potřeby současných i budoucích generací. V projednávané věci stavební úřad uvedenou úlohu naplnil.</p><p>Ad v) Srovnání stavby s podmínkami PSP</p><p>348. Žalobci namítli, že v dokumentaci DSP není uveden soulad projektu s Pražskými stavebními předpisy ve znění nařízení č. 14/2018 Sb. HMP, v napadeném rozhodnutí žalovaný námitku nevypořádal.</p><p>349. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že součástí projektové dokumentace je samostatná část nazvaná „B. Soulad s nařízením č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky stavby v hlavním městě Praze (Pražské stavební předpisy), ve znění nařízení č. 14/2018 Sb. hl. města Prahy“. Obsah této části dokumentace přitom zcela odpovídá jejímu názvu. Nařízením č. 14/2018 Sb. hl. m. Prahy se měnilo § 45 PSP a nově bylo doplněno § 76a (Technické specifikace pro dobíjecí stanice a čerpací stanice pohonných hmot) PSP. Dále odkázal na rozhodnutí stavebního úřadu, v němž je námitka řešena.</p><p>350. Není vadou správního rozhodnutí, pokud nadřízený úřad odkáže na odůvodnění rozhodnutí prvostupňového úřadu a s ním se ztotožní. Městský soud ověřil z rozhodnutí stavebního úřadu (stavebního povolení), že stavební úřad posoudil, zda navrhovaná stavba zmiňuje obecně technické požadavky na výstavbu podle nařízení č. 10/2016. Zejména se zabýval, zda jsou splněny požadavky na napojení na komunikace, kapacity parkování, formu a charakter parkování, odkládání jízdních kol, zásobování pitnou vodou a studny, likvidaci odpadních vod, hospodaření se srážkovými vodami, požární bezpečnost, požadavky na výšky a plochy místností, denní a umělé osvětlení, větrání, vytápění, komíny a kouřovody, vodovodní přípojky a vnitřní vodovody, kanalizační přípojky, žumpy a vnitřní kanalizace, hygienické zařízení, odpady ochrany proti hluku a vibracím, schodiště a rampy, obecné požadavky bezpečnosti uživatelů, požadavky na  stání v garážích, zábradlí, protiskluznost, ochranu před bleskem, ochranu před povodněmi a přívalovým deštěm, dále na úspory energie a tepelnou ochrana. Neshledal, že by kterékoliv z řešeného bylo v rozporu s požadavky PSP.</p><p>351. Jak vidno, řada z uvedených požadavků byla řešena v rámci vypořádání předchozích žalobních bodů konkrétně. Jelikož žalobci nenamítají, která konkrétní podmínka PSP nebyla dodržena, může městský soud v obecné rovině konstatovat, že žalovaný se dostatečně vypořádal s odvolací námitkou a žalobní námitka důvodná není.</p><p>Ad w) Absence ústního jednání</p><p>352. Žalobci namítli, že upuštění od konání ústního jednání je vadou řízení, která může mít vliv na zákonnost rozhodnutí. Ačkoliv stavební zákon umožňuje stavebnímu úřadu, aby od ústního jednání upustil podmínky, které proto stanoví v řešené věci splněny nebyly. Ústní jednání spojené s ohledáním na místě slouží k tomu, aby se stavební úřad blíže seznámil s lokalitou, ve které se má záměr nacházet a s tím, jakým způsobem bude do lokality zasaženo. Kontrolní činnost ze strany stavebního úřadu s ohledem na plánovaný záměr nebyla provedena a stavební úřad neměl dostatečnou znalost týkající se předmětného záměru.</p><p>353.  Žalobci namítli, že stavební úřad neměl podklady pro to, aby učinil závěr, že žádost o vydání rozhodnutí poskytuje dostatečné podklady. Právě rozsah záměru a počet námitek, které byly podány, byly důvodem, proč ústní jednání mělo být konáno.</p><p>354. V napadeném rozhodnutí žalovaný s odkazem na § 112 odst. 2 stavebního zákona konstatoval, že podmínky pro upuštění od stavebního záměru byly splněny.</p><p>355. Podle § 112 odst. 2 stavebního zákona od ohledání na místě, popřípadě i od ústního jednání může stavební úřad upustit, jsou-li mu dobře známy poměry staveniště a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby a stanovení podmínek k jejímu provádění. Upustí-li od ústního jednání, určí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dotčené orgány uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky, popřípadě důkazy. Zároveň je upozorní, že k později uplatněným závazným stanoviskům, námitkám, popřípadě důkazům nebude přihlédnuto.</p><p>356. Literatura k tomu uvádí: „Pro upuštění do ústního jednání je nepochybně nutnou podmínkou pouze to, aby „žádost poskytovala dostatečný podklad pro posouzení -“, tj. jen podmínka druhá, když je zcela nesporné, že účelem (výsledkem) ústního jednání může být jen definitivní posouzení (zjištění) toho, zda žádost sama poskytuje „dostatečný podklad“ pro posouzení záměru, a k tomu z výše uvedených důvodů není nutné ohledání na místě (resp. znalost skutečností při něm zjištěných); tuto skutečnost zjistí stavební úřad ze žádosti samé a případně z jednání s účastníky. Ohledání na místě bude proto ve stavebním řízení nutné provést, jen pokud stavebnímu úřadu nebudou stále ještě „dobře známy poměry staveniště“, což může být v případě, kdy neproběhlo územní řízení, z něhož, resp. po jehož provedení mu tyto poměry vždy být známy musí (viz výše), a v případě, kdy územní řízení neproběhlo, stavební úřad nebude mít tuto znalost ani ze své předchozí úřední činnosti. Lze soudit, že pro upuštění od ústního jednání je nutnou podmínkou pouze podmínka stanovená v komentovaném ustanovení jako druhá (viz výše).“ [§ 112 (Zahájení stavebního řízení). In: MALÝ, Stanislav. Stavební zákon: Komentář [Systém ASPI].  Wolters Kluwer [cit. 2025-1-29].  ASPI_ID KO183_2006CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.].</p><p>357. Ze znění § 112 odst. 2 stavebního zákona je zřejmé, že stavební úřad nemá povinnost ohledání na místě provést. Stavební úřad se může rozhodnout od ohledání na místě upustit, pokud jsou splněny zákonné podmínky – tedy pokud jsou stavebnímu úřadu dobře známy poměry staveniště a zároveň žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby a stanovení podmínek k jejímu provádění. Rozsah záměru a počet námitek není okolností, k níž by stavební úřad byl ze zákona povinen přihlédnout.</p><p>358. Žalobci nevznášejí konkrétní námitky, z nichž by bylo možno dovodit, že zákonné podmínky pro upuštění od ohledání splněny nebyly. Netvrdí, že stavební úřad poměry na stanovišti neznal ani, že sama žádost stavebníka neposkytla dostatečný podklad pro posouzení stavby a podmínek k jejímu provádění. Rovněž není namítáno, jakým konkrétním způsobem se upuštění od ohledání odrazilo ve sféře práv žalobců – co by tedy, v případě konaní ohledání vyšlo, nebo mohlo vyjít, najevo a vedlo či vést mohlo k zamítnutí žádosti. Z uvedených důvodů soud, co nedůvodnou odmítl i tuto žalobní námitku.</p><p>Ad x) Nerovnost účastníků řízení</p><p>359. Žalobci namítli, že T. H. – jeden z vlastníků a odvolatelů byl účastníkem územního řízení na předmětnou stavbu a rovněž tohoto stavebního řízení. Přesto mu bylo odepřeno postavení účastníka řízení o změně územního rozhodnutí na stavbu Bytový park Roztyly. V důsledku toho nemohl svá práva hájit. Žalovaný se vznesenou námitkou nezabýval s tím, že pravomocným usnesením stavebního úřadu bylo rozhodnuto, že Tomáš Hamouz účastníkem předmětného řízení není a změna se ho nemohla nijak dotknout. Žalobci mají za to, že rozsah účastníků je zásadní skutečností. V případě jejího porušení je dána neplatnost územního rozhodnutí i stavebního povolení.</p><p>360. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že uvedená námitka se nevztahuje k předmětnému stavebnímu řízení, v němž nyní jmenovaný odvolatel jako účastník řízení vystupuje. Vztahuje se k již pravomocnému usnesení stavebního úřadu sp. zn. OV/20/064432/Hyn, č.j. MCP11/21/015574/OV/Hyn ze dne 20. 4. 2021, resp. k rozhodnutí o odvolání sp. zn. S-MHMP 958096/2021/STR, č.j. MHMP 291323/2022 ze dne 23. 2. 2022, kdy předmětem obou písemností bylo rozhodnutí o tom, že T. H. není 34/ 42 č. j. MHMP 540034/2024, účastníkem řízení o změně územního rozhodnutí (viz výše), neboť se ho tato změna nemohla nijak dotknout.</p><p>361. Žalobní námitka není důvodná, resp. žalobci nejsou aktivně legitimováni k jejímu uplatnění. Případnému zásahu do svých práv se může bránit toliko jejich tím dotčený nositel. Pokud T. H. žalobce nezmocnil k tomu, aby za něj jeho práva uplatnili – není dán prostor se zabývat jejich případným porušením. Současně platí i to, co uvedl žalovaný – námitka se netýká tohoto řízení, o účastenství T. H. v řízení o změně územního rozhodnutí, bylo pravomocně rozhodnuto.</p><p>Ad y) Absence vlastnického práva stavebníka k pozemkům</p><p>362. Žalobci namítli, že kupní smlouva, kterou se společnosti ALBORG-DEVELOPMENT a.s., IČO 27419037 jako kupujícím uzavřela Městská část Praha 11 a jejímž předmětem byly pozemky evidované v k.ú. Chodov (parc. č. 2117/396, ostatní plocha, zeleň, o výměře 1686 m², parc. č. 2117/434, ostatní plocha, jiná plocha, o výměře 145 m², parc. č. 3322/1, ostatní plocha, jiná plocha, o výměře 7 131 m², parc. č. 3323/1, ostatní plocha, jiná plocha, o výměře 17 800 m², parc. č. 3326, vodní plocha, o výměře 22 m², parc. č. 3336/1, ostatní plocha, jiná plocha, o výměře 13 675 m², parc. č. 3336/196, ostatní plocha, jiná plocha, o výměře 2 576 m²) je absolutně neplatná, neboť podle cenové mapy by cena za předmětné pozemky byla 196 239 600,- Kč a podle znaleckého posudku č. 2015/959/23 ze dne 4. 5. 2015, č. 2015/959/23 zpracovaného spol. B.S.O. spol. s r.o., 148 200 000,- Kč,  pozemky však byly na základě rozhodnutí zastupitelstva městské části  prodány za cenu 105 435 750,- Kč, tedy za částku o 42 764 250,- Kč nižší a tedy pozemek byl prodán za cenu podstatně nižší, než byla cena v místě a čase obvyklá. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3950/2010 uvedená skutečnost způsobuje absolutní neplatnost kupní smlouvy.</p><p>363. Absolutní neplatnost působí vůči všem a stavební úřad k ní měl přihlédnout. Pokud tak neučinil postupuje v rozporu s § 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona. Dřívější stavebník ALBORG DEVELOPMENT, a.s. – nebyl vlastníkem dotčených pozemků a územní rozhodnutí ani stavební povolení nemohlo být vydáno.</p><p>364. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že z uvedených pozemků je pouze na pozemku č. parc. 3322/1 v k.ú. Chodov umístěna předmětná stavba. Jde o námitku přesahující rozsah námitek, které účastník stavebního řízení dle  § 109 písm. e) stavebního zákona (vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno), může ve stavebním řízení uplatnit, neboť se věcně nedotýká jeho vlastnických či jiných věcných práv. Pozemek č. parc. 3322/1 v k.ú. Chodov je dle katastru nemovitostí ve vlastnictví nynějšího stavebníka, společnosti YIT Roztyly s.r.o., a z údajů tohoto veřejného rejstříku je třeba vycházet.</p><p>365. Žalobní námitka není důvodná a ani přípustná. Jak již městský soud opakovaně vysvětlil, žalobci v řízení nejsou ochránci všech myslitelných práv a ani veřejného pořádku. Mohou se domáhat zrušení napadeného rozhodnutí pouze nakolik zasahuje do jejich práv.</p><p>366. Znění žalobcem odkazovaného ustanovení § 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákoníku bylo v průběhu doby změněno. Povinnost doložit vlastnické právo nebo jiné věcné právo opravňující provést stavbu byla však žadateli ukládána vždy, přičemž stavebnímu úřadu se ukládá (viz § 111 zákona) předložené doklady přezkoumat a to tak, aby ověřil, že stavbu lze provést. Stavební zákon nejen že neukládá stavebnímu úřadu provádět vlastní šetření ohledně vlastnického práva k pozemku, ale ani mu k tomu neposkytuje potřebné instrumenty. Stavební úřad není nadán oprávněním učinit si vlastní závěry o vlastnickém právu žadatele, pokud je ten dokládá výpisem z příslušného veřejného rejstříku, což v řešeném případě bylo řádně učiněno a postup stavebního úřadu je souladný se zákonem.</p><p>Ad z) Vady znaleckého posudku</p><p>367.  Žalobci namítli, že znalec Mgr. J. B. je jmenovaný pouze v oblasti geologie a nemůže se tedy vyjadřovat k otázkám z oblasti stavebnictví. Jím podaný znalecký posudek, který byl ve stavebním řízení použitý, tak nebyl vypracován oprávněnou osobou. Žalobci v podaném odvolání označili konkrétní chyby ve znaleckém posudku. Upozornili na to, že znalec neprovedl místní šetření. Nezhodnotil aktuální stav nemovitostí ve stávající zástavbě a vycházel ze zavádějících a neúplných podkladů. Žalovaný se s námitkami, které žalobci proti znaleckému posudku vznesli, v napadeném rozhodnutí řádně nevypořádal.</p><p>368. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že znalecký posudek Mgr. J. B., (viz bod 325 až 327 tohoto rozsudku) byl jedním z podkladů pro vydání rozhodnutí. Jmenovaná osoba vypracovala posudek jako znalec v oboru těžba, odvětví geologie, specializace inženýrská geologie, geomorfologie, stabilita svahů a skalních stěn, a posudek ověřila svým razítkem. Předmětem znaleckého posudku bylo posouzení předmětného stavebního záměru společně se záměrem Bytový park Roztyly II. Jednalo se přitom o posouzení vlivů záměrů včetně s nimi spojené stavební činnosti v geologicky složitém prostředí a navrženého nakládání s vodami na inženýrskogeologické a hydrogeologické poměry v území, na odtokové poměry nebo podloží a na okolní zástavbu bytových domů, rodinných domů a inženýrských sítí.</p><p>369. Závěr posudku byl takový, že výstavba záměru nebude mít negativní vliv na současnou zástavbu ulic X a Y, navržené nakládání s vodami se jeví jako nejvhodnější a stavební činnost při výstavbě nebude mít vliv na dlouhodobé inženýrskogeologické a hydrogeologické poměry v území mimo vlastní pozemek č. parc. 3322/1.</p><p>370. Žalobci ve stavebním řízení nedoložili žádný důkaz, který by závěry uvedeného znaleckého posudku hodnověrně zpochybnil.</p><p>371. Vedle již shora uvedených závěrů znaleckého posudku a sice, že stavba nebude mít vliv na dlouhodobé inženýrskogeologické a hydrogeologické poměry v území mimo vlastní pozemek č. p. 3322/1, znalec rovněž odmítl, že by poruchy na nemovitostech žalobců byly způsobeny stavbou.</p><p>372. S námitkami žalobců se žalovaný v napadeném rozhodnutí vypořádal dostatečným způsobem. Znalec se nevyjadřoval k otázkám stavby, ale posouzením vlivů obou záměrů v daném geologickém prostředí tomu jeho znalecká odbornost odpovídá. Ze strany žalobců nebyly předloženy konkrétní skutečnosti, které by správnost závěrů znaleckého posudku vyvrátily. Nelze rovněž přehlédnout relevantní okolnosti týkající se znaleckých posudku, předložených žalobci, které uvádí osoba zúčastněná na řízení o osobách těchto znalců a jejich vztahu k účastníkům řízení. Předložené znalecké posudky (B., S.) se shodují se závěry vyplývajícími z dalších podkladů, z nichž stavení úřad vycházel při vydání stavebního povolení, zejm. vyjádření společnosti INSET, technické zprávy D.2.12. KAE, K+K průzkum 28. 2. 2022, IG průzkum – Bytový park Roztyly etapa 1, fáze 1, M. S. 08/2010, Závěrečná zpráva o měření a vyhodnocení vibrací od dopravy – D. M., 0/2019, a Varianty opatření proti vibracím – D. M., 10/2020, vyjádření společnosti Metroprojekt,  podkladových rozhodnutí dotčených orgánů a dalších, jak budou níže uvedeny a dospěl k závěru, že žalovaný vzal všechny uváděné okolnosti v úvahu a řádně se s nimi vypořádal. Znalecký posudek Ing. H. a Doc. Ing. N. (osoba zúčastněná na řízení) zůstávají v kontextu všech důkazů osamoceny. Závěry, které ze znaleckého posudku Ing. H. vyplývají, nejsou podepřeny žádným dalším odborným zkoumáním.  Žalobní námitka není proto důvodná.</p><p>Ad aa) Vady posouzení prof. P. a vyjádření D. M.</p><p>373. Žalobci namítli, že se jedná toliko o posouzení, respektive zprávu autorizované osoby, tedy nikoliv znalecký posudek. Toto geotechnické posouzení je starší 10 let. Podle obsahu posouzení hydrogeologie daného území je složitá a nestabilní. V době jeho zpracování nebyly v dané oblasti stavební poruchy na okolní výstavbě. V posouzení je rovněž uvedeno, že jakoukoliv výstavbou po době 2011 nedojde k poškození okolní zástavby. V současné době je však okolní zástavba poškozena pohybem podkladních vrstev, které se projevuje trhlinami a deformacemi stavebních konstrukcí.</p><p>374.  Závěry posouzení zjevně nejsou správné. Pokud v době zpracování žádné zjevné vady a poruchy ve stávající zástavbě nebyly patrné a v současné době jsou zcela zřetelné, pak je zřejmé, že vznikly v přímé souvislosti s již provedenou zástavbou. To dokazuje, že masivnější zásahy do hydrogeologie daného území s sebou přinesou ještě závažnější poruchy stávající zástavby. Žalobci odkázali na vyjádření znalce T. H., v němž uvedl, že příčinou poškození okolních staveb může být chyba provedení stavby domů či sedání podloží. Podle znalce je však nutné brát v potaz časový souběh s prováděním prací v areálu bytový park Roztyly. Žalobci mají za to, že pohyb podloží je spojen se stavební činností a toto tvrzení se opírá o relevantní skutečnosti zjištěné v předcházejícím řízení. Žalovaný se námitkami dostatečně nezabýval a rozhodnutí je v této části nepřezkoumatelné.</p><p>375. V další části žalobní námitky žalobci poukázali na vyjádření D. M. z července 2002. Podle kterého ne všechny vibrace poškodí stavební konstrukce. K tomu žalobci uvedli, že i když strukturální hluk nemusí být nebezpečný, zcela jistě může být nepříjemný a obtěžující. Dále odkázali na str. 7 vyjádření s tím, že není prokázáno, že by realizací záměru mělo dojít ke zvýšení hladiny vibrací v celém okolí. V souhrnné technické správě je naopak uvedeno, že stavba je navržena a bude provedena způsobem, aby neohrožovala život, zdraví, zdravé životní podmínky uživatelů a neohrožovala životní prostředí nad limity obsažené ve zvláštních předpisech. Z provozu novostavby nebudou vznikat vibrace, které by negativně ovlivnily samotnou budovu, její užívání, ani sousední objekty. Žalobci namítli, že D. M. neprokázal, že realizací záměru ke zvýšení hladiny vibrací nedojde. Bylo by nutné provést měření. Rovněž žalobci mají za to, že pokud by si investor byl jist, že je vše v pořádku, odpovídající měření a pasportizaci by nechal provést.</p><p>376. Namítli, že žalovaný se s uvedenými námitkami dostatečně nevypořádal.</p><p>377. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že umístění předmětné stavby je pravomocně povoleno; přesto většina námitek odvolatelů stále směřuje proti umístění předmětné stavby. Doklad, který odvolatelé zmiňují, se nazývá Geotechnické posouzení možných vlivů výstavby na inženýrskogeologické a hydrogeologické poměry území, a byl zpracován v červnu 2011 Prof. Ing. J. P., Dr.Sc., autorizovaným inženýrem pro geotechniku, soudním znalcem v oboru inženýrská geologie, geotechnika, zakládání staveb. Tento podklad byl dále doplněn dalším vyjádřením Prof. Ing. J. P., Dr.Sc., ze dne 28.6.2011, ale i vyjádřením Dopravního podniku hl. m. Prahy ze dne 14.7.2021.</p><p>378. Posouzení dokládá, že inženýrskogeologické poměry v území byly výrazně změněny činností člověka, tj. existencí navážek a podzemních inženýrských objektů. Hydrogeologické poměry byly radikálně změněny výstavbou metra, ovšem tak, že metro rozdělilo území do dvou rajonů, přičemž Prof. Ing. J. P., Dr.Sc., tvrdí, že rajonu severně od metra se z hydrogeologického hlediska záměr nemůže dotknout. Tato skutečnost byla nicméně projednávána již v předchozím územním řízení. Stavební úřad pořídil na svůj vlastní náklad znalecký posudek Posouzení vlivu navrhované stavby Bytový park Roztyly na stávající zástavbu, který zpracoval RNDr. J. S. s odbornou způsobilostí v oboru inženýrská geologie, který závěry Prof. Ing. J. P., Dr.Sc., potvrdil.</p><p>379. Žalovaný dále uvedl, že v předchozích územních řízeních i v nyní vedeném řízení stavebním bylo prokázáno, že stavby včetně staveb ve vlastnictví žalobců trpí statickými poruchami, které jsou způsobeny pohybem podlaží pod těmito stavbami. Nepodařilo se však prokázat, že pohyb podlaží je přímo spojen se stavební činností na pozemcích stavby.</p><p>380. Co se týče vyjádření Ing. M., závěry z vyjádření nazvaného Vliv projektu bytový park Roztyly a bytový park Roztyly II na šíření vibrací do okolí, podporují závěry shora uvedené a vyvrací tvrzení žalobců.</p><p>381. Městský soud se ztotožňuje se závěry vyplývajícími z napadeného rozhodnutí. Obě vyjádření se shodují v tom, že dotčená oblast je z hydrogeologického hlediska složitá, avšak jednoznačnou příčinnou souvislost mezi stavbou a poruchami na stávající zástavbě nespatřují.</p><p>382. Žalobní námitky nejsou důvodné, neboť žalovaný se s odvolacím tvrzením řádně vypořádal, to že se závěry žalovaného žalobci nesouhlasí, ještě neznamená, že rozhodnutí není řádně odůvodněno. Nad to jde primárně o námitky relevantní v umisťovacím řízení a rovněž jde o námitky obecné. Žaloba postrádá konkrétní, právně relevantní tvrzení žalobců, že právě jejich nemovitost je vlivem stavby poškozována a že tedy je nezákonným způsobem zasahováno do jejich práv.</p><p>Ad bb) Rozpor s § 68 odst. 3 správního řádu</p><p>383. Žalobci v podané žalobě namítli, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a je v rozporu s § 68 odstavec 3 správního řádu, neboť se nevypořádalo s klíčovými námitkami, a to zejména ve vztahu k ovlivnění existující zástavby bytových, rodinných domů z okolí posuzovaného záměru z hlediska všech uživatelských parametrů spojených s pohodou bydlení. Mnoho námitek nebylo dostatečným způsobem řešeno a vypořádáno. Žalobci odkázali na konstantní judikaturu Nejvyššího správního soudu – rozsudky ze dne 6. 8. 2009, sp.zn. 9As 88/2008, ze dne 23. 7. 2009, č. j. 9As 71/2008–109 a ze dne 23. 7. 2008, č. j. 3As 51/2007–84.</p><p>384. Podle § 68 odst. 3 správního řádu, v odůvodnění se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. V případě, že podkladem rozhodnutí jsou písemnosti a záznamy, které jsou za podmínek v § 17 odst. 3 uchovávány odděleně mimo spis, v odůvodnění rozhodnutí se na tyto podklady odkáže takovým způsobem, aby nebyl zmařen účel jejich utajení; není-li to možné, uvedou se v odůvodnění rozhodnutí pouze v obecné rovině skutečnosti, které z těchto podkladů vyplývají.</p><p>385. Náležitosti odůvodnění rozhodnutí správních úřadů jsou předmětem obsáhlé judikatury správních soudů. Vedle rozsudků citovaných žalobci lze uvést řadu dalších (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 6. 2005, č. j. 2 Azs 391/2004–62, ze dne 21. 8. 2008, č. j. 7 As 28/2008–76, ze dne 28. 5. 2009, č. j. 9 Afs 70/2008 – 13, ze dne 24. 4. 2014, č. j. 7 Afs 85/2013 – 33, ze dne 3. 4. 2014, č. j. 7 As 126/2013 – 19, ze dne 21. 5. 2015, č. j. 7 Afs 69/2015–45, ze dne 17. 1. 2013, č. j. 1 Afs 92/2012–45), včetně rozhodnutí krajských soudů či soudu Ústavního, který odůvodnění rozhodnutí chápe jako součást práva na právní ochranu (spravedlivý proces) (viz např. III. ÚS 35/99 či I. ÚS 3006/15) a označuje jej také za ústavní princip (IV. ÚS 1787/13).</p><p>386. Rozhodnutí správních orgánů musí vždy obsahovat právní a skutkové důvody, které vedly k rozhodnutí správního orgánu, tak aby byly pravdivě uvedeny podstatné argumenty správního orgánu a aby se odůvodnění vypořádávalo se všemi argumenty účastníků správního řízení.</p><p>387. Rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů je takové, z jehož odůvodnění není seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti tvrzené účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl a jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů.</p><p>388. Městský soud popsané vady nepřezkoumatelnosti v případě napadeného rozhodnutí neshledal. Z napadeného rozhodnutí je zřejmé, z jakých právně významných skutkových okolností žalovaný při svém rozhodování vycházel, které konkrétní podklady vzal při svém rozhodování v úvahu, jak na zjištěné skutečnosti aplikoval relevantní právní úpravu a jakými úvahami se při interpretaci a aplikaci právních předpisů řídil.</p><p>389. Žalovaný se podrobně vypořádal se vznesenými odvolacími námitkami. V případech uváděných v napadeném rozhodnutí konkrétně doplnil odvolací řízení vyžádáním nezbytných vyjádření nadřízených orgánů. Není vadou napadeného rozhodnutí, pokud v případě, že se jeho závěry zcela shodují se závěry rozhodnutí prvostupňového na ně odkázal.</p><p>390. Jak přiléhavě cituje osoba zúčastněná na řízení z recentního rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 21. 5. 2024, č. j. 57 A 7/2024–31, „Rozhodnutí není nepřezkoumatelné, pokud se správní orgán zabýval podstatou námitek účastníka řízení a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka za správnou, aniž výslovně v odůvodnění rozhodnutí reaguje na všechny myslitelné aspekty vznesené námitky nebo námitky vedlejší či související se základní námitkou. Správní orgány nejsou povinny vypořádat se s každou dílčí námitkou, pokud proti tvrzení účastníka řízení postaví právní názor, v jehož konkurenci námitky jako celek neobstojí“.</p><p>391. Městský soud tedy co nedůvodnou zamítl i poslední žalobní námitku. Městský soud nevyhověl všem důkazním návrhům žalobců (označenými jako bod 3 až 13 v podané žalobě). Řízení o správní žalobě je řízením, v němž je, na základě námitek žalobce, přezkoumávána zákonnost správního rozhodnutí. Odstraňování sporných skutkových okolností prováděním dokazování, není pro soudní řízení správní primární. Pokud by soud shledal tak závažné pochyby o skutkových zjištění správního orgánu, napadené rozhodnutí by zrušil a další dokazování by pak podle pokynu a vysloveného právního názoru prováděl právě tento orgán. V projednávané věci však taková situace nenastala. Pro rozhodnutí ve věci byl zcela dostačující obsah správního spisu, k vypořádání žalobních námitek městský soud k důkazům provedl znalecké posudky (H., B., N., S., V.) a rovněž fotodokumentaci předloženou žalobci. Další důkazy – zejména Usnesení zastupitelstva městské části Praha 11, uliční listy k dopravní studii, faktury za provedenou rekonstrukci stavby, nepokládal za relevantní.</p><p>IV.</p><p>Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení</p><p>392. S ohledem na vše shora uvedené dospěl soud k závěru, že rozhodnutí žalovaného, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto, bylo vydáno v souladu se zákonem a shora uvedené žalobní námitky uplatněné žalobcem nejsou důvodné. Soudu tedy nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítnout.</p><p>393. Výrok o nákladech řízení má oporu v § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce v řízení úspěšný nebyl, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší. Žalovanému, který měl v řízení plný úspěch, však žádné náklady spojené s tímto řízením nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly, proto soud rozhodl, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává.</p><p>394. Soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení osobě zúčastněné – stavebníkovi, který byl zastoupen advokátem a od nějž soud vyžádal sdělení o aktuální situaci ohledně realizace záměru Bytový park Roztyly II. I když se jedná o výzvu, kterou soud ve vztahu k zúčastněné osobě učinil (§60 odst. 5 s.ř.s.), má soud za to, že zaslání stručné odpovědi je natolik jednoduchý a administrativně nezatěžující úkon, že náhradu nákladů řízení není osobě zúčastněná na řízení na místě přiznat.</p><p>Poučení:</p><p>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.</p><p>Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.</p><p>Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.</p><p>V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.</p><p>Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.</p><p>Praha 26. únor 2025</p><p>JUDr. Slavomír Novák v.r.</p><p>předseda senátu</p><p>Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.</p></div>", "next": 209785}