Kárný návrh uvádí, že po podání obžaloby ke dni 13. 11. 2013 a předložení spisu soudci ze strany kanceláře ke dni následujícímu učinil soudce první úkon až dne 28. 2. 2014; dále spis ponechal u sebe bez pohybu v době od 12. 3. 2014 nejméně k datu poslední kontroly provedené dne 12. 8. 2014.
Ze spisu vyplývá, že dne 13. 11. 2013 byla doručena obžaloba pro přečin krádeže ve stádiu pokusu a přečin poškození cizí věci. Referátem ze dne 12. 2. 2014 dán pokyn „Vyžádej spisy, popř. TP s PM + datem doručení obv.: 1) OS P9 – 121 T 93/2013; 2) OS P4 – 4 T 178/2013; 3) OS P1 – 67 T 232/2013“. Ve spise je dále poznámka ze dne 27. 2. 2014: „Proč nebylo vypraveno?“, za kterou je záznam „Spis u soudce od 14. 11. 2013“. Následuje razítko vypraveno dne 28. 2. 2014. Dne 11. 3. 2014 doručen dotaz OSZ, kdy mohou očekávat nařízení hlavního líčení. Spis dále obsahuje opis z RT ze dne 30. 4. 2014, za nímž následuje až referát ze dne 14. 8. 2014 – založ rozhodnutí OS P1 a P4 dle ref. na č. l. 110. Usnesením ze dne 29. 8. 2014 Mgr. Č. zastavil trestní stíhání obviněného, neboť trest, k němuž by mohlo vést, „je zcela bez významu vedle trestu, který ho podle očekávání postihne“.
Obsah spisu dokládá výrazné překročení lhůty k učinění prvního úkonu ve věci (o více jak 2 měsíce), což dle kárného soudu dosahuje intenzity kárného provinění. I v dalším období zjevně docházelo k neodůvodněným průtahům, soud je přitom opět vázán vymezením skutku v kárném návrhu, tj. lze konstatovat nečinnost od 12. 3. 2014 do 12. 8. 2014, která má, vzhledem ke své délce a dalším okolnostem, intenzitu kárného provinění.
30) 3 T 153/2013 – obžalovaný N. X. C.
Kárný návrh uvádí, že nejméně ke dni poslední kontroly provedené dne 12. 8. 2014 kárně obviněný ve věci neučinil žádný úkon, ač napadla již ke dni 21. 11. 2013 a spis mu byl ještě téhož dne kanceláří předložen.
Obsahem spisu je pouze obžaloba ze dne 13. 6. 2011 (doručená dne 1. 7. 2011) ve věci 2 T 108/2011, za níž následuje list z protokolu nijak nespecifikovaného hlavního líčení, v němž je uvedeno, že bylo vyhlášeno usnesení, že věc obž. N. X. C. se vylučuje k samostatnému projednání. Jak je ovšem uvedeno na obálce kopie spisu, tato věc byla vyloučena z věci sp. zn. 3 T 120/2012 uvedené pod bodem 9) kárného návrhu (jež sama vznikla vyloučením z věci sp. zn. 2 T 108/2011). Ze spisu v uvedené věci sp. zn. 3 T 120/2012 pak vyplývá, že se jedná o protokol z hlavního líčení ze dne 21. 11. 2013, kdy bylo právě mj. vyhlášeno usnesení o vyloučení věci shora uvedeného obžalovaného k samostatnému projednání a rozhodnutí. Ovšem toto usnesení bylo Mgr. Č. vyhotoveno až dne 26. 3. 2014 [viz bod 9) výše]. V poskytnuté kopii spisu sp. zn. 3 T 153/2013 za zmiňovaným listem z protokolu o HL, na němž je zachyceno usnesení o vyloučení věci, následuje jen referát ze dne 14. 8. 2014 – „volej senát p. Č. + žena, - NVZ – zastavení tr. řízení“.
Při zohlednění rovněž obsahu spisu sp. zn. 3 T 120/2012 je dle kárného soudu zřejmé, že ve věci sp. zn. 3 T 153/2013 skutečně došlo k neodůvodněnému průtahu od 22. 11. 2013 do 14. 8. 2014, resp. vzhledem k vázanosti soudu kárným návrhem, do dne 12. 8. 2014, přičemž toto pochybení dosahuje intenzity kárného provinění.
31) 3 T 155/2013 – obviněný P. H.
Dle kárného návrhu Mgr. Č. u věci napadlé ke dni 26. 11. 2013 a předložené kanceláří soudci dne 28. 11. 2013 učinil první úkon až dne 28. 2. 2014; dále po řádném předložení spisu ze strany jeho kanceláře ponechal věc bez jakéhokoliv úkonu v době od 24. 3. 2014 do 22. 7. 2014.
Dle spisu byl dne 26. 11. 2013 doručen návrh na potrestání pro přečin krádeže. Referátem ze dne 27. 2. 2014 dán pokyn „Vyžádej spisy, popř. rozhodnutí s PM: OS Praha západ – 14 T 101/2013; 9 T 56/2013. Lhůta: vyřízení žádosti“ (dle kontrolního razítka došlo a bylo vypraveno dne 28. 2. 2014). Dne 4. 3. 2014 doručen trestní příkaz Okresního soudu Praha-západ ve věci sp. zn. 14 T 101/2013. Dne 18. 7. 2014 dán pokyn „CEV, CEO, RT – obviněný“, kanceláři doručený dne 22. 7. 2014. Dne 14. 8. 2014 zadal Mgr. Č. pokyn „Vyžádej tato rozhodnutí OS P- západ 1 T 184/2013; OS P5 - 38 T 107/2013, 1 T 184/2013“.
Ve věci došlo k překročení lhůty k učinění prvního úkonu o více jak 2 měsíce, dle kárného soudu se tedy jedná o kárné provinění. I v dalším období zjevně docházelo k průtahům, a to minimálně v době od 24. 3. 2014 do 22. 7. 2014, což za daných okolností dosahuje intenzity kárného provinění.
32) 3 T 157/2013 – obžalovaní 1) T. K., 2) T. K.
Dle kárného návrhu Mgr. Č. u věci napadlé dne 28. 11. 2013 provedl první úkon až dne 31. 1. 2014, ač mu byl spis kanceláří předložen ke dni 29. 11. 2013; následně ponechal u sebe spis bez úkonu v době od 24. 3. 2014 do 22. 7. 2014.
Ze spisu vyplynulo, že dne 28. 11. 2013 byla doručena obžaloba pro přečin krádeže ve stádiu pokusu spolupachatelstvím a přečin poškození cizí věci spolupachatelstvím. Dne 30. 1. 2014 vydán trestní příkaz (právní moc ve vztahu k obž. K. měl nabýt dne 26. 3. 2014, vyznačeno dne 9. 5. 2014). Pokyn k vypravení zadán dne 31. 1. 2014, téhož dne vypraveno. Dne 6. 2. 2014 doručen odpor OSZ do výroku o trestu obž. K. Dne 17. 2. 2014 a 20. 2. 2014 se zásilky adresované obžalovaným vrátily jako nedoručené. Dne 17. 3. 2014 se vrátila zásilka adresovaná obž. K. Dne 19. 6. 2014 doručen dotaz OSZ, kdy lze očekávat stanovení termínu hlavního líčení. Následuje opis z evidence RT ze dne 22. 7. 2014, za nímž je založen referát ze dne 21. 7. 2014, doručený kanceláři dne 23. 7. 2014, k nařízení hlavního líčení na 2. 9. 2014. Na hlavním líčení dne 2. 9. 2014 byl vyhlášen rozsudek.
Kárný senát dospěl k závěru, že lze souhlasit s kárným návrhem. První úkon Mgr. Č. učinil více jak měsíc po uplynutí lhůty a i v následném období se dopustil neodůvodněných průtahů (od 24. 3. 2014 do 22. 7. 2014).
33) 3 T 158/2013 – obžalovaný kpt. Mgr. J. B.
Dle kárného návrhu Mgr. Č. u věci napadlé dne 29. 11. 2013 a předložené kanceláří soudci ke dni 2. 12. 2013 učinil první úkon až dne 20. 2. 2014.
Dle obsahu spisu byla dne 29. 11. 2013 doručena obžaloba pro přečin podvodu. Dne 9. 12. 2013 MSZ v Praze doplnilo materiály. Dne 31. 12. 2013 Mgr. Č. vydal trestní příkaz, za ním následuje nedatovaný referát k vypravení a nedatované razítko, v předložené kopii spisu chybí i doručenky, či jakékoliv doklady o vypravení. Dne 25. 2. 2014 doručen odpor obž. Dne 17. 3. 2014 doručen návrh obž. na doplnění dokazování. Rozsudek byl vyhlášen na hlavním líčení dne 18. 7. 2014.
Kárný senát shledal, že vytýkané kárné provinění nelze z obsahu spisu s jistotou potvrdit. Není z něj zřejmé, kdy byl trestní příkaz předán kanceláři k vypravení. Pokud by k tomu došlo již dne 31. 12. 2013, i tak by byla lhůta dle § 181 odst. 3 tr. ř. překročena o 11 dní, což by ovšem samo o sobě v dané věci nedosahovalo intenzity kárného provinění (i vzhledem k době svátků).
34) 3 T 159/2013 – obvinění 1) D. S., 2) T. D.
Kárný návrh uvádí, že Mgr. Č. ponechal u sebe spis bez úkonu a pohybu v obdobích od 5. 3. 2014 do 15. 4. 2014 a od 10. 6. 2014 do 22. 7. 2014.
Dle soudního spisu byl dne 5. 12. 2013 doručen návrh na potrestání pro přečin krádeže. Referátem ze dne 10. 1. 2014 dán pokyn k zaslání žádosti PMS ČR o zjištění možnosti výkonu trestu OPP. Referátem ze dne 12. 2. 2014 dán pokyn - urguj PMS. Dne 28. 2. 2014 doručena nedoporučující zpráva PMS k uložení trestu OPP, za níž následuje referát ze dne 15. 4. 2014 k nařízení hlavního líčení na 10. 6. 2014. Na hlavním líčení dne 10. 6. 2014 Mgr. Č. nebyl přítomen, v protokolu uvedeno, že se hlavní líčení odročuje na neurčito z důvodu náhlého onemocnění předsedy senátu. Referátem ze dne 18. 7. 2014 nařízeno hlavní líčení na 19. 9. 2014 (dle kontrolního razítka došlo kanceláři dne 22. 7. 2014 a bylo vypraveno dne 23. 7. 2014).
Kárný senát shledal, že vymezená období nečinnosti nejsou natolik dlouhá, aby dosahovala intenzity kárného provinění.
35) 3 T 160/2013 – obviněná P. Z.
Dle kárného návrhu zůstal spis bez pohybu a jakéhokoliv úkonu u soudce v obdobích od 9. 1. 2014 do 17. 3. 2014 a od 19. 5. 2014 nejméně k datu poslední kontroly provedené dne 12. 8. 2014.
Nejvyšší správní soud ze spisu zjistil, že dne 9. 12. 2013 byl doručen návrh na potrestání pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí. Dne 30. 12. 2013 Mgr. Č. vydal trestní příkaz. Dne 8. 1. 2014 doručen odpor obv. obsahující sdělení, že „[p]oddaný odpor bude bez zbytečného odkladu obhájcem obviněné odůvodněn a budou soudu předloženy listiny, které prokáží, že obviněná se žádného přečinu nedopustila“. Následuje referát ze dne 16. 3. 2014 (předaný kanceláři dne 17. 3. 2014), jímž bylo nařízeno hlavní líčení na 8. 4. 2014. Dne 20. 1. 2014 doručeno podání poškozeného J. B. prostřednictvím jeho zmocněnkyně JUDr. A. T. Dne 13. 3. 2014 doručeno sdělení JUDr. A. T., že vypověděla plnou moc k zastupování poškozeného v dané trestní věci. Dne 20. 3. 2014 doručena omluva obhájce obv. z hlavního líčení nařízeného na 8. 4. 2014. Referátem ze dne 12. 5. 2014 dán pokyn – připoj k nahlédnutí spis 15 P 100/2012. Navazuje úřední záznam ze dne 19. 5. 2014 „spis u soudce k nadiktování rozhodnutí“. Dne 30. 6. 2014 doručen e-mail OSZ s dotazem, kdy bude nařízeno hlavní líčení. Dne 6. 8. 2014 doručen formální dotaz OSZ, jaké překážky brání nařízení hlavního líčení a kdy bude nařízeno. Referátem ze dne 14. 8. 2014 nařízeno hlavní líčení na 16. 10. 2014.
Kárný soud shledal v této věci nečinnost v obdobích od 9. 1. 2014 do 17. 3. 2014 a od 19. 5. 2014 do 14. 8. 2014, resp., při vázanosti kárným návrhem, do 12. 8. 2014. Tato nečinnost ve svém souhrnu představuje kárné provinění.
36) 3 T 161/2013 – obviněný J. M.
Dle kárného návrhu Mgr. Č. u věci napadlé dne 11. 12. 2013 provedl první úkon soudce podle údajů obsažených v rejstříku ISAS až dne 25. 2. 2014, ač mu byl spis kanceláří předložen bez prodlev ke dni 12. 12. 2013; dále spis zůstal u soudce bez pohybu od 11. 4. 2014 nejméně do 21. 5. 2014, jak je datován referát soudce (podle záznamu kanceláře však došlo k faktickému předložení spisu soudcem až dne 26. 5. 2014), a od 23. 6. 2014 dosud k datu poslední kontroly provedené dne 12. 8. 2014; současně na podkladě stížnosti státní zástupkyně na průtahy v řízení řešené pod spisovou značkou 32 St 56/2014 bylo zjištěno, že soudce nejprve ve věci chtěl rozhodnout trestním příkazem, tento byl vyznačen v ISASu jako vydaný dnem 30. 12. 2013, avšak k jeho vyhotovení a rozeslání (minimálně obvodnímu státnímu zastupitelství) došlo až dnem 7. 2. 2014, následně pak rozhodl o tom, že vydaný a státnímu zástupci doručený trestní příkaz bude „anulován“, dal kanceláři pokyn k jeho vymazání z elektronicky uložených dokumentů v systému ISAS a k jeho vynětí ze spisu, poté dne 25. 2. 2014 rozhodl ve věci usnesením o vrácení věci státnímu zástupci k došetření. K této části kárného návrhu navrhovatel uvádí, že se jím kárně obviněný dopustil zaviněného jednání, jímž narušil důstojnost soudcovské funkce ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích.
Ze spisu kárný soud zjistil, že dne 11. 12. 2013 byl doručen návrh na potrestání pro přečin poškození cizí věci. Za ním následuje až usnesení ze dne 18. 2. 2014, jímž se věc vrací OSZ k došetření, následuje nedatovaný referát k vypravení (s kontrolním razítkem kanceláře - došlo dne 24. 2. 2014, vypraveno dne 25. 2. 2014). Dne 27. 2. 2014 doručena blanketní stížnost OSZ. Dne 28. 2. 2014 dán pokyn – „Dej na lhůtu – 10 dní“. Dne 7. 3. 2014 doručeno zdůvodnění stížnosti, podle něhož soudce dne 30. 12. 2013 v této věci vydal trestní příkaz, kterým obv. uznal vinným podle návrhu na potrestání a uložil mu trest obecně prospěšných prací ve výměře 150 hodin a povinnost uhradit způsobenou škodu. Dne 7. 2. 2014 SZ podal proti TP odpor pro zmatečnost odsuzujícího výroku. Dne 26. 2. 2014 bylo OSZ doručeno usnesení o vrácení věci k došetření dle § 314c odst. 1 písm. a) za použití § 188 odst. 1 písm. e) tr. ř. Dne 27. 2. 2014 SZ podal stížnost. Soudce měl postupovat dle § 314g tr. ř. – podáním odporu se TP ruší a soud ve věci nařídí HL. Z tohoto důvodu SZ navrhuje zrušení napadeného usnesení obvodního soudu. Dne 19. 3. 2014 Mgr. Č. předkládá stížnost OSZ městskému soudu. Městský soud usnesením ze dne 2. 4. 2014 napadené usnesení zrušil a soudu uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl (doručeno dne 10. 4. 2014). Městský soud přitom uvedl, že zmiňované písemnosti týkající se TP nejsou ve spise zažurnalizovány, a pokud je státní zástupce doloží, je možno následně činit úvahu o tom, zda byly ze spisu odstraněny záměrně nebo chybou. Referátem ze dne 21. 5. 2014 udělen pokyn k rozeslání usnesení a zaslání přípisu PMS ČR (dodán kanceláři dne 26. 5. 2014). Dne 3. 6. 2014 doručena doporučující zpráva PMS. Dne 23. 6. 2014 doručen dotaz OSZ, jaké překážky brání nařízení hlavního líčení a kdy bude nařízeno. Dne 30. 7. 2014 doručen opětovný dotaz OSZ.
Navrhovatel v dané věci spatřoval kárné provinění jednak v průtazích a jednak v manipulaci se spisem. Pokud jde o průtah v souvislosti s učiněním prvního úkonu ve věci, kárný soud shledal, že jej nelze na základě skutečností, které dodatečně vyšly najevo, potvrdit v období od nápadu návrhu na potrestání do vydání usnesení o vrácení věci státnímu zástupci k došetření, neboť tomuto úkonu předcházelo vydání trestního příkazu, jakkoli ho posléze Mgr. Č. nechal ze spisu odstranit. Nečinnost v období od 11. 4. 2014 do 26. 5. 2014 a od 4. 6. 2014 do 12. 8. 2014 lze ve svém souhrnu a s ohledem na okolnosti této věci považovat za kárné provinění. Pokud jde o manipulaci se spisem, má ji kárný soud zejména na základě důkazů obsažených ve spise sp. zn. 3 T 161/2013 a ve stížnostním spise sp. zn. 32 St 56/2014, který byl navrhovatelem kárnému soudu rovněž předložen, a dále na základě výpovědi svědkyně D. S. na jednání kárného soudu dne 18. 2. 2015 za prokázanou. Jak totiž vyplývá z uvedeného stížnostního spisu, na základě stížnosti příslušné státní zástupkyně JUDr. J. bylo jednání kárně obviněného řešeno vedením obvodního soudu. Místopředseda soudu Mgr. Steiner v dané věci e-mailem ze dne 4. 8. 2014 JUDr. J. sdělil, že je zjevné, že ve věci dochází k neodůvodněným průtahům a věc bude společně s dalšími řešena podáním kárného návrhu. Dále uvedl, že spisový materiál ani systém ISAS neobsahují žádnou zmínku o tom, že by zdejší soud měl dne 30. 12. 2013 ve věci vydat trestní příkaz, proti němuž by byl následně podán odpor. Požádal proto OSZ o doložení těchto skutečností. Dne 4. 8. 2014 OSZ zaslalo kopii trestního příkazu ze dne 30. 12. 2013, doručenou OSZ dne 7. 2. 2014, a kopii odporu ze dne 7. 2. 2014 doručeného OS pro Prahu 6 dne 10. 2. 2014 (uvedené dokumenty jsou založeny ve stížnostním spise sp. zn. 32 St 56/2014). Kárně obviněný v průběhu ústního jednání dne 21. 1. 2015 trval na tom, že dne 30. 12. 2013 vydal trestní příkaz a v zápětí dospěl k závěru, že pro něj ve spise není dostatečná opora a rozhodl se věc vrátit státnímu zástupci k došetření. Trestní spis s trestním příkazem tedy dal uvedeného dne vedoucí kanceláře a poté, co si to rozmyslel, spis jí téhož dne vzal a šel požádat dozorčí úřednici paní S., aby tento trestní příkaz zrušila. V té době ovšem dle svého tvrzení nevěděl, nebo si neuvědomil, že vedoucí kanceláře už tento trestní příkaz rozeslala státnímu zástupci. Dle kárně obviněného tak nešlo o žádnou manipulaci. Na dotaz předsedy senátu, proč tedy následně ze spisu zmizel i odpor státní zástupkyně, kárně obviněný uvedl, že o odporu nevěděl a žádné listiny ze spisu neodstraňuje.
Z výstupu šetření z databáze ISAS provedeného správkyní této databáze ve spolupráci s firmou CCA předloženého kárnému soudu navrhovatelem vyplynulo, že trestní příkaz s datem 30. 12. 2013 byl v ISASu vyznačen dne 31. 12. 2013, dne 7. 2. 2014 bylo zapsáno doručení státnímu zastupitelství a ke smazání vyznačeného trestu došlo až dne 25. 2. 2014. Pravdivost těchto zjištění taktéž dokládá výpověď jmenované svědkyně, která zdůraznila, že Mgr. Č. o odeslání trestního příkazu státnímu zastupitelství v únoru 2014 věděl, neboť jej na to výslovně upozornila. Kárný senát tedy neuvěřil tvrzení kárně obviněného, že ihned po vyznačení trestního příkazu dne 30. 12. 2013 se snažil své pochybení napravit a tentýž den nechal uvedený trestní příkaz zrušit a odstranit ze spisu. Kárný senát naopak dospěl k závěru, že tyto zásahy byly činěny až v únoru 2014, a to po vypravení předmětného trestního příkazu, o němž Mgr. Č. nepochybně věděl. Předmětný pokus o manipulaci se spisem dle kárného soudu představuje velmi závažné jednání kárně obviněného, které je ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích nejen zaviněným porušením jeho povinností, jímž ohrozil důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů, ale zároveň i zaviněným jednáním, jímž byla narušena důstojnost soudcovské funkce.
37) 3 T 165/2013 – obviněný J. D.
Kárný návrh uvádí, že po přidělení návrhu na potrestání pro trestný čin podle § 196 odst. 1 trestního zákoníku dne 18. 12. 2013 ponechal spis ode dne 19. 12. 2013 zcela bez úkonu uložený u sebe až do dne 17. 3. 2014, kdy nařídil hlavní líčení na den 24. 4. 2014.
Dle spisu byl dne 18. 12. 2013 doručen návrh na potrestání pro přečin zanedbání povinné výživy. Následuje referát k nařízení hlavního líčení na 24. 4. 2014, z předložené kopie spisu ovšem není patrné datum referátu a jeho dodání kanceláři - zakryto kopiemi doručenek (datum vypravení zřejmě 17. 3. 2014; dle doručenky OSZ doručeno dne 19. 3. 2014). Za referátem následují výpisy z CESO a RT ze dne 17. 3. 2014. Hlavní líčení dne 24. 4. 2014 bylo dle protokolu odročeno na 18. 7. 2014 za účelem opětovného předvolání obviněného.
Kárný soud shledal, že tvrzení o délce nečinnosti obsažené v kárném návrhu nelze z předložené ověřené kopie spisu zcela jednoznačně prokázat, a vyžádal si proto od navrhovatele originál předmětného spisu, z něhož při jednání dne 21. 1. 2015 ověřil, že referát Mgr. Č. k nařízení hlavního líčení je datován dnem 16. 3. 2014 a kanceláři byl doručen dne 17. 3. 2014. Jedná se tedy o výrazné překročení zákonné lhůty k nařízení hlavního líčení, které má intenzitu kárného provinění.
38) 3 T 168/2013 – obvinění 1) M. T., 2) M. T.
Dle kárného návrhu u věci napadlé dne 27. 12. 2013 a předložené soudci ze strany kanceláře ke dni 30. 12. 2013 soudce učinil první úkon až dne 28. 2. 2014.
Nejvyšší správní soud zjistil, že dne 27. 12. 2013 byl doručen návrh na potrestání pro přečin krádeže spolupachatelstvím. Ve spise jsou založeny výpisy z OR a ŽR ze dne 27. 2. 2014, za nimiž následuje trestní příkaz a referát k vypravení ze dne 27. 2. 2014 (dle kontrolního razítka došlo kanceláři a bylo vypraveno dne 28. 2. 2014). Dne 12. 3. 2014 podán odpor OSZ do výroku o trestu.
První úkon ve věci byl učiněn víc jak měsíc po uplynutí zákonné lhůty, dle kárného soudu se tedy jedná o kárné provinění.
39) 3 T 170/2013 – obžalovaný B. B.
Dle kárného návrhu Mgr. Č. u věci napadlé dne 31. 12. 2013 provedl první úkon soudce až dne 28. 2. 2014, ač mu byl spis kanceláří bez prodlení předložen v den doručení obžaloby.
Dle spisu byla dne 31. 12. 2013 doručena obžaloba pro přečin zanedbání povinné výživy. Referátem ze dne 27. 2. 2014 dán pokyn „Vyžádej spisy, popř. rozhodnutí s PM: 1) OS P8 – 2 T 10/2013; 2) OS P6 - 41 T 5/2013. Lhůta: vyřízení žádosti“ (dle razítka došlo kanceláři dne 28. 2. 2014). Následuje referát ze dne 14. 4. 2014 k nařízení hlavního líčení na 5. 6. 2014. Hlavní líčení dne 5. 6. 2014 bylo odročeno na 12. 6. 2014 z důvodu zdravotní indispozice soudce, což přítomní vzali na vědomí.
Kárný soud dospěl ke stejnému závěru jako v předchozím případě. Jedná se tedy o kárné provinění.
40) 3 T 5/2014 – obžalovaní 1) P. Š., 2) J. Š.
Dle kárného návrhu u věci napadlé dne 22. 1. 2014 první úkon soudce provedl až dne 24. 2. 2014, ačkoliv mu kancelář spis předložila bez prodlevy ke dni 23. 1. 2014; dále měl spis u sebe bez pohybu a zůstal nečinný v době od 24. 2. 2014 do 15. 4. 2014.
Kárný soud ze spisu ověřil, že dne 22. 1. 2014 byla doručena obžaloba pro přečin zanedbání povinné výživy, obviněný byl stíhán v postavení uprchlého. Dne 30. 1. 2014 doručeno sdělení OSZ, že vychází z výživného ve výši 1.000 Kč, neboť zvýšení výživného bylo doručeno fikcí, a nemá tedy vliv na trestní řízení. Referátem ze dne 21. 2. 2014 udělen pokyn „CEO, CEV – obviněný – poté předložit k vydání usnesení dle § 302 tr. ř.“ (dle kontrolního razítka došlo kanceláři a bylo vypraveno dne 24. 2. 2014). Za výpisy ze dne 24. 2. 2014 následuje až referát ze dne 14. 4. 2014 - RT, CESO – obžalovaný, následují výpisy ze dne 15. 4. 2014. Spis dále obsahuje referát ze dne 6. 5. 2014 – Učiň dotazy ohledně pobytu obviněného P. Š., nar. X, /uprchlý/ I. CEV – zda neprochází evidencí, II. Dle CEO na rodinné příslušníky obviněného – přípis o sdělení místa pobytu s hrozbou, že v případě nevyhovění výzvě může být uložena pořádková pokuta ve výši 50.000 Kč. III. PŘÍPIS: 1) ÚMČ – dle trvalého pobytu; 2) ČSSZ; 3) Úřad práce ČR, zda nemají kontaktní údaje. Následuje pokyn ze dne 14. 8.2014 k nařízení hlavního líčení na 11. 9. 2014 – obžalovaný uprchlý P. Š. – vyvěs předvolání na ÚD – dne 18. 8. 2014 vyvěšeno na úřední desce předvolání k HL + obžaloba. Na hlavním líčení dne 11. 9. 2014 vyhlášen rozsudek.
Dle obsahu spisu Mgr. Č. učinil první úkon ve věci dne 24. 2. 2014, čímž byla zákonná lhůta překročena pouze o 12 dní, což by samo o sobě nedosahovalo intenzity kárného provinění, jednalo se však pouze o žádost o lustraci v CEO a CEV, na kterou navazuje až referát ze dne 14. 4. 2014, doručený kanceláři dne 15. 4. 2014. Kárný soud tedy za daných okolností dospěl k závěru, že nedodržení lhůty dle § 181 odst. 3 tr. ř. a následný průtah v době od 25. 2. 2014 do 15. 4. 2014 představují kárné provinění.
41) 3 T 9/2014 – obžalovaný P. K.
Dle kárného návrhu zůstal spis bez pohybu u soudce v obdobích od 19. 2. 2014 do 18. 4. 2014, od 18. 4. 2014 do 22. 5. 2014 a od 3. 7. 2014 nejméně do data poslední kontroly vykonané dne 12. 8. 2014.
Z obsahu spisu vyplynulo, že dne 29. 1. 2014 byla doručena obžaloba pro přečin podvodu. Dne 30. 1. 2014 vydán trestní příkaz. Referátem ze dne 16. 4. 2014 udělen pokyn – I. založ doručenky, 2. Závada na č. l. 80 do DS. Následuje úřední záznam ze dne 17. 4. 2014 nemá DS. Ve spise jsou dále založeny zásilky, které byly vráceny jako nedoručené či nevyzvednuté, a to dne 18. 2. 2014 zásilka adresovaná poškozené a dne 20. 2. 2014 zásilka adres. obž. Dne 22. 5. 2014 vypravena žádost o doručení zásilky prostřednictvím PČR. Dne 27. 6. 2014 byla tato zásilka vrácena, neboť se PČR nepodařilo doručit. Dne 14. 8. 2014 vydán na obž. příkaz k zatčení.
Kárný soud shledal nečinnost v období od 21. 2. 2014 do 16. 4. 2014, od 18. 4. 2014 do 22. 5. 2014 a od 3. 7. 2014 (data podle kárného návrhu) do 12. 8. 2014. Tyto nečinnosti mají ve svém souhrnu intenzitu kárného provinění.
42) 3 T 10/2014 – obviněný Š. P.
Dle kárného návrhu zůstal spis bez pohybu u soudce v době od 28. 4. 2014 nejméně do data poslední kontroly provedené dne 12. 8. 2014.
Dle obsahu spisu byl dne 31. 1. 2014 doručen návrh na potrestání pro přečin zanedbání povinné výživy. Referátem ze dne 12. 2. 2014 dán pokyn k zaslání přípisu PMS ČR k zjištění stanoviska k výkonu trestu OPP. Dne 26. 2. 2014 doručeno doporučující stanovisko PMS ČR. Dne 31. 3. 2014 Mgr. Č. vydal trestní příkaz. Dne 22. 4. 2014 doručen odpor obv., za nímž následuje až referát ze dne 14. 8. 2014 k nařízení hlavního líčení na 11. 9. 2014. Hlavní líčení dne 11. 9. 2014 bylo po výslechu obv. odročeno na 6. 11. 2014 za účelem opětovného předvolání svědkyně.
Vytýkaný průtah od 28. 4. 2014 do 12. 8. 2014 odpovídá dle zjištění kárného soudu obsahu spisu a představuje kárné provinění.
43) 3 T 11/2014 – obžalovaný P. H.
Dle kárného návrhu u věci napadlé dne 31. 1. 2014 provedl Mgr. Č. první úkon až dne 20. 3. 2014, ačkoliv mu byl spis ze strany kanceláře předložen v den podání obžaloby 31. 1. 2014.
Nejvyšší správní soud ze spisu zjistil, že dne 31. 1. 2014 byla doručena obžaloba pro přečin přechovávání omamné a psychotropní látky. Dne 12. 3. 2014 udělen pokyn - připoj spis 2 T 131/2013, pod nímž je záznam – vyžádán – ze dne 20. 3. 2014. Dne 19. 3. 2014 Mgr. Č. vydal trestní příkaz, jenž nabyl právní moci dne 28. 5. 2014.
Dle spisu Mgr. Č. učinil první úkon dne 12. 3. 2014, čímž byla lhůta dle § 181 odst. 3 tr. ř. překročena o téměř 3 týdny. Dle posouzení kárného soudu ovšem, vzhledem k rychlému pravomocnému skončení této věci, nemá toto pochybení intenzitu kárného provinění.
44) 3 T 13/2014 – obviněný A. F.
Dle kárného návrhu zůstal spis bez pohybu a jakéhokoliv úkonu u soudce po jeho řádném předložení kanceláří v době od 6. 3. 2014 do 8. 7. 2014.
Spis obsahuje návrh na potrestání pro přečin neoprávněného nakládání s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, který byl soudu doručen dne 7. 2. 2014. Dne 28. 2. 2014 vydán trestní příkaz a téhož dne i vypraven. Dne 5. 3. 2014 doručen odpor OSZ, za nímž následuje až referát ze dne 7. 7. 2014 k nařízení hlavního líčení (dle kontrolního razítka došlo dne 8. 7. 2014 a vypraveno dne 22. 7. 2014).
Kárný soud shledal, že vytýkaný průtah v období od 6. 3. 2014 do 8. 7. 2014 odpovídá obsahu spisu a představuje kárné provinění.
45) 3 T 14/2014 – obžalovaný J. S.
Dle kárného návrhu u věci napadlé dne 17. 2. 2014 provedl soudce první úkon až dne 25. 3. 2014, ačkoliv mu spis jeho kancelář řádně a včas předala ke dni 18. 2. 2014.
Dle spisu byla dne 17. 2. 2014 doručena obžaloba pro přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Ve spise je obsažen nedatovaný referát s pokynem k zaslání přípisu PMS ČR s žádostí o zjištění možnosti výkonu trestu OPP (dle kontrolního razítka došlo a bylo vypraveno dne 25. 3. 2014). Dne 4. 4. 2014 doručena doporučující zpráva PMS ČR. Dne 30. 4. 2014 vydán trestní příkaz a téhož dne byl vypraven (právní moci nabyl dne 7. 6. 2014).
Dle posouzení kárného soudu nedosahuje překročení lhůty dle § 181 odst. 3 tr. ř. o 15 dní, i vzhledem k rychlému pravomocnému skončení této věci, intenzity kárného provinění.
46) 3 T 15/2014 – obžalovaní 1) L. L., 2) R. P.
Dle kárného návrhu u věci napadlé dne 17. 2. 2014 provedl soudce první úkon až dne 25. 3. 2014, ačkoliv mu spis jeho kancelář řádně a včas předala ke dni 18. 2. 2014.
Dle obsahu spisu byla dne 17. 2. 2014 doručena obžaloba pro přečin krádeže v jednočinném souběhu s přečinem porušováním domovní svobody. Referátem ze dne 21. 3. 2014 dán pokyn k nařízení hlavního líčení na 16. 5. 2014 (dle kontrolního razítka došlo kanceláři dne 21. 3. 2014).
Ze spisu vyplynulo, že hlavní líčení bylo nařízeno již dne 21. 3. 2014, tj. lhůta dle § 181 odst. 3 tr. ř. byla v dané věci překročena o 11 dní. Dle kárného soudu tedy toto pochybení nedosahuje intenzity kárného provinění.
47) 3 T 19/2014 – obžalovaný S. B.
Dle kárného návrhu zůstal spis bez pohybu u soudce po jeho řádném předložení kanceláří v době od 28. 4. 2014 nejméně do data provedení poslední kontroly dne 12. 8. 2014.
Ze spisu kárný soud zjistil, že na hlavním líčení dne 29. 7. 2008 ve věci sp. zn. 3 T 6/2007 JUDr. N. B. vyloučila řízení proti S. B. k samostatnému projednání. Následuje až výpis z databáze vyhledávání osob a evidence RT ze dne 26. 2. 2014. Ve spise je dále založen e-mail místopředsedy soudu Mgr. Steinera zaslaný administrativním pracovnicím D. S. a P. S. a Mgr. Č. ze dne 11. 3. 2014, v němž uvádí, že je vhodné do spisu zapsat záznam o podstatných skutečnostech, tj. že s ohledem na vadu usnesení – neuvedení sp. zn., pod níž se věc vylučuje – bylo třeba věc zapsat pod shora uvedenou sp. zn. Pro věc by však dle jeho názoru měl být rozhodný okamžik vyloučení (29. 7. 2008), nikoliv okamžik zapsání. S vysokou pravděpodobností se tak jedná o věc promlčenou. Možno nechat vyhotovit usnesení asistenta Mgr. V. Navazuje protokol o neveřejném zasedání ze dne 28. 3. 2014, dle něhož bylo řízení zastaveno, neboť trestní stíhání je promlčeno. Následuje příslušné usnesení, za nímž je nedatovaný pokyn k vypravení s razítkem došlo 31. 3. 2014, vypraveno 1. 4. 2014. Usnesení nabylo právní moci dne 18. 4. 2014. Navazuje až referát ze dne 15. 8. 2014 s pokyny – vyznač PM; vyvěs na ÚD, Dej VSÚ – postagenda.
Kárný soud shledal, že vytýkaný průtah odpovídá obsahu spisu, a byť se týkal v podstatě jen provedení postagendy, představuje, vzhledem ke své délce, kárné provinění.
48) 3 T 20/2014 – obžalovaní 1) M. H., 2) T. M.
Dle kárného návrhu u věci napadlé dne 28. 2. 2014 soudce provedl první úkon až dne 15. 4. 2014, ač mu ji kancelář předložila v den podání obžaloby; dále rozhodnutí ze dne 29. 5. 2014, u něhož byla prodloužena lhůta k vypravení písemného vyhotovení do dne 26. 6. 2014, předložil kanceláři k rozeslání až dne 2. 7. 2014.
Kárný soud ze spisu ověřil, že dne 28. 2. 2014 byla doručena obžaloba pro zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy a u druhého obžalovaného též pro přečin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu. Dne 3. 3. 2014 doručen dodatek OSZ, jímž k věci zasílá usnesení o zamítnutí stížnosti obv. 2) proti zahájení trestního stíhání. Dne 4. 3. 2014 OSZ doručilo přepis hovorů a CD s odposlechy. Referátem ze dne 14. 4. 2014 dán pokyn k nařízení hlavního líčení na 29. 5. 2014. Na hlavním líčení dne 29. 5. 2014 vyhlášen rozsudek. Pokyn k vypravení udělen dne 2. 7. 2014 (téhož dne předán kanceláři, vypraveno dne 3. 7. 2014). Žádost o prodloužení lhůty není ve spise založena.
První úkon kárně obviněný učinil dne 15. 4. 2014, tj. 3 týdny po uplynutí lhůty dle § 181 odst. tr. ř., což ovšem dle kárného soudu, i vzhledem ke včasnému rozhodnutí v této věci, nedosahuje intenzity kárného provinění. Lhůta pro vyhotovení rozsudku byla v daném případě překročena pouze o 6 dní. Ani toto pochybení tedy nedosahuje intenzity kárného provinění.
49) 3 T 22/2014 – obžalovaný P. D.
Dle kárného návrhu u věci napadlé dne 28. 2. 2014 první úkon soudce neprovedl nejméně do dne poslední kontroly realizované dne 12. 8. 2014, spis zůstal u soudce bez pohybu ode dne jeho řádného předložení kanceláří ke dni 4. 3. 2014.
Spis obsahuje obžalobu ze dne 28. 2. 2013 pro přečin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu a pro přečin násilí proti úřední osobě (datum doručení obžaloby soudu není zaznamenáno). Ve spise jsou pouze založeny dokumenty ze spisu sp. zn. 3 T 31/2013 (z něhož byl daný spis 3 T 22/2014 vyloučen): trestní příkaz ze dne 28. 3. 2013, odpor státní zástupkyně ze dne 15. 4. 2013, protokol z hlavního líčení ze dne 21. 6. 2013, příkaz k zatčení ze dne 10. 6. 2013, protokol z hlavního líčení ze dne 13. 12. 2013, protokol z hlavního líčení ze dne 28. 2. 2014, na němž Mgr. Č. rozhodl o vyloučení věci obžalovaného P. D. a proti obž. M. D. vynesl odsuzující rozsudek (v odůvodnění usnesení o vyloučení ze dne 28. 2. 2014 je uvedeno: „Trestní příkaz se obžalovanému P. D. nepodařilo přes opakované pokusy doručit. Ve věci bylo nařízeno hlavní líčení na 21. 6. 2013, 18. 10. 2013, 13. 12. 2013 a 28. 2. 2014. Dne 10. 6. 2013 byl pak zdejším soudem vydán příkaz k zatčení na P. D., který dosud nebyl realizován. Dne 28. 2. 2014 bylo ve věci obžalovaného M. D. vyhlášeno pravomocné rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že druhý spolupachatel, P. D. je pro orgány činné v trestním řízení nedostupný, bylo rozhodnuto o vyloučení skutků týkajících se jeho osoby do jiného řízení.“). Ve spise je dále založen evropský zatýkací rozkaz ze dne 5. 3. 2014 na P. D., na jehož zadní straně je nedatovaný referát „EZR s přípisem dle 42/2012 – odešli Sirene; Dej – ne zatykač“, pod nímž je kontrolní razítko, dle něhož došlo kanceláři a bylo vypraveno až dne 18. 8. 2014. Dále následuje výpis o provedení kontroly datové schránky Národní centrály SIRENE ze dne 18. 8. 2014.
Kárný soud z obsahu spisu zjistil, že pokyn k vypravení evropského zatýkacího rozkazu ze dne 5. 3. 2014 byl kanceláři odevzdán až dne 18. 8. 2014. Jelikož toto prodlení kárně obviněný věrohodně nevysvětlil ani při ústním jednání dne 21. 1. 2015, dospěl kárný senát k závěru, že se jedná o průtah, který lze přičítat kárně obviněnému a který představuje kárné provinění.
50) 3 T 27/2014 – obžalovaný R. O.
Dle kárného návrhu zůstal spis bez pohybu u soudce po jeho řádném předložení kanceláří ode dne 9. 5. 2014 nejméně do dne poslední kontroly realizované dne 12. 8. 2014.
Dle spisu byla dne 12. 3. 2014 doručena obžaloba pro přečin zanedbání povinné výživy. Referátem ze dne 31. 3. 2014 dán pokyn k zaslání žádosti PMS ČR o zjištění možnosti výkonu trestu OPP. Dne 17. 4. 2014 doručena doporučující zpráva PMS ČR. Dne 30. 4. 2014 vydán trestní příkaz, proti němuž byl dne 7. 5. 2014 doručen odpor OSZ. Následuje až referát ze dne 14. 8. 2014 k nařízení hlavního líčení na 11. 9. 2014 (dle kontrolního razítka došlo a bylo vypraveno dne 18. 8. 2014).
Kárný soud shledal, že vytýkaný průtah odpovídá obsahu spisu a představuje kárné provinění.
51) 3 T 28/2014 – obžalovaný V. B.
Dle kárného návrhu zůstal spis bez pohybu u soudce po jeho řádném předložení kanceláří ode dne 5. 5. 2014 nejméně do dne poslední kontroly realizované dne 12. 8. 2014.
Nejvyšší správní soud ze spisu zjistil, že dne 18. 3. 2014 byla doručena obžaloba pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí. Referátem ze dne 30. 3. 2014 dán pokyn k zaslání žádosti PMS ČR o zjištění možnosti výkonu trestu OPP. Dne 10. 4. 2014 doručena nedoporučující zpráva PMS ČR. Následují výpisy z CESO ze dne 5. 5. 2014. Dne 31. 7. 2014 doručena žádost PMS ČR o zaslání pravomocných rozhodnutí. Dne 4. 8. 2014 doručen dotaz OSZ, kdy lze očekávat nařízení hlavního líčení, popř. jaké důvody tomu brání.
Kárný soud shledal, že vytýkaný průtah odpovídá obsahu spisu a představuje kárné provinění.
52) 3 T 30/2014 – obviněný R. P.
Kárný návrh uvádí, že provedl první úkon soudce až dne 26. 5. 2014, ačkoliv obžaloba byla podána ke dni 24. 3. 2014 a spis byl soudci ze strany kanceláře bez prodlev předložen ke dni 26. 3. 2014.
Dle obsahu spisu byl dne 24. 3. 2014 doručen návrh na potrestání pro přečin zanedbání povinné výživy. Referátem ze dne 21. 5. 2014 dán pokyn k zaslání žádosti PMS ČR o zjištění možnosti výkonu trestu OPP (dle kontrolního razítka došlo kanceláři a bylo vypraveno dne 26. 5. 2014). Dne 4. 6. 2014 PMS ČR mailem žádá o prodloužení lhůty pro zpracování zprávy, neboť obv. se má na konzultaci dostavit dne 6. 6. 2014. Dne 13. 6. 2014 doručena doporučující zpráva. Dne 30. 6. 2014 vydán trestní příkaz, proti kterému byl dne 14. 7. 2014 doručen odpor obv.
První úkon byl učiněn až po více než dvou měsících, což dle kárného soudu dosahuje intenzity kárného provinění.
53) 3 T 31/2014 – obžalovaný I. A.
Dle kárného návrhu Mgr. Č. provedl první úkon až dne 8. 7. 2014, ačkoliv obžaloba byla podána ke dni 26. 3. 2014 a spis soudci předložen kanceláří následujícího dne 27. 3. 2014.
Dle obsahu spisu byla dne 26. 3. 2014 doručena obžaloba pro zločiny týrání osoby žijící ve společném obydlí a vydírání. Následuje až referát ze dne 7. 7. 2014, kterým bylo nařízeno hlavní líčení na 21. 8. 2014 (dle kontrolního razítka došlo dne 8. 7. 2014, vypraveno dne 22. 7. 2014).
Dle kárného soudu se jedná o zcela zjevné kárné provinění. Mgr. Č. učinil první úkon ve věci téměř 3 měsíce po uplynutí lhůty dle § 181 odst. 3 tr. ř.
54) 3 T 32/2014 – obviněný T. H.
Dle kárného návrhu u věci napadlé dne 28. 3. 2014 nebyl nejméně do dne konání poslední kontroly dne 12. 8. 2014 první úkon soudce dosud proveden, ač mu byl kanceláří řádně předložen ke dni 31. 3. 2014, od tohoto data zůstal bez pohybu.
Nejvyšší správní soud ze spisu zjistil, že dne 28. 3. 2014 byl doručen návrh na potrestání pro přečin výtržnictví. Referátem ze dne 14. 8. 2014 bylo nařízeno hlavní líčení na 25. 9. 2013 (správně má být 2014, dle kontrolního razítka došlo a bylo vypraveno dne 18. 8. 2014).
Kárný soud shledal, že vytýkaný průtah odpovídá obsahu spisu, opět zjevné kárné provinění.
55) 3 T 33/2014 – obviněný M. F.
Dle kárného návrhu u věci napadlé dne 31. 3. 2014 soudce provedl první úkon až dne 30. 4. 2014, ačkoliv spis od kanceláře převzal v den podání obžaloby 31. 3. 2014; dále ponechal u sebe spis řádně předložený kanceláří bez pohybu a jakéhokoliv úkonu v době od 29. 5. 2014 do 23. 7. 2014.
Dle obsahu spisu byl dne 31. 3. 2014 doručen návrh na potrestání pro přečin porušování domovní svobody. Dne 30. 4. 2014 vydán trestní příkaz, který byl téhož dne vypraven. Dne 7. 5. 2014 se zásilka adresovaná obv. vrátila jako nedoručená. Následují výpisy ze dne 29. 5. 2014 z CEO a vyhledávání osob na webu eLustrace, úřední záznam – telefonicky nedostupný, a opakovaná zásilka, která se dne 29. 5. 2014 vrátila zpět jako nedoručená. Navazuje až referát ze dne 21. 7. 2014, jímž byl dán pokyn k doručení zásilky prostřednictvím policie (dle kontrolního razítka došlo a bylo vypraveno dne 23. 7. 2014). Dne 1. 8. 2014 doručeno sdělení PČR, že se zásilku nepodařilo doručit, neboť se obv. na adrese nezdržuje a jeho nynější pobyt není znám. Opakovaný pokyn k doručení zadán dne 25. 8. 2014.
Trestní příkaz byl v daném případě vydán cca měsíc po doručení návrhu na potrestání. Třítýdenní lhůta tedy byla překročena pouze o 9 dní. Dle kárného soudu tedy dané pochybení nedosahuje intenzity kárného provinění. Druhé z vytýkaných období již ovšem dle obsahu spisu kárný senát považuje za neodůvodněný průtah (od 30. 5. 2014 do 23. 7. 2014), který v kontextu dané věci představuje kárné provinění (zbytečné prodlení s opakováním pokusu o doručení).
56) 3 T 36/2014 – obžalovaný V. D.
Dle kárného návrhu zůstal spis po jeho řádném předložení kanceláří bez pohybu a jakéhokoliv úkonu u soudce v době od 2. 5. 2014 nejméně do dne poslední kontroly provedené dne 12. 8. 2014.
Z obsahu spisu vyplynulo, že dne 9. 4. 2014 byla doručena obžaloba pro přečin krádeže. Za výpisy z CESO a evidence RT ze dne 10. 4. 2014 následuje referát ze dne 30. 4. 2014 „Připoj spis 3 T 26/2014“, pod nímž je pouze pokyn ze dne 2. 8. 2014 „CEV, RT obžalovaný“. Následují výpisy z evidence RT a CEV ze dne 15. 8. 2014.
Kárný soud shledal, že vytýkaný průtah by měl být datován od 2. 5. 2014 do 2. 8. 2014 a představuje kárné provinění.
57) 3 T 37/2014 – obviněný B. R.
Kárný návrh uvádí, že Mgr. Č. učinil první úkon směřující ke skončení věci až dne 30. 5. 2014, ač byla obžaloba podána dne 15. 4. 2014 a spis mu byl kanceláří neprodleně řádně předložen téhož dne.
Nejvyšší správní soud ze spisu zjistil, že dne 15. 4. 2014 byl doručen návrh na potrestání pro přečin zanedbání povinné výživy. Dne 30. 5. 2014 byl vydán trestní příkaz, doručení prozatím nevykázáno. Zásilky adresované obv. se vrátily jako nedoručené dne 18. 6. 2014 a 7. 7. 2014.
První úkon kárně obviněný učinil více jak 3 týdny po uplynutí lhůty dle § 181 odst. 3 tr. ř., dle kárného soudu se tedy již jedná o kárné provinění.
58) 3 T 38/2014 – obviněný Z. F.
Kárný návrh uvádí, že Mgr. Č. učinil první úkon směřující ke skončení řízení až dne 30. 5. 2014, ač byla obžaloba podána dne 16. 4. 2014 a spis soudci kanceláří bez průtahů předložen ke dni 17. 4. 2014.
Dle soudního spisu byl dne 16. 4. 2014 doručen návrh na potrestání pro přečin zatajení věci. Dne 25. 4. 2014 OSZ doručila dokumenty k uplatněnému nároku na náhradu škody. Dne 30. 5. 2014 vydán trestní příkaz, téhož dne byl předán kanceláři (právní moci nabyl dne 25. 6. 2014).
Kárný soud dospěl v této věci k závěru, že vzhledem k rychlému pravomocnému skončení věci nemá dané pochybení intenzitu kárného provinění.
59) 3 T 39/2014 – obviněný M. L.
Dle kárného návrhu ponechal Mgr. Č. spis bez pohybu u sebe po jeho řádném předložení kanceláří ode dne 29. 4. 2014 nejméně do dne poslední kontroly vykonané dne 12. 8. 2014.
Z obsahu spisu vyplynulo, že dne 18. 4. 2014 byl doručen návrh na potrestání pro přečin krádeže a téhož dne Mgr. Č. vydal trestní příkaz, který byl krátkou cestou doručen obv. při výslechu podezřelého dle § 314b odst. 2 tr. ř. a vazebním zasedání dle § 73d na násl. tr. ř. Dne 28. 4. 2014 doručen odpor OSZ, za nímž následuje až referát ze dne 14. 8. 2014 – opis RT obviněný (dle kontrolního razítka došlo kanceláři a bylo provedeno dne 18. 8. 2014).
Kárný soud shledal, že vytýkaný průtah od 29. 4. 2014 do 12. 8. 2014 odpovídá obsahu spisu a představuje kárné provinění.
60) 3 T 41/2014 – obžalovaný T. D.
Dle kárného návrhu u věci napadlé dne 24. 4. 2014 provedl Mgr. Č. první úkon směřující ke skončení věci až dne 8. 7. 2014, ač mu byl spis kanceláří řádně předložen ke dni 28. 4. 2014.
Dle obsahu spisu byla dne 24. 4. 2014 doručena obžaloba pro zločin pohlavního zneužití, téhož dne doručena žádost obž. o bezplatnou obhajobu. Následuje opis z evidence RT ze dne 28. 4. 2014, za nímž navazuje až referát ze dne 7. 7. 2014 k nařízení hlavního líčení na 19. 8. 2014 (dle kontrolního razítka došlo kanceláři dne 8. 7. 2014, vypraveno dne 22. 7. 2014).
První úkon kárně obviněný učinil téměř dva měsíce po uplynutí lhůty dle § 181 odst. 3 tr. ř. Dle kárného soudu se tedy jedná o kárné provinění.
61) 3 T 43/2014 – obžalovaní 1) M. H., 2) Mgr. M. J.
Dle kárného návrhu u věci napadlé dne 28. 4. 2014 učinil soudce první úkon až dne 30. 5. 2014, ač spis od své kanceláře převzal ke dni 29. 4. 2014; dále spis ponechal po jeho předložení kanceláří u sebe bez pohybu v době od 30. 5. 2014 nejméně do dne poslední kontroly provedené 12. 8. 2014.
Nejvyšší správní soud ze spisu zjistil, že dne 28. 4. 2014 byla doručena obžaloba pro přečin výtržnictví a přečin ublížení na zdraví. Ve spise jsou založeny pouze záznamy o lustraci v CESO a opisy z RT ze dne 29. 4. 2014, dále z CEO ze dne 30. 5. 2014, za nimiž následuje až referát ze dne 14. 8. 2014 – „RT, CESO, CEV – oba obvinění (TP – příprava)“.
K prvnímu úkonu ve věci došlo dle kárného návrhu zhruba měsíc po doručení obžaloby, dané pochybení tedy nemá intenzitu kárného provinění. Naopak je třeba přisvědčit kárnému navrhovateli, že následné období, tj. od 2. 6. do 12. 8. 2014 představuje nedůvodný průtah, jenž má intenzitu kárného provinění.
62) 3 T 44/2014 – obžalovaný V. G.
Kárný návrh uvádí, že Mgr. Č. první úkon soudce dosud neprovedl k datu poslední kontroly vykonané dne 12. 8. 2014; ačkoliv byla obžaloba podána dne 29. 4. 2014 a spis soudci předložen dne 30. 4. 2014, od té doby v něm nebyl proveden žádný úkon.
Ze spisu kárný soud zjistil, že dne 29. 4. 2014 byla doručena obžaloba pro zločin podvodu. Ve spise jsou založeny pouze záznamy o lustraci v CESO, opisy z RT ze dne 30. 4. 2014, za nimiž následuje až referát ze dne 14. 8. 2014 k nařízení hlavního líčení na 16. 10. 2014. Ve spise je rovněž založen dotaz OSZ ze dne 6. 8. 2014, kdy lze očekávat nařízení hlavního líčení.
První úkon kárně obviněný učinil až dne 14. 8. 2014. Výrazné překročení zákonné lhůty dle § 181 odst. 3 tr. ř. tedy dle kárného soudu v dané věci představuje kárné provinění.
63) 3 T 45/2014 – obžalovaný M. Z.
Dle kárného návrhu u věci napadlé dne 29. 4. 2014 učinil soudce první úkon až dne 30. 5. 2014, ač spis od své kanceláře převzal bez prodlev ke dni 30. 4. 2014.
Z obsahu spisu vyplynulo, že dne 29. 4. 2014 byla doručena obžaloba pro zločin zpronevěry. Dne 30. 5. 2014 Mgr. Č. vydal trestní příkaz, který byl tentýž den rozeslán. Dne 18. 6. 2014, dne 7. 7. 2014 a dne 11. 8. 2014 se zásilky adresované obž. vrátily jako nedoručené.
Ze spisu vyplývá, že trestní příkaz byl vydán 10 dní po uplynutí lhůty dle § 181 odst. 3 tr. ř. Toto pochybení tedy dle kárného soudu nemá intenzitu kárného provinění.
64) 3 T 46/2014 – obžalovaný S. I. K.
Dle kárného návrhu u věci napadlé dne 30. 4. 2014 učinil soudce první úkon až dne 30. 5. 2014, ačkoliv mu byl spis kanceláří řádně a včas předán v den podání obžaloby 30. 4. 2014.
Dle obsahu spisu byla dne 30. 4. 2014 doručena obžaloba pro přečin zanedbání povinné výživy. Dne 30. 5. 2014 vydán trestní příkaz, který nabyl právní moci dne 24. 6. 2014. Dne 4. 7. 2014 dán pokyn - vyznač PM. Dej VSÚ - postagenda.
Lhůta dle § 181 odst. 3 tr. ř. byla v tomto případě překročena pouze o 9 dní, navíc věc byla rychle pravomocně skončena. Uvedené pochybení proto dle kárného senátu nedosahuje intenzity kárného provinění.
65) 3 T 47/2014 (nyní 2 Tm 4/2014) – obžalovaný D. G.
Dle kárného návrhu u věci napadlé dne 30. 4. 2014 a předložené soudci kanceláří ke stejnému dni neučinil soudce do dne 7. 7. 2014 žádný úkon, až dne 7. 7. 2014 předložil spis místopředsedovi soudu pro věci trestní s tím, že se jedná o chybu zápisového oddělení, neboť se v části skutku jedná o obžalovaného, který je mladistvý, tudíž by věc měla být zapsána v rejstříku Tm a k jejímu vyřízení je příslušný jiný soudce určený rozvrhem práce.
Z obsahu spisu vyplývá, že dne 30. 4. 2014 byla doručena obžaloba pro přečin krádeže. Ve spise je založen úřední záznam ze dne 8. 7. 2014, v němž I. S., zastupující vedoucí senátu 3 T, uvádí, že dne 7. 7. 2014 byla věc vedená pod sp. zn. 3 T 47/2014 předána soudcem Mgr. Č. do kanceláře s tím, že se jedná o mladistvého a věc má být zapsána do senátu 2 Tm soudkyně JUDr. K. K.. Věc byla následně vedena pod sp. zn. 2 Tm 4/2014.
Dle hodnocení kárného soudu kárný návrh odpovídá obsahu spisu. Více než dvouměsíční prodlení Mgr. Č. s vrácením spisu, k jehož vyřízení jinak nebyl příslušný a který bylo možné vrátit kanceláři bezprostředně po jeho nápadu, tedy představuje kárné provinění.
66) 3 T 48/2014 – obviněná A. R.
Dle kárného návrhu u věci napadlé dne 30. 4. 2014 provedl soudce první úkon až dne 30. 6. 2014, ač mu byl spis kanceláří řádně a včas předložen neprodleně v den podání návrhu na potrestání, tj. 30. 4. 2014.
Nejvyšší správní soud ze spisu zjistil, že dne 30. 4. 2014 byl doručen návrh na potrestání pro přečiny podvodu a poškození cizích práv. Dne 11. 6. 2014 doručena žádost OSZ o sdělení aktuálního stavu řízení a důvodu, který je překážkou rozhodnutí. Dne 30. 6. 2014 vydán trestní příkaz, který byl téhož dne rozeslán. Dne 28. 7. 2014 doručen odpor obv.
Kárný návrh odpovídá obsahu spisu. Trestní příkaz byl vydán až dva měsíce po doručení návrhu na potrestání, toto překročení zákonné lhůty dle § 181 odst. 3 tr. ř. tedy dle kárného soudu představuje kárné provinění.
67) 3 T 49/2014 – obžalovaný R. L.
Dle kárného návrhu u věci napadlé dne 30. 4. 2014 soudce provedl první úkon až dne 7. 8. 2014, ač mu byl spis kanceláří řádně a včas předložen dne 30. 4. 2014.
Z obsahu spisu vyplynulo, že dne 30. 4. 2014 byla doručena obžaloba pro přečiny krádeže, neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku a maření výkonu úředního rozhodnutí. Následuje pouze referát ze dne 7. 8. 2014, předaný kanceláři téhož dne, jímž Mgr. Č. nařídil hlavní líčení na 16. 9. 2014.
V dané věci byla dle zjištění kárného soudu lhůta dle § 181 odst. 3 tr. ř. překročena o více jak 2 měsíce, jedná se tedy o kárné provinění.
68) 3 T 51/2014 – obžalovaný T. H.
Dle kárného návrhu u věci napadlé dne 14. 5. 2014 soudce přistoupil k prvnímu úkonu až dne 30. 7. 2014, ač mu byl spis kanceláří řádně a včas předložen ke dni 16. 5. 2014.
Dle obsahu spisu byla dne 14. 5. 2014 doručena obžaloba pro přečiny krádeže a porušování domovní svobody. Dne 16. 5. 2014 provedena lustrace v CESO a vytvořeny opisy z RT. Dne 29. 7. 2014 dán pokyn „RT, CESO + spis 58 T 25/2013“, který byl předán kanceláři dne 30. 7. 2014. Dále následuje pouze lustrace v CESO a opisy z RT ze dne 30. 7. 2014.
Ve věci nedošlo až do 30. 7. 2014 k žádnému relevantnímu úkonu směřujícímu ke skončení věci. Překročení lhůty dle § 181 odst. 3 tr. ř. tedy dle kárného soudu dosahuje intenzity kárného provinění.
69) 3 T 52/2014 – obviněný M. P.
Dle kárného návrhu u věci napadlé dne 15. 5. 2014 soudce dosud k datu poslední kontroly vykonané dne 12. 8. 2014 neprovedl první úkon, ač mu byl spis řádně předložen ke dni 16. 5. 2014, od tohoto data zůstal u soudce bez pohybu a jakéhokoliv úkonu.
Dle spisu byl dne 15. 5. 2014 doručen návrh na potrestání pro přečin krádeže. Dne 16. 7. 2014 doručen dotaz OSZ, kdy bude nařízeno hlavní líčení, popř. jaké překážky jeho nařízení brání. Dne 18. 8. 2014 doručen opětovný dotaz OSZ.
Ze spisu není patrná jakákoliv aktivita Mgr. Č., dle kárného soudu tedy došlo k výraznému porušení § 181 odst. 3 tr. ř. a uvedené pochybení představuje kárné provinění.
70) 3 T 53/2014 – obviněný M. F.
Dle kárného návrhu u věci napadlé dne 16. 5. 2014 soudce provedl první úkon až dne 30. 6. 2014, spis měl u sebe po jeho předložení kanceláří ode dne 20. 5. 2014.
Dle soudního spisu byl dne 16. 5. 2014 doručen návrh na potrestání pro přečin výtržnosti. Dne 30. 6. 2014 vydán trestní příkaz, který byl téhož dne vypraven.
První úkon kárně obviněný učinil více jak 3 týdny po uplynutí lhůty dle § 181 odst. 3 tr. ř., resp. měsíc a půl od doručení návrhu na potrestání. Dle kárného soudu se tak již jedná o kárné provinění.
71) 3 T 54/2014 – obviněný J. H.
Dle kárného návrhu u věci napadlé dne 19. 5. 2014 provedl soudce první úkon až dne 30. 7. 2014, ač mu byl spis předložen kanceláří ke dni 20. 5. 2014.
Dle soudního spisu byl dne 19. 5. 2014 doručen návrh na potrestání pro přečin poškození cizí věci. Referátem ze dne 30. 7. 2014, předaným kanceláři téhož dne, byl dán pokyn k zaslání žádosti PMS ČR o zjištění možnosti výkonu trestu OPP. Dne 4. 8. 2014 doručen e-mail PMS ČR, že nestihnou projednat možnost uložení OPP v určeném termínu. Dne 29. 8. 2014 vydán trestní příkaz.
Kárný soud shledal, že první úkon byl učiněn až cca dva a půl měsíce po doručení návrhu na potrestání, uvedené porušení § 181 odst. 3 tr. ř. tak má v daném případě intenzitu kárného provinění.
72) 3 T 56/2014 – obžalovaný F. K.
Dle kárného návrhu u věci napadlé dne 27. 5. 2014 soudce provedl první úkon až dne 30. 7. 2014, ač mu byl spis předložen kanceláří ke dni 27. 5. 2014.
Dle obsahu spisu byla dne 27. 5. 2014 doručena obžaloba pro přečin krádeže. Referátem ze dne 29. 7. 2014, předaným kanceláři dne 30. 7. 2014, dán pokyn - „RT, CESO – obviněný“, za nímž následuje referát ze dne 7. 8. 2014 „Vyžádej spis, popř. R s PM: 1) OS P1 – 8 T 14/2014, 2) 8 T 5/2014“. Ve spise je dále obsažen e-mail Mgr. Č. adresovaný státnímu zástupci JUDr. Z. G., že uvažuje o zastavení tr. řízení vzhledem k rozsudku OS P1 8 T 5/2014 a zda by takový postup státní zástupce považoval za přijatelný. Dne 29. 8. 2014 vydáno usnesení o zastavení trestního stíhání, neboť trest, k němuž může vést, je zcela bez významu vedle trestů, které již byly obviněnému uloženy.
Obsah spisu dle zjištění kárného soudu odpovídá kárnému návrhu, první úkon ve věci byl učiněn více než 2 měsíce po nápadu věci, jedná se tedy o kárné provinění.
73) 3 T 57/2014 – obžalovaný A. T. B.
Dle kárného návrhu u věci napadlé dne 28. 5. 2014 nebyl ke dni poslední kontroly realizované dne 12. 8. 2014 první úkon soudce dosud proveden, ač byl spis kanceláří soudci řádně předložen ke dni 28. 5. 2014.
Z obsahu spisu vyplynulo, že dne 28. 5. 2014 byla doručena obžaloba pro přečiny poškození cizí věci a výtržnictví. Ve spise je založen e-mail Mgr. Č. ze dne 7. 8. 2014 adresovaný OSZ JUDr. V. V. ohledně požadovaného trestu, pod nímž následuje pouze úřední záznam s nečitelným datem „na pokyn soudce dáno na lhůtu 1týdne“.
Kárný soud shledal, že výše uvedený e-mail nelze považovat za úkon směřující ke skončení věci ve smyslu § 181 odst. 3 tr. ř., a vytýkané pochybení proto představuje kárné provinění.
74) 3 T 58/2014 – obžalovaná M. Č.
Dle kárného návrhu u věci napadlé dne 30. 5. 2014 soudce přistoupil k provedení prvního úkonu až dne 7. 8. 2014, ač mu byl spis kanceláří řádně předložen ke dni 30. 5. 2014.
Nejvyšší správní soud ze spisu zjistil, že dne 30. 5. 2014 byla doručena obžaloba pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí. Referátem ze dne 7. 8. 2014, předaným kanceláři téhož dne, dán pokyn k zaslání žádosti PMS ČR o zjištění možnosti výkonu trestu OPP a dále pokyn vyžádej spis, popř. R – OS Karviná 101 T 79/2012 + rozhodnutí o porušení podmínky. Ve spise je dále opět e-mail Mgr. Č. ze dne 7. 8. 2014 adresovaný státnímu zástupci JUDr. V. V. ohledně požadovaného trestu.
Ze spisu vyplynulo, že první úkony kárně obviněný učinil až měsíc a půl po uplynutí lhůty dle § 181 odst. 3 tr. ř. Dle kárného soudu se tedy jedná o kárné provinění.
75) 3 T 59/2014 – obviněný kpt. Bc. P. Z.
Dle kárného návrhu u věci napadlé dne 4. 6. 2014 učinil soudce první úkon až dne 30. 6. 2014, ač byl spis kanceláří soudci řádně předložen ke dni 5. 6. 2014.
Dle soudního spisu byl dne 4. 6. 2014 doručen návrh na potrestání pro přečin podílnictví. Dne 14. 7. 2014 podána žádost o prodloužení lhůty dle § 129 odst. 3 tr. ř. k vyhotovení usnesení do 25. 7. 2014 z důvodu dovolené soudce a dovolené zapisovatelky. Téhož dne Mgr. Steiner lhůtu do uvedeného data prodloužil. Pod žádostí je úřední záznam ze dne 20. 10. 2014: „Prodloužení lhůty k vyhotovení usnesení bylo činěno za situace, kdy bylo při předložení žádosti tvrzeno, že jde o vyhlášené rozhodnutí (a takto bylo i usnesení vyznačeno v ISASu), tj. nebylo zřejmé, že jde o situaci, kdy samosoudce dne 30. 6. 2014 pouze vedoucí senátu avizoval úmysl takovéto usnesení vyhlásit a vedoucí senátu jej již jako vyhlášené dnem 30. 6. 2014 vyznačila v ISASu. Chybný postup ve věci byl vedoucí senátu dnešního dne vytknut.“ Ve spise je dále založeno usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání datované dnem 30. 6. 2014 spolu s referátem k vypravení ze dne 25. 7. 2014 (předáno kanceláři dne 28. 7. 2014 a téhož dne vypraveno). V průběhu jednání dne 21. 1. 2015 kárně obviněný na dotaz předsedy senátu sdělil, že ke skutečnému vyhotovení rozhodnutí došlo až dne 25. 7. 2014. Kárný navrhovatel následně upravil kárný návrh tak, že první úkon soudce učinil až dne 25. 7. 2014.
Kárný soud shledal, že v dané věci byla třítýdenní lhůta překročena o cca 1 měsíc, což je již třeba považovat za kárné provinění.
76) 3 T 60/2014 – obžalovaní 1) Bc. J. M., 2) V. H., 3) L. M., 4) T. P., 5) L. S., 6) O. P., 7) Ing. P. H., 8) Ing. R. Š., 9) J. P., 10) J. K.
Dle kárného návrhu u věci napadlé dne 5. 6. 2014 nebyl první úkon soudce dosud k datu 26. 8. 2014 proveden, ač byl spis kanceláří soudci předložen ke dni 6. 6. 2014.
Dle obsahu spisu byla dne 5. 11. 2012 podána obžaloba u Krajského soudu v Hradci Králové zejména pro rozsáhlé úvěrové podvody (obžaloba má 95 stran). Spis byl veden u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 1 T 11/2012 a posléze 1 T 4/2014. Usnesením ze dne 16. 4. 2014, č. j. 1 T 4/2014 - 20, ovšem krajský soud prohlásil, že u některých skutků není věcně ani místně příslušný, a postoupil věc k vyřízení mimo jiné i Obvodnímu soudu pro Prahu 6 (spis doručen dne 5. 6. 2014). Dne 3. 7. 2014 Mgr. Č. požádal o prodloužení lhůty dle § 181 odst. 3 tr. ř. k prvnímu úkonu v trestní věci: „Spis předán kanceláři ze zápisového oddělení dne 6. 6. 2014, téhož dne předán soudci. Lhůta dle 181 odst. 3 tr. ř. končí dne 27. 6. 2014. Prodloužení lhůty žádám o 24 dnů, tj. do 31. 7. 2014. O prodloužení lhůty žádám z důvodu pracovního vytížení, dovolené a obsáhlosti spisového materiálu.“ Dne 3. 7. 2014 Mgr. Steiner uvedl, že žádosti nelze vyhovět, neboť byla podána pozdě. Dne 28. 8. 2014 byl předán kanceláři referát – I. Učiň dotaz na stav řízení a na nařízené termíny HL u těchto soudů: 1) OS Kolín, 2) OS P9 v řízení dle obžaloby KSZ HK – 1 T 11/2012. II. Vyžádej u KS HK obžalobu v el. verzi.
Dle kárného soudu lze lhůtu pro učinění prvního úkonu vztáhnout i na případy, kdy věc nově napadla soudci poté, co byla vyloučena z jiného trestního řízení. Ostatně kárný navrhovatel i kárně obviněný k tomu tak zjevně přistupují a uplatňují i v těchto případech lhůtu dle § 181 odst. 3 tr. ř. Bezpochyby zde tedy došlo k výraznému překročení třítýdenní lhůty, neboť první úkon ve věci byl učiněn až dne 28. 8. 2014 a jedná se tedy - i přes značnou komplikovanost této věci s rozsáhlým spisovým materiálem, která je současně řešena i jinými soudy - o kárné provinění.
77) 3 T 61/2014 – obžalovaný J. Z.
Dle kárného návrhu u věci napadlé dne 9. 6. 2014 soudce přistoupil k provedení prvního úkonu až dne 30. 7. 2014, ač mu byl spis kanceláří řádně předložen v den nápadu 9. 6. 2014.
Z obsahu spisu vyplynulo, že dne 9. 6. 2014 byla doručena obžaloba pro přečin výtržnictví v jednočinném souběhu s přečinem poškození cizí věci. Ve spise je pouze pokyn ze dne 30. 7. 2014 „připoj spis 3 T 15/2013“, pod nímž je úřední záznam „3 T 15/2013 připojen“. Dne 8. 9. 2014 doručen dotaz OSZ, kdy bude nařízeno hlavní líčení, popř. jaké překážky jeho nařízení brání.
Kárný soud shledal, že lhůta dle § 181 odst. 3 tr. ř. byla překročena o měsíc, ke kárnému provinění tedy došlo.
78) 3 T 65/2014 – obžalovaná L. H.
Dle kárného návrhu u věci napadlé dne 20. 6. 2014 nebyl první úkon soudce nejméně k datu poslední kontroly konané dne 12. 8. 2014 proveden, ačkoliv spis od kanceláře řádně a včas převzal v den nápadu obžaloby, tj. dne 20. 6. 2014.
Dle obsahu spisu byla dne 20. 6. 2014 doručena obžaloba pro přečin podvodu. Referátem ze dne 14. 8. 2014 Mgr. Č. zadal pokyn k nařízení hlavního líčení na 25. 9. 2014.
Dle zjištění kárného soudu byla lhůta dle § 181 odst. 3 tr. ř. byla překročena cca o měsíc, a jedná se tedy již o kárné provinění.
79) 3 T 124/98 – odsouzený V. K. a nevykonaný peněžitý trest
Dle kárného návrhu zůstal spis u soudce bez pohybu v obdobích od 30. 8. 2013 do 10. 2. 2014, od 7. 4. 2014 do 19. 5. 2014, kdy poté, co byl dne 21. 3. 2014 realizován příkaz k zatčení a odsouzenému předána výzva k zaplacení peněžitého trestu a předvolání k veřejnému zasedání na den 4. 4. 2014, bylo následně veřejné zasedání dne 4. 4. 2013 (překlep, má být uvedeno 2014) bez uvedení důvodu odročeno na 29. 5. 2014, toto kvůli absenci odsouzeného odročeno na 29. 7. 2014, které bylo bez uvedení důvodu odročeno na neurčito, ačkoliv předvolání k němu bylo odsouzenému řádně doručeno.
Dle obsahu spisu byla dne 6. 11. 1998 doručena obžaloba pro trestný čin podvodu. Usnesením ze dne 11. 11. 2004 JUDr. B. rozhodla o náhradním trestu odnětí svobody v délce 4 měsíce pro nezaplacený peněžitý trest ve výši 10.000 Kč. Usnesení bylo ods. doručeno až dne 13. 11. 2009 a dne 19. 11. 2009 podal proti němu stížnost. Předkládací zprávou ze dne 15. 11. 2012 asistentka Mgr. Z. P. předložila spis městskému soudu s omluvou za opožděné předložení stížnosti, „spis byl nalezen při vyklizení kanceláře“. Městský soud usnesením ze dne 7. 12. 2012 napadené usnesení zrušil a uložil obvodnímu soudu, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Následuje referát Mgr. Č. ze dne 8. 2. 2013 k vypravení usnesení. Referátem ze dne 29. 3. 2013 Mgr. Č. nařídil veřejné zasedání na 15. 5. 2013, které bylo referátem ze dne 12. 4. 2013 přeodročeno na 22. 5. 2013, to bylo odročeno na neurčito, neboť odsouzenému dosud nebyla zaslána výzva k zaplacení peněžitého trestu. Referátem ze dne 5. 8. 2013 dán pokyn k doručení výzvy k zaplacení peněžitého trestu a usnesení městského soudu prostřednictvím policie; doručeno dne 8. 8. 2013. Dne 27. 8. 2013 doručeno sdělení V. K., nar. X, že mu byl doručen dopis adresovaný jiné osobě, V. K., nar. X. Dne 11. 10. 2013 doručeno sdělení OSZ adresované Mgr. Steinerovi, že dosud nebyl vydán příkaz k zatčení a spis má u sebe soudce. Dne 10. 2. 2014 vydal Mgr. Č. usnesení, kterým zamítl žádost o povolení splátek peněžitého trestu. Ve spise následuje příkaz k zatčení ze dne 29. 1. 2014, který byl dle razítek a údajů z doručenek předán kanceláři a vypraven dne 10. 2. 2014 (ačkoliv pokyn k vypravení obsahuje datum 15. 3. 2013). Dne 10. 2. 2014 byl rovněž dán pokyn k nařízení veřejného zasedání na 4. 4. 2014. Dne 13. 2. 2014 doručeno sdělení PČR, že po odsouzeném bylo vyhlášeno pátrání. Dne 21. 3. 2014 odsouzený zadržen; Mgr. Č. odsouzeného vyslechl, předal předvolání na den 4. 4. 2014 a usnesení ze dne 10. 2. 2014 a odsouzeného propustil ze zadržení, neboť pominul vazební důvod. Dne 4. 4. 2014 proběhlo veřejné zasedání, které bylo po výslechu odsouzeného odročeno na 29. 5. 2014. Referátem ze dne 12. 5. 2014 dán pokyn – I. Zapiš novou adresu odsouzeného – viz protokol VZ; II. Zjisti, zda odsouzený uhradil PT /10.000,- Kč/, pokud ne, dej VSÚ- k zaslání výzvy k zaplacení PT včetně údajů, na jaké číslo účtu a pod jakým VS se má PT zaplatit (dle kontrolního razítka došlo kanceláři a bylo vypraveno dne 19. 5. 2014). Veřejné zasedání dne 29. 5. 2014 odročeno na 29. 7. 2014 z důvodu nemoci odsouzeného, který se telefonicky omluvil z jednání pro nemoc a požádal o odročení. Současně sdělil, že peněžitý trest uhradí dne 30. 5. 2014. Referátem ze dne 2. 7. 2014 nařízeno veřejné zasedání na 29. 7. 2014. Následuje úřední záznam ze dne 3. 7. 2014, podle něhož odsouzený PT nesplácí. Dle protokolu z veřejného zasedání ze dne 29. 7. 2014 se ods. nedostavil, a bylo proto odročeno na neurčito. Spis dále obsahuje záznam o složení peněžitého trestu dne 5. 8. 2014. Následuje referát ze dne 15. 8. 2014 – Dej VSÚ – PA.
Na základě spisu lze dle kárného soudu potvrdit první průtah, k němuž došlo v období od 30. 8. 2013 do 10. 2. 2014 a který vzhledem ke své délce a ke značným průtahům, které již v této věci dříve (byť nikoli vinou kárně obviněného) nastaly, má intenzitu kárného provinění. Dále již ovšem kárný senát neodůvodněné průtahy v postupu kárně obviněného neshledal. Odročení veřejného zasedání konaného dne 4. 4. 2014 bylo zřejmě motivováno snahou umožnit odsouzenému, aby si zajistil prostředky k uhrazení peněžitého trestu. Důvody odročení dalších veřejných zasedání již jsou v příslušných protokolech zaznamenány.
80) 3 T 57/2005 – odsouzený L. K. a nenastoupený trest odnětí svobody
Dle kárného návrhu Mgr. Č. ponechal spis ode dne 13. 1. 2014, kdy odvolal příkaz k dodání do výkonu trestu, dosud k datu sepsání tohoto návrhu u sebe bez pohybu a jakéhokoliv úkonu.
Nejvyšší správní soud ze spisu zjistil, že dne 10. 5. 2005 byla doručena obžaloba pro trestný čin pojistného podvodu. Dne 8. 1. 2014 doručena Mgr. Steinerovi žádost o prošetření stavu věci a zjednání nápravy; v níž advokátka Mgr. Martina Váchová sděluje, že dne 18. 11. 2013 podala žádost o propuštění z VTOS odsouzeného J. K. z důvodu promlčení VT uloženého Obvodním soudem pro Prahu 6 dne 29. 6. 2005, ve spojení s rozsudkem městského soudu ze dne 11. 4. 2007, sp. zn. 8 To 291/2006. Tato žádost však nebyla i přes osobní doručení zanesena do systému soudu. Referátem ze dne 9. 1. 2014 dány pokyny: 1. Připrav příkaz k propuštění z VTOS – ods. K. 2. Společně s VSÚ – zjisti, zda byl od PM rozsudku učiněn úkon k výkonu trestu. Následuje nedatovaný referát, předaný kanceláři dne 10. 1. 2014 – Zruš u ods. K. – NVT + Příkaz k dodání do VTOS, poté předlož. Ve spise dále následují: příkaz k propuštění ods. K. z VTOS ze dne 10. 1. 2014, odvolání příkazu k dodání ods. K. do VTOS ze dne 10. 1. 2014 a dále přípisy adresované PČR. Přípisem ze dne 10. 1. 2013 (jde o překlep, má být 2014) zaslaným PČR Mgr. Č. zrušil příkaz k dodání L. K. do výkonu trestu, který byl doručen dne 10. 12. 2007.
Kárný soud se při svém hodnocení ztotožnil s kárným návrhem. Poslední záznamy ve spisu jsou ze dne 10. 1. 2014, nečinnost tedy nastala ode dne 13. 1. 2014, v každém případě práce s tímto spisem není ze strany Mgr. Č., ač si ho ponechal u sebe, nijak ukončena, což Mgr. Č. věrohodně nevysvětlil ani během jednání kárného soudu dne 21. 1. 2015. Tato nečinnost vzhledem ke své délce představuje kárné provinění.
81) 3 Nt 1860/2013 – návrh na zabrání věci
Dle kárného návrhu u věci napadlé dne 5. 6. 2013 soudce ponechal u sebe spis více než rok bez pohybu, konkrétně v době od 6. 6. 2013 do 17. 7. 2014, navzdory upozornění ze dne 1. 6. 2014.
Z obsahu spisu vyplynulo, že dne 30. 5. 2013 byl doručen návrh na zabrání věci podle § 101 odst. 1 tr. ř. Dne 23. 4. 2014 doručen dotaz OSZ, jak bylo rozhodnuto o návrhu na zabrání věci. Opětovný dotaz OSZ ze dne 27. 5. 2014. Referátem ze dne 2. 7. 2014 dán pokyn k nařízení veřejného zasedání na 12. 8. 2014 (dle kontrolního razítka došlo kanceláři a bylo vypraveno dne 17. 7. 2014). Následuje založený výpis z technologického centra Ministerstva vnitra, dle něhož obv. R. dne X zemřel. Dle protokolu z veřejného zasedání ze dne 12. 8. 2014 Mgr. Č. veřejné zasedání odročil za účelem ustanovení opatrovníka, popř. zjištění dědice na 30. 9. 2014.
Kárný soud shledal, že kárný návrh odpovídá obsahu spisu. Kárně obviněný byl od podání návrhu do 17. 7. 2014 nečinný, a to i přes opakované urgence OSZ. Takto dlouhá nečinnost nepochybně představuje kárné provinění.
IV. b) Shrnutí závěrů kárného soudu v otázce viny za kárné provinění
Pokud jde o otázku viny za kárná provinění, kárně obviněnému soudci navrhovatel vytýkal v celkem 81 spisech pochybení spočívající zejména v překročení lhůty k nařízení hlavního líčení nebo učinění jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci dle § 181 odst. 3 tr. ř. (celkem ve 48 případech) a dále porušení obecnějšího ustanovení § 181 odst. 2 tr. ř., který přikazuje, aby po podání obžaloby bylo v řízení postupováno bez průtahů směrem k rozhodnutí věci (celkem v 57 případech).
Často se jednalo o kombinaci obou těchto pochybení nebo bylo vytýkáno některé z nich spolu s jinými skutky (např. překročení lhůty pro vyhotovení rozhodnutí dle § 129 odst. 3 tr. ř.). Za další závažná vytýkaná pochybení lze označit průtahy způsobené tím, že se Mgr. Č. nedostavil k nařízenému hlavnímu líčení, aniž by toto řízení bylo přeodročeno či absence kárně obviněného byla jakkoliv omluvena, nicméně toto jednání bylo i kárným navrhovatelem v podstatě podřazeno pod obecnou kategorii neodůvodněných průtahů v řízení. Jako nejzávažnější obvinění se ovšem jeví vytýkaná neoprávněná manipulace se soudním spisem popsaná v bodě 36 kárného návrhu.
Pokud jde o překročení lhůty pro nařízení hlavního líčení nebo učinění jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci dle § 181 odst. 3 tr. ř., kárný návrh zahrnul i případy, kdy byla tato lhůta překročena pouze o několik málo dní, ale ve většině těchto věcí byla překročena poměrně výrazně, tj. v řádu týdnů či dokonce měsíců.
Kárný soud je přesvědčen o tom, a vyplývá to i z jeho dosavadní judikatury, že upravuje-li zákon byť i pořádkovou lhůtu pro provedení určitého úkonu v řízení, ať už je to např. lhůta pro písemné vyhotovení rozhodnutí dle § 129 odst. 3 tr. ř. nebo zmiňovaná lhůta dle § 181 odst. 3 tr. ř. k nařízení hlavního líčení či provedení jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci, má soudce povinnost vynaložit veškeré úsilí k tomu, aby tato lhůta dodržena byla. Pokud by to z určitých objektivních důvodů, jako je vytíženost soudce jinými věcmi, nemoc, dovolená apod. nebylo možné, umožňuje i § 181 odst. 3 tr. ř. požádat předsedu soudu o prodloužení této lhůty či o jiné vhodné opatření. Této možnosti ovšem Mgr. Č. ani v jedné z vytýkaných věcí nevyužil, resp. neučinil tak před uplynutím uvedené lhůty, ačkoli se dopouštěl porušování uvedené zákonné lhůty ve značném rozsahu. Své jednání přitom Mgr. Č. během písemné ani ústní části kárného řízení přesvědčivě nevysvětlil, soud tedy vycházel z toho, že se jedná o zaviněné porušení jeho povinností.
Soud ovšem musel zároveň vycházet ze své ustálené judikatury, podle níž je kárné provinění pouze kvalifikované porušení povinností soudce při současném naplnění všech znaků skutkové podstaty, je tedy třeba při hodnocení jednotlivých pochybení soudce postupovat ve smyslu principu proporcionality a subsidiarity; podání kárného návrhu je tak až ultima ratio, pokud nelze k projednání či nápravě jednotlivých pochybení volit mírnější prostředky. Z těchto zásad tedy vyplývá závěr, že ne každé pochybení soudce dosahuje intenzity kárného provinění (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 10. 2013, č. j. 16 Kss 8/2013 – 45, dostupné na www.nssoud.cz).
Při posuzování jednotlivých skutků spočívajících v zaviněném porušení zákonné lhůty dle § 181 odst. 3 tr. ř. tedy soud vycházel z toho, že intenzity kárného provinění již dosahuje překročení této lhůty zhruba o tři týdny, ovšem s tím, že je nutno zároveň přihlédnout ke konkrétním okolnostem dané věci. Pokud se jednalo např. o věc vazební (viz sp. zn. 3 T 49/2013), shledal soud kárným proviněním i překročení této lhůty o kratší dobu, naopak v případech, kdy byla věc urychleně pravomocně skončena, měl kárný soud za to, že intenzity kárného provinění nedosahuje ani o něco výraznější překročení uvedené lhůty.
Pokud jde o další vytýkaná období nečinnosti v jednotlivých věcech, ta se pohybovala v rozmezí necelého měsíce až více než roku.
Přitom je stabilně judikováno tímto kárným soudem, že nelze stanovit přesnou hranici, odkdy je určité období nečinnosti ve spise již nutno považovat za kárné provinění, neboť záleží na situaci na konkrétním soudu, v konkrétní agendě, u konkrétního soudce a v konkrétní věci. V souladu s touto svou ustálenou judikaturou musí kárný soud brát v potaz mj. i to, kolik měl kárně obviněný soudce přidělených spisů a jaký byl jeho výkon, jaké byly na soudě pracovní podmínky, zda soudce postupoval při vynaložení veškerého úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě vyžadovat apod. Při výrazném zatížení daného soudce je přitom neadekvátní požadovat po něm, aby veškeré spisy, které mu byly přiděleny, vyřizoval bez jakékoli prodlevy (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 11. 2011, č. j. 11 Kss 2/2011 \u001e 79, a ze dne 28. 11. 2013, č. j. 16 Kss 1/2013 \u001e 116, obě dostupná na www.nssoud.cz).
V daném případě ovšem z provedeného dokazování nevyplynulo, že by právě takové výrazné zatížení bylo příčinou i závažných průtahů, které v řadě věcí přidělených Mgr. Č. objektivně nastaly. Z tvrzení kárného navrhovatele, ovšem doložených řadou listinných důkazů, které navrhovatel předložil a které byly provedeny při jednání, totiž nevyplývá, že by roční nápad věcí v hlavní agendě T ani ve vedlejších agendách Nt a PP byl u Mgr. Č. nezvladatelný a že by byl tudíž hlavní příčinou vzniklých průtahů. Naopak, v řízení bylo jak listinnými důkazy, tak výpovědí svědkyně D. S. prokázáno, že na vině je především nedostatečné pracovní nasazení Mgr. Č., o čemž svědčí jeho časté neodůvodněné absence na pracovišti, tedy nedostatečné využívání pracovní doby a, co je ještě horší, dokonce neomluvené absence u jím nařízených hlavních líčení či pozdní příchody k nim nebo absence v budově soudu v době, kdy měl Mgr. Č. službu pro zkrácené trestní řízení. To vše svědčí o velmi špatné pracovní morálce kárně obviněného soudce.
V této souvislosti je vhodné připomenout rozhodnutí tohoto kárného soudu ze dne 10. 1. 2014, č. j. 16 Kss 10/2013 – 84, dostupné na www.nssoud.cz, které se zabývá mj. povinností soudců dodržovat pracovní dobu stanovenou předsedou soudu ve smyslu § 84 odst. 2 zákona o soudech a soudcích. Nejvyšší správní soud při řešení této právní otázky navázal na dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu, přičemž konstatoval, že smyslem rozvržení pracovní doby a nařízení pracovní pohotovosti podle § 84 odst. 2 a 3 zákona o soudech a soudcích není samoúčelné zavedení pevných pravidel, podle kterých se musí soudci po celou pracovní dobu zdržovat v budově soudu, nýbrž maximálně efektivně zajistit řádný výkon soudnictví. Obsahem funkce soudce je totiž výkon soudnictví u soudu, k němuž byl soudce přidělen nebo přeložen.
Jediným smyslem rozvržení pracovní doby je tedy dle uvedeného rozhodnutí zajištění řádného výkonu soudnictví. Každý soudce za tento řádný výkon soudnictví nese osobní odpovědnost, a pokud by předseda soudu dospěl k závěru, že této své odpovědnosti nedostál (např. jsou u něj zjištěny průtahy v řízení, nenařizuje jednání nebo se k nim nedostavuje apod.), je plně legitimní zvážit podání kárného návrhu. V jeho rámci pak lze podpůrně argumentovat i tím, že soudce nedodržuje pracovní dobu, a tedy nevěnuje svojí činnosti potřebné úsilí a nasazení, a v důsledku toho postupuje v konkrétních řízeních protizákonně, neodborně, liknavě, případně se dopouští průtahů. Jinak řečeno: důvodem zahájení kárného řízení by neměla být pouhá skutečnost, že soudce neeviduje svoji přítomnost na pracovišti, případně z této evidence plyne, že přesně nedodržuje stanovenou pracovní dobu, neboť v tomto případě by tento evidenční systém nebyl ničím jiným než samoúčelným prostředkem šikany soudců. Kárné řízení by mělo být zahájeno teprve tehdy, pokud se tato (tvrzená) neúčast soudce v budově soudu v příslušné délce, příp. době, negativně projeví na jím vykonávané práci.
Přesně taková situace ovšem nastala i v nyní posuzované věci. Navrhovatel tedy správně učinil předmětem kárného návrhu nikoli samotné absence Mgr. Č. v budově soudu či dokonce přímo u hlavních líčení, které sám kárně obviněný nařídil, ale právě skutečnost, že v důsledku tohoto liknavého přístupu se Mgr. Č. dopouštěl v jednotlivých věcech neodůvodněných průtahů, tedy zaviněného porušení povinnosti vyplývající z § 181 odst. 2 tr. ř., resp. z § 2 odst. 4 tr. ř. a z § 79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích projednávat věci v přiměřených lhůtách a bez zbytečných průtahů.
Za daných okolností tedy kárný senát shledal, že se Mgr. Č. dopustil u řady vytýkaných věcí neodůvodněných průtahů, které dosahují intenzity kárného provinění, a to i přesto, že vedle skutečně závažných nečinností přesahujících 1 rok, se pohybují často v řádu měsíců, a v některých případech doba nečinnosti přesahovala pouze 1 měsíc. Bylo tomu tak zvláště v situaci, kdy se těchto kratších období nečinnosti nakumulovalo v dané věci vícero, případně k nim již došlo v minulosti. Samozřejmě přitom záleží na řadě dalších okolností, než je pouhá délka průtahu, ovlivňujících konečný závěr soudu o tom, zda konkrétní nečinnost ve věci dosahuje intenzity kárného provinění [viz část IV. a) tohoto rozhodnutí].
U většiny vytýkaných spisů se tedy soud s kárným návrhem ztotožnil, byť v některých případech pouze částečně, tedy posoudil jako kárná provinění pouze některá z vytýkaných pochybení či období nečinnosti, případně korigoval délku vytýkané nečinnosti.
U celkem 69 spisů bylo třeba alespoň zčásti vytýkané skutky hodnotit jako kárná provinění, a to:
a) u překročení lhůty pro nařízení hlavního líčení nebo učinění jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci dle § 181 odst. 3 tr. ř. shledal soud kárné provinění ve 34 případech;
b) u neodůvodněných průtahů odporujících § 181 odst. 2 tr. ř. celkem ve 42 případech;
c) k tomu přistupuje neodůvodněný průtah v rozporu s obecným požadavkem na rychlé projednávání trestních věcí dle § 2 odst. 4 tr. ř. ve věci sp. zn. 3 Nt 186/2013, kde byl Mgr. Č. při rozhodování o zabrání věci nečinný déle než 13 měsíců;
d) u nedodržení lhůty pro vyhotovení rozsudku dle § 129 odst. 3 tr. ř. soud shledal kárné provinění pouze ve věci sp. zn. 3 T 120/2012, kdy došlo k překročení této lhůty o 23 dní, nicméně v téže věci soud shledal také výrazné překročení této lhůty u vyhotovení usnesení o vyloučení věci; naopak ve dvou dalších věcech byla tato lhůta překročena pouze o 4, resp. 6 dní, což s ohledem na dosavadní judikaturu nedosahuje intenzity kárného provinění.
Jako nejvážnější kárné provinění potom kárný soud vyhodnotil neoprávněnou manipulaci se soudním spisem, k níž podle názoru soudu nepochybně došlo ve věci sp. zn. 3 T 161/2013, neboť bylo provedenými listinným důkazy i výslechem svědkyně D. S. prokázáno, že Mgr. Č. v této věci dne 30. 12. 2013 vydal trestní příkaz, kterým obviněného uznal vinným, a poté, co byl tento trestní příkaz vypraven, dal pokyn k jeho vymazání z elektronicky uložených dokumentů v systému ISAS a k jeho odstranění ze spisu, aby následně dne 18. 2. 2014 vydal usnesení, jímž vrátil věc státní zástupkyni k došetření.
Soud přitom, jak již bylo řečeno, neuvěřil tvrzení Mgr. Č. o tom, že dal pokyn k tzv. anulování trestního příkazu už dne 30. 12. 2013 a že nevěděl o tom, že byl trestní příkaz již vypraven. Toto tvrzení Mgr. Č. je v příkrém rozporu s provedenými důkazy. Soud je tedy přesvědčen o tom, že se jednalo o manipulaci ze strany Mgr. Č. zcela vědomou, nikoli o nedorozumění mezi ním a vedoucí kanceláře, jak tento skutek kárně obviněný vysvětloval.
Zároveň soud shledal, že tímto skutkem kárně obviněný nejen zaviněně porušil povinnosti soudce a ohrozil důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů, ale zároveň tímto zaviněným jednáním narušil důstojnost soudcovské funkce a naplnil tím tak i druhou skutkovou podstatu kárného provinění uvedenou v § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích.
V některých případech bylo třeba naopak přistoupit k úplnému či částečnému zproštění z důvodů, že vytýkaná pochybení nemají oporu ve spisech, případně nebylo prokázáno, že se jich dopustil kárně obviněný, nebo, což byl zdaleka nejčastější zprošťovací důvod, nedosahují intenzity kárného provinění. K úplnému zproštění kárně obviněného přitom soud přistoupil pouze u 12 věcí vytýkaných kárným návrhem.
Ve dvou případech došlo, jak již bylo řečeno, k překročení šestiměsíční subjektivní lhůty pro podání návrhu, což ve věcech sp. zn. 3 T 86/2012 a 3 T 107/2012 vede k částečnému zastavení řízení dle § 14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb., neboť kárný návrh podaný u Nejvyššího správního soudu dne 28. 8. 2014, je opožděný ve vztahu k těm vytýkaným pochybením v uvedených dvou věcech, k nimž došlo přede dnem 27. 2. 2014, kdy byl do těchto spisů vložen záznam o jejich kontrole místopředsedou soudu.
IV. c) Úvahy kárného soudu o uložení kárného opatření
Pokud jde o uložené kárné opatření za skutky, v nichž kárný senát shledal kárné provinění, vzal kárný soud na jedné straně v úvahu některé, byť nemnohé, skutečnosti ve prospěch kárně obviněného, především to, že, jak bylo v průběhu jednání opakovaně konstatováno, Mgr. Č. převzal senát 3 T po své předchůdkyni JUDr. B. v dosti neutěšeném stavu. I když velká část těchto věcí byla přerozdělena mezi ostatní soudce, mohla mít přesto zmiňovaná skutečnost na činnost Mgr. Č. v hodnoceném období určitý negativní vliv. Na druhou stranu ovšem, jak rovněž vyplynulo z jednání, Mgr. Č. řadu těchto starých věcí ponechal nedořešených, takže musely být následně zpracovány asistentkou soudce. Obdobně lze do určité míry zohlednit i některé další faktory zmiňované rovněž kárným navrhovatelem, jako je zvýšená zátěž související s vyřizováním amnestie prezidenta republiky, resp. skutečnost, že Mgr. Č. v prvém čtvrtletí roku 2013 vyhotovoval řadu rozhodnutí, která předtím vyhlásil při svém předchozím působení na civilním úseku OS pro Prahu 9, byť nelze přehlédnout ani to, že tato rozhodnutí často vyhotovoval se zpožděním.
Soud vzal samozřejmě v úvahu i to, že nevyhověl kárnému návrhu v plném rozsahu, ačkoli jen u malého počtu vytýkaných skutků shledal návrh zcela neopodstatněným a naopak u výrazné většiny skutků, pro něž byl Mgr. Č. zproštěn kárného obvinění, sice soud potvrdil jeho pochybení, nehodnotil ho však jako natolik závažné, aby dosahovalo intenzity kárného provinění.
Kárný soud přihlédl také k tomu, že se Mgr. Č. dopustil bezdůvodných průtahů v trvání přesahujícím 1 rok ve 2 věcech, v ostatních věcech se délka těchto nečinností měřila na měsíce a v některých případech se jednalo o kratší nečinnosti v trvání 1-3 měsíců, byť se jich Mgr. Č. často dopouštěl v téže věci opakovaně.
Závažnou přitěžující okolnost spatřuje kárný soud v prvé řadě v tom, že se Mgr. Č. dopouštěl skutečně plošného porušování § 181 odst. 3 tr. ř. a že tímto ustanovením upravenou zákonnou lhůtu v řadě věcí překročil skutečně výrazně, a to i o několik měsíců; rovněž neodůvodněné průtahy se týkají velkého počtu věcí. Alarmující přitom není jen celkový počet těchto věcí, ale zejména to, že jde o skutečně významnou část z celkového počtu věcí Mgr. Č. na OS pro Prahu 6 přidělených, přičemž nejen z celkového počtu vyřízených a nevyřízených věcí, ale i ze samotných spisů, k nimž se vážou jednotlivá kárná provinění, jakož i z těch listinných důkazů provedených při jednání, které se vztahují již k období po podání kárného návrhu, je patrná postupně se zhoršující tendence, tedy skutečnost, že Mgr. Č. zvládal plnění svých běžných povinností spojených s výkonem soudnictví s čím dál většími obtížemi, resp. nezvládal je v podstatě vůbec.
Přitom Mgr. Č. působil jako soudce teprve od roku 2010, a na trestním úseku OS pro Prahu 6 pak teprve ode dne 15. 12. 2012 v rámci dočasného přidělení, resp. nastálo až od 1. 3. 2013. Za dobu těchto dvou relativně krátkých úseků jeho soudcovské činnosti tedy Mgr. Č. sice zatím ani nemohly vzniknout mnohaleté průtahy v jím vyřizovaných věcech, přesto však již byly Mgr. Č. uděleny 3 výtky dle § 88a zákona o soudech a soudcích, z nichž jedna se vztahuje ještě k jeho působení na civilním úseku OS pro Prahu 9 a dvě již k jeho soudcovské činnosti na trestním úseku OS pro Prahu 6, přičemž ani jejich udělení nepřimělo Mgr. Č. k tomu, aby se vyvaroval dalších nedůvodných průtahů, které nastaly v některých těchto vytýkaných věcech, za něž byl shledán nyní vyhlašovaným rozhodnutím kárně odpovědným.
Kárný soud zároveň nemohl přehlédnout další závažné nedostatky v práci kárně obviněného spočívající mj. v chybném vyznačování právní moci rozhodnutí, k němuž došlo v některých předložených spisech. Jakkoli tyto skutečně nejsou předmětem kárného návrhu, mohou mít stejně závažné, nebo spíše ještě závažnější důsledky, než samotná nečinnost.
Jak již bylo řečeno, uvedené špatné výsledky Mgr. Č. při výkonu soudnictví jsou zapříčiněny především jeho nízkou pracovní morálkou a celkovým liknavým přístupem k soudcovské práci. Přitom není zřejmé, že by dosavadní formální či neformální opatření vedení soudu vůči Mgr. Č. na tomto jeho přístupu cokoliv změnila a žádné zlepšení nenastalo ani po té, co byl proti Mgr. Č. podán kárný návrh. Nakonec i v samotném kárném řízení zůstal Mgr. Č. až do konání prvního jednání ve věci zcela pasivní, až během jednání se snažil vysvětlit průtahy a další pochybení jednak špatným stavem jím přebíraného senátu 3 T a následně pak svým tvrzeným onemocněním, k němuž mělo dojít v průběhu roku 2014. Ani jedna z těchto okolností však dle názoru soudu takto plošně se vyskytující průtahy a jiné nedostatky nevysvětluje a neomlouvá; pokud jde o tvrzené onemocnění boreliózou, to se kárně obviněnému ani nepodařilo bezezbytku prokázat. Namísto toho, aby Mgr. Č. vzal dosavadní výtky a domluvy vedení soudu skutečně vážně, snažil se řešit svou, z dlouhodobějšího hlediska neudržitelnou situaci i takovým pro soudce zcela nepřijatelným způsobem, jako jsou pokusy o manipulaci se spisem nebo s údaji v informačním systému ISAS.
Nejvyšší správní soud musí brát v úvahu i další skutečnosti, které v řízení vyšly najevo a které sice nejsou předmětem kárného návrhu, k nimž však Nejvyšší správní soud musí přihlédnout při celkovém hodnocení osoby kárně obviněného. Jedná s především o lustrace k jednotlivým fyzickým osobám provedené Mgr. Č. v databázi CESO, které podle kárného navrhovatele nesouvisely s výkonem soudnictví a pro něž předseda OS pro Prahu 6 podal na Mgr. Č. dne 23. 10. 2014 trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 trestního zákoníku.
Aniž by kárný soud jakkoli hodnotil toto jednání, které, jak kárný soud opětovně zdůrazňuje, není předmětem kárného návrhu, po trestněprávní stránce a aniž by tedy jakkoli předjímal výsledek probíhajícího trestního řízení, má za prokázané, že se kárně obviněný tohoto jednání dopustil minimálně v tom rozsahu, v jakém se k němu v komunikaci s vedením soudu sám doznal, neboť z jeho vyjádření ke dvěma takovým případům lustrace konkrétní osoby v databázi CESO vyplynulo, že tak činil na žádost a ve prospěch svých známých.
Toto jednání dle názoru soudu dále, nad rámec již zmiňovaných skutečností, zásadním způsobem zpochybňuje věrohodnost kárně obviněného jakožto trestního soudce, tedy ústavního činitele, jehož úlohou je dle čl. 90 Ústavy ČR v rámci výkonu soudnictví poskytovat ochranu právům a rozhodovat o vině a trestu za trestné činy a který má dle § 80 odst. 1 zákona o soudech a soudcích povinnost zdržet se nejen při výkonu své funkce, ale i v občanském životě všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů.
Obdobně je třeba hodnotit i další v řízení prokázanou skutečnost, jakkoli rovněž není předmětem kárného návrhu, tedy to, že je proti Mgr. Č. vedena exekuce k uspokojení pohledávky, u níž pouze jistina přesahuje 1.100.000 Kč, navíc byla tato exekuce dosud vedena právě formou srážek z jeho soudcovského platu. Ať již je důvod vzniku dané pohledávky i nařízení exekuce jakýkoli, je třeba opět konstatovat, že tato skutečnost, ve spojení s dalšími již zmiňovanými okolnostmi, snižuje věrohodnost Mgr. Č. jakožto trestního soudce.
Tyto skutečnosti tedy nemohl kárný soud při hodnocení osoby kárně obviněného přehlížet. Základním smyslem kárného řízení je mimo jiné ochrana integrity soudcovského sboru, nezávislosti a nestrannosti soudců a soudní moci a důvěry veřejnosti v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. Ústavní soud v této souvislosti v bodě 36 nálezu ze dne 21. 1. 2008, sp. zn. III. ÚS 1076/07, č. 14/2008 Sb. ÚS, taktéž poznamenal, že je „s ohledem na řádné fungování demokratického právního státu třeba, aby funkce soudců vykonávaly pouze osoby s vysokou morální integritou, vědomé si vysoké míry své osobní odpovědnosti, jež je s jejich postavením spjata, a odhodlané vykonávat své povinnosti výhradně v souladu s principy právního státu a svým svědomím“. Kárný senát proto při zvažování přiměřenosti kárného opatření přihlédl i k uvedeným skutečnostem a k jednání kárně obviněného v průběhu samotného kárného řízení.
Zmiňované skutečnosti našly svůj odraz i ve stanovisku soudcovské rady Obvodního soudu pro Prahu 6, která se v daném případě plně ztotožnila s kárným návrhem, a to včetně navrhovaného kárného opatření spočívajícího v odvolání z funkce soudce.
Kárný senát má tedy na rozdíl od osoby kárně obviněného zcela jiné představy o řádném výkonu funkce soudce a povinnostech, které soudce musí respektovat i mimo výkon svých pracovních činností tak, aby se zdržel všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. Funkce soudce představuje v profesním i mimoprofesním působení pozici ústavního činitele, u které je naprosto nezbytné vyžadovat co nejpřísnější plnění zákonných povinností, které jsou s výkonem této funkce spojeny. Kárný senát si je samozřejmě vědom skutečnosti, že i při výkonu této činnosti dochází k méně závažným pochybením, na která dopadají zákonné sankce v režimu ustanovení zákona o soudech a soudcích, nicméně je třeba bezezbytku trvat na tom, aby plnění pracovních povinností a výkon mimopracovních aktivit společně dávaly záruku řádného výkonu funkce soudce.
Z tohoto pohledu nezbývá kárnému senátu než konstatovat, že ani v jedné rovině těchto zákonných povinností jejich splnění kárně obviněný nedostál. V situaci, kdy společenské požadavky kladené na soudce oprávněně vyžadují, aby tuto veřejnou funkci vykonávaly osoby, u nichž bude možno plnění zákonných povinností jak v rovině odborně profesní, tak i morálně osobnostní, předpokládat a očekávat, kárný senát konstatuje, že tento předpoklad není u kárně obviněného splněn. Opakovaná absence docházky do zaměstnání v době nařízených hlavních líčení je bez jakýchkoliv pochybností hrubým porušením povinností soudce a v případě manipulace se spisem jde o jedno z nejzávažnějších porušení povinností, o kterém lze vůbec uvažovat, přičemž je zjevné, že dosavadní kárným navrhovatelem použitá opatření zjevně svého účelu nedosáhla. I z relativně krátkého působení kárně obviněného u Obvodního soudu pro Prahu 6 je zcela zřejmé, že kárně obviněný neplní své zákonné povinnosti řádně, a ani zahájení kárného řízení s návrhem nejpřísnější sankce ze strany kárného navrhovatele nevedlo u kárně obviněného k žádné nápravě. Kárný senát nespatřoval na straně kárně obviněného žádnou snahu o nápravu vzniklé situace či připuštění vážných nedostatků ve výkonu jeho funkce, což ostatně dokreslil přístup samotného kárně obviněného i ke kárnému řízení, kde by naopak kárný senát očekával adekvátní přístup založený přinejmenším na řádném vyjádření se ke kárnému návrhu, splnění povinností uložených kárně obviněnému kárným senátem při odročení jednání a na celkové osobní sebereflexi. Jestliže naproti tomu kárně obviněný přes objektivně zjištěnou a shora popsanou situaci nepřipouštěl zásadní pochybení ze své strany, nemá kárný senát pochybnost o tom, že případný další výkon funkce soudce u kárně obviněného nemůže vést k žádné nápravě vzniklého stavu.
Skutek, který byl předmětem podání trestního oznámení ze strany kárného navrhovatele z důvodů shora uvedených, ve spojení se zjevně nekonsolidovanými majetkovými poměry kárně obviněného projevujícími se existencí dluhu ve výši přesahující 1.100.000 Kč a k jeho uhrazení nařízenou exekucí v poměrech tohoto konkrétního případu jasně dokresluje, že ani v rámci mimopracovních aktivit není naplněn zákonný požadavek vymezující požadavky na osobnostní charakteristiky soudce v režimu ustanovení § 80 odst. 1 až 6 zákona o soudech a soudcích.
Na základě těchto úvah dospěl kárný soud k jednoznačnému závěru, že by mírnější kárné opatření v podobě důtky či snížení platu nemohlo v tomto případě splnit svůj účel. Přestože Mgr. Č. dosud nebyl kárně postižen a i při vědomí již zmiňovaných některých objektivních skutečností, které rovněž mohly ovlivnit jeho pracovní výkon, byť podle názoru zdejšího soudu nikoli zásadním způsobem, má kárný soud za to, že nelze očekávat změnu v přístupu Mgr. Č. k plnění jeho pracovních povinností a k výkonu soudnictví ani v budoucnu, neboť dosavadní opatření ani podání kárného návrhu nevedla k žádné změně v dosavadním chování Mgr. Č., jehož výsledkem jsou velmi vážné nedostatky při výkonu soudcovské činnosti, ba právě naopak, stav jeho senátu se neustále zhoršoval a zároveň vyvstaly významné pochybnosti o celkové důvěryhodnosti Mgr. Č. jakožto soudce. Je zřejmé, že Mgr. Č. není dlouhodobě schopen či ochoten vykonávat tuto ústavní roli řádným způsobem a jeho další setrvání v této funkci by vedlo jen k dalšímu hromadění průtahů a jiných závažných nedostatků v jím vyřizovaných věcech tak, jak se dělo doposud, a nakonec by jen vyústilo v nový kárný návrh usilující o jeho odvolání z funkce. Nezbývá tedy než ve shodě s kárným návrhem považovat za adekvátní kárné opatření pouze nejvyšší možnou sankci, tedy odvolání z funkce soudce dle § 88 odst. 1 písm. d) zákona o soudech a soudcích.
P o u č e n í : Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení n e n í přípustné (§ 21 zákona č. 7/2002 Sb.).
V Brně dne 18. února 2015
JUDr. Jakub Camrda, Ph.D.
předseda kárného senátu