45. sp. zn. 15 C 107/2013 (nečinnost vytýkána od 12. 4. 2013 do 9. 12. 2015). Spis byl na kárně obviněného převeden dne 2. 4. 2013 (zrušený EPR). Dne 9. 12. 2015 byl dán pokyn k zaslání návrhu na zahájení řízení a výzvy k vyjádření ve smyslu § 153a o. s. ř. žalované. Úkon ze dne 9. 12. 2015 je nepochybně úkonem jednoduchým, který měl být učiněn v rámci referenční lhůty třech měsíců. S ohledem na účinky předcházejícího kárného rozhodnutí se kárný senát mohl zabývat existencí průtahů v řízení až po datu 11. 7. 2013; průtahy v řízení byly tedy konstatovány v období od 12. 7. 2013 do 8. 12. 2015.
46. sp. zn. 15 C 109/2013 (nečinnost vytýkána od 18. 6. 2013 do 22. 9. 2015). Spis byl na kárně obviněného převeden dne 18. 6. 2013 (podaný odpor proti platebnímu rozkazu). Dne 13. 2. 2014 byla soudu doručena změna žaloby; o tomto návrhu rozhodl kárně obviněný usnesením ze dne 22. 9. 2015. Z obsahu spisu je zřejmé, že věc byla v době předání kárně obviněnému připravena k meritornímu projednání. Za situace, kdy soudu došel návrh na změnu žaloby, bylo nicméně povinností kárně obviněného o tomto návrhu v přiměřené lhůtě rozhodnout; za přiměřenou lhůtu považuje kárný senát referenční lhůtu třech měsíců, neboť jde o rozhodnutí procesní, které není podmíněno složitějším právním či skutkovým hodnocení věci. Po připočtení referenční hodnoty třech měsíců k datu 13. 2. 2014 lze tedy hovořit o průtazích v řízení v období od 14. 5. 2014 do 21. 9. 2015.
47. sp. zn. 15 C 110/2013 (nečinnost vytýkána v období od 12. 4. 2013 do 4. 8. 2015 a od 26. 8. 2015 do 7. 12. 2015). Kárnou navrhovatelkou byla kárnému senátu předložena pouze nekompletní kopie soudního spisu; připojený výpis ze systému ISAS navíc nekoresponduje s uvedenými listinami. Za této situace nelze tvrzení kárné navrhovatelky o existenci průtahů v řízení prokázat.
48. sp. zn. 15 C 111/2013 (nečinnost vytýkána od 12. 4. 2013 do 4. 8. 2015 a od 18. 8. 2015 do 18. 10. 2015). Věc byla kárně obviněnému přidělena dne 29. 3. 2013 (nový nápad). Dne 4. 8. 2015 vyzvala VSÚ žalobce k zaplacení soudního poplatku. Pro nezaplacení soudního poplatku kárně obviněný zastavil řízení usnesením ze dne 18. 8. 2015. Pokyn k vypravení tohoto usnesení dal kárně obviněný až 18. 12. 2015. V případě prvního vytýkaného období nečinnosti lze konstatovat, že pro vybrání soudního poplatku (jde o úkon jednoduchý) byla překročena referenční lhůta třech měsíců od předložení spisu. S ohledem na účinky předcházejícího kárného rozhodnutí lze hovořit o postižitelných průtazích v řízení v období od 12. 7. 2013 do 3. 8. 2015. Pokud jde o druhé období vytýkané nečinnosti, k vypravení usnesení mělo dojít v zákonné lhůtě třiceti dnů (§ 158 odst. 4 věta první o. s. ř., § 167 odst. 2 o. s. ř.); po marném uplynutí této lhůty lze hovořit o dalších průtazích v řízení v období od 19. 9. 2015 do 17. 12. 2015.
49. sp. zn. 15 C 117/2013 (nečinnost vytýkána od 12. 4. 2013 do 19. 2. 2016). Spis byl převeden na kárně obviněného dne 10. 4. 2013 (zrušený EPR). Prvním úkonem kárně obviněného je až usnesení ze dne 19. 2. 2016, kterým bylo řízení zastaveno pro úmrtí žalovaného. Kárný senát zjistil, že žalovanému nebyl po zrušení EPR vůbec zaslán na vědomí návrh na zahájení řízení (EPR byl zrušen pro nedoručitelnost); jde přitom o jednoduchý úkon, který měl být učiněn v referenční lhůtě třech měsíců od předložení spisu. S ohledem na účinky předcházejícího kárného rozhodnutí lze hovořit o postižitelných průtazích v řízení v období od 12. 7. 2013 do 18. 2. 2016.
50. sp. zn. 15 C 124/2013 (nečinnost vytýkána od 21. 10. 2013 do 30. 4. 2015). Kárně obviněnému byl spis přidělen dne 11. 4. 2013 (nový nápad). Dne 26. 9. 2013 byla do spisu založena námitka podjatosti kárně obviněného, vznesená žalovaným. Spis byl kárně obviněnému předložen dne 21. 10. 2013. Následuje až úkon ze dne 25. 4. 2014 – usnesení, kterým kárně obviněný vyzval žalovaného k upřesnění podané námitky. Usnesení ze dne 25. 4. 2014 je nepochybně úkonem jednoduché povahy, který měl být učiněn ve lhůtě třech měsíců od předložení spisu s námitkou podjatosti. Po přičtení této referenční lhůty lze tedy hovořit o průtazích v řízení v období od 22. 1. 2015 do 25. 4. 2015). Pokud jde o další výtky kárné navrhovatelky k postupu kárně obviněného v této věci, jde fakticky jen o výčet konstatovaných úkonů, bez explicitního vyústění; kárný senát se proto touto argumentací nezabýval.
51. sp. zn. 15 C 122/2013 (nečinnost vytýkána od 7. 2. 2014 do 19. 10. 2015). Věc byla převedena na kárně obviněného dne 7. 2. 2014 (zrušený platební rozkaz pro nedoručitelnost). Prvním úkonem ve věci jsou až usnesení vydané kárně obviněným dne 19. 10. 2015, vyzývající obě strany k vyjádření ohledně postupu dle § 115a o. s. ř., a žalovaného ke sdělení jeho procesního stanoviska; současně s tím byl žalovanému zaslán návrh na zahájení řízení. Zmiňovaná usnesení jsou ze své podstaty jednoduchými úkony, které měly být učiněny v referenční lhůtě třech měsíců od předložení spisu. Lze tedy konstatovat existenci průtahů v řízení od 8. 5. 2014 do 18. 10. 2015.
52. sp. zn. 15 C 126/2013 (nečinnost vytýkána od 9. 5. 2013 do 4. 8. 2013). Věc byla kárně obviněnému přidělena dne 11. 4. 2013 (nový nápad). Dne 12. 4. 2013 kárně obviněný vydal ve věci předběžné opatření. Spis mu byl předložen zpět dne 9. 5. 2013. Dne 5. 8. 2013 kárně obviněný vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku. Vybrání soudního poplatku lze považovat za jednoduchý úkon, který měl být učiněn v referenční lhůtě třech měsíců. V posuzovaném případě byla výzva k zaplacení soudního poplatku učiněna až po uplynutí téměř čtyřech měsíců, nelze však přehlédnout, že kárně obviněný primárně rozhodoval o vydání předběžného opatření. Z tohoto důvodu lze tedy konstatovat, že zjištěná nečinnost kárně obviněného nedosahuje intenzity, zakládající průtahy v řízení.
53. sp. zn. 15 C 133/2013 (nečinnost vytýkána od 18. 4. 2013 do 20. 10. 2015 a od 28. 11. 2015 do 19. 2. 2016). Kárně obviněnému byl spis přidělen dne 18. 4. 2013; jednalo se o novou věc, kdy byl návrh na zahájení řízení prima vista neprojednatelný. Výzvu k odstranění vad podání vydal kárně obviněný až dne 20. 10. 2015. Spis byl kárně obviněnému předložen zpět dne 28. 11. 2015 s tím, že vady návrhu nebyly odstraněny. Dne 19. 2. 2016 vydal kárně obviněný usnesení o odmítnutí návrhu. Pokud jde o první vytýkané období, za situace, kdy byl návrh na zahájení řízení zcela zjevně neprojednatelný, měl být žalobce vyzván k odstranění vad podání v rámci prvotní administrace spisu, tedy v rámci referenční lhůty třech měsíců. O průtazích v řízení tak lze hovořit v období od 19. 7. 2013 do 19. 10. 2013. V případě druhého období vytýkané nečinnosti byl úkon proveden ještě v rámci referenční lhůty třech měsíců a o průtahy v řízení se tak nejedná.
54. sp. zn. 15 C 143/2013 (nečinnost vytýkána od 3. 5. 2013 do 12. 4. 2016). Spis byl kárně obviněnému přidělen dne 3. 5. 2013 (nový nápad). Dne 17. 3. 2016 kárně obviněný vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku; žalovaného současně vyzval ke sdělení jeho procesního stanoviska a zaslal mu na vědomí žalobu. Úkony ze dne 17. 3. 2016 lze označit za úkony jednoduché, proto měly být učiněny v rámci referenční lhůty třech měsíců. Průtahy v řízení tak nastaly v období od 4. 8. 2013 do 16. 3. 2016.
55. sp. zn. 15 C 145/2013 (nečinnost vytýkána od 17. 9. 2013 do 29. 5. 2014 a od 12. 8. 2014 do 26. 1. 2015). Věc byla převedena na kárně obviněného dne 17. 9. 2013 (platební rozkaz zrušen pro nedoručitelnost). Za první úkon přičitatelný kárně obviněnému lze považovat výzvu asistentky ze dne 21. 5. 2014, kterou byli oba účastníci vyzvání ke sdělení, zda souhlasí s postupem dle § 115a o. s. ř.; současně byl žalovanému zaslán návrh a byl vyzván ke sdělení svého procesního stanoviska. Spis byl zpět předložen kárně obviněnému dne 12. 8. 2014, a to bez reakcí účastníků. Dne 11. 12. 2014 byl soudu doručen návrh žalobce na připuštění vstupu nového žalobce; o tomto návrhu rozhodl kárně obviněný usnesením ze dne 26. 1. 2015. V případě prvního období vytýkané nečinnosti je zřejmé, že úkony ze dne 21. 5. 2014 lze považovat za úkony jednoduché, které měly být učiněny v rámci referenční tříměsíční lhůty. Průtahy v řízení tedy nastaly v období od 18. 12. 2013 do 20. 5. 2014. Pokud jde o druhé vytýkané období, zde nelze přehlédnout, že spis byl již připraven k meritornímu projednání a referenční lhůtu třech měsíců tedy nelze na nečinnost kárně obviněného aplikovat. Reakce kárně obviněného na návrh ze dne 11. 12. 2014 pak byla učiněna v rámci lhůty, v níž by měly být provedeny jednoduché úkony; v tomto případě se tedy o průtahy v řízení nejedná.
56. sp. zn. 15 C 147/2013 (nečinnost vytýkána od 1. 10. 2013 do 17. 12. 2013, od 28. 1. 2014 do 30. 4. 2014, dále od 20. 6. 2014 do 26. 6. 2014 a od 26. 6. 2014 do 17. 2. 2016). Kárně obviněnému byl spis přidělen dne 3. 5. 2013 (nový nápad). Následovala výzva žalobci k podpisu žaloby. Spis byl (s podepsanou žalobou) předložen kárně obviněnému dne 1. 10. 2013. Dne 17. 12. 2013 vydal kárně obviněný usnesení, kterým žalobce vyzval k odstranění vad žaloby. Spis byl opětovně kárně obviněnému předložen dne 28. 1. 2014; 30. 4. 2014 referoval kárně obviněný zaslání vzoru 60 o. s. ř. žalobci. Spis, s vyplněným vzorem 60 o. s. ř., byl kárně obviněnému předložen dne 20. 6. 2014. Dne 26. 6. 2014 kárně obviněný vydal usnesení, kterým žalobce osvobodil od soudních poplatků a ustanovil mu advokáta. Po doručení tohoto usnesení byla původní (neprojednatelná) žaloba zaslána ustanovenému zástupci, spolu s výzvou k odstranění vad žaloby. Pokud jde o první tři období vytýkané nečinnosti, zde byly úkony činěny v rámci referenční tříměsíční lhůty a o průtahy v řízení se tak nejedná. V případě čtvrtého vytýkaného období je zřejmé, že úkon ze dne 17. 2. 2016 měl být učiněn v rámci tříměsíční referenční lhůty, neboť šlo o úkon jednoduchý. V tomto případě tedy lze hovořit o průtahu v řízení v období od 27. 9. 2014 do 16. 2. 2016.
57. sp. zn. 15 C 148/2013 (nečinnost vytýkána od 3. 5. 2013 do 20. 10. 2015). Kárně obviněnému byl spis přidělen dne 3. 5. 2013 (nový nápad). Dne 22. 4. 2014 došlo k rozšíření žaloby. Kárně obviněný vydal dne 20. 10. 2015 usnesení, kterým připustil změnu návrhu; zároveň zaslal žalovanému žalobu a její rozšíření. Zaslání žaloby (a jejího rozšíření) je jednoduchým úkonem, který měl být učiněn v referenční lhůtě třech měsíců. Průtahy v řízení byly tedy zjištěny v období od 4. 8. 2013 do 19. 10. 2015.
58. sp. zn. 15 C 153/2013 (nečinnost vytýkána od 13. 5. 2013 do 31. 8. 2015). Z obsahu předloženého soudního spisu se podává, že spis byl (dle úředního záznamu) předložen dne 13. 5. 2013 kárně obviněnému. Dle předloženého výpisu ze systému ISAS nicméně nelze vůbec zjistit pohyb a umístění spisu ve vytýkaném období; existenci průtahů v řízení, přičitatelných kárně obviněnému, tak nelze prokázat.
59. sp. zn. 15 C 157/2013 (nečinnost vytýkána od 9. 5. 2013 do 5. 8. 2015 a od 18. 8. 2015 do 19. 2. 2016). Spis byl kárně obviněnému přidělen dne 9. 5. 2013 (nový nápad). Dne 5. 8. 2015 vyzval kárně obviněný usnesením žalobce k zaplacení soudního poplatku. Spis byl (s poznámkou o nezaplacení soudního poplatku) předložen kárně obviněnému dne 18. 8. 2015. Usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku vydal kárně obviněný dne 19. 2. 2016. V případě obou vytýkaných období lze úkony učiněné kárně obviněným považovat za úkony jednoduché, neboť jejich učinění nebylo podmíněno složitějším právním či skutkovým hodnocením věci. Po přičtení referenční hodnoty třech měsíců (od předložení spisu po nápadu věci a od předložení spisu s nezaplaceným soudním poplatkem) lze hovořit o existenci průtahů v řízení v období od 10. 8. 2013 do 4. 8. 2015 a od 19. 11. 2015 do 18. 2. 2016.
60. sp. zn. 15 C 158/2013 (nečinnost vytýkána od 13. 5. 2013 do 16. 2. 2016). Věc napadla u Okresního soudu v Ústí nad Labem dne 16. 4. 2012. Po postoupení věci Okresnímu soudu v Liberci byl spis přidělen kárně obviněnému dne 13. 5. 2013. Ve sledovaném období nebyl kárně obviněným učiněn žádný úkon; až po datu 16. 2. 2016 byl nezletilému dítěti ustanoven kolizní opatrovník. Ustanovení kolizního opatrovníka nezletilému dítěti v řízení o určení otcovství je zcela rutinním úkonem, který měl být učiněn v referenční lhůtě třech měsíců. Pro absolutní nečinnost kárně obviněného tak lze hovořit o průtazích v řízení v období od 14. 8. 2013 do 15. 2. 2016.
61. sp. zn. 15 C 162/2013 (nečinnost vytýkána od 7. 2. 2014 do 9. 12. 2015). Na kárně obviněného byl spis převeden dne 7. 2. 2014 (zrušený platební rozkaz pro nedoručitelnost). Následuje až úkon kárně obviněného ze dne 9. 12. 2015, kterým zaslal návrh na zahájení řízení žalovanému a vyzval ho k vyjádření ve smyslu § 153a o. s. ř. Zmiňovaný úkon je ze své povahy úkonem jednoduchým; po připočtení referenční hodnoty třech měsíců tak lze konstatovat průtahy v řízení v období od 8. 5. 2014 do 8. 12. 2015.
62. sp. zn. 15 C 168/2013 (nečinnost vytýkána od 27. 5. 2013 do 31. 8. 2015). Věc byla na kárně obviněného převedena dne 27. 5. 2013 (nedoručený EPR). Z výpisu z insolvenčního rejstříku, založeného v soudním spisu, bylo zjištěno, že usnesením insolvenčního soudu bylo ke dni 13. 12. 2013 rozhodnuto o úpadku žalovaného, spojeného s povolením oddlužení. Prvním úkonem kárně obviněného je až usnesení ze dne 31. 8. 2015, kterým přerušil řízení. Kárně obviněný v této věci nedodržel standardní postup a minimálně nedoručil žalovanému návrh na zahájení řízení a nevyzval ho ke sdělení jeho procesního stanoviska. Tento úkon měl být proveden v referenční lhůtě třech měsíců; lze tedy hovořit o průtazích v řízení v období od 28. 8. 2013 do 30. 8. 2015. Kárný senát přitom nepřehlédl existenci výše uvedeného rozhodnutí o úpadku, dospěl však k závěru, že toto rozhodnutí nevyvolalo ex lege přerušení dalších řízení, týkajících se majetkové podstaty úpadce. Do účinnosti zákona č. 294/2013 Sb., (1. 1. 2014) tato forma úpadku totiž nevyvolávala přerušení dalších řízení; dle přechodných ustanovení tohoto zákona pak platí, že účinky úkonů, které nastaly před jeho účinností, zůstaly zachovány. V posuzovaném případě tedy i po rozhodnutí insolvenčního soudu nenastal klid v řízení a vznikaly průtahy. Kárnou navrhovatelkou však v tomto období již namítány nebyly.
63. sp. zn. 15 C 174/2013 (nečinnost vytýkána od 30. 5. 2013 do 5. 4. 2016). Věc napadla dne 20. 3. 2013 u Okresního soudu v Sokolově. Po postoupení věci Okresnímu osudu v Liberci byl spis přidělen kárně obviněnému dne 30. 5. 2013. V rámci sledovaného období neučinil kárně obviněný ve věci žádný úkon; prvním úkonem je až výzva žalobkyni k doplnění skutkových okolností podané žaloby ze dne 19. 4. 2016. Vzhledem k tomu, že věc byla již v době přidělení kárně obviněnému způsobilá k meritornímu projednání (výzva ze dne 19. 4. 2014 již souvisela s přípravou věcí k rozhodnutí), nejedná se o nečinnost při provádění jednoduchého úkonu a na tento případ je tak nutno aplikovat lhůtu jednoho roku, v níž mělo být přistoupeno k meritornímu projednávání věci. Průtahy v řízení tak nastaly v období od 30. 5. 2014 do 5. 4. 2016 (konec vytýkaného období odpovídá formulaci kárného návrhu).
64. sp. zn. 15 C 177/2013 (nečinnost vytýkána od 31. 5. 2013 do 3. 12. 2015). Spis byl kárně obviněnému přidělen dne 31. 5. 2013 (nový nápad). Z výpisu z insolvenčního rejstříku, založeného v soudním spisu, vyplývá, že rozhodnutím insolvenčního soudu ze dne 5. 9. 2014 byl k tomuto datu prohlášen konkurz na majetek žalovaného. Prvním úkonem kárně obviněného ve věci bylo až usnesení ze dne 3. 12. 2015, kterým informoval účastníky o přerušení řízení, v důsledku rozhodnutí insolvenčního soudu. V posuzované věci je zřejmé, že kárně obviněný od okamžiku přidělení spisu neučinil ve věci žádný přípravný úkon (vybrání soudního poplatku, zaslání žaloby žalovanému, atd.) a lze tak po uplynutí referenční lhůty třech měsíců hovořit o průtazích v řízení. S ohledem na fakt, že prohlášením konkurzu na majetek žalovaného došlo ex lege k přerušení všech řízení týkajících se majetkové podstaty úpadce, po tuto dobu nemohla nečinnost kárně obviněného způsobit průtahy v řízení. Zjištěné průtahy v řízení tak lze ohraničit daty 31. 8. 2013 až 4. 9. 2014.
65. sp. zn. 15 C 179/2013 (nečinnost vytýkána od 7. 6. 2013 do 7. 8. 2015 a od 28. 8. 2015 do 4. 11. 2015). Na kárně obviněného byl spis převeden dne 7. 6. 2013 (nedoručený EPR). Prvním úkonem přičitatelným kárně obviněnému, je až výzva asistentky ze dne 7. 8. 2015, kterou byl žalobce vyzván k předložení předžalobní upomínky a dalších důkazů, o něž se opírá žalobní nárok. Spis byl s požadovanými doklady předložen kárně obviněnému dne 28. 8. 2015. Teprve dne 4. 11. 2015 dal kárně obviněný pokyn k zaslání návrhu žalovanému a oba účastníky vyzval k vyjádření, zda souhlasí s postupem dle § 115a o. s. ř. Úkon ze dne 7. 8. 2015 lze nepochybně považovat za úkon směřující k vyřízení věci, nelze však současně přehlédnout, že žalovanému byl návrh na zahájení řízení doručen až zhruba dva a půl roku od nápadu věci. O průtazích v řízení tak lze (po přičtení referenční lhůty třech měsíců) hovořit v období od 8. 9. 2013 do 6. 8. 2015. Pokud jde o druhé období vytýkané nečinnosti, zde není důvod opětovně aplikovat referenční lhůtu třech měsíců, neboť důvody vytýkané nečinnosti konstatované v předchozím období i nadále pokračovaly. Další průtahy v řízení tak nastaly v období od 29. 8. 2015 do 3. 11. 2015.
66. sp. zn. 15 C 183/2013 (nečinnost vytýkána v období od 10. 6. 2013 do 4. 8. 2015 a od 17. 8. 2015 do 7. 12. 2015). Věc byla kárně obviněnému přidělena dne 10. 6. 2013 (nový nápad). Následuje až úkon ze dne 4. 8. 2015, kterým byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku a upřesnění žaloby. Spis byl se splněnými výzvami předložen kárně obviněnému dne 17. 8. 2015; následuje jeho pokyn k zaslání žaloby žalovanému a výzva k oběma účastníkům k vyjádření, zda souhlasí s postupem ve smyslu § 115a o. s. ř. Vybrání soudního poplatku je jednoduchým úkonem, ke kterému mělo dojít v referenční lhůtě třech měsíců od předložení spisu. Průtahy v řízení tak nastaly v období od 11. 9. 2013 do 3. 8. 2015. Pokud jde o druhé vytýkané období, zde byl úkon kárně obviněného učiněn nedlouho od uplynutí referenční lhůty třech měsíců, lze tak ještě konstatovat, že v tomto období průtahy v řízení nenastaly.
67. sp. zn. 15 C 184/2013 (nečinnost vytýkána v období od 10. 6. 2013 do 10. 8. 2015 a od 12. 8. 2015 do 11. 3. 2016). V tomto případě byla kárnou navrhovatelkou předložena kárnému senátu jen nežurnalizovaná a nekompletní kopie spisu; za této situace nelze tvrzenou existenci průtahů v řízení prokázat.
68. sp. zn. 15 C 196/2013 (nečinnost vytýkána od 19. 6. 2013 do 12. 8. 2015). Kárně obviněnému byl spis přidělen dne 19. 6. 2013 (nový nápad). Do spisu bylo založeno dne 4. 4. 2014 částečné zpětvzetí návrhu. Prvním úkonem přičitatelným kárně obviněnému, je až výzva VSÚ k zaplacení soudního poplatku ze dne 10. 8. 2015. Výzva k zaplacení soudního poplatku je jednoduchým úkonem, který měl být učiněn v rámci referenční lhůty třech měsíců od předložení spisu. Pokud jde o případnou reakci kárně obviněného na částečné zpětvzetí žaloby, zde kárný senát konstatuje, že je výlučně věcí soudce, zda o takovém návrhu rozhodne samostatně, či až při rozhodnutí v meritu věci. V tomto směru tedy kárně obviněnému žádnou nečinnost vytýkat nelze. S ohledem na konstatované průtahy související s nevybráním soudního poplatku lze nicméně hovořit o průtazích v řízení v období od 20. 9. 2013 do 9. 8. 2015.
69. sp. zn. 15 C 199/2013 (nečinnost vytýkána od 24. 6. 2013 do 20. 10. 2015). Na kárně obviněného byl spis převeden dne 24. 6. 2013 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Následuje až úkon kárně obviněného ze dne 20. 10. 2015, kterým dal pokyn k zaslání návrhu na zahájení řízení žalovanému, s žádostí o sdělení jeho procesního stanoviska; současně byli oba účastníci vyzváni k vyjádření ohledně postupu dle § 115 o. s. ř. Úkony provedené dne 20. 10. 2015 lze nepochybně kvalifikovat jako úkony jednoduché; po připočtení referenční lhůty třech měsíců k jejich provedení (od převedení spisu) tak průtahy v řízení nastaly v období od 25. 9. 2013 do 19. 10. 2015.
70. sp. zn. 15 C 200/2013 (nečinnost vytýkána od 24. 6. 2013 do 19. 10. 2015). Spis byl na kárně obviněného převeden dne 24. 6. 2013 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Prvním úkonem přičitatelným kárně obviněnému, je až výzva asistentky ze dne 19. 10. 2015, kterou byli oba účastníci vyzváni k vyjádření, stran možného postupu dle § 115 o. s. ř.; současně byl žalovanému zaslán na vědomí návrh na zahájení řízení a byl vyzván, aby se k němu vyjádřil. Úkony ze dne 19. 10. 2015 lze považovat za úkony jednoduché; po přičtení referenční lhůty třech měsíců k jejich provedení tak lze konstatovat existenci průtahů v řízení v období od 25. 9. 2013 do 18. 10. 2015.
71. sp. zn. 15 C 201/2013 (nečinnost vytýkána od 24. 6. 2013 do 30. 4. 2014). Věc byla kárně obviněnému přidělena dne 24. 6. 2013 (nový nápad - výživné na manželku). Prvním úkonem ve věci je až dotaz asistentky ze dne 25. 4. 2014, zda žalobkyně i nadále na návrhu trvá, a to v kontextu zjištění, že manželství účastníků bylo v mezidobí rozvedeno. Žalovanému byla zaslána žaloba až dne 12. 8. 2014, a to s žádostí o vyjádření procesního stanoviska. Úkon ze dne 12. 8. 2014 je úkonem jednoduchým, který měl být učiněn v rámci referenční lhůty třech měsíců od přidělení věci. Pokud jde o úkon ze dne 25. 4. 2014, ten lze ve skutkovém kontextu dané věci akceptovat, jako úkon směřující ke skončení věci. O průtazích v řízení tak lze hovořit v období od 25. 9. 2013 do 25. 4. 2014. Pokud jde o zbývající argumentaci kárné navrhovatelky o existenci dalších průtahů v řízení v této věci, kárný senát se jí nemohl věcně zabývat pro její nesrozumitelnost.
72. sp. zn. 15 C 204/2013 (nečinnost vytýkána od 12. 4. 2014 do 19. 10. 2015). Na kárně obviněného byl spis převeden dne 12. 2. 2014 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Prvním úkonem přičitatelným kárně obviněnému, je až výzva asistentky ze dne 19. 10. 2015, kterým byli účastníci vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s postupem dle § 115a o. s. ř.; žalovanému byl též zaslán návrh na zahájení řízení s žádostí o vyjádření k věci. Úkony ze dne 19. 10. 2015 lze považovat za úkony jednoduché; po přičtení referenční lhůty třech měsíců od předložení spisu lze tedy konstatovat průtahy v řízení v období od 13. 5. 2014 do 18. 10. 2015.
73. sp. zn. 15 C 209/2013 (nečinnost vytýkána od 19. 7. 2013 do 16. 9. 2015 a od 1. 10. 2015 do 9. 2. 2016). Spis byl na kárně obviněného převeden dne 19. 7. 2013 (zrušený EPR pro podání odporu). Teprve dne 16. 9. 2015 byl žalobci zaslán odpor; současně s tím se kárně obviněný dotázal účastníků, zda bylo v mezidobí něco na žalované částce uhrazeno. Spis byl kárně obviněnému předložen dne 1. 10. 2015 s vyjádřením účastníků; následuje úkon ze dne 9. 2. 2016, kdy kárně obviněný stanovil termín ústního jednání (na 8. 3. 2016). Pokud jde o první vytýkané období, je evidentní, že úkon ze dne 16. 9. 2015 je úkonem jednoduchým; po přičtení referenční lhůty třech měsíců od převedení spisu tedy nastaly průtahy v období od 20. 10. 2013 do 15. 9. 2015. Vytýkaná nečinnost ve druhém období činila zhruba čtyři měsíce; vzhledem k tomu, že věc již byla připravena k meritornímu projednání a nečinnost byla zakončena stanovením termínu ústního jednání (za jeden měsíc), nelze v tomto rozsahu ještě hovořit o existenci průtahů v řízení.
74. sp. zn. 15 C 212/2013 (nečinnost vytýkána od 16. 7. 2013 do 19. 10. 2015 a od 20. 11. 2015 do 7. 3. 2016). Spis byl na kárně obviněného převeden dne 16. 7. 2013 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Prvním úkonem ve věci je až výzva k upřesnění žaloby ze dne 19. 10. 2015. Dle úředního záznamu v soudním spisu byl spis (s upřesněním žaloby) předán kárně obviněnému dne 20. 11. 2015; dle údajů ISAS se však v období od 2. 11. 2015 do 7. 3. 2016 spis nacházel u asistentky. Pokud jde o první vytýkané období, výzva ze dne 19. 10. 2015 je nepochybně úkonem jednoduchým a měl být proto učiněn v referenční tříměsíční lhůtě od převedení spisu. O průtazích v řízení tak lze hovořit v období od 17. 10. 2013 do 18. 10. 2015. V případě druhého období vytýkané nečinnosti nelze ovšem s jistotou určit umístnění a pohyb spisu, neboť zde existuje zřetelný rozpor mezi údaji uvedenými ve spisu a údaji ISAS. Za této situace nelze v tomto období považovat za prokázané, že by docházelo k průtahům v řízení, za něž by byl odpovědný kárně obviněný.
75. sp. zn. 15 C 213/2013 (nečinnost vytýkána od 16. 7. 2013 do 10. 8. 2015 a od 30. 9. 2015 do 18. 3. 2016). Věc napadla u Okresního soudu pro Prahu 7 dne 10. 12. 2012. Po postoupení věci Okresnímu soudu v Liberci byl spis přidělen kárně obviněnému dne 16. 7. 2013. Prvním úkonem ve věci je až výzva ze dne 10. 8. 2015 k zaplacení soudního poplatku. Spis byl (s poznámkou, že soudní poplatek nebyl uhrazen) předložen kárně obviněnému dne 30. 9. 2015. Usnesením ze dne 17. 3. 2016 kárně obviněný řízení ve věci zastavil. Vybrání soudního poplatku je jednoduchý úkon, který měl být učiněn v referenční lhůtě třech měsíců od předložení spisu. Průtahy v řízení tak vznikly v období od 17. 10. 2013 do 9. 8. 2015. Zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku lze v zásadě považovat za jednoduchý úkon; v kontextu dané věci je nutno dále zohlednit fakt, že řízení v této věci se před soudy vedlo již od roku 2012. Bylo tedy možné po kárně obviněném spravedlivě požadovat, aby řízení ve věci zastavil nejpozději ve lhůtě tří měsíců poté, co zjistil, že soudní poplatek nebyl ani na výzvu soudu uhrazen. Další průtahy v řízení tak nastaly v období od 31. 12. 2015 do 17. 3. 2016.
76. sp. zn. 15 C 220/2013 (nečinnost vytýkána od 16. 7. 2013 do 19. 10. 2015 a od 21. 10. 2015 do 17. 2. 2016). Kárně obviněnému byla věc přidělena dne 16. 7. 2013 (nový nápad). Až dne 19. 10. 2015 vydal kárně obviněný usnesení, kterým vyzval žalobce k upřesnění žalobního petitu (není přitom pravdou, jak tvrdí kárná navrhovatelka, že by zde kárně obviněný pochybil v označení právního zástupce žalobkyně). Dne 25. 11. 2015 obdržel soud sdělení právního zástupce žalobkyně, dle kterého účastníci vyjednávají o mimosoudním řešení věci s tím, že ve lhůtě do 15. 1. 2016 sdělí výsledek těchto jednání a případně upřesní petit. Po marném uplynutí této lhůty dal kárně obviněný dne 17. 2. 2016 pokyn k opětovnému zaslání výzvy k odstranění vad návrhu žalobci. V posuzované věci lze výzvu k upřesnění žalobního petitu považovat nepochybně za úkon jednoduchý; po připočtení referenční lhůty třech měsíců tak lze konstatovat existenci průtahů v řízení od 17. 10. 2013 do 18. 10. 2015. Ve druhém vytýkaném období kárný senát existenci průtahů v řízení neshledal, neboť kárně obviněný čekal na výsledek mimosoudního jednání, avizovaného právním zástupcem žalobkyně. Pokud zhruba měsíc po marném uplynutí lhůty, v níž měl být soud vyrozuměn o výsledku tohoto jednání, urgoval odstranění vad návrhu, jde o lhůtu přiměřenou.
77. sp. zn. 15 C 221/2013 (nečinnost vytýkána od 19. 7. 2013 do 16. 9. 2015). Na kárně obviněného byl spis převeden dne 19. 7. 2013 (zrušený EPR, podán odpor). Prvním úkonem ve věci přičitatelným kárně obviněnému, je až usnesení asistentky ze dne 16. 9. 2015, kterým bylo řízení přerušeno, z důvodu úmrtí žalované. V posuzované věci je zřejmé, že spis byl ve sledovaném období připraven k meritornímu projednání. V tomto případě lze akceptovatelnou lhůtu nečinnosti kárně obviněného stanovit orientačně na jeden rok; průtahy v řízení tak nastaly od 19. 7. 2014 do 15. 9. 2015.
78. sp. zn. 15 C 223/2013 (nečinnost vytýkána v období od 16. 7. 2013 do 10. 8. 2015 a od 2. 2. 2016 do 1. 3. 2016). Spis byl převeden na kárně obviněného dne 16. 7. 2013 (EPR nebylo možné vydat). Až dne 10. 8. 2015 vydala asistentka platební rozkaz. Po jeho zrušení byl dne 2. 2. 2016 vydán rozsudek; dne 2. 3. 2016 dal kárně obviněný pokyn k rozeslání vyhotoveného rozsudku. Pokud jde o první posuzované období, je zřejmé, že před vydáním platebního rozkazu byl zjišťován pobyt žalovaného; k tomuto šetření však rozhodně mohlo být přistoupeno bezodkladně po převedení spisu na kárně obviněného. Vzhledem k tomu, že platební rozkaz byl následně vydán bez toho, že by ve věci byly prováděny jakékoliv další úkony, má kárný senát za to, že jde o úkon, který mohl být proveden v rámci tříměsíční referenční lhůty po předložení spisu kárně obviněnému. Průtahy v řízení tak nastaly v období od 17. 10. 2013 do 9. 8. 2015. Pokud kárná navrhovatelka vytýká kárně obviněnému průtahy též v období od 2. 2. 2016 do 1. 3. 2016, jde o výtku neopodstatněnou, neboť kárně obviněný dodržel zákonem předpokládanou lhůtu třiceti dnů pro vypravení rozsudku (§ 158 odst. 4 o. s. ř.) a o průtahy se tak nemohlo jednat.
79. sp. zn. 15 C 224/2013 (nečinnost vytýkána v období od 16. 7. 2013 do 7. 8. 2015). Věc byla na kárně obviněného převedena dne 16. 7. 2013 (EPR nebylo možno vydat - neztotožněný žalované). Dne 7. 8. 2015 došlo ke ztotožnění žalované; následovalo vydání platebního rozkazu. Stejně jako v předcházející věci úkony spojené se ztotožněním žalované (coby imanentní podmínky pro vydání platebního rozkazu) měly být provedeny již v rámci referenční tříměsíční lhůty. Průtahy v řízení tak nastaly v období od 17. 10. 2013 do 7. 8. 2015.
80. sp. zn. 15 C 229/2013 (nečinnost vytýkána od 23. 8. 2013 do 18. 3. 2016). Spis byl přidělen kárně obviněnému dne 23. 8. 2013 (nový nápad). Prvním úkonem kárně obviněného je až výzva ze dne 17. 3. 2016, kterou byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku; současně byl zaslán návrh na zahájení řízení žalovanému, s žádostí o sdělení procesního stanoviska. Úkon ze dne 17. 3. 2016 lze nepochybně považovat za úkon jednoduchý; po přičtení referenční lhůty třech měsíců tak lze hovořit o průtazích v řízení v období od 24. 11. 2013 do 16. 3. 2016.
81. sp. zn. 15 C 231/2013 (nečinnost vytýkána od 19. 7. 2013 do 28. 8. 2015 a od 8. 9. 2015 do 9. 12. 2015). Spis byl na kárně obviněného převeden dne 19. 7. 2013 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Následuje až usnesení ze dne 28. 8. 2015, kterým kárně obviněný vyzval žalobce k upřesnění návrhu. Spis s upřesněným návrhem byl předložen kárně obviněnému dne 8. 9. 2015. Dne 9. 12. 2015 kárně obviněný usnesením vyzval oba účastníky ke sdělení, zda souhlasí s postupem dle § 115a o. s. ř.; žalovanému současně zaslal návrh na zahájení řízení a vyzval ho ke sdělení procesního stanoviska. Pokud jde o první vytýkané období, výzva k upřesnění žalobní argumentace je ze své podstaty jednoduchým úkonem, může ale souviset až s vlastním meritorním projednáváním věci (není-li deficit návrhu prima vista zřejmý). O takový případ však v dané věci nejde. Současně nelze přehlédnout, že jiný jednoduchý úkon - zaslání návrhu na zahájení řízení žalovanému, s výzvou k vyjádření, nebyl učiněn v rámci prvotní administrace spisu (tedy ve lhůtě třech měsíců od předložení spisu) a v tomto smyslu lze tedy hovořit o přetrvávajících průtazích v řízení. Z tohoto důvodu proto kárný senát uzavřel, že průtahy v řízení nastaly v období od 20. 10. 2013 do 28. 8. 2015 a od 8. 9. 2015 do 8. 12. 2015.
82. sp. zn. 15 C 236/2013 (nečinnost vytýkána v období od 8. 8. 2013 do 2. 9. 2015 a od 21. 10. 2015 do 9. 2. 2016). Na kárně obviněného byl spis převeden dne 8. 8. 2013 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Až dne 28. 8. 2015 kárně obviněný zaslal žalovanému návrh na zahájení řízení a vyzval ho ke sdělení procesního stanoviska. Spis byl předložen kárně obviněnému zpět dne 21. 10. 2015. Dne 25. 11. 2015 bylo do spisu založeno vyjádření žalovaného. Dne 9. 2. 2016 kárně obviněný stanovil termín ústního jednání a současně zaslal vyjádření žalovaného žalobci. Zaslání návrhu na zahájení řízení žalovanému je nepochybně jednoduchý úkon, který měl být učiněn v referenční lhůtě třech měsíců od předložení spisu. V prvním vytýkaném období lze tedy hovořit o průtazích v řízení v období od 9. 11. 2013 do 27. 8. 2015. Co se týče období po předložení spisu kárně obviněnému dne 21. 10. 2015, zde lze dobu do nařízení jednání v rozsahu zhruba čtyřech měsíců považovat za akceptovatelnou; průtahy v řízení v tomto období tedy nevznikly.
83. sp. zn. 15 C 237/2013 (nečinnost vytýkána od 8. 8. 2013 do 21. 10. 2015 a od 20. 11. 2015 do 7. 3. 2016). Spis byl na kárně obviněného převeden dne 8. 8. 2013 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Dne 21. 10. 2015 kárně obviněný usnesením vyzval žalobce k upřesnění návrhu. Spis byl kárně obviněnému (s upřesněním návrhu) předložen dne 20. 11. 2015. Dne 7. 3. 2016 kárně obviněný usnesením vyzval účastníky ke sdělení, zda souhlasí s postupem dle § 115a o. s. ř.; současně zaslal žalovanému návrh na zahájení řízení a vyzval ho ke sdělení procesního stanoviska. V tomto případě jde o věc prakticky identickou s věcí sp. zn. 15 C 231/2013; identické je tedy i hodnocení provedených úkonů. Průtahy v řízení tak nastaly od 9. 11. 2013 do 21. 10. 2015 a od 20. 11. 2015 do 6. 3. 2016.
84. sp. zn. 15 C 239/2013 (nečinnost vytýkána v období od 22. 10. 2013 do 28. 8. 2015). Spis byl (dle údajů ISAS i úředního záznamu ve spisu) převeden na kárně obviněného dne 2. 12. 2013 (nedoručený platební rozkaz); tvrzení kárné navrhovatelky, že věc byla na kárně obviněného převedena již dne 22. 10. 2013, tedy neodpovídá realitě. Prvním úkonem ve věci je až usnesení ze dne 28. 8. 2015, kterým byli účastníci vyzváni, zda souhlasí s postupem dle § 115a o. s. ř.; současně s tím byl žalovanému zaslán návrh na zahájení řízení s výzvou ke sdělení procesního stanoviska. Úkony ze dne 28. 8. 2015 lze považovat za úkony jednoduché; po přičtení referenční lhůty třech měsíců od přidělení spisu lze tedy hovořit o průtazích v řízení od 3. 3. 2014 do 27. 8. 2015.
85. sp. zn. 15 C 241/2013 (nečinnost vytýkána od 8. 8. 2013 do 9. 12. 2015). Spis byl na kárně obviněného převeden dne 8. 8. 2013 (nedoručený EPR). Prvním úkonem kárně obviněného je až usnesení ze dne 9. 12. 2015, kterým byli účastníci vyzváni, zda souhlasí s postupem dle § 115a o. s. ř.; současně byl žalovanému zaslán návrh na zahájení řízení s výzvou ke sdělení procesního stanoviska. Věc je prakticky identická s věcí sp. zn. 15 C 239/2013 a byla tedy hodnocena stejným způsobem. Průtahy v řízení tak vznikly v období od 9. 11. 2013 do 8. 12. 2015.
86. sp. zn. 15 C 243/2013 (nečinnost vytýkána od 8. 8. 2013 do 21. 10. 2015). Kárně obviněnému byl spis přidělen dne 8. 8. 2013 (nový nápad). Prvním úkonem ve věci je až usnesení ze dne 21. 10. 2015, kterým kárně obviněný vyzval žalobce k doplnění žaloby. Žaloba, spolu s žádostí o sdělení procesního stanoviska, byla žalovanému odeslána až dne 9. 11. 2015. Typově jde o shodnou věc jako ve věci sp. zn. 15 C 231/2013, shodné je proto i její hodnocení. Průtahy v řízení tedy vznikly v období od 9. 11. 2013 do 20. 10. 2015.
87. sp. zn. 15 C 245/2013 (nečinnost vytýkána od 8. 8. 2013 do 28. 7. 2015 a od 2. 11. 2015 do 17. 2. 2016). Spis byl na kárně obviněného převeden dne 8. 8. 2013 (nedoručený EPR). Prvním úkonem kárně obviněného je až zaslání návrhu na zahájení řízení žalovanému, spolu s výzvou k vyjádření k věci ze dne 28. 8. 2015. Výzvu se nepodařilo doručit, bylo proto doručováno postupem dle § 49 odst. 4 o. s. ř. Spis byl poté (2. 11. 2015) předložen kárně obviněnému. Ten dne 14. 3. 2016 stanovil termín ústního jednání. Pokud jde o první posuzované období nečinnosti, úkon ze dne 28. 8. 2015 byl úkonem jednoduchým; po připočtení referenční lhůty třech měsíců lze tedy hovořit o vzniku průtahů v řízení v období od 9. 11. 2013 do 28. 7. 2015 (konec vytýkané nečinnost odpovídá formulaci kárného návrhu). V případě druhé vytýkané nečinnosti má kárný senát za to, že věc již byla v té době způsobilá k meritornímu projednání; prodleva mezi předložením spisu a nařízením jednání (zhruba čtyři měsíce) ještě nedosahuje intenzity průtahů v řízení.
88. sp. zn. 15 C 249/2013 (nečinnost vytýkána od 8. 8. 2013 do 2. 10. 2013 a od 31. 10. 2013 do 6. 4. 2016). Věc byla kárně obviněnému přidělena dne 8. 8. 2013 (nový nápad). Následuje usnesení ze dne 27. 9. 2013, kterým kárně obviněný vyzval žalobce k odstranění vad žaloby. Pokud jde o období od 31. 10. 2013, zde kárný senát zjistil, že údaje v systému ISAS nekorespondují s obsahem spisu; není taktéž zřejmé, proč měla být nečinnost kárně obviněného ukončena právě dne 6. 4. 2016. V případě prvního posuzovaného období byl jednoduchý úkon proveden v rámci referenční lhůty třech měsíců; v případě druhého vytýkaného období nečinnosti není možné s dostatečnou jistotou posoudit, zda se jedná o průtahy v řízení zaviněné kárně obviněným. Lze tedy uzavřít, že průtahy v řízení dílem nebyly prokázány, dílem se o průtahy nejednalo.
89. sp. zn. 15 C 253/2013 (nečinnost vytýkána od 19. 8. 2013 do 21. 10. 2015 a od 24. 11. 2015 do 7. 3. 2016). Spis byl na kárně obviněného převeden dne 19. 8. 2013 (nedoručený EPR). Usnesením ze dne 19. 10. 2015 vyzval kárně obviněný žalobce k odstranění vad návrhu. Spis byl (s doplněním návrhu) předložen (dle údajů ISAS) kárně obviněnému dne 24. 11. 2015. Dne 7. 3. 2016 kárně obviněný usnesením vyzval účastníky, zda souhlasí s postupem dle § 115a o. s. ř.; současně zaslal žalovanému návrh na zahájení řízení a vyzval ho ke sdělení procesního stanoviska. Z hlediska souslednosti a typu jednotlivých úkonů jde o identickou věc jako ve věci sp. zn. 15 C 231/2013, čemuž odpovídá i její hodnocení. Lze proto konstatovat, že průtahy v řízení nastaly v období od 20. 11. 2013 do 21. 10. 2015 a od 24. 11. 2015 do 6. 3. 2016.
90. sp. zn. 15 C 254/2013 (nečinnost vytýkána od 19. 8. 2013 do 22. 3. 2016). Věc byla kárně obviněnému přidělena dne 19. 8. 2013 (nový nápad). Usnesením ze dne 17. 3. 2016 ustanovil kárně obviněný nezletilému dítěti kolizního opatrovníka; současně zaslal žalovanému žalobu se žádostí o vyjádření procesního stanoviska a stanovil termín ústního jednání. Jakkoli součástí prvního úkonu ve věci bylo nařízení jednání, je zřejmé, že věc v té době ještě nebyla připravena k meritornímu projednání; ustanovení kolizního zástupce a zaslání žaloby žalovanému jsou nepochybně úkony jednoduché, které měly být provedeny v rámci referenční lhůty třech měsíců. Nadto nelze přehlédnout, že šlo o žalobu na určení otcovství k nezletilému dítěti; žalovaný navíc (poté co mu byla doručena žaloba) otcovství k dítěti uznal. Postupem kárně obviněného tedy došlo zcela evidentně ke vzniku průtahů v řízení, které byly jednoznačně k tíži nezletilého žalobce. Průtahy v řízení tak nastaly v období od 20. 11. 2013 do 16. 3. 2016.
91. sp. zn. 15 C 259/2013 (nečinnost vytýkána od 31. 10. 2013 do 9. 12. 2015). Věc napadla u Obvodního soudu pro Prahu 5 v březnu 2013. Po postoupení věci byl spis přidělen kárně obviněnému dne 19. 8. 2013. Následuje pokyn ze dne 17. 6. 2013 k doručení žaloby žalovanému; dne 7. 10. 2013 je referován pokyn k vybrání soudního poplatku. Spis byl kárně obviněnému předložen dne 31. 10. 2013. Následuje až úkon ze dne 9. 12. 2015, kdy byl žalovaný usnesením vyzván ke sdělení procesního stanoviska. Dle názoru kárného senátu je jediný úkon v posuzovaném období (výzvu ke sdělení procesního stanoviska žalovaným) možno považovat již za úkon v rámci přípravy meritorního projednávání věci. Obsah předložené části spisu přitom nasvědčuje závěru, že administrace spisu již byla v rozhodné době ukončena a kárně obviněný zamýšlel přistoupit k jejímu věcnému projednání. Za této situace lze akceptovat nečinnost kárně obviněného maximálně v rozsahu jednoho roku od předložení kompletního spisu; průtahy v řízení tak nastaly v období od 31. 10. 2014 do 8. 12. 2015.
92. sp. zn. 15 C 261/2013 (nečinnost vytýkána od 23. 8. 2013 do 3. 12. 2015). Spis byl kárně obviněnému přidělen dne 23. 8. 2013 (nový nápad). Ve spise je dále založen výpis z insolvenčního rejstříku, z něhož se podává, že usnesením insolvenčního soudu byl ke dni 5. 9. 2014 zjištěn úpadek žalovaného a byl prohlášen konkurz na jeho majetek. Dne 3. 12. 2015 kárně obviněný usnesením informoval účastníky o tom, že ke dni 5. 9. 2014 došlo ex lege k přerušení řízení. Je zřejmé, že kárně obviněný, s výjimkou usnesení ze dne 3. 12. 2015, neučinil ve věci žádný úkon, a to ani úkony související s přípravou spisu (vybrání soudního poplatku, rozeslání žaloby, atd.). Průtahy v řízení tedy nastaly po marném uplynutí referenční lhůty třech měsíců od přidělení spisu. Zároveň kárný senát reflektuje skutečnost, že v důsledku usnesení insolvenčního soudu došlo ke dni 5. 9. 2014 ex lege k přerušení řízení; za této situace tedy ani případná pokračující nečinnost kárně obviněného nemohla vyvolat průtahy v řízení. Průtahy v řízení tak nastaly v období od 24. 11. 2013 do 4. 9. 2014.
93. sp. zn. 15 C 264/2013 (nečinnost vytýkána od 23. 8. 2013 do 9. 12. 2015). Spis byl na kárně obviněného převeden dne 23. 8. 2013 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Prvním úkonem kárně obviněného je až usnesení ze dne 9. 12. 2015, kterým byli účastníci vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s postupem dle § 115a o. s. ř.; současně s tím byla žalovanému zaslána žaloba s žádostí o vyjádření k věci. Úkon ze dne 9. 12. 2015 je nepochybně úkonem jednoduchým, který měl být učiněn v rámci referenční lhůty třech měsíců od předložení spisu. Průtahy v řízení tak nastaly v období od 24. 11. 2013 do 8. 12. 2015.
94. sp. zn. 15 C 269/2013 (nečinnost vytýkána od 3. 9. 2013 do 9. 12. 2015). Na kárně obviněného byl spis převeden dne 3. 9. 2013 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Následuje úkon ze dne 9. 12. 2015, kterým byli účastníci vyzváni, zda souhlasí s postupem dle § 115 o. s. ř.; současně byl žalovanému zaslán návrh na zahájení řízení s žádostí o sdělení procesního stanoviska. Věc je typově shodná jako ve věci sp. zn. 15 C 264/2013; tomu odpovídá i její posouzení. Průtahy v řízení tak nastaly v období od 4. 12. 2013 do 8. 12. 2015.
95. sp. zn. 15 C 311/2013 (nečinnost vytýkána od 30. 9. 2013 do 9. 12. 2015). V této věci nebyl kárnému senátu předložen příslušný soudní spis ani výpisy ze systému ISAS. Existenci tvrzených průtahů v řízení tak nelze prokázat.
96. sp. zn. 15 C 270/2013 (nečinnost vytýkána od 3. 9. 2013 do 9. 12. 2015). Věc je skutkově zcela identická s věcí sp. zn. 15 C 269/2013; tomu odpovídá i její posouzení. Průtahy v řízení tedy nastaly v období od 4. 12. 2013 do 8. 12. 2015.
97. sp. zn. 15 C 272/2013 (nečinnost vytýkána od 3. 9. 2013 do 20. 10. 2015). Spis byl převeden na kárně obviněného dne 3. 9. 2013 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Dne 8. 7. 2014 bylo do spisu založeno částečné zpětvzetí návrhu. Následuje až úkon kárně obviněného ze dne 20. 10. 2015, kterým bylo rozhodnuto o částečném zastavení řízení; současně s tím byl návrh na zahájení řízení doručen žalovanému. Doručení návrhu žalovanému (s žádostí o vyjádření jeho procesního stanoviska) je nepochybně úkonem jednoduchým, který měl být učiněn v referenční lhůtě třech měsíců od předložení spisu. Průtahy v řízení tak nastaly v období od 4. 12. 2013 do 19. 10. 2015.
98. sp. zn. 15 C 273/2013 (nečinnost vytýkána od 5. 9. 2013 do 9. 12. 2015). Spis byl na kárně obviněného převeden dne 5. 9. 2013 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Prvním úkonem kárně obviněného je až usnesení ze dne 9. 12. 2015, kterým byli účastníci vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s postupem dle § 115a o. s. ř.; současně s tím byl návrh na zahájení řízení zaslán žalovanému s žádostí o sdělení procesního stanoviska. Úkon ze dne 9. 12. 2015 je nepochybně úkonem jednoduchým, který měl být proveden v referenční lhůtě třech měsíců od předložení spisu. Lze tedy hovořit o průtazích v řízení v období od 6. 12. 2013 do 8. 12. 2015.
99. sp. zn. 15 C 274/2013 (nečinnost vytýkána od 5. 9. 2013 do 31. 8. 2015). Na kárně obviněného byl spis převeden dne 5. 9. 2013 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Prvním úkonem kárně obviněného je až usnesení ze dne 31. 8. 2015, kterým byl žalobce vyzván k doplnění návrhu. Věc je typově zcela shodná s věcí sp. zn. 15 C 231/2013; tomu odpovídá i její posouzení. Průtahy v řízení tak nastaly v období od 6. 12. 2013 do 30. 8. 2015.
100. sp. zn. 15 C 286/2013 (nečinnost vytýkána v období od 5. 9. 2013 do 2. 9. 2015 a od 6. 10. 2015 do 9. 2. 2016). V této věci předložila kárná navrhovatelka kárnému senátu toliko neúplnou kopii spisu; za této situace nelze existenci tvrzených průtahů považovat za dostatečně prokázanou.
101. sp. zn. 15 C 298/2013 (nečinnost vytýkána od 16. 9. 2013 do 26. 2. 2015). Spis byl na kárně obviněného převeden dne 16. 9. 2013 (zrušený EPR – odpor). Prvním úkonem kárně obviněného je až stanovení termínu ústního jednání ze dne 10. 3. 2016. Z uvedeného je zřejmé, že spis byl v posuzovaném období již připraven k meritornímu projednání. Za této situace lze za akceptovatelnou dobu nečinnosti kárně obviněného považovat maximálně jeden rok. Průtahy v řízení tak nastaly v období od 16. 9. 2014 do 26. 2. 2015 (ukončení vytýkaných průtahů odpovídá formulaci kárného návrhu).
102. sp. zn. 15 C 300/2013 (nečinnost vytýkána od 13. 9. 2013 do 31. 8. 2015). Na kárně obviněného byl spis převeden dne 13. 9. 2013 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Prvním úkonem, přičitatelným kárně obviněnému, je až usnesení asistentky ze dne 31. 8. 2015, kterým byl žalovaný vyzván ke sdělení procesního stanoviska (návrh na zahájení řízení byl připojen). Úkon ze dne 31. 8. 2015 je svou povahou úkonem jednoduchým, který měl být učiněn v referenční lhůtě třech měsíců od přidělení věci. Průtahy v řízení tak nastaly v období od 14. 12. 2013 do 30. 8. 2015.
103. sp. zn. 15 C 306/2013 (nečinnost vytýkána v období od 20. 9. 2013 do 31. 8. 2015). Na kárně obviněného byl spis převeden dne 20. 9. 2013 (EPR nebylo možné vydat pro opožděně zaplacený soudní poplatek). Součástí soudního spisu je výpis z insolvenčního rejstříku, dle kterého bylo rozhodnutím insolvenčního soudu (s účinky ke dni 20. 5. 2015) rozhodnuto o úpadku žalovaného a žalovanému bylo povoleno oddlužení. Dne 31. 8. 2015 vydal kárně obviněný usnesení, kterým účastníky informoval, že řízení je v důsledku rozhodnutí insolvenčního soudu ex lege přerušeno. Současně s tím byla žalovanému zaslána na vědomí žaloba. Zaslání žaloby je úkonem jednoduchým, který měl být proveden v referenční lhůtě třech měsíců od převedení spisu. Současně kárný senát nepřehlédl, že v důsledku rozhodnutí insolvenčního soudu došlo ex lege k přerušení řízení (žalovaná pohledávka se týkala majetku úpadce); počínaje dnem 20. 5. 2015 tak nastal klid řízení a nečinnost kárně obviněného tak nemohla vyvolat průtahy v řízení. Průtahy tedy byly konstatovány v období od 21. 12. 2013 do 19. 5. 2015.
104. sp. zn. 15 C 308/2013 (nečinnost vytýkána od 23. 9. 2013 do 10. 8. 2015 a od 16. 11. 2015 do 7. 3. 2016). Spis byl kárně obviněnému přidělen dne 27. 9. 2013 (VSÚ měla za to, že návrhu na vydání platebního rozkazu není možné vyhovět, neboť jde o věc pracovněprávní). Prvním úkonem, přičitatelným kárně obviněnému, je až vydání platebního rozkazu VSÚ dne 10. 8. 2015. Dne 23. 10. 2015 byl platební rozkaz pro nedoručitelnost zrušen a spis byl předložen zpět kárně obviněnému dne 16. 11. 2015. Dne 7. 3. 2016 kárně obviněný usnesením vyzval účastníky ke sdělení, zda souhlasí s postupem podle § 115a o. s. ř.; současně zaslal žalovanému návrh na zahájení řízení a vyzval ho ke sdělení procesního stanoviska. Pokud jde o první vytýkané období, má kárný senát za to, že vydání platebního rozkazu, bez jakéhokoli dalšího úkonu (například vyžádání dalších listin, apod.) lze považovat za úkon jednoduchý; měl být proto učiněn v referenční lhůtě třech měsíců od předložení spisu. Průtahy v řízení tak nastaly v období od 27. 10. 2013 do 9. 8. 2015. V případě druhého vytýkaného období nečinnosti nelze přehlédnout, že kárně obviněný až dne 7. 3. 2016 zaslal žalovanému na vědomí návrh na zahájení řízení; jde o úkon jednoduchý, který měl být proveden v referenční lhůtě třech měsíců poté, co kárně obviněný zjistil, že návrh na vydání platebního rozkazu nebylo možné doručit. I v tomto případě tedy vznikly průtahy v řízení, a to v období od 16. 2. 2016 do 6. 3. 2016.
105. sp. zn. 15 C 309/2013 (nečinnost vytýkána od 24. 9. 2013 do 26. 2. 2014 a od 14. 5. 2014 do 31. 8. 2014). Kárně obviněnému byla věc přidělena dne 24. 11. 2013 (nový nápad). Dne 26. 2. 2014 vyzval kárně obviněný žalobce k zaplacení soudního poplatku. Spis byl předložen zpět kárně obviněnému dne 14. 5. 2014, spolu se zaplaceným soudním poplatkem. Dne 31. 8. 2014 stanovil kárně obviněný termín ústního jednání. V případě prvního období vytýkané nečinnosti lze konstatovat, že jednoduchý úkon (vybrání soudního poplatku) byl učiněn víceméně v rámci tříměsíční referenční lhůty a nejedná se tak o průtahy v řízení. Pokud jde o druhé období vytýkané nečinnosti, zde byla již věc připravena k meritornímu projednání; stanovení termínu ústního jednání ve lhůtě zhruba tři a půl měsíce po předložení spisu nepředstavuje průtahy v řízení. Kárný senát poznamenává, že v kárném návrhu jsou souvislosti s touto soudní věcí vysloveny i další výhrady k procesnímu postupu kárně obviněného, v souvislosti s jeho reakcí na zjištění úpadku žalovaného a způsobu jeho řešení (účinky úpadku nastaly ke dni 3. 6. 2014), tyto však nevyústily v explicitní tvrzení o průtazích v řízení v konkrétním období a kárný senát se jimi proto nezabýval.
106. sp. zn. 15 C 311/2013 (nečinnost vytýkána od 30. 9. 2013 do 9. 12. 2015). Spis byl na kárně obviněného převeden dne 30. 9. 2013 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Prvním úkonem kárně obviněného je až usnesení ze dne 9. 12. 2015, kterým byli účastníci vyzváni, zda souhlasí s postupem dle § 115a o. s. ř. Současně byl žalovanému zaslán návrh na zahájení řízení s žádostí o sdělení procesního stanoviska. Úkon ze dne 9. 12. 2015 je úkonem jednoduché povahy; po přičtení referenční lhůty třech měsíců od předložení spisu tak lze hovořit o průtazích v řízení v období od 31. 12. 2013 do 8. 12. 2015.
107. sp. zn. 15 C 313/2013 (nečinnost vytýkána od 30. 9. 2013 do 31. 8. 2015 a od 16. 12. 2015 do 19. 2. 2016). Na kárně obviněného byl spis převeden dne 30. 9. 2013 (nedoručitelný EPR). Prvním úkonem kárně obviněného je až usnesení ze dne 31. 8. 2015, kterým bylo přerušeno řízení do doby skončení dědického řízení po žalovaném. Spis byl kárně obviněnému předložen dne 16. 12. 2015 se zpětvzetím návrhu. Usnesení o zastavení řízení vydal kárně obviněný dne 19. 2. 2016. V případě prvního vytýkaného období je zřejmé, že žalovanému vůbec nebyl zaslán návrh na zahájení řízení a nebyl vyzván, aby se k věci vyjádřil. Jde přitom o jednoduchý úkon, který má být učiněn bezodkladně po nápadu věci; po přičtení referenční doby třech měsíců lze tedy hovořit o průtazích v řízení v období od 31. 12. 2013 do 30. 8. 2015. Pokud jde o druhé období vytýkané nečinnosti, zde byl úkon (zastavení řízení) učiněn v přiměřené lhůtě a o průtahy v řízení se tak nejedná.
108. sp. zn. 15 C 315/2013 (nečinnost vytýkána v období od 30. 9. 2013 do 7. 8. 2015). Na kárně obviněného byl spis převeden dne 30. 9. 2013 (nebylo možné vydat EPR, pro nedostatečnou identifikaci žalovaného). Součástí předloženého soudního spisu je výpis z insolvenčního rejstříku, dle kterého byl usnesením insolvenčního soudu zjištěn ke dni 22. 4. 2015 úpadek žalovaného a povoleno jeho oddlužení. Stejně jako v předcházející věci, i zde kárný senát zjistil, že žalovanému vůbec nebyl doručen návrh na zahájení řízení. I zde tak po připočtení referenční lhůty pro jednoduché úkony vznikly průtahy v řízení v období od 31. 12. 2013 do 21. 4. 2015 (konec vytýkaného období souvisí s klidem řízení, který nastal v důsledku rozhodnutí insolvenčního soudu ex lega).
109. sp. zn. 15 C 318/2013 (nečinnost vytýkána od 2. 10. 2013 do 9. 12. 2015). Spis byl kárně obviněnému přidělen dne 2. 10. 2013 (nový nápad). Součástí soudního spisu je výpis z insolvenčního rejstříku, dle kterého byl usnesením insolvenčního soudu ke dni 28. 5. 2015 zjištěn úpadek žalovaného; s účinky ke dni 22. 9. 2015 byl na majetek žalovaného prohlášen konkurz. Prvním úkonem kárně obviněného je až usnesení ze dne 9. 12. 2015, kterým účastníkům oznámil, že řízení je ex lege přerušeno, s ohledem na účinky rozhodnutí insolvenčního soudu. Věc je typově shodná jako věc sp. zn. 15 C 315/2013; k přerušení řízení v daném případě došlo ke dni 28. 5. 2015 a po tomto dni již nečinnost kárně obviněného nemohla vyvolat průtahy. Vzhledem k tomu, že do té doby kárně obviněný neučinil jakýkoliv úkon směřující ke skončení věci, lze po uplynutí referenční lhůty třech měsíců od předložení spisu hovořit o průtazích v řízeních v období od 3. 1. 2014 do 28. 5. 2015.
110. sp. zn. 15 C 319/2013 (nečinnost vytýkána od 2. 10. 2013 do 10. 8. 2015 a od 17. 9. 2015 do 10. 3. 2016). Kárně obviněnému byl spis přidělen dne 2. 10. 2013 (nový nápad). Prvním úkonem ve věci je až výzva k zaplacení soudního poplatku ze dne 10. 8. 2015. Spis byl kárně obviněnému předložen zpět dne 17. 9. 2015 se zaplaceným soudním poplatkem. Následuje až úkon ze dne 10. 3. 2016, a to zaslání žaloby žalovanému, s výzvou k vyjádření jeho procesního stanoviska. Vybrání soudního poplatku je nepochybně úkonem jednoduchým, který měl být učiněn v referenční lhůtě třech měsíců od předložení spisu. Průtahy v řízení tak vznikly v období od 3. 1. 2014 do 9. 8. 2015. Taktéž zaslání žaloby žalovanému (s výzvou k vyjádření) je úkonem jednoduchým, na nějž dopadá referenční lhůta třech měsíců. Není pochybením soudce, pokud tento úkon provede až poté, kdy je ve věci zaplacen soudní poplatek; jelikož však soudní poplatek byl v dané věci vyměřen až v době, kdy byl kárně obviněný téměř dva roky nečinný, není zde důvod přičítat kárně obviněnému další lhůtu třech měsíců ku prospěchu. Další průtahy v řízení proto nastaly v období od 17. 9. 2015 do 9. 3. 2016.
111. sp. zn. 15 C 323/2013 (nečinnost vytýkána od 9. 10. 2013 do 10. 8. 2015 a od 28. 8. 2015 do 11. 3. 2016). Kárně obviněnému byla věc přidělena dne 9. 10. 2013 (nový nápad). Prvním úkonem ve věci přičitatelným kárně obviněnému, jsou až dotazy VSÚ ze dne 10. 8. 2015 stran zjištění pobytu žalovaného. Spis byl předložen kárně obviněnému zpět dne 28. 8. 2015 s tím, že pobyt žalovaného není znám. Následuje až usnesení ze dne 11. 3. 2016, kterým kárně obviněný ustanovil žalovanému opatrovníka. V případě prvního období vytýkané nečinnosti lze konstatovat, že zjištění pobytu žalovaného je jednoduchým úkonem, který měl být proveden v referenční lhůtě třech měsíců od předložení spisu. Průtahy v řízení tak nastaly v období od 10. 1. 2014 do 9. 8. 2015. V případě druhého období vytýkané nečinnosti lze rovněž konstatovat, že usnesení o ustanovení opatrovníka osobě neznámého pobytu lze označit za úkon jednoduchý; po přičtení referenční lhůty třech měsíců od předložení spisu vznikly ve věci tedy další průtahy v řízení v období od 29. 11. 2015 do 10. 3. 2016.
112. sp. zn. 15 C 326/2013 (nečinnost vytýkána v období od 9. 10. 2013 do 16. 9. 2015 a od 6. 10. 2015 do 16. 2. 2016). Vzhledem k tomu, že kárnému senátu byla kárnou navrhovatelkou předložena pouze nekompletní kopie soudního spisu, kdy založené listiny navíc částečně nekorespondují ani s připojenými výpisy ze systému ISAS, je nutno uzavřít, že existenci průtahů v řízení se v tomto období nepodařilo prokázat.
113. sp. zn. 15 C 328/2013 (nečinnost vytýkána od 10. 10. 2013 do 30. 4. 2014 a od 23. 5. 2014 do 3. 2. 2016). Dle úředního záznamu v soudním spisu měl být spis kárně obviněnému předložen dne 10. 10. 2013. Tento údaj je ovšem v rozporu s výpisem ze systému ISAS, dle kterého byla kárně obviněnému věc poprvé předložena až dne 30. 4. 2014. Za této situace tedy nelze existenci průtahů v prvním vytýkaném období přičítat kárně obviněnému. Pokud jde o druhé vytýkané období, spis byl kárně obviněnému předložen dne 23. 5. 2014 s vyjádřením žalovaného. Kárně obviněný (bez provedení dalších úkonů) stanovil termín jednání ve věci dne 3. 2. 2016. V druhém posuzovaném období byla již věc připravena k meritornímu projednání. V této souvislosti je třeba odmítnout argumentaci kárné navrhovatelky o nepotřebnosti nařízení jednání, neboť volba konkrétního procesního postupu je výlučně věcí soudce. Pokud jde o posouzení doby od předložení spisu do stanovení termínu jednání, zde kárný senát aplikoval referenční lhůtu jednoho roku, neboť šlo o spis, který byl již připraven k meritornímu projednání. Průtahy v řízení tedy vznikly v období od 23. 5. 2015 do 2. 2. 2016.
114. sp. zn. 15 C 340/2013 (nečinnost vytýkána v období od 15. 10. 2013 do 2. 4. 2014 a od 24. 4. 2014 do 16. 12. 2015). Dle úředního záznamu v soudním spisu byl spis kárně obviněnému předán dne 15. 10. 2013; tento údaj je ovšem v rozporu s údaji evidence ISAS, dle které byl spis poprvé veden na kárně obviněného až dne 22. 4. 2014. Současně však kárný senát nepřehlédl, že již referát ze dne 2. 4. 2014 byl nepochybně učiněn kárně obviněným. Za této situace tedy nelze bezpečně určit pohyb a umístění spisu v období od 15. 10. 2013 do 2. 4. 2014; z tohoto důvodu tedy tvrzenou existenci průtahů v řízení, přičitatelných kárně obviněnému, nelze v prvním vytýkaném období prokázat. Pokud jde o druhé vytýkané období, kárně obviněnému byl spis předložen dne 24. 4. 2014, spolu se založeným vyjádřením žalovaného. Dalším úkonem kárně obviněného je až stanovení termínu ústního jednání dne 16. 12. 2015. Je zřejmé, že v druhém posuzovaném období byla již věc připravena k meritornímu projednání. Za této situace lze za maximální akceptovatelnou lhůtu nečinnosti kárně obviněného považovat jeden rok od předložení spisu; průtahy v řízení tedy vznikly v období od 24. 4. 2015 do 15. 12. 2015.
115. sp. zn. 15 C 349/2013 (nečinnost vytýkána od 23. 10. 2015 do 20. 10. 2015 a od 15. 12. 2015 do 5. 4. 2016). Dle úředního záznamu v předloženém soudním spisu měl být spis kárně obviněnému předložen dne 23. 10. 2015. Tento údaj ovšem nelze verifikovat, neboť předložený výpis ze systému ISAS je neprůkazný. První datum, kdy lze považovat za prokázané, že spis byl v dispozici kárně obviněného, je datum 20. 10. 2015, kdy vydal usnesení. Uvedené výhrady beze zbytku platí i pro druhé vytýkané období kdy existuje evidentní rozpor v údajích o předložení spisů kárně obviněném na č. l. 3 a 6 a evidencí ISAS. Lze tedy uzavřít, že v obou sledovaných obdobích nelze bezpečně zjistit umístění a pohyb spisu, neboť údaje ISAS neodpovídají záznamům ve spisu a samotné záznamy v systému ISAS na sebe chronologicky nenavazují; chybná je též žurnalizace spisu. Z tohoto důvodu tedy existenci tvrzených průtahů v řízení, přičitatelných kárně obviněnému, nelze prokázat.
116. sp. zn. 15 C 350/2013 (nečinnost vytýkána od 23. 10. 2013 do 28. 8. 2015). I v tomto případě existují rozpory mezi údaji o pohybu a umístnění spisu uvedenými ve spisu samotném a údaji evidence ISAS (dle údajů ISAS byl spis u kárně obviněného poprvé dne 5. 2. 2016). Ze stejných důvodů jako ve věci sp. zn. 15 C 349/2013 tedy nelze než konstatovat, že existence průtahů v řízení, přičitatelných kárně obviněnému, prokázána nebyla.
117. sp. zn. 15 C 352/2013 (nečinnost vytýkána od 25. 10. 2013 do 3. 12. 2015). Spis byl na kárně obviněného převeden dne 25. 10. 2013 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Ve spise je dále založen výpis z insolvenčního rejstříku, dle kterého byl usnesením insolvenčního soudu zjištěn úpadek žalobce ke dni 8. 4. 2014 a bylo povoleno jeho oddlužení. Usnesením ze dne 3. 12. 2015 kárně obviněný informoval účastníky, že řízení ve věci je ex lege přerušeno. Z obsahu předloženého spisu kárný senát dále zjistil, že kárně obviněný ve věci dosud nezaslal návrh na zahájení řízení žalovanému. Jde o úkon jednoduchý, který měl být učiněn v lhůtě třech měsíců od předložení spisu. Následující nečinnost však lze kvalifikovat jako průtahy v řízení pouze k datu 8. 4. 2014, neboť tímto dnem nastaly účinky předvídané zákonem, v souvislosti s rozhodnutím insolvenčního soudu (klid řízení). Pokud řízení bylo ze zákona přerušeno, nemohly v něm vzniknout logicky průtahy. Lze tedy konstatovat, že průtahy v řízení nastaly v období od 26. 1. 2014 do 7. 4. 2014.
118. sp. zn. 15 C 356/2013 (nečinnost vytýkána od 31. 10. 2013 do 10. 8. 2015 a od 7. 9. 2015 do 9. 12. 2015). Dle úředního záznamu v soudním spisu měl být spis převeden na kárně obviněného dne 31. 10. 2013; dle údajů ISAS se tak stalo až dne 10. 8. 2015. Nelze tak považovat za prokázané, že za vznik průtahů v řízení je odpovědný kárně obviněný. Pokud jde o druhé vytýkané období, to je ohraničeno datem 7. 9. 2015, kdy byl kárně obviněnému předložen spis se soudním poplatkem; druhým úkonem pak bylo usnesení kárně obviněného ze dne 9. 12. 2015, kterým žalovaného vyzval k vyjádření k návrhu na zahájení řízení (ten byl připojen). Úkon ze dne 9. 12. 2015 je nepochybně úkonem jednoduchým, který měl být učiněn v referenční lhůtě třech měsíců. Tu je v posuzovaném případě třeba odvíjet až od data 7. 9. 2015, neboť je logické, zasílat návrh na zahájení řízení žalovanému až za situace, kdy žalobce splnil poplatkovou povinnost. Vzhledem k tomu, že posuzované období nečinnosti kárně obviněného je na hranici referenční hodnoty, kárný senát uzavřel, že v tomto případě průtahy v řízení nenastaly.
119. sp. zn. 15 C 360/2013 (nečinnost vytýkána od 5. 11. 2013 do 30. 4. 2014 a od 28. 5. 2014 do 9. 2. 2016). Spis byl kárně obviněnému přidělen dne 5. 11. 2013 (nový nápad). Dne 25. 4. 2014 dal kárně obviněný pokyn k zaslání žaloby žalovanému s výzvou k vyjádření procesního stanoviska. Spis byl s vyjádřením žalovaného předložen kárně obviněnému dne 28. 5. 2014; ten dne 9. 2. 2016 stanovil termín ústního jednání (žádné další úkony provedeny nebyly). Pokud jde o první vytýkané období, úkon ze dne 25. 4. 2014 je nepochybně úkonem jednoduchým; po připočtení referenční lhůty třech měsíců od předložení spisu tak lze hovořit o existenci průtahů v řízení v období od 5. 2. 2014 do 24. 4. 2014. V případě druhého vytýkaného období byla již věc připravena k meritornímu projednání. Po přepočtení referenční hodnoty, ve které mělo být započato s meritorním projednáváním věci, tak lze hovořit o existenci průtahů v řízení v období od 5. 11. 2015 do 8. 2. 2016.
120. sp. zn. 15 C 364/2013 (nečinnost vytýkána od 5. 11. 2013 do 10. 8. 2015 a od 15. 9. 2015 do 11. 3. 2016). Kárně obviněnému byl spis přidělen dne 5. 11. 2013 (nový nápad). Následně byla zaslána žalovanému na vědomí žaloba s výzvou ke sdělení procesního stanoviska, žalobci vyjádření žalovaného (s výzvou k vyjádření) a konečně též replika žalobce žalovanému (taktéž k vyjádření). Teprve dne 10. 8. 2015 byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku. Spis byl dne 15. 9. 2015 (se zaplaceným soudním poplatkem) předložen kárně obviněnému. Ten dne 10. 3. 2016 stanovil termín jednání. Pokud jde o první vytýkané období nečinnosti, zde především nelze přehlédnout, že kárně obviněný vybral soudní poplatek až téměř dva roky od nápadu věci. Jde přitom o primární úkon (bez zaplacení soudního poplatku soud, až na výjimky, nekoná); je tedy zjevné, že kárně obviněný zde volil zjevně neefektivní procesní postup, odporující racionálnímu vedení řízení. Po připočtení referenční lhůty třech měsíců (v níž měl být žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku) lze hovořit o průtazích v řízení v období od 5. 2. 2014 do 9. 8. 2015. V případě druhého vytýkaného období se již jednalo o nečinnost za situace, kdy spis byl připraven k meritornímu projednání. S ohledem na stáří věci bylo možné po kárně obviněném požadovat, aby s věcným projednáním žaloby započal nejpozději ve lhůtě dvou let od nápadu věci; jelikož se tak nestalo, vznikly ve věci další průtahy v řízení, a to v období od 5. 11. 2015 do 9. 3. 2016 (stanovení termínu ústního jednání již s meritorním projednáváním věci bezprostředně souvisí).
121. sp. zn. 15 C 374/2013 (nečinnost vytýkána od 13. 11. 2013 do 10. 8. 2015 a od 8. 9. 2015 do 9. 12. 2015). Spis byl kárně obviněnému přidělen dne 13. 11. 2013 (nový nápad). Prvním úkonem ve věci byla až výzva k zaplacení soudního poplatku ze dne 10. 8. 2015. Spis byl zpět kárně obviněnému předložen dne 8. 9. 2015; následuje úkon ze dne 9. 12. 2015, kdy kárně obviněný dal pokyn k doručení žaloby žalovanému, s výzvou ke sdělení procesního stanoviska. Výzva k zaplacení soudního poplatku je úkonem jednoduchým, který měl být učiněn v referenční lhůtě třech měsíců. Po připočtení této lhůty ke dni přidělení spisu lze hovořit o průtazích v řízení v období od 14. 2. 2014 do 9. 8. 2015. Pokud jde o druhé posuzované období, zde byl úkon proveden na hranici zmiňované referenční lhůty a o průtahy v řízení se tak v tomto případě nejedná.
122. sp. zn. 15 C 380/2013 (nečinnost vytýkána od 2. 7. 2013 do 13. 8. 2015 a od 10. 11. 2015 do 9. 2. 2016). Řízení bylo zahájeno dne 12. 5. 2011 u Okresního soudu v Nymburku. Po postoupení věci Okresnímu soudu v Liberci byl spis (dle údajů ISAS) předložen kárně obviněnému dne 3. 12. 2013. Následuje úřední záznam ze dne 11. 9. 2014 o nesouladu v označení žalovaného. Teprve dne 13. 8. 2015 byl učiněn dotaz na cizineckou policii stran zjištění místa pobytu žalovaného. Po provedení administrace spisu byl spis předložen dne 10. 11. 2015 kárně obviněnému. Dne 9. 2. 2016 kárně obviněný stanovil termín ústního jednání. Z obsahu předloženého spisu kárný senát zjistil, že spis byl již v době jeho přidělení kárně obviněnému připraven k meritornímu projednávání. S ohledem na celkovou dobu řízení (v době přidělení zhruba dva a půl roku) měl kárně obviněný postupovat bez prodlev. Pokud snad zjištění o nesouladu v označení žalovaného souviselo již s tím, že kárně obviněný přistoupil k meritornímu posuzování věci, měl na toto zjištění reagovat v co nejkratší lhůtě. Přistoupil-li kárně obviněný ke zjišťování bližších údajů, týkajících se žalovaného, až dne 13. 8. 2015, jde nepochybně o průtahy v řízení. S ohledem na již konstatované stáří dané věci považuje kárný senát za maximální akceptovatelnou lhůtu, ve které měl být proveden úkon ze dne 13. 8. 2015, dobu jednoho měsíce. Po přičtení této referenční lhůty ke dni 11. 9. 2014 tak lze hovořit o průtazích v řízení v období od 12. 10. 2014 do 12. 8. 2015. S ohledem na výše uvedené bylo po kárně obviněném možné spravedlivě požadovat, aby i další úkony ve věci prováděl s maximálním urychlením (zde ve lhůtě zhruba jednoho měsíce). Vzhledem však k tomu, že k nařízení jednání došlo až po třech měsících poté, co byl spis kárně obviněnému předložen jako kompletní, lze hovořit o dalších průtazích v řízení v období od 11. 12. 2015 do 8. 2. 2016.
123. sp. zn. 15 C 381/2013 (nečinnost vytýkána od 2. 12. 2013 do 26. 2. 2016). Na kárně obviněného byl spis převeden dne 2. 12. 2013 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Ve spisu je dále založen pouze výpis z insolvenčního rejstříku, ze kterého se podává, že rozhodnutím insolvenčního soudu byl ke dni 14. 10. 2015 zjištěn úpadek žalovaného a na jeho majetek byl prohlášen konkurz. Vzhledem k tomu, že ve vytýkaném období neprovedl kárně obviněný žádný úkon směřující ke skončení věci (minimálně zaslání návrhu na zahájení řízení žalovanému), lze hovořit o průtazích v řízení po uplynutí referenční lhůty třech měsíců od předložení spisu. I přes přetrvávající nečinnost kárně obviněného však k průtahům v řízení nemohlo docházet počínaje datem 14. 10. 2015, s ohledem na fakt, že řízení ve věci bylo přerušeno ex lege. Průtahy v řízení tak nastaly v období od 3. 3. 2014 do 13. 10. 2015.
124. sp. zn. 15 C 382/2012 (nečinnost vytýkána od 25. 3. 2015 do 2. 9. 2015). Dle úředního záznamu ve spisu byl spis převeden na kárně obviněného dne 25. 3. 2015 (nedoručený EPR). Připojený výpis ze systému ISAS však pokrývá pouze dobu od 25. 8. 2015. Za této situace nelze bezpečně tvrdit, že v posuzovaném období byl spis skutečně přidělen kárně obviněnému a vzniklou nečinnost tak nelze bezpečně přičítat na vrub kárně obviněnému; existence vytýkaných průtahů v řízení tak nebyla prokázána.
125. sp. zn. 15 C 387/2013 (nečinnost vytýkána od 25. 9. 2013 do 23. 4. 2014 a od 17. 5. 2014 do 1. 3. 2016). Dle úředního záznamu ve spisu byl spis přidělen kárně obviněnému (jako nová věc) dne 25. 9. 2013. Připojený výpis ze systému ISAS nicméně pokrývá až období od 30. 4. 2014. Prvním úkonem ve věci bylo usnesení ze dne 23. 4. 2014, kterým se kárně obviněný dotázal opatrovníka žalobce, zda podanou žalobu aprobuje (žalobce byl částečně zbaven svéprávnosti). Spis byl kárně obviněnému předložen dne 17. 6. 2014 s tím, že se opatrovník k věci nevyjádřil. Dne 29. 9. 2015 byl do spisu založen úmrtní list žalobce; usnesením ze dne 19. 4. 2016 kárně obviněný řízení zastavil. Pokud jde o první vytýkané období, zde pro neprůkaznost připojeného výpisu ze systému ISAS platí stejné závěry, jaké byly vysloveny ve věci sp. zn. 15 C 382/2013. Odpovědnost kárně obviněného za průtahy v řízení v tomto období tak nebyla dostatečně prokázána. Co se týče druhého vytýkaného období, kárný senát má za to, že v situaci, kdy se opatrovník na výzvu ze dne 23. 4. 2014 nevyjádřil, měl kárně obviněný toto vyjádření urgovat, a to nejdéle ve lhůtě třech měsíců od předložení spisu. Referenční lhůtu třech měsíců lze stáhnout taktéž na nečinnost kárně obviněného za situace, kdy se dozvěděl o úmrtí žalobce; žalována byla ochrana osobnostních práv, kde nelze z povahy věci v případě úmrtí žalobce pokračovat a zastavení řízení v takovém případě lze jistě považovat za úkon jednoduchý. Po připočtení referenční lhůty třech měsíců k datu předložení spisu kárně obviněnému s poznámkou, že se opatrovník na výzvu nevyjádřil, lze hovořit o průtazích v řízení v období od 18. 9. 2014 do 1. 3. 2016 (ukončení vytýkaného období odpovídá formulaci kárného návrhu).
126. sp. zn. 15 C 392/2013 (nečinnost vytýkána od 28. 11. 2013 do 30. 4. 2014 a od 10. 9. 2014 do 19. 11. 2014). Vzhledem k tomu, že kárná navrhovatelka v tomto případě předložila kárnému senátu pouze výpisy ze systému ISAS a několik listin z něj vytištěných, jde o podklady nezpůsobilé posoudit kárnou odpovědnost kárně obviněného. V tomto případě tedy existence průtahů v řízení přičitatelných kárně obviněnému nebyla prokázána.
127. sp. zn. 15 C 393/2013 (nečinnost vytýkána od 28. 9. 2013 do 10. 8. 2015 a od 30. 9. 2015 do 18. 2. 2016). Dle úředního záznamu ve spisu byl spis přidělen kárně obviněnému dne 28. 11. 2013. Připojený výpis ze systému ISAS nicméně pokrývá až období od 10. 8. 2015. Kárnému senátu tedy v tomto směru nebyly předloženy dostatečné podklady pro posouzení tvrzení kárné navrhovatelky; pro posouzení věci tedy platí to, co bylo již uvedeno u věci sp. zn. 15 C 382/2013. Pokud jde o druhé vytýkané období, spis byl kárně obviněnému předložen dne 30. 9. 2015 po zaplacení soudního poplatku. Následuje až úkon ze dne 7. 3. 2016, kdy kárně obviněný usnesením vyzval žalovaného ke sdělení procesního stanoviska k žalobě, která byla k výzvě přiložena. V tomto případě má kárný senát za to, že po předložení spisu se zaplaceným soudním poplatkem měla být žaloba zaslána žalovanému nejpozději v referenční lhůtě třech měsíců, jelikož se tak nestalo, lze hovořit o průtazích v řízení v období od 31. 12. 2015 do 18. 2. 2016.
128. sp. zn. 15 C 396/2013 (nečinnost vytýkána v období od 2. 12. 2013 do 7. 8. 2015 a od 26. 8. 2015 do 9. 12. 2015). Spis byl na kárně obviněného převeden dne 2. 12. 2013 (EPR nebylo možné vydat pro nedostatečnou identifikaci žalovaného). Spis zůstal bez úkonu až do 7. 8. 2015, kdy bylo zjištěno správné příjmení žalovaného a byl dán pokyn k předložení spisu tajemnici za účelem opravy jména v systému a poté opětovnému předložení spisu. Spis byl dne 26. 8. 2015 předán tajemnici, u které (dle údajů ISAS) zůstal až do 9. 12. 2015; žádné úkony ve spise v tomto období zjištěny nebyly. V případě prvního období vytýkané nečinnosti lze konstatovat, že zjištění správného příjmení žalovaného představuje jednoduchý úkon, který měl být učiněn ve lhůtě třech měsíců od předložení spisu; kárně obviněnému přitom tato skutečnost musela být známa, neboť byla důvodem, pro který nebyl vydán EPR. Průtahy v řízení tedy nastaly v období od 3. 3. 2014 do 6. 8. 2015. Pokud jde o druhé posuzované období, nic nenasvědčuje tomu, že by se spis nacházel u kárně obviněného; případně vzniklé průtahy nelze tedy kárně obviněnému přičítat k tíži a existence průtahů v řízení, přičitatelných kárně obviněnému, tak nebyla prokázána.
129. sp. zn. 15 C 412/2013 (nečinnost vytýkána od 16. 12. 2013 do 12. 8. 2015 a od 30. 9. 2015 do 18. 3. 2016). Dle úředního záznamu ve spisu byl spis přidělen kárně obviněnému dne 16. 12. 2013. Připojený výpis ze systému ISAS však pokrývá až období od 10. 8. 2015. I v tomto případě platí to, co bylo již konstatováno u věci sp. zn. 15 C 382/2013; existenci průtahů v řízení, přičitatelných kárně obviněnému, tak v tomto období nelze prokázat. Pokud jde o druhé vytýkané období nečinnosti, spis byl kárně obviněnému předložen dne 30. 9. 2015 s poznámkou, že soudní poplatek nebyl zaplacen. Dne 2. 12. 2015 bylo do spisu založeno zpětvzetí návrhu; usnesení o zastavení řízení vydal kárně obviněný 17. 3. 2016. V posuzovaném období bylo úkolem kárného senátu posoudit, zda bylo usnesení o zastavení řízení vydáno v přiměřené lhůtě poté, kdy kárně obviněný zjistil, že soudní poplatek nebyl ani přes výzvu soudu zaplacen. Vzhledem k tomu, že zákon o soudních poplatcích předpokládá, že v případě nezaplacení soudního poplatku musí být soudní řízení (až na stanovené výjimky) zastaveno, lze usnesení o zastavení řízení považovat za úkon svou povahou jednoduchý. Jestliže nebyl proveden v referenční lhůtě třech měsíců od předložení spisu, vznikly průtahy v řízení v období od 31. 12. 2015 do 16. 3. 2016.
130. sp. zn. 15 C 413/2013 (nečinnost vytýkána od 16. 12. 2013 do 12. 8. 2015 a od 17. 9. 2015 do 22. 3. 2016). Dle úředního záznamu ve spisu byl spis kárně obviněnému předložen dne 16. 12. 2013; připojený výpis ze systému ISAS nicméně pokrývá období až od 10. 8. 2015. V případě prvního vytýkaného období platí beze zbytku to, co bylo uvedeno již u věci sp. zn. 15 C 382/2013; existence průtahů v řízení, přičitatelných kárně obviněnému, tak v tomto období nebyla dostatečně prokázána. Co se týče druhého období vytýkané nečinnosti, dne 17. 9. 2015 byl spis předložen kárně obviněnému se zaplaceným soudním poplatkem. Následuje úkon ze dne 17. 3. 2016, kdy kárně obviněný stanovil termín ústního jednání, usnesením ustanovil žalobci kolizního opatrovníka a (mimo jiné) zaslal žalovanému na vědomí žalobu s žádostí o sdělení procesního stanoviska. Zaslání žaloby (s žádostí o vyjádření) je nepochybně jednoduchý úkon, který by měl být za standardních okolností proveden v referenční lhůtě třech měsíců. S ohledem na stáří posuzované věci a její povahu (určení otcovství) považuje kárný senát za maximálně akceptovatelnou dobu nečinnosti lhůtu jednoho měsíce. Lze tedy konstatovat existenci průtahů v řízení v období od 18. 10. 2015 do 16. 3. 2016).
131. sp. zn. 15 C 415/2013 (nečinnost vytýkána od 17. 2. 2013 do 31. 8. 2015). Dle úředního záznamu ve spisu byl spis kárně obviněnému předložen dne 17. 12. 2013. Připojené výpisy ze systému ISAS nicméně pokrývají až období od 25. 8. 2015. Jde o typově shodnou situaci jako ve věci sp. zn. 15 EC 382/2013. Existence průtahů, přičitatelných kárně obviněnému, tedy nebyla prokázána.
132. sp. zn. 15 C 420/2013 (nečinnost vytýkána od 20. 12. 2013 do 12. 8. 2015 a od 1. 10. 2015 do 9. 2. 2016). Dle úředního záznamu ve spisu byl spis kárně obviněnému předložen dne 20. 12. 2013; připojený výpis ze systému ISAS však pokrývá až období od 10. 8. 2015. V tomto vytýkaném období se tedy jedná o stejnou situaci jako ve věci sp. zn. 15 EC 382/2013; existence průtahů, přičitatelných kárně obviněnému, tak nebyla dostatečně prokázána. Pokud jde o druhé vytýkané období, spis byl dne 1. 10. 2015 předložen kárně obviněnému spolu s vyjádřením žalovaného. Následuje úkon ze dne 9. 2. 2016, kterým kárně obviněný stanovil termín ústního jednání. V posuzovaném období byla věc již připravena k meritornímu projednání. S ohledem na celkové stáří věci bylo možné po kárně obviněném požadovat, aby s meritorním projednáváním věci započal nejpozději ve lhůtě dvou let od jejího nápadu. Jelikož se tak nestalo, lze hovořit o průtazích v řízení v období od 20. 12. 2015 do 8. 2. 2016.
133. sp. zn. 15 C 422/2013 (nečinnost vytýkána od 6. 1. 2014 do 12. 8. 2015 a od 24. 9. 2015 do 9. 2. 2016). Spis byl kárně obviněnému přidělen dne 6. 1. 2014 (nový nápad). Následuje až pokyn ze dne 10. 8. 2015 – výzva žalobci k zaplacení soudního poplatku. Po předložení spisu vydal kárně obviněný dne 3. 9. 2015 usnesení, kterým účastníky vyzval ke sdělení, zda souhlasí s postupem dle § 115a o. s. ř.; současně s tím byla žalovanému zaslána žaloba a byl vyzván ke sdělení procesního stanoviska. Dle údajů ISAS byl spis, počínaje dnem 8. 9. 2015, veden na VSÚ a poté na lhůtě; následující údaje ISAS až do 10. 2. 2016 nejsou konzistentní, absentuje rovněž jakýkoli úřední záznam o pohybu spisu. Následuje úkon kárně obviněného ze dne 9. 2. 2016, kterým stanovil termín ústního jednání. Pokud jde o první vytýkané období, vybrání soudního poplatku lze považovat za úkon jednoduchý; po přičtení referenční lhůty třech měsíců od předložení spisu nastaly tedy průtahy v řízení v období od 6. 4. 2014 do 9. 8. 2015. Co se týče druhého období vytýkané nečinnosti, pohyb a umístění spisu nelze dovodit ani ze spisu, ani z výpisu z evidence ISAS; věc byla naposledy vedena na VSÚ a nelze mít tedy za prokázané, že by vytýkaná nečinnost měla jít k tíži kárně obviněného. V tomto období se tedy existenci průtahů v řízení přičitatelných kárně obviněnému nepodařilo prokázat.
134. sp. zn. 15 C 426/2013 (nečinnost vytýkána od 12. 3. 2015 do 8. 2. 2016). V tomto případě byl kárnému senátu zaslán kárnou navrhovatelkou pouze neúplný výpis ze systému ISAS a fragmenty soudního spisu. Pohyb a umístění spisu ve vytýkaném období tedy nelze s dostatečnou jistotou zjistit; existenci průtahů přičitatelných kárně obviněnému tedy nelze s dostatečnou jistotou prokázat.
135. sp. zn. 15 C 15/2014 (nečinnost vytýkána od 11. 6. 2015 do 28. 8. 2015). Kárně obviněnému byl spis předložen dne 11. 6. 2014 s upřesněním žaloby. Žaloba (včetně upřesnění) byla žalovanému zaslána až 26. 8. 2015, spolu s výzvou ke sdělení procesního stanoviska. Tento úkon lze považovat za úkon jednoduchý, který měl být proveden v rámci referenční lhůty třech měsíců poté, kdy byl spis s upřesněnou žalobou kárně obviněnému předložen. Průtahy v řízení tak vznikly v období od 11. 9. 2014 do 25. 8. 2015.
136. sp. zn. 15 C 16/2014 (nečinnost vytýkána od 5. 2. 2014 do 7. 3. 2016). Kárně obviněnému byl spis předložen dne 5. 2. 2014 s tím, že žaloba není podepsána. Výzva k odstranění vad žaloby, spolu s výzvou k zaplacení soudního poplatku, byla zaslána až dne 9. 6. 2016. Úkony ze dne 9. 6. 2016 jsou nepochybně úkony jednoduché povahy; po připočtení referenční lhůty třech měsíců od předložení spisu lze tedy hovořit o průtazích v řízení v období od 5. 5. 2014 do 7. 3. 2016 (konec vytýkané nečinnosti odpovídá formulaci kárného návrhu).
137. sp. zn. 15 C 37/2014 (nečinnost vytýkána od 25. 2. 2014 do 24. 10. 2014 a od 3. 12. 2014 do 26. 2. 2016). Kárně obviněnému byl spis předložen dne 25. 2. 2014 (nový nápad). Dne 20. 10. 2014 vyzvala asistentka oba účastníky ke sdělení, zda souhlasí s postupem dle § 115a o. s. ř.; současně byla žalovanému zaslána žaloba s žádostí o vyjádření k věci. Spis byl kárně obviněnému předložen zpět dne 3. 12. 2014 s vyjádřením žalovaného. Následuje až úkon ze dne 26. 2. 2016, kterým kárně obviněný vyzval žalobce k předložení výpisu z katastru stran nemovitostí, jejichž vyloučení z exekuce se domáhal. Dne 7. 6. 2016 stanovil kárně obviněný termín ústního jednání. V případě prvního vytýkaného období nečinnosti lze úkon ze dne 20. 10. 2014 považovat za úkon jednoduchý; po připočtení referenční lhůty třech měsíců od předložení spisu lze hovořit o průtazích v řízení v období od 25. 5. 2014 do 19. 10. 2014. Pokud jde o druhé vytýkané období, zde již byla věc připravena k meritornímu projednání. Vzhledem k tomu, že spis byl kárně obviněnému předložen na přelomu roku 2014 a 2015, je na místě v tomto případě aplikovat lhůtu devíti měsíců, v níž měl kárně obviněný přistoupit k věcnému projednání žaloby. Za této situace lze hovořit o dalších průtazích v řízení v období od 3. 9. 2015 do 12. 4. 2016 (ukončení vytýkaného období odpovídá dni podání kárného návrhu).
138. sp. zn. 15 C 41/2014 (nečinnost vytýkána od 13. 2. 2014 do 7. 3. 2016). Spis byl dne 14. 2. 2014 převeden na tajemnici (návrh na vydání platebního rozkazu v pracovněprávní věci). Dne 21. 2. 2014 vyzvala tajemnice žalobce k zaplacení soudního poplatku. Na kárně obviněného byl spis převeden dne 11. 3. 2014. Ve spise je dále založen výpis z insolvenčního rejstříku, z něhož se podává, že usnesením insolvenčního soudu byl ke dni 8. 12. 2014 zjištěn úpadek žalovaného a na jeho majetek byl prohlášen konkurz. Konkurz byl usnesením insolvenčního soudu zrušen ke dni 8. 4. 2015. Dne 19. 4. 2016 vydal kárně obviněný usnesení o zastavení řízení. Z obsahu spisu je zřejmé, že v době, kdy byl spis předložen kárně obviněnému, nebyla dosud žalovanému zaslána žaloba. Tento jednoduchý úkon měl kárně obviněný provést v referenční lhůtě třech měsíců. Průtahy v řízení tak nastaly v období od 11. 6. 2014 do 8. 12. 2014. V době, kdy byl na majetek žalovaného prohlášen konkurz, bylo řízení ve věcí ex lege přerušeno. V období od 8. 12. 2014 do 8. 4. 2015 tak nečinnost kárně obviněného nemohla vyvolat průtahy v řízení. Po zastavení insolvenčního řízení nastaly opětovné průtahy až do doby zastavení řízení; další průtahy v řízení tedy byly zjištěny v období od 9. 4. 2015 do 7. 3. 2016 (konec vytýkané nečinnosti odpovídá formulaci kárného návrhu).
139. sp. zn. 15 C 45/2014 (nečinnost vytýkána od 27. 2. 2014 do 20. 10. 2014 a od 19. 11. 2014 do 8. 3. 2016). Kárně obviněnému byl spis přidělen dne 27. 2. 2014 (nový nápad). Usnesením ze dne 20. 10. 2014 kárně obviněný ustanovil tlumočníka za účelem překladu žaloby. Spis s přeloženou žalobou byl kárně obviněným předložen dne 19. 11. 2014. Následuje likvidace tlumočného a následně, dne 19. 2. 2015 vydal kárně obviněný usnesení, kterým vyzval žalovaného k vyjádření k žalobě, která byla k výzvě připojena. Současně kárně obviněný usnesením ustanovil tlumočníka k překladu tohoto usnesení. Spis byl kárně obviněnému předložen zpět dne 1. 4. 2015 s přeloženým usnesením. Následuje až úkon ze dne 8. 3. 2016, kdy dal kárně obviněný pokyn k doručení přeloženého usnesení, nikoliv však také žaloby. Pokud jde o první vytýkané období, usnesení o ustanovení tlumočníka k překladu žaloby lze nepochybně považovat za úkon jednoduchý; po připočtení referenční lhůty třech měsíců od předložení spisu tak průtahy v řízení vznikly v období od 27. 5. 2014 do 20. 10. 2014. V případě druhého vytýkaného období se kárný senát shoduje s názorem kárné navrhovatelky o zcela neefektivním způsobu vedení řízení. Racionálnímu postupu by odpovídalo, pokud by kárně obviněný nejprve vydal usnesení – výzvu ke sdělení procesního stanoviska k žalobě a poté usnesením stanovil tlumočníka k překladu této výzvy i žaloby. Jinými slovy, kárně obviněnému nic nebránilo v tom, aby úkony ze dne 19. 2. 2015 byly spojeny již s úkonem ze dne 20. 10. 2014. Dále nelze přehlédnout, že obě přeložené listiny kárně obviněný v přiměřené lhůtě (maximálně třech měsíců) nezaslal žalovanému; dne 8. 3. 2016 pak zasílá pouze usnesení, ukládající žalovanému vyjádřit se k žalobě, žalobu samotnou však nikoliv. Tento způsob vedení řízení lze označit za nedbalý a excesivně chybný. Vzhledem k tomu, že nejpozději dne 19. 2. 2015 (tzn. po přičtení referenční lhůty třech měsíců po předložení spisu) mohly být při správném procesním postupu obě listiny přeloženy a odeslány žalovanému, vznikly další průtahy v řízení od 19. 2. 2015 do 8. 3. 2016.
140. sp. zn. 15 C 47/2014 (nečinnost vytýkána od 27. 2. 2014 do 8. 3. 2016). Spis byl převeden na kárně obviněného dne 27. 2. 2014 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Ve spise nebyl proveden žádný úkon, pouze je v něm založen výpis ze systému ISAS, dle kterého rozhodnutím insolvenčního soudu byl ke dni 10. 12. 2014 zjištěn úpadek žalobce a na jeho majetek byl prohlášen konkurz. Vzhledem k tomu, že kárně obviněný nerozeslal žalovanému ani žalobu (jde o jednoduchý úkon, který mohl být proveden v referenční lhůtě třech měsíců), vznikly průtahy v řízení v období od 27. 5. 2014 do 8. 3. 2016 (ukončení doby vytýkané nečinnosti odpovídá formulaci kárného návrhu). V daném případě byl úpadcem žalobce, proto zmiňované rozhodnutí insolvenčního soudu nemělo za důsledek přerušení řízení.
141. sp. zn. 15 C 48/2014 (nečinnost vytýkána od 27. 2. 2014 do 8. 3. 2016). Spis byl převeden na kárně obviněného dne 27. 2. 2014 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Prvním úkonem je až nařízení ústního jednání ze dne 11. 3. 2016; současně s tím kárně obviněný zaslal žalovanému na vědomí návrh na zahájení řízení a žádal sdělení procesního stanoviska. Zaslání návrhu na zahájení řízení žalovanému je úkonem jednoduchým, kterým měl být učiněn v referenční lhůtě tří měsíců od předložení spisu. Průtahy v řízení tedy nastaly v období od 27. 5. 2014 do 8. 3. 2016 (ukončení doby vytýkané nečinnosti odpovídá formulaci kárného návrhu).
142. sp. zn. 15 C 52/2014 (nečinnost vytýkána od 5. 3. 2014 do 8. 3. 2016). Spis byl kárně obviněnému předložen dne 5. 3. 2014 (nový nápad). Ve věci nebyl učiněn žádný úkon. Vzhledem k tomu, že v referenční lhůtě nebyl učiněn žádný přípravný úkon, průtahy v řízení nastaly v období od 5. 6. 2014 do 8. 3. 2016.
143. sp. zn. 15 C 59/2014 (nečinnost vytýkána od 22. 4. 2014 do 8. 3. 2016). Kárně obviněnému byl spis předložen dne 22. 4. 2014. Dne 16. 5. 2014 byl do spisu založen vyplněný vzor 60 o. s. ř., zaslaný žalobci tajemnicí ještě před předložením spisu. Žádný úkon kárně obviněného ve spise učiněn není. S ohledem na existenci vyplněného vzoru 60 o. s. ř. bylo povinností kárně obviněného rozhodnout v přiměřené lhůtě o (ne)osvobození od soudního poplatku žalobce. Není-li potřeba obstarat si pro rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků další podklady, lze takové rozhodnutí považovat za úkon jednoduchý, který měl být učiněn v rámci referenční lhůty třech měsíců od předložení spisu. Průtahy v řízení tak nastaly v období od 16. 8. 2014 do 8. 3. 2016.
144. sp. zn. 15 C 68/2014 (nečinnost vytýkána od 19. 3. 2014 do 8. 3. 2016). Na kárně obviněného byl spis převeden dne 19. 3. 2014 (odpor proti EPR). Ve spise je dále založen výpis z insolvenčního rejstříku, dle kterého byl insolvenčním soudem zjištěn ke dni 30. 5. 2014 úpadek žalovaného a bylo povoleno jeho oddlužení. Vzhledem k tomu, že ke dni 30. 5. 2014 došlo ex lege k přerušení řízení (žaloba se týkala majetkové podstaty úpadce) nastal klid v řízení a počínaje tímto datem tedy nemohla nečinnost kárně obviněného vyvolat průtahy v řízení. Jelikož k přerušení řízení došlo ještě v rámci referenční lhůty třech měsíců pro administraci spisu, průtahy v řízení v tomto případě zjištěny nebyly.
145. sp. zn. 15 C 69/2014 (nečinnost vytýkána od 26. 5. 2014 do 7. 3. 2016). Spis byl na kárně obviněného převeden dne 26. 5. 2014 (nebylo možné vydat EPR). Prvním úkonem kárně obviněného je až usnesení ze dne 7. 3. 2016, kterým účastníky řízení vyzval, zda souhlasí s postupem dle § 115a o. s. ř.; současně s tím byl žalovanému zaslán návrh na zahájení řízení s žádosti o sdělení procesního stanoviska. Úkony ze dne 7. 3. lze považovat za úkony jednoduché (soudní poplatek byl v té době již zaplacen); po přičtení referenční lhůty třech měsíců od předložení spisu tak lze hovořit o průtazích v řízení v období od 26. 8. 2014 do 6. 3. 2016.
146. sp. zn. 15 C 73/2014 (nečinnost vytýkána od 18. 4. 2014 do 7. 3. 2016). Na kárně obviněného byl spis převeden dne 18. 4. 2014 (nevydaný platební rozkaz). Dne 7. 3. 2016 byl spis (bez jakéhokoliv úkonu) převeden na VSÚ; ta odstraňovala vady návrhu. V posuzovaném případě není z obsahu spisu seznatelný důvod nevydání platebního rozkazu a převedení spisu na soudce, vše nicméně nasvědčuje závěru, že to byly právě vady návrhu, které byly následně odstraňovány VSÚ. Za této situace lze konstatovat, že vady návrhu měly být kárně obviněnému zřejmé již při prvotní administraci spisu a k jejich odstranění tedy mělo být přistoupeno v referenční lhůtě třech měsíců. Pokud snad měl kárně obviněný za to, že návrh na vydání platebního rozkazu žádnými deficity netrpí, měl ve stejné lhůtě platební rozkaz vydat. O průtazích v řízení tak lze hovořit v období od 18. 7. 2014 do 7. 3. 2016).
147. sp. zn. 15 C 75/2014 (nečinnost vytýkána od 23. 9. 2014 do 8. 3. 2016). Řízení ve věci bylo zahájeno dne 14. 3. 2014, dne 18. 3. 2014 byl spis přidělen kárně obviněnému. Ten bez odkladu vydal ve věci předběžné opatření, zaslal žalovanému žalobu a vyzval ho ke sdělení procesního stanoviska. Spis byl kárně obviněnému předložen zpět dne 23. 9. 2014 s vyjádřením žalovaného. Následují úkony nesměřující ke skončení věci (odpovědi kárně obviněného na dotazy); dne 12. 8. 2014 bylo do spisu založeno částečné zpětvzetí žaloby. Z uvedeného je zřejmé, že spis byl ve sledovaném období již připraven k meritornímu projednání. Kárně obviněnému přitom nelze vytýkat, že nerozhodl o částečném zpětvzetí návrhu, neboť je výlučně na úvaze soudce, zda o částečném zastavení řízení rozhodne samostatně, či až v rámci meritorního rozhodnutí. V posuzované věci byla nicméně překročena maximálně akceptovatelná lhůta, ve které mělo být započato s meritorním projednáváním věci (jeden rok od předložení spisu po provedení přípravných úkonů). Průtahy v řízení tak nastaly v období od 23. 9. 2015 do 8. 3. 2016.
148. sp. zn. 15 C 84/2014 (nečinnost vytýkána od 22. 4. 2014 do 21. 8. 2014, od 2. 10. 2014 do 17. 3. 2015 a od 19. 4. 2015 do 7. 3. 2016). Spis byl na kárně obviněného převeden dne 22. 4. 2014 s poznámkou, že ani přes výzvu soudu nebyl zaplacen soudní poplatek. Kárně obviněný rozhodl dne 22. 8. 2014 o zastavení řízení. Spis byl kárně obviněnému předložen dne 2. 10. 2014 se zaplaceným soudním poplatkem. Následuje usnesení ze dne 17. 3. 2015, kterým kárně obviněný usnesení o zastavení řízení zrušil. Spis byl předložen kárně obviněnému zpět dne 15. 4. 2015 s doručeným usnesením ze dne 17. 3. 2015. Dne 7. 3. 2016 dal kárně obviněný pokyn k zaslání žaloby žalovanému, spolu s výzvou ke sdělení procesního stanoviska. V případě prvního období vytýkané nečinnosti lze konstatovat, že usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku lze považovat za úkon jednoduchý, který měl být proveden v rámci referenční lhůty třech měsíců od předložení spisu. První průtahy v řízení tak nastaly v období od 22. 7. 2014 do 21. 8. 2014. Pokud jde o druhé období vytýkané nečinnosti, kárný senát má za to, že i zrušení usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku je úkonem jednoduchým; další průtahy v řízení tak nastaly v období od 2. 1. 2015 do 16. 3. 2015. Konečně, ve třetím období vytýkané nečinnosti byl kárně obviněným učiněn pouze jeden úkon (7. 3. 2016). Z hlediska procesního postupu není jistě chybou, pokud soudce zasílá návrh na zahájení řízení na vědomí žalovanému až poté, kdy byl zaplacen soudní poplatek. V daném případě měl kárně obviněný ke dni 15. 4. 2015 postaveno na jisto, že soudní poplatek zaplacen byl a řízení dále probíhá; měl tedy zaslat návrh na zahájení řízení žalovanému nejpozději ve lhůtě třech měsíců. Další průtahy v řízení tak nastaly v období od 15. 7. 2015 do 6. 3. 2016.
149. sp. zn. 15 C 85/2014 (nečinnost vytýkána od 9. 4. 2014 do 7. 3. 2016). Na kárně obviněného byl spis převeden dne 9. 4. 2014 (nevydán platební rozkaz, bez uvedení důvodů). Dne 7. 3. 2016 byl spis (bez jakéhokoliv pokynu) převeden na VSÚ; ta ve stejný den vydává platební rozkaz. V posuzované věci není zřejmé, proč kárně obviněný nevydal platební rozkaz či nedal pokyn k jeho vydání VSÚ, a to za situace, kdy bez jakýchkoliv dalších úkonů byl vydán (až) dne 7. 3. 2016. Vydání platebního rozkazu, bez nutnosti opatření dalších podkladů, lze považovat za úkon jednoduchý; po přičtení referenční lhůty třech měsíců od předložení spisu tak lze konstatovat existenci průtahů v řízení v období od 9. 7. 2014 do 6. 3. 2016.
150. sp. zn. 15 C 91/2014 (nečinnost vytýkána od 7. 5. 2014 do 24. 9. 2014 a od 17. 12. 2014 do 12. 3. 2015). Kárně obviněnému byl spis předložen dne 3. 5. 2014 s žádostí žalobce o osvobození od soudního poplatku. Dne 24. 9. 2014 byl dán pokyn k zaslání vzoru 60 o. s. ř. žalobci. Usnesením ze dne 30. 10. 2014 kárně obviněný osvobodil žalobce od soudních poplatků a současně zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce. Dne 17. 12. 2014 byl spis předložen zpět kárně obviněnému. Ve spise je dále založen výpis z insolvenčního rejstříku, dle kterého usnesením insolvenčního soudu byl ke dni 12. 3. 2015 zjištěn úpadek žalovaného a na jeho majetek byl prohlášen konkurz. Usnesením ze dne 19. 3. 2015 kárně obviněný účastníkům řízení sdělil, že řízení je v důsledku rozhodnutí insolvenčního soudu přerušeno. Pokud jde o první vytýkané období, zaslání vzoru 60 o. s. ř. je nepochybně úkonem jednoduchým; po připočtení referenční lhůty třech měsíců od předložení spisu tak vznikly průtahy v řízení v období od 7. 8. 2014 do 23. 9. 2014. V případě druhého vytýkaného období bylo zjištěno, že nedlouho po uplynutí referenční lhůty k provedení jednoduchých úkonů došlo v důsledku rozhodnutí insolvenčního soudu ex lege k přerušení řízení; nastal-li klid v řízení, nemůže nečinnost soudce vyvolat průtahy v řízení. V tomto období tedy průtahy v řízení nenastaly.
151. sp. zn. 15 C 107/2014 (nečinnost vytýkána od 15. 4. 2014 do 3. 12. 2015). Spis byl na kárně obviněného převeden dne 15. 4. 2014 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Ve věci nebyly provedeny žádné úkony, ve spisu je pouze založen výpis z insolvenčního rejstříku, dle kterého usnesením insolvenčního soudu byl ke dni 12. 3. 2015 zjištěn úpadek žalovaného a bylo povoleno jeho oddlužení. Usnesením ze dne 3. 12. 2015 kárně obviněný účastníkům sdělil, že v důsledku rozhodnutí insolvenčního soudu je řízení přerušeno. Vzhledem k tomu, že kárně obviněný po předložení spisu neprovedl žádné úkony směřující k meritornímu projednání věci (žalovanému nebyl zaslán na vědomí ani návrh na zahájení řízení), lze po uplynutí referenční lhůty třech měsíců hovořit o průtazích v řízení v období od 15. 7. 2014 do 11. 3. 2015.
152. sp. zn. 15 C 120/2014 (nečinnost vytýkána od 25. 4. 2014 do 8. 3. 2016). Spis byl kárně obviněnému předložen dne 25. 4. 2014 (nová věc), ve věci nebyl proveden žádný úkon. Ve spise je založen výpis z insolvenčního rejstříku, dle kterého byl usnesením insolvenčního soudu zjištěn úpadek žalovaného ke dni 10. 12. 2014 a na jeho majetek byl prohlášen konkurz. Typově jde o zcela shodnou věc jako věc sp. zn. 15 C 107/2014; průtahy v řízení tak nastaly v období od 25. 7. 2014 do 9. 12. 2014.
153. sp. zn. 15 C 164/2014 (nečinnost vytýkána od 18. 6. 2014 do 8. 3. 2016). Kárně obviněnému byl spis předložen dne 18. 6. 2014 (návrh na vydání platebního rozkazu). Dne 7. 3. 2016 dal kárně obviněný pokyn k předložení věci VSÚ; ta dne 8. 3. 2016 vydává platební rozkaz. V tomto případě jde o věc typově shodnou s věcí sp. zn. 15 C 85/2014, čemuž odpovídá i její hodnocení kárným senátem. Průtahy v řízení tedy nastaly v období od 18. 9. 2014 do 7. 3. 2016.
154. sp. zn. 15 C 176/2014 (nečinnost vytýkána od 23. 6. 2014 do 4. 3. 2016). Spis byl kárně obviněnému předložen dne 23. 6. 2014 (návrh na vydání platebního rozkazu). Pokynem ze dne 4. 3. 2016 byl spis předložen VSÚ; ta dne 16. 3. 2016 vydává platební rozkaz. Věc je typově shodná s věcí sp. zn. 15 C 85/2014, čemuž odpovídá i její hodnocení kárným senátem. Průtahy v řízení tedy nastaly v období od 23. 9. 2014 do 4. 3. 2016.
155. sp. zn. 15 C 189/2014 (nečinnost vytýkána od 24. 7. 2014 do 19. 3. 2015 a od 10. 4. 2015 do 8. 3. 2016). Kárně obviněnému byl spis předložen dne 24. 7. 2014 s žádostí žalobce o osvobození od soudních poplatků. Dne 19. 3. 2015 dal kárně obviněný pokyn k zaslání vzoru 58 o. s. ř. žalobci. Spis byl kárně obviněnému předložen dne 10. 4. 2015 se sdělením žalobce, že vyplněný formulář bezodkladně zašle. Vyplněný formulář byl soudu doručen dne 30. 4. 2015. Další úkony ve věci provedeny nebyly. V případě prvního vytýkaného období nečinnosti byl učiněn jediný úkon, a to dne 19. 3. 2015. Jde o úkon jednoduché povahy, který měl být učiněn v rámci referenční lhůty třech měsíců od předložení spisu. Průtahy v řízení tak nastaly v období od 24. 10. 2014 do 19. 3. 2015. Pokud jde o druhé vytýkané období, zde lze o nečinnosti hovořit až od 30. 4. 2015, kdy soudu došel vyplněný formulář vzor 58 o. s. ř. Rozhodnutí o návrhu na osvobození od soudních poplatků lze (na základě vyplněného formuláře) považovat za úkon jednoduchý; po připočtení referenční lhůty třech měsíců tak ve věci nastaly další průtahy v řízení od 31. 7. 2015 do 8. 3. 2016.
156. sp. zn. 15 C 192/2014 (nečinnost vytýkána od 31. 7. 2014 do 7. 11. 2014 a od 28. 1. 2015 do 8. 3. 2016). Spis byl kárně obviněnému předložen dne 31. 7. 2014 (nový nápad). Dne 7. 11. 2014 referoval kárně obviněný zaslání žaloby žalovanému, s výzvou ke sdělení procesního stanoviska (soudní poplatek byl zaplacen již při podání návrhu). V tomto období byl jednoduchý úkon proveden jen těsně za hranicí referenční lhůty třech měsíců a kárný senát tedy naznal, že se v tomto případě o průtahy v řízení nejedná. Pokud jde o druhé období vytýkané nečinnosti, kárně obviněnému byl spis s vyjádřením žalovaného předložen dne 8. 1. 2015. Dne 28. 1. 2015 byla soudu doručena replika žalobce. Kárně obviněný dne 10. 5. 2016 stanovil termín ústního jednání. V tomto období je zřejmé, že spis byl již připraven k meritornímu projednání. Za této situace lze za akceptovatelnou dobu nečinnosti považovat maximálně dobu devíti měsíců od předložení zreferovaného spisu, v níž mělo být přistoupeno k věcnému projednání žaloby. Průtahy v řízení tedy nastaly v období od 28. 10. 2015 do 8. 3. 2016.
157. sp. zn. 15 C 195/2014 (nečinnost vytýkána v období od 14. 1. 2015 do 26. 2. 2016). Kárně obviněnému byl spis předložen dne 14. 1. 2015 (v té době byl již vybrán soudní poplatek a zaslána žaloba žalovanému). Ve spise byl založen dále návrh žalobce na připuštění vstupu nového žalobce do řízení. O tomto návrhu rozhodl kárně obviněný dne 26. 2. 2016. Rozhodnutí o připuštění jiného žalobce, za situace, kdy soud rozhoduje jen na základě podaného návrhu a listin, které ho doprovázejí, lze považovat za úkon jednoduchý, který měl být učiněn v referenční lhůtě třech měsíců od předložení spisu. Průtahy v řízení tak nastaly v období od 14. 4. 2015 do 25. 2. 2016.
158. sp. zn. 15 C 206/2014 (nečinnost vytýkána od 14. 7. 2014 do 7. 3. 2016). Spis byl na kárně obviněného převeden dne 14. 7. 2014 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Ve věci nebyl proveden žádný úkon. Vzhledem k tomu, že kárně obviněný vůbec neprovedl prvotní administraci spisu (včetně zaslání návrhu na zahájení řízení žalovanému), lze po uplynutí třech měsíců od předložení spisu hovořit o průtazích v řízení. Průtahy v řízení tak nastaly v období od 14. 10. 2014 do 6. 3. 2016.
159. sp. zn. 15 C 209/2014 (nečinnost vytýkána od 27. 10. 2014 do 8. 3. 2016). Řízení bylo zahájeno dne 14. 7. 2014. V době předložení spisu kárně obviněnému (27. 10. 2014) byl již zaplacen soudní poplatek, žalovanému byla zaslána žaloba a ve věci bylo vydáno předběžné opatření. V té době byl spis již připraven k meritornímu projednání. Dalším úkonem je až stanovení termínu ústního jednání (úkon ze dne 7. 6. 2016). Vzhledem k tomu, že ve sledovaném období byla již věc připravena k meritornímu projednání, lze jako maximální dobu nečinnosti kárně obviněného (od předložení spisu dne 27. 10. 2014) akceptovat dobu devíti měsíců. Po jejím uplynutí tak nastaly průtahy v řízení v období od 27. 10. 2015 do 8. 3. 2016.
160. sp. zn. 15 C 210/2014 (nečinnost vytýkána od 18. 7. 2014 do 7. 3. 2016). Spis byl předložen kárně obviněnému dne 18. 7. 2014 k odstranění vad žaloby. Následuje pouze odpověď kárně obviněného na dotaz stran stavu řízení a opakované pokusy o doručení této odpovědi žalobci. Žádný další úkon ve věci proveden nebyl. Dle názoru kárného senátu se žaloba v této věci nejeví a priori jako neprojednatelná a pokud kárně obviněný se spisem opakovaně pracoval a nepřistoupil, ani přes upozornění tajemnice, k odstranění jejích vad, lze usuzovat, že žalobu považoval za projednatelnou. Za této situace měl tedy žalobu nejdéle v referenční lhůtě třech měsíců od předložení spisu zaslat žalovanému na vědomí. Průtahy v řízení tak nastaly v období od 18. 10. 2014 do 7. 3. 2016.
161. sp. zn. 15 C 212/2014 (nečinnost vytýkána od 3. 2. 2014 do 28. 4. 2014, od 4. 8. 2014 do 21. 9. 2015 a od 30. 9. 2015 do 7. 3. 2016). Věc byla kárně obviněnému přidělena dne 3. 2. 2014 (nový nápad, žaloba o neplatnost manželství). Dne 28. 4. 2014 vyzvala asistentka žalobce k předložení kopie oddacího listu. Spis byl kárně obviněnému předložen dne 4. 8. 2014 s vyjádřením žalované. Dne 21. 9. 2015 byl do spisu založen úmrtní list žalobce. Spis byl kárně obviněnému opět předložen dne 30. 9. 2015, mimo jiné s žádostí opatrovníka (ze dne 29. 9. 2015) o sdělení stavu řízení, s tím, že ve věci probíhá dědické řízení. Do spisu byla dále založena žádost notářky o zaslání rozhodnutí (6. 11. 2015). V případě prvního období vytýkané nečinnosti byl jednoduchý úkon učiněn v rámci referenční tříměsíční lhůty. O průtahy v řízení se tedy nejedná. Pokud jde o druhé období vytýkané nečinnosti, z obsahu spisu je zřejmé, že až do doby zjištění úmrtí žalobce se jednalo o věc připravenou k meritornímu projednání. V rámci sledovaného období tedy opět k průtahům v řízení nedošlo. Co se týče třetího období vytýkané nečinnosti, je evidentní, že z povahy věci nebylo možné rozhodnout jinak, než řízení zastavit (šlo o věc statusovou, kdy zemřel žalobce). Zastavení řízení v takovém případě lze tedy považovat za jednoduchý úkon, který měl být proveden v referenční lhůtě třech měsíců od předložení spisu; současně měl kárně obviněný zohlednit fakt, že jeho rozhodnutí bude mít relevanci v rámci souběžně probíhajícího dědického řízení. Po připočtení referenční lhůty třech měsíců tedy lze hovořit o průtazích v řízení v období od 31. 12. 2015 do 7. 3. 2016.
162. sp. zn. 15 C 214/2014 (nečinnost vytýkána od 22. 7. 2014 do 8. 3. 2016). Spis byl převeden na kárně obviněného dne 22. 7. 2014 (zrušený EPR – podán odpor). Ve věci nebyl proveden žádný úkon. Vzhledem k tomu, že žalobce neprovedl žádnou administraci spisu (zejména nezaslal návrh na zahájení řízení na vědomí žalovanému), lze po uplynutí referenční lhůty třech měsíců od předložení spisu hovořit o průtazích v řízení v období od 22. 10. 2014 do 8. 3. 2016.
163. sp. zn. 15 C 223/2014 (nečinnost vytýkána od 12. 9. 2014 do 4. 3. 2016). Na kárně obviněného byl spis převeden dne 12. 9. 2014 (návrh na vydání platebního rozkazu, se zaplaceným soudním poplatkem). Dne 4. 3. 2016 byla věc (bez jakéhokoli pokynu) přidělena VSÚ; ta téhož dne vydává platební rozkaz. Jde o typově zcela shodnou věc jako ve věci sp. zn. 15 C 85/2014, čemuž odpovídá i hodnocení kárného senátu. Průtahy v řízení nastaly od 12. 12. 2014 do 4. 3. 2016.
164. sp. zn. 15 C 226/2014 (nečinnost vytýkána od 26. 11. 2014 do 7. 3. 2016). Spis byl převeden na kárně obviněného dne 26. 11. 2014 (odpor proti platebnímu rozkazu). Prvním úkonem kárně obviněného je až stanovení termínu ústního jednání ze dne 7. 3. 2016; téhož dne dal kárně obviněný pokyn k doručení odporu žalobci. Zaslání odporu proti platebnímu rozkazu je jednoduchým úkonem, který měl být proveden v referenční lhůtě třech měsíců od předložení spisu. Průtahy v řízení tedy nastaly v období od 26. 2. 2015 do 7. 3. 2016.
165. sp. zn. 15 C 234/2014 (nečinnost vytýkána od 6. 9. 2014 do 8. 3. 2016). Spis byl kárně obviněnému předložen dne 25. 8. 2014 s tím, že je žalobce třeba vyzvat k odstranění vad podání. Výzva k odstranění vad podání byla kárně obviněným vydána dne 15. 10. 2014. Kárně obviněnému byl spis předložen zpět dne 6. 11. 2014 s doplněnou žalobou. Dále již ve věci nebyl učiněn žádný úkon. V době do 6. 11. 2014 nelze hovořit o průtazích v řízení (úkon ze dne 15. 10. 2014 byl učiněn v rámci referenční lhůty). Poté, co byl spis předložen kárně obviněnému s doplněnou žalobou, bylo jeho povinností zaslat žalobu na vědomí žalovanému, a to nejpozději v referenční lhůtě třech měsíců. Po připočtení této lhůty lze tedy hovořit o průtazích v řízení v období od 6. 2. 2015 do 8. 3. 2016.
166. sp. zn. 15 C 237/2014 (nečinnost vytýkána od 5. 9. 2014 do 7. 3. 2016). Spis byl převeden na kárně obviněného dne 5. 9. 2014 (nedoručitelný EPR). Prvními úkony kárně obviněného je až usnesení ze dne 7. 3. 2016, kterým byli účastníci vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s postupem dle § 115a o. s. ř.; současně s tím byl žalovanému zaslán návrh na zahájení řízení a jeho rozšíření, s žádostí o vyjádření procesního stanoviska. Rozeslání návrhu na zahájení řízení je úkonem, který měl být učiněn v rámci referenční lhůty třech měsíců od předložení spisu. Lze tedy hovořit o existenci průtahů v řízení v období od 5. 12. 2014 do 6. 3. 2016.
167. sp. zn. 15 C 239/2014 (nečinnost vytýkána od 5. 9. 2014 do 7. 3. 2016). Jde o věc skutkově zcela identickou jako věc sp. zn. 15 C 237/2014; průtahy v řízení nastaly v období od 5. 12. 2014 do 7. 3. 2016.
168. sp. zn. 15 C 240/2014 (nečinnost vytýkána od 5. 9. 2014 do 7. 10. 2015). Kárně obviněnému byla věc přidělena dne 5. 9. 2014 (nový nápad). Prvním úkonem, přičitatelným kárně obviněnému, je až úkon tajemnice ze dne 7. 10. 2015, kterým byla zaslána žalovanému na vědomí žaloba, s žádostí o vyjádření. Zaslání žaloby na vědomí žalovanému je nepochybně jednoduchým úkonem; vzhledem k tomu, že nebyl učiněn v referenční lhůtě třech měsíců od přidělení spisu, vznikly průtahy v řízení v období od 5. 12. 2014 do 6. 10. 2015.
169. sp. zn. 15 C 242/2014 (nečinnost vytýkána od 5. 9. 2014 do 4. 11. 2015). Spis byl převeden na kárně obviněného dne 5. 9. 2014 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Následuje až úkon ze dne 4. 11. 2015, kdy kárně obviněný usnesením vyzval účastníky, zda souhlasí s postupem dle § 115a o. s. ř.; současně s tím byl žalovanému zaslán návrh na zahájení řízení s žádostí o sdělení procesního stanoviska. Zaslání návrhu na zahájení řízení žalovanému je nepochybně jednoduchým úkonem, který měl být učiněn v referenční lhůtě třech měsíců od přidělení spisu. Průtahy v řízení tak nastaly v období od 5. 12. 2014 do 3. 11. 2015.
170. sp. zn. 15 C 243/2014 (nečinnost vytýkána od 10. 9. 2014 do 7. 3. 2016). Na kárně obviněného byl spis převeden dne 10. 9. 2014 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Prvním úkonem kárně obviněného je až zaslání návrhu žalovanému s žádostí o sdělení procesního stanoviska. Úkon ze dne 7. 3. 2016 je úkonem jednoduchým, který měl být proveden v referenční lhůtě třech měsíců od přidělení spisu. Průtahy v řízení tak nastaly v období od 10. 12. 2014 do 6. 3. 2016.
171. sp. zn. 15 C 245/2014 (nečinnost vytýkána od 10. 9. 2014 do 4. 11. 2015). Spis byl převeden na kárně obviněného dne 10. 9. 2014 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Prvním úkonem je až usnesení ze dne 4. 11. 2015, kterým kárně obviněný vyzval účastníky, zda souhlasí s procesním postupem dle § 115 o. s. ř.; současně byl zaslán návrh na zahájení řízení žalovanému, s žádostí o sdělení procesního stanoviska. Úkon ze dne 4. 11. 2015 byl úkonem jednoduchým, který měl být proveden v referenční lhůtě třech měsíců od přidělení spisu. Průtahy v řízení tak nastaly v období od 10. 12. 2014 do 3. 11. 2015.
172. sp. zn. 15 C 246/2014 (nečinnost vytýkána od 10. 9. 2014 do 8. 3. 2016). Na kárně obviněného byl spis převeden dne 10. 9. 2014 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Ve věci nebyl proveden žádný úkon; ze založeného výpisu z insolvenčního rejstříku se podává, že usnesením insolvenčního soudu byl ke dni 27. 5. 2015 zjištěn úpadek žalovaného a bylo povoleno jeho oddlužení. Je zřejmé, že kárně obviněný neprovedl ve věci žádné přípravné úkony, a to ani zaslání návrhu na zahájení řízení žalovanému. Jde přitom o jednoduchý úkon, který měl být proveden v referenční lhůtě třech měsíců od předložení spisu. Ve věci tedy vznikly průtahy v řízení v období od 10. 12. 2014 do 27. 5. 2015.
173. sp. zn. 15 C 247/2014 (nečinnost vytýkána od 10. 9. 2014 do 4. 11. 2015). Na kárně obviněného byl spis převeden dne 10. 9. 2014 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Následuje až úkon ze dne 4. 11. 2015, kdy kárně obviněný usnesením vyzval účastníky ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem dle § 115a o. s. ř.; současně s tím byl žalobci doručen návrh na zahájení řízení, s výzvou ke sdělení procesního stanoviska. Jde o věc typově shodnou s věcí sp. zn. 15 C 245/2014, čemuž odpovídá i hodnocení věci kárným senátem. Průtahy v řízení nastaly v období od 10. 12. 2014 do 3. 11. 2015.
174. sp. zn. 15 C 249/2014 (nečinnost vytýkána od 3. 10. 2014 do 7. 3. 2016). Spis byl předložen kárně obviněnému dne 3. 10. 2014 (nový nápad, soudní poplatek byl zaplacen). Následuje úkon ze dne 7. 3. 2016, kdy kárně obviněný usnesením vyzval účastníky ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem dle § 115a o. s. ř.; současně s tím byl žalovanému zaslán návrh na zahájení řízení, s výzvou ke sdělení procesního stanoviska. Jde o věc typově shodnou s věcí sp. zn. 15 C 245/2014, čemuž odpovídá i její hodnocení kárným senátem. Průtahy v řízení nastaly v období od 3. 1. 2015 do 6. 3. 2016.
175. sp. zn. 15 C 250/2014 (nečinnost vytýkána od 18. 9. 2014 do 7. 3. 2016). Věc napadla u Okresního soudu v Kutné Hoře; po jejím postoupení Okresnímu soudu v Liberci byla přidělena kárně obviněnému dne 18. 9. 2014. Jediným úkonem kárně obviněného je pokyn ze dne 7. 3. 2016 k zaslání žaloby žalovanému, s výzvou ke sdělení procesního stanoviska. Zaslání návrhu na zahájení řízení žalovanému je úkonem jednoduchým, který měl kárně obviněný učinit v referenční lhůtě třech měsíců od předložení věci. Zjištěná nečinnost je v této věci o to závažnější s ohledem na podání žalovaného, doručené soudu dne 18. 2. 2015, ve kterém výslovně žádal, aby mu byla zaslána žaloba s tím, že se k ní chce vyjádřit; kárně obviněný ani na tuto výzvu nezareagoval. Průtahy v řízení nastaly v období od 18. 12. 2014 do 6. 3. 2016.
176. sp. zn. 15 C 251/2014 (nečinnost vytýkána od 18. 9. 2014 do 7. 3. 2016). Spis byl na kárně obviněného převeden dne 18. 9. 2014 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Prvním úkonem kárně obviněného je až usnesení ze dne 7. 3. 2016, kterým oba účastníky vyzval ke sdělení, zda souhlasí s postupem dle § 115a o. s. ř.; současně zaslal žalovanému na vědomí návrh na zahájení řízení s výzvou ke sdělení procesního stanoviska. Úkon ze dne 7. 3. 2016 byl nepochybně úkonem jednoduchým; po připočtení referenční lhůty třech měsíců lze tedy konstatovat průtahy v řízení v období od 8. 12. 2014 do 6. 3. 2016.
177. sp. zn. 15 C 252/2014 (nečinnost vytýkána od 3. 10. 2014 do 21. 9. 2015 a od 6. 10. 2015 do 12. 4. 2016). Kárně obviněnému byl spis předložen dne 3. 10. 2014 s žádostí žalobce o osvobození od soudních poplatků. Pokyn k zaslání vzoru 58 o. s. ř. žalobci referoval kárně obviněný až dne 21. 9. 2015. Spis byl, s vyplněným vzorem, předložen kárně obviněnému dne 6. 10. 2015. V případě prvního sledovaného období není pochyb o tom, že zaslání vzoru 58 o. s. ř. je úkonem jednoduchým; po přičtení referenční lhůty třech měsíců k datu předložení spisu tak vznikly průtahy v řízení v období od 3. 1. 2015 do 20. 9. 2015. Pokud jde o druhé období vytýkané nečinnosti, rozhodnutí o žádosti o osvobození od soudních poplatků lze považovat za úkon jednoduchý, má-li soud k dispozici vyplněný vzor 58 o. s. ř. a není-li třeba žádat předložení dalších podkladů. Za této situace lze i na provedení tohoto úkonu aplikovat referenční lhůtu třech měsíců; po jejím uplynutí vznikly další průtahy v řízení v období od 6. 1. 2016 do 12. 4. 2016.
178. sp. zn. 15 C 254/2014 (nečinnost vytýkána od 9. 10. 2014 do 7. 3. 2016). Kárně obviněnému byl spis (se zaplaceným soudním poplatkem) předložen dne 9. 10. 2014. Jediným úkonem ve věci je usnesení ze dne 7. 3. 2016, kterým kárně obviněný vyzval účastníky ke sdělení, zda souhlasí s postupem dle § 115a o. s. ř.; současně s tím byl žalovanému zaslán návrh na zahájení řízení, s výzvou ke sdělení procesního stanoviska. Typově jde o věc zcela shodnou jako ve věci sp. zn. 15 C 245/2014, čemuž odpovídá i její hodnocení kárným senátem. Průtahy v řízení tak vznikly v období od 9. 1. 2015 do 6. 3. 2016.
179. sp. zn. 15 C 255/2014 (nečinnost vytýkána od 24. 9. 2014 do 25. 1. 2016 a od 26. 1. 2016 do 8. 3. 2016). Věc napadla dne 3. 12. 2013 u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Po postoupení věci Okresnímu soudu v Liberci byla přidělena kárně obviněnému dne 24. 9. 2014 (v té době byl již vybrán soudní poplatek i zaslán návrh na zahájení řízení žalované). Dne 27. 12. 2015 žalovaná zemřela. Dne 27. 1. 2016 učinil kárně obviněný dotaz na právního zástupce žalobce, zda i nadále na podaném návrhu trvá. Přípisem, doručeným soudu dne 8. 2. 2016, zástupce žalobce sdělil, že na návrhu trvá s tím, že by mělo být vyčkáno výsledku dědického řízení. Následují dotazy kárně obviněného na stav dědického řízení, v periodických lhůtách. Obsah předloženého spisu nasvědčuje závěru, že věc byla již v době přidělení kárně obviněnému způsobilá k meritornímu projednání. Za této situace bylo možné po kárně obviněném spravedlivě požadovat, aby nejpozději ve lhůtě jednoho roku od předložení spisu přistoupil k věcnému projednání žaloby. Po marném uplynutí této lhůty tak nastaly průtahy v řízení v období od 24. 9. 2015 do 25. 1. 2016. Co se týče druhého období vytýkané nečinnosti, zde, za shora popsaného stavu věci, byl postup kárně obviněného logický; bylo na jeho úvaze, zda přeruší řízení do doby skončení řízení dědického, či zda bude v přiměřených lhůtách sledovat stav dědického řízení. V tomto období tedy průtahy v řízení nevznikly.
180. sp. zn. 15 C 257/2014 (nečinnost vytýkána od 25. 9. 2014 do 4. 11. 2015). Spis byl na kárně obviněného převeden dne 25. 9. 2014 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Následuje až úkon ze dne 4. 11. 2015, kdy kárně obviněný usnesením vyzval účastníky ke sdělení, zda souhlasí s postupem dle § 115a o. s. ř.; současně zaslal návrh na zahájení řízení žalovanému s výzvou ke sdělení procesního stanoviska. Typově jde o věc zcela shodnou jako ve věci sp. zn. 15 C 245/2014; tomu odpovídá i její hodnocení kárným senátem. Průtahy v řízení vznikly v období od 25. 12. 2014 do 3. 11. 2015.
181. sp. zn. 15 C 258/2014 (nečinnost vytýkána od 25. 9. 2014 do 4. 11. 2015). Věc je skutkově i právně zcela identická s věcí sp. zn. 15 C 257/2014; tomu odpovídá i její hodnocení kárným senátem. Průtahy v řízení nastaly v období od 25. 12. 2014 do 3. 11. 2015.
182. sp. zn. 15 C 259/2014 (nečinnost vytýkána od 25. 9. 2014 do 4. 11. 2015). Spis byl na kárně obviněného převeden dne 25. 9. 2014 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Následuje až úkon ze dne 4. 11. 2015, kdy kárně obviněný usnesením vyzval účastníky ke sdělení, zda souhlasí s postupem dle § 115a o. s. ř.; současně zaslal návrh na zahájení řízení žalovanému, s výzvou ke sdělení procesního stanoviska. Typově jde o věc zcela shodnou jako ve věci sp. zn. 15 C 245/2014; tomu odpovídá i její hodnocení kárným senátem. Průtahy v řízení vznikly v období od 25. 12. 2014 do 3. 11. 2015.
183. sp. zn. 15 C 260/2014 (nečinnost vytýkána od 25. 9. 2014 do 7. 3. 2016). Spis byl na kárně obviněného převeden dne 25. 9. 2014 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Dne 7. 3. 2016 vydal kárně obviněný usnesení, kterým vyzval účastníky ke sdělení, zda souhlasí s postupem dle § 115a o. s. ř.; současně dal pokyn k zaslání návrhu na zahájení řízení žalovanému, s výzvou ke sdělení procesního stanoviska. Typově jde o věc shodnou jako ve věci sp. zn. 15 C 257/2014; tomu odpovídá i její hodnocení kárným senátem. Průtahy v řízení nastaly v období od 25. 12. 2014 do 6. 3. 2016.
184. sp. zn. 15 C 262/2014 (nečinnost vytýkána od 2. 10. 2014 do 4. 11. 2015). Spis byl na kárně obviněného převeden dne 2. 10. 2014 (zrušený EPR pro nedoručitelnost). Následuje úkon kárně obviněného ze dne 4. 11. 2015, kdy usnesením vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s postupem dle § 115a o. s. ř.; zároveň mu byl zaslán návrh na zahájení řízení, s výzvou ke sdělení procesního stanoviska. Úkon ze dne 4. 11. 2015 je úkonem jednoduchým; po připočtení referenční hodnoty třech měsíců od přidělení spisu kárně obviněnému lze hovořit o průtazích v řízení v období od 2. 1. 2015 do 4. 11. 2015.
185. sp. zn. 15 C 263/2014 (nečinnost vytýkána od 2. 10. 2014 do 4. 11. 2015). Věc je skutkově i právně zcela identická jako ve věci sp. zn. 15 C 262/2014; průtahy v řízení nastaly v období od 2. 1. 2015 do 4. 11. 2015.
186. sp. zn. 15 C 266/2014 (nečinnost vytýkána od 9. 12. 2014 do 4. 8. 2015 a od 14. 9. 2015 do 12. 4. 2016). Řízení ve věci bylo zahájeno dne 29. 9. 2014. Usnesením ze dne 17. 10. 2014 bylo řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno. Kárně obviněnému byl spis předložen dne 9. 12. 2014 s doplaceným soudním poplatkem. Usnesením ze dne 4. 8. 2015 kárně obviněný usnesení o zastavení řízení zrušil. Dne 14. 9. 2015 byl spis předložen zpět kárně obviněnému. Ten dne 9. 6. 2016 stanovil termín ústního jednání. Pokud jde o první vytýkané období nečinnosti, dle názoru kárného senátu lze usnesení, kterým se ruší předchozí usnesení o nezaplacení soudního poplatku z důvodu jeho dodatečného zaplacení, považovat za úkon jednoduchý, neboť není podmíněno složitějším skutkovým či právním ohodnocením věci. Bylo tedy možné po kárně obviněném požadovat, aby takové usnesení vydal v rámci referenční lhůty třech měsíců poté, kdy mu byl předložen spis. Průtahy v řízení tak nastaly v období od 9. 3. 2015 do 3. 8. 2015. V případě druhého období vytýkané nečinnosti je zřejmé, že věc již byla připravena k meritornímu projednání. Za situace, kdy byl termín ústního jednání stanoven s odstupem zhruba devíti měsíců poté, kdy byl kárně obviněnému předložen kompletní spis, lze takovou dobu považovat ještě za akceptovatelnou. Průtahy v řízení tedy v tomto období nenastaly.
187. sp. zn. 15 C 270/2014 (nečinnost vytýkána od 17. 12. 2014 do 4. 3. 2016). Dle úředního záznamu ve spisu byl spis kárně obviněnému předložen dne 17. 12. 2014. Připojený výpis ze systému ISAS je nicméně pro vnitřní rozpornost neprůkazný; shoda mezi obsahem spisu a výpisem z ISAS nastává až ke dni 4. 3. 2016. Za této situace nelze mít bezpečně za prokázané, že byl spis ve sledovaném období v dispozici kárně obviněného. Existenci průtahů v řízení, přičitatelných kárně obviněnému, tak nelze v tomto období prokázat.
188. sp. zn. 15 C 271/2014 (nečinnost vytýkána od 18. 12. 2014 do 8. 3. 2016). Řízení ve věci bylo zahájeno dne 23. 7. 2014; dne 8. 12. 2014 byl spis předložen kárně obviněnému po provedení všech přípravných úkonů. Prvním úkonem kárně obviněného bylo stanovení termínu ústního jednání ze dne 11. 4. 2016. V posuzovaném období byla věc již připravena k meritornímu projednání; vzhledem k tomu, že kárně obviněnému byl spis předložen na přelomu roku 2014 a 2015, aplikoval kárný senát na tento případ maximální akceptovatelnou dobu nečinnosti v rozsahu devíti měsíců, v níž měl kárně obviněný přistoupit k věcnému projednávání žaloby. Průtahy v řízení tak nastaly v období od 18. 9. 2015 do 7. 3. 2016.