[194] Svědkyně H. K. uvedla, že na Obvodním soudě pro Prahu 10 působí od roku 2008 jako vedoucí exekuční kanceláře, její spolupracovnicí je zapisovatelka, v senátu JUDr. K. pak má dva asistenty, žádného VSÚ. Její práce spočívá v tom, že nové návrhy nebo návrhy do již zahájených věcí předkládá vždy asistentům, kteří napíší rozhodnutí, jež dle typu pokynu následně kancelář vypraví, nebo je předloží soudci se spisem. Záleží tedy na asistentovi, kdy je spis předložen soudci. Spisy označuje razítkem o přijetí od asistenta či soudce tentýž den, maximálně další den ráno, pokud je přinesou před koncem pracovní doby. Dle jejího vyjádření nemá povědomí o tom, že by na soudě existoval jednotný systém kontroly práce asistentů, v daném senátě kárně obviněný některá rozhodnutí vyhotovená jeho jménem, jež jsou mu předkládána, kontroluje a některá rovnou podepíše. Pověření soudního exekutora jsou až na výjimky vypravována jménem asistentů, jménem soudce jsou pověření vyhotovována cca třikrát za čtvrt roku. Když byla dotazována na informovanost soudce o referátech asistentů, uvedla, že o nich pravděpodobně (obecně) ví, avšak nekontroluje všechna pověření a spisy, tedy nemá povědomí o konkrétním úkonu asistenta, jež mu není předložen.
[195] Pokud jde o práci s došlou poštou, dříve byla nadepsána datem, odkdy má JUDr. K. spis u sebe, a následně byla zakládána do „budníčku“, aby si ji soudce založil sám. Před dvěma lety si však kárně obviněný zapomněl poštu založit, zůstala mezi přílohami spisu, a proto v současnosti napíše e-mail s vyžadovanými spisovými značkami, které kárně obviněný následně donese do kanceláře, kde je pošta založena a zašita do spisu. Dané spisy jsou soudci obratem vráceny. K dotazu obhájce kárně obviněného svědkyně uvedla, že se ojediněle stává, že se spis nenachází tam, kde by měl být dle záznamů o pohybu spisu, pravděpodobně takové případy nastávají každý rok.
[196] K dotazu předsedy kárného senátu uvedla, že působení kárně obviněného v civilní agendě je nijak neomezuje v práci, spolupráce s kárně obviněným je obdobná spolupráci s jeho předchůdcem, jejich vztahy jsou profesionální, stejně jako vztahy svědkyně s vedením soudu. Pokud jde o kontroly ze strany vedení soudu, ví, že spisy byly kontrolovány, avšak nevzpomíná si kdy a nemůže uvést jakým způsobem. Kontrola spisů v dubnu 2016 neproběhla pro všechny spisy, ale pouze pro některé. V rámci své práce komunikuje spíše s dozorčí úřednicí.
Výslech Mgr. L. M.
[197] Svědkyně uvedla, že na Obvodním soudě pro Prahu 10 působí od 1. 4. 2017 jako pověřená místopředsedkyně a následně od 1. 10. 2017 jako místopředsedkyně pro civilní úsek, na němž má agendu C rozdělenou s druhou místopředsedkyní dle senátů a dále má na starosti také agendu EXE a agendu D. Dříve působila na Obvodním soudě pro Prahu 4 jako řadová soudkyně. Její vztahy s JUDr. K. i s vedením soudu jsou dle jejího názoru neutrální.
[198] K dotazu předsedy kárného senátu uvedla, že práci na civilním úseku JUDr. K. hodnotí spíše jako slabší, pokud jde o úsek EXE, na rozdíl od druhé soudkyně působící v této agendě, byla u kárně obviněného zjištěna pochybení. Ještě u nikoho neřešila tolik pochybení jako u JUDr. K., což je dáno také tím, že je zároveň tiskovou mluvčí soudu, a proto vyřizuje také různé podněty a stížnosti. V případě JUDr. K. jich je nejvíc, pak také u kolegyně, která však vyřizuje agendu ochrany osobnosti, takže ta podání vztahující se k jejím věcem jsou koncipována naprosto odlišně.
[199] Administrativní podpora JUDr. K. na obou úsecích je dle svědkyně srovnatelná s ostatními soudci. Rozdělování práce na úseku EXE mezi soudce a asistenty si organizují sami soudci, žádné pokyny správy soudu vydány nejsou. Pokud jde o pověřování soudních exekutorů, tam se ani nepředpokládá, že by tuto činnost soudci kontrolovali, vykonávají ji přímo asistenti, pokud nejde o případ, kdy toto rozhodnutí musí být vydáno jménem soudce. V poměru k úkonům soudce ve spise většinu práce odvádějí asistenti a dokonce některá rozhodnutí, jež mají být vydána jménem soudce, kárně obviněnému připravují, rozhodnutí vydaných jménem soudce bylo v roce, kdy bylo provedeno sledování agendy EXE, cca 400 a zbytek dělali asistenti svým jménem. Vedení soudu nevyžaduje po soudcích, aby si nastavili systém kontroly exekučních věcí, avšak správa soudu pravidelně monitoruje, zda má soudce spis u sebe déle než 3 měsíce a asistent 1 měsíc.
[200] Ode dne svého nástupu se svědkyně zapojuje do provádění čtvrtletních kontrol nedodělků a prováděla také mimořádnou kontrolu senátu JUDr. K. v roce 2017, jejímž výstupem byl kárný návrh. Prověrky nedodělků probíhají ve všech spisech starších 3 let, jež nebyly zaznamenány jako vyřízené. První prověrku prováděla svědkyně v červnu 2017. U věcí, jež již těmito prověrkami prošly, kontrolovala především poslední půlrok, neboť si nebyla jista, kdo a jak prováděl prověrku v březnu 2017, a také proto, že v rámci této prověrky proběhla také kontrola přerušených věcí. U tříletých věcí kontrolovala celý spis, neboť ještě na této kontrole nebyl, avšak velmi ji to zdrželo a nyní dostala také pokyn kontrolovat pouze provedení úkonu směřujícího k vyřízení věci za poslední čtvrtrok, případně půlrok, neboť tak to vyžaduje Ministerstvo spravedlnosti a Městský soud v Praze. Tyto prověrky se netýkají agendy EXE, neboť ta se tímto způsobem ani řádně kontrolovat nedá. Pokud jde o kontrolu v roce 2016, nemůže se k ní vyjádřit, neboť tehdy ještě nebyla na soudu, avšak předchozí kontroly dle jejího názoru musely probíhat obdobně, neboť se jedná o velké množství spisů a pokud by se kontrolovaly zevrubně, nemohli by místopředsedové soudu soudit. Jestliže je objeven průtah, hlásí se soudci, ale také městskému soudu, případně jednou za půl roku Ministerstvu spravedlnosti.
[201] Pokud jde o mimořádné prověrky, ty mohou probíhat jednou za pololetí, kdy se podává zpráva městskému soudu, nebo se může jednat o nějakou zcela mimořádnou prověrku senátu. V takovém případě prověrka probíhá delší dobu a jde více do hloubky. Kontrolován je senát celý, avšak ne všechny spisy, protože to není v možnostech místopředsedkyně. V případě kontroly senátu 13 C v roce 2017 si však nechala místopředsedkyně předložit celý senát, neboť se jednalo pouze o cca 33 věcí. Postupně si tedy nechá předložit vytipované spisy, většinou v běhu, v nichž bylo dříve zjištěno nějaké pochybení, a u každého zjišťuje, zda je řádně veden a zda v něm nedošlo k nějakému pochybení či průtahu. Nezkoumá se, zda byl ve třech měsících proveden úkon, nebo ne, ale zda je úkon efektivní.
[202] S kárně obviněným se místopředsedkyně setkávala již od května 2017, kdy přišla první stížnost. Nedostatky v práci kárně obviněného svědkyně oznamovala JUDr. K. většinou osobně poté, co jej požádala o schůzku, někdy mu je oznamovala prostřednictvím e-mailu. V průběhu mimořádné kontroly se tedy s kárně obviněným scházela a řešila průtahy, a co je třeba s nimi dělat. Setkávali se poměrně často, na intenzitu si již nevzpomíná, ale v období od května do července 2017 uvedla konkrétně 3 schůzky a následně v průběhu mimořádné kontroly se setkávali častěji, i několikrát týdně. V srpnu se na jedné schůzce již úplně nepohodli, proto tento typ komunikace ukončili. Jinak kárně obviněný vždy uznal pochybení a snažil se jej co nejdříve napravit. Jediným opatřením ze strany vedení soudu, vyjma kárného návrhu, byla změna v zakládání pošty na úseku EXE, neboť v jednom případě došlo k jejímu založení jinam do spisu. Proto si kancelář spisy nyní vyžádá a podání rovnou zašije.
[203] K dotazu kárně obviněného svědkyně uvedla, že na důvody vzniku pochybení v jeho práci se jej vedení soudu nedotazovalo. Pokud jde o přidělování asistentů, soudci na něj nemají vliv. Asistenti jsou přidělováni podle toho, jak jsou přijati, často si žádají o „kolečko“ z důvodu přípravy na justiční zkoušky, v čemž se jim soud snaží vyjít vstříc. Pokud jde o nového asistenta, často bývá rok na exekucích, pak přechází na civilní či opatrovnickou agendu a následně žádá o přeložení na trestní úsek, o nějž je největší zájem, ale také je nejobtížnější se tam dostat.
[204] Provedení jiných důkazů nebylo stranami navrhováno.
[205] Kárná navrhovatelka měla na základě provedených důkazů za to, že se v kárném návrhu nejedná o zásadní polemiku s rozhodovací činností soudce. V průtahových úkonech dle jejího názoru šlo o jednoduché procesní kroky, které by měl soudce zcela bez problémů zvládnout. Zopakovala, že by je měl zvládnout i průměrný asistent. Z toho, co při jednání zaznělo, je dle ní zcela zřejmé, že styl práce kárně obviněného je v zásadě neměnný od doby první výtky udělené mu po čtyřech a půl letech souzení JUDr. V. Rovněž dle ní nešlo o nadprůměrně přetíženého soudce, a to i přesto, že i po zastavení nápadu civilní agendy od roku 2015 ji přesto dále vyřizoval a k tomu měl nápad v agendě EXE. Zejména z výslechu H. K., ale i z výslechu místopředsedkyně soudu, bylo zjištěno, že počet věcí, které skutečně v agendě EXE kárně obviněný rozhoduje, je zcela minimální a ani ta rozhodnutí, která napíší asistenti jeho jménem, standardně nekontroluje všechna. Přitom se jedná o pochybení soudce a je mu to možné klást za vinu, protože pokud jde o jednotky případů měsíčně, tak je zcela nepochybně v silách každého soudce, aby asistenta kontroloval. Kárná navrhovatelka uznala, že dochází k výměnám asistentů, avšak zdůvodnila to skutečností, že v Praze je poměrně velká fluktuace asistentů, a jak uvedla ve své výpovědi místopředsedkyně soudu, soud se snaží být k asistentům vstřícný a umožnit jim aspoň nějaké minimální kolečko tak, aby se mohli připravit na justiční zkoušku. Dlouhodobě však měl kárně obviněný stálého asistenta a vedení se snažilo, aby právě k těm změnám nedocházelo tak často.
[206] Kárná navrhovatelka považuje za jednoznačně alarmující, jaký zásadní dopad má nedbalost v práci, ledabylost a neznalost spisu kárně obviněného do práv účastníků, do jejich nákladů vynaložených zbytečně, do skutečnosti, že jsou zbaveni možnosti reagovat na situaci ve spise. Takový postup se jim může samozřejmě jevit jako nerovný postoj k oběma stranám, kterého by se měl soudce zcela nepochybně vyvarovat. Kárná navrhovatelka také vyjádřila nesouhlas s interpretací kárně obviněného, že postačí učinit jeden úkon za tři měsíce. Dle kárné navrhovatelky kárně obviněný tento pokyn překroutil a možná zcela záměrně směšoval kontrolu spisů, které jsou v držení soudce po dobu delší než 3 měsíce, na poradě, s neprovedením úkonu za tři měsíce, neboť to nemusí korespondovat. Soudce nemusí mít spis u sebe, přesto v něm může nastat průtah.
[207] Kárná navrhovatelka připomněla, že k přeložení JUDr. K. na oddělení EXE došlo od 1. 1. 2015, tedy za předchozího vedení. Jednoznačně pak odmítla, že by současné vedení obvodního soudu jakkoli ovlivnilo vyjádření jednotlivých senátů městského soudu. Samozřejmě, že Městský soud v Praze některá rozhodnutí kárně obviněného potvrdil, to ovšem nemění nic na komplexním hodnocení senátů Městského soudu v Praze, které bylo předloženo kárnou navrhovatelkou a provedeno při jednání. Kárná navrhovatelka setrvala na návrhu kárného opatření, jak je uvedeno v kárném návrhu.
[208] Podle obhájce kárně obviněného bylo v průběhu řízení dostatečně prokázáno, že v dubnu roku 2016 byla provedena hloubková kontrola všech spisů senátu kárně obviněného, tedy senátu 13 C. S tím koresponduje i výpověď naposled vyslýchané svědkyně, i když sama kontrolu neprováděla, neboť bylo prokázáno, že kontrola se do hloubky zabývala celým průběhem řízení v rámci kontrolovaných spisů a měla by tedy přijít na všechna pochybení, která se v nich nashromáždila. V kárném návrhu jsou pod body A.1., A.2., A.4., A.6., A.7., A.8., A.10., A.13., A.14., A.17. a E.2. uvedeny věci, které prošly touto kontrolou, a v nichž nepochybně musela být zjištěna vytýkaná pochybení v době této kontroly. Kontrola na ně nikterak nereagovala ani výtkou, která byla následně dne 15. 6. 2016 udělena, neboť tato pochybení buď nebyla považována ani za hodna výtky, anebo nebyl včas podán kárný návrh a došlo tak k propadnutí lhůty k podání kárného návrhu. Podle obhájce kárně obviněného tak nelze zcela přisvědčit kárné navrhovatelce, že skutky zjistila až při mimořádné prověrce dne 7. 8. 2017 a návrh podala včas. Mimo to, pokud by kárný senát nepřisvědčil tomu, že při této mimořádné komplexní prověrce byly zjištěny tyto vady, je nutné přihlédnout ke skutečnosti, že od této komplexní prověrky bylo prováděno šest dalších prověrek nedodělků. Jak vysvětlila místopředsedkyně soudu slyšená jako svědkyně, pokud při provádění prověrky zjistí, že nebyl ve věci proveden úkon, musí se vrátit tam, kde byl poslední důvod provádět úkony. Těch šest předchozích kontrol by tedy muselo přijít na to, že ke skutkům, které jsou předmětem kárného návrhu, došlo v uplynulých letech tak, jak jsou pod uvedenými body kárného návrhu popsány. Obhájce kárně obviněného tedy navrhl, aby pro zmiňované skutky bylo rozhodnuto o zastavení řízení ve smyslu § 14 zákona č. 7/2002 Sb.
[209] Pokud by kárný senát nepřisvědčil tomu, že kárný návrh nebyl podán včas, navrhl obhájce kárně obviněného, aby skutky byly posuzovány jednotlivě, každý sám komplexně z hlediska naplnění skutkové podstaty kárného provinění, přičemž má za to, že tyto skutky vzhledem ke své intenzitě nejsou kárným proviněním. Neměly za následek újmu na právech účastníků řízení takového druhu, aby u nich důvodně způsobila obavu z toho, že nerozhoduje kvalifikovaný soudce, že nerozhoduje spravedlivě a poctivě a že ztratili důvěru v soudy. Kárným proviněním dle jeho názoru nejsou skutky uvedené pod body A.5., A.9., A.12., A.15., A.16., A.18. a A.19. kárného návrhu, u nichž by měl být tedy kárně obviněný zproštěn ve smyslu § 19 odst. 2 zákona 7/2002 Sb. kárného obvinění.
[210] Naopak by dle obhajoby bylo možné přisvědčit návrhu, že skutky uvedené pod bodem A.11., C.1. a G.1. lze považovat za prokázané vzhledem k délce průtahů, míře chyb, kterých se dopustil soudce a které by mohly zadat podnět a také zadaly podnět ke stížnostem nebo ke kritice postupu soudu a jeho rozhodování. Jde však skutečně o zlomek toho, co je obsahem celého kárného návrhu, a tato pochybení by dle něj tedy měla být posuzována vzhledem k dlouholeté práci a pracovnímu vytížení kárně obviněného. Jeho senát byl průměrně, pokud ne nadprůměrně, vytížen. Ze spisu a z rozhodných důkazů je zřejmé, že průběžně bylo v senátu 200 až 300 věcí, což je značná zátěž. K tomu pak přibyla od 1. 1. 2015 exekuční agenda, se kterou kárně obviněný neměl praxi, resp. neměl takovou praxi, aby ji mohl vykonávat rutinně a věnovat se s plným nasazením všem věcem tak, aby mu nic nemohlo uniknout. Je také třeba vzít v potaz, že v inkriminovaném období se projevily u kárně obviněného určité zdravotní potíže, které předtím neznal, které se začaly rozvíjet a které ho překvapily. Tyto potíže, zejména se zrakem, měly za následek dvě fatální chyby, a to přehlédnutí čísla popisného domu, kam zasílal obsílky, protože bylo psáno tak malým písmem, že jej nepřečetl, ale nevěděl, že touto vadou věc trpí, a dále záměnu účastnice řízení, proti které byla vedena exekuce, s osobou jejího manžela, který se ocitl v insolvenci. Ve prospěch kárně obviněného dle jeho obhájce svědčí to, že všechna pochybení, na která byl upozorněn, se snažil vždy neprodleně odstranit. Urychleně se po mimořádné kontrole z roku 2017 vypořádal se všemi 28 spisy, které zůstaly tzv. viset, a v současné době se dá říci, že tato agenda je v pořádku.
[211] Domněnka JUDr. K., že jeho hodnocení soudci Městského soudu v Praze bylo provedeno na určitou objednávku, není dle názoru obhajoby spekulací, neboť není obvyklé, aby byl požádán soudce, ať již předseda odvolacího senátu nebo soudce z nadřízeného soudu, aby se vyjadřoval k práci jiného soudce z jiného soudu, byť ji zná. Jde o dvoustupňové civilní řízení, kde samozřejmě odvolací senáty přezkoumávají rozhodnutí nalézacích soudů podřízených, jež k nim přicházejí, a rozhodují podle své úvahy a svého přesvědčení. Neodbornost soudce tedy dle názoru obhajoby nemůže být kárným proviněním a nemůže být posuzována v kárném řízení, hodnocení soudce K. provedené soudci senátu městského soudu tedy považuje za irelevantní pro posuzovanou věc.
[212] V závěru obhájce připomněl, že jde o první kárné řízení, které je vedeno proti JUDr. K. Navržené kárné opatření v podobě snížení platu o 20 % na dobu 10 měsíců považuje za nepřiměřeně přísné. Pokud kárný senát uzná kárně obviněného soudce vinným z kárných provinění u skutků, které doznal, kterých lituje a u nichž vysvětlil, jakým způsobem k nim došlo, mělo by být, pokud nebude přímo od kárného opatření upuštěno, uloženo mírnější kárné opatření, a to důtka.
IV.
Posouzení věci soudem
IV. a) Skutková zjištění plynoucí z vytýkaných spisů a jejich hodnocení
[213] Kárný senát Nejvyššího správního soudu si, jak již bylo řečeno, v rámci předběžného šetření vyžádal předmětné spisy Okresního soudu pro Prahu 10 a pečlivě se zabýval jednotlivými vytýkanými skutky, přičemž učinil následující podstatná skutková zjištění, která po zohlednění vyjádření stran vyhodnotil takto:
A.1. 13 C 216/2009
[214] Kárná navrhovatelka: průtah od 17. 8. 2009 do doby podání kárného návrhu dne 15. 11. 2017, tj. průtah téměř 99 měsíců.
[215] Soudce se neseznámil s obsahem spisu, který byl Obvodnímu soudu pro Prahu 10, jako soudu místně příslušnému, postoupen Okresním soudem v Náchodě dle jím vydaného usnesení č. j. 5 C 89/2009 - 23. Při řádném seznámení se se spisem by soudce v den prvního předložení spisu 17. 8. 2009 musel zjistit, že usnesení o místní nepříslušnosti a o postoupení věci Obvodnímu soudu pro Prahu 10 bylo Okresním soudem v Náchodě vydáno dne 22. 7. 2009, ač v usnesení označená žalovaná byla v době jeho vydání již dva dny po smrti. Následně bylo usnesení o místní nepříslušnosti Okresním soudem v Náchodě doručováno právní zástupkyni opatrovnice žalované, ač její opatrovnictví v důsledku úmrtí žalované zaniklo. Nabytí právní moci usnesení o místní nepříslušnosti pak bránilo též usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne 5. 6. 2009, č. j. 5 C 89/2009 - 18, jež nabylo právní moci dne 13. 6. 2009 a jímž bylo řízení již před rozhodnutím o místní nepříslušnosti přerušeno dle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. do pravomocného skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 38 Cm 57/2008. Vše výše uvedené soudce přehlédl a činil ve věci úkony, ač nebyl v důsledku výše popsaného do podání kárného návrhu zákonným soudcem. Absolutní neznalost spisu je patrna též ze skutečnosti, že dne 17. 5. 2011 vydal soudce usnesení o přerušení řízení dle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. do doby pravomocného rozhodnutí ve věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 38 Cm 57/2008, ač obsahově shodné usnesení o přerušení řízení bylo vydáno již dne 5. 6. 2009 Okresním soudem v Náchodě a v mezidobí nebylo rozhodnuto o pokračování v řízení. Soudce rezignoval na povinnost seznámit se s obsahem spisu jak na počátku řízení, tak při provedení každého dalšího úkonu, a tímto nedbalým způsobem postupuje v řízení dosud. Navzdory upozornění místopředsedkyně soudu, v návaznosti na jí učiněné zjištění při mimořádné kontrole spisu dne 7. 8. 2017, se soudce stále nepokusil zhojit vadu, jíž je řízení od nápadu k Obvodnímu soudu pro Prahu 10 zatíženo, a to, že usnesení o místní nepříslušnosti a postoupení věci Obvodnímu soudu pro Prahu 10 není pravomocné. K nestandardním procesním postupům soudce v dané věci se kárná navrhovatelka nevyjadřuje.
[216] V průběhu jednání kárná navrhovatelka doplnila, že vytýkaná vada byla zhojena až přípisem ze dne 23. 4. 2018, kdy teprve JUDr. K. spis vrátil Okresnímu soudu v Náchodě s průvodním přípisem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 23. 4. 2018. Tomu předcházelo vrácení spisu bez věcného vyřízení přípisem Městského soudu v Praze ze dne 12. 4. 2018, v němž odvolací senát JUDr. P. soudci sdělil, jak má ve věci dále postupovat. Tyto listiny kárná navrhovatelka soudu předložila při jednání spolu s e-mailovou zprávou ze dne 4. 8. 2017, zaslanou místopředsedkyní Obvodního soudu pro Prahu 10 Mgr. L. M. kárně obviněnému, v níž jej upozorňuje na své zjištění, že dle jejího názoru v dané věci nevystupuje jako zákonný soudce. Tyto listiny byly kárným soudem provedeny k důkazu.
[217] Kárně obviněný: V daném případě skutečně došlo k přehlédnutí data úmrtí z jeho strany, ale jako hlavního viníka je nutno označit Okresní soud v Náchodě, který dne 22. 7. 2009 vydal usnesení přesto, že žalovaná byla již dva dny po smrti. Následně byly realizovány úkony patrné ze spisu. Dne 8. 6. 2017 bylo vydáno usnesení o pokračování v řízení, proti kterému bylo podáno odvolání, s tím, že po rozhodnutí o tomto odvolání chtěl kárně obviněný věc řešit s ohledem na vytýkanou skutečnost. V tomto případě věc k obvodnímu soudu napadla dne 27. 4. 2009, tj. od 27. 4. 2012 se jednalo starší časovou řadu, která spadala do věcí kontrolovaných každé tři měsíce místopředsedkyní soudu. Přes tuto skutečnost na uvedenou chybu nebyl nikdy (až do kontroly v srpnu 2017) upozorněn. Pochybení, které je mu kladeno za vinu, ho mrzí a omlouvá se za něj.
[218] V průběhu jednání obhájce kárně obviněného uvedl, že chyba, které se měl dopustit kárně obviněný, vznikla dle kárného návrhu již v roce 2009 a táhla se celým řízením až do mimořádné prověrky v roce 2017, jejímž výsledkem je kárný návrh. Dle obhajoby nelze souhlasit s tím, že by o této chybě v činnosti soudce nevědělo vedení soudu. Výsledkem komplexní prověrky z dubna 2016, kde byly posouzeny všechny spisy JUDr. K., byla výtka z 15. 6. 2016, v níž není uveden jako chybný právě postup ve spisu pod bodem A.1. kárného návrhu. Obhajoba měla za to, že v tomto případě rozhodně není dodržena subjektivní lhůta k podání kárného návrhu.
[219] NSS: Z kopie spisu vyplývá, že se jedná o žalobu na zaplacení částky 240 000 Kč, přičemž v dané věci bylo vedeno řízení na určení členství ve stavebním a bytovém družstvu, za jehož převod byla žalované daná částka vyplacena. Okresní soud v Náchodě, k němuž byla žaloba podána, řízení usnesením ze dne 5. 6. 2009, č. j. 5 C 89/2009 – 18, přerušil do rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ve věci vedené pod sp. zn. 38 Cm 57/2008, v němž byla řešena otázka platnosti mezi účastníky uzavřené dohody o převodu členských práv a povinností ve stavebním bytovém družstvu. Dne 22. 7. 2009 byla soudu doručena námitka místní nepříslušnosti, o které rozhodl Okresní soud v Náchodě usnesením ze dne 22. 7. 2009, č. j. 5 C 89/2009 – 23, tak, že námitce vyhověl a rozhodl o postoupení věci Obvodnímu soudu pro Prahu 10. Dle pokynu na č. l. 25 mělo být usnesení zasláno zástupci žalované, jímž v dané věci byla právní zástupkyně opatrovnice žalované, advokátka JUDr. D. J. Dle doručenky nelze danou skutečnost potvrdit, neboť se v kopii spisu nenachází. Dle doložky ve spise mělo usnesení nabýt právní moci dne 11. 8. 2009.
[220] Obvodnímu soudu pro Prahu 10 byl spis postoupen dne 13. 8. 2009. Dle záznamu o pohybu spisu v ISAS měl soudce spis u sebe od 17. 8. 2009 do 30. 11. 2009, kdy kanceláři předal pokyn ze dne 26. 11. 2009, dle kterého měl být zjištěn stav řízení u Krajského soudu v Hradci Králové. Dne 1. 12. 2009 byla soudu doručena odpověď, že řízení vedené pod sp. zn. 38 Cm 57/2008 bylo přerušeno do pravomocného rozhodnutí v dědickém řízení, neboť žalovaná zemřela. Následovaly úkony kárně obviněného ke zjištění stavu dědického řízení, dědicům byl usnesením ze dne 4. 1. 2010, č. j. 13 C 216/2009 – 31, ustanoven opatrovník. Dále byl sledován výsledek dědického řízení vedeného OS Praha 10 pod sp. zn. 27 D 1541/2009 a po jeho zastavení z důvodu nezanechání majetku zůstavitelkou byl žalobce žádán o vyjádření, zda chce pokračovat v řízení. Na základě jeho stanoviska, že trvá na žalobě, byl dne 18. 8. 2010 vydán pokyn ke zjištění stavu řízení u Krajského soudu v Hradci Králové, což kancelář vypravila dne 16. 9. 2010. Na základě informace ze dne 22. 9. 2010, že v řízení u Krajského soudu v Hradci Králové bude pokračováno, vydal kárně obviněný usnesení ze dne 17. 5. 2011, č. j. 13 C 216/2009 – 48, jímž bylo dle § 107 odst. 1 o. s. ř. rozhodnuto o tom, že bude v řízení namísto původní žalované pokračováno se dvěma zjištěnými dědici, a dále bylo řízení dle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. přerušeno do rozhodnutí ve věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 38 Cm 57/2008. Usnesení bylo zasláno jak ustanovenému opatrovníku, tak právním nástupcům žalované. Stav řízení před krajským soudem byl průběžně sledován prostřednictvím aplikace „Infosoud“. O pokračování v řízení kárně obviněný rozhodl usnesením ze dne 8. 6. 2017, č. j. 13 C 216/2009 – 112, a konečný rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 7. 2015, č. j. 38 Cm 57/2008 – 474, byl Obvodnímu soudu pro Prahu 10 na základě žádosti ze dne 8. 6. 2017 doručen dne 15. 6. 2017. Proti rozhodnutí o pokračování v řízení bylo podáno odvolání. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 6. 12. 2017, č. j. 53 Co 408/2017 – 146, bylo usnesení obvodního soudu potvrzeno. Údaje uvedené v návrhu jsou v souladu se záznamem o pohybu spisu.
[221] Dle Přehledu stavu vytýkaných věcí ke dni ústního jednání, předloženého kárně obviněným v průběhu jednání a provedeného k důkazu, byl spis dne 26. 4. 2018 vrácen Okresnímu soudu v Náchodě.
[222] Hodnocení: V prvé řadě je třeba řešit otázku, zda je kárný návrh podán včas, tedy při respektování objektivní tříleté a subjektivní šestiměsíční lhůty dle § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., jestliže je soudci vytýkáno pochybení, jež má mít svůj počátek již v roce 2009. Ovšem vzhledem k tomu, že toto pochybení je v kárném návrhu definováno jako trvající delikt spočívající v tom, že kárně obviněný od 17. 8. 2009 až do podání kárného návrhu dne 15. 11. 2017 neřešil skutečnost, že usnesení o místní nepříslušnosti a postoupení věci Obvodnímu soudu pro Prahu 10 trpí výše popsanými vadami, je možné vycházet z toho, že návrh byl podán při respektování obou lhůt [v podrobnostech viz část IV. b) tohoto rozhodnutí].
[223] Pokud jde o samotný vytýkaný skutek a jeho právní hodnocení, zmiňovaný nedostatek, tedy skutečnost, že věc byla kárně obviněnému postoupena na základě rozhodnutí Okresního soudu v Náchodě trpícího výše popsanými vadami, byl dle spisu zjistitelný až ode dne 1. 12. 2009, kdy byl Obvodní soud pro Prahu 10 (kárně obviněný) informován o úmrtí žalované. Jedná se však v podstatě o formální vady při postoupení věci Obvodnímu soudu pro Prahu 10, jehož místní příslušnost v této věci dle zákona ani kárná navrhovatelka nezpochybňuje.
[224] Vada spočívající v tom, že rozhodnutí Okresního soudu v Náchodě nenabylo právní moci, má být dle pokynů odvolacího soudu obsažených ve výše uvedeném přípisu městského soudu ze dne 12. 4. 2018 odstraněna tím, že po vrácení spisu Okresnímu soudu v Náchodě má být jeho rozhodnutí z roku 2009 doručeno právním nástupcům původní žalobkyně a teprve po správném doručení opětovně vyznačena právní moc s tím, že teprve po té bude spis znovu zaslán Obvodnímu soudu pro Prahu 10. Tato náprava procesního pochybení, na němž se podílel i kárně obviněný, by ovšem sama o sobě neměla znamenat nějaké zcela zásadní zdržení či jiné procesní komplikace, tím méně pak průtahy v délce 99 měsíců, resp. 95 a půl měsíce, jež dovozuje kárná navrhovatelka. Skutečnost, že dané řízení trvá již od roku 2009, má zcela jiné příčiny, které jsou objektivní povahy a spočívají v tom, že bylo třeba vyčkat na výsledek dědického řízení a dále na výsledek řízení vedeného Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 38 Cm 57/2008. V této souvislosti kárná navrhovatelka kárně obviněnému žádnou nečinnost ani jiné pochybení nevytýká.
[225] Skutečnost, že kárně obviněný zmiňované vady postupujícího rozhodnutí sám nezjistil a do dne podání kárného návrhu neřešil, tedy nemá charakter kárného provinění.
A.2. 13 C 201/2012
[226] Kárná navrhovatelka: průtah pro absolutní nečinnost od 22. 6. 2015 do 14. 10. 2015, tj. průtah déle než 3,5 měsíce a průtah pro neefektivní postup soudce ve věci od 18. 12. 2015 do 24. 3. 2016, tj. průtah déle než 3 měsíce.
[227] Soudce je ve věci od 22. 6. 2015, kdy toliko lhůtoval spis v návaznosti na sdělení partnera žalované, doručené dne 9. 2. 2015, ohledně jejího zdravotního stavu (č. l. 47), do 14. 10. 2015, kdy dává pokyn k opětovnému postupu dle referátu ze dne 25. 5. 2015, zcela nečinný. Soudce dále ve věci postupuje neefektivně, když od 18. 12. 2015, kdy opětovně dává pokyn k postupu dle referátu z 25. 5. 2015 s upozorněním na možnost uložení pořádkové pokuty, do vydání usnesení ze dne 24. 3. 2016, č. j. 13 C 201/2012 – 57, o přerušení řízení, činil toliko účelový úkon – pokyn kanceláři dne 16. 3. 2016 k dotazu na Centrální evidenci obyvatel (dále jen „CEO“) ohledně žalobce. Postup soudce v dané věci je neefektivní a je poznamenán průtahy již od samého počátku řízení (průtahy od 29. 1. 2013 do 30. 5. 2013 či od 21. 3. 2014 do 4. 8. 2014 nejsou soudci z důvodu „promlčení“ kladeny za vinu), což vedlo k tomu, že o nároku žalobce, který nebyl v průběhu řízení činěn sporným, bylo rozhodnuto až téměř pět let od zahájení řízení.
[228] Kárně obviněný: S průtahem od 22. 6. 2015 do 14. 10. 2015 (avizovaný průtah 3,5 měsíce) nesouhlasí, protože v případě žalované se jednalo o osobu, u níž bylo nutné zjišťovat místo jejího pobytu, a to s ohledem na její zdravotní stav. Bylo zvažováno i ustanovení opatrovníka. V tomto směru činil od počátku řízení příslušné úkony. Dne 9. 6. 2015 (č. l. 47 spisu) bylo soudu sděleno, že žalovaná je objednána na 13. 7. 2015 na vyšetření a čeká se na jeho výsledek. Z tohoto důvodu byl dne 22. 6. 2015 dán pokyn kanceláři, aby spis dala na lhůtu 30 dnů, za účelem vyčkání výsledků. Je pravdou, že další úkon byl realizován až dne 14. 10. 2015, avšak v mezidobí od 20. 7. do 31. 7. a následně od 11. 8. do 25. 8. 2015 čerpal kárně obviněný řádnou dovolenou (tedy celkem po dobu jednoho měsíce), nesouhlasí proto s vytýkaným průtahem v délce 3,5 měsíce.
[229] Pokud se jedná o vytýkaný průtah za období od 18. 12. 2015 do 24. 3. 2016, tj. tvrzený průtah delší než tři měsíce, s tím rovněž nesouhlasí, jelikož dne 18. 12. 2015 dal pokyn kanceláři k urgenci výzvy panu R. (příteli žalované) ohledně zjištění zdravotního stavu a pobytu žalované, neboť bylo nutno zvažovat případné ustanovení opatrovníka žalované, vzhledem k tomu, že na předchozí výzvu nereagoval. Tento referát byl vypraven kanceláří dne 21. 12. 2015. K tomu byla poskytnuta lhůta 10 dnů od doručení. Soudu se dne 11. 1. 2016 vrátila obálka a spis byl soudci předložen téhož dne. Je pravdou, že další relevantní úkon byl učiněn dne 24. 3. 2016 (usnesení o přerušení řízení). Období mezi těmito úkony, tj. od 11. 1. 2016 do 24. 3. 2016, tak představuje dobu cca 2 a půl měsíce, a nikoliv, jak je uváděno, přes tři měsíce.
[230] V tomto období měl kárně obviněný ještě v běhu 148 spisů (leden 2016) a další spisy na zv. postagendu, v únoru 2016 se jednalo o 140 spisů a postagendu, v březnu 2016 o 126 spisů a postagendu, přičemž se jednalo již o složitější spisy. Dále zde byl nápad v agendě EXE, která pro kárně obviněného byla nová, a byl nucen se s ní seznamovat. Úkony tak byly realizovány, jak bylo možné. V tomto směru kárně obviněný upozorňuje na skutečnost, že vedení soudu kladlo důraz na relevantní pohyb spisů do tří měsíců dle seznamu, jak jsou soudci předkládány. Za toto období byl kromě toho potrestán výtkou ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 39 Spr 383/2016.
[231] NSS: Ze spisu vyplývá, že spor o zaplacení 30 000 Kč ze smlouvy o půjčce, spolu se smluvním úrokem z prodlení a se smluvní pokutou, napadl na soud dne 21. 12. 2012. Kárně obviněný následně činil úkony k odstranění vad řízení, přičemž dne 29. 1. 2013 bylo z CEO zjištěno, že rodné číslo uvedené v žalobě nepatří žalované. Dle záznamu o pohybu spisu byl spis u soudce do 31. 5. 2013, kdy předal kanceláři pokyn k výzvě žalobci k upřesnění osoby žalované. Odpověď žalobce byla soudu doručena dne 17. 6. 2013, avšak pokyn k doručení žalované byl vydán dne 5. 9. 2013, přičemž soudce měl spis u sebe od 27. 6. 2013 do 16. 9. 2013. Následně došlo k problémům s doručováním žalované a doručeno bylo vyvěšením na úřední desce soudu. K tomu byl vydán pokyn dne 21. 3. 2014, jež byl předán kanceláři dne 25. 3. 2014. K vyvěšení výzvy k vyzvednutí zásilky došlo dne 25. 3. 2014, ke svěšení dne 24. 4. 2014, k vyvěšení sdělení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. došlo dne 4. 4. 2014 a sňato bylo dne 5. 5. 2014. Další úkon kárně obviněného následuje dne 4. 8. 2014. Dle absenčních karet poskytnutých soudu nebyl kárně obviněný přítomen na pracovišti z důvodu dovolené od 12. do 27. 7. 2014 a od 9. do 24. 8. 2014 (včetně víkendů). Soud znovu usnesením ze dne 23. 9. 2014, č. j. 13 C 201/2012 – 23, vyzval žalobce k doplnění náležitostí žaloby spočívajících v určení osoby žalované a na základě doplněných informací se pokusil znovu doručovat.
[232] Dne 16. 2. 2015 byla soudu doručena žádost přítele žalované o „odložení věci“ ze zdravotních důvodů na straně žalované, neboť není schopna na žalobu reagovat. Usnesením ze dne 15. 4. 2015, č. j. 13 C 201/2012 – 41, vyzval kárně obviněný žalovanou, aby soudu sdělila, kdy se bude s ohledem na její zdravotní stav moci vyjádřit k žalobě spolu s upozorněním, že jí může na žádost být ustanoven zástupce pro řízení. Vzhledem k vrácené zásilce byl dne 25. 5. 2015 vydán pokyn k zaslání obdobné výzvy příteli žalované, který za ni odesílal žádost o odložení věci. Pokyn byl kanceláři předán dne 26. 5. 2015 a téhož dne vypraven. Dne 9. 6. 2015 byla soudu doručena odpověď s tím, že žalovaná je na 13. 7. 2015 objednána na vyšetření a vyčká výsledků, následně její přítel bude schopen s jistotou odpovědět na výzvu soudu. Na zadní straně tohoto sdělení se nachází pokyn kanceláři ze dne 22. 6. 2015 dát spis na lhůtu 30 dní. Dle záznamů o pohybu spisu byl spis soudci předložen znovu dne 27. 7. 2015 a soudce jej měl u sebe do 16. 10. 2015. Dle absenčních karet poskytnutých soudu nebyl kárně obviněný přítomen na pracovišti z důvodu dovolené od 18. 7. do 2. 8. 2015 a od 11. do 25. 8. 2015 (včetně víkendů). Dne 16. 10. 2015 předal kanceláři referát k opakování přípisu příteli žalované ke sdělení jejího zdravotního stavu do 10 dnů od doručení. Doručeno bylo dne 22. 10. 2015 vhozením do schránky a spis byl soudci znovu předložen dne 30. 10. 2015. Vzhledem k nečinnosti přítele žalované byl referát opakován dne 18. 12. 2015 (od 30. 10. 2015 měl soudce spis u sebe), s tím, že adresát byl upozorněn na pořádkovou pokutu. Pokyn byl kanceláři předán dne 21. 12. 2015, tentokrát se však nepodařilo doručit a písemnost byla vrácena soudu dne 11. 1. 2016. Následuje pokyn kárně obviněného ze dne 16. 3. 2016 k ověření údajů žalobce v CEO předaný kanceláři dne 17. 3. 2016. Dne 24. 3. 2016 bylo vydáno usnesení o přerušení řízení dle § 109 odst. 2 písm. a) o. s. ř. Po dalších neúspěšných pokusech žalovanou zastihnout bylo vydáno usnesení ze dne 4. 4. 2017, č. j. 13 C 201/2012 – 98, o pokračování v řízení za účelem ustanovení opatrovníka a věc byla skončena rozsudkem ze dne 4. 10. 2017, č. j. 13 C 201/2012 – 117 (PM vyznačena dnem 12. 12. 2017). Údaje v záznamech o pohybu spisu odpovídají údajům v kárném návrhu.
[233] Rovněž dle Přehledu stavu vytýkaných věcí ke dni ústního jednání se jedná o věc pravomocně skončenou dne 12. 12. 2017.
[234] Hodnocení: Jak je podrobně popsáno v části IV. b) tohoto rozhodnutí, kárný soud byl nucen kárné řízení ve vztahu k těmto skutkům dle § 14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb. zastavit pro opožděnost kárného návrhu vzhledem k tomu, že vytýkané skutky předchází provedení mimořádné kontroly senátu 13 C kárně obviněného v dubnu 2016 ze strany vedení soudu, a je tedy třeba vycházet z toho, že subjektivní šestiměsíční lhůta dle § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. ve vztahu k těmto skutkům před podáním kárného návrhu marně uplynula.
A.3. 13 C 98/2013
[235] Kárná navrhovatelka: průtah pro neefektivní postup soudce od 7. 12. 2016 do 8. 6. 2017, tj. průtah 6 měsíců.
[236] Usnesením ze dne 19. 1. 2015, č. j. 13 C 98/2013 – 57, bylo řízení přerušeno do doby zjištění neodmítnuvších dědiců po zemřelé žalované. Dne 25. 11. 2016 bylo soudu doručeno pravomocné usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 21. 11. 2016, č. j. 35 D 1333/2014 - 160, kterým bylo rozhodnuto o zastavení dědického řízení, neboť hodnota zůstavitelkou zanechaného majetku je nepatrná. Soudce, kterému byl spis předložen dne 7. 12. 2016, ve věci činil úkony, avšak ačkoliv odpadl důvod přerušení řízení dle jím vydaného usnesení, o pokračování v řízení rozhodl až usnesením ze dne 8. 6. 2017, č. j. 13 C 98/2013 - 106.
[237] V průběhu jednání kárná navrhovatelka zdůraznila, že v době kontroly nedodělků v prosinci 2016 daný úkon průtahovým ještě nebyl, neboť tento průtah dle kárného návrhu započal dne 7. 12. 2016, byl tedy zjištěn až v červnu 2017 při další kontrole nedodělků a JUDr. K. na něj byl upozorněn. Kárná navrhovatelka dále vyjádřila pochybnosti o postupu soudce, kdy vyčkával zaslání dědického spisu, neboť dle jejího názoru byl jediný správný postup po obdržení usnesení o tom, že není dědiců, rozhodnout o pokračování v řízení a následně je zastavit dle § 107 o. s. ř., neboť nebylo s kým jednat na straně žalované. Rozhodně nebylo nejrychlejším postupem ptát se žalobce, zda trvá na podané žalobě, a snažit se věc vyřešit zastavením řízení pro zpětvzetí dle § 96 o. s. ř.
[238] Kárně obviněný: S tvrzeným průtahem od 7. 12. 2016 do 8. 6. 2017 (tj. šest měsíců) nesouhlasí, neboť po obdržení usnesení Okresního soudu v Litoměřicích č. j. 35 D 1333/2014 - 60 (zastavení dědického řízení), dne 7. 12. 2016 učinil hned následující den, tj. 8. 12. 2016, dotaz na žalobce, zda s ohledem na výsledek dědického řízení (majetek nepatrné hodnoty) trvá na podané žalobě. K vyjádření procesního stanoviska byla poskytnuta lhůta v délce trvání 10 dnů, žalobci bylo doručeno dne 9. 12. 2016. Dne 15. 12. 2016 soud obdržel sdělení od žalobce, kterým trval na své žalobě a tvrdil, že svou pohledávku přihlásil do dědického řízení. Soud proto dne 30. 1. 2017 žádal Okresní soud v Litoměřicích o předložení dědického spisu. Toto bylo následně urgováno rovněž dne 20. 3. 2017. Tento dědický spis byl následně připojen až dne 4. 5. 2017. Dne 31. 5. 2017, tj. ještě tentýž měsíc, byl žalobce znovu vyzýván ke sdělení procesních úkonů, a to s ohledem na obsah jeho vyjádření a výsledek dědického řízení. K tomu byla žalobci poskytnuta lhůta 20 dnů. Doručeno bylo dne 1. 6. 2017. Procesní stanovisko bylo soudu podáno dne 7. 6. 2017 a následně bylo neprodleně rozhodnuto usnesením ze dne 8. 6. 2017. S tvrzeným průtahem v délce šesti měsíců proto kárně obviněný nesouhlasí, neboť bezprostředně reagoval na stanovisko žalující strany. K věci bylo nutné vyžádat dědický spis Okresního soudu v Litoměřicích, což bylo, jak je uvedeno shora, provedeno dne 30. 1. 2017 a následně dne 20. 3. 2017, tedy s odstupem dvou měsíců, což bylo v daném případě v souladu s pokynem vedení soudu. Vyjádření kárné navrhovatelky o správném postupu považoval kárně obviněný za polemiku se svou rozhodovací činností, což nepatří do kárného řízení.
[239] K postupu soudu kárně obviněný podotkl, že se věc po zjištění stavu dědického řízení snažil nejprve vyřešit co nejjednodušší a nejekonomičtější cestou, k čemuž rovněž nakonec došlo (viz usnesení o zastavení řízení). K tvrzeným průtahům dále upozornil na skutečnost, že tento spis napadl dne 22. 4. 2013, od 22. 4. 2016 se tak jednalo o spis sledovaný, avšak až do obdržení kárného návrhu mu nebylo i přes pravidelné čtvrtletní kontroly vedením soudu nic vytýkáno.
[240] Obhájce kárně obviněného při jednání uvedl, že u tohoto skutku nejde o průtah, neboť úkon byl závislý na dodání vyžádaného spisu od Okresního soudu v Litoměřicích. Žádost o něj byla podána dne 30. 1. 2017 a do 4. 5. 2017 nebyl spis předložen. Po předložení byl úkon proveden dne 8. 6. 2017, čili v podstatě neprodleně, tudíž nelze dané zpoždění považovat za průtah, který by mohl zakládat kárné provinění.
[241] NSS: Ze spisu vyplývá, že se jedná o věc, v níž byl vydán elektronický platební rozkaz, avšak následně byl usnesením ze dne 8. 4. 2013, č. j. EPR 43326/2013 – 7, zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit. Následně bylo zjištěno, že žalovaná je zbavena svéprávnosti a je tedy nutné doručovat jejímu opatrovníkovi. Dne 11. 11. 2014 bylo soudu doručeno oznámení o úmrtí žalované. Z CEO bylo zjištěno datum úmrtí dne 20. 10. 2014. Následně byly zjišťovány stav dědického řízení a stanovisko žalobce. Usnesením ze dne 19. 1. 2015, č. j. 13 C 98/2013 – 57, bylo řízení ve věci přerušeno do doby zjištění dědiců, kteří neodmítli dědictví. Stav dědického řízení byl průběžně zjišťován a dne 25. 11. 2016 bylo soudu doručeno usnesení Okresního soudu v Litoměřicích o zastavení dědického řízení ze dne 21. 11. 2016, č. j. 35 D 1333/2014 – 160, z důvodu zanechání pouze nepatrného majetku zůstavitelkou; dle záznamů o pohybu spisu v ISAS však byl spis kárně obviněnému předložen až dne 7. 12. 2016. Dne 8. 12. 2016 byl vydán pokyn kanceláři, aby bylo zjištěno procesní stanovisko žalobce k předmětnému řízení. Toto stanovisko bylo soudu doručeno dne 15. 12. 2016. Žalobce v něm soudu mj. sdělil, že svou pohledávku uplatnil v rámci dědického řízení a že na podané žalobě trvá. JUDr. K. měl spis u sebe od 16. 12. 2016 do 31. 1. 2017, kdy předal kanceláři pokyn k vyžádání spisu dědického řízení. Spis byl na lhůtě do 17. 3. 2017, následně byl předložen soudci, který dne 21. 3. 2017 předal kanceláři spis s urgencí vyžádání spisu o dědickém řízení. K připojení vyžádaného spisu došlo dne 4. 5. 2017. V té době se spis již nacházel u soudce. Kárně obviněný vydal dne 31. 5. 2017 pokyn k výzvě žalobci, zda si je vědom majetku, který nebyl součástí dědického řízení, a zda bude iniciovat dodatečné projednání dědictví, v opačném případě bude soud postupovat dle příslušných ustanovení o. s. ř. V reakci na výzvu bylo dne 7. 6. 2017 obvodnímu soudu doručeno zpětvzetí žaloby. Dne 8. 6. 2017 bylo vydáno usnesení o pokračování v řízení a usnesením ze dne 11. 7. 2017, č. j. 13 C 98/2013 - 108, soud řízení zastavil (PM dnem 29. 7. 2017). Data uvedená v kárném návrhu se shodují se záznamy o pohybu spisu.
[242] Rovněž z Přehledu stavu vytýkaných věcí ke dni ústního jednání vyplývá, že věc byla pravomocně skončena dne 29. 7. 2017.
[243] Hodnocení: Z výše uvedeného popisu nelze konstatovat, že by kárně obviněný soudce byl v daném období nečinný, naopak jednal ve věci ihned druhý den po předložení spisu s usnesením o zastavení dědického řízení a příslušné úkony vůči žalobci i dědickému soudu činil i následně v přiměřených intervalech a v návaznosti na došlá podání až do pravomocného skončení věci. Kárná navrhovatelka sice v kárném návrhu obecně uváděla, že postup kárně obviněného byl neefektivní, v čem měla tato tvrzená neefektivita spočívat, ovšem částečně specifikovala až při jednání kárného soudu, přičemž lze souhlasit s kárně obviněným, že hodnocení, který z možných zákonných postupů je vhodnější, již kárnému soudu nepřísluší, neboť zasahuje do nezávislé rozhodovací činnosti soudce. V postupu kárně obviněného ve vytýkaném období nebylo shledáno kárné provinění.
A.4. 13 C 102/2013
[244] Kárná navrhovatelka: průtah od 2. 2. 2015 do 28. 4. 2016, tj. průtah více než 14 měsíců.
[245] Soudce byl ve věci od ústního jednání konaného dne 2. 2. 2015 (protokol z jednání zažurnalizován ve spise nikoliv chronologicky na č. l. 56) až do 28. 4. 2016, kdy spis zaslal Okresnímu soudu v Přerově k provedení dožádaného výslechu žalovaných, zcela nečinný, a to navzdory dotazu žalobce na stav řízení doručenému již dne 1. 12. 2015. Nedostatečná práce soudce se spisem též způsobila, že soudce zcela nedůvodně věc neprojednal již na prvním jednání nařízeném na den 19. 11. 2014, které bylo odročeno pro závadu v doručení za účelem opětovného obeslání žalovaných (viz protokol na č. l. 41) na 2. 2. 2015, ačkoliv druhý žalovaný si na jedné ze dvou adres, na něž byl obesílán, předvolání osobně převzal dne 13. 10. 2014 a doručenka se soudu vrátila již dne 14. 10. 2014. První žalovaná si předvolánku osobně převzala dne 16. 9. 2014 a doručenka se soudu vrátila dne 19. 9. 2014. První žalovaná se z ústního jednání nařízeného na 19. 11. 2014 sice omluvila, o odročení však nepožádala, odkázala na své předchozí vyjádření ve věci (usnesením ze dne 3. 2. 2017 bylo řízení vyloučeno ve vztahu k první žalované k samostatnému řízení pod sp. zn. 13 C 1/2017, neboť jí bylo v mezidobí povoleno oddlužení).
[246] Kárně obviněný: V tomto případě skutečně došlo z jeho strany omylem k přehlédnutí doručenek na č. l. p. v. 36 a vycházel ze závady na č. l. 38. Zda se v daném případě jedná o průtah a kárné provinění z hlediska kárného návrhu, nechává na úvaze kárného senátu. Za toto období byl kromě toho potrestán výtkou ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 39 Spr 383/2016. Obhájce kárně obviněného při jednání kárného soudu zdůraznil nedodržení lhůty k podání kárného návrhu ve vztahu k tomuto skutku z důvodu kontroly senátu kárně obviněného v dubnu 2016.
[247] NSS: Jedná se o věc, v níž byl podán návrh na vydání elektronického platebního rozkazu na zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru. Elektronický platební rozkaz ze dne 28. 2. 2013, č. j. EPR 37820/2013 – 8, byl usnesením ze dne 10. 3. 2013, č. j. EPR 37820/2013 – 11, zrušen, neboť se jej nepodařilo řádně doručit. Ve věci byla nařizována ústní jednání, přičemž dne 10. 9. 2014 byl kanceláři předán pokyn k předvolání stran k jednání na 19. 11. 2014. Dle doručenek byla předvolání doručena dne 13. 10. 2014 v případě druhého žalovaného (doručenka se soudu vrátila dne 14. 10. 2014) a v případě první žalované byla zásilka vyzvednuta dne 16. 9. 2014 (soudu byla doručenka vrácena dne 19. 9. 2014). Ve spise se však na č. l. 38 nachází také předchozí nedoručené předvolání druhého žalovaného, jež bylo zasláno na jinou adresu (zásilka vrácena soudu dne 29. 9. 2014). Dne 13. 11. 2014 pak byla soudu doručena omluva první žalované bez žádosti o odročení, kde žalovaná odkázala na své vyjádření. Z protokolu o jednání ze dne 19. 11. 2014, č. j. 13 C 102/2013 – 41, však plyne, že jednání bylo odročeno na 2. 2. 2015 z důvodu nového obeslání žalovaných. Opět došlo k obeslání a vyzvednutí předvolání stranami a první žalovaná se z jednání omluvila. Následně nejsou listiny ve spise zařazeny chronologicky. Protokol z jednání ze dne 2. 2. 2015 se nachází na č. l. 56. Jednání bylo za účelem provedení dožádaného výslechu žalovaných odročeno na neurčito. Na č. l. 46 se nachází pokyn k dožádání výslechu žalovaných u OS Přerov ze dne 28. 4. 2016, jenž byl dle razítka ve spise stejného dne předán kanceláři, v záznamu o pohybu spisu je však uvedeno, že spis se nacházel u soudce až do 29. 4. 2016. Na č. l. 48 i 51 se nachází odpověď ze dne 28. 4. 2016 na žádost žalobce o informaci o stavu řízení, jež byla soudu doručena dne 1. 12. 2015, avšak ve spise se nachází až na č. l. 52. Přípisem ze dne 20. 6. 2016 OS Přerov sdělil, že dožádání nebylo možné vyhovět. Další úkony, včetně přerušení řízení vůči žalované z důvodu jejího úpadku a vyloučení věci ve vztahu k žalované k samostatnému řízení, navazují, věc byla vůči žalovanému skončena rozsudkem ze dne 29. 5. 2017, č. j. 13 C 102/2013 – 84.
[248] Z Přehledu stavu vytýkaných věcí ke dni ústního jednání vyplývá, že věc byla pravomocně skončena dne 22. 6. 2017.
[249] Hodnocení: Pokud jde o námitku udělení výtky za dané období, kárný soud konstatuje, že vytýkaný průtah v období od 2. 2. 2015 do 28. 4. 2016 v této konkrétní věci sp. zn. 13 C 102/2013 nebyl předmětem zmiňované výtky ze dne 15. 6. 2016, č. j. 39 Spr 383/2016 (na věc sp. zn. 13 C 102/2013 se uvedená výtka vůbec nevztahuje), přičemž každý takový vytýkaný postup (příp. nečinnost) v konkrétní soudci přidělené věci považuje kárný senát stabilně za samostatný skutek. Udělení výtky tedy působí jako překážka věci rozhodnuté (ne bis in idem) pouze ve vztahu ke kárnému návrhu, který by se týkal stejně či obdobně definovaného pochybení ve shodné soudci přidělené věci, které již dříve bylo předmětem výtky, přičemž ani v takovém případě není vyloučen postih za obdobné kárné provinění týkající se téže věci, pokud k němu došlo až po udělení výtky (viz např. rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 2. 2015, č. j. 13 Kss 6/2014 – 138). Je tedy zřejmé, že překážka věci rozhodnuté na vytýkané pochybení kárně obviněného ve věci sp. zn. 13 C 102/2013 nedopadá.
[250] Na druhou stranu lze odkázat na část IV. b) tohoto rozhodnutí s tím, že ačkoliv nebyl tento spis předmětem uvedené výtky, byl pravděpodobně, obdobně jako všechny ostatní neskončené věci v senátu 13 C, předmětem dubnové kontroly jí předcházející, přičemž vzhledem k ukončení tvrzeného skutku dne 28. 4. 2016 nelze za situace, kdy není přesně známo datum ukončení dubnové kontroly, vyloučit, že vytýkaný skutek byl před ukončením této kontroly již dokonán. Z tohoto důvodu ani v tomto případě nezbylo kárnému soudu než ve vztahu k vytýkanému skutku kárné řízení pro opožděnost kárného návrhu (marné uplynutí subjektivní šestiměsíční lhůty) dle § 14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb. zastavit.
A.5. 13 C 421/2013
[251] Kárná navrhovatelka: průtah od 26. 9. 2014 do 4. 7. 2017, tj. průtah déle než 33 měsíců.
[252] Soudce nevěnuje spisu dostatečnou pozornost, po doručení „vratky“ s výzvou žalovanému k vyjádření dle § 115a o. s. ř. (soudu doručena dne 4. 9. 2014) dává dne 26. 9. 2014 pokyn k vyvěšení sdělení obsahu závady na č. l. 17, ačkoliv žalovanému, nesprávně označenému jako H., bylo doručováno na nesprávnou adresu. Žalovaný je podnikatel s příjmením H. (nikoliv H.), se sídlem podnikání na adrese V., jak vyplývá z výpisu z ARES na č. l. 12 spisu, zásilka mu však byla doručována na adresu V. Dne 26. 1. 2015 soudce ve věci rozhodl bez jednání, ačkoliv pro to v důsledku nesprávného doručování žalovanému nebyly splněny předpoklady. Dne 27. 3. 2015 dává soudce pokyn též k vyvěšení sdělení k obsahu závady na č. l. 29 („vratky“ s rozsudkem ze dne 26. 1. 2015), ačkoliv zásilka obsahující rozsudek byla žalovanému opět nesprávně označenému H. doručována na nesprávnou adresu, dne 3. 6. 2015 pak soudce dává pokyn k vyznačení doložky právní moci na neúčinně doručeném rozsudku. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. 6. 2017, č. j. 68 Co 188/2017 – 67, je k odvolání žalovaného zrušen rozsudek ze dne 26. 1. 2015, č. j. 13 C 421/2013 – 26, a věc vrácena k dalšímu řízení. V důsledku postupu soudce, který se opakovaně nezabývá účinností doručení, se věc po vrácení spisu z Městského soudu v Praze dne 4. 7. 2017 dostává na samý počátek. Období od 20. 6. 2016, kdy je soudci dle ISAS předložen spis s odvoláním žalovaného, do 24. 10. 2016, kdy soudce dává pokyn ke zrušení doložky právní moci na rozsudku a k opětovnému zaslání rozsudku žalovanému, lze současně považovat za průtah pro nečinnost, když v mezidobí (dne 6. 9. 2016) daný pokyn k výpisu z evidence obyvatel ohledně žalovaného podnikatele je třeba považovat za účelový úkon.
[253] V průběhu jednání kárná navrhovatelka upozornila na skutečnost, že tento spis byl od 5. 6. 2015 do 20. 6. 2016 umístěn na spisovně, neboť byl po nějakou dobu veden jako pravomocně vyřízen a tudíž nemohl projít kontrolou v dubnu 2016, která vyústila ve výtku v roce 2016.
[254] Kárně obviněný: V tomto případě s průtahem tak, jak je mu kladen za vinu, nesouhlasí, a to z toho důvodu, že žalobce již v návrhu žalovaného nesprávně označil „H.“ namísto správného „H.“. Stejně tak je v návrhu chybně uvedena adresa žalovaného, a to „V.“, když má být správně „V.“. Žalobce stále žalovaného označoval nesprávně jako „H.“ a rovněž uváděl i nesprávnou adresu „V.“. Je pravdou, že v daném případě bylo jednáno poněkud zmatečně, když nebyly činěny důrazné kroky k odstranění vady žaloby, tj. vedení žalobce ke správnému označení žalovaného příjmením a adresou. Soudce tak vycházel z označení žalovaného, jak ho žalobce učinil jak v žalobním návrhu, tak následně např. i v podání ze dne 10. 12. 2014 na č. l. 21 spisu. Dne 12. 12. 2014 bylo ve věci nařízeno jednání dle § 115a o. s. ř., a to na 26. 1. 2015 (s ohledem na obsazení jednacích síní). Téhož dne pak byl vyhlášen rozsudek, který byl následně doručován žalovanému tak, jak byl označen v žalobním návrhu. Dne 9. 5. 2015 byla na rozsudek vyznačena doložka právní moci a dne 3. 6. 2015 byl dán pokyn předat spis na spisovnu, k čemuž došlo dne 5. 6. 2015. Až dne 20. 6. 2016 byl spis znovu předložen se žádostí o doručení rozsudku od právního zástupce žalovaného (tedy po více než roce, kdy byl spis na spisovně). Po doručení podání datovaného dnem 28. 6. 2016 následně kárně obviněný činil další úkony ve věci, a to dne 6. 9. 2016, 24. 1. 2016, 8. 12. 2016, 13. 2. 2017, 15. 2. 2017. Dne 5. 5. 2017 se jednalo o pokyn k předložení věci městskému soudu. Spis se následně vrátil dne 4. 7. 2017, tedy po cca dvou měsících s rozhodnutím Městského soudu v Praze. Určité pochybení v tomto spise kárně obviněný přiznává, a to ve vztahu k faktu, že nebyl kladen dostatečný důraz na vyjasnění označení osoby žalovaného a stejně tak vyjasnění adresy jeho pobytu a rovněž i ve vztahu k doručení písemného vyhotovení rozsudku, avšak nesouhlasí s celkově tvrzenými průtahy ve věci, když v průběhu řízení byly činěny průběžně úkony a spis byl více než rok na spisovně. To, zda a k jakým průtahům v daném případě došlo a zda je na jeho straně taková míra zavinění, jaká je mu kladena za vinu, ponechává na zvážení kárného senátu. Považuje však za nutné zdůraznit, že žalobce v podstatě po celé řízení až do doby podání odvolání ze dne 28. 6. 2016 trval na nesprávném označení žalovaného příjmením i adresou.
[255] NSS: Z kopie spisu vyplývá, že žalobou podanou dne 13. 11. 2013 se žalobce domáhal náhrady škody po žalovaném, označeném jako J. H., V. Z následujícího usnesení, kterým kárně obviněný vyzýval k zaplacení soudního poplatku, a z usnesení s výzvou k vyjádření vyplývá, že obvodní soud převzal označení žalovaného, jak bylo uvedeno v žalobě. Takto bylo žalovanému také doručováno, přičemž přípis obsahující žalobu a výzvu k vyjádření se vrátil soudu (č. l. 8). Na č. l. 12 se pak nachází výpis z Registru ekonomických subjektů ČSÚ v ARES a na jeho zadní straně pokyn ze dne 8. 8. 2014 k zaslání přípisu na adresu J. H. (háček nad jménem dopsán rukou), V. Z kopie není zřetelné, kdy byl pokyn předán kanceláři, dle záznamu o pohybu spisu však měl být spis u soudce až do 19. 8. 2014. V následujících usneseních ze dne 19. 8. 2014 je žalovaný označen opět stejně jako v žalobě. Následuje vrácený přípis, který byl zaslán na adresu uvedenou v usneseních (č. l. 17). Na základě pokynu ze dne 26. 9. 2014, předaného kanceláři dne 7. 10. 2014 byla na úřední desku vyvěšena závada na č. l. 17. Na základě pokynu ze dne 12. 12. 2014, předaného kanceláři dne 16. 12. 2014, bylo dne 26. 1. 2015 konáno „jednání“ za účelem vyhlášení rozhodnutí, k němuž ovšem nebyly předvolány strany. Dle rozsudku ze dne 26. 1. 2015, č. j. 13 C 421/2013 – 26, bylo ve věci rozhodnuto bez jednání, neboť s tím účastníci na základě výzvy soudu souhlasili a soud vycházel z fikce souhlasu dle § 101 odst. 3 o. s. ř. Po vrácení zásilky s rozsudkem zaslané žalovanému dal soudce dne 27. 3. 2015 pokyn k doručení obsahu závady prostřednictvím úřední desky soudu, kanceláři došlo dne 9. 4. 2015. Dne 3. 6. 2015 vydal kárně obviněný pokyn k vyznačení právní moci rozsudku dnem 5. 5. 2015. Dle záznamu o pohybu spisu se od 5. 6. 2015 do 20. 6. 2016 spis nacházel ve spisovně. Dne 16. 6. 2016 byla soudu doručena žádost J. H., sídlem V., o doručení rozsudku s doložkou právní moci. Následně bylo dne 28. 6. 2016 doručeno odvolání žalovaného. Odvolání bylo dle záznamu o pohybu spisu předloženo soudci téhož dne. Ve spise následuje potvrzení o vyhledávání osob v CEO ze dne 7. 9. 2016 s výsledným úředním záznamem z téhož dne konstatujícím, že žalovaný se jmenuje H., nikoliv H. Následoval pokyn ke zrušení doložky právní moci na rozhodnutí ze dne 24. 10. 2016 a jeho doručení žalovanému, který v reakci na to v přípise doručeném soudu dne 31. 10. 2016 uvedl, že trvá na svém odvolání. Na základě pokynu ze dne 9. 11. 2016 byl žalovaný vyzván k zaplacení SOP za odvolání, poplatek zaplacen dne 18. 11. 2016. Dne 9. 12. 2016 bylo odvolání zasláno žalobci k vyjádření. Na základě pokynu ze dne 13. 2. 2017 byl žalobce vyzván ke sdělení správného příjmení žalovaného. Dle vyjádření žalobce doručeného dne 1. 3. 2017 byla žaloba podána vůči osobě jménem J. H. Na pokyn kárně obviněného ze dne 5. 5. 2017, který kancelář převzala dne 10. 5. 2017, byla věc předložena Městskému soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání. Městský soud usnesením ze dne 14. 6. 2017, č. j. 68 Co 188/2017 – 67, napadený rozsudek zrušil a věc vrátil obvodnímu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud mj. konstatoval, že soud I. stupně za výše popsaných okolností žalovanému řádně nedoručil žalobu ani následné výzvy, a tudíž neměl prostor k projednání věci a rozhodnutí o ní bez nařízení jednání, čímž porušil právo žalovaného se k žalobě vyjádřit, být přítomen projednání věci a hájit svá práva. V dalším řízení měl soud I. stupně ve spolupráci s žalobcem vyjasnit, jak zní příjmení žalovaného a kde je jeho sídlo (městský soud poznamenal, že z podání žalobce ze dne 1. 3. 2017 se zdá, že žalobce trvá na tom, že žalovaným je osoba nesoucí příjmení H., a je to žalobce, kdo vládne sporem). Po té, budou-li splněné procesní podmínky, soud provede účastníky navržené důkazy a při zachování procesních práv účastníků ve věci rozhodne. Obvodnímu soudu byl spis vrácen dne 4. 7. 2017. Kárně obviněný pokračoval v úkonech vedoucích ke skončení věci v intencích pokynů odvolacího soudu a v době vyžádání spisu již byl vydán nepravomocný rozsudek ze dne 18. 12. 2017, č. j. 13 C 421/2013 – 92.
[256] Dle Přehledu stavu vytýkaných věcí ke dni ústního jednání byla k datu jednání kárného soudu věc již skončena pravomocně, neboť zmiňovaný rozsudek obvodního soudu ze dne 18. 12. 2017 byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2018 a právní moc nastala dne 22. 5. 2018.
[257] Hodnocení: Počátek „průtahu“, jak byl definován kárným návrhem, spadá do období, vůči němuž již uplynula tříletá objektivní lhůta pro podání kárného návrhu, ale vzhledem k tomu, že tento skutek měl být dokonán (tedy průtah ukončen) až dne 4. 7. 2017, je kárný návrh vůči tomuto skutku třeba hodnotit i z hlediska dodržení tříleté lhůty jako včasný.
[258] Kárně obviněnému ovšem není za celé vymezené období od 26. 9. 2014 do 4. 7. 2017 vytýkána nečinnost, ale procesní pochybení, v jehož důsledku došlo ke zdržení celého řízení, resp. k jeho vrácení na samotný počátek. Z provedené rekapitulace řízení je přitom zřejmé, že k tomuto pochybení spočívajícímu v označování žalovaného nesprávným příjmením a k doručování na nesprávnou adresu a v důsledku toho k nezákonnému rozhodnutí ve věci bez jednání skutečně došlo a že mělo za následek prodloužení řízení. Je ovšem třeba zároveň konstatovat, že takový výsledek má vlastně každé ať již hmotněprávní či procesní pochybení soudce, které vede nadřízený soud ke zrušení jeho rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení, tedy do předchozího procesního stádia. Je tedy otázkou, zda, případně za jakých okolností může takové pochybení naplňovat skutkovou podstatu kárného provinění. Podle ustálené kárné judikatury (viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2011, č. j. 13 Kss 7/2010 – 116, nebo ze dne 19. 11. 2014, č. j. 13 Kss 4/2014 - 152) je náprava takových procesních pochybení primárně vyhrazena řízení o opravných prostředcích (tak, jak se ostatně stalo v posuzované věci), nejedná-li se o zjevný (často vědomý) exces se závažnými následky. V daném případě je pochybení JUDr. K. sice zjevné (když kárně obviněný přehlédl, že bylo již na č. l. 12 spisu zjištěno správné příjmení i adresa žalovaného, a v dalších úkonech opět vycházel z jejich nesprávného označení v žalobě), ale dle názoru kárného senátu omluvitelné a nedosahuje ani svými následky intenzity kárného provinění.
[259] Pokud jde o období, v němž kárný návrh konstatuje v rámci vymezeného průtahu absolutní nečinnost kárně obviněného, tedy od 20. 6. 2016 do 24. 10. 2016, pak je třeba konstatovat, že spis s odvoláním žalovaného byl soudci předložen až dne 28. 6. 2016. Nicméně je třeba souhlasit s kárným návrhem, že ověřování příjmení a adresy žalovaného v evidenci obyvatel dne 7. 9. 2016 za situace, kdy tyto údaje již vyplývají z údajů na č. l. 12 spisu, a zejména za situace, kdy příslušný úkon kárně obviněného, tedy pokyn ke zrušení doložky právní moci na rozhodnutí, následoval až dne 24. 10. 2016, nelze uznat jakožto pokyn směřující ke skončení věci a tedy přerušující nečinnost. Je tedy možné konstatovat nečinnost kárně obviněného v období od 29. 6. 2016 do 24. 10. 2016, tj. necelé 4 měsíce, která má, i přesto, že kárně obviněný čerpal v tomto období od 2. do 10. 7. 2016, od 15. do 31. 7. 2016, od 13. do 28. 8. 2016 a od 29. 9. do 2. 10. 2016 (včetně víkendů a státní svátků) dovolenou (celkem tedy 26 pracovních dnů), s ohledem na výše popsané okolnosti této věci, intenzitu kárného provinění.
A.6. 13 C 29/2014
[260] Kárná navrhovatelka: průtah od 1. 10. 2014 do 23. 2. 2015, tj. průtah déle než 4 měsíce.
[261] Dne 1. 10. 2014 (dle spisu a ISAS spis kanceláři soudcem předložen až dne 21. 10. 2014) dává soudce pokyn k zaslání žaloby a kvalifikovaného usnesení žalovanému. Poté je soudce až do vydání usnesení ze dne 23. 2. 2015, č. j. 13 C 29/2014 - 44 (výzva k doplnění žaloby), zcela nečinný, ačkoliv vyjádření žalovaného k žalobě je soudu doručeno již dne 11. 11. 2014.
[262] Kárně obviněný: Dne 1. 10. 2014 dal pokyn kanceláři k zaslání žaloby a kvalifikované výzvy k vyjádření ve lhůtě 30 dnů, doručeno žalované dne 22. 10. 2014, od doručení běžela třicetidenní lhůta k podání vyjádření žalované. Ta se vyjádřila dne 12. 11. 2014. Následně pak bylo dne 23. 2. 2015 vydáno usnesení vyzývající k doplnění žaloby (č. l. 44). V daném případě se tak nemůže jednat o průtahy delší čtyř měsíců. Úkon nebyl realizován v období od doručení podání žalované, tj. od 12. 11. 2014 do 23. 2. 2015, přičemž v mezidobí byl spis asi od 18. 11. 2014 do 20. 11. 2014 na nahlížení, v měsíci prosinci byly rovněž svátky a úkon byl následně učiněn dne 23. 2. 2015. V době, kdy v senátu kárně obviněného bylo celkem nevyřízeno 459 věcí + postagenda. Věc se tak snažil řešit v co možná nejbližším možném termínu s ohledem na ostatní vyřizované věci. Dále kárně obviněný uvádí, že za toto období byl potrestán výtkou ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 39 Spr 383/2016.
[263] Při jednání obhájce kárně obviněného uvedl, že se nejedná o průtahy takové intenzity, které by mohly zakládat kárné provinění, mimo to opět zdůraznil, že spis byl podroben kontrole před výtkou ze dne 15. 6. 2016.
[264] NSS: Z kopie spisu vyplývá, že se jedná o věc, v níž byl podán návrh na uložení povinnosti uhradit částku z titulu náhrady škody. Soudce činil úkony k odstranění vad návrhu. Soudní poplatek byl zaplacen dne 18. 8. 2014, avšak dle záznamu o pohybu spisu v ISAS byl spis soudci předložen až dne 10. 9. 2014, přičemž měl spis do 21. 10. 2014. Kárně obviněný dne 1. 10. 2014 vydal pokyn k zaslání žaloby protistraně spolu s žádostí o vyjádření ve lhůtě 30 dnů. Dle záznamu ve spise, ale také dle již zmiňovaného záznamu o pohybu spisu však tento pokyn kárně obviněný předal kanceláři až dne 21. 10. 2014. Spis byl na lhůtě do 21. 11. 2014, ovšem po doručení vyjádření žalovaného dne 11. 11. 2014 byl spis dne 12. 11. 2014 předložen kárně obviněnému. Od 18. 11. do 21. 11. 2014 byl spis na informačním oddělení za účelem nahlížení. Ve spise následuje usnesení ze dne 23. 2. 2015, č. j. 13 C 29/2014 – 44, kterým soud vyzval žalobce k doplnění tvrzení. V době předložení kopie spisu kárnému senátu bylo rozhodnuto usnesením Městského soudu v Praze ze dne 8. 1. 2018, č. j. 1 Nc 3019/2017 – 388, o tom, že JUDr. K. není ve věci podjatý, a spis byl dne 11. 1. 2018 vrácen obvodnímu soudu.
[265] Dle Přehledu stavu vytýkaných věcí ke dni ústního jednání byl ve věci dne 11. 4. 2018 vydán mezitímní rozsudek, proti němuž bylo podáno odvolání.
[266] Hodnocení: Pokud jde o námitku udělení výtky za dané období, je třeba konstatovat, že ani postup kárně obviněného ve věci sp. zn. 13 C 29/2014 nebyl předmětem této výtky, v podrobnostech platí uvedené ad A.4. Stejně tak však lze odkázat na nedodržení subjektivní lhůty pro podání kárného návrhu, jak je podrobněji rozvedeno v části IV. b) tohoto rozhodnutí, a to ve vztahu k vytýkanému skutku, který měl být ukončen už dne 23. 2. 2015, ovšem kontrola senátu kárně obviněného byla provedena v dubnu 2016. Z tohoto důvodu ani v tomto případě nezbylo kárnému soudu než ve vztahu k vytýkanému skutku kárné řízení pro opožděnost kárného návrhu (marné uplynutí subjektivní šestiměsíční lhůty) dle § 14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb. zastavit.
A.7. 13 C 41/2014
[267] Kárná navrhovatelka: průtah od 10. 2. 2014 do 7. 7. 2017, tj. průtah bez tří dnů 41 měsíců.
[268] Soudce se vůbec neseznámil s obsahem spisu, který byl Obvodnímu soudu pro Prahu 10, jako soudu místně příslušnému, postoupen Obvodním soudem pro Prahu 2 dne 6. 2. 2014. V době předložení spisu soudci dne 10. 2. 2014 měl spis pouhých 12 stran, kdy na č. l. 10 bylo zpětvzetí žaloby, a nadto postupující soud ve svém přípisu na č. l. 12 na zpětvzetí žaloby upozornil. Usnesení o zastavení řízení soudce vydal až dne 7. 7. 2017, po upozornění místopředsedkyní soudu v návaznosti na jí učiněné zjištění při první kontrole spisu jako věci starší tří let provedené dne 5. 6. 2017. Soudce tedy rezignoval na povinnost seznámit se s obsahem spisu jak na počátku řízení, tak při provedení každého dalšího úkonu, a tímto nedbalým způsobem postupoval v řízení po dobu téměř 41 měsíců.
[269] Kárná navrhovatelka při jednání zdůraznila, že ačkoliv pravděpodobně nebude průtah částečně uznán, neboť se dané období kryje s výtkou z června 2016, pokračoval až do července 2017, tedy dalších 13 měsíců.
[270] Kárně obviněný: V tomto případě kárně obviněný přiznává, že podání na č. l. 10 ze dne 7. 1. 2014 přehlédl. Zavádějící bylo označení adresovaného soudu (Praha 2) a jejich sp. zn. 31 C 164/2013. Vzhledem k přehlédnutí následně prováděl úkony ve věci samé, tj. výzvu k uhrazení SOP. Je potom překvapivé, že ač žalobce vzal svůj žalobní návrh zpět, na tuto výzvu reagoval tím, že soudní poplatek uhradil v plné výši. Nesdělil skutečnost, že žaloba byla z jeho strany vzata zpět. Kárně obviněný dále přiznává, že si následně vytýkaného podání nevšiml a postupoval ve věci, a to za situace, kdy byl soudní poplatek z podané žaloby uhrazen. Následně na toto podání reagoval po upozornění místopředsedkyní soudu a řízení ve věci zastavil. Na pochybení však nebyl upozorněn ani po provedení kontroly, jejímž výstupem byla výtka ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. Spr 383/2016.
[271] NSS: Ze spisu vyplývá, že se v dané věci jednalo o žalobu na nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy o převodu pozemků podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Tento soud usnesením ze dne 6. 1. 2014, č. j. 31 C 164/2013 – 8, rozhodl o své místní nepříslušnosti a o tom, že věc bude postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 10. Následuje zpětvzetí žaloby ze dne 7. 1. 2014, doručené Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne 8. 1. 2014 (č. l. 10). Dne 6. 2. 2014 byl Obvodnímu soudu pro Prahu 10 postoupen spis spolu s přípisem ze dne 29. 1. 2014, který upozorňoval na zpětvzetí žaloby. Pokyn ze dne 7. 7. 2014 k vydání usnesení vyzývajícího k zaplacení SOP předal kárně obviněný kanceláři dne 9. 7. 2014. Soudní poplatek byl zaplacen dne 16. 7. 2014 a soudce dále pokračoval v úkonech, přičemž věc byla na určitou dobu přerušena z důvodu vyčkání na rozhodnutí v jiné věci. V odůvodnění usnesení ze dne 8. 6. 2017, č. j. 13 C 41/2014 – 43, o pokračování v řízení, soudce uvedl, že vzhledem ke zpětvzetí ze dne 7. 1. 2014 není již třeba vyčkat na výsledek jiného řízení, a proto se rozhodl pokračovat v řízení a rozhodnout o zastavení řízení. Dne 26. 1. 2017 byl soudu doručen přípis žalobce, jímž bral zpět svůj návrh na zastavení řízení ze dne 7. 1. 2014, neboť zpětvzetí bylo učiněno z důvodu podání návrhu na místně příslušný soud, avšak po postoupení projednávané věci bylo řízení o novém návrhu zastaveno pro litispendenci. Usnesením ze dne 7. 7. 2017, č. j. 13 C 41/2014 – 48, bylo řízení ve věci zastaveno pro zpětvzetí. V odůvodnění usnesení se konstatuje, že s ohledem na § 41a odst. 4 o. s. ř. nemůže mít „zpětvzetí zpětvzetí“ žalobcem v daném případě žádné účinky. Uvedené usnesení bylo následně potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2017, č. j. 11 Co 344/2017 – 59. Soud konstatoval pochybení kárně obviněného, který přes zpětvzetí žaloby pokračoval v řízení, nicméně ztotožnil se s jeho hodnocením neúčinnosti odvolání zpětvzetí. Zároveň konstatoval, že daný návrh, který byl vzat zpět, je možné podat znovu, neboť mu nebrání překážka věci rozhodnuté. Ze spisu ani ze záznamu o pohybu spisu neplyne, kdy proběhla prověrka, na základě níž měl být kárně obviněný upozorněn na zpětvzetí návrhu, ani jaký byl její závěr.
[272] Dle Přehledu stavu vytýkaných věcí ke dni ústního jednání bylo přehlédnutí kárně obviněného po upozornění ihned napraveno, právní moc usnesení o zastavení řízení nastala dne 2. 10. 2017.
[273] Hodnocení: Počátek průtahu, jak byl definován kárným návrhem, spadá do období, vůči němuž již uplynula tříletá objektivní lhůta pro podání kárného návrhu, ale vzhledem k tomu, že tento skutek, tedy vedené řízení i přes zpětvzetí návrhu, měl být dokonán až dne 7. 7. 2017, je kárný návrh vůči tomuto skutku třeba hodnotit z hlediska dodržení tříleté lhůty jako včasný.
[274] Pokud jde o dodržení subjektivní lhůty, i kdyby mělo být prokázáno, že místopředsedkyně soudu se o přehlédnutí zpětvzetí žaloby dozvěděla již v rámci prověrky, která předcházela udělení výtky ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. Spr 383/2016, daný skutek, v němž kárný návrh spatřuje kárné provinění, měl pokračovat až do zastavení řízení dne 7. 7. 2017, a tedy ani subjektivní šestiměsíční lhůta pro podání kárného návrhu nemohla ve vztahu k tomuto skutku uběhnout.
[275] Pokud jde o námitku udělení výtky za dané období, je třeba konstatovat, že ani postup kárně obviněného ve věci sp. zn. 13 C 41/2014 nebyl předmětem této výtky.
[276] Kárně obviněnému je opět vytýkána nikoliv nečinnost, ale ve své podstatě procesní pochybení spočívající v přehlédnutí zpětvzetí žaloby a v následném vedení řízení i přes tuto skutečnost. Platí tedy již řečené ad A.5., tedy že podle ustálené kárné judikatury je náprava takových procesních pochybení primárně vyhrazena řízení o opravných prostředcích, nejedná-li se o zjevný (často vědomý) exces se závažnými následky. V daném případě je ovšem pochybení JUDr. K. nejen zjevné a jím doznané, ale, i když se v žádném případě nejedná o úmyslně protizákonný (svévolný) postup, je možné je zároveň považovat, vzhledem k tomu, že spis měl v době jeho postoupení Obvodním soudem pro Prahu 2 pouhých 12 listů (včetně zpětvzetí žaloby) a kárně obviněný byl na zpětvzetí postupujícím soudem výslovně upozorněn, za hrubou nedbalost. Dále je třeba přihlédnout k poměrně závažným důsledkům, které v tomto případě dané pochybení mělo pro žalobce, a to i přesto, že tyto důsledky žalobce spoluzavinil tím, že původně podal tutéž žalobu na dva rozdílné obvodní soudy. Kárný soud se z uvedených důvodů přiklonil k tomu, že v tomto případě pochybení kárně obviněného již dosahuje intenzity kárného provinění.
A.8. 13 C 255/2014
[277] Kárná navrhovatelka: průtahy od 27. 2. 2015 do 30. 6. 2015, od 30. 6. 2015 do 19. 10. 2015, od 29. 4. 2016 do 11. 8. 2016 a od 13. 3. 2017 do 30. 6. 2017, tj. opakované průtahy v délce 3,5 až 4 měsíce.
[278] Průtah od 27. 2. 2015 do 19. 10. 2015 – soudce usnesením ze dne 27. 2. 2015, č. j. 13 C 255/2014 – 11, zčásti zastavuje řízení a téhož dne dává kanceláři pokyn k vypravení usnesení na č. l. 11 a k výzvě k úhradě soudního poplatku. Ačkoliv je soudní poplatek zaplacen již dne 4. 3. 2015 a žalobci podáním doručeným dne 1. 6. 2015 urgují nařízení jednání, je soudce ve věci nečinný nejméně do dne 19. 6. 2015 (kanceláři spis dle razítka a ISAS předán soudcem až dne 30. 6. 2015), kdy dává pokyn k zaslání žaloby a výzvy k vyjádření žalované.
[279] Ode dne 19. 6. 2015 (úkon viz výše) je soudce ve věci opětně nečinný až do dne 19. 10. 2015, kdy nařizuje ústní jednání na den 24. 2. 2016, a to ačkoliv vyjádření žalované je soudu doručeno již dne 22. 7. 2015. Ode dne vydání usnesení o uložení zálohy na náklady důkazu, tj. od 29. 4. 2016, do dne 11. 8. 2016, kdy je soudcem vydáno usnesení č. j. 13 C 255/2014 - 34 o ustanovení znalce, je soudce ve věci opět zcela nečinný. Záloha byla složena každým z žalobců dne 16. 5. 2016 (č. l. 32, 33).
[280] Ode dne 13. 3. 2017, kdy je na neurčito odročeno ústní jednání za účelem ustanovení nového znalce, je soudce zcela nečinný do dne 30. 6. 2017, kdy vydává usnesení o uložení zálohy na náklady důkazu a přiznává znalečné znalci. Průtah s rozhodnutím o znalečném je soudci kladen za vinu též na jiném místě kárného návrhu. Soudce se spisem nepracuje v přiměřených lhůtách již od samého počátku řízení.
[281] Kárně obviněný: Kárně obviněný nesouhlasí s vytýkaným průtahem v období od 27. 2. 2015 do 19. 10. 2015, jak je tvrzeno za jednotlivá období, tj. za první období od 27. 2. 2015 do 30. 6. 2015. Dne 27. 2. 2015 bylo zčásti zastaveno řízení a téhož dne byl dán kanceláři pokyn k vypravení a k zaslání výzvy k uhrazení SOP. Usnesení o částečném zastavení (viz č. l. 11) nabylo právní moci dne 19. 3. 2015. Dne 4. 3. 2015 byl uhrazen soudní poplatek (č. l. 14). Je pravdou, že dne 1. 6. 2015 žalobci urgovali nařízení jednání, a je rovněž pravdou, že dne 19. 6. 2015 byl dán pokyn kanceláři k zaslání žaloby žalované spolu s kvalifikovanou výzvou. Ta byla kanceláří vypravena dne 30. 6. 2015. Je pravdou, že mezi daty 4. 3. 2015 a 19. 6. 2015 nebyl učiněn žádný úkon. Úkony se však kárně obviněný dle svého vyjádření snažil realizovat v co nejkratších termínech s ohledem na množství neskončených věci, v tomto období se počet jeho neskončených věcí pohyboval v rozmezí 375 věcí v měsíci březnu až 250 věcí v měsíci červnu tohoto roku. Zároveň mu nabíhaly rovněž spisy EXE. Vycházel z kritéria zdůrazňovaného na všech poradách soudců, tj. realizovat ve věci úkon jednou za tři měsíce.
[282] Tvrzení uvedené v kárném návrhu, že byl spis referován dne 19. 6. 2015, ale kanceláři předán až dne 30. 6. 2015, se dle kárně obviněného nezakládá na pravdě. Vzhledem k tomu, že spis referoval dne 19. 6. 2015, což byl pátek, předával jej kanceláři dne 22. 6. 2015, tedy v pondělí, a kancelář ho následně vypravila dne 30. 6. 2015.
[283] Pokud se jedná o průtah od 19. 6. 2015 do 19. 10. 2015, s tímto průtahem nesouhlasí, neboť dne 19. 6. 2015 vypracoval referát - pokyn k zaslání žaloby spolu s kvalifikovanou výzvou, tj. ve lhůtě 30 dnů. Toto bylo žalované doručeno dne 8. 7. 2015. Dne 22. 7. 2015 bylo soudu doručeno vyjádření k žalobě (č. l. 20), spis byl s touto poštou soudci předložen dne 5. 8. 2015 a dne 19. 10. 2015 bylo nařízeno jednání na 24. 2. 2016. V době od 20. do 31. 7. 2015 a dále v době od 11. 8. 2015 do 25. 8. 2015 přitom čerpal řádnou dovolenou. K „nareferování“ spisu, tj. nařízení jednaní, se následně dostal dne 19. 10. 2015, tj. před uplynutím necelých dvou měsíců. V srpnu měl přitom ještě 200 nevyřízených věcí, v září rovněž 200 nevyřízených věci a v říjnu 183 nevyřízených věcí. Kromě toho mu rovněž napadaly věci EXE.
[284] Pokud se jedná o průtah od 29. 4. 2016 do 11. 8. 2016, s tímto průtahem kárně obviněný rovněž nesouhlasí, a to s ohledem na skutečnost, že dne 29. 4. 2016, tj. v pátek, bylo vypracováno usnesení ke složení zálohy na znalečné, spis tak předával do kanceláře dne 2. 5. 2016 k vypravení, pokyn byl vypraven dne 6. 5. 2016. Je pravdou, že zálohy byly uhrazeny dne 17. 5. 2016. Usnesení o ustanovení znalce pak bylo vypracováno dne 11. 8. 2016. V tomto období však měl kárně obviněný čerpat ve dnech 4. 7. až 8. 7. 2016 a následně ve dnech 18. 7. až 29. 7. 2016 řádnou dovolenou. Se spisem se tak snažil pracovat v přiměřených lhůtách, a to za situace, kdy již ve větší míře napadaly věci EXE.
[285] Pokud se jedná o naposledy vytýkaný průtah za období od 13. 3. 2017 do 30. 6. 2017, s tímto rovněž nesouhlasí. Je sice pravdou, že ve věci proběhlo dne 13. 3. 2017 jednání, které bylo odročeno na neurčito za účelem ustanovení nového znalce. Dne 21. 3. 2017 byly soudu doručeny ze strany žalobce otázky na znalce a dne 30. 6. 2017 bylo vypracováno usnesení, jímž byli účastníci vyzváni k uhrazení záloh na znalečné. Dle názoru kárně obviněného je však třeba zohlednit skutečnost, že ve dnech 31. 3., 21. 4., 2. 5., 9. 5., dále ve dnech 12. 6. až 23. 6. 2017 čerpal řádnou dovolenou, po jejímž ukončení ihned činil úkony ve věci. Nemůže tak souhlasit s vytýkaným průtahem v období od 13. 3. 2017 do 30. 6. 2017.
[286] Úkony se kárně obviněný dle svého přesvědčení snažil realizovat v přiměřených lhůtách s přihlédnutím k režimu nastavenému vedením soudu. Na tvrzená pochybení před datem 6. 6. 2016 však nebyl upozorněn ani po provedení kontroly, jejímž výstupem byla výtka ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. Spr 383/2016.
[287] NSS: Z kopie spisu vyplývá, že předmětem řízení byl návrh na určení výše nájemného. Kárně obviněný měl dle záznamu o pohybu spisu spis u sebe v období od 5. 12. 2014 do 3. 3. 2015, kdy kanceláři předal pokyn ze dne 27. 2. 2015 k zaslání výzvy k zaplacení soudního poplatku. Zároveň dne 3. 3. 2015 bylo odesláno usnesení ze dne 27. 2. 2015 o zastavení řízení v části, v níž byl návrh vzat zpět. Dle doložky právní moci nabylo toto usnesení právní moci dne 19. 3. 2015. Dle spisu byl soudní poplatek zaplacen již dne 4. 3. 2015. Není zřejmé, kdy byla tato skutečnost sdělena soudci, ovšem dle záznamu o pohybu spisu v ISAS byl spis vrácen soudci v pátek dne 3. 4. 2015. Kárně obviněný měl dle těchto záznamů mít spis u sebe do 30. 6. 2015, přičemž v tomto období byla do spisu založena žádost žalobců o nařízení jednání ze dne 1. 6. 2015. Dle razítka ve spisu i záznamů o jeho pohybu byl pokyn k zaslání žaloby a žádosti o vyjádření žalované ze dne 19. 6. 2015 převzat kanceláří dne 30. 6. 2015, téhož dne byl vypraven.
[288] Dle záznamu o pohybu spisu měl být spis předán zpět soudci až dne 5. 8. 2015, ačkoliv vyjádření žalované bylo doručeno již dne 22. 7. 2015. Pokyn ze dne 19. 10. 2015 k nařízení jednání byl kanceláři dle spisu i záznamu o jeho pohybu předán dne 20. 10. 2015. Mezi těmito úkony se žádný další nenachází. Jednání dne 24. 2. 2016 bylo po provedení listinných důkazů a výslechu žalované odročeno za účelem složení zálohy na vypracování znaleckého posudku a následně za účelem vypracování znaleckého posudku ke stanovení obvyklého nájemného. Usnesení ukládající žalobcům i žalované zaplacení zálohy byla vydána stejného dne a pokyn k jejich rozeslání ze dne 29. 4. 2016 byl kanceláři předán dne 6. 5. 2016. Spis byl následně na lhůtě do 20. 5. 2016, kdy byl kanceláří učiněn záznam, že v dané věci žalovaná do tohoto dne zálohu neuhradila, a téhož dne byl spis vrácen soudci. Za tímto záznamem se nacházejí záznamy ze dne 17. 5. 2016 o složení zálohy oběma žalobci. Usnesení o ustanovení znalce ze dne 11. 8. 2016, č. j. 13 C 255/2014 – 34, bylo dne 12. 8. 2016 předáno kanceláři k vypravení.
[289] Následují další úkony v řízení a na závěr ústního jednání ze dne 13. 3. 2017 je po výslechu znalce jednání odročeno na neurčito za účelem ustanovení nového znalce. Ve spise následuje přípis žalobců ze dne 21. 3. 2017 obsahující sdělení změny adresy jednoho ze žalobců a zároveň návrh otázek pro znalce. Za přípisem následují usnesení ze dne 30. 6. 2017, č. j. 13 C 255/2014 – 85, a č. j. 13 C 255/2014 – 86, ukládající žalobcům a žalované složení zálohy na náklady nového znaleckého posudku a usnesení č. j. 13 C 255/2014 – 87, jímž se přiznává znalci odměna za účast na jednání. Pokyn k vypravení těchto usnesení ze dne 30. 6. 2017 pak byl dle údajů ve spise i dle záznamů o jeho pohybu předán kanceláři dne 3. 7. 2017. Posledním úkonem učiněným ve spise před zasláním jeho kopie kárnému senátu je pokyn k vyznačení právní moci usnesení o ustanovení právního zástupce žalované ze dne 8. 1. 2018.
[290] Dle Přehledu stavu vytýkaných věcí ke dni ústního jednání byl dne 28. 5. 2018 uzavřen smír a spis se nacházel na lhůtě do 25. 6. 2018.
[291] Hodnocení: Pokud jde o námitku udělení výtky za dané období, je třeba konstatovat, že ani postup kárně obviněného ve věci sp. zn. 13 C 41/2014 nebyl předmětem této výtky, v podrobnostech platí uvedené ad A.4. V daném případě však první dvě vytýkané nečinnosti měly trvat od 27. 2. 2015 do 30. 6. 2015 a od 30. 6. 2015 do 19. 10. 2015, přičemž kontrola senátu kárně obviněného předcházející zmiňované výtce byla provedena v dubnu 2016. Z tohoto důvodu ani v tomto případě nezbylo kárnému soudu než ve vztahu k těmto vytýkaným skutkům kárné řízení pro opožděnost kárného návrhu (marné uplynutí subjektivní šestiměsíční lhůty) dle § 14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb. zastavit.
[292] Třetí období vytýkané nečinnosti, u něhož již k marnému uplynutí šestiměsíční lhůty dojít nemohlo (vytýkaný průtah přesahuje ukončení prověrky v dubnu 2016 a zároveň daná věc vzhledem ke svému stáří nepodléhala pravidelné čtvrtletní kontrole), lze počítat až od 20. 5. 2016, kdy byl spis po zjištění stavu placených záloh na znalečné předán soudci, do 11. 8. 2016 (tedy necelé 3 měsíce). I zde je třeba přihlédnout k dovolené, jež si kárně obviněný dle absenčních karet vybíral ve dnech 2. až 10. 7. a 16. až 31. 7. 2016 (včetně víkendů, celkem 13 pracovních dnů).
[293] Pokud jde o poslední vytýkané období, lze nečinnost vymezit od 14. 3. 2017, kdy bylo dne 13. 3. 2017 na neurčito odročeno jednání za účelem ustanovení nového znalce, do 30. 6. 2017 (tři a půl měsíce).
[294] Byť tedy lze konstatovat, že úkony ve spisech byly činěny s určitými prodlevami, v zásadě byl dodržován interval 3 měsíců, který je standardně považován, zvláště za situace, kdy soudce má „v běhu“ větší množství spisů, za ještě přiměřený postup, což platí tím spíše, pokud kárně obviněný čerpal delší dovolenou. Pouze druhé ze zjištěných období nečinnosti přesáhlo dobu 3 měsíců, ale jen nepatrně, proto ani tato prodleva nemá intenzitu kárného provinění.
A.9. 13 C 300/2014
[295] Kárná navrhovatelka: průtah od 1. 8. 2016 do 3. 11. 2016, tj. průtah 3 měsíce.
[296] Usnesením ze dne 1. 7. 2016 soudce ve věci ustanovil znalkyni. Dne 1. 8. 2016 dal soudce pokyn k vyznačení doložky právní moci na usnesení na č. l. 69 o přiznaném svědečném a na usnesení na č. l. 70 o ustanovení znalce a poté byl ve věci až do dne 3. 11. 2016, kdy dal pokyn k zaslání spisu ustanovené znalkyni, zcela nečinný. V mezidobí žalovaní dne 17. 10. 2016 vznáší dotaz na stav řízení a žalobci dne 2. 11. 2016 urgují další postup soudu ve věci. Takto soudce postupoval, ačkoliv mu za průtah v tomto řízení v období od 15. 10. 2015 do 22. 4. 2016 již byla dne 15. 6. 2016 udělena výtka. Z tohoto důvodu soudci již není kladen za vinu průtah s proplacením svědečného přiznaného svědku T. při ústním jednání konaném dne 14. 10. 2015 (č. l. 46), kdy na základě urgence svědka doručené dne 3. 6. 2016 byl dán pokyn k proplacení až dne 1. 7. 2016, a rovněž tak není ze stejného důvodu již soudci kladen za vinu průtah s přiznáním svědečného svědku S. dle žádosti doručené dne 19. 10. 2015, o níž bylo rozhodnuto až usnesením ze dne 1. 7. 2016.
[297] Při jednání kárná navrhovatelka uvedla, že pokyn k vyznačení doložky právní moci a pokyn k zaslání spisu ustanovené znalkyni bylo možno jednoznačně spojit a učinit je souběžně. Nebyl žádný důvod mezi nimi činit rozestup 3 měsíce, a to i pokud kárně obviněný čerpal dovolenou.
[298] Kárně obviněný: S průtahem za období od 1. 8. 2016 do 3. 11. 2016, tj. průtah v délce trvání tří měsíců, kárně obviněný nesouhlasí, a to za situace, kdy je faktem, že dne 1. 8. 2016 dával pokyn k vyznačení doložky na usnesení na č. l. 69 a 70 a dále k proplacení svědečného svědku Ing. S. Následně pak byl dán pokyn dne 3. 11. 2016 k zaslání spisu znalkyni. V tomto případě se kárně obviněný snažil realizovat úkony v přiměřených lhůtách i s ohledem na režim nastavený vedením soudu, tj. úkon za tři měsíce, a dále v období od 15. 8. do 26. 8. a následně v období od 29. 9. do 30. 9. 2016 čerpal dovolenou. V průběhu řízení pak obhájce kárně obviněného předeslal, že „běžná“ lhůta byla překročena pouze o dva dny, a takový průtah by neměl být hodnocen jako kárné provinění.
[299] NSS: Z kopie spisu vyplývá, že se jednalo o žalobu na odstranění neoprávněné stavby. V tomto řízení kárně obviněný vydal usnesení o svědečném ze dne 1. 7. 2016, č. j. 13 C 300/2014 – 69, a usnesení o ustanovení znalce ze dne 1. 7. 2016, č. j. 13 C 300/2014 – 70. Dle údajů ve spise a záznamů o jeho pohybu v ISAS dne 9. 8. 2016 kárně obviněný předal kanceláři pokyn ze dne 1. 8. 2016 k vyznačení doložky právní moci na těchto usneseních a k předání usnesení o svědečném účtárně. Dle záznamu o pohybu spisu pak byl spis od 9. 8. 2016 do 2. 11. 2016 na účtárně, přičemž tam byla přidána pošta doručená v tomto období. Dne 17. 10. 2016 byl soudu doručen přípis zástupce žalované, v němž se dotazoval na stav řízení, a dne 2. 11. 2016 byla doručena urgence dalšího postupu ve věci ze strany žalobců, která byla se spisem předána soudci téhož dne. Následuje pokyn ze dne 3. 11. 2016 k zaslání spisu znalkyni, jenž byl předán kanceláři dne 4. 11. 2016. Jedná se o věc pravomocně neskončenou, přičemž dne 27. 12. 2017 byl jako poslední úkon před zasláním kopie spisu kárnému senátu zaznamenán pokyn k předložení spisu Městskému soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání.
[300] Dle Přehledu stavu vytýkaných věcí ke dni ústního jednání byl dne 14. 5. 2018 vyhlášen rozsudek a spis byl na lhůtě do 30. 6. 2018.
[301] Hodnocení: Jak připomíná i kárná navrhovatelka, v této věci již shledala průtahy v předešlém období, které byly tudíž také předmětem výtky ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. Spr 383/2016, avšak kárný senát odkazuje na své již zmiňované rozhodnutí ze dne 18. 2. 2015, č. j. 13 Kss 6/2014 – 138, v němž dospěl k závěru, že není vyloučen postih za obdobné kárné provinění týkající se postupu či nečinnosti v téže věci, pokud k němu došlo až po udělení výtky.
[302] Ze spisu jednoznačně vyplývá, že od 9. 8. 2016 do 3. 11. 2016 nedošlo k žádnému úkonu ve věci. Nelze však vycházet z toho, že byl kárně obviněný v tomto období (které navíc ani nepřesahuje obecně tolerovanou hranici tří měsíců) nečinný, když byl spis po celé toto období až do doručení urgence na účtárně, jak vyplývá ze záznamů o pohybu spisu. Nejedná se tedy o kárné provinění.
A.10. 13 C 303/2014
[303] Kárná navrhovatelka: průtah od 18. 11. 2014 do 16. 3. 2015, tj. téměř 4 měsíce, a průtah od 3. 6. 2015 do 14. 9. 2015, tj. průtah déle než 3 měsíce.
[304] Soudce byl ve věci zcela nečinný od 18. 11. 2014, kdy dal pokyn k zaslání žaloby a výzvy žalovanému k vyjádření k žalobě, do 16. 3. 2015, kdy řízení zastavil pro litispendenci. Vyjádření k žalobě bylo soudu doručeno již dne 2. 12. 2014 (s tím se strana žalující seznámila z vlastní iniciativy při ústním jednání dne 27. 3. 2017 pořízením fotografie mobilním telefonem – viz rub č. l. 66), soudce měl dle ISAS spis nepřetržitě u sebe od 29. 12. 2014 do 16. 3. 2015.
[305] Soudce byl ve věci nečinný též od 3. 6. 2015, kdy dal pokyn k rozeslání usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2015, č. j. 13 Co 194/2015 - 33, jímž bylo zrušeno usnesení ze dne 16. 3. 2015, č. j. 13 C 303/2014 – 20, o zastavení řízení, do dne 14. 9. 2015, kdy dal pokyn k vyznačení doložky právní moci a následně dne 16. 9. 2015 vydal usnesení o přerušení řízení dle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. Soudce měl dle ISAS spis nepřetržitě u sebe od 29. 6. 2015 do 17. 9. 2015.
[306] Kárně obviněný: S vytýkaným průtahem za období od 18. 11. 2014 do 16. 3. 2015 kárně obviněný nesouhlasí. Uznává, že dne 18. 11. 2014 dal pokyn kanceláři k zaslání žaloby a výzvy žalovanému k vyjádření k žalobě ve lhůtě 10 dnů. Tuto výzvu dle vrácené doručenky žalovaný obdržel dne 26. 11. 2014. Dne 2. 12. 2014 bylo soudu doručeno podání žalovaného ze dne 30. 11. 2014. Spis však byl předložen soudci až dne 29. 12. 2014. Je pravdou, že následně vydal usnesení ze dne 16. 3. 2015. Nemohlo tak však dojít k tvrzenému průtahu v délce téměř čtyř měsíců. Ve spise se kárně obviněný snažil realizovat úkony v přiměřených lhůtách, když v daném období měl v běhu v průměru 412 věcí.
[307] Pokud se jedná o průtah od 3. 6. 2015 do 14. 9. 2015, k tomu kárně obviněný uvádí, že s ním nemůže souhlasit, a to za situace, kdy v období od 20. do 31. 7. 2015 a dále v období od 11. do 25. 8. 2015 čerpal řádnou dovolenou. K realizovaným úkonům pak uvádí, že dne 3. 6. 2015 byl dán pokyn kanceláři k rozeslání usnesení na č. l. 33, kancelář vypravila tento referát dne 4. 6. 2015 a dala na lhůtu do 29. 6. 2015, kdy byl spis předložen soudci. Úkony se tak snažil realizovat v přiměřených časových lhůtách. V mezidobí čerpal dovolenou, jak uvádí výše, a reflektoval také režim nastavený vedením soudu. Na pochybení však nebyl upozorněn ani po provedení kontroly, jejímž výstupem byla výtka ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. Spr 383/2016.
[308] NSS: Z kopie spisu vyplývá, že v dané věci se jednalo o žalobu na určení vlastnického práva k nemovitosti. Kárně obviněný předal dne 20. 11. 2014 kanceláři pokyn ze dne 18. 11. 2014 k zaslání žaloby a žádosti o vyjádření žalované. Toto vyjádření bylo soudu doručeno dne 2. 12. 2014, přičemž dle záznamu o pohybu spisu byl spis soudci znovu předložen až dne 29. 12. 2014. Kárně obviněný následně vydal usnesení o zastavení řízení pro překážku věci zahájené ze dne 16. 3. 2015, č. j. 13. C 303/2014 – 20, předané kanceláři téhož dne. Proti tomuto usnesení bylo podáno odvolání a městský soud změnil usnesením ze dne 27. 5. 2015, č. j. 13 Co 194/2015 – 33, odvoláním napadené rozhodnutí I. stupně tak, že řízení se nezastavuje. Spis byl vrácen Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne 2. 6. 2015 a dne 3. 6. 2015 vydal kárně obviněný pokyn k rozeslání tohoto usnesení účastníkům řízení, který předal kanceláři dne 4. 6. 2015 se lhůtou: „doručenky (PM)“. Dle záznamu o pohybu spisu byl následně spis na lhůtě až do 29. 6. 2015, kdy byl znovu předložen soudci. Ve spise následuje pokyn soudce ze dne 14. 9. 2015 k vyznačení právní moci usnesení městského soudu předaný kanceláři dne 15. 9. 2015. Jedná se o věc, jež do doby odeslání kopie spisu kárnému soudu nebyla pravomocně skončena, v kopii spisu se však nachází rozsudek ze dne 25. 9. 2017, č. j. 13 C 303/2014 – 221. Ze záznamu o pohybu spisu pak vyplývá, že byl postoupen městskému soudu za účelem rozhodnutí o odvolání.
[309] To vyplývá i z Přehledu stavu vytýkaných věcí ke dni ústního jednání, podle něhož se spis od 17. 3. 2018 nachází u Městského soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání.
[310] Hodnocení: Pokud jde o námitku udělení výtky za daná období, je třeba konstatovat, že ani postup kárně obviněného ve věci sp. zn. 13 C 303/2014 nebyl předmětem této výtky, nicméně vytýkané nečinnosti měly trvat od 18. 11. 2014 do 16. 3. 2015 a od 3. 6. 2015 do 14. 9. 2015, přičemž kontrola senátu kárně obviněného předcházející zmiňované výtce byla provedena v dubnu 2016. Z tohoto důvodu ani v tomto případě nezbylo kárnému soudu než ve vztahu k těmto vytýkaným skutkům kárné řízení pro opožděnost kárného návrhu (marné uplynutí subjektivní šestiměsíční lhůty) dle § 14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb. zastavit.
A.11. 13 C 312/2014
[311] Kárná navrhovatelka: průtah od 26. 9. 2014 do 26. 5. 2017, tj. 32 měsíců.
[312] Soudci byl spis předložen po postoupení od místně nepříslušného soudu dne 26. 9. 2014. Soudce věci opětovně nevěnuje dostatečnou pozornost a vydává vyrozumění o přerušení řízení ze dne 9. 12. 2014, č. j. 13 C 312/2014 – 28, odůvodněné prohlášením konkursu na majetek žalované (sp. zn. MSPH 98 INS 9154/2012). Účastníky řízení jsou na straně žalobce Komerční banka, a. s. a na straně žalované M. I. Insolvenční řízení vedené pod sp. zn MSPH 98 INS 9154/2012 se však týká dlužníka V. I., jak je ostatně patrno z č. l. 27 spisu, jakož i z následných č. l. 30, 31, 32, 33, 34 a 35 spisu. V důsledku nepozornosti tak soudce vede řízení jako přerušené pro úpadek osoby odlišné od účastníka řízení až do 26. 5. 2017, kdy v návaznosti na upozornění žalobce doručené dne 28. 3. 2017 (zažurnalizováno až na č. l. 41 spisu) nařizuje ústní jednání na den 9. 8. 2017.
[313] V průběhu jednání pak kárná navrhovatelka zdůraznila, že na chybu v přerušení řízení upozornili sami účastníci, kteří sdělili, že insolvenční řízení, pro které bylo řízení vedeno jako přerušené, se týká jiné osoby, která nebyla vůbec účastníkem řízení. Ačkoliv se jednalo o insolvenční řízení vedené s manželem žalované, přičemž do tohoto řízení byla přihlášena i pohledávka žalobce, kárná navrhovatelka byla toho názoru, že zde nebyl prostor k přerušení, avšak uznává, že by se mohlo opět jednat o polemiku s rozhodovací činností soudce.
[314] Kárně obviněný: Průtah v tomto případě přiznává tak, jak je mu kladen za vinu, připouští, že z jeho strany bohužel došlo k přehlédnutí. Pouze dne 9. 12. 2014 v tomto spise realizoval vyrozumění účastníka řízení (žalobce) dle § 263 odst. 1 insolvenčního zákona, které bylo doručeno žalobkyni dne 11. 12. 2014 a na které nereagovala, i když se týkalo skutečně jiné osoby než žalované. Pochybení kárně obviněného velmi mrzí. Na pochybení před datem 6. 6. 2016 však nebyl upozorněn ani po provedení kontroly, jejímž výstupem byla výtka ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. Spr 383/2016.
[315] Obhájce kárně obviněného pak v průběhu jednání uvedl, že skutečně došlo k určitému omylu ze strany soudce, nicméně pochopitelnému, protože šlo o manžele, soudce vyhodnocoval stav majetku, který je do exekuce zahrnut, a po zjištění, že je tam insolvence proti jednomu z nich, učinil poučení o přerušení, které se následně snažil zhojit. Nejde dle něj o nějakou hrubou nedbalost a postup, který není přímo odůvodnitelný. Dle Přehledu stavu vytýkaných věcí ke dni ústního jednání, předloženého kárně obviněným v průběhu jednání, byla k datu ústního jednání věc skončena, právní moc nastala dne 28. 11. 2017.
[316] NSS: Z kopie spisu vyplývá, že se jedná o spor o zaplacení dlužné částky, přičemž byl podán návrh na vydání platebního rozkazu. V rámci odporu proti platebnímu rozkazu vydanému Okresním soudem Praha - západ byla uplatněna námitka místní nepříslušnosti. Současně byl podán návrh na přerušení řízení na dobu do skončení insolvenčního řízení s úpadcem V. I., vůči němuž byla uplatněna shodná pohledávka jako vůči žalované M. I. O námitce místní nepříslušnosti Okresní soud Praha - západ rozhodl usnesením ze dne 6. 8. 2014, č. j. 10 C 79/2014 – 25, tak, že není příslušný a že věc bude postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 10. Kárně obviněnému byl postoupený spis předložen dle záznamu o pohybu spisu dne 25. 9. 2014. Ve spise je na č. l. 26 založen výpis z CEO ze stejného dne týkající se žalované a na č. l. 27 se nachází výstup z insolvenčního rejstříku týkající se insolvenčního řízení ve věci sp. zn. MSPH 98 INS 9154/2012, z něhož je patrné, že insolvenční řízení bylo zahájeno s V. I., nikoliv s žalovanou. Dne 10. 12. 2014 pak byl kanceláři předán pokyn k vyznačení konkurzu a zaslání vyrozumění o přerušení řízení ze dne 9. 12. 2014, č. j. 13 C 312/2014 – 28, účastníkům, v němž se výslovně (chybně) uvádí, že „na majetek žalovaného byl prohlášen konkurs“. Na č. l. 30 – 35 se nachází výstupy z insolvenčního rejstříku zjišťující stav řízení a pokyny ke lhůtování spisu. Poslední je datován dnem 20. 12. 2016, na jeho zadní straně se nachází pokyn ke lhůtě 90 dní ze dne 21. 12. 2016 a následuje pokyn ze dne 26. 5. 2017, předaný kanceláři dne 30. 5. 2017, jímž bylo nařízeno jednání na 9. 8. 2017. Na č. l. 41 se pak nachází návrh ze dne 28. 3. 2017 na pokračování v řízení ze strany žalobkyně, odůvodněný tím, že žalovaná a účastník předmětného insolvenčního řízení jsou dvě odlišné osoby. Od 17. 3. 2017 přitom měl kárně obviněný spis u sebe až do 30. 5. 2017. Jedná se o věc, která ještě nebyla v době vyžádání spisu kárným soudem pravomocně skončena, ovšem v kopii spisu se nachází rozsudek ze dne 9. 8. 2017, č. j. 13 C 312/2014, u něhož však není vyznačena právní moc.
[317] Ta dle Přehledu stavu vytýkaných věcí ke dni ústního jednání nastala dne 28. 11. 2017.
[318] Hodnocení: Počátek skutku, jak byl definován kárným návrhem, spadá do období, vůči němuž již uplynula tříletá objektivní lhůta pro podání kárného návrhu, ale vzhledem k tomu, že tento skutek měl být dokonán až dne 26. 5. 2017, je kárný návrh vůči tomuto skutku třeba hodnotit i z hlediska dodržení tříleté lhůty jako včasný. Pokud jde o námitku udělení výtky za dané období, je třeba konstatovat, že ani postup kárně obviněného ve věci sp. zn. 13 C 312/2014 nebyl předmětem této výtky.
[319] V dané věci se soudce dopustil procesního pochybení spočívajícího v tom, že dospěl k chybnému závěru, že dané řízení bylo ze zákona přerušeno prohlášením konkursu, neboť patrně přehlédl, že tento konkurs byl prohlášen na majetek jiné osoby, než je žalovaná. Důsledkem tohoto pochybení pak byla nečinnost ve věci od 10. 12. 2014, po vydání pokynu k rozeslání chybného vyrozumění účastníků o přerušení řízení, do 26. 5. 2017, kdy kárně obviněný vydal pokyn k nařízení jednání. Byť se jedná o velmi dlouhé období, vzhledem k tomu, že se nejednalo o typickou nečinnost soudce, ale právě o důsledek zmiňovaného přehlédnutí, navíc za situace, kdy tatáž pohledávka, jež byla předmětem žaloby, byla skutečně žalobcem přihlášena v rámci zmiňovaného insolvenčního řízení s manželem žalované, dospěl kárný soud k závěru, že se nejedná o kárné provinění.
A.12. 13 C 473/2014
[320] Kárná navrhovatelka: průtah od 13. 3. 2015 do 24. 6. 2015, tj. průtah déle než 3 měsíce, od 17. 12. 2015 do 5. 5. 2016, tj. průtah 4,5 měsíce, průtah od 5. 5. 2016 do 9. 8. 2016, tj. průtah 3 měsíce, a od 15. 2. 2017 do 26. 6. 2017, tj. průtah déle než 4 měsíce.
[321] Soudce byl ve věci zcela nečinný od 13. 3. 2015, kdy dal pokyn k vypravení usnesení ze dne 12. 3. 2015, č. j. 13 C 473/2014 – 25, vyzývajícího žalobkyni k doplnění tvrzení v návaznosti na její žádost o osvobození od soudních poplatků, nejméně do 24. 6. 2015 (dle spisu a ISAS spis kanceláři soudcem předložen až dne 30. 6. 2015), kdy činí další úkony v souvislosti s žádostí žalobkyně o osvobození od soudních poplatků.
[322] Soudce byl ve věci zcela nečinný od 17. 12. 2015, kdy dal pokyn k vypravení usnesení ze dne 17. 12. 2015, č. j. 13 C 473/2014 – 63, opětovně vyzývajícího žalobkyni k doplnění tvrzení v návaznosti na její žádost o osvobození od soudních poplatků, do dne 5. 5. 2016, kdy vydává usnesení č. j. 13 C 473/2014 – 116, o částečném osvobození žalobkyně od soudních poplatků. Na žádost žalobkyně o prodloužení lhůty k doplnění tvrzení do 15. 1. 2016 doručenou dne 5. 1. 2016 není soudcem reagováno, doplnění tvrzení je doručeno dne 13. 1. 2016. Již dne 19. 2. 2016 je soudu doručeno podání žalovaného nazvané „urgence jednání“.
[323] Nečinnost následuje též od úkonu dne 5. 5. 2016 (viz výše) do 9. 8. 2016, kdy soudce dal pokyn k vyznačení doložky právní moci na usnesení č. l. 116 a k zaslání výzvy k úhradě soudního poplatku. Výše uvedené nepřiměřené prodlevy mezi jednotlivými úkony soudce vedou k tomu, že až dne 27. 9. 2016 (spis soudci po postoupení místně nepříslušným soudem prvně předložen již dne 29. 12. 2014) dává soudce pokyn k zaslání žaloby spolu s kvalifikovanou výzvou k vyjádření žalovanému. Soudce současně vykazuje neznalost spisu, když žalobu s vyjádřením nechává zaslat přímo účastníku řízení, ač je ve spise již ode dne 8. 12. 2015 (č. l. 62) založena plná moc jeho právního zástupce.
[324] Soudce dále vykazuje nečinnost v období od 15. 2. 2017, kdy dal pokyn k dotazu na stav řízení vedeného pod sp. zn. 11 C 242/2014 u Okresního soudu v Uherském Hradišti, do 26. 6. 2017, kdy dal pokyn k vyžádání rozsudku ve věci sp. zn. 11 C 242/2014 od Okresního soudu v Uherském Hradišti a současně také k odpovědi na dotaz žalovaného na stav řízení doručený dne 15. 6. 2017.
[325] Kárně obviněný: Uznává, že dne 13. 3. 2015 dal pokyn k vypravení usnesení ze dne 12. 3. 2015, kterým byla žalobkyně vyzvána k doplnění tvrzení v návaznosti na její žádost o osvobození od SOP. K tomu jí byla poskytnuta lhůta 10 dnů. Právní zástupce žalobkyně výzvu obdržel dne 13. 3. 2015, dne 16. 3. 2015 byl soudu doručen vyplněný formulář s doklady o majetkových poměrech. Následně byl dán dne 24. 6. 2015 pokyn kanceláři směřující k dalšímu zjištění majetkových poměrů potřebných k rozhodnutí o žádosti o osvobození. Kárně obviněný proto nesouhlasí s tvrzeným průtahem delším než tři měsíce. V daném případě se snažil úkon realizovat v přiměřené lhůtě, bylo třeba řádně prostudovat podklady předložené žalobkyní k osvobození od SOP. Úkon byl realizován jen několik dnů po lhůtě, která byla stanovena vedením soudu. V uvedeném období také měl v senátě 13 C v březnu až červnu 2015 ještě v průměru v každém měsíci 309 spisů nedodělků společně s postagendou a rovněž napadajícími spisy EXE. Spis se tak snažil zpracovávat v přiměřených lhůtách.
[326] S tvrzeným průtahem od 17. 12. 2015 do 5. 5. 2016 tak, jak je mu v uvedeném rozsahu vytýkán, nemůže kárně obviněný zcela souhlasit, a to s ohledem na skutečnost, že dne 17. 12. 2015 byl dán pokyn k rozeslání usnesení - doplnění údajů k žádosti o osvobození od soudních poplatků. Žalobkyně podáním ze dne 5. 1. 2016, které bylo doručeno soudu téhož dne, požádala o prodloužení lhůty k doplnění do 15. 1. 2016. Dne 13. 1. 2016 žalobkyně podání doplnila. Dne 28. 4. 2016 byl spis předán asistence Mgr. H., která následně spis vrátila s připraveným usnesením dne 6. 5. 2016, což představuje cca dva pracovní týdny. Posouzení, zda v daném případě k průtahu došlo či nikoliv, ponechává kárně obviněný na úvaze kárného senátu.
[327] S tvrzeným průtahem v období od 5. 5. 2016 do 9. 8. 2016 kárně obviněný nesouhlasí, když dne 6. 5. 2016 byl dán pokyn kanceláři k vypravení usnesení ze dne 5. 5. 2016 (částečné osvobození od SOP). Usnesení bylo doručeno zást. žalobkyně dne 10. 5. 2016, od tohoto data začala běžet patnáctidenní lhůta k případnému odvolání, jejíž běh byl ukončen dne 26. 5. 2016, kdy usnesení nabylo právní moci. Dne 2. 6. 2016 byl spis předložen soudci. Následně pak skutečně byl dne 9. 8. 2016 dán pokyn k vyznačení doložky právní moci na usnesení č. l. 116 a dále k zaslání výzvy k úhradě SOP z podané žaloby. V mezidobí však kárně obviněný čerpal dovolenou, a to v termínech od 4. 7. do 8. 7. 2016, od 18. 7. do 29. 7. 2016 a dále od 15. 8. do 26. 8. 2016. Úkony se tak snažil realizovat v přiměřených termínech.
[328] S tvrzeným průtahem v období od 15. 2. 2017 do 26. 6. 2017 kárně obviněný nesouhlasí, a to za situace, kdy dne 15. 2. 2017 byl žádán Okresní soud v Uherském Hradišti o sdělení stadia řízení v jejich věci vedené pod sp. zn. 11 C 242/2014. Dne 24. 2. 2017 soud obdržel sdělení, že spis nelze zapůjčit, neboť rozsudek ve věci byl vyhlášen dne 16. 9. 2016, není doposud v právní moci a věc bude následně ve lhůtě 14 dnů předložena odvolacímu soudu. Bylo tak možné předpokládat, že požadované rozhodnutí bude soudu předloženo s delším časovým odstupem. Ve dnech 12. 6. 2017 až 23. 6. 2017 pak kárně obviněný čerpal dovolenou. Téměř ihned po jejím ukončení byl učiněn další dotaz na Okresní soud v Uherském Hradišti ohledně stavu řízení v jejich věci sp. zn. 11 C 242/2014. Zároveň soud reagoval na dotaz ohledně stavu řízení adresovaný zdejšímu soudu ze strany žalovaného dne 15. 6. 2017, tj. v době, kdy soudce čerpal dovolenou. Bylo tedy postupováno ve snaze dodržet přiměřené lhůty.
[329] Na tvrzené pochybení před datem 6. 6. 2016 kárně obviněný nebyl upozorněn ani po provedení kontroly, jejímž výstupem byla výtka ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 39 Spr 383/2016.
[330] NSS: Z kopie spisu vyplývá, že se jednalo o žalobu na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 1 686 475 Kč. Pokynem ze dne 13. 3. 2015 nechal kárně obviněný rozeslat usnesení ze dne 12. 3. 2015, č. j. 13 C 473/2014 – 25, s žádostí o doplnění tvrzení ve vztahu k žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků. Požadovaný přípis byl soudu doručen dne 16. 3. 2015 a soudci byl předán dne 17. 3. 2015. Ve dnech 8. 4. a 9. 4. 2015 se spis nacházel na nahlížení a následně byl u soudce dle zápisu ve spise i záznamu o jeho pohybu až do 30. 6. 2015, kdy byl kanceláři předán pokyn ze dne 24. 6. 2015 s výzvou k doplnění údajů žádosti pro přiznání osvobození od soudních poplatků.
[331] Následují další úkony soudce ve věci a dne 21. 12. 2015 předává kanceláři usnesení s žádostí o další doplnění informací k žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků ze dne 17. 12. 2015, č. j. 13 C 473/2014 - 63. Dne 5. 1. 2016 byla soudu doručena žádost o prodloužení lhůty k poskytnutí informací nejlépe do 15. 1. 2016, na což nebylo reagováno. Dle záznamu o pohybu spisu se do 14. 1. 2016 spis nacházel na lhůtě. Dne 13. 1. 2016 bylo soudu doručeno podání s doplněním požadovaných informací, jež je zažurnalizováno na č. l. 69 – 112 (cca 43 stran). Hned za tímto podáním se nalézá „urgence jednání“ ze strany žalovaného ze dne 19. 2. 2016. Dle záznamu o pohybu spisu jej má soudce u sebe od 14. 1. 2016 do 28. 4. 2016, kdy je předán asistentce soudce Mgr. H. Usnesení o částečném osvobození od soudních poplatků ze dne 5. 5. 2016, č. j. 13 C 473/2014 – 116, je kanceláři předáno dne 6. 5. 2016.
[332] Uvedené usnesení bylo zástupci žalobkyně doručeno dne 10. 5. 2016. Dle pokynu měl být spis na lhůtě 15 dní od doručení, ovšem kárně obviněnému byl předán až dne 2. 6. 2016. Pokyn k vyznačení právní moci usnesení a k zaslání usnesení k uhrazení poměrné části soudního poplatku ze dne 9. 8. 2016 byl kanceláři předán dne 10. 8. 2016.
[333] Následně soudce činil další úkony v řízení. Dne 15. 2. 2017 proběhlo jednání, na němž soud ověřil existenci řízení vedeného u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 11 C 242/2014, jehož výsledek může mít vliv na projednávanou věc. Jednání bylo odročeno na neurčito za účelem seznámení se s rozhodnutím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Dne 16. 2. 2017 předává soudce kanceláři pokyn ke zjištění stavu řízení u Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 15. 2. 2017. Dne 24. 2. 2017 byl soud informován, že rozsudek OS Uherské Hradiště ze dne 16. 9. 2016, č. j. 11 C 242/2014 – 131, dosud není v právní moci a žalobkyně v dané věci podala odvolání. Věc bude během 14 dní předložena odvolacímu soudu. Spis byl předložen soudci dne 9. 3. 2017 a ve dnech 12. 4. 2017 a 13. 4. 2017 do něj bylo nahlíženo. Ve spise následují další listiny zaslané účastníky. Dne 15. 6. 2017 byl soudu doručen dotaz na stav řízení ze strany žalovaného. Spis byl u soudce až do 27. 6. 2017, kdy kanceláři předal pokyn ze dne 26. 6. 2017 s žádostí o zaslání rozsudku ve věci vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti. Řízení ve věci nebylo k datu vyžádání spisů kárným senátem pravomocně skončeno. Mezi posledními listinami založenými v kopii spisu je odvolání proti rozsudku kárně obviněného ze dne 6. 11. 2017, č. j. 13 C 473/2014 – 225.
[334] Dle Přehledu stavu vytýkaných věcí ke dni ústního jednání bylo toto odvolání předloženo Městskému soudu v Praze dne 18. 6. 2018.
[335] Hodnocení: Pokud jde o námitku udělení výtky za daná období, je třeba konstatovat, že ani postup kárně obviněného ve věci sp. zn. 13 C 473/2014 nebyl předmětem této výtky, nicméně první vytýkaná nečinnost měla trvat od 13. 3. 2015 do 24. 6. 2015, přičemž kontrola senátu kárně obviněného předcházející zmiňované výtce byla provedena v dubnu 2016. Z tohoto důvodu ani v tomto případě nezbylo kárnému soudu než ve vztahu k tomuto vytýkanému skutku kárné řízení pro opožděnost kárného návrhu (marné uplynutí subjektivní šestiměsíční lhůty) dle § 14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb. zastavit.
[336] Druhou vytýkanou nečinnost lze datovat až od 14. 1. 2016, kdy byl spis předán soudci s doplněním požadovaných informací od žalobkyně, do 28. 4. 2016, kdy byl spis předán asistentce Mgr. H. k vypracování usnesení o osvobození od soudních poplatků (tedy zhruba 3 a půl měsíce).
[337] Pokud jde o třetí tvrzenou nečinnost kárně obviněného, lze přihlédnout k nečinnosti od předání spisu soudci dne 2. 6. 2016 do vydání dalšího pokynu dne 9. 8. 2016 (cca 2 měsíce). Zde je však nutné zohlednit také dovolenou, kterou si kárně obviněný vybíral od 2. do 10. 7. 2016, od 16. do 31. 7. 2016 (včetně víkendů a státních svátků), tedy 13 pracovních dní.
[338] Poslední vytýkané období nelze soudci vůbec klást za vinu, neboť je zřejmé, že čekal na pravomocné skončení souvisejícího řízení u Okresního soudu v Uherském Hradišti a vzhledem k informacím, které od tohoto soudu koncem února 2017 obdržel (spis by teprve předložen odvolacímu soudu), by bylo zbytečné dotazovat se na stav daného řízení dříve než v červnu 2017.
[339] Ze dvou shledaných období nečinnosti pouze jedna mírně přesahuje obecně tolerovanou prodlevu 3 měsíců a i vzhledem k tomu, že věc následně byla alespoň nepravomocně skončena, obě období ani ve své kumulaci nedosahují intenzity kárného provinění.
A.13. 54 EXE 3062/2010
[340] Kárná navrhovatelka: ve věci se kumulují průtahy: od 10. 9. 2015 do 11. 8. 2016, tj. průtah 11 měsíců, od 19. 2. 2016 do 24. 5. 2017, tj. průtah déle než 15 měsíců, od 9. 7. 2015 do 8. 8. 2017, tj. průtah téměř 25 měsíců.
[341] Převážnou část úkonů v rozhodném období činili ve věci asistenti soudce, přičemž z jejich práce se spisem je zřejmá naprostá absence vedení a dohledu soudce. Soudce učinil v uvedeném období od 9. 9. 2015 do 8. 8. 2017 pouze 4 úkony ve věci – 1. dne 27. 10. 2015 (pokyn k zaslání odvolání oprávněných do usnesení ze dne 15. 7. 2015, č. j. 54 EXE 3062/2010 – 131, protistraně), 2. dne 30. 12. 2015 (předkládací zpráva k odvolání do usnesení ze dne 15. 7. 2015, č. j. 54 EXE 3062/2010 - 131 o povolení odkladu exekuce) 3. dne 24. 5. 2017 (pokyn k rozeslání usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2016, č. j. 19 Co 3/2016 – 170, a přípis povinnému) a 4. dne 8. 8. 2017 (nařízení ústního jednání k návrhu povinného na zastavení exekuce). Soudce měl dle ISAS spis u sebe v období, za něž jsou vytýkány průtahy, od 27. 7. 2015 do 29. 10. 2015, od 30. 10. 2015 do 4. 1. 2016, od 8. 2. 2017 do 15. 2. 2017, od 22. 2. 2017 do 10. 4. 2017, od 11. 4. 2017 do 25. 5. 2017, od 12. 6. 2017 do 3. 8. 2017 a dne 7. 8. 2017. Za uvedené období učinil pouze 4 úkony, viz výše.
[342] První průtah od 10. 9. 2015 do 11. 8. 2016 spočíval v absolutní nečinnosti soudce ve vztahu k návrhu oprávněných na rozšíření exekuce dle podání doručeného soudu dne 9. 9. 2015. Dalšímu trvání průtahů zabránili sami oprávnění, kteří podáním doručeným soudu dne 11. 8. 2016 (č. l. 206) vzali svůj návrh na rozšíření exekuce zpět s tím, že tento nárok již uplatnili samostatně. Na délce průtahů se mohla podílet skutečnost, že kancelář po doručení návrhu na rozšíření exekuce netrvala na předložení spisu soudcem, který měl spis v době doručení uvedeného podání u sebe. Návrh tak nebyl po doručení řádně zažurnalizován do spisu. Soudci bylo podání po doručení předáno dle sdělení vedoucí kanceláře H. K., do spisu však zažurnalizováno po dobu trvání průtahů nebylo. Až do upozornění místopředsedkyní soudu bylo podání ze dne 9. 9. 2015 volně mezi opisy. Podání bylo doručeno do datové schránky, bylo zjistitelné též náhledem do ISAS.
[343] Druhý průtah od 19. 2. 2016 do 24. 5. 2017 spočíval v nepřiměřené lhůtě pro zaslání usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2016, č. j. 19 Co 3/2016 - 170, kterým bylo k odvolání oprávněných zrušeno usnesení ze dne 15. 7. 2015, č. j. 54 EXE 3062/2010 - 131 (původně č. l. 120), o povolení odkladu exekuce. Dne 18. 2. 2016 byl spis Městským soudem v Praze vrácen s rozhodnutím o odvolání do usnesení na čl. 131. Až dne 30. 1. 2017, v návaznosti na žádost oprávněných doručenou soudu dne 25. 11. 2016 (č. l. 210), byl asistentem soudce dán pokyn k zaslání usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2016, č. l. 170, avšak toliko straně oprávněné. V podání doručeném soudu dne 5. 5. 2017 žádá soudní exekutor o zaslání usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2016, č. l. 170. Dne 10. 5. 2017 je doručena žádost oprávněných o řádné doručení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2016, č. l. 170 všem účastníkům řízení. Až dne 24. 5. 2017 reaguje soudce na doručená podání pokynem k řádnému rozeslání výše uvedeného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2016.
[344] Třetí průtah od 9. 7. 2015 do 8. 8. 2017 způsobil soudce ve věci rozhodnutí o návrhu povinného na zastavení exekuce doručeném již dne 8. 7. 2015 exekutorem. Exekutor v předkládací zprávě nazvané „Předložení věci k rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce“ (č. l. 133), doručené soudu dne 8. 7. 2015 spolu se spisovým přehledem a elektronickým spisem, informoval soud, že o návrhu na odklad exekuce do doby rozhodnutí o návrzích povinného na zastavení exekuce již rozhodl. Soudce se s věcí dostatečně neseznámil a namísto o zastavení exekuce rozhodl usnesením ze dne 15. 7. 2015, č. j. 54 EXE 3062/2010 - 131 (původně č. l. 120), o odkladu exekuce. Po zrušení usnesení o povolení odkladu exekuce k odvolání povinného Městským soudem v Praze (blíže viz druhý průtah), učinil soudce první úkon směřující k rozhodnutí o zastavení exekuce až dne 8. 8. 2017, kdy nařídil ústní jednání na 11. 10. 2017. Úkonu soudce předcházel návrh oprávněných na určení lhůty k provedení procesního úkonu doručený soudu dne 3. 8. 2017 (č. l. 276) a urgence nařízení jednání od právního zástupce povinného doručená dne 26. 5. 2017 (č. l. 258). Úkon soudce ze dne 24. 5. 2017 spočívající v přípisu povinnému, zda trvá na návrhu na zastavení exekuce za situace, kdy exekutor vydal oznámení o skončení exekuce ze dne 7. 10. 2015, č. j. 114 EX 519/10 - 091, nelze považovat za úkon směřující k rozhodnutí o návrhu povinného na zastavení exekuce. Uvedený přípis toliko dokládá nedbalou práci soudce se spisem, neboť oznámení o skončení exekuce, které uvádí soudce ve svém dotazu, se vztahuje ke zcela jinému exekučnímu řízení.
[345] Zaviněné vleklé vícečetné průtahy jsou způsobeny nesystematickou prací soudce se spisem, neznalostí spisu soudcem, nedostatečným odborným vedením asistentů soudcem, jakož i absentující kontrolou práce asistentů soudcem. Dalšímu trvání průtahů zabránili v dané věci ve všech třech výše zmíněných případech svou iniciativou sami účastníci řízení. Průtahy byly zjištěny ze stížnosti oprávněných doručené soudu dne 3. 8. 2017. Stížnost byla shledána důvodnou.
[346] V průběhu jednání kárně obviněná soudu sdělila aktuální stav věci, kdy Městský soud v Praze zrušil rozhodnutím č. j. 19 Co 3/2016 - 170 rozhodnutí kárně obviněného s tím, že velmi pregnantně sdělil, co s tímto spisem má JUDr. K. dělat. Dne 31. 5. 2018 došla do spisu námitka podjatosti, neboť ač místopředsedkyně Mgr. M. JUDr. K. upozorňovala na problematické doručování v dané věci, v nedůslednosti i nadále pokračoval a advokát matky, která zastupuje své nezletilé děti ve vymáhání výživného, se o jednom z úkonů dozvěděl pouze z aplikace „Infosoud“, což sděluje ve své námitce podjatosti, a má za to, že již není možné, že by to pramenilo pouze z nepozornosti. Soustavně mu není doručováno, je mu doručováno na úplně jinou adresu, anebo matce na adresu trvalého bydliště, i když sdělila doručovací adresu. Tuto námitku podjatosti ze dne 31. 5. 2018 kárná navrhovatelka předložila soudu během jednání a tato listina byla provedena k důkazu.
[347] K této věci kárná navrhovatelka předložila rovněž stížnost ze dne 1. 8. 2017 vedenou pod sp. zn. 39 St 28/2017 na průtahy v tomto řízení, jež byla společně s příslušným správním spisem rovněž provedena k důkazu. V této stížnosti, jež byla obvodnímu soudu doručena dne 3. 8. 2017, namítají oprávnění v exekučním řízení opakované nedůvodné průtahy ve věci a pochybnosti o řádném vedení spisu. V odpovědi místopředsedkyně soudu byla většina výtek shledána důvodnými. Dále bylo stěžovatelům sděleno, že soudce byl upozorněn na důležitost věci a vyzván ke zjednání nápravy obratem. Spis pak dle tohoto přípisu měl být dále pravidelně sledován, aby se tato nežádoucí situace neopakovala.
[348] Kárně obviněný: S tvrzenými průtahy kárně obviněný nesouhlasí. Ze strany soudce byly realizovány úkony ve snaze o jejich provedení ve lhůtách přiměřených i s ohledem na nastavení provedení úkonů vedením soudu, a to tak, jak byl spis kárně obviněnému předkládán. V daném případě je mu vytýkáno, že byly z jeho strany realizovány pouze čtyři úkony. To je sice skutečností, avšak posouzení, zda se jedná o průtah, ponechává na úvaze kárného senátu.
[349] Průtah vytýkaný za období od 10. 9. 2015 do 11. 8. 2016 se vztahuje k návrhu oprávněných doručenému dne 9. 9. 2015, který byl následně vzat zpět podáním na č. l. 206. V tomto případě došlo skutečně k přehlédnutí tohoto podání. Ve spise se nachází řada podání, která jsou poměrně nepřehledná, a je poměrně obtížné se v nich orientovat. Z jakého důvodu nebylo pracováno s návrhem doručeným dne 9. 9. 2015, nedokáže kárně obviněný dle svého vyjádření odpovědět. Je však velice obtížné v takto složité věci EXE do důsledku provádět kontrolu spisu, byť přes aplikaci ISAS. Takto by musel být kontrolován každý spis, za stavu, kdy ročně napadne přes 10 000 věcí.
[350] S tvrzeným průtahem v období od 19. 2. 2016 do 24. 5. 2017 nesouhlasí. Posouzení, zda k tomuto průtahu došlo, či nikoliv a zda za něj odpovídá, ponechává na úvaze kárného senátu. Je pravdou, že usnesení Městského soudu v Praze na č. l. 170 bylo doručeno zdejšímu soudu dne 18. 2. 2016 a rozesláno účastníkům skutečně až na základě pokynu soudce ze dne 24. 5. 2017. Spis však byl předložen dne 18. 2. 2016 asistentu soudce, nikoliv soudci, a to JUDr. S. Následně byl spis vyřizován průběžně asistenty, tj. v období od 18. 2. 2016, a to až do 8. 2. 2017, kdy byl předložen soudci. Asistentům byl dle evidence ISAS předložen dne 8. 4. 2016 (B.), dne 6. 6. 2016 (B.), dne 22. 6. 2016 (B.), dne 23. 6. 2016 (B.), dne 14. 7. 2016 (B.), dne 11. 8. 2016 (B.), dne 28. 11. 2016 (B.), dne 2. 1. 2017 (B.). Asistenti pak dle evidence ISAS realizovali jednotlivé úkony. Skutečnost, že usnesení Městského soudu v Praze na č. l. 170 nebylo doručeno účastníkům, pak mohl kárně obviněný dle svého mínění zjistit až při předložení spisu, tj. po datu 8. 2. 2017. Je pravdou, že tuto skutečnost zjistil následně až na základě žádosti účastníků, která byla soudu doručena dne 10. 5. 2017. Na to pak reagoval dne 24. 5. 2017, tedy po uplynutí 9 pracovních dnů, kdy dal pokyn k rozeslání usnesení.