{"html": "<div class=\"doc\"><p>Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku ve vazební věci (5 pracovních dnů) uplynula dne 9. 5. 2016, na základě opakovaného prodlužování lhůt k  vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho vypravení předán kanceláři až dne 30. 4. 2018, přičemž, vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy více než rok a 9 a půl měsíce (tj. více než 21 a půl měsíce) po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.</p><p>4) 13 T 201/2008</p><p>Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 30. 5. 2016 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven.</p><p>NSS: Obžaloba ve věci 7 obviněných byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 22. 12. 2008. Rozsudek ze dne 17. 12. 2012 (pokyn k jeho vypravení předán kanceláři dne 10. 6. 2013) byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 5. 2. 2014 částečně zrušen (ohledně 4 obžalovaných) a věc byla v rozsahu zrušení vrácena okresním soudu. Spis byl okresnímu soudu doručen dne 3. 3. 2014.</p><p>Na hlavním líčení dne 30. 5. 2016, k němuž byl jeden z obžalovaných předveden z vazby, kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž, byl jeden obžalovaný uznán vinným ze zločinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku, spáchaného formou spolupachatelství, přečinu poškozování cizí věci dle § 228 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaného formou spolupachatelství, přečinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 trestního zákoníku, a přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku dílem dokonaného, dílem nedokonaného ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaného formou spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku. Další obžalovaný byl uznán vinným ze zločinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. c) trestního zákoníku, spáchaného formou spolupachatelství, přečinu poškozování cizí věci dle § 228 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaného formou spolupachatelství, a z přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku dílem dokonaného, dílem nedokonaného ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaného formou spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku. Další obžalovaný byl shledán vinným z trestného činu krádeže dle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákon“), spáchaného formou spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákona a z trestného činu podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a), odst. 2 trestního zákona, ve znění zákona č. 253/2006 Sb., spáchaného dílem samostatně, dílem formou spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákona. Poslední z obžalovaných byl shledán vinným z trestného činu podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a), odst. 2 trestního zákona, ve znění zákona č. 253/2006 Sb., spáchaného formou spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákona.</p><p>Za to byl jednomu z obžalovaných uložen úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 5 let a trest propadnutí věci. Dalšímu obžalovanému byl uložen souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 4 let a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 3 let. Dalšímu obžalovanému byl uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 18 měsíců a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 12 měsíců. Poslednímu z obžalovaných byl uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 22 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 30 měsíců a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 30 měsíců.</p><p>Na témže hlavním líčení byl vazebně stíhaný obžalovaný propuštěn z vazby na svobodu.</p><p>Z kopie spisu dále vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vyhověla Mgr. H. K., předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti, jednou podpis připojil v jejím zastoupení patrně jeden z místopředsedů soudu, jednou žádosti vyhověl přímo místopředseda Okresního soudu v Uherském Hradišti.</p><p>- První žádost byla podána dne 13. 6. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 11. 7. 2016.</p><p>- Druhá žádost byla podána dne 13. 7. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 8. 8. 2016.</p><p>- Třetí žádost byla podána dne 8. 8. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 5. 9. 2016.</p><p>- Čtvrtá žádost byla podána dne 5. 9. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 3. 10. 2016.</p><p>- Pátá žádost byla podána dne 3. 10. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 1. 11. 2016.</p><p>- Šestá žádost byla podána dne 14. 11. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 30. 11. 2016.</p><p>- Sedmá žádost byla podána dne 30. 11. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 6. 12. 2016.</p><p>- Osmá „mimořádná“ žádost byla podána dne 7. 12. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 12. 12. 2016.</p><p>- Devátá žádost byla podána dne 12. 12. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 30. 12. 2016.</p><p>- Desátá „zcela mimořádná“ žádost byla podána dne 30. 12. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 9. 1. 2017.</p><p>- Jedenáctá „zcela mimořádná“ žádost byla podána dne 11. 1. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 6. 2. 2017.</p><p>- Dvanáctá žádost byla podána dne 6. 2. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 6. 3. 2017.</p><p>- Třináctá žádost byla podána dne 6. 3. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 3. 4. 2017.</p><p>- Čtrnáctá žádost byla podána dne 3. 4. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 4. 5. 2017.</p><p>- Patnáctá žádost byla podána dne 2. 5. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 2. 6. 2017.</p><p>- Šestnáctá žádost byla podána dne 2. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 30. 6. 2017.</p><p>- Sedmnáctá žádost byla podána dne 30. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 1. 8. 2017.</p><p>- Osmnáctá žádost byla podána dne 24. 7. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 29. 8. 2017.</p><p>- Devatenáctá žádost byla podána dne 29. 8. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 26. 9. 2017.</p><p>- Dvacátá „mimořádná“ žádost byla podána dne 26. 9. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 25. 10. 2017.</p><p>- Dvacátá první žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 23. 11. 2017.</p><p>- Dvacátá druhá žádost byla podána dne 23. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 21. 12. 2017.</p><p>- Dvacátá třetí žádost byla podána dne 21. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 23. 1. 2018.</p><p>- Dvacátá čtvrtá žádost byla podána dne 23. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 20. 2. 2018.</p><p>- Dvacátá pátá žádost byla podána dne 20. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 20. 3. 2018.</p><p>- Dvacátá šestá žádost byla podána dne 19. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 23. 4. 2018.</p><p>- Dvacátá sedmá žádost byla podána dne 20. 4. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 30. 4. 2018.</p><p>- Dvacátá osmá žádost byla podána dne 30. 4. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 11. 5. 2018.</p><p>- Dvacátá devátá žádost byla podána dne 11. 5. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 14. 5. 2018, z důvodu nepřítomnosti zapisovatelky předsedy senátu.</p><p>Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z  důvodů spočívajících v nutnosti vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu nebo přerozdělení věcí ze senátu 2 T, dále v písemném vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků a usnesení včetně vazebních (jednotlivé věci většinou specifikuje), přednostním vyřizování porozsudkové agendy, nařizování veřejných zasedání, konání vazebních zasedání a konání hlavních líčení mimo jednací dny, účasti na celodenním neodkladném a neopakovatelném úkonu, ve výkonu dosažitelnosti, výkonu předběžného opatření, zdravotní indispozici předsedy senátu a ošetřování člena rodiny, změně rozvrhu práce. Dále žádal o prodloužení lhůty také z důvodu nápadu senátní věci o počtu 1805 stran, konání zkrácených přípravných řízení, nemoci asistenta soudce, návštěvy lékaře předsedou senátu, řádné dovolené asistenta soudce, zapisovatelky předsedy senátu nebo předsedy senátu samotného, nemoci soudní tajemnice, nefunkčnosti systému ISAS, účasti na školení. Dále měly důvody k prodloužení lhůty spočívat také v existenci více jednacích dní v týdnu a s tím spojeného vyššího počtu usnesení z nich, v existenci státních svátků, v ukončení pracovního poměru asistenta soudce a zaškolení nové VSÚ předsedy senátu či rekonstrukci kanceláře předsedy senátu s nutností vystěhování prostor.</p><p>Vyhotovený rozsudek o 25 stranách byl předán kanceláři dne 14. 5. 2018, k jeho vypravení došlo téhož dne. Za vyhotovením rozsudku se nachází již zmiňované usnesení ze dne 30. 5. 2016 o propuštění vazebně stíhaného obžalovaného z vazby a jejím nahrazení dohledem probačního úředníka, 9 žádostí státního zástupce o podání zprávy, kdy je možno očekávat doručení písemného vyhotovení rozsudku, žádost obhájce jednoho z obžalovaných ze dne 26. 1. 2018 a žádosti jiných soudů o vrácení zapůjčených spisů. Jednalo se o 4 žádosti Okresního soudu v Litoměřicích, 5 žádostí Okresního soudu v Teplicích, 3 žádosti Okresního soudu ve Zlíně se zdůrazněním, že očekávají alespoň nějakou reakci, 2 žádosti Okresního soudu v České Lípě a 3 žádosti Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, z toho dvě telefonické. Dne 17. 5. 2018 bylo proti rozsudku podáno odvolání. Odvolání dalších obžalovaných následovala dne 24. 5. 2018 a 4. 7. 2018.</p><p>Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 13. 6. 2016, na základě opakovaného prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho vypravení předán kanceláři až dne 14. 5. 2018, přičemž, vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy 1 rok a 8 a půl měsíce (tj. 20 a půl měsíce) po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.</p><p>5) 13 T 44/2014</p><p>Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 30. 6. 2016 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven. Zároveň na jiném místě kárného návrhu kárný navrhovatel uvádí, že rozsudek byl vyhotoven až dne 3. 4. 2018. Tento stav byl zjištěn dne 17. 5. 2018.</p><p>NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 27. 2. 2014. Na hlavním líčení dne 30. 6. 2016 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným ze zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku a byl za to odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 3 let s podmíněným odkladem na zkušební dobu 3 let. Zároveň mu byla dle § 228 odst. 1 trestního řádu uložena povinnost zaplatit poškozené náhradu škody ve výši 787 127 Kč.</p><p>Z kopie spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K., předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti.</p><p>- První žádost byla podána dne 13. 7. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 15. 8. 2016.</p><p>- Druhá žádost byla podána dne 15. 8. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 12. 9. 2016.</p><p>- Třetí žádost byla podána dne 12. 9. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 10. 10. 2016.</p><p>- Čtvrtá žádost byla podána dne 10. 10. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 8. 11. 2016.</p><p>- Pátá žádost byla podána dne 14. 11. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 7. 12. 2016.</p><p>- Šestá „mimořádná“ žádost byla podána dne 7. 12. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 5. 1. 2017.</p><p>- Sedmá „zcela mimořádná“ žádost byla podána dne 11. 1. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 2. 2. 2017.</p><p>- Osmá žádost byla podána dne 2. 2. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 2. 3. 2017.</p><p>- Devátá žádost byla podána dne 2. 3. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 30. 3. 2017.</p><p>- Desátá žádost byla podána dne 30. 3. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 2. 5. 2017.</p><p>- Jedenáctá žádost byla podána dne 2. 5. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 31. 5. 2017.</p><p>- Dvanáctá žádost byla podána dne 31. 5. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 28. 6. 2017.</p><p>- Třináctá žádost byla podána dne 28. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 28. 7. 2017.</p><p>- Čtrnáctá žádost byla podána dne 27. 7. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 25. 8. 2017.</p><p>- Patnáctá žádost byla podána dne 25. 8. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 22. 9. 2017.</p><p>- Šestnáctá „mimořádná“ žádost byla podána dne 22. 9. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 23. 10. 2017.</p><p>- Sedmnáctá žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 21. 11. 2017.</p><p>- Osmnáctá žádost byla podána dne 21. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 19. 12. 2017.</p><p>- Devatenáctá žádost byla podána dne 19. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 19. 1. 2018.</p><p>- Dvacátá žádost byla podána dne 19. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 16. 2. 2018.</p><p>- Dvacátá první žádost byla podána dne 16. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 16. 3. 2018.</p><p>- Dvacátá druhá žádost byla podána dne 16. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 17. 4. 2018.</p><p>Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících v nutnosti vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu nebo přerozdělení věcí ze senátu 2 T či dlouhodobé stáži jednoho ze soudců na krajském soudě. Dále mělo dojít k prodloužení lhůty též z důvodu písemného vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků a usnesení, včetně vazebních (jednotlivé věci většinou specifikuje), přednostního vyřizování porozsudkové agendy, nařizování veřejných zasedání, konání vazebních zasedání, výkonu dosažitelnosti, účasti na celodenním neodkladném a neopakovatelném úkonu, výkonu předběžného opatření, návštěvy lékaře, zdravotní indispozice předsedy senátu a ošetřování člena rodiny, změny rozvrhu práce, nápadu senátní věci o počtu 1805 stran, konání zkrácených přípravných řízení. Důvody však měly spočívat také v nemoci asistenta soudce, řádné dovolené asistenta soudce, zapisovatelky předsedy senátu nebo předsedy senátu samotného, nemoci soudní tajemnice, nefunkčnosti systému ISAS, dále v existenci více jednacích dní v týdnu a s tím spojeného vyššího počtu usnesení z nich, v existenci státních svátků, v účasti na školení, ukončení pracovního poměru asistenta soudce a zaškolení nové VSÚ předsedy senátu či v rekonstrukci kanceláře předsedy senátu s nutností vystěhování prostor.</p><p>Vyhotovený rozsudek o necelých 11 stranách byl předán kanceláři dne 4. 4. 2018, k jeho vypravení došlo téhož dne. Za vyhotovením rozsudku jsou založeny dvě žádosti státního zástupce o sdělení, kdy lze očekávat doručení rozsudku. Dále také písemná žádost zástupce poškozené ze dne 8. 6. 2017, po roce od vyhlášení, neboť se mu informaci nedařilo získat telefonicky. Dle tohoto přípisu dal soud obžalovanému dostatečný prostor k tomu, aby veškeré pokusy poškozené o vymožení částky byly bezvýznamnými, neboť v průběhu této doby se obžalovaný stal zcela nemajetným. Dne 15. 3. 2018 zástupce poškozené žádal předsedkyni soudu o sdělení, proč po 21 měsících nebylo postupováno dle § 129 odst. 4 trestního řádu a nebyl vyhotoven rozsudek. Dne 20. 4. 2018 bylo soudu doručeno odvolání obžalovaného.</p><p>Datum, kdy byl dle kárného navrhovatele zjištěn stav popsaný výše, nelze z kopie spisu potvrdit, nicméně z ní vyplývá, že daný spis byl s odvoláním obžalovaného odeslán odvolacímu soudu dne 27. 4. 2018.</p><p>Závěry NSS: Přestože je překročení zákonné lhůty pro vyhotovení rozhodnutí vytýkáno na dvou místech kárného návrhu, je třeba ho i v tomto případě chápat jako jediný skutek. Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 18. 7. 2016, na základě opakovaného prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho vypravení předán kanceláři až dne 4. 4. 2018, nicméně, vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného, je třeba vycházet z toho, že kárně obviněný rozsudek vyhotovil dne 3. 4. 2018, tedy rok a 8 a půl měsíce (tj. 20 a půl měsíce) po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.</p><p>6) 13 T 27/2015</p><p>Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 31. 10. 2016 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven.</p><p>NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 11. 2. 2015. Na hlavním líčení dne 31. 10. 2016 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným z přečinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1 trestního zákoníku a přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), písm. d) trestního zákoníku, za což mu byl udělen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání tří let a byla mu uložena povinnost zaplatit náhradu škody poškozené.</p><p>Z kopie spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K., předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti.</p><p>- První žádost byla podána dne 14. 11. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 13. 12. 2016.</p><p>- Druhá žádost byla podána dne 13. 12. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 11. 1. 2017.</p><p>- Třetí „zcela mimořádná“ žádost byla podána dne 11. 1. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 8. 2. 2017.</p><p>- Čtvrtá žádost byla podána dne 6. 2. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 8. 3. 2017.</p><p>- Pátá žádost byla podána dne 8. 3. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 5. 4. 2017.</p><p>- Šestá žádost byla podána dne 5. 4. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 9. 5. 2017.</p><p>- Sedmá žádost byla podána dne 2. 5. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 6. 6. 2017.</p><p>- Osmá žádost byla podána dne 5. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 4. 7. 2017.</p><p>- Devátá žádost byla podána dne 4. 7. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 3. 8.  2017.</p><p>- Desátá žádost byla podána dne 27. 7. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 31. 8. 2017.</p><p>- Jedenáctá žádost byla podána dne 31. 8. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 29. 9. 2017.</p><p>- Dvanáctá „mimořádná“ žádost byla podána dne 27. 9. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 27. 10. 2017.</p><p>- Třináctá žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 27. 11. 2017.</p><p>- Čtrnáctá žádost byla podána dne 27. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 27. 12. 2017.</p><p>- Patnáctá žádost byla podána dne 21. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 25. 1. 2018.</p><p>- Šestnáctá žádost byla podána dne 25. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 22. 2. 2018.</p><p>- Sedmnáctá žádost byla podána dne 22. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 22. 3. 2018.</p><p>Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z  důvodů spočívajících v nutnosti vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu nebo dlouhodobé stáži jednoho ze soudců na krajském soudě. Dále mělo dojít k prodloužení lhůty též z důvodu písemného vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků a usnesení, včetně vazebních (jednotlivé věci většinou specifikuje), přednostního vyřizování porozsudkové agendy, nařizování veřejných zasedání, konání vazebních zasedání, výkonu dosažitelnosti, účasti na celodenním neodkladném a neopakovatelném úkonu, výkonu předběžného opatření, zdravotní indispozice předsedy senátu a ošetřování člena rodiny, změny rozvrhu práce, nápadu senátní věci o počtu 1805 stran, konání zkrácených přípravných řízení. Důvody však měly spočívat také v řádné dovolené asistenta soudce, zapisovatelky předsedy senátu nebo předsedy senátu samotného, nemoci soudní tajemnice, dále v existenci více jednacích dní v týdnu a s tím spojeného vyššího počtu usnesení z nich, existenci státních svátků, ukončení pracovního poměru asistenta soudce a zaškolení nové VSÚ předsedy senátu či v rekonstrukci kanceláře předsedy senátu s nutností vystěhování prostor.</p><p>Vyhotovený rozsudek o 12 stranách byl předán kanceláři dne 21. 3. 2018 a vypraven byl téhož dne. Za vyhotovením rozsudku jsou založeny 4 žádosti státního zástupce o sdělení, kdy lze očekávat doručení rozsudku. Dne 14. 6. 2017 bylo soudem vydáno opatření o zrušení ustanovení obhájkyně obžalovanému (obžalovaný byl dne 10. 2. 2017 propuštěn z VTOS), která jej dále zastupovala na základě plné moci. Proti rozsudku podal obžalovaný dne 26. 3. 2018 odvolání.</p><p>Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 14. 11. 2016, na základě opakovaného prodlužování lhůt k  vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho vypravení předán kanceláři až dne 21. 3. 2018, přičemž, vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy 1 rok a 3 a půl měsíce (tj. 15 a půl měsíce) po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.</p><p>7) 13 T 174/2016</p><p>Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 30. 1. 2017 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven.</p><p>NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 21. 5. 2016. Na hlavním líčení dne 30. 1. 2017 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným z přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku, za což mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 30 měsíců a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 5 let.</p><p>Z kopie spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K., předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti, v dvou případech podpis připojil v jejím zastoupení patrně jeden z místopředsedů soudu.</p><p>- První žádost byla podána dne 13. 2. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 13. 3. 2017.</p><p>- Druhá žádost byla podána dne 10. 3. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 10. 4. 2017.</p><p>- Třetí žádost byla podána dne 5. 4. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 12. 5. 2017.</p><p>- Čtvrtá žádost byla podána dne 12. 5. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 9. 6. 2017.</p><p>- Pátá žádost byla podána dne 9. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 16. 6. 2017.</p><p>- Šestá žádost byla podána dne 16. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 21. 6. 2017.</p><p>- Sedmá žádost byla podána dne 21. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 28. 6. 2017.</p><p>- Osmá žádost byla podána dne 28. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 28. 7. 2017.</p><p>- Devátá žádost byla podána dne 27. 7. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 25. 8.  2017.</p><p>- Desátá žádost byla podána dne 25. 8. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 22. 9. 2017.</p><p>- Jedenáctá „mimořádná“ žádost byla podána dne 22. 9. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 23. 10. 2017.</p><p>- Dvanáctá žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 21. 11. 2017.</p><p>- Třináctá žádost byla podána dne 21. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 19. 12. 2017.</p><p>- Čtrnáctá žádost byla podána dne 19. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 19. 1. 2018.</p><p>- Patnáctá žádost byla podána dne 19. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 16. 2. 2018.</p><p>- Šestnáctá žádost byla podána dne 16. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 16. 3. 2018.</p><p>- Sedmnáctá žádost byla podána dne 16. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 17. 4. 2018.</p><p>- Osmnáctá žádost byla podána dne 17. 4. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 30. 4. 2018.</p><p>Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících v nutnosti vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu z důvodu dlouhodobé stáže jednoho ze soudců na krajském soudě. Dále též z důvodu písemného vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků a usnesení, včetně vazebních (jednotlivé věci většinou specifikuje), konání vazebních zasedání, výkonu dosažitelnosti, účasti na celodenním neodkladném a neopakovatelném úkonu, výkonu předběžného opatření, zdravotní indispozice předsedy senátu a ošetřování člena rodiny, změny rozvrhu práce, nápadu senátní věci o počtu 1805 stran, konání zkrácených přípravných řízení, zástupu za Mgr. H. K., včetně dořešení přípravného řízení. Důvody však měly spočívat také v řádné dovolené zapisovatelky předsedy senátu nebo předsedy senátu, nemoci soudní tajemnice nebo vedoucí trestní kanceláře, dále v existenci více jednacích dní v týdnu, existenci státních svátků, rekonstrukci kanceláře předsedy senátu s nutností vystěhování prostor.</p><p>Vyhotovený rozsudek o necelých 7 stranách byl předán kanceláři dne 18. 4. 2018 a vypraven téhož dne. Za vyhotovením rozsudku jsou založeny 2 žádosti státního zástupce o sdělení, kdy lze očekávat doručení rozsudku. Další tři žádosti o zaslání konečného rozhodnutí ve věci s doložkou právní moci podaly poškozené společnosti.</p><p>Dle vyznačené doložky nabyl rozsudek právní moci dne 13. 6. 2018.</p><p>Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 13. 2. 2017, na základě opakovaného prodlužování lhůt k  vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho vypravení předán kanceláři až dne 18. 4. 2018, přičemž, vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy rok a půl měsíce (tj. 12 a půl měsíce) po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.</p><p>8) 13 T 63/2016</p><p>Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 4. 9. 2017 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven.</p><p>NSS: Dne 20. 4. 2016 byl v této věci u Okresního soudu v Uherském Hradišti podán návrh na potrestání, dne 29. 4. 2016 byl vydán trestní příkaz a dne 11. 5. 2016 byl soudu doručen odpor obviněného. Na hlavním líčení dne 4. 9. 2017 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byl obviněný zproštěn návrhu na potrestání za přečin podvodu dle § 209 odst. 1 trestního zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byl obviněný stíhán.</p><p>Ze spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K., předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti.</p><p>- První „mimořádná“ žádost byla podána dne 18. 9. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 17. 10. 2017.</p><p>- Druhá žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 14. 11. 2017.</p><p>- Třetí žádost byla podána dne 14. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 13. 12. 2017.</p><p>- Čtvrtá žádost byla podána dne 13. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 15. 1. 2018.</p><p>- Pátá žádost byla podána dne 15. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 29. 1. 2018.</p><p>- Šestá žádost byla podána dne 29. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 26. 2. 2018.</p><p>- Sedmá žádost byla podána dne 26. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 26. 3. 2018.</p><p>- Osmá žádost byla podána dne 26. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 25. 4. 2018.</p><p>Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících v nutnosti vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu, písemném vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků a usnesení, včetně vazebních (jednotlivé věci většinou specifikuje), konání vazebních zasedání, zkrácených přípravných řízení, dále ve výkonu dosažitelnosti, zdravotní indispozici či dovolené předsedy senátu, v existenci více jednacích dní v týdnu a s tím spojeném vyhotovování většího počtu usnesení z jednacích dnů, existenci státních svátků či v rekonstrukci kanceláře předsedy senátu s nutností vystěhování prostor.</p><p>Vyhotovený rozsudek o necelých 5 stranách byl předán kanceláři dne 23. 4. 2018 a téhož dne vypraven. Za vyhotovením rozsudku jsou založeny 3 žádosti státního zástupce o sdělení, kdy lze očekávat doručení rozsudku.</p><p>Dle vyznačené doložky rozsudek nabyl právní moci dne 3. 5. 2018.</p><p>Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 18. 9. 2017, na základě opakovaného prodlužování lhůt k  vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho vypravení předán kanceláři až dne 23. 4. 2018, přičemž, vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného, lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy více než 5 měsíců po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.</p><p>9) 13 T 52/2017</p><p>Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 5. 10. 2017 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven.</p><p>NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 17. 3. 2017. Na hlavním líčení dne 5. 10. 2017 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným z přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 283 odst. 1 trestního zákoníku, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu 2 let.</p><p>Z kopie spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K., předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti.</p><p>- První žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 16. 11. 2017.</p><p>- Druhá žádost byla podána dne 15. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 15. 12. 2017.</p><p>- Třetí žádost byla podána dne 15. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 17. 1. 2018.</p><p>- Čtvrtá žádost byla podána dne 17. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 14. 2. 2018.</p><p>- Pátá žádost byla podána dne 14. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 14. 3. 2018.</p><p>- Šestá žádost byla podána dne 14. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 13. 4. 2018.</p><p>- Sedmá žádost byla podána dne 13. 4. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 15. 5. 2018.</p><p>Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících v nutnosti vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu, písemném vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků a usnesení, včetně vazebních (jednotlivé věci většinou specifikuje), konání vazebních zasedání, konání zkrácených přípravných řízení, ve výkonu dosažitelnosti, zdravotní indispozici či dovolené předsedy senátu, ale také v existenci více jednacích dní v týdnu a s tím spojeném vyhotovování většího počtu usnesení z jednacích dnů či existenci státních svátků, v konání hlavních líčení mimo jednací dny, rekonstrukci kanceláře předsedy senátu s nutností vystěhování prostor.</p><p>Vyhotovený rozsudek o 3 stranách byl předán kanceláři dne 15. 5. 2018 a k jeho vypravení došlo téhož dne. Za vyhotovením rozsudku je založena žádost státního zástupce o sdělení, kdy lze očekávat doručení rozsudku. Proti rozsudku bylo již dne 13. 11. 2017 podáno odvolání, které bylo doplněno dne 18. 5. 2018.</p><p>Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 19. 10. 2017, na základě opakovaného prodlužování lhůt k  vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho vypravení předán kanceláři až dne 15. 5. 2018, přičemž, vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného, lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy více než 4 měsíce po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.</p><p>10) 13 T 12/2017</p><p>Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 12. 10. 2017 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven.</p><p>NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 23. 1. 2017. Na hlavním líčení dne 12. 10. 2017 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným z přečinu výtržnictví dle § 358 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku a přečinu nebezpečného vyhrožování dle § 353 odst. 1 trestního zákoníku a byl odsouzen k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Státní zástupce po vyhlášení rozsudku podal odvolání do výroku o trestu.</p><p>Ze spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K., předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti.</p><p>- První žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 24. 11. 2017.</p><p>- Druhá žádost byla podána dne 24. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 22. 12. 2017.</p><p>- Třetí žádost byla podána dne 21. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 24. 1. 2018.</p><p>- Čtvrtá žádost byla podána dne 24. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 21. 2. 2018.</p><p>- Pátá žádost byla podána dne 21. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 21. 3. 2018.</p><p>Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících v nutnosti vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu, přednostním projednání vazebních věcí, včetně vyhlášení rozsudku a jeho vyhotovení, konání vazebních zasedání, zdravotní indispozici či dovolené předsedy senátu, v existenci více jednacích dní v týdnu a s tím spojeném vyhotovování většího počtu usnesení z jednacích dnů, existenci státních svátků či v rekonstrukci kanceláře předsedy senátu s nutností vystěhování prostor.</p><p>Vyhotovený rozsudek o 6 stranách byl předán kanceláři dne 21. 3.  2018 a téhož dne byl vypraven.</p><p>Dle vyznačené doložky nabyl rozsudek, pokud jde o výrok o vině, právní moci dne 30. 3. 2018, a pokud jde o výrok o trestu, dne 12. 6. 2018.</p><p>Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 26. 10. 2017, na základě opakovaného prodlužování lhůt k  vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho vypravení předán kanceláři až dne 21. 3. 2018, přičemž, vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy 4 měsíce po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.</p><p>11) 2 T 78/2015</p><p>Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 9. 10. 2017 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven.</p><p>NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 13. 8. 2015. Na hlavním líčení dne 9. 10. 2017 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byli oba obžalovaní uznáni vinnými z přečinu zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku spáchaného formou spolupachatelství, za což byl jeden z obžalovaných odsouzen k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 36 měsíců a druhý obžalovaný k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 3 let.</p><p>Z kopie spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K., předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti.</p><p>- První žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 21. 11. 2017.</p><p>- Druhá žádost byla podána dne 21. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 19. 12. 2017.</p><p>- Třetí žádost byla podána dne 19. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 19. 1. 2018.</p><p>- Čtvrtá žádost byla podána dne 19. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 16. 2. 2018.</p><p>- Pátá žádost byla podána dne 16. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 16. 3. 2018.</p><p>- Šestá žádost byla podána dne 16. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 17. 4. 2018.</p><p>- Sedmá žádost byla podána dne 17. 4. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 30. 4. 2018.</p><p>Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících v nutnosti vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu, konání hlavního líčení mimo jednací dny, přednostním projednání vazebních věcí, včetně vyhlášení rozsudku a jeho vyhotovení, konání vazebních zasedání. Dále také ve vyhotovování rozsudků starší časové řady, výkonu dosažitelnosti, zdravotní indispozici či dovolené předsedy senátu, ale též v rekonstrukci kanceláře předsedy senátu s nutností vystěhování prostor, existenci více jednacích dní v týdnu a s tím spojeném vyhotovování většího počtu usnesení z jednacích dnů či v existenci státních svátků.</p><p>Vyhotovený rozsudek o 6 stranách byl předán kanceláři dne 18. 4. 2018 a k jeho vypravení došlo téhož dne. Za vyhotovením rozsudku se nachází žádost státního zástupce o sdělení, kdy je možné očekávat doručení písemného vyhotovení rozsudku. Jeden z obžalovaných se proti rozsudku dne 25. 4. 2018 odvolal.</p><p>Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 23. 10. 2017, na základě opakovaného prodlužování lhůt k  vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho vyhotovení předán kanceláři až dne 18. 4. 2018, přičemž, vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného, lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy 4 měsíce po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.</p><p>B. Vyhotovení rozsudku po uplynutí zákonné lhůty</p><p>1) 13 T 219/2016</p><p>Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 18. 5. 2017, vyhotoven byl až dne 26. 1. 2018. Tento stav byl zjištěn dne 18. 4. 2018.</p><p>NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 7. 12. 2016. Na hlavním líčení dne 18. 5. 2017 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným ze zvlášť závažného zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, za což mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 42 měsíců.</p><p>Ze spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K., předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti.</p><p>- První žádost podala VSÚ dne 1. 6. 2017 (schválení žádosti není datováno), lhůta byla prodloužena do 29. 6. 2017.</p><p>- Druhá žádost byla podána dne 29. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 31. 7. 2017.</p><p>- Třetí žádost byla podána dne 14. 8. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 28. 8. 2017.</p><p>- Čtvrtá žádost byla podána dne 28. 8. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 25. 9. 2017.</p><p>- Pátá „mimořádná“ žádost byla podána dne 25. 9. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 24. 10. 2017.</p><p>- Šestá žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 22. 11. 2017.</p><p>- Sedmá žádost byla podána dne 22. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 20. 12. 2017.</p><p>- Osmá žádost byla podána dne 20. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 22. 1. 2018.</p><p>- Devátá žádost byla podána dne 22. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 19. 2. 2018.</p><p>Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících v nutnosti vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu, konání vazebních zasedání a zkrácených přípravných řízení. Dále také ve vyhotovování rozsudků starší časové řady (jednotlivé věci většinou specifikuje), výkonu dosažitelnosti a s tím souvisejícího vyhotovení většího počtu věcí, vyřizování porozsudkové agendy, nařizování veřejných zasedání, zdravotní indispozici či dovolené předsedy senátu, řádné dovolené zapisovatelky předsedy senátu, nemoci soudní tajemnice, ale též existenci více jednacích dní v týdnu a s tím spojeném vyhotovování většího počtu usnesení z jednacích dnů či v existenci státních svátků.</p><p>Vyhotovený rozsudek o necelých 10 stranách byl předán kanceláři dne 29. 1. 2018 a k jeho vypravení došlo téhož dne. Za vyhotovením rozsudku se nachází jedna žádost státního zástupce o sdělení, kdy lze očekávat doručení rozsudku, a jedna žádost o zaslání rozsudku s vyznačením právní moci ze strany poškozené zdravotní pojišťovny. Obžalovaný se dne 5. 2. 2018 proti rozsudku odvolal.</p><p>Datum, kdy byl dle kárného navrhovatele zjištěn stav popsaný výše, nelze ze spisu potvrdit, nicméně z něj vyplývá, že spis byl s odvoláním obžalovaného doručen Krajskému soudu v Brně, pobočce Zlín, dne 6. 3. 2018.</p><p>Dle vyznačené doložky nabyl rozsudek okresního soudu, pokud jde o výrok o vině a o náhradě škody, právní moci dnem 10. 4. 2018.</p><p>Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 1. 6. 2017, na základě opakovaného prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho vypravení předán kanceláři až dne 29. 1. 2018, nicméně, vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného, je třeba vycházet z toho, že kárně obviněný rozsudek vyhotovil dne 26. 1. 2018, tedy necelých 8 měsíců po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.</p><p>2) 13 T 128/2016</p><p>Kárný navrhovatel: Rozsudek byl vyhlášen dne 10. 7. 2017, vyhotoven byl až dne 1. 2. 2018. Tento stav byl zjištěn dne 25. 4. 2018.</p><p>NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 13. 7. 2016. Na hlavním líčení dne 10. 7. 2017 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným z přečinu krádeže dle § 205 odst. 1 písm. a), písm. b), odst. 2 trestního zákoníku ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku a z přečinu porušování domovní svobody dle § 178 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství.</p><p>Ze spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K., předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti.</p><p>- První žádost byla podána dne 24. 7. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 21. 8. 2017.</p><p>- Druhá žádost byla podána dne 21. 7. 2017 (datum schválení žádosti je totožné s žádostí samotnou, zřejmě došlo k chybě zápisu – datum nejspíše 21. 8. 2017), lhůta byla prodloužena do 18. 9. 2017.</p><p>- Třetí „mimořádná“ žádost byla podána dne 18. 9. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 17. 10. 2017.</p><p>- Čtvrtá žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 14. 11. 2017.</p><p>- Pátá žádost byla podána dne 14. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 13. 12. 2017.</p><p>- Šestá žádost byla podána dne 13. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 15. 1. 2018.</p><p>- Sedmá žádost byla podána dne 15. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 29. 1. 2018.</p><p>- Osmá žádost byla podána dne 29. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 26. 2. 2018.</p><p>Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících v nutnosti vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu, konání vazebních zasedání, zkrácených přípravných řízení. Dále také ve vyhotovování rozsudků starší časové řady (jednotlivé věci většinou specifikuje), výkonu dosažitelnosti, zdravotní indispozici či dovolené předsedy senátu, ale též v existenci více jednacích dní v týdnu a s tím spojeném vyhotovování většího počtu usnesení z jednacích dnů či v existenci státních svátků.</p><p>Vyhotovený rozsudek o 11 stranách byl předán kanceláři dne 1. 2. 2018 a k jeho vypravení došlo dne 2. 2. 2018. Za vyhotovením rozsudku se nachází dvě žádosti státního zástupce o sdělení, kdy lze očekávat doručení rozsudku. Usnesením kárně obviněného ze dne 3. 9. 2017 v jiné trestní věci byl obžalovaný vzat do vazby, která trvala do 4. 4. 2018. Obžalovaný se dne 22. 3. 2018 proti rozsudku odvolal.</p><p>Žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí se zároveň týkaly usnesení vyhlášeného kárně obviněným rovněž na hlavním líčení dne 10. 7. 2017, jímž bylo trestní stíhání druhého z obžalovaných zastaveno dle § 223 odst. 2 trestního řádu za použití § 172 odst. 2 písm. a) trestního řádu, neboť trest, k němuž může trestní stíhání vést, je zcela bez významu vedle trestu, který byl pro jiný trestný čin obžalovanému již uložen. Také toto usnesení o 2 stranách bylo předáno kanceláři dne 1. 2. 2018 a k jeho vypravení došlo dne 2. 2. 2018.</p><p>Datum, kdy byl dle kárného navrhovatele zjištěn stav popsaný výše, nelze z kopie spisu potvrdit, nicméně z ní vyplývá, že spis byl s odvoláním obžalovaného doručen Krajskému soudu v Brně, pobočce Zlín, dne 24. 4. 2018.</p><p>Dle vyznačené doložky rozsudek okresního soudu nabyl právní moci dne 22. 5. 2018.</p><p>Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 24. 7. 2017, na základě opakovaného prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho vypravení předán kanceláři až dne 1. 2. 2018, tedy více než 6 měsíců po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.</p><p>3) 13 T 131/2014</p><p>Viz bod A.2)</p><p>4) 13 T 44/2014</p><p>Viz bod A.5)</p><p>C. Opožděné ustanovení obhájce</p><p>13 T 180/2015</p><p>Kárný navrhovatel: Ve věci sp. zn. 13 T 180/2015 (původně kárný navrhovatel uváděl chybnou sp. zn. 13 T 118/2015, v průběhu řízení svůj návrh opravil - pozn. NSS) kárně obviněný obžalovanému v rozporu s § 36 trestního řádu ustanovil obhájce až dne 10. 8. 2017, ačkoliv vzal obžalovaného do vazby dne 19. 6. 2017 z důvodu uvedeného v § 67 písm. a) trestního řádu (zjištěno dne 9. 1. 2018).</p><p>NSS: Z předložené kopie spisu vyplývá, že návrh na potrestání obviněného byl soudu doručen dne 23. 10. 2015 a dne 4. 12. 2015 vydal kárně obviněný trestní příkaz, jímž byl obviněný uznán vinným z přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, za což mu byl uložen peněžitý trest ve výši 40 000 Kč. Tento trestní příkaz se však obviněnému nepodařilo doručit. Vzhledem k tomu, že obviněnému nebylo možné doručit na adresu pro doručování či na jiné adresy a ani ho předvést, vydal Mgr. Přibyl dne 9. 3. 2016 příkaz k jeho zatčení.</p><p>K samotnému zatčení došlo až dne 19. 6. 2017. V rámci vazebního zasedání téhož dne podal obviněný proti trestnímu příkazu ústně odpor a zároveň uvedl, že si zvolí obhájce. Následně Mgr. Přibyl vyhlásil usnesení o vzetí obviněného do vazby z důvodů dle § 67 písm. a) trestního řádu s tím, že vazba počala dne 19. 6. 2017 od 00.41 hod. Proti tomuto usnesení podal obviněný ihned stížnost a po poučení o nutné obhajobě podle § 36 odst. 1 písm. a) trestního řádu obviněný zopakoval, že si obhájce zvolí sám, a pouze v případě, že to nebude možné, nechá si ho ustanovit soudem. Mgr. Přibyl mu stanovil lhůtu 14 dnů, aby soudu sdělil jméno konkrétního obhájce. Obviněný ihned oznámil, že si jako obhájce zvolil Mgr. Lukáše Hrabce, se sídlem v Moravské Ostravě.</p><p>Z kopie spisu dále vyplývá, že dne 21. 6. 2017 bylo na základě výpisu ze seznamu advokátů a koncipientů České advokátní komory zjištěno, že Mgr. Lukáši Hrabcovi byl pozastaven výkon advokacie. Téhož dne vydal kárně obviněný pokyn kanceláři v souvislosti se vzetím obviněného do vazby, který se však netýká jeho obhajoby.</p><p>Dne 23. 6. 2017 požádala Policie ČR, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územní odbor Karviná, 2. oddělení obecné kriminality SKPV, pracoviště Bohumín, o povolení eskorty a výslechu obviněného z důvodu prověřování zvlášť závažného zločinu loupeže, ze kterého byl obviněný podezřelý.</p><p>Dále se v kopii spisu nachází usnesení kárně obviněného ze dne 19. 6. 2017 (tentýž den nabylo právní moci) o spojení předmětné (a výše popsané) věci sp. zn. 13 T 180/2015 s věcí sp. zn. 13 T 222/2016, v níž byl obviněný obžalován pro pokračující přečin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, pod společnou spisovou značku 13 T 180/2015.</p><p>Dne 4. 7. 2017 vydal kárně obviněný pokyn, doručený kanceláři dne 7. 7. 2017 a vypravený téhož dne, k zaslání výzvy obviněnému do Vazební věznice Brno – Bohunice, aby soudu sdělil do 7 dnů jméno svého nového obhájce, jelikož jím označenému obhájci byla pozastavena činnost. Obviněný byl také upozorněn, že pokud ve stanovené lhůtě jméno obhájce nesdělí, bude mu ustanoven. Dne 24. 7. 2017 (tento den byl pokynem kárně obviněného ze dne 14. 7. 2017 stanoven jako termín, kdy je třeba ověřit, zda požadované sdělení došlo) byl do spisu vyhotoven úřední záznam o tom, že tuto informaci obviněný doposud nesdělil. V kopii spisu je obsažen také úřední záznam o tom, že kárně obviněný od 17. 7. 2017 do 21. 7. 2017 čerpal řádnou dovolenou.</p><p>Následně policejní orgán opětovně žádal o možnost provedení výslechu obviněného v jiné věci (podezření z přečinu zpronevěry podle § 207 odst. 1 trestního zákoníku), což kárně obviněný neumožnil, neboť spis měl být předložen Krajskému soudu v Brně k rozhodnutí o stížnosti proti usnesení o vzetí do vazby, a svou žádost tedy měl policejní orgán adresovat Krajskému soudu v Brně.</p><p>Dne 10. 8. 2017 kárně obviněný ustanovil obviněnému obhájce, a to Mgr. Hanu Beníčkovou, advokátku. K předání pokynu kanceláři ve věci ustanovení došlo dne 11. 8. 2017, téhož dne byl vypraven.</p><p>Dne 16. 8. 2017 byl spis předložen Krajskému soudu v Brně a dne 17. 8. 2017 proběhlo neveřejné zasedání senátu 5 To (ve složení: předsedkyně senátu JUDr. H. K. a soudci JUDr. Aleš Flídr a JUDr. J. T.), jehož předmětem byla stížnost obviněného proti usnesení o vzetí do vazby. V protokolu o neveřejném zasedání je uvedeno, že byl přečten podstatný obsah spisu. Na závěr neveřejného zasedání bylo vyhlášeno usnesení, že se stížnost obviněného zamítá. V písemném vyhotovení usnesení není prodlení s ustanovením obhájce zmíněno. Spis byl okresnímu soudu vrácen dne 21. 8. 2017.</p><p>Z kopie spisu také vyplývá, že v řízení sp. zn. 13 T 222/2016 (před jeho spojením s věcí sp. zn. 13 T 180/2015) byla obviněnému ustanovena obhájkyně JUDr. Jana Stašková, advokátka, jelikož se jednalo o řízení proti uprchlému. Dne 11. 8. 2017 bylo ustanovení zrušeno.</p><p>Dne 26. 9. 2017 obhájkyně obviněného Mgr. Hana Beníčková nahlížela do spisu sp. zn. 13 T 180/2015.</p><p>Dne 6. 11. 2017 se v předmětné věci konalo hlavní líčení, na něž byl obžalovaný předveden z vazby. Jeho obhájkyně zde přítomna nebyla, na základě substituční plné moci ji zastupovala Mgr. Ivana Sliacka. Hlavní líčení pokračovalo dne 13. 11. 2017, a to opět za přítomnosti zmíněných osob. V rámci tohoto hlavního líčení bylo rozhodnuto rovněž o ponechání obžalovaného ve vazbě. Za účelem pokračování v dokazování bylo hlavní líčení odročeno na 11. 1. 2018 (následně bylo nařízené jednání zrušeno z důvodu předložení věci Krajskému soudu v Brně k rozhodnutí o stížnosti proti usnesení o ponechání ve vazbě – č. l. 299).</p><p>Dne 30. 11. 2017 obhájkyně obžalovaného Mgr. Hana Beníčková zaslala Okresnímu soudu v Uherském Hradišti přípis obsahující doplnění důkazních návrhů.</p><p>Dne 8. 1. 2018 byl Krajskému soudu v Brně předložen spis k projednání stížnosti proti usnesení o ponechání ve vazbě ze dne 13. 11. 2017. Při neveřejném zasedání dne 10. 1. 2018 zasedal senát 5 To v totožném složení jako při projednávání předchozí stížnosti. Předmětná stížnost byla zamítnuta.</p><p>Dále se v kopii spisu nachází upozornění JUDr. H. K., předsedkyně senátu 5 To, ze dne 12. 1. 2018, v němž kárně obviněného vyzývá, aby předmětné trestní věci věnoval mimořádnou pozornost, jelikož se jedná o vazební věc, a aby tedy v co nejkratší době nařídil hlavní líčení.</p><p>Místopředseda krajského soudu JUDr. Aleš Flídr ke svému tvrzení, že se o vytýkaném skutku dozvěděl až po tomto druhém předložení spisu senátu 5 To Krajského soudu v Brně dne 8. 1. 2018, předložil úřední záznam vypracovaný v Brně dne 9. 1. 2018 M. H. (zapisovatelka), v němž je stručně popsán dosavadní postup kárně obviněného. Dle tvrzení místopředsedy krajského soudu dala tento úřední záznam na základě jeho žádosti vypracovat předsedkyně senátu 5 To JUDr. H. K. Záznam je založen v kárném spisu (sp. zn. 13 Kss 3/2018) na č. l. 47.</p><p>Dne 12. 3. 2018 se státní zástupce dotazoval, kdy bude ve věci nařízeno hlavní líčení, jelikož se jedná o vazební věc a poslední hlavní líčení bylo konáno dne 13. 11. 2017.</p><p>Dne 21. 3. 2018 vydal kárně obviněný příkaz k okamžitému propuštění obžalovaného z vazby. Pokyn byl předán kanceláři a vypraven téhož dne. Téhož dne bylo vypraveno také oznámení obhájkyni obžalovaného, že její ustanovení se zrušuje z důvodu propuštění obžalovaného z vazby. K realizaci propuštění obžalovaného z vazby došlo dne 22. 3. 2018 v 12:15 hod.</p><p>Další hlavní líčení ve věci proběhlo dne 25. 4. 2018, kam se obžalovaný osobně dostavil (bez obhájce). Věc byla následně odročena na 28. 6. 2018, kdy došlo k dalšímu odročení věci na 16. 8. 2018, dále na 31. 8. 2018 a na 12. 9. 2018, kdy byl ve věci vyhlášen rozsudek. Obžalovaný byl uznán vinným z obou trestných činů a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v délce tří let a také trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu tří let. Obžalovaného nezastupoval u hlavních líčení popsaných v tomto odstavci ani jednou obhájce. Dne 28. 3. 2018 obžalovaný o ustanovení obhájce žádal, na základě usnesení ze dne 9. 5. 2018 však bylo rozhodnuto, že nárok na bezplatnou obhajobu obžalovaný nemá.</p><p>Závěry NSS: Na vazebním zasedání dne 19. 6. 2017 obviněný při vzetí do vazby označil konkrétního obhájce, jehož si hodlal zvolit. Dne 21. 6. 2017 kárně obviněný ověřil, že označenému obhájci byl pozastaven výkon advokacie. Pokyn k zaslání výzvy obviněnému, aby si v sedmidenní lhůtě zvolil jiného obhájce, jinak mu bude soudem ustanoven, vydal kárně obviněný dne 4. 7. 2017 (tedy s odstupem 9 pracovních dní), přičemž tento pokyn byl doručen kanceláři dne 7. 7. 2017. Následně dal Mgr. Přibyl spis ohledně kontroly splnění dané výzvy obviněným dne 14. 7. 2017 na lhůtu do 24. 7. 2017, v tomto období od 17. 7. 2017 do 21. 7. 2017 čerpal řádnou dovolenou. Po vyhotovení úředního záznamu dne 24. 7. 2017 o tom, že obviněný jméno nově zvoleného obhájce doposud nesdělil, opět následuje určitá prodleva do 10. 8. 2017 (13 pracovních dní), kdy kárně obviněný ustanovil obviněnému obhájce, a to Mgr. Hanu Beníčkovou, advokátku, přičemž k předání pokynu kanceláři ve věci ustanovení došlo dne 11. 8. 2017.</p><p>IV. b) Závěry kárného soudu k otázce včasnosti kárného návrhu</p><p>V rámci posouzení věci se soud nejprve zabýval ve vztahu ke všem vytýkaným skutkům včasností kárného návrhu, tedy dodržením subjektivní a objektivní lhůty k podání návrhu. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. totiž musí být návrh na zahájení kárného řízení podán nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do tří let ode dne spáchání kárného provinění (objektivní lhůta pro podání kárného návrhu je zároveň totožná s hmotněprávní prekluzivní lhůtou zániku kárné odpovědnosti dle § 89 zákona o soudech a soudcích).</p><p>Návrh na zahájení kárného řízení byl u Nejvyššího správního soudu podán dne 12. 6. 2018. Subjektivní lhůta je tedy zachována pro skutky, o kterých se navrhovatel dozvěděl ne dříve než 12. 12. 2017. Přitom prověrku senátu kárně obviněného provedl místopředseda Krajského soudu v Brně společně se svými kolegy dne 5. 3. 2018 ke dni 28. 2. 2018, kdy se tedy měl dozvědět o většině skutků týkajících se opožděného vyhotovení vyhlášeného rozsudku a o zbývajících těchto vytýkaných skutcích se potom vedení krajského soudu dozvědělo ještě později v souvislosti s předložením příslušných spisů právě odvolacímu soudu. Přitom skutky zjištěné prověrkou k 28. 2. 2018 naplňovaly, jak byly definovány v kárném návrhu, i k tomuto datu, resp. k. 5. 3. 2018, znaky trvajícího deliktu; kárný navrhovatel se tedy o skutečnostech rozhodných pro podání kárného návrhu, pokud jde o tyto vytýkané skutky, ani dříve dozvědět nemohl. Pouze dva vytýkané skutky byly k datu 28. 2. 2018 ukončeny, přičemž starší z nich byl dokonán až dne 29. 1. 2018, takže už z toho je zřejmé, že k marnému uplynutí šestiměsíční subjektivní lhůty v žádném případě dojít nemohlo, a obdobně před ukončením předmětných jednání nemohla začít běžet ani objektivní tříletá lhůta pro podání kárného návrhu, a tedy kárný návrh byl ve vztahu k těmto skutkům podán včas.</p><p>Tyto skutečnosti ani nebyly mezi stranami sporné, sporná však byla otázka, zda je kárný návrh včasný rovněž ve vztahu k poslednímu vytýkanému skutku, jímž bylo dle kárného návrhu opožděné ustanovení advokáta vazebně stíhanému obviněnému. Dle kárného návrhu se kárný navrhovatel, resp. pověřený místopředseda krajského soudu JUDr. Aleš Flídr, o opožděném ustanovení obhájce dozvěděl dne 9. 1. 2018 po již druhém předložení spisu sp. zn. 13 T 180/2015 Krajskému soudu v Brně k projednání stížnosti proti usnesení o ponechání obžalovaného ve vazbě, kdy mu měla spis s vytýkanými pochybeními ukazovat předsedkyně senátu 5 To JUDr. H. K., kterou proto požádal, aby o věci vypracovala úřední záznam.</p><p>Kárně obviněný naopak namítal, že se místopředseda krajského soudu, jakožto člen senátu 5 To krajského soudu, musel o okolnostech rozhodných pro podání kárného návrhu ve vztahu k tomuto skutku dozvědět již nejpozději dne 17. 8. 2017, tedy v den, kdy po prvním předložení spisu senát 5 To v neveřejném zasedání rozhodl o první stížnosti obviněného, a to proti rozhodnutí Mgr. Přibyla ze dne 19. 6. 2017 o vzetí obviněného do vazby. Kárně obviněný též upozorňoval na to, že dle protokolu o tomto neveřejném zasedání senátu 5 To byl na tomto zasedání přečten podstatný obsah spisu.</p><p>Nejvyšší správní soud má však za to, že senát krajského soudu, jehož členem byl rovněž místopředseda soudu JUDr. Aleš Flídr, neměl žádný důvod při posuzování první stížnosti obviněného proti rozhodnutí Mgr. Přibyla ze dne 19. 6. 2017 o vzetí obviněného do vazby přezkoumávat postup kárně obviněného, který následoval až po vydání tohoto rozhodnutí a který se týkal rovněž úkonů směřujících k zajištění nutné obhajoby obviněnému, tedy neměl důvod zabývat se otázkou, zda nedošlo k průtahům při zajištění nutné obhajoby vazebně stíhanému obviněnému. Přitom místopředseda krajského soudu JUDr. Aleš Flídr nefiguroval při rozhodování této věci jako předseda senátu ani jako soudce zpravodaj, a i když byl dle protokolu o daném neveřejném zasedání přečten podstatný obsah spisu, ze spisu ani z jiných provedených důkazů nevyplývá, že by z tohoto spisu měly být čteny rovněž okolnosti, které pro samotný přezkum zákonnosti rozhodnutí o vazbě ze dne 19. 6. 2017 podstatné nebyly, tedy mj. okolnosti týkající se následného postupu kárně obviněného při zajištění nutné obhajoby.</p><p>V rozhodnutí ze dne 6. 9. 2017, č. j. 13 Kss 5/2017 – 120, které prošlo i v otázce posouzení počátku běhu subjektivní prekluzivní lhůty pro podání kárného návrhu testem ústavnosti (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. IV. ÚS 3776/17), tento kárný senát při hodnocení do určité míry srovnatelné skutkové situace konstatoval: „[Z] uváděné judikatury a ze samotné dikce § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., jak byl novelizován zákonem č. 314/2008 Sb., lze dovodit, že za okolnost určující počátek běhu subjektivní prekluzivní lhůty je třeba považovat dostatečnou vědomost kárného navrhovatele o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu. Kární navrhovatelé ve zmiňovaných případech disponovali alespoň určitými indiciemi nasvědčujícími tomu, že bylo spácháno kárné provinění, pramenícími buď z vlastní činnosti, popř. ze stížnosti či podnětu jiné osoby. Tak tomu ovšem dle názoru kárného senátu v posuzovaném případě v srpnu 2016 nebylo, neboť samo seznámení se s vazebním rozhodnutím, jehož vydáním bylo dle pozdějšího kárného návrhu spácháno kárné provinění (případně rovněž s protokolem o vazebním zasedání), není možné ztotožňovat s nabytím vědomosti o rozhodných skutečnostech týkajících se kárného provinění, jež má spočívat v nezákonnosti tohoto usnesení o vazbě, a to za situace, kdy se kárný navrhovatel o danou vazební věc zajímal z jiných důvodů, než které ho posléze vedly k podání kárného návrhu, a kdy (v srpnu 2016) neměl o skutečnostech zakládajících nezákonnost tohoto rozhodnutí žádnou povědomost a neměl tedy ani důvod podrobit toto rozhodnutí z hlediska jeho zákonnosti jakékoli kontrole.“</p><p>Také v tomto případě je třeba vycházet z toho, že JUDr. Aleš Flídr, byť měl jistě možnost, jakožto člen daného senátu rozhodujícího o stížnosti, do spisu dne 17. 8. 2017 při neveřejném zasedání uvedeného senátu nahlédnout, neměl žádný důvod v tomto spise zároveň jakožto místopředseda nadřízeného soudu kontrolovat postup kárně obviněného ohledně zajištění nutné obhajoby, neboť k takové kontrole v té době dosud neobdržel žádný podnět či informaci.</p><p>Jiná situace nastala dle jeho tvrzení až po druhém předložení věci senátu 5 To krajského soudu dne 9. 1. 2018, kdy ho na vytýkaný skutek upozornila předsedkyně tohoto senátu JUDr. H. K. Tomuto tvrzení odpovídá vyhotovení výše uvedeného úředního záznamu ze dne 9. 1. 2018, kde je mj. zmíněno, kdy byl obviněný vzat do vazby a kdy mu byl ustanoven obhájce, a kárný senát tudíž z tohoto tvrzení vycházel. Tím se tedy místopředseda soudu teprve dozvěděl ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. o okolnostech rozhodných ve vztahu k tomuto skutku pro podání kárného návrhu a teprve od uvedeného dne tedy počala k tomuto účelu běžet šestiměsíční subjektivní lhůta. Kárný návrh doručený Nejvyššímu správnímu soudu dne 12. 6. 2018 je tak i ve vztahu k tomuto skutku třeba hodnotit jako včasný.</p><p>IV. c) Závěry kárného soudu k dalším námitkám obhajoby</p><p>Kárný soud se dále věnoval námitkám, které kárně obviněný a jeho obhájce uplatnili ohledně kvality kárného návrhu a dalších skutečností, které dle jejich názoru bránily meritornímu posouzení kárného návrhu.</p><p>Kárně obviněný a jeho obhájce především namítali, že popis všech vytýkaných skutků v kárném návrhu není možné beze změny jeho obsahu převzít do výroku rozhodnutí, kterým by byl kárně obviněný případně uznán vinným, jelikož neodpovídá zcela skutečnosti, postihuje pouze část skutkového děje a chybí přesné vymezení skutku, kterým jsou porušeny konkrétní povinnosti uložené zákonem o soudech a soudcích. Kárně obviněný měl za to, že tento tvrzený nedostatek návrhu způsobuje, že o takto popsaných skutcích nemůže kárný soud meritorně rozhodnout.</p><p>Kárný soud se ovšem s tímto hodnocením neztotožnil, neboť má za to, že kárný návrh je sice formulován poměrně stručně, nicméně dostatečně určitě, aby jednotlivé vytýkané skutky nemohly být zaměněny s jinými. V této souvislosti kárný soud připomíná, že např. ve svém rozhodnutí ze dne 20. 5. 2015, č. j. 13 Kss 1/2015 – 112, tento kárný senát konstatoval, že sice dle ustálené kárné judikatury má kárný navrhovatel v kárném řízení povinnost tvrzení a povinnost důkazní (viz § 9 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb.) a kárný soud není nejen povinen, ale v zásadě ani oprávněn domýšlet za kárného navrhovatele, v čem má být spatřováno kárné provinění a jakým způsobem ho prokázat (srov. např. též rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 4. 2014, č. j. 13 Kss 1/2014 – 121 a řadu dalších), že ovšem na druhou stranu je zdejším soudem jakožto soudem kárným rovněž jednoznačně judikováno (viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 9. 2009, č. j. 12 Ksz 2/2008 – 124), že sice kárný soud je zavázán rozhodnout pouze o skutku, který byl uveden v kárném návrhu, nicméně soud není vázán popisem skutku ve smyslu jeho slovního vyjádření v kárném návrhu. S ohledem na zásadu totožnosti skutku lze pod vymezený popis skutku podřadit soudem zjištěné jednání kárně obviněného, přičemž některé skutečnosti mohou odpadnout a některé přibýt, může tedy dojít k upřesnění skutku, pokud se tím nemění jeho podstata. Vzhledem k tomu, že podstatu skutku lze spatřovat především v jednání a následku, který jím byl způsoben, bude totožnost skutku zachována, bude-li zachována alespoň totožnost jednání nebo totožnost následku.</p><p>Tak tomu bylo i v posuzované věci, kdy kárný soud ve výroku svého rozhodnutí formulačně upřesnil jednotlivé vytýkané skutky, plně však zachoval jejich podstatu. Přitom důsledně respektoval též pravidlo, že je vázán kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného, tedy mj. u většiny skutků přihlížel v souladu s kárným návrhem pouze k tomu, že příslušný rozsudek nebyl vyhotoven k datu 28. 2. 2018, byť zpravidla byl fakticky vyhotoven až o řadu týdnů či měsíců později.</p><p>Kárně obviněný dále ve vztahu k poslednímu vytýkanému skutku, jímž bylo dle kárného návrhu opožděné ustanovení advokáta vazebně stíhanému obviněnému, namítal mj. s odkazem na kárné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2018, č. j. 14 Kse 2/2017 – 108, že kárný soud vystoupil z role neutrálního arbitra, když upozornil pověřeného místopředsedu krajského soudu na to, že k tomuto vytýkanému skutku byl soudu zaslán nesprávný spis a že tento spis je i nesprávně označen v kárném návrhu, přičemž mj. na základě tohoto upozornění místopředseda soudu kárný návrh opravil. Kárný soud však nemá za to, že by se jakkoli odchýlil od své zákonné role tím, že upozornil kárného navrhovatele na formální chybu, tedy překlep ve spisové značce uvedené v kárném návrhu a vyžádal si k vytýkanému skutku správný spis.</p><p>Kárně obviněný a jeho obhájce dále namítali, že veškerá vytýkaná pochybení jsou navrhovatelem posuzována jako průtahy, tzn. nečinnost kárně obviněného soudce a že s kárně obviněným bývalá předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti, resp. místopředseda tohoto soudu opakovaně projednávali prodlení v řízení v konkrétních jemu přidělených věcech, přičemž kárně obviněný má za to, že takto jemu sdělené výtky by měly být z materiálního hlediska posuzovány jako výtka dle § 88a zákona o soudech a soudcích. Takovou výtku navíc dne 22. 3. 2018 kárně obviněnému předsedkyně okresního soudu také udělila, přičemž popsané období, kdy měl být kárně obviněný nečinný, se podle jeho hodnocení překrývá s obdobím nečinnosti vytýkaným v kárném návrhu. Kárně obviněný má za to, že za stejné provinění – nečinnost sice v jiných věcech, ale ve stejném časovém období, nelze kárně obviněného kárně stíhat z důvodu překážky rei iudicatae. V této souvislosti kárně obviněný poukazuje na kárné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2010, č. j. 13 Kss 2/2010 – 87.</p><p>K této námitce je třeba uvést, že např. ve svém nedávném rozhodnutí ze dne 20. 6. 2018, č. j. 13 Kss 8/2017 – 170, nyní rozhodující kárný senát připomněl svou ustálenou judikaturu (viz např. též rozhodnutí téhož kárného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 2. 2015, č. j. 13 Kss 6/2014 – 138), podle níž každý vytýkaný postup soudce, resp. jeho nečinnost v konkrétní soudci přidělené věci považuje tento kárný senát za samostatný skutek. Udělení výtky tedy působí jako překážka věci rozhodnuté (resp. zásada ne bis in idem) pouze ve vztahu ke kárnému návrhu, který by se týkal stejně či obdobně definovaného pochybení ve shodné soudci přidělené věci, které již dříve bylo předmětem výtky, přičemž ani v takovém případě není vyloučen postih za obdobné kárné provinění týkající se téže věci, pokud k němu došlo až po udělení výtky. Názor prezentovaný jiným kárným senátem ve zmiňovaném rozhodnutí ze dne 14. 9. 2010, č. j. 13 Kss 2/2010 – 87, je třeba považovat v současné kárné judikatuře za spíše minoritní a nyní rozhodující kárný senát jím není vázán.</p><p>Je pravdou, jak již bylo konstatováno, že výtka, kterou kárně obviněnému udělila tehdejší předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti dne 22. 3. 2018, se týká věci sp. zn. 13 T 180/2015, která je rovněž předmětem kárného návrhu, ovšem pro zcela jiný skutek. Zatímco výtkou byl kárně obviněný upozorněn na to, že v uvedené věci zákonná doba vazby obžalovaného uplynula dne 19. 2. 2018, obžalovaný však byl z vazby propuštěn až dne 21. 3. 2018, a dále mu bylo vytčeno, že od vrácení spisového materiálu dne 17. 1. 2018 po rozhodnutí stížnostního soudu nebylo ve věci do doby udělení výtky nařízeno další hlavní líčení, kárný návrh se týká předcházejícího postupu Mgr. Přibyla při zajišťování nutné obhajoby obviněnému poté, co byl obviněný vzat do vazby. Nelze souhlasit s kárně obviněným, že by se ve všech případech jednalo o shodný skutek spočívající v průtazích, naopak tato jednotlivá jednání skutečně představují z časového i věcného hlediska odlišné skutky.</p><p>Kárný soud tedy uzavírá, že ani překážka věci rozhodnuté na vytýkaná pochybení kárně obviněného nedopadá.</p><p>IV. d) Závěry kárného soudu v otázce viny za kárné provinění</p><p>Pokud jde o důvodnost kárného návrhu, tedy o otázku viny kárně obviněného, soud se důkladně zabýval jednotlivými skutky vytýkanými v kárném návrhu a dospěl přitom k závěru, že návrh je z části důvodný.</p><p>Kárně obviněnému bylo v prvé řadě vytýkáno nedodržování zákonné lhůty pro vyhotovení vyhlášeného rozhodnutí. V dané souvislosti je třeba připomenout, že tento kárný senát stabilně judikuje (viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 14. 5. 2014, č. j. 13 Kss 2/2014 – 74, nebo ze dne 25. 4. 2018, č. j. 13 Kss 7/2017 – 68, a nakonec i rozhodnutí ze dne 5. 12. 2018, č. j. 13 Kss 4/2018 – 84, v související věci Mgr. K.), že jestliže již věc dospěje do toho stádia, kdy je vyhlášeno meritorní rozhodnutí, pak soudce, jemuž byla věc přidělena, byť by i byl jinak přetížen, má prvořadý úkol vyhotovit rozhodnutí písemně tak, aby byla dodržena zákonná lhůta pro jeho odeslání stranám, a tento úkol je třeba považovat za prioritní i ve vztahu k většině dalších úkonů, které je daný soudce povinen v rámci výkonu své funkce činit. V případě nutnosti je možné požádat, aby lhůta byla předsedou soudu v souladu s § 129 odst. 3 písm. b) trestního řádu přiměřeně prodloužena, v každém případě však musí být tato zákonná lhůta, ať již původní, nebo prodloužená, respektována. Opačný postup by byl v rozporu s požadavkem právní jistoty účastníků řízení i toho, aby již vyhlášené rozhodnutí dosáhlo v plném rozsahu svých zamýšlených právních účinků; to platí tím spíše u rozsudků v trestních věcech nebo dokonce věcech vazebních.</p><p>Tato věc (obdobně jako věc sp. zn. 13 Kss 4/2018) je ovšem specifická tím, že kárně obviněný soudce skutečně využil zákonné možnosti požádat o prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí předsedkyni soudu a rozhodnutí skutečně vždy vyhotovil v takto prodloužené lhůtě. Předmětem kárného obvinění je ovšem to, že tak činil zcela excesivním způsobem, neboť žádal o prodloužení lhůty v každém vytýkaném případě opakovaně, v jednom případě dokonce třicetkrát, v jiných devětadvacetkrát či šestadvacetkrát atd., a vždy mu bylo vyhověno, takže nakonec jen do data prověrky dne 28. 2. 2018 rozsudky zůstaly nevyhotoveny většinou po dobu řady měsíců či dokonce let po uplynutí původní zákonné lhůty a byly většinou následně vyhotoveny až v průběhu následujících týdnů, příp. měsíců (přitom věc sp. zn. 13 T 218/2015 byla dokonce věcí vazební). Obdobné konstatování platí i pro věci sp. zn. 13 T 219/2016 a 13 T 128/2016, u nichž byly sice rozsudky vyhotoveny dne 26. 1. 2018, resp. 1. 2. 2018, nicméně bezmála 8, resp. 6 měsíců po svém vyhlášení.</p><p>Je pravdou, že § 129 odst. 3 písm. b) trestního řádu [na rozdíl od § 158 odst. 4 o. s. ř. nebo § 54 odst. 3 s. ř. s.] výslovně neomezuje, o jakou dobu lze tuto lhůtu nejvýše prodloužit. Ovšem lhůta pro vyhotovení rozhodnutí dle § 129 odst. 3 písm. a) trestního řádu činí pro okresní soudy ve vazebních věcech 5 pracovních dnů a v nevazebních věcech 10 pracovních dnů. Je tedy výrazně kratší, než je tomu v občanském soudním řízení či soudním řízení správním, přestože kárný soud ani v této věci neakceptoval, že by rovněž u nevazebních věcí starších 1 roku měla být dle § 35 odst. 4 Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 12. 2001, č. j. 505/2001-Org., kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, zkrácena na polovinu, neboť vnitřní předpis v daném ohledu nemůže stanovit něco jiného, než je dáno zákonem. Nicméně, jak již tento kárný senát Nejvyššího správního soudu judikoval ve zmiňovaném rozhodnutí ze dne 5. 12. 2018, č. j. 13 Kss 4/2018 – 84, ze samotné délky této zákonné lhůty je zřejmé, že tato lhůta nemůže být v podstatě libovolně dlouho prodlužována tak, že doba od vyhlášení do vyhotovení rozsudku nakonec dosáhne mnoha kalendářních měsíců či dokonce let. To vyplývá rovněž ze samotné dikce relevantní části § 129 odst. 3 písm. b) trestního řádu, podle níž „[v]ýjimky z těchto lhůt povoluje na žádost předsedy senátu nebo soudce vyhotovujícího rozsudek ze závažných důvodů, zejména s ohledem na rozsáhlost a složitost věci, v jednotlivých věcech předseda soudu. Prodlouží-li lhůtu o více jak dalších dvacet pracovních dnů, písemně zdůvodní, proč nebylo možné stanovit lhůtu kratší. Jinak postupuje podle odstavce 4“ (důraz doplněn). Podle odstavce 4 téhož ustanovení potom „[n]emůže-li předseda senátu ani jiný jeho člen vyhlášený rozsudek písemně vyhotovit pro překážku delšího trvání, vyhotoví jej na příkaz předsedy soudu jiný soudce. Jde-li o samosoudce, vyhotoví rozsudek soudce určený předsedou soudu“.</p><p>Tedy nejen ze samotné délky zákonné lhůty pro vyhotovení rozsudku, ale i z dikce citovaných ustanovení, která tuto lhůtu a její možné prodloužení upravují, je zřejmé, že prodlužování této lhůty v řádu většího počtu měsíců či dokonce v řádu let tak, jak k tomu došlo ve většině posuzovaných případů, představuje zneužití tohoto institutu, přičemž ani důvody pro prodloužení lhůty, které uvádí ve svých žádostech kárně obviněný a na něž se odvolává též předsedkyně soudu (případně místopředseda okresního soudu) při vyhovování těmto žádostem, nemohou takto excesivní prodloužení zákonné lhůty ospravedlnit.</p><p>Kárně obviněný v této souvislosti namítal, že vytýkaný postup byl nezbytný vzhledem k jeho přetíženosti způsobené jednak nedostatečným počtem soudců na trestním úseku okresního soudu, a to zvláště po odchodu místopředsedy soudu Mgr. K. na krajský soud, jehož věci museli navíc převzít zbývající soudci, včetně kárně obviněného, jednak mělo k této přetíženosti přispět opatření bývalé předsedkyně okresního soudu, Mgr. K., účinné od 10. 2. 2017 (navíc přijaté mimo rozvrh práce a bez konzultace se soudcovskou radou), jímž se vyňala z přidělování obsáhlejších trestních věcí, a těmito věcmi byli až do zrušení daného opatření k 30. 4. 2018 o to více zatěžováni zbývající trestní soudci, tj. Mgr. Š. a kárně obviněný. Kárně obviněný dále uváděl, že jestliže předsedkyně soudu, jakožto orgán státní správy soudů, lhůtu k vyhotovení rozsudku, byť i opakovaně, prodloužila, a rozsudek kárně obviněný vyhotovil v takto prodloužené lhůtě, nemohl se dopustit kárného provinění.</p><p>Jak již však tento kárný senát konstatoval právě ve zmiňovaném rozhodnutí ze dne 5. 12. 2018, č. j. 13 Kss 4/2018 – 84, jež se týká obdobného postupu Mgr. K. jako soudkyně, samozřejmě díl odpovědnosti za vytýkané pochybení nese orgán státní správy soudu, který lhůtu prodlužoval, tj. v nyní posuzovaném případě především bývalá předsedkyně okresního soudu, která žádostem kárně obviněného soudce o takto excesivní prodloužení lhůty vyhovovala, to však zároveň nezbavuje odpovědnosti kárně obviněného soudce za to, že o takové opakované (mnohonásobné) prodlužování zákonné lhůty žádal a že rozsudek ani po dobu řady měsíců či let od uplynutí původní zákonné lhůty nevyhotovil.</p><p>I pokud by soud přisvědčil jeho argumentaci, že čelil vyššímu nápadu trestních věcí, než je obvyklé, a že po určité období mu napadal také větší počet obsáhlejších, resp. časově náročnějších trestních věcí, nemohly by ani takové skutečnosti kárně obviněného zcela zbavit odpovědnosti za takto výrazné průtahy při vyhotovování již vyhlášených rozsudků. V tomto ohledu kárný soud odkazuje na to, co už bylo zdůrazněno, tedy že vyhotovení již vyhlášeného rozhodnutí musí i jinak přetížený soudce považovat za prioritní úkol.</p><p>Kárný soud tak dospěl k závěru, že v 11 ze 13 vytýkaných případů představuje nevyhotovení vyhlášeného rozsudku ani po řadě měsíců či let od uplynutí původní zákonné lhůty natolik závažné zaviněné porušení povinností soudce, že dosahuje intenzity kárného provinění ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích.</p><p>Nelze přitom ani souhlasit s kárně obviněným, že by uvedený průtah při vyhotovení vyhlášeného rozsudku nebyl schopen vyvolat ve třetích osobách obavy o spravedlivé rozhodování soudu. O těchto obavách svědčí už jen četné a opakované dotazy a urgence stran či dalších dotčených osob na to, kdy bude vyhlášený rozsudek konečně vyhotoven.</p><p>Nelze ani souhlasit s tím, že by snad výše uvedené úvahy měly vést k absurdnímu závěru, podle něhož by každé vyhotovení rozhodnutí ve lhůtě prodloužené příslušným soudním funkcionářem dle § 129 odst. 3 písm. b) trestního řádu mohlo být jiným oprávněným kárným navrhovatelem považováno za kárné provinění soudce. Postup příslušného soudce a následně i soudního funkcionáře dle § 129 odst. 3 písm. b) trestního řádu je naopak samozřejmě třeba považovat za postup se zákonem souladný a zákonem předvídaný pro situace, kdy ze závažných a objektivních důvodů nelze vyhlášený rozsudek vyhotovit v původní zákonem stanovené lhůtě. Musí se však vždy jednat o prodloužení této lhůty, které je přiměřené smyslu a účelu daného ustanovení a které i s ohledem na konkrétní okolnosti věci není způsobilé ohrozit další průběh, jakož ani výsledek trestního řízení či zasáhnout nepřiměřeným způsobem do práv rozhodnutím dotčených osob. Za přiměřené není v žádném případě možné považovat opakované prodlužování zákonné lhůty deseti pracovních dnů v takovém rozsahu, že rozsudek nakonec zůstane nevyhotoven po řadu měsíců či dokonce let.</p><p>Pokud jde naopak o skutky, jež se váží ke spisům sp. zn. 13 T 12/2017 a 2 T 78/2015, lze sice souhlasit s kárným návrhem, že byla zaviněním kárně obviněného i v těchto případech překročena zákonná lhůta k vyhotovení rozhodnutí, nicméně doba, jež uběhla od vyhlášení rozsudku, resp. od uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení, u zmiňovaných věcí do 28. 2. 2018 (jak již bylo uvedeno, vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného lze vycházet pouze z toho, že rozsudek nebyl vyhotoven právě k datu 28. 2. 2018), je v tomto případě výrazně kratší a samozřejmě je třeba přihlédnout též k tomu, že lhůta k vyhotovení rozsudku byla předsedkyní soudu vždy prodloužena, byť nad rámec zákona, takže daná pochybení nemají intenzitu kárného provinění. Kárný soud zde opět vychází ze své ustálené kárné judikatury (viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 10. 2013, č. j. 16 Kss 8/2013 – 45), podle níž je kárné obvinění vždy až opatřením ultima ratio a u méně závažných pochybení postačuje, jsou-li soudci vytčena, ať již neformálně, nebo pomocí formální výtky dle § 88a zákona o soudech a soudcích (obdobně kárný soud postupoval v související věci sp. zn. 13 Kss 4/2018).</p><p>Ve zmiňovaných dvou případech tedy vytýkané skutky nepředstavují kárné provinění, a proto soud Mgr. Přibyla dle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb. výrokem II. tohoto rozhodnutí v tomto rozsahu zprostil kárného obvinění.</p><p>Druhým vytýkaným pochybením dle kárného návrhu bylo zmiňované opožděné ustanovení obhájce vazebně stíhanému obviněnému, čímž se měl kárně obviněný dopustit porušení § 36 trestního řádu.</p><p>Pokud však jde o samotné hodnocení tohoto vytýkaného skutku, je třeba souhlasit s kárně obviněným, že jen stěží lze vycházet z tvrzení kárného navrhovatele, podle něhož se kárně obviněný dopustil takřka dvouměsíčního prodlení s ustanovením obhájce obviněnému. Ze spisu totiž skutečně vyplývá, že na vazebním zasedání dne 19. 6. 2017 obviněný při vzetí do vazby označil po řádném poučení ze strany kárně obviněného soudce konkrétního obhájce, jehož si hodlal zvolit. Bez delšího prodlení poté, konkrétně dne 21. 6. 2017, kárně obviněný ověřil, že označenému obhájci byl pozastaven výkon advokacie. Kárně obviněnému je následně možné vytknout, že na uvedené zjištění reagoval pokynem k zaslání výzvy obviněnému, aby si v sedmidenní lhůtě zvolil jiného obhájce, jinak mu bude soudem ustanoven, až dne 4. 7. 2017 (tedy s odstupem 9 pracovních dní), přičemž tento pokyn byl doručen kanceláři dne 7. 7. 2017 (po svátcích 5. a 6. 7.). Je též pravdou, že Mgr. Přibyl dal spis ohledně kontroly splnění dané výzvy obviněným dne 14. 7. 2017 na lhůtu do 24. 7. 2017, ovšem v tomto období od 17. 7. 2017 do 21. 7. 2017 čerpal řádnou dovolenou. Po vyhotovení úředního záznamu dne 24. 7. 2017 o tom, že obviněný jméno nově zvoleného obhájce doposud nesdělil, opět následuje určitá prodleva do 10. 8. 2017 (13 pracovních dní), kdy kárně obviněný ustanovil obviněnému obhájce, a to Mgr. Hanu Beníčkovou, advokátku, přičemž k předání pokynu kanceláři ve věci ustanovení došlo dne 11. 8. 2017.</p><p>Jakkoli tedy kárný senát souhlasí s tím, že kárně obviněný měl při v zásadě správném postupu ohledně zajištění nutné obhajoby vazebně stíhaného obviněného postupovat v souladu s § 38 odst. 1 trestního řádu bez uvedených prodlení, nemá za to, že by vzhledem k postupu v daném řízení i při rozhodování o vazbě samotnými těmito prodlevami byla obviněnému způsobena jakákoli vážnější újma na jeho právech, a to rovněž z toho důvodu, že byl po celou dobu až do ustanovení obhájkyně Mgr. Hany Beníčkové zastoupen obhájkyní JUDr. Janou Staškovou, která mu byla sice původně ustanovena v jiné věci sp. zn. 13 T 222/2016, kde proti němu bylo vedeno řízení jako proti uprchlému, nicméně tato věc byla právě dne 19. 6. 2017, kdy byl obviněný vzat do vazby, sloučena ke společnému řízení s věcí sp. zn. 13 T 180/2015.</p><p>Kárný soud tedy dospěl k závěru, že ani v souvislosti se zajištěním nutné obhajoby ve vytýkané věci dle § 36 odst. 1 písm. a) trestního řádu se kárně obviněný nedopustil takového pochybení, jež by dosahovalo intenzity kárného provinění, rovněž pro tento skutek ho tedy dle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb. výrokem II. tohoto rozhodnutí zprostil kárného obvinění.</p><p>IV. e) Úvahy kárného soudu o uložení kárného opatření</p><p>Pokud jde o uložené kárné opatření za skutky, v nichž kárný senát shledal kárné provinění, vzal kárný soud na jedné straně v úvahu, že ve zmiňovaných případech došlo k závažnému překročení zákonné lhůty pro vyhotovení rozhodnutí.</p><p>Kárný soud přihlédl rovněž k tomu, že pracovní výsledky Mgr. Přibyla jsou hodnoceny po stránce kvalitativní, zejména ze strany odvolacích senátů krajského soudu, jako spíše vyhovující, což jistě není hodnocení negativní, nicméně odlišné od posouzení Mgr. K., jež byla ve zmiňované související věci sp. zn. 13 Kss 4/2018 hodnocena jako velmi pečlivá soudkyně, která svá rozhodnutí podrobně odůvodňuje, což bylo kárným senátem výslovně uznáno jako polehčující okolnost.</p><p>Podstatný je též rozdíl v přístupu ke spáchaným kárným proviněním. Zatímco Mgr. K. již v době vzniku těchto průtahů své pochybení vždy uznala, stranám sporu se za něj omluvila, vyjádřila nad ním lítost a stejně přistupovala od počátku ke kárnému řízení, které vůbec proběhlo jen z toho důvodu, že Mgr. K. na podání kárného návrhu proti ní, v zájmu zachování rovného přístupu i k souběžně kárně stíhaným kolegům, trvala, Mgr. Přibyl jakýkoli podíl na vzniklých průtazích původně striktně odmítal a určitou lítost projevil převážně až v závěru jednání kárného soudu.</p><p>Pracovní výsledky Mgr. K. z posledního období, tedy po její rezignaci na funkci předsedkyně soudu a samozřejmě před jejím odchodem na mateřskou dovolenou byly rovněž ze strany vedení krajského i okresního soudu pozitivně hodnoceny, což nelze říci o Mgr. Přibylovi, byť kárný soud bere v úvahu i argumenty, jimiž kárně obviněný a jeho obhájce reagovali na hodnocení kárně obviněného ze strany předsedy okresního soudu.</p><p>Zároveň musí kárný soud v zájmu zachování rovného a spravedlivého přístupu k oběma zmiňovaným kárně obviněným konstatovat, že samotná závažnost kárného provinění, z něhož byli shledáni vinnými, je plně srovnatelná, neboť Mgr. Přibyl se sice dopustil závažnějších průtahů při vyhotovování vyhlášených rozsudků a navíc ve více věcech než Mgr. K., na straně druhé u Mgr. K. bylo navíc shledáno další závažné pochybení spočívající ve výrazném překročení zákonné lhůty pro učinění prvního úkonu směřujícího k rozhodnutí věci v několika případech.</p><p>Kárný soud vzal rovněž v úvahu skutečnosti tvrzené kárně obviněným, tedy že ke vzniku průtahů při vyhotovování rozsudků mohly přispět i některé objektivní okolnosti dané počtem trestních soudců působících u daného okresního soudu a po určité období i skladbou nápadu.</p><p>Mgr. Přibyl je již poměrně zkušeným soudcem, který působí ve funkci předsedy senátu na trestním úseku Okresního soudu v Uherském Hradišti od roku 2002. Dosud byl za dobu své soudcovské činnosti dvakrát kárně postižen, stalo se tak ovšem již v roce 2006, resp. 2008, a tak s ohledem na § 24 zákona č. 7/2002 Sb. upravující zahlazení kárného postihu lze k uvedeným skutečnostem v souladu s judikaturou nyní rozhodujícího senátu přihlížet nanejvýš v rámci hodnocení osoby kárně obviněného, nikoli jako k přitěžující okolnosti.</p><p>To neplatí o výtce, jež kárně obviněnému udělila v loňském roce (22. 3. 2018) tehdejší předsedkyně okresního soudu, ovšem za jiný typ pochybení, než jsou ta, jež byla kárným soudem uznána za kárné provinění v nyní posuzované věci.</p><p>Na základě všech uvedených skutečností kárný soud neshledal, vzhledem k závažným průtahům v již uvedených věcech, i dalším zmiňovaným skutečnostem, zákonné podmínky pro to, aby mohl upustit od uložení kárného opatření ve smyslu § 88 odst. 3 zákona o soudech a soudcích, či aby mohl za dostatečně účinné kárné opatření považovat uložení důtky ve smyslu § 88 odst. 1 písm. a) zákona o soudech a soudcích.</p><p>Na straně druhé se soud nemohl ztotožnit s kárným navrhovatelem, že by bylo možné přistoupit k uložení nejpřísnějšího kárného opatření dle § 88 odst. 1 písm. d) zákona o soudech a soudcích, tedy odvolání z funkce soudce, a to už jen z toho důvodu, že soud vyhověl kárnému návrhu pouze zčásti. Soud vzal v úvahu i další již zmíněné okolnosti včetně toho, že je skutečně třeba zachovat rovný a spravedlivý přístup v obou souvisejících kárných věcech, tedy ve věci Mgr. Přibyla a Mgr. K. Kárný soud v dané souvislosti připomíná, že zmiňovaným rozhodnutím ze dne 5. 12. 2018, č. j. 13 Kss 4/2018 – 84,  uložil Mgr. K. kárné opatření ve formě důtky, přičemž kárný navrhovatel dokonce navrhoval upuštění od kárného opatření. Je vhodné též znovu zmínit, že kárné řízení proti další soudkyni působící u Okresního soudu v Uherském Hradišti, Mgr. Evě Š., které byla původně společným kárným návrhem vytýkána obdobná pochybení jako zmiňovaným dvěma soudcům, muselo být pro zpětvzetí kárného návrhu zastaveno.</p><p>Navíc, vzhledem k tomu, že na Mgr. Přibyla bylo třeba před tímto rozhodnutím hledět jako na kárně bezúhonného soudce, je vhodné připomenout ustálenou judikaturu kárného soudu (rozhodnutí tohoto kárného senátu ze dne 18. 2. 2015, č. j. 13 Kss 6/2014 – 138), podle níž lze v takových případech i s ohledem na čl. 82 odst. 2 Ústavy ČR přistoupit k uložení kárného opatření ve formě odvolání z funkce soudce pouze výjimečně, a to za přistoupení velmi závažných okolností, které zpochybňují samotnou způsobilost kárně obviněného soudce zastávat tuto ústavní funkci, které však v posuzovaném případě doposud nenastaly. Takovou dostačující okolností samozřejmě bez dalšího není ani vyšší podíl nerozhodnutých starších věcí v senátu kárně obviněného oproti jiným trestním soudcům okresních soudů v obvodu Krajského soudu v Brně, o němž se zmínil kárný navrhovatel, aniž by se však zabýval mj. otázkou, zda či do jaké míry tento stav zavinil kárně obviněný.</p><p>Jako adekvátní sankci, která splní svůj účel, tedy soud shledal uložení kárného opatření ve třetině zákonného rozpětí dle § 88 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích, tedy snížení platu o 10 % na dobu 1 roku. Toto kárné opatření se v souladu s § 88 odst. 5 zákona o soudech a soudcích vůči kárně postiženému soudci uplatní od prvního dne měsíce následujícího po dni právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření, jež nastala jeho vyhlášením.</p><p>P o u č e n í :  Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení   n e n í   přípustné (§ 21 zákona č. 7/2002 Sb.).</p><p>V Brně dne 30. ledna 2019</p><p>JUDr. Jakub Camrda, Ph.D.</p><p>předseda kárného senátu</p></div>", "next": 208818}