[87] V protokolu z hlavního líčení konaného dne 23. listopadu 2015, jehož přepis provedený protokolující úřednicí Č. byl dán kárně obviněnému ke kontrole dne 14. ledna 2016 a tento s vlastními úpravami předal kanceláři k založení do spisu jako konečnou verzi protokolu až po vynesení rozsudku ve věci dne 7. září 2017, provedl kárně obviněný úpravy následovně. (a) Při výslechu svědka Mgr. J. L. k dotazu JUDr. Ř.: „Mohl byste zařadit časově alespoň přibližně, kdy se HMP jako zadavatel rozhodlo zadávat veřejnou zakázku na poskytování základní a rozšířené podpory programového vybavení SKC formou JŘBU -to znamená, kdy jste obdrželi pokyn zahájit práce na realizaci, na přípravě realizace této zakázky?“ uvedený svědek dle zvukového záznamu, stopa 25:45, vypověděl: „Tak to se přiznám, že si opravdu nevzpomenu, nevím ani, jestli to datum i znám. Ten původní požadavek, to jak jsem říkal, byl někdy v průběhu podzimu 2011 ještě od Ing. V., já jsem přesvědčen, že ano, časově by to souhlasilo s tím, já nevím, jestli se tady prováděly důkazy, e-maily atd., kdy jsme to klientovi posílali poprvé, kdy jsme to posílali klientovi poprvé, takže myslím, že to bylo v této době.“ Protokolující zapsala: „To se přiznám, nevzpomenu. Rámcově ten původní požadavek, to bylo v průběhu podzimu roku 2011, ještě od Ing. V., jsem přesvědčen, že ano, i časově by to souhlasilo s tím, kdy jsme to posílali klientovi poprvé, takže myslím, že to bylo v té době“. Kárně obviněný opravil: „To se přiznám, že si nevzpomenu. O formě zadávacího řízení bylo rozhodnuto ještě před naším angažmá v dané záležitosti. Ten původní požadavek přišel v průběhu podzimu 2011 ještě od Ing. V. Jsem přesvědčen, že ano. I časově by to souhlasilo s tím, kdy jsme to posílali klientovi poprvé, takže myslím, že to bylo v té době.“ Ve výpovědi téhož svědka (b) k dotazu JUDr. Ř.: „Při poskytování právních služeb a při hodnocení postupu zadání této zakázky jste zvažovali možnost zadat tuto zakázku formou otevřeného řízení a s jakým závěrem?“ svědek dle zvukového záznamu, stopa 37:30, vypověděl: „Vyloženě na otázku otevřeného řízení řeč nepadla nevím, jestli v této věci, myslím na nějaké schůzce o tom debata byla, ovšem s tím, že by nebyly podklady pro ty uchazeče, na základě čeho by podali tu nabídku, ten software byl uzavřený….“ Protokolující zapsala: „Vyloženě na otázku otevřeného řízení asi nepadla v této věci, na nějaké schůzce o tom debata byla, ovšem s tím, že zde nebyly podklady pro uchazeče, na základě čeho by podali tu nabídku, ten software byl uzavřený,…..“ Kárně obviněný opravil: „Vyloženě otázka realizace otevřeného výběrového řízení v této věci nepadla. O tom, že se půjde cestou jednacího řízení bez uveřejnění, se rozhodlo před tím, než jsme se k zadání dané zakázky dostaly my. Na nějaké schůzce o tom snad debata byla, ovšem s tím, že zde nebyly podklady pro uchazeče, na základě čeho by podali v otevřeném výběrovém tu nabídku, ten software byl uzavřený……“ Ve výpovědi téhož svědka (c) k dotazu předsedy senátu: „Vy jste tedy dospěli k závěru, že lze provést JŘBU a také jste to vyjádřili v nějakém písemném dokumentu, který předcházel realizaci toho jednacího řízení?“ svědek vypověděl dle zvukového záznamu, stopa 52:00: „Ano písemně, že by bylo nějaké stanovisko, to v tomto případě nebylo, v případě jiné zakázky nás klient výslovně požádal-zpracujte nám stanovisko k formě zadávacího řízení, to jsme udělali. U většiny klientu, ono je to spojeno i s fakturacemi, zadá práci a tu zpracujeme. Většina klientů nemá rádo, když jim jako advokáti odevzdáváme práci, o kterou nás nepožádali. Výslovně tady právní stanovisko na to, je-li možné tuto zakázku zadat není, ale těmi úvahami, zdali to možné je, jsme se zabývali a ten výsledek je, že tímto způsobem byla zadána.“ Protokolující zapsala: „Ano písemně, že by bylo nějaké stanovisko, to v tomto případě nebylo, v případě jiné zakázky nás klient výslovně požádal-zpracujte nám stanovisko k formě zadávacího řízení, to jsme zpracovali, většina klientů nemá rádo, když jim jako advokáti odevzdáváme práci, o kterou nás nepožádali. Výslovně tady právní stanovisko na to, je-li možné tuto zakázku zadat není, ale těmi úvahami, zdali to možné je, jsme se zabývali a ten výsledek je, že tímto způsobem byla zadána“. Kárně obviněný opravil: „Písemně ne. Po nás nikdo nechtěl písemné stanovisko. Že by tedy bylo nějaké písemné stanovisko, to v tomto případě nebylo. V případě jiné zakázky nás klient výslovně požádal – zpracujte nám stanovisko k formě zadávacího řízení, a to jsme udělali. Většina klientů nemá rádo, když jim jako advokáti odevzdáváme práci, o kterou nás nepožádali, a vyfakturujeme jí. Výslovně tady právní stanovisko na to, je-li možné tuto zakázku zadat v JŘBU, není, ale těmi úvahami, zdali to možné je, jsme se zabývali.“ Ve výpovědi téhož svědka (d) k dotazu předsedy senátu: „Vybavíte si nějaká jednání, kde by se diskutovaly parametry smluv o základní a pak i rozšířené podpoře programového vybavení SKC co do šíře záběru těch služeb, které měly být poskytovány v oblast podpory, ale také co se týče ocenění těchto služeb?“ svědek vypověděl dle zvukového záznamu, stopa 01:01:09: „Jednání bylo určitě spoustu nebo jakoby několik o parametrech nebo toho vymezení toho, co chce klient zadat, tak to vymezí, kdybych chtěl postavit dům, tak nám dáte projektovou dokumentaci, takže tam ty služby vymezil a o cenách, tam byla samozřejmě nabídková cena v nabídkové dokumentaci, na těch jednáních to už pak byly hodnotící komise, tak se tam debaty vedly, my jsme pak na závěr pouze posoudili, nebyli jsme schopni po stránce finanční posoudit, jestli ta hodnota je taková či onaká, naši obavu jsme vyjádřili, myslím, že je to v emailové zprávě, kterou pan K. zakládal. Jestli to prostě není ta obava, ona byla v tom prvním stanovisku, jestli Haguess prostě nezneužívá svého monopolního postavení v poskytování služeb HMP. To byla otázka těch původních smluv.“ Protokolující zapsala: „Jednání byla spousta o vymezení toho, co chce klient vymezit, tak to vymezí, kdybych chtěl postavit dům, tak nám dáte projektovou dokumentaci, takže tam ty služby vymezil a o cenách, tam byla samozřejmě nabídková cena v nabídkové dokumentaci, na jednáních už pak byly hodnotící komise, talk se tam debaty vedly, my jsme pak na závěr pouze posoudili, nebyli jsme schopni po stránce finanční posoudit, jestli ta hodnota je taková nebo onaká, naši obavu jsme vyjádřili, myslím, že je to v emailové zprávě, kterou pan K. zakládal. Jestli to prostě není ta??? ona byla v tom prvním stanovisku, jestli Haguess prostě nezneužívá svého monopolního postavení v poskytování služeb HMP. To byla otázka těch původních smluv.“ Kárně obviněný opravil: „Jednání byla spousta. Týkala se i vymezení toho, co chce klient. To bylo na něm, aby vymezil. A o cenách se také jednalo. Tam byla samozřejmě nabídková cena v nabídkové dokumentaci, a o ní se vedly debaty na jednáních hodnotící komise. My jsme upozorňovali na to, že se vyjednaná cena musí být cenou obvyklou na trhu, ale nebyli jsme schopni po stránce finanční posoudit, jestli ta hodnota je taková nebo onaká. Naši obavu jsme vyjádřili, myslím, že je to v emailové zprávě, kterou pan K. zakládal do trestního spisu. Jestli to prostě není nadhodnocené. Ono to bylo už v tom prvním stanovisku, jestli Haguess prostě nezneužívá svého monopolního postavení.“ Dále při výpovědi téhož svědka (e) k dotazu předsedy senátu: „Vy jste už v té první informativní zprávě o současném systému smluvního zajištění Opencard z června 2011 upozorňovali na to, že je nezbytné v případě JŘBU mít na paměti, že ta cena musí odpovídat ceně obvyklé. Vybavíte si, jestli na toto téma probíhala nějaká jednání a s jakým výsledkem, ať už v roce 2011 nebo v roce 2012?“ svědek vypověděl dle zvukového záznamu, stopa 01:03:44: „Já byl tedy u jednání, která se týkala, vlastně jednání té hodnotící komise, kde se o ceně určitě diskutovalo, ale jednání bylo opravdu několik, byla dlouhá, sedělo se do večera, ale primárně jsem se dohadům o ceně tolik nevěnoval. Poznamenal jsem si tam úkoly, které jsme si tam vyhádali ohledně změn ve smlouvě, ale zároveň vím, že o cenách byly dlouhé debaty, ty vedl je Ing. T. se zástupci Haguessu s panem S. nebo tam byl ještě jeden jeho kolega, ti tam probírali položku po položce, pak se bavili, zda jsou částky relevantní, kolik se tam podařilo usmlouvat, aby se ty ceny snížily, debata tam určitě probíhala….“ Protokolující zapsala: „Ne já byl u jednání té hodnotící komise, kde se o ceně určitě diskutovalo, ale jednání bylo několik, byla dlouhá, sedělo se do večera, ale primárně jsem se dohadům o ceně tolik nevěnoval. Poznamenal jsem si tam úkoly, které jsme si tam vyhádali ohledně změn ve smlouvě, ale zároveň vím, že o cenách byly dlouhé debaty vedl je RNDr. T. se zástupci Haguessu s panem S., ještě ta, byl jeden jeho kolega, ti tam probírali položku po položce, pak se bavili, zda jsou částky relevantní, kolik se tam podařilo usmlouvat, aby se ty ceny snížily, debata tam určitě probíhala….“ Kárně obviněný opravil: „Určitě. Já byl i u jednání té hodnotící komise, kde se o ceně také určitě diskutovalo. Těch jednání bylo několik, byla dlouhá, sedělo se do večera, ale primárně jsem se dohadům o ceně tolik nevěnoval. Poznamenal jsem si tam úkoly, požadavky na změnu smluv, ale zároveň vím, že o cenách byly dlouhé debaty. Vedl je zejména RNDr. T. se zástupci Haguessu, hlavně panem S. Ti, tam probírali položku po položce, pak se bavili, zda jsou částky relevantní, kolik se tam podařilo usmlouvat, aby se ty ceny snížily. Debata, debata tam určitě probíhala,…..“ Při výslechu téhož svědka (f) k dotazu předsedy senátu: „Vy jste zmiňoval, že jste vnímal jako zásadní problém tu migraci dat a parametry té migrace dat a dotaz směřuje k tomu, jestli jste registroval jako problematickou i otázku šíře těch služeb, které měly být poskytovány v rámci podpory programového vybavení SKC a otázku ceny těch služeb?“ svědek vypověděl dle zvukového záznamu, stopa 01:07:08: „Přiznám se, že asi nějakým způsobem ne. Jestli tam byla nějaká obava, tak jsme to napsali písemně asi v tom e-mailu, na který se mohu odkázat.“ Protokolující zapsala: „Nějakým způsobem asi ne, jestli tam byla nějaká obava, dali jsme to písemně asi v tom e-mailu, na který se mohu odkázat.“ Kárně obviněný opravil: „Ano. Ale nic bližšího si k tomu nevybavuji. Ale jestli tam nějaká obava byla, dali jsme to písemně najevo. Ve vztahu k té ceně to bylo v těch emailech, na které mohu odkázat“. Při výslechu téhož svědka (g) předseda senátu položil svědkovi L. dotaz dle zvukového záznam, stopa: 01:08:30: „My jsme slyšeli Ing. V., a ten se vyjádřil v tom směru, že v roce 2011 se šlo cestou JŘBU ve vztahu k zadání veřejné zakázky na podporu programového vybavení SKC, ale jen na velice omezenou dobu, 3 až 4 měsíců…..“ Protokolující zapsala: „My jsme slyšeli Ing. V., ten se vyjádřil v tom směru, že v roce 2011 se šlo cestou JŘBU ve vztahu k zadání veřejné zakázky na podporu programového vybavení SKC, ale jen na velice omezenou dobu, 4 až 5 měsíců…..“ Kárně obviněný opravil: „My jsme slyšeli Ing. V., a ten se vyjádřil v tom smyslu, že v roce 2011 se šlo cestou JŘBU ve vztahu k zadání veřejné zakázky na podporu programového vybavení SKC, ale jen na velice omezenou dobu, 3 až 6 měsíců…..“ Při výslechu téhož svědka (h) k dotazu předsedy senátu: „My jsme slyšeli Ing. V., a ten se vyjádřil v tom směru, že v roce2011 se šlo cestou JŘBU ve vztahu k zadání veřejné zakázky na podporu programového vybavení SKC, ale jen na velice omezenou dobu, 3 až 4 měsíců, s tím, že jinak obecně byl požadavek tehdejšího gesčního radního na realizaci otevřeného výběrového řízení. O tom něco víte?“ svědek vypověděl dle zvukového záznamu, stopa: 01:09:01: „Toho si vědom nejsem. Vím že byly různé nabídky na časově omezené smlouvy, nevím jestli tam nebylo 3-4 měsíce, nejsem si jist na mě to spíš působí jako nějaký důvod překlenovacího obdoby, co se tam mění zadávací řízení, ta časová tíseň, nebezpečí škody, zvolí se JŘBU, podle bodu A), což podle mě je kritizovaný nešvar a kvůli tomu se konstituovala celá ta judikatura navazující na rozhodnutí UOHS a jen z medií vím, že ÚOHS dovozoval, že ty licenční podmínky si špatně vystavil sám magistrát kdysi a tudíž teď to nemlže využít, což je dle mého přetavení zrovna té tísně. Která je objektivně jakoby spočitatelná, vím, že za 4 roky mi končí smlouva, tak začnu poslední měsíc jednat. To, že se zvažuje nějaké otevřené řízení v této kauze, to si vědo nejsem, a že jsem se tam bavili o vydávání karet, to ano, ale tady to období 3-4 měsíce to si nevybavím.“ Protokolující zapsala: „Toho si vědom nejsem. Vím že byly různé nabídky na časově omezené smlouvy, nevím jestli to bylo 3-4 měsíce, nejsem si jist na mě to spíš působí jako nějaký důvod překlenovacího období, co se tam mění zadávací řízení, ta časová tíseň, nebezpečí škody, zvolí se JŘBU, podle bodu A), což je kritizovaný nešvar a kuli tomu se celá ta judikatura navazující na rozhodnutí UOHS a jen z medií jsem se dočetl, že ÚOHS dovozoval, že ty licenční podmínky si špatně vystavil sám magistrát kdysi a tudíž teď to nemlže využít, což je dle mého přetavení zrovna té tísně. Která je objektivně jakoby spočitatelná, vím, že za 4 roky mi končí smlouva, tak začnu poslední měsíc jednat. To, že se zvažuje nějaké otevřené řízení v této kauze, to si vědo nejsem a že jsem se tam bavili o vydávání karet, to ano, ale tady to období 3-4 měsíce to si nevybavím.“ Kárně obviněný opravil: „Toho si vědom nejsem. Nevybavuju si ani smlouvy na časově omezená období, nejsem si jist, na mě to působí jako snaha řešit něco přechodně, v překlenovacím období, v časové tísni s poukazem na nebezpečí škody, pak se zvolí JŘBU, což je ovšem dlouhodobě kritizovaný nešvar. Kvůli němu se vlastně už hluboko v minulosti konstituovala celá ta judikatura Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Vím, ale jen z médií, že ÚOHS dovozoval, že ty licenční podmínky si špatně nastavil sám Magistrát kdysi a tudíž teď na ně nemůže poukazovat, což je dle mého přetavení zrovna té časové tísně, která je objektivně jakoby spočítatelná, ,vím, že za čtyři roky mi končí smlouva, tak začnu poslední měsíc jednat‛. Tak to nejde, to neumožňuje zákon o veřejných zakázkách, to by neprošlo u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. A nevím o tom, že by to takto bylo prezentováno v případě zadávacího řízení na veřejnou zakázku na podporu programového vybavení SKC, která je zde projednávána. Vědom si nejsem ani toho, že se zvažovalo nějaké otevřené řízení v této konkrétní kauze. Že jsme se tam bavili o vydávání karet, to ano, ale tady to období 3 až 6 měsíce, to si nevybavím.“ Při výslechu téhož svědka (i) k dotazu předsedy senátu: „Pokud znovu zmiňujete i tu judikaturu ÚOHS, upozornil jste na ni zástupce Magistrátu HMP?“ svědek vypověděl dle zvukového záznamu, stopa 1:15:54: „Nevím, jestli to je v tom původním stanovisku. V téhle věci tam nějaké upozornění nešlo a při těch jednáních, která jsme na toto téma vedli, to si také nevybavím.“ Protokolující zapsala: „Nevím, zda je to v tom původním stanovisku, v této věci tam asi nějaké upozornění nešlo a při těch jednáních, která jsme na toto téma vedli, to si také nevybavím“. Kárně obviněný opravil: „Nevím, zda je to v tom původním stanovisku. Ale předpokládám, že ano. V této věci tam asi žádné další takové upozornění nešlo a při těch jednáních, která jsme na toto téma vedli, to si také nevybavím.“ Tyto okolnosti vedly kárný senát v rozhodnutí o vině kárně obviněného k formulaci části skutku uvedené pod bodem 4.
[88] V protokolu z hlavního líčení konaného dne 27. listopadu 2015, jehož přepis provedený protokolující úřednicí U. byl dán kárně obviněnému ke kontrole dne 20. prosince 2015, kárně obviněný jej s vlastními úpravami předal kanceláři k založení do spisu jako konečnou verzi protokolu až po vynesení rozsudku ve věci dne 7. září 2017, kárně obviněný provedl úpravy následovně. Při výslechu svědkyně Mgr. Š. (a) k dotazu Mgr. L. T.: „K tomu vašemu právnímu závěru, vaší kanceláře Abott Legal o tom, že je to možné zadat v rámci jednacího řízení bez uveřejnění, přecházela ze strany právníků vaší kanceláře, nějaká analýza, která tento závěr podporuje?“ svědkyně vypověděla dle zvukového záznamu, stopa 50:20: „…Já bych chtěla opravdu znovu zopakovat, že to, že ta zakázka při tom počátku byla špatně zadaná, to je asi pravda. Ale město je vázáno tou smlouvou, co má uzavřenou...“ Protokolující zapsala: „… Chci znovu zopakovat, že to, že ta zakázka při tom počátku byla špatně zadaná, to je asi pravda. Ale město je vázáno tou smlouvou, kterou má uzavřenou.“ Kárně obviněný opravil: „Chci znovu zopakovat, že to, že ta zakázka na tom počátku byla špatně zadaná, to je asi pravda. To bylo klíčové z hlediska Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, z hlediska jeho rozhodovací praxe. Ale město bylo vázáno tou původní smlouvou, kterou mělo uzavřenou…“ Při výslechu téže svědkyně (b) k dotazu předsedy senátu: „Můžete se pokusit, třeba rámcově zrekapitulovat tu judikaturu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve vztahu k veřejným zakázkám?“ svědkyně vypověděla dle zvukového záznamu, stopa 54:40: „… Jde o to, pokud se držíme tohoto konkrétního případu, že podle názoru Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, zadavatel, když zadával tuto zakázku, měl předpokládat, já bych ještě připomenula, ona byla původně zadána na 50 tisíc karet a ten názor Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je takový, že město, pokud to chtělo využívat, tak si kompletně v té době mělo vědět, že to nezůstane při těch 50 tisících a mělo se to zadat už v tom původním, otevřeném řízení. A to je jádro celého toho problému, protože pokud by se to původně zadalo v otevřeném řízení, tak nejsme dneska tam, kde jsme. Tím, že se to nezadalo v otevřeném řízení a Haguess potom postavil software na míru, zase špatně nastavené smlouvy.“ Protokolující zapsala: „Jde o to, pokud se držíme tohoto konkrétního případu, že podle názoru Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, tak zadavatel, když zadával tuto zakázku, měl předpokládat, připomenu ještě, ona byla původně zadána na 50 tisíc karet. Názor Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je takový, že město, pokud to chtělo využívat, tak si kompletně v té době mělo vědět, že to nezůstane při těch 50 tisících a mělo se to zadat už v tom původním, otevřeném řízení. To je jádro celého toho problému, protože pokud by se to původně zadalo v otevřeném řízení, tak nejsme dneska tam, kde jsme. Tím, že se to nezadalo v otevřeném řízení a Haguess potom postavil software na míru, zase špatně nastavené smlouvy.“ Kárně obviněný opravil: „Jde o to, pokud se držíme projednávaného případu, že podle názoru Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zadavatel, když zadává nějakou veřejnou zakázku, tak musí zvážit, co chce v dané oblasti podniknout, a nemůže se následně dovolávat toho, že ho limitují omezení, na které sám na počátku přistoupil. Názor Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je takový, že město, když zadávalo původní veřejnou zakázku na dodávku daného systému, muselo si být vědomo toho, že nezůstane při těch 50 tisících karet Opencard, které měly být dodány hned na počátku, a mělo s tím počítat v tom původním otevřeném řízení počítat.“ Při výslechu svědka T. R. (c) k dotazu JUDr. A. Ř.: „Ve spisu je založena právě výzva k jednání v JŘBU, adresovaná společnosti Haguess, kterou zmiňujete. Ten dokument se nachází na č.l. 1215 a násl., mohu požádat, zda by mohl být tento dokument předložen k nahlédnutí svědkovi, aby mohl potvrdit, zda se jedná o zmíněný dokument?“ svědek vypověděl dle zvukového záznamu stopa, 8:04: „… Ano, jen podotýkám, že je to návrh. Není to rozhodně finální verze.“ Protokolující zapsala: „… Ano, jen podotýkám, že je to návrh. Není to rozhodně finální verze.“ Kárně obviněný opravil: „… Ano, jen podotýkám, že je to návrh. Není to rozhodně finální verze. Nevím ani, jestli vůbec byla ta výzva odeslána.“ Při výslechu téhož svědka (d) k dotazu předsedy senátu: „V roce 2011 jste vnímali jako aktuální nějakou judikaturu, ať soudu nebo Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v tom kontextu zadávacího řízení, o který nám jde v daném případě?“ svědek vypověděl dle zvukového záznamu, stopa 23:55: „… Já mám za to, že to, že vlastně JŘBU je doopravdy výjimečný typ zadávacího řízení, to vnímali všichni a vlastně po celou tu dobu…“ Protokolující zapsala: „… Já mám za to, že to, že JŘBU je doopravdy výjimečný typ zadávacího řízení, to vnímali všichni a vlastně po celou tu dobu …“ Kárně obviněný opravil: „… Já mám za to, že JŘBU je doopravy výjimečný typ zadávacího řízení, to vnímali všichni a v tom byla judikatura konzistentní …“ Při výslechu svědka Ing. P. R. B. (e) k dotazu předsedy senátu: „Postupně jsme slyšeli všechny ředitele odboru informatiky MHMP s výjimkou vás. Uvítal bych, kdybyste upřesnil od kdy, do kdy, jste pracoval pro MHMP, od kdy jste byl ve funkci ředitele odboru informatiky. Také, abyste upřesnil, zda jste nějakým způsobem participoval na aktivitách, nebo krocích, které se týkaly projektu Opencard. Jde nám specificky o servisní podporu programového vybavení SKC a jednání, veřejná zakázka na základní a rozšířenou podporu programového vybavení SKC.“ svědek vypověděl dle zvukového záznamu stopa 34:15: „… Opencard byla v té době běžící služba, produkt, byla podepsána řada smluv…“ Protokolující zapsala: „… Opencard, byla v té době měřící služba, produkt, byla podepsána řada smluv, které byly podepsány mnoho let předtím.“ Kárně obviněný opravil: „… Opencard byla v té době jedním z kritických projektů. Byla podepsána řada smluv, které byly podepsány mnoho let předtím.“ Tyto okolnosti vedly kárný senát v rozhodnutí o vině kárně obviněného k formulaci části skutku uvedené pod bodem 5.
[89] V protokolu z hlavního líčení konaného dne 21. prosince 2015, jehož přepis provedený protokolující úřednicí U. byl dán kárně obviněnému ke kontrole dne 28. ledna 2016, kárně obviněný jej s vlastními úpravami předal kanceláři k založení do spisu jako konečnou verzi protokolu až po vynesení rozsudku ve věci dne 7. září 2017, provedl kárně obviněný úpravy následovně. Při výslechu svědka P. G. V. (a) k dotazu obhájce JUDr. Petra Tomana: „Vy jste se na té práci podílel?“ svědek vypověděl dle zvukového záznamu, stopa 9:40: „Ne, já jsem dělal advokátní zkoušku v roce 1997, nejsem český advokát, české právo neumím. Byl jsem na prvním mítinku s panem K. a podepsal jsem smlouvu s Abbot Legal. Někdy mi řekl Mgr. K. nebo Mgr. M., co se děje, jinak jsem se na tom nepodílel“. Protokolující zapsala: „Ne, já jsem dělal advokátní zkoušku v roce 1997, nejsem český advokát, české právo neumím. Byl jsem na prvním mítinku s panem K. a podepsal jsem smlouvu s Abold Legal. Někdy mi řekl Mgr. K. nebo Mgr. M., co se děje, jinak jsem se na tom nepodílel.“ Kárně obviněný opravil: „Ne, já jsem dělal advokátní zkoušku v roce 1997, nejsem český advokát, české právo neumím. Byl jsem na první schůzce s panem K. a podepsal jsem smlouvu s Abott Legal. Někdy mi řekl Mgr. K. co se děje, jinak jsem se na té zakázce nepodílel.“ Při výslechu téhož svědka (b) k dotazu předsedy senátu: „Dokážete říci, jaké bylo právní stanovisko vaší advokátní kanceláře ke zvolenému typu výběrového řízení?“ svědek vypověděl dle zvukového záznamu, 15:26: „Prvně si myslím, že jsme právní stanovisko nedělali a druhá věc a upřímně k tomuhle se nemůžu vyjádřit, že jako my jsme měli nějakej důvod, Mgr. K. co měl kontakt s Magistrátem řekl, že bysme to měli postupovat podle JŘBU a že máme dávat dohromady, zpracovat tu zadávací dokumentaci, administrativně se o to postarat. Ale já jsem do toho neviděl, to měli Mgr. M. a Mgr. K.“ Protokolující zapsala: „Právní stanovisko jsme nedělali jako kancelář, k tomu se nemohu vyjádřit. Mgr. K. měl kontakt s Magistrátem, že bychom měli poskytovat ohledně ŘBU a že by byl ochotný zpracovat zadávací dokumentaci a administrativně se o to postarat. Já jsem do tohoto neviděl. To dělal Mgr. M. a Mgr. K.“ Kárně obviněný opravil: „Psané právní stanovisko jsme v této záležitosti nezpracovávali. Nikdo ho po nás nepožadoval. Mgr. K. měl kontakt s Magistrátem, možná on nějaké zpracovával Na nás bylo zpracovat zadávací dokumentaci a administrativně se o dané zadávací řízení postarat. Já jsem do tohoto neviděl. To dělal Mgr. K.“ Při výslechu svědka Ing. V. P. (c) k dotazu předsedy senátu: „Můžete to rozvést, jaké jsou požadavky ze strany Haguessu a pokud jste udělali průzkum trhu.“ Svědek vypověděl dle zvukového záznamu, 31:50 „…Prostě nám něco dodali s tím, že za to neručí a my to nemůžeme reklamovat. Stejným způsobem chtěli pokračovat teď, což jsme odmítli, ale s tím, že chtěli za to ručit jedině tehdy, když s nimi podepíše smlouvu o podpoře, jako byla předtím. Je to asi 1,2 mil. Kč měsíčně…“ Protokolující zapsala: „…Prostě nám něco dodali s tím, že za to neručí a my to nemůžeme reklamovat. Stejným způsobem chtěli pokračovat teď, což jsme odmítli, ale s tím, že chtěli za to ručit jedině tehdy, když s nimi podepíše smlouvu o podpoře, jako byla předtím. Je to asi 1,2 mil. Kč měsíčně.“ Kárně obviněný opravil: „…Prostě nám něco dodali s tím, že za to neručí a my to nemůžeme reklamovat. A ještě za to chtěli neskutečně vysokou sumu. Stejným způsobem chtěli pokračovat teď, což jsme odmítli. Chtěli za to ručit jedině tehdy, když s nimi podepíšeme smlouvu o podpoře systému, a to za přibližně 1,2 milionu Kč měsíčně. Na to jsme nepřistoupili a nepřistoupíme.“ Při výslechu téhož svědka (d) k dotazu předsedy senátu: „Vy jste prováděli nějaký průzkum trhu ohledně toho, co by bylo možné opatřit odněkud, odjinud?“ svědek vypověděl dle zvukového záznamu, 32:43: „Od jinud ty SAMy získat nelze, je na to autorský zákon, oni tvrdí, že je to jejich, i když je to běžná věc, ale mají pravdu. Na druhou stranu, my máme papírové jízdné, sice nebudeme hvězdy, ale dalo by se to provést.“ Protokolující zapsala: „Od jinud, ty SAMy získat nelze, je na to autorský zákon, oni tvrdí, že je to jejich, i když je to běžná věc, ale mají pravdu. Na druhou stranu, my máme papírové jízdné, sice nebudeme hvězdy, ale dalo by se to provést.“ Kárně obviněný opravil: „Odjinud ty jejich SAMy získat nemůžeme. Je to jejich autorské dílo. Lépe řečeno, oni tvrdí, že je to jejich, i když je to běžná věc. Ale z hlediska autorského práva mají pravdu. Na druhou stranu, my si můžeme levněji opatřit jiný elektronický systém, a navíc, máme už teď papírové jízdenky, sice nebudeme hvězdy, ale můžeme na ně přejít.“ Při výslechu téhož svědka (e) k dotazu předsedy senátu: „Můžete charakterizovat další prvky toho systému?“ svědek vypověděl dle zvukového záznamu, 35:53: „…Nebo zkusit jinou firmu, která by formou pokus omyl, aniž by prohlížela software, to napsala.“ Protokolující zapsala: „… Nebo zkusit jinou firmu, která by formou pokus omyl, aniž by prohlížela software, to napsala.“ Kárně obviněný opravil: „…zkusit jinou firmu, která by formou pokus omyl, aniž by prohlížela software, to napsala. Další možností by bylo přejít na nový systém.“ Při výslechu téhož svědka (f) k dotazu předsedy senátu: „Dělali jste průzkum trhu ohledně toho, za kolik by bylo možné pořídit ten nový systém?“ svědek vypověděl dle zvukového záznamu, 36:05: „…My konkrétně ne, ale vím, že na to proběhlo několik auditů, vím, že si město nechalo dělat audity, a tam to bylo, já nevim, od 40 do 200 milionů. Ale to zas nebylo přesně řečený, že to bude konečná cena.“ Protokolující zapsala: „Na to proběhlo několik auditů, které si nechalo dělat město, bylo to od 40 do 200 mil., ale to nebylo řečeno, že to bude konečná cena“. Kárně obviněný opravil: „Na to proběhlo několik auditů, které si nechalo dělat město. Náklady by se podle nich pohybovaly v rozpětí od 4 do 200 milionů Kč.“ Při výslechu téhož svědka (g) k dotazu předsedy senátu: „V oblasti podpory těch dvou systémů, tedy neexistuje žádná spolupráce nebo součinnost?“ svědek vypověděl dle zvukového záznamu, 51:01: „…Ne, ne, určitě ne.“ Protokolující zapsala: „Určitě ne“. Kárně obviněný opravil: „Aktuálně v podstatě ne.“ Při výslechu téhož svědka (h) k dotazu předsedy senátu: „Při samotné podpoře toho systému, v té základní rovině jeho údržby, nebylo třeba přístupu ke zdrojovému kódu?“ svědek vypověděl dle zvukového záznamu, 52:30: „Já netuším, jak to Haguess dělal, ale myslím si, že musel přistoupit k tomu kódu“. Protokolující zapsala: „Netuším, jak to Haguess dělal, ale musel přistoupit k tomu kódu“. Kárně obviněný opravil: „My jsme ho nepotřebovali. Netuším, jak to bylo, když podporu systému zajišťoval Haguess.“ Při výslechu téhož svědka (i) k dotazu předsedy senátu: „To měly být náklady na pořízení nového odbavovacího dopravního systému, DOSu?“ svědek vypověděl dle zvukového záznamu, stopa 36:30: „V některých případech to bylo komplet, protože tam uváděla například Plzeň, tam to stálo asi 80 milionů Kč, Liberec 40 milionů Kč, je tam menší počet uživatelů. Je tam určitě jednodušší tarif než v Praze.“ Protokolující zapsala: „V některých případech to bylo komplet, protože tam uváděla například Plzeň, tam to stálo asi 80 mil. Kč, Liberec 40 mil. Kč, je tam menší počet uživatelů. Je tam určitě jednodušší tarif než v Praze“. Kárně obviněný opravil: „V některých případech ano, ale v některých případech to bylo za komplet nový celý systém. Tady se můžeme pro názornost podívat například na Plzeň. Tam to stálo asi 80 mil. Kč, v Liberci kolem 40 mil. Kč, za komplet. Je tam sice menší počet uživatelů a možná jednodušší tarif než v Praze, ale to nehraje nijak významnou roli“. Při výslechu téhož svědka (j) k dotazu předsedy senátu: „Smlouva 2013-2014, pamatujete si na tu cenu?“ svědek vypověděl dle zvukového záznamu, 58:35: „Tam je to asi 1 200.000 Kč za měsíc, to je ta základní. U rozšířené se platilo zvlášť, tam jsme objednali asi za 6 - 7 mil. Kč“. Protokolující zapsala: „Tam je to asi 1,200 mil. Kč za měsíc, to je ta základní. U rozšířené se platilo zvlášť, tam jsme objednali asi za 6-7 mil. Kč.“ Kárně obviněný opravil: „Tam je to asi 1,2 milionu Kč za měsíc, to je za tu základní podporu. Na to za takovou cenu už určitě nepůjdeme. U rozšířené se platilo zvlášť, tam jsme objednali asi za 6-7 mil. Kč.“ Při výslechu téhož svědka (k) k dotazu obhájce Mgr. Trojana: „Technické důvody tam byly?“ svědek vypověděl dle zvukového záznamu, 1:04:30: „Ano. Funkcionalita tam nebyla prodlužování karet, to byla nová, oni to nechtěli zaplatit, oni chtěli smlouvu.“ Protokolující zapsala: „Ano. Funkcionalita tam nebyla, prodlužování karet, oni to nechtěli zaplatit, oni chtěli smlouvu“. Kárně obviněný opravil: „Ano. Funkcionalita prodlužování karet nebyla v systému, oni nechtěli zaplatit za ní, oni chtěli smlouvu na celkovou podporu systému, i když my jsme jí nechtěli a nepotřebovali.“ Při výslechu téhož svědka (l) k dotazu obž. Mgr. N.: „Vy jste říkal, že by bylo mnohem levnější pořídit nový systém, než podepsat smlouvu s Haguess? To jste schopen nějak konkretizovat, nebo to byla spíš licence básnická?“ svědek vypověděl dle zvukového záznamu, 1:16:15: „Probíhalo několik poptávek, byly skupiny, které měly za úkol zjistit, kolik by stál nový systém, jaký by byl nejlepší atd. Různé firmy nabízely různá řešení za různé peníze.“ Protokolující zapsala: „Probíhalo několik poptávek, byly skupiny, které měly za úkol zjistit, kolik by stál nový systém, jaký by byl nejlepší atd. Různé firmy nabízely různá řešení za různé peníze“. Kárně obviněný opravil: „Probíhalo několik poptávek, byly skupiny, které měly za úkol zjistit, kolik by stál nový systém, jaký by byl nejlepší atd. Různé firmy nabízely různá řešení za různé peníze. Ale mnohem menší než ty co se platily Haguessu.“ Při výslechu svědka Ing. V. S. (m) k dotazu předsedy senátu: „Ten provoz, tak jak je, jestli je to provoz z vašeho pohledu obvyklý, neobvyklý, provizorní, kam ho můžete zařadit?“ svědek vypověděl dle zvukového záznamu, 2:04:25: „…Obvyklý určitě není. Provoz je určitě neobvyklý. Co se týká mých jednání s dodavatelem, tak jsem se s něčím takovým jsem se asi nikdy nesetkal.“ Protokolující zapsala: „Obvyklý určitě není. Provoz je určitě neobvyklý. Co se týká mých jednání s dodavatelem, tak jsem se s něčím takovým nikdy nesetkal“. Kárně obviněný opravil: „Obvyklý určitě není. Provoz je určitě neobvyklý. Co se týká mých jednání s dodavatelem, tak jsem se s něčím takovým jako u Haguessu nikdy nesetkal. Na jejich podmínky se nedá přistoupit“. Při výslechu téhož svědka (n) k dotazu Mgr. K.: „Vaše zkušenost z jednání s Haguessem je taková, že oni slyší na argumenty?“ svědek vypověděl dle zvukového záznamu, 2:09: „…Pak následovala žalobní výzva na město o 670 mil. Kč, pak už nám vypršel certifikát a komunikujeme s nimi už jenom opatrně a přes právní zástupce.“ Protokolující zapsala: „…Pak následovala žalobní výzva na město o 670 mil. Kč, pak už nám vypršel certifikát a komunikujeme s nimi už jenom opatrně a přes právní zástupce“. Kárně obviněný opravil: „Pak přišli s neskutečnými finančními požadavky a následovala žalobní výzva na město o 670 mil. Kč, pak už nám vypršel certifikát a komunikujeme s nimi přestala úplně fungovat.“ Tyto okolnosti vedly kárný senát v rozhodnutí o vině kárně obviněného k formulaci části skutku uvedené pod bodem 6.
[90] V protokolu z hlavního líčení konaného dne 16. března 2016, jehož přepis provedený protokolující úřednicí U. byl dán kárně obviněnému ke kontrole dne 30. dubna 2016 a kárně obviněný jej s vlastními úpravami předal kanceláři k založení do spisu jako konečnou verzi protokolu až po vynesení rozsudku ve věci dne 7. září 2017, provedl kárně obviněný úpravy následovně. Při výslechu znalce Ing. Mariána Svetlíka (a) k dotazu RNDr. J. T.: „Kde by měly být řešeny jinde než v rámci té podpory? Když zjistím, že je tam nějaká vada, sám jste připustil, že bezchybné systémy neexistují, kde by měly být řešeny jinde než v té podpoře?“ znalec vypověděl dle zvukového záznamu, 1:33:50: „To je otázkou toho, vy, jako HMP jste vůbec 6 let do toho neviděli, protože to všechno provozoval Haguess na své technice. 6 let to bylo v provozu a HMP platilo Haguessu za to, že to provozuje. HMP vědělo o tom, že to funguje nějak, ale nevědělo detaily, kolik tam bylo chyb, jaké tam byly chyby, to všechno bylo pro hlavní město black box…“ Protokolující zapsala: „To je otázkou toho, vy, jako HMP jste vůbec 6 let do toho neviděli, protože to všechno provozoval Haguess na své technice. 6 let to bylo v provozu a HMP platilo Haguessu za to, že to provozuje. HMP vědělo o tom, že to funguje nějak, ale nevědělo detaily, kolik tam bylo chyb atd.“ Kárně obviněný opravil: „To je otázka… Vy jako Hlavní město Praha jste vůbec 6 let do toho neviděli, protože to všechno provozoval Haguess na své technice. Šest let to bylo v provozu a Hlavní město Praha platilo Haguessu za to, že to provozuje. Hlavní město Praha vědělo, že to nějak funguje, ale nevědělo detaily, kolik tam bylo chyb atd., a ani dodatečně to nezjišťovalo.“ Tyto okolnosti vedly kárný senát v rozhodnutí o vině kárně obviněného k formulaci části skutku uvedené pod bodem 7.
[91] V protokolu z hlavního líčení konaného dne 9. května 2016, jehož přepis provedený protokolující úřednicí Č. byl dán kárně obviněnému ke kontrole dne 8. července 2016 a ten jej s vlastními úpravami předal kanceláři k založení do spisu jako konečnou verzi protokolu až po vynesení rozsudku ve věci dne 7. září 2017, provedl kárně obviněný úpravy následovně. Při výslechu svědka R. (a) k dotazu předsedy senátu: „Z těch hledisek, která považujete za relevantní, splňuje ty požadavky na dostatečné poskytnutí relevantních informací pro radní, kteří měli rozhodnout?“ svědek vypověděl dle zvukového záznamu, stopa 52:00: „Z mého hlediska ano, ale to je to, jak už jsem předestřel, a to z několika důvodů.“ Protokolující zapsala: „Z mého hlediska ano, ale to je to, jak už jsem předestřel, a to z několika důvodů.“ Kárně obviněný opravil: „Z mého hlediska ano, ale to je to, jak už jsem předestřel, že se na ten text můžeme dívat z různých zorných úhlů.“ Tyto okolnosti vedly kárný senát v rozhodnutí o vině kárně obviněného k formulaci části skutku uvedené pod bodem 8.
[92] V protokolu z hlavního líčení konaného dne 10. května 2016, jehož přepis provedený protokolující úřednicí U. byl dán kárně obviněnému ke kontrole dne 4. června 2016 a ten jej s vlastními úpravami předal kanceláři k založení do spisu jako konečnou verzi protokolu až po vynesení rozsudku ve věci dne 7. září 2017, provedl kárně obviněný úpravy následovně. Výslech znalce Stránského dle zvukového záznamu, stopa 32:00, proběhl takto: Předseda senátu: „Využívám přehledu, který předložila obžalovaná Ing. V. o fakturacích Haguess. Z toho přehledu je na č.l. 6922 a násl., ve svazku č. 43 spisu vyplývá, že bylo fakturováno specificky za zajištění provozu PCKS a ty fakturované měsíční se pohybovaly pod 2 mil. Kč, výjimečně překročily 2 mil. Kč. Při znalosti této skutečnosti, můžete se vyjádřit k nákladům na ty činnosti, jednak spočívající podpoře programového vybavení SKC na jedné straně a pak těch dalších činností, které jsou nad rámec podpory programového vybavení SKC, ale přitom patří do onoho zajištění provozu PCKS?“ Znalec: „Nevím, ze kterého období citujete.“ Předseda senátu: „Je to přehled, který zahrnuje celé období provozu PCKS až do roku 2013.“ Obž. V.: „O jakých 2 milionech je řeč? Samozřejmě ty platby jsou úplně odlišné v jiných letech, nevím o jakých 2 milionech mluvíte, potřebujeme vědět, k jaké smlouvě se to vztahuje a za co to bylo.“ Předseda senátu: „Používám Váš přehled, kde je to označeno jako předmět fakturace a doslova zajištění provozu PCKS, někdy rozepsáno Pražského centra kartových služeb. Je to od roku 2007, souvisí to pravděpodobně s uvedením PCKS do provozu, částky jsou 2.017.95,50 Kč, 1.563.224,-Kč, 1.309.000,-Kč, 2.309.712,44 Kč, 2.309.712,-Kč, 2.220.000,-Kč, 1.442.106,26 Kč atd.“ Znalec: „Pane předsedo, mohu se zeptat za jaké je to období. Protože to je poměrně podstatné.“ Předseda senátu: „Je to od roku 2007 až po rok 2013 a ty částky jsou přibližně stejné, kolem 2 milionů Kč měsíčně.“ Znalec: „To se právě domnívám, že to tak nebylo, protože rozsah provozu na počátku v roce 2007 a rozsah provozu v roce 2010-2011, byl značně odlišný. Proto se ptám, za jaké je to období. Aniž bych ty faktury viděl, nejsem schopen se příliš vyjádřit. V roce 2010, na začátku roku 2010, bylo narovnání, protože HMP dlužilo přes 200 mil. Kč za služby, které nebyly zasmluvněné, byly poskytnuté, tzn., z tohoto pohledu je dost možné, jestli je to za období předcházející, tak ty částky nejsou relevantní ke skutečným částkám.“ Předseda senátu: „Částky ke konci tohoto období, od 3.5.2015 1.486.599,50 Kč…“ Obž. V.: „Jestli mohu, to je třetina celkové podpory a není to za provoz. Tu částku, kterou jste citoval, je třetina z celkové odměny podle článku I/1 písm. c). Museli bychom jít do té smlouvy.“ Předseda senátu: „Omlouvám se, já jsem si nevšiml toho dodatku. Pak následuje 3.939.996,-Kč částka za další období. Potom jsou zde nějaké poměrné částky v tomto výkazu. Má pravdu paní obžalovaná, že tam by měl být ještě dovětek, kromě té částky, kterou jsem výslovně uvedl.“ Obž. V.: „Pro zjednodušení, například když si najdete rok 2008, tak to tam máte jednoznačně napsané, že při zajištění provozu, za září, např. vidím listopad, to jsou přesně ty částky, o kterých já jsem mluvila, máte to 4.750.875,-Kč. To jsou ty smlouvy o provozu roku 2008. V roce 2009 – zajištění provozu v lednu 7.886.495,-Kč. Atd, únor, březen, atd.“ Předseda senátu: „A ty částky jsou jaké tedy za to další období, když už je citujete?“ Obž. V.: „7.886.495,-Kč. Měsíčně. Pravidelně.“ Předseda senátu: „Se znalostí těchto údajů, můžete se, pane vyjádřit k tomu poměru toho?“ Znalec: „Smlouva o provozu, o zajištění provozních činností, je odlišná od smlouvy na podporu software, takže v tomto směru to není žádná analogie. Já nejsem z hlavy schopen říci ani cenotvorbu, s vyjma jediného, smlouvy byly uzavírány na krátké období s celou řadou odpovědností pro společnost Haguess, což se v tom promítalo a zároveň s rozsahem činností, který byl odlišný se současným rozsahem činností pro zajištění provozu PCKS“. Protokolující zapsala: „Předseda senátu: ‛Využívám přehledu, který předložila obžalovaná Ing. V. o fakturacích Haguess. Z toho přehledu je na č.l. 6922 a násl., ve svazku č. 43 tr. spisu vyplývá, že bylo fakturováno specificky za zajištění provozu PCKS a ty části fakturované měsíční se pohybovaly pod 2 mil. Kč, výjimečně překročily 2 mil. Kč. Při znalosti této skutečnosti, můžete se vyjádřit k nákladům na ty činnosti, jednak spočívající podpoře programového vybavení SKC na jedné straně a pak těch dalších činností, které jsou nad rámec podpory programového vybavení SKC, ale přitom patří do onoho zajištění provozu PCKS?‛ Znalec: ‛Nevím, ze kterého období citujete?‛ Předseda senátu: ‛Je to přehled, který zahrnuje celé období provozu PCKS až do roku 2013.‛ Obžalovaná Ing. E. V.: ‛Ty platby jsou samozřejmě úplně odlišné v jiných letech, nevím, o jakých dvou milionech mluvíte, potřebuji vědět, k jaké smlouvě se to vztahuje a za co to bylo?‛ Předseda senátu: ‛Používám váš přehled, který je označen jako předmět fakturace a doslova zajištění provozu PCKS. Je to od roku 2007, souvisí to s uvedením do provozu PCSK a částky jsou: 2.017.95,50 Kč, 1.563.224,-Kč, 1.309.000,-Kč, 2.309.712,44 Kč, 2.309.712,-Kč, 2.220.000,-1.442.106,26 Kč atd., jsou to měsíční platby‛. Znalec: ‛Za jaké je to období?‛ Předseda senátu: ‛Je to od r. 2007 po rok 2013, ty částky jsou přibližně stejné, kolem 2 mil. Kč měsíčně.‛ Znalec: ‛To se domnívám, že to tak nebylo, protože rozsah provozu na počátku v roce 2007 a rozsah provozu v roce 2010-2011, byl značně odlišný. Proto se ptám, za jaké je to období. Bez toho, aniž bych ty faktury viděl, nejsem schopen se vyjádřit. Po roce 2010 bylo narovnání, protože HMP dlužilo přes 200 mil. Kč za služby, které nebyly zasmluvněné, byly poskytnuté, tzn., z tohoto pohledu je dost možné, jestli je to za období předcházející, tak ty částky nejsou relevantní ke skutečným částkám.‛ Předseda senátu: ‛Částky ke konci období, od 3.5.2015 1.486.599,50 Kč.‛ Obžalovaná Ing. E. V.: ‛Je to jedna třetina celkové podpory a není to za provoz. Tu částku, kterou jste citoval, je třetina z celkové odměny podle článku I/1 písm. c). Museli bychom jít do té smlouvy‛. Předseda senátu: ‛Omlouvám se, já jsem si nevšiml toho dodatku. Pak následuje 3.939.996,-Kč částka za další období. Potom jsou zde nějaké poměrné částky v tomto výkazu. Má pravdu paní obžalovaná, že tam by měl být ještě dovětek, kromě té částky, kterou jsem výslovně uvedl‛. Obžalovaná Ing. E. V.: ‛Pro zjednodušení, například když si najdete rok 2008, tak to tam máte jednoznačně napsané, že při zajištění provozu, za září, listopad, to jsou přesně ty částky, o kterých já jsem mluvila, máte to 4.750.875,-Kč. To jsou ty smlouvy o provozu roku 2008. V roce 2009 – zajištění provozu v lednu 7.886.495,-Kč měsíčně, pravidelně.‛ Předseda senátu: ‛Se znalostí těchto údajů, můžete se, pane svědku, vyjádřit o poměru toho?‛ Znalec: Smlouva o provozu, zajištění provozních činností, je odlišná od smlouvy na podporu software, takže v tomto směru to není žádná analogie. Já nejsem z hlavy schopen říci ani cenotvorbu, smlouva je uzavírána na krátké období s celou řadou odpovědností pro společnost Haguess, což se v tom promítalo a zároveň s rozsahem činností, který byl odlišný se současným rozsahem činností pro zajištění provozu PCKS‛.“ Kárně obviněný opravil na: „Předseda senátu: ‛K dispozici je přehled, který předložila obžalovaná Ing. V. o fakturacích Haguess. Z toho přehledu –je na č.l. 6922 a násl. ve svazku č. 43 trestního spisu\u001evyplývá, že bylo fakturováno specificky za zajištění provozu PCKS a ty fakturované měsíční částky se nejdříve pohybovaly pod 2 miliony Kč, pak překročovaly 2 miliony Kč a dostaly se k 4 milionům Kč. Při znalosti této skutečnosti, můžete se vyjádřit k nákladům na ty činnosti, jednak spočívající podpoře programového vybavení SKC na jedné straně a pak těch dalších činností, které jsou nad rámec podpory programového vybavení SKC, ale přitom patří do onoho zajištění provozu PCKS?‛ Znalec: ‛Nedokáži, nevím‛. Předseda senátu: ‛Přehled, který je k dispozici, zahrnuje období od roku 2007 a částky jsou 2.017.95,50 Kč, 1.563.224,-Kč, 1.309.000,-Kč, 2.309.712,44 Kč, 2.309.712,-Kč, 2.220.000,-Kč, 1.442.106,26 Kč atd., později vyšší, i přes 4.000.000,-Kč, jsou to měsíční platby‛. Znalec: ‛To se domnívám, že to tak nebylo, protože rozsah provozu na počátku v roce 2007 a rozsah provozu v roce 2010 až 2011 byl odlišný. Aniž bych ty faktury viděl, nejsem schopen se vyjádřit. Po roce 2010 bylo narovnání, protože HMP dlužilo přes 200 milionů Kč za služby, které nebyly zasmluvněné, byly poskytnuté, tzn., z tohoto pohledu je dost možné, jestli je to za období předcházející, tak ty částky nejsou relevantní ke skutečným částkám‛. Předseda senátu: ‛Když si najdeme rok 2008, tak tam to máme za září, listopad, 4.750.875,-Kč. V roce 2009 zajištění provozu v lednu 4.886.495,-Kč měsíčně, pravidelně. Se znalostí těchto údajů, můžete se vyjádřit k tomu, zda jde pouze o platby za zajištění provozu nebo i za podporu software, případně kolik z toho připadá na onu servisní podporu?‛ Znalec: ‛Smlouva o provozu, zajištění provozních činností, je odlišná od smlouvy na podporu software, takže v tomto směru to není žádná analogie. Já nejsem z hlavy schopen říci ani cenotvorbu. Smlouvy byly uzavírány na krátká období s celou řadou odpovědností pro společnost Haguess, což se v tom promítalo a zároveň s rozsahem činností, který byl odlišný se současným rozsahem činností pro zajištění provozu PCKS‛.“ Tyto okolnosti vedly kárný senát v rozhodnutí o vině kárně obviněného k formulaci části skutku uvedené pod bodem 9.
[93] V protokolu z hlavního líčení konaného dne 12. května 2016, jehož přepis provedený protokolující úřednicí Č. byl dán kárně obviněnému ke kontrole dne 23. září 2016 a ten jej s vlastními úpravami předal kanceláři k založení do spisu jako konečnou verzi protokolu až po vynesení rozsudku ve věci dne 7. září 2017, provedl kárně obviněný úpravy následovně. Při výslechu obžalovaného RNDr. T. (a) tento zakládá do spisu usnesení č. 303 304 ze dne 16. 3. 2010 a usnesení č. 35/33 ze dne 25. 3. 2010 a k tomu sděluje dle zvukového záznamu, stopa 32:45: „Nepotřebuju je mít, protože do detailu to nechci, protože není dopředu známá ta koncepce.“ Protokolující zapsala: „Nepotřebuju z nich citovat do detailu, protože není známa ta koncepce“. Kárně obviněný opravil: „Ne potřebuju z nich citovat, protože je známa ta koncepce.“ Při výslechu téhož obžalovaného (b) položil předseda senátu dotaz dle zvukového záznamu, stopa 01:48:38: „Dotazuji se také v reakci na to, co jsme zde slyšeli od svědka Ing. S., totiž, že museli poskytnout všechny služby spadající pod podporu programového vybavení právě proto, aby mohli garantovat funkční systém Servisního kartového centra. Vedle toho připustil, že ano, že v rámci jednání bylo dosaženo snížení té původní nabídkové ceny, ale bylo třeba odkládat ty činnosti, nemělo jít o pracovní výkazy, ani o dokládání rozsahu provedených činností, nemělo jít o pracovní výkazy, ani o dokládání rozsahu provedených činností. V reakci na to se prám, zda vy jste to vnímal stejně nebo jinak než zde bylo řečeno“. Protokolující zapsala: „… Vedle toho připustil, že ano, že v rámci jednání bylo dosaženo snížení původní nabídkové ceny, ale bylo třeba odkládat ty činnosti, nemělo jít o pracovní výkazy, ani o rozsah činností…“ Kárně obviněný opravil: „… Vedle toho připustil, že ano, že v rámci jednání bylo dosaženo snížení původní nabídkové ceny, ale nebylo třeba odkládat ty činnosti, nemělo jít o pracovní výkazy, ani o dokládání rozsahu provedených činností…“ Tyto okolnosti vedly kárný senát v rozhodnutí o vině kárně obviněného k formulaci části skutku uvedené pod bodem 10.
[94] V protokolu z hlavního líčení konaného dne 21. června 2016, jehož přepis provedený protokolující úřednicí Č. byl dán kárně obviněnému ke kontrole dne 27. prosince 2016 a ten jej s vlastními úpravami předal kanceláři k založení do spisu jako konečnou verzi protokolu až po vynesení rozsudku ve věci dne 7. září 2017, provedl kárně obviněný úpravy následovně. Při výslechu znalce Ing. Hálka (a) k dotazu Mgr. N.: „Když tedy tvrdíte, že nějaká položka byla přesunuta ze smlouvy o základní podpoře do smlouvy o rozšířené podpoře, pokud to tady nastalo a vy tvrdíte, že ano, znamená to podle vás, že město má povinnost tu položku zaplatit, když je přesunuta ze smlouvy o základní podpoře do smlouvy o rozšířené podpoře?“ znalec vypověděl dle zvukového záznamu, stopa 48:20: „Česká znalecká si myslí, že jeden typ smlouvy byl plně v režii Hlavního města Prahy a jeden typ v režii Haguessu, a že právě tím přesunutím položek se ta povinnost platby přesunula z jednoho subjektu na druhý, ale ten přesun tam neměl být. To znamená, že jsme tu byli svědky výpovědi svědků, kteří deklarovali silný neekonomický tlak, co se týče projektu Opencard, a v té době odpovědní pracovníci museli reagovat na tento tlak akcí a ta akce spočívala v úspoře, několikrát jsem zde na vlastní uši slyšel o této úspoře. My jsme si ten úspěch zanalyzovali a vyhodnotili jsme, že to nebyl úspěch, že to bylo pouze optické přesunutí z jednoho segmentu do druhého, a následně výměna toho, kdo má povinnost tuto položku zaplatit, to je čistě pohled České znalecké z pohledu ekonomického“. Protokolující zapsala: „Česká znalecká si myslí, že jeden typ smlouvy byl plně v režii HMP a jeden typ v režii Haguessu a že právě tím přesunutím položek se ta povinnost přesunula z jednoho subjektu na druhý, ale ten přesun tam neměl být. Tzn., že jsme tu byli svědky výpovědi svědků, kteří deklarovali silný neekonomický tlak, co se týče projektu Opencard a v té době odpovědní pracovníci museli reagovat na tento tlak akcí a ta akce spočívala v úspoře, několikrát jsem zde na vlastní uši slyšel o úspěchu této úspory. My jsme si ten úspěch zanalyzovali a vyhodnotili jsme, že to nebyl úspěch, že to bylo pouze optické přesunutí z jednoho segmentu do druhého, a následně výměna toho, kdo má povinnost tuto položku zaplatit to je čistě pohled České znalecké z pohledu ekonomického“. Kárně obviněný opravil na: „Česká znalecká si myslí, že jeden typ smlouvy byl plně v režii Hlavního města Prahy a jeden typ v režii Haguessu, že ty smlouvy měly různé typy plateb, a že právě tím přesunutím položek došlo k přesunu pod jiný režim plateb, ale věcně ten přesun tam neměl být, nebyl věcně opodstatněn. Tzn., že jsme tu byli svědky výpovědi svědků, kteří deklarovali silný neekonomický tlak, co se týče projektu Opencard, a v té době odpovědní pracovníci museli reagovat na tento tlak akcí a ta akce spočívala v úspoře, několikrát jsem zde na vlastní uši slyšel o této úspoře. My jsme si ten úspěch zanalyzovali a vyhodnotili jsme, že to nebyl úspěch, že to bylo pouze optické přesunutí z jednoho segmentu do druhého, to je čistě pohled České znalecké z pohledu ekonomického.“ Dále při výslechu téhož znalce (b) k dotazu Mgr. N.: „Která ta smlouva byla v režii Haguessu?“ znalec vypověděl dle zvukového záznamu stopa 49:57: „Pokud si pamatuji, Haguess se zavázal, že bude platit náklady spojené s naplněním smluv a určité náklady, že bude platit Praha ve své režii.“ Protokolující zapsala: „Pokud si pamatuji, Haguess se zavázal, že bude platit náklady spojené s naplněním smluv a určité náklady, že bude platit Praha ve své režii“. Kárně obviněný opravil: „Pokud si pamatuji, Haguess se zavázal, že bude platit náklady spojené s naplněním smluv, přímo za základní podporu, a že platby za rozšířenou podporu budou v režii Prahy“. Dále (c) po dotazu obž. T.: „Když se diskutoval dodatek č. 2, byla diskuse na téma, co si představujete, proč tam máte 100 % a tady se mluvilo o různých procentech, a vy jste řekl, že nebyly podklady pro to, aby se to mohlo přesně specifikovat, tzn., jestli jsou v tom PC, a co v tom vše je. Vše bylo řečeno vždy jen vágně, že jsou to náklady, a pak se mluvilo o zisku. Znovu se vás tedy ptám – vy jste odpověděl, že ty podklady jste neměl, je to tak?“ následoval komentář předsedy senátu dle zvukového záznamu, stopa 45:54: „To jsou fakta, která jsou zaznamenána z průběhu jednání, snadno ověřitelná. Nechci zasahovat do kladení Vašich otázek. Sice to akceptuji stejně tak, jako jsem to akceptoval v předchozích jednáních, že uvádíte nějakým svým komentářem, vyjádřením k něčemu a pak chcete po panu znalci, aby vám to potvrdil nebo vyvrátil. Otázky by měly být kladeny jinak. Já vám umožním jako ostatním obžalovaným a případně obhájcům vyjádření a panu znalci poté možnost na tato případné vyjádření reagovat, kde můžete popsat konkrétně tu svoji představu nebo případně výhrady, které máte, a poté bude na panu znalci, aby na ně reagoval.“ Protokolující zapsala: „To jsou fakta, která jsou zaznamenána z průběhu jednání, snadno ověřitelná. Nechci zasahovat do kladení vašich otázek. Sice to akceptuji stejně tak, jako jsem to akceptoval v předchozích jednáních, že uvádíte nějakým svým komentářem, vyjádřením k něčemu a pak chcete po p. znalci, aby vám to potvrdil nebo vyvrátil. Otázky by měly být kladeny jinak. Já vám umožním jako ostatním obžalovaným a příp. obhájcům vyjádření a p. znalci poté možnost na tato příp. vyjádření reagovat, kde můžete popsat konkrétně tu svoji představu, příp. výhrady, které máte, a poté bude na p. znalci, aby na ně reagoval.“ Kárně obviněný opravil tak, že obsáhlé vyjádření předsedy senátu bez náhrady vypustil. Namísto komentáře předsedy senátu zapsáno jako odpověď znalce: „Ano“. Dále (d) k téže otázce obžalovaného T. znalec Ing. Hálek uvedl dle zvukového záznamu, stopa 50:11: „Dne 14. 9. 2015 odešel dopis prostřednictvím MS v Praze na spol. Haguess s požadavkem na podklady: organizační schéma, IT přesná specifikace pracovních náplní jednotlivých zaměstnanců IT oddělení, přesné počty, kontinuální pracovní výkazy, přezkoumatelné odvody sociálního a zdravotního pojištění, výstupy služeb u služby 5, 11, 12, 16, 17, 22, 23, 24, přesná specifikace uvedených služeb v rámci předmětu zkoumání, statistiky přístupů a přesné počty uživatelů“. Protokolující zapsala: „Dne 14. 9. 2015 odešel dopis prostř. MS v Praze na spol. Haguess s požadavkem na podklady: organizační schéma, IT přesná specifikace pracovních náplní jednotlivých zaměstnanců IT oddělení, přesné počty, kontinuální pracovní výkazy, přezkoumatelné odvody sociálního a zdravotního pojištění, výstupy služeb u služby 5, 11, 12, 16, 17, 22, 23, 24, přesná specifikace uvedených služeb v rámci předmětu zkoumání, statistiky přístupů a přesné počty uživatelů.“ Kárně obviněný opravil na: „Dne 14. 9. 2015 odešel dopis prostř. MS v Praze na spol. Haguess s požadavkem na podklady: organizační schéma, IT přesná specifikace pracovních náplní jednotlivých zaměstnanců IT oddělení, přesné počty, kontinuální pracovní výkazy, přezkoumatelné odvody sociálního a zdravotního pojištění, náklady na poskytnuté služby, výstupy služeb u služby 5, 11, 12, 16, 17, 22, 23, 24, přesná specifikace uvedených služeb v rámci předmětu zkoumání, statistiky přístupů a přesné počty uživatelů“. Tyto okolnosti vedly kárný senát v rozhodnutí o vině kárně obviněného k formulaci části skutku uvedené pod bodem 11.
[95] V protokolu z hlavního líčení konaného dne 15. srpna 2016, jehož přepis provedený protokolující úřednicí T. byl dán kárně obviněnému ke kontrole nejpozději dne 21. srpna 2016 a ten jej s vlastními úpravami předal kanceláři k založení do spisu jako konečnou verzi protokolu až po vynesení rozsudku ve věci dne 8. září 2017, provedl kárně obviněný úpravy následovně. Při výslechu Ing. F. P. (a) k dotazu předsedy senátu: „Já budu mít pouze jeden dotaz, a to, ve vazbě na to, co jste řekl, že má být předmětem toho dosud fyzicky nepředloženého doplňku znaleckého posudku. Vy jste byl dotazován, mimo jiné, také na způsob ocenění porovnávací metodou vycházející z investičních nákladů podporovaného řešení, tj. na to, co je pod bodem 5.8 znaleckého posudku z 20. 6. 2016. Jestli jsem dobře zaregistroval, tak tento okruh problematiky nemá být obsahem toho doplňku znaleckého posudku, tak jak jste podal jeho přehled. Výzva k Vám, je, zda jste schopen blíže rozvést to, jakým způsobem tedy bylo provedeno dané ocenění uvedenou metodou, a zda jste připraven konkretizovat ty zvolené postupy a zejména ty vstupní údaje, s nimiž jste pracovali?“ znalec vypověděl dle zvukového záznamu, stopa 07:02: „V prvé řadě, pane předsedo, je tomu tak, že tato problematika, není obsažena v našem doplnění, je z toho důvodu, že jsme jeho obsah diskutovali s objednatelem, s tím, že po diskusi s ním nebylo vlastně rozhodnuto, že budeme doplňovat právě tuto část…“ Protokolující zapsala: „V prvé řadě, pane předsedo, je tomu tak, že tato problematika, není obsažena v dnešním doplnění, je to z důvodu, že jsme jeho obsah diskutovali s objednatelem, s tím, že po diskusi s ním nebylo vlastně rozhodnuto, že budeme doplňovat právě tuto část…“ Kárně obviněný opravil: „V prvé řadě, pane předsedo, je tomu tak, že tato problematika, není obsažena v dnešním doplnění. Je to z důvodu, že jsme jeho obsah diskutovali s objednatelem, s tím, že po diskusi s ním bylo rozhodnuto, že nebudeme doplňovat právě tuto část…“ Při výslechu téhož znalce (b) k dotazu předsedy senátu: „No a bránilo něco tomu, abyste, pokud tedy uvádíte, že jste postrádali údaje tohoto typu, nahlédli do dokumentace, která je obsahem spisu v této trestní věci a tyto údaje zjistili? Ať už ze smluvní dokumentace nebo z těch faktur, které zmiňujete, navazujících na uzavřené smlouvy?“ uvedený znalec vypověděl dle zvukového záznamu, stopa 33:07: „V těch podkladech, které jsme měli k dispozici, jsme údaje nenalezli, a pokud byly uvedeny v detailu – já teď přemýšlím, kde mohly být obsaženy, nicméně – nejsem si vědom toho, že by byly ve spise veškeré faktury.“ Protokolující zapsala: „V těch podkladech, které jsme měli k dispozici, jsme údaje nenalezli, a pokud byly uvedeny v detailu – já teď přemýšlím, kde mohly být obsaženy, nicméně – nejsem si vědom toho, že by byly ve spise veškeré faktury.“ Kárně obviněný opravil: „V těch podkladech, které jsme měli k dispozici, jsme ty údaje nenalezli, a pokud byly uvedeny ve fakturách, ty jsme neměli. Já teď přemýšlím, kde jinde mohly být obsaženy, a nevím. Ty faktury jsem…..“ Při výslechu Ing. Vítězslava Hálka (c) k dotazu předsedy senátu: „Pokud tedy jste původně pracovali s těmi smluvními cenami za ty jednotlivé typy služeb spadajících pod základní případně rozšířenou podporu SKC, tak ty tedy zahrnuly veškeré ty položky s kterými jinak je počítáno v té nákladové metodě, to znamená osobní náklady, ty další jiné přímé nebo nepřímé náklady a zisk či nikoliv?“ znalec uvedl dle zvukového záznamu, stopa 44:00: „My jsme to vnímali tak, že ty údaje, které jsou součástí dodatku číslo 1, to znamená cena práce dle České znalecké, tak obsahují podle nás objektivní vyjádření toho stavu ekonomického….“ Protokolující zapsala: „My jsme to vnímali tak, že ty údaje, které jsou součástí dodatku číslo 1, to znamená cena práce dle České znalecké, tak obsahují podle nás objektivní vyjádření toho stavu ekonomického……“ Kárně obviněný opravil: „Ano. My jsme to vnímali tak, že ty údaje, které jsou součástí dodatku číslo 1, to znamená cena práce dle České znalecké, tak obsahují podle nás objektivní vyjádření toho stavu ekonomického…“ Tyto okolnosti vedly kárný senát v rozhodnutí o vině kárně obviněného k formulaci části skutku uvedené pod bodem 12.
[96] Kárný senát namátkově zkoumal další úpravy prováděné kárně obviněným v uvedených protokolech. Kontrola protokolů z hlavních líčení provedená kárně obviněným spočívala v desítkách různých zásahů na každé straně, z nichž většina je ryze formálního charakteru, netýká se chyb v přepisu či chybějících nebo nesprávně uvedených náležitostí protokolu, ale vypovídá spíše o puntičkářské povaze kárně obviněného, který cítil potřebu vtisknout protokolu svou vlastní představu o jeho podobě do posledního detailu. Některé zásahy jsou i obsahového rázu, kdy dopisoval do sdělení či výpovědí vyslýchaných osob v protokolu celé věty, aniž by to mělo nějaký věcný důvod. Spíše se zdá, že u většiny těchto zásahů sledoval kárně obviněný estetické důvody (zdálo se mu vhodné, aby určitá věta zazněla). Další zásahy lze přičítat přesvědčení kárně obviněného, že je třeba odpovědi přeformulovat tak, aby byly více srozumitelné.
[97] Jako příklad takovéto „estetické“ či „formulační“ úpravy bez zjevného věcného smyslu, lze uvést protokol z hlavního líčení ze dne 15. 10. 2015 v části týkající se výslechu Ing. J. B., kde v protokolu připraveném protokolující úřednicí v úvodní části svědek uvádí: „K tomu, co jsem uváděl, již nechci nic doplnit“. Kárně obviněný zde zasáhl tak, že za slovo „již“ doplnil „sám“ a přidal větu: „Jsem připraven odpovědět na položené dotazy“. O několik řádků níže změnil kárně obviněný dotaz státní zástupkyně, který dle protokolu připraveného protokolující úřednicí zněl: „Museli jste kvůli nárůstu přibírat nějaké zaměstnance? Kvůli změně infrastruktury?“ Po zásahu kárně obviněného dotaz zněl: „Museli jste kvůli nárůstu činnosti a změna (sic) infrastruktury přibírat nějaké zaměstnance?“ Opět o několik řádků dále kárně obviněný upravil odpověď stejného svědka. Zápis protokolující úřednice zněl: „Období od r. 2011 do uzavření smlouvy o základní podpoře během tohoto období byly poskytovány servisní služby v tom rozsahu tedy podpora uživatelů, údržba aplikačního software, nějaký jeho generický rozbor ve vazbě na prvky bezpečnosti, v podstatě spol. Haguess v r. 2011 po dobu migrace systému, ale ta migrace znamenala nasazení nové verze aplikačního software, tak do té doby produktivní verze se stále provozovala na té původní infrastruktuře, která patřila spol. Haguess z nějaké části, z nějaké části byla města.“ Kárně obviněným upravená verze: „Nejdříve k období od roku 2011 do uzavření smlouvy o základní podpoře. Během tohoto období byly poskytovány servisní služby v rozsahu podpory uživatelů, údržby aplikačního software, nějaký jeho generický rozbor ve vazbě na prvky bezpečnosti, v podstatě společnost Haguess poskytovala ty služby v roce 2011 po dobu migrace systému. Ale ta migrace znamenala nasazení nové verze aplikačního software, tak do té doby produktivní verze se stále provozovala na té původní infrastruktuře, která patřila společnosti Haguess z nějaké části, z nějaké části byla města.“ Podobně svědek V. K. o něco dále při hlavním líčení ze stejného dne dle zápisu protokolující úřednice vypověděl: „Měli jsme smlouvu na poskytnutí služby, tzn., že oni zodpovídali za to, že to funguje a jestli oni si tam dělali nějaké zásahy, to nevím, my jsme určitě neiniciovali nějaké.“ Kárně obviněný tuto výpověď upravil: „Měli jsme uzavřenou smlouvu na poskytnutí služby v podobě podpory programového vybavení Servisního kartového centra, servisní smlouvu. Oni přitom zodpovídali za to, že systém funguje. A jestli oni si přitom dělali do systému nějaké zásahy, tak já o to nevím a nevěděl jsem to ani tehdy. Jsem si ale jist, že my jsme určitě žádné změny neiniciovali.“
[98] Další provedené změny lehce mohou posunovat obsah výpovědí, aniž by byl patrný důvod úprav. V protokolu z 16. 10. 2015 při výslechu svědkyně A. U. zapsala protokolující úřednice: (Dotaz předsedy senátu) „Říkala jste, že zakázka na podporu na programové vybavení SKC byla zadána na krátkou dobu, řekněme dvou let s možností zkrácení pro to, aby byl získán čas na nějaké koncepční řešení. V té době, kdy ještě jste byla v radě nebo i v tom následujícím období jako zastupitelka, máte nějaké informace, zda byly podnikány nějaké kroky směřující k vyřešení situace?“ (Odpověď svědkyně) „Mám a bylo neustále jednáno z firmou Haguess nebo už money Services (dále jen EMS), teď nevím, kolegyně V. i kolega V., který to měl pak nějak na starosti, takže intenzivně jednali s touto firmou, jaké byly výsledky, to už nevím“. Znění po úpravách kárně obviněného: (Dotaz předsedy senátu) „Zaznělo zde, že zakázka na podporu programového vybavení Servisního kartového centra byla zadána na krátkou dobu, řekněme dvou let s možností zkrácení, a to proto, aby byl získán čas na nějaké koncepční řešení. V té době, kdy jste byla v Radě nebo i v tom následujícím období, kdy jste byla zastupitelkou, máte nějaké informace o tom, zda byly podnikány nějaké kroky směřující k vyřešení nastalé situace?“ (Odpověď svědkyně) „Mám. Bylo neustále jednáno z firmou Haguess a následně eMoney Services. Jednala kolegyně V. i kolega V., který to měl pak nějak na starosti. Jaké byly výsledky těch jednání, to už nevím“.
[99] O něco níže protokolovala úřednice při výslechu téže svědkyně: (Dotaz předsedy senátu) „Vybavíte si, zda v tomto případě byly zpracovány ZP?“ (Odpověď svědkyně) „V rychlosti, co jsem to projela, je zde vyjádření právníků Abbot Legal, že zakázka je dle zákonů, takže i ten právní názor, který mělo mít HMP nejen interní, tj. nejen právní názor odborů pro legislativu, ale i toho externího právníka je, že je to naprosto v souladu se zákonem a tuto větu a kolik jsem tam viděla v rychlosti, že byla začerněna, tak tam si myslím, že je jedna z hlavních vět, o kterou se mí kolegové opírali.“ Kárně obviněný upravil: (Dotaz předsedy senátu) „Vybavíte si, zda v tomto případě byly zpracovány nějaké znalecké nebo odborné posudky?“ (Odpověď svědkyně) „V rychlosti, co jsem to projela, je zde vyjádření právníků Abbot Legal, že zakázka je dle zákonů, takže i ten právní názor, který mělo Hlavní město Praha, nebyl jen interní, tj. nešlo jen o právní názor odboru pro legislativu, ale i toho externího právníka, a ten byl, že je to naprosto v souladu se zákonem. To byla jedna z hlavních vět, o kterou se mí kolegové opírali.“
VIII. 2. c) Protiprávnost jednání kárně obviněného: hodnocení kárného senátu
[100] Je třeba zopakovat to, že v protokolech se skutečně jedná o velké množství úprav provedených kárně obviněným (cca desítky na každé straně) a uvedené příklady jsou pouze nahodile vybrané ukázky. Kárný senát neuvádí tyto příklady proto, že by v nich samotných shledával něco závadného, co by bylo možné označit za úmyslnou manipulaci s obsahem protokolu. Ostatně ani kární navrhovatelé tyto zásahy kárně obviněnému nevytýkali. Spíše je kárný senát uvádí pro dokreslení povahy drtivé většiny zásahů kárně obviněného do protokolů připravených protokolujícími úřednicemi (jak již bylo uvedeno, obdobných zásahů lze nalézt na každé straně protokolů desítky, přičemž protokoly z hlavních líčení ve svém souhrnu mají rozsah stovek, resp. spíše tisíců stran). Lze konstatovat, že práce kárně obviněného s protokoly nespočívala v jejich shlédnutí a kontrole, nýbrž spíše v jejich komplexním přepracování. Kárně obviněný tedy fakticky ze značné části vykonával činnost protokolujících úřednic, přestože tyto svou práci již předtím a v podstatě bezchybně odvedly. Tomu bohužel odpovídala i doba, kterou kárně obviněný k takovému komplexnímu přepracování protokolů potřeboval.
[101] Kárný senát dále považuje za zjištěné, že kárně obviněný své úpravy nijak neověřoval se zvukovými záznamy z hlavních líčení. Nemohl se přitom pro značný časový odstup spoléhat na svou paměť. Jeho úpravy se tedy řídily spíše zmíněnými estetickými hledisky (pro dosažení větší výstižnosti či srozumitelnosti, jak uváděl), a tam, kde se obsahově odchýlil od upravovaného přepisu (např. v případě úprav vytknutých mu v kárných návrzích a uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí), se tedy jednalo o jakousi fabulaci. Podobně kárně obviněný v některých případech měnil formulace položených dotazů [např. změny uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí pod bodem 9. a), 10. b), 11. c)].
[102] Jestliže v případě většiny kárně obviněným provedených úprav protokolů lze konstatovat, že jsou zbytečné, avšak podstatně neměnící obsah výpovědí či jiných přednesů, v případě změn uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí pod body 1. až 12. tomu tak není. Tyto úpravy nelze hodnotit všechny jako stejně závažné. Jako nejzávažnější změny hodnotí kárný senát ty případy, kdy kárně obviněný změnil vyjádření vyslýchané osoby v jeho opak, popřípadě je modifikoval způsobem, že nabylo téměř opačného významu. To se týká např. změny výpovědi obž. H. uvedené ve výroku pod bodem 2. a), změny ve výpovědi svědka Mgr. L. uvedené ve výroku pod bodem 4. c), e), f), h), i), ve výpovědi svědka V. uvedené ve výroku v bodě 6. b), výpovědi obž. T. uvedené ve výroku pod bodem 10. a).
[103] Velmi závažné jsou rovněž ty změny provedené kárně obviněným, které doplňují do výpovědí sdělení, která vyslýchané osoby neuvedly. V tomto případě se jedná především o změnu výpovědi svědka Ing. K. uvedenou ve výroku pod bodem 1. b), změnu výpovědi svědkyně Mgr. K. uvedenou pod bodem 3. b) a c), změnu výpovědi svědka Mgr. K. uvedenou pod bodem 3. d), změnu vyjádření Ing. R. uvedenou pod bodem 3. e), změny ve výpovědi svědka Mgr. L. pod body 4. a), b), d), změnu ve výpovědi svědkyně Š. uvedenou pod bodem 5. a), změnu ve výpovědi svědka R. uvedenou pod bodem 5. c) a d), změnu ve výpovědi svědka Ing. P. uvedenou pod body 5. c), d), e), h), i), j), k), l), změnu ve výpovědi svědka Ing. S. uvedenou pod bodem 5. m), změnu ve výpovědi znalce Ing. Svetlíka uvedenou pod bodem 7. a).
[104] Závažné jsou i změny týkající se uváděných číselných údajů. Zde je možné poukázat na změnu ve výpovědi svědka V. uvedenou ve výroku pod bodem 1. c), změnu dotazu při výslechu svědka Mgr. L. uvedenou v bodě 4. g), změnu výpovědi svědka Ing. P. uvedenou v bodě 6. f) a změny týkající se obsahu dotazu předsedy senátu uvedené pod bodem 9. a) výroku tohoto rozhodnutí.
[105] Ostatní změny uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí se jeví sice jako méně závažné, i tak se vždy týkají obsahu jednotlivých výpovědí (a to i tehdy, byl-li měněn obsah dotazu, mění se následně i obsah na něj podané odpovědi). Samy o sobě by takovéto zásahy nemohly představovat kárné provinění, nicméně v kontextu celku kárně obviněným provedených změn v protokolech, které mu byly kladeny za vinu, je nutné je posoudit jako součást celkového protiprávního jednání kárně obviněného.
[106] Přitom je třeba vzít v úvahu, že protokoly připravené protokolujícími úřednicemi byly v částech týkajících se předmětných výpovědí obžalovaných, svědků a znalců zpracovány jako přepis jejich přednesů, tedy v podstatě jako doslovná protokolace. V této souvislosti se jeví jako nepřípadná obrana kárně obviněného, že oprávněné osoby v posuzovaných případech nepožádaly o doslovnou protokolaci ve smyslu § 55b odst. 3 tr. ř., tudíž byla formulace obsahu protokolu věcí úvahy předsedy senátu. Pokud totiž se jednalo u protokolující úřednicí připraveného protokolu u jednotlivých výpovědí o jejich doslovný přepis, je třeba vyžadovat, aby opravy předsedy senátu tento charakter protokolace v zásadě respektovaly, protože v opačném případě se stává protokol heterogenním a v důsledku zkreslujícím obsah daných přednesů (pokud u většiny výpovědí obsahuje jejich doslovný přepis, u některých však – bez zjevného důvodu či upozornění – jejich volnou parafrázi). V případě takového charakteru protokolace, jaký byl v daném případě zvolen, musí být předseda senátu při opravách opatrnější a zdrženlivější a zejména při větších zásazích do textu je třeba, aby byly konfrontovány se zvukovým záznamem, jak bylo uvedeno výše.
[107] V této souvislosti kárný senát souhlasí s kárným navrhovatelem, který hodnotil právní úpravu protokolace v řízení před soudem jako vzájemně ne příliš sladěnou kombinaci starší úpravy, kdy protokol při hlavním líčení diktoval předseda senátu a přítomné strany mohly okamžitě reagovat na jím použité formulace, pokud všichni měli v paměti obsah právě vyslovené výpovědi. Za těchto okolností mohly strany uplatnit námitky proti protokolaci a o těch mohlo být okamžitě rozhodnuto. Pokud však podle novější úpravy je z hlavního líčení pořizován zvukový záznam a podle něj protokolující úřednice připravuje protokol, není již zcela věcí úvahy předsedy senátu, jaké formulace v protokolu zvolí. Ten by se při opravách protokolů v takovém případě měl omezit na kontrolu formálních náležitostí a zjevných chyb či nejasností, jak bylo shora zdůrazněno.
[108] Kárný senát vzal v potaz i obhajobu kárně obviněného, že v mnoha případech měl legitimní důvod pro úpravu určité části protokolu připraveného protokolující úřednicí. Bylo tomu tak zejména v případech, kdy protokolující úřednice si byla sama nejistá ohledně správnosti porozumění odposlechnuté pasáži hlavního líčení a tuto skutečnost vyznačila v textu např. otazníky či dané místo barevně zvýraznila. Je jistě logické, že danému místu kárně obviněný věnoval pozornost a snažil se (se znalostí obsahu spisu a širšího kontextu projednávané věci) tato místa zkontrolovat či opravit. Změny provedené kárně obviněným, pro které byl uznán vinným ze spáchání kárného provinění, tak jak jsou vymezeny ve výroku rozhodnutí, však nespočívají v opravách takto označených míst (byť v některých případech se jedná o změny v blízkém okolí takto vyznačených míst textu).
[109] Kárný senát proto dospěl k závěru, že kárně obviněný změny v protokolech připravených protokolujícími úřednicemi a předložených jemu ke kontrole a podpisu, které jsou uvedeny ve výroku tohoto rozhodnutí, prováděl v rozporu se zákonem.
VIII. 2. d) Protiprávnost jednání kárně obviněného: průtahy
[110] Dalším aspektem závadného jednání byla doba, po kterou kárně obviněný zadržoval připravené protokoly, které bez jeho schválení a podpisu nemohly být založeny do spisu. V této souvislosti kárný senát nesouhlasí s názorem kárných navrhovatelů, že vyhotovení protokolu z hlavního líčení je úkon, který musí být učiněn ve lhůtě dvaceti pracovních dnů dle § 129 odst. 3 tr. ř. Ze znění uvedeného ustanovení nic takového nevyplývá. Vyhotovení protokolu nelze považovat ani za úkon vedoucí k rozhodnutí ve věci ve smyslu § 181 odst. 3 tr. ř. To ovšem neznamená, že vyhotovení protokolu z hlavního líčení či jiného úkonu v trestním řízení je možné provést v jakékoli lhůtě, resp. že nepodléhá žádné lhůtě. V této souvislost se uplatní obecná povinnost postupovat ve věci urychleně a bez zbytečných průtahů (§ 2 odst. 4 tr. ř.).
[111] Kárně obviněný protokoly průběžně upravoval v nezjištěné době a následně je zadržoval až do 7. a 8. 9. 2017, tj. po dobu od 1 roku do 1 roku a 10 měsíců, aby je následně nechal všechny najednou založit do soudního spisu v době cca jeden rok od vyhlášení rozsudku ve věci a několik měsíců od písemného vyhotovení a vypravení rozsudku. To jistě nelze označit za urychlený postup. Je zřejmé, že kancelář senátu kárně obviněného i kárně obviněný sám byli v rozhodné době pracovně velmi vytíženi, neboť souběžně bylo projednáváno několik rozsáhlých trestních věcí s množstvím obžalovaných. To však nemůže být univerzální omluva, která by ospravedlnila jakékoli prodlení. I lhůty, v nichž protokoly vyhotovovaly protokolující úřednice (např. v případě protokolu z 21. 6. 2016 více než půl roku), lze označit za nepřiměřeně dlouhé a i toto prodlení je nutné přičíst k tíži kárně obviněnému, jehož dozoru činnost kanceláře, resp. protokolujících úřednic, podléhala a který za ni nesl odpovědnost. Obvinění v trestním řízení mají právo se s obsahem protokolu seznámit a používat jej pro účely své obhajoby v řízení. Lze konstatovat, že kárně obviněný svým prodlením při vyhotovení protokolů a jejich založení do spisu toto jejich právo značně omezil, a tím znesnadnil i výkon dalších práv obhajoby (např. přípravu závěrečné řeči). Obžalovaní, resp. jejich obhájci, neměli ani po doručení prvního odsuzujícího rozsudku k dispozici předmětné protokoly z hlavních líčení, kterých se opakovaně domáhali, a nemohli proto pracovat na odůvodnění podaných odvolání. Tím zároveň kárně obviněný způsobil několikaměsíční průtahy v řízení o odvolání.
[112] Je přitom zřejmý důvod, pro který nemohly být protokoly ověřeny a založeny do spisu urychleně a bez průtahů. Tím je shora popsaný neblahý způsob práce kárně obviněného, který protokoly po protokolujících úřednicích doslova přepisoval. Jak bylo již uvedeno, takový způsob kontroly protokolů při jejich celkovém velkém rozsahu musel být nesmírně pracný, ovšem kárný senát již rovněž konstatoval, že drtivá většina úprav prováděných kárně obviněným byla nadbytečná a nepotřebná. Proto nepřiměřená doba, kterou kárně obviněný pro provedení tohoto úkonu potřeboval, nemůže být omluvena jeho pracností a časovou náročností. Rovněž nebyl důvod pro postup kárně obviněného, který, jak vypověděl, některé protokoly opravil již v období před zářím 2017, avšak zadržoval je, aby byly vloženy do spisu všechny zbývající protokoly zároveň. Kárný senát neshledává žádný důvod pro takové zdržování založení protokolů do spisu. Protokoly mají být vyhotoveny urychleně a bez zbytečných průtahů po provedení daného úkonu (hlavního líčení) a ihned poté mají být založeny do spisu. Žádný předpis nestanoví, že by tak mělo být učiněno najednou až po vyhotovení všech protokolů z hlavního líčení. Ostatně u předchozích protokolů z hlavních líčení (tj. z období předcházejícího 15. 10. 2015) tak kárně obviněný postupoval.
VIII. 2. e) Zavinění a pohnutka
[113] Další otázkou, se kterou se kárný senát musel vypořádat, je otázka míry zavinění kárně obviněného a otázka pohnutky k jednání, kterým spáchal kárné provinění.
[114] Kárný senát má za to, že rozsah a povaha změn v protokolech prováděných kárně obviněným vylučuje obranu kárně obviněného, že změny prováděl v dobré víře, že text protokolu po provedených úpravách lépe vystihuje obsah výpovědí. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že ty změny, jimiž kárně obviněný spáchal kárné provinění a které jsou uvedeny ve výroku, jsou změnami obsahového rázu (většinou velmi výraznými změnami) oproti původnímu textu protokolu připravenému protokolující úřednicí na základě jejího (opakovaného) poslechu zvukového záznamu. Ačkoli nebylo přesně zjištěno datum, kdy kárně obviněný opravy protokolů prováděl, jednalo se vždy o období mnoho měsíců, resp. více než jeden rok po proběhlém hlavním líčení. I vzhledem k počtu jednacích dnů a rozsahu prováděných výslechů a dalšího dokazování ve věci Opencard, jakož i vzhledem k tomu, že kárně obviněný paralelně projednával řadu dalších složitých trestních věcí, je nutno vyloučit možnost, že by změny v protokolech mohl provádět po paměti, tj. že by si v době provádění úprav v paměti zachoval přesné znění výpovědí jednotlivých osob. Sám přitom uvedl, že prováděné změny v protokolech neověřoval se zvukovým záznamem. Za těchto okolností mu muselo být zřejmé, že přinejmenším podstatné obsahové změny (mj. ty, které jsou uvedeny ve výroku tohoto rozhodnutí) mohou být v rozporu s tím, co tyto osoby ve skutečnosti vypověděly, popř. více či méně měnit obsah řečeného.
[115] Na druhou stranu kárný senát nezjistil nic, z čeho by bylo možné usoudit na to, že změny protokolů uvedené ve výroku kárně obviněný prováděl v přímém úmyslu, tj. že by chtěl dosáhnout obsahové změny výpovědí. Kárný senát konstatuje, že pro takovou manipulaci kárně obviněný neměl žádný důvod. Pokud by na základě upravených výpovědí chtěl dosáhnout odsouzení obžalovaných „za každou cenu“, ačkoli zjištěný skutkový stav v dané věci jejich odsouzení neumožňoval, muselo by mu být zřejmé, že takový postup nemůže utajit. To zejména za situace, kdy věděl, že obhájci obžalovaných disponují jak zvukovým záznamem z hlavních líčení, tak i „pracovními verzemi“ protokolů vyhotovenými protokolujícími úřednicemi, které jim sám umožnil získat. Za takových okolností by manipulace s protokoly s cílem „vyrobit“ důkazy pro odsouzení obžalovaných byla vskutku sebevražedná. Navíc ani kární navrhovatelé nepředestřeli žádné věrohodné důvody, na jejichž základě by bylo možné usoudit na takovou motivaci kárně obviněného.
[116] Změny provedené kárně obviněným uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí se v mnoha případech týkaly okolností, které mohly mít při posouzení věci Opencard význam, např. zda obžalovaní byli upozorněni na nezákonnost zadání veřejné zakázky v JŘBU, zda byli upozorněni na rozhodovací praxi ÚOHS v této souvislosti, zda byli upozorněni na nutnost uzavření smlouvy na veřejnou zakázku za cenu obvyklou, zda se seznámili s právním posouzením otázek souvisejících se zadáním veřejné zakázky, zda v dané době existovala reálná alternativa postupu, který pražský magistrát zvolil, apod. V této souvislosti kárný senát zohledňuje i to, že tyto skutečnosti byly použity kárně obviněným na některých místech v prvém, zejména však v druhém odsuzujícím rozsudku (zejména v rekapitulační, na některých místech však i v hodnotící části rozsudku, jak na to v případě druhého odsuzujícího rozsudku upozornili kární navrhovatelé). Nejednalo se však o klíčové skutečnosti, na nichž by byl výlučně založen odsuzující výrok rozsudků zpracovaných kárně obviněným a rovněž se nejednalo o skutečnosti podstatné pro určení druhu a výměry uloženého trestu. Ostatně ani výpovědi daných osob v původním znění, tedy po odstranění změn v protokolech provedených kárně obviněným, dle protokolů, které vzal za podklad svého rozhodnutí senát Městského soudu v Praze po odnětí věci senátu kárně obviněného, nebyly nijak významné pro výsledné rozhodnutí o zproštění viny zbývajících obžalovaných v novém rozsudku vydaném tímto soudem, který rovněž nabyl právní moci. Zde je třeba dát za pravdu kárně obviněnému, že skutkový stav věci, z nějž vyšel Městský soud v Praze jak v obou odsuzujících rozsudcích, tak i v konečném zprošťujícím rozsudku, byl založen především na listinných důkazech a jejich hodnocení.
[117] Kárný senát dále podotýká, že pokud by kárně obviněný prováděl manipulace s protokolem s cílem poškodit obžalované, resp. dosáhnout jejich odsouzení v rozporu se zákonem a skutečně zjištěným skutkovým stavem, jednalo by se o trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby (srov. k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2016, čj. 6 To 1355/2016 – 59, a rozhodnutí NSS jako soudu kárného ze dne 17. 1. 2018, č. j. 13 Kss 3/2010 – 1139). K takovému závěru však nedospěly ani orgány činné v trestním řízení, které prověřovaly trestní oznámení a zahájily úkony trestního řízení proti kárně obviněnému pro skutky uvedené též v nyní projednávaných kárných návrzích. Tyto shledaly, že jednání kárně obviněného nenaplnilo skutkovou podstatu tohoto trestného činu.
[118] Lze spíše usuzovat, že změny v protokolech učiněné kárně obviněným, které jsou uvedeny ve výroku tohoto rozhodnutí, spadají do kontextu dalších úprav protokolů prováděných kárně obviněným, které jsou rámcově popsány shora. Jedná se tedy o neblahý pracovní návyk, který si kárně obviněný zřejmě osvojil, tedy zásadní přepisování a přeformulovávání protokolů podle vlastních představ, jak by měl protokol z hlavního líčení vypadat. Při této časově náročné a jistě velmi namáhavé a zatěžující (jak bylo výše vysvětleno, zároveň z větší části naprosto zbytečné) práci se pak část úprav kárně obviněnému „vymkla z rukou“, jak trefně uvedla kárná navrhovatelka v závěrečné řeči. Kárně obviněný pak v úpravách zašel příliš daleko, kdy jím změněný zápis již neodpovídal skutečně řečenému ve výpovědích. Spoléhal zřejmě přitom na to, co mu bylo známo ze spisu, např. na obsah listin, které byly provedeny jako důkaz, popř. na výpovědi jiných svědků, či obsah výpovědi stejného svědka učiněné jindy. Tímto ovšem jednání kárně obviněného nelze omluvit.
[119] Kárný senát tedy dospěl k závěru, že kárně obviněný jemu vytčené změny v protokolech prováděl v nepřímém úmyslu (tj. při provádění změn musel vědět, že změněný text protokolu nemusí věrně zachycovat obsah výpovědí a pro případ, že se tak stane, byl s tím srozuměn). To se týká též průtahů v řízení, které svým jednáním kárně obviněný rovněž způsobil. Zjevné nepřiměřenosti doby, po kterou protokoly zadržoval, si musel být vědom a vědom si musel být rovněž i následků, které má jeho prodlení na výkon práv obhajoby. Nebyla však prokázána pohnutka jednání kárně obviněného uškodit obžalovaným a dosáhnout jejich odsouzení navzdory skutečně zjištěnému skutkovému stavu, popř. nedostatku důkazů pro závěr o vině obžalovaných.
VIII. 2. f) Další znaky kárného provinění
[120] Dále je nutné vzít v úvahu, že nikoli každé zaviněné porušení povinností soudce představuje kárné provinění ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. Musí být splněn další znak, kterým je následek spočívající v ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Musí být dále dána určitá intenzita porušení povinností soudce (srov. např. rozhodnutí NSS jako soudu kárného ze dne 19. 10. 2011, č. j. 11 Kss 1/2011-131). Případná porušení procesních předpisů soudcem je třeba řešit primárně cestou příslušných opravných prostředků, jako kárné provinění je možné je posoudit pouze v případě, že dosáhnou této intenzity (rozhodnutí NSS jako soudu kárného ze dne 17. 3. 2011, č. j. 13 Kss 7/2010-116). Kárný senát dospěl k závěru, že jednání kárně obviněného uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí dosahuje této kritické intenzity a ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Kárný senát přitom vzal v úvahu to, že protokol z hlavního líčení představuje základní prostředek zachycující průběh hlavního líčení, včetně provedených důkazů, který používají strany, obhajoba a též soudy rozhodující o opravných prostředcích. Pokud je toto zachycení provedených důkazů podstatně zkresleno, jako se tomu stalo v posuzovaném případě, pak je uplatnění práv obžalovaných, včetně práva na obhajobu, významně ztíženo. Obžalovaní, resp. jejich obhájci, nemohou v závěrečných řečech odkázat na provedené důkazy, které vyznívají v jejich prospěch, a rovněž jejich právo na opravný prostředek je v ohrožení, nemohou totiž poukázat na provedené důkazy, které svědčí v jejich prospěch, ani v podaném odvolání a i odvolací soud vychází zpravidla z obsahu protokolů, pokud neodhalí jejich nesoulad se skutečným průběhem hlavního líčení a se skutečným obsahem výpovědí, svědků znalců či obžalovaných. To je však velmi nesnadné. Rovněž rozhodování soudu dle skutečností zjištěných v souladu se zákonem je v případě protokolu změněného v rozporu se skutečným obsahem výpovědí významně zpochybněno.
[121] Důvěra veřejnosti v nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů a soudců, kteří nedbají na to, aby obsah protokolů odpovídal skutečnému obsahu výpovědí svědků, znalců či dalších osob, pak nemůže být neotřesena. Nelze mít obžalovaným za zlé, pokud v nestrannost rozhodování kárně obviněného po zjištění jeho jednání uvedeného ve výroku tohoto rozhodnutí nevěří, jakkoli jejich námitce pojatosti, kterou v řízení uplatnili, nebylo vyhověno a, jak bylo vysvětleno výše, nebyl prokázán ani úmysl kárně obviněného poškodit obžalované a dosáhnout jejich odsouzení, přestože provedené důkazy k prokázání jejich viny nepostačovaly. Škodlivost jednání kárně obviněného je o to větší, že jednal jako předseda senátu Městského soudu v Praze projednávajícího v prvém stupni trestní věci. Zákon svěřuje do působnosti krajských soudů v prvním stupni projednávání obžalob z typově nejzávažnějších trestných činů, za něž hrozí obžalovaným přísnější tresty. Právě v takových věcech veřejnost sleduje s oprávněným zájmem, zda soud rozhoduje nestranně a spravedlivě, a pokud tomu tak není, je narušení důvěry veřejnosti v nestranné a spravedlivé rozhodování soudů o to větší.
[122] Kvalifikovanou intenzitu provinění kárně obviněného a způsobilost narušit důvěru v nestranné a spravedlivé rozhodování soudu mají i průtahy při vyhotovení protokolů a jejich založení do spisu způsobené kárně obviněným. Jednak nepřiměřeně dlouhá doba pro vyhotovení protokolů ve spojení s nestandardním postupem kárně obviněného při „opravě“ protokolů a obsahovými změnami provedenými kárně obviněným, které jsou uvedeny ve výroku tohoto rozhodnutí, samy o sobě mohou vyvolat spekulace o důvodech postupu kárně obviněného a jeho nestrannosti (jak je vyjádřila i kárná navrhovatelka v návrhu), jednak tyto průtahy měly nepříznivý dopad na výkon práv obhajoby, jak bylo vysvětleno výše.
[123] Tyto úvahy vedly kárný senát k závěru, že kárně obviněný je vinen spácháním kárného provinění popsaného ve výroku tohoto rozhodnutí.
VIII. 3. Kárné opatření
[124] Dále se kárný senát zabýval otázkou, jaké kárné opatření by kárně obviněnému mělo být uloženo.
[125] Při této úvaze vyšel ze závažnosti kárného provinění, kterou pokládá za vysokou. Jednak bylo shledáno zavinění kárně obviněného ve formě nepřímého úmyslu. Výše již kárný senát rovněž popsal závažnost následků jednání kárně obviněného v podobě ohrožení důvěry v nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. Zde kárný senát opět vyzdvihuje, že se jedná o pochybení v trestním řízení, v němž obžalovaným hrozí uložení trestů zasahujících vážně do jejich morální integrity, ale i do osobní svobody či majetku. Především v oblasti trestního práva je nezbytné, aby postup soudů byl vnímán jako transparentní, souladný se zákonem, nestranný a spravedlivý. Důvěra veřejnosti ve spravedlivé rozhodování soudů v této oblasti byla a je obtížně získávána po období komunistické totality, kdy právě trestní soudnictví bylo v některých případech zneužíváno jako nástroj likvidace nepohodlných občanů na objednávku mocných. Postup kárně obviněného v předmětné trestní věci, který kárná navrhovatelka nazvala nikoli nevýstižně „bohorovným“, bohužel pracně získanou důvěrou veřejnosti v trestní justici vážně otřásl. Závažnost kárného provinění též vyplývá z toho, že jednání kárně obviněného mělo dlouhodobější a systematičtější povahu (upravoval celou řadu protokolů, na mnoha místech), nejednalo se tedy o jednorázové ojedinělé selhání.
[126] Kárný senát dále v neprospěch kárně obviněného musel zohlednit nedostatek jeho sebereflexe. Svůj objektivně neudržitelný postup před kárným senátem hájil a považoval jej za správný a ani ex post nebyl ochoten nahlédnout, že jím provedené „opravy“ (ve skutečnosti však obsahové změny) protokolů přinejmenším v případech uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí daleko přesáhly rámec toho, co je možné považovat za opravu, resp. za zásahy souladné se smyslem a účelem protokolu z hlavního líčení, kterým je zachycení průběhu hlavního líčení a podstatného obsahu výpovědí a přednesů svědků, obžalovaných a dalších osob.
[127] Všechny tyto okolnosti v podstatě vylučovaly uložení mírnějších kárných provinění dle § 88 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona o soudech a soudcích. Kárný senát tedy uvažoval, zda má kárně obviněnému uložit kárné opatření nejpřísnější [odvolání z funkce soudce dle § 88 odst. 1 písm. d) zákona o soudech a soudcích], které navrhovala kárná navrhovatelka, nebo druhé nejpřísnější kárné opatření [odvolání z funkce předsedy senátu dle § 88 odst. 1 písm. c) zákona o soudech a soudcích], které navrhl kárný navrhovatel.
[128] Přitom vzal v úvahu i okolnosti, které spíše svědčí ve prospěch kárně obviněného. Kárně obviněný je soudcem s dlouholetou praxí, který po dlouhá léta vykonával službu na jednom z nejnáročnějších míst v českém soudnictví, kterým prvostupňový trestní úsek Městského soudu v Praze bezesporu je. Přitom, jak vyplynulo z dokazování, byl po dlouhá léta vystaven extrémnímu pracovnímu zatížení především v době, kdy jeho senát byl jedním ze tří senátů městského soudu, kterým byla přidělována specializovaná agenda hospodářské kriminality, tedy ty nejrozsáhlejší a z odborného hlediska nejnáročnější trestní věci. Tyto věci ostatně bylo nutné doprojednávat ještě dlouhou dobu poté, co byla tato specializace v rozvrhu práce Městského soudu v Praze zrušena. I v době rozhodné pro posouzení kárných návrhů (roky 2015 až 2017), bylo jeho pracovní vytížení enormní. Přitom, jak vyplývá zejména z vyjádření soudcovské rady, ale i z dalších provedených důkazů, tomuto zatížení kárně obviněný čelil s velkou houževnatostí a vysoce nadprůměrnou pracovitostí, na úkor svého rodinného života.
[129] Ani při tomto zatížení kárně obviněný nerezignoval ani na zvyšování své odborné kvalifikace a její využívání ve prospěch odborné veřejnosti, zejména jako autor řady odborných publikací a článků. Jeho odborné znalosti pozitivně hodnotí jak vyjádření soudcovské rady, tak i vyjádření předsedů odvolacích senátů, a to i těch, kteří jinak k jeho rozhodovací praxi uvedli i negativní poznatky.
[130] Co dále kárný senát zohlednil, je dosavadní kárná bezúhonnost kárně obviněného, proti němuž nebylo dosud vedeno žádné kárné řízení. Byl na něj podán pouze zanedbatelný počet stížností (i vzhledem k závažné a z povahy věci konfliktní agendě, kterou vyřizoval). Ostatně i kárný navrhovatel ve svém návrhu uznává, že jedná o jednorázové pochybení kárně obviněného v jeho dosud bezúhonné profesní dráze.
[131] Jako okolnost snižující závažnost kárného provinění hodnotí kárný senát to, že kárně obviněný umožnil poskytnout obhájcům „pracovní verze“ protokolů, tj. protokoly připravené protokolujícími úřednicemi před provedením jeho zásahů. Takový postup přitom není běžný a na pracovní verze protokolů strany nemají nárok. Kárně obviněný se tedy nesnažil své jednání zamaskovat a v podstatě tak umožnil odhalení nesrovnalostí v protokolech, včetně těch jím provedených změn v protokolech, které založily nyní projednávané kárné provinění.
[132] Při vyhodnocení všech shora uvedených zjištěných okolností, svědčících ve prospěch i v neprospěch kárně obviněného, se kárný senát rozhodl neuložit kárně obviněnému kárné opatření odvolání z funkce soudce. Kárný senát má za to, že kárné opatření odvolání z funkce předsedy senátu v tomto případě postačí. Kárný senát vzal přitom v úvahu, že toto kárné opatření je spojeno jednak s trvalou finanční újmou, neboť kárně obviněnému nebude náležet zvýšení platu dle § 28 odst. 2 písm. d) zákona č. 236/1995 Sb. Odvolání z funkce předsedy senátu znamená i výrazný zásah do profesní prestiže kárně obviněného srovnatelný s tresty ztráty čestných titulů nebo vyznamenání nebo trestem ztráty vojenské hodnosti dle trestního zákoníku. Kárně obviněný nebude moci řídit činnost senátu naopak bude podléhat ve věcech, které bude spolurozhodovat, dohledu předsedy senátu. Co ovšem pokládá kárný senát za rozhodující, z pozice řadového člena senátu kárně obviněný nebude mít možnost jakkoli zasahovat do protokolace a opakovat tak jednání, které založilo jeho kárné provinění.
[133] Zároveň bude mít kárně obviněný možnost, aby se svou nepopiratelnou pracovitostí a odbornou erudicí nadále pracoval v justici mohl obnovit svůj pošramocenou profesionální pověst. Kárný senát je přesvědčen, že uložení tohoto kárného opatření bude dostatečným ponaučením jak kárně obviněnému, tak i ostatním soudcům, aby se při své rozhodovací činnosti vyhnuli obdobným pochybením, jako jsou ta, která musela být projednána v tomto kárném řízení.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. července 2020
Mgr. Aleš Roztočil
předseda kárného senátu