{"html": "<div class=\"doc\"><p>[160] Kárný soud přitom konstatuje, že úkon - souhlas se zrušením zajištění peněžních prostředků byl v daných případech velmi jednoduchý. Navíc je z obsahu spisu zřejmé, že tyto finanční prostředky se vracely poškozenému M. M. (ročník 1946), kterému (a manželce Z. M.) byla způsobena škoda ve výši celkem 160 998 Kč.</p><p>[161] V prvním případě se přitom jednalo o částku téměř 150 000 Kč, jejíž výše a okolnosti věci nepochybně zavdávaly důvody pro postup dle 2 odst. 4 trestního řádu, tj. aby o zrušení zajištění těchto prostředků bylo rozhodnuto s nejvyšším urychlením. Nelze ani přehlédnout, že poškozený byl vysokého věku. Kárně obviněná danou žádost měla k dispozici již dne 20. 9. 2022, dovolenou měla začít čerpat až od 28. 9. 2022. S ohledem na jednoduchost úkonu a dostatek časového prostoru kárně obviněné nic nebránilo o zrušení zajištění finančních prostředků v tomto časovém rozmezí rozhodnout (tj. nejpozději do jednoho týdne, jak bylo uvedeno - neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 8 dnů), a to bez ohledu na to, že případně vyřizovala další i složitější věci. Je přitom úlohou státního zástupce si vhodně organizovat svůj čas a práci (viz rozhodnutí kárného soudu ve věci sp. zn. 12 Ksz 4/2018).</p><p>[162] Druhá částka sice již byla relativně zanedbatelná, o to víc je pak zarážející, proč nemohla kárně obviněná rozhodnout dříve než 71 den po obdržení žádosti policejního orgánu; nečinná tedy byla 70 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 63 dnů). V této souvislosti neobstojí ani obhajoba kárně obviněné, že v rozhodné době čerpala dovolenou. Jednalo se o úkony relativně velmi jednoduché, jež vyžadovaly minimální časovou dotaci, přičemž je povinností kárně obviněné si práci řádně zorganizovat i s ohledem na čerpání své dovolené a vyřizování další agendy.</p><p>[163] Kárný soud podotýká, že upravil skutkovou větu daného dílčího skutku, neboť v prvém případě nečinnost kárně obviněné trvala do 5. 10. 2022, neboť dne 6. 10. 2022 vyslovila daný souhlas. V druhém případě nečinnost kárně obviněné trvala do 4. 1. 2022, když daný souhlas vyslovila dne 5. 1. 2022.</p><p>[164] K dílčímu skutku [2] kárný soud ze spisu sp. zn. 3 ZN 458/2022 zjistil, že záznamem ze dne 24. 4. 2022 policejní orgán zahájil úkony trestního řízení, neboť byl dostatečně odůvodněn závěr, že mohl být neznámým pachatelem spáchán v Kladně na blíže specifikovaném místě přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 trestního zákoníku tím, že dne 23. 4. 2022 od 19.00 hodin do 24. 4. 2022 04.15 hodin v Kladně na blíže specifikovaném místě neznámý pachatel nezjištěným způsobem a předmětem úmyslně zapálil dva velké kontejnery na papír, jeden velký kontejner na plast, jeden velký kontejner na sklo a jeden velký kontejner na oblečení, čímž způsobil celkovou škodu 40 000 Kč společnosti AVE. Dle dalšího obsahu spisu bylo za účelem podání vysvětlení vyhlášeno pátrání po C. B. Žádostí ze dne 9. 11. 2022, která byla doručena Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 11. 11. 2022, policejní orgán požádal o vydání předchozího souhlasu se zadržením C. B. Připojena je rovněž žádost policejního orgánu datovaná dnem 26. 10. 2022, která byla zjevně zaslána spolu se žádostí ze dne 9. 11. 2022. Z uvedených listin plyne, že C. B. nemá uvedeno žádné telefonní číslo, jedná se o osobu bez domova. Žádaný předchozí souhlas je kárně obviněnou datován až dnem 13. 3. 2023 (pondělí) s odůvodněním, že v případě C. B. se „jedná o osobu podezřelou ze spáchání přečinu poškození cizí věci dle § 228 odst. 1 trestního zákoníku a je dán důvod vazby podle § 67 písm. a) trestního řádu“. K vypravení byl ovšem souhlas dle příslušného razítka kanceláře předložen až dne 17. 3. 2023 (pátek), tj.  126 dne po podání žádosti; nečinná tedy byla 125 dnů.</p><p>[165] Kárný senát uvádí, že z obsahu spisu zjistil, že nečinnost kárně obviněné byla delší než dle kárného návrhu. V kárném návrhu je uvedena její nečinnost do 12. 3. 2023, když souhlas byl datován dnem 13. 3. 2023. Ve skutečnosti byl však předán k vypravení až dne 17. 3. 2023, aniž by byl zřejmý důvod tohoto postupu. Na tuto nesrovnalost kárný soud účastníky upozornil u ústního jednání dne 2. 4. 2025 a provedl úpravu skutkové věty daného skutku, přičemž totožnost skutku zůstává zachována.</p><p>[166] Kárný soud již ve své dřívější judikatuře dovodil, že mezi věci, které nesnesou odkladu náleží např. věci související se zadržením a návrhem na vzetí do vazby. V této věci přitom sama kárně obviněná ve svém souhlasu shledala důvody vazby. To platí též pro následující věc.</p><p>[167] Kárný soud se nemohl ztotožnit s obhajobou kárně obviněné, že k průtahům nedošlo, neboť si dne 3. 1. 2023 vyžádala od policejního orgánu příslušný spis za účelem posouzení žádosti a provedení prověrky. To je potvrzeno obsahem spisu, z nějž kárný soud zjistil i to, že spis byl policejním orgánem kárně obviněné předložen dne 20. 1. 2023. Tuto obhajobu však považuje kárný soud za nepříliš věrohodnou, neboť kárně obviněná si daný spisový materiál vyžádala od policejního orgánu teprve po více než měsíci po podání žádosti, o níž rozhodla až po téměř dvou měsících po jeho obdržení. Není tedy ani zjevné, jaký význam daná spisová dokumentace mohla mít pro udělení předchozího souhlasu k zadržení. Obhajoba kárně obviněné v tomto směru byla zcela obecná a nebylo z ní možné dovodit konkrétní důvody pro pozdější postup k rozhodnutí o žádosti o zadržení.</p><p>[168]  V této souvislosti neobstojí ani obhajoba kárně obviněné, že doba její nečinnosti v tomto případě přesáhla 2 měsíce pouze o 10 dní, ve kterých čerpala dovolenou i během Vánoc. Jedná se totiž o úkon velmi jednoduchý, který vyžaduje i se studiem spisu nejvýše nižší desítky minut. Navíc se z povahy věci jedná o úkon urgentní ve smyslu výše uvedeném, o němž je nezbytné rozhodnout ve lhůtě několika dnů, nejvýše jednoho týdne. V této souvislosti nemůže obstát ani obhajoba kárně obviněné (poukaz na množství práce, čerpání dovolených), neboť kárně obviněná si měla práci řádně organizovat i s ohledem na čerpání své dovolené a další pracovní úkoly.</p><p>[169] Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k tomuto dílčímu skutku uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci nečinná ode dne 11. 11. 2022 do 16. 3. 2023, tj. po dobu 125 dnů. (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 118 dnů).</p><p>[170] K dílčímu skutku [3] kárný soud ze spisu sp. zn. 3 ZN 1239/2022 zjistil, že záznamem ze dne 17. 10. 2022 policejní orgán zahájil úkony trestního řízení, neboť byl dostatečně odůvodněn závěr, že R. K. spáchal v Kladně přečin zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 trestního zákoníku tím, že si od 8. 4. 2016 do 17. 10. 2022 v Kladně ani nikde jinde vědomě neplní zákonnou vyživovací povinnost k nezl. N. K., která mu také byla stanovena blíže označeným rozsudkem Okresního soudu v Kladně, podle kterého je povinen přispívat na výživném pro N. K. částkou ve výši 2 000 Kč měsíčně ve prospěch oprávněné M. K., čímž na nezaplaceném výživném za uvedené období dluží celkem 158 000 Kč, tedy úmyslně si neplnil svou zákonnou povinnost vyživovat jiného nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce. Žádostí ze dne 17. 3. 2022, která byla téhož dne doručena okresnímu státnímu zastupitelství, policejní orgán požádal o vydání předchozího souhlasu se zadržením R. K. Ze žádosti plyne, že R. K. na telefonním čísle není dostupný, nežije v ČR, zdržuje se na blíže nezjištěném místě (snad v Dominikánské republice). Žádaný předchozí souhlas vydala kárně obviněná až dne 23. 6. 2023 s odůvodněním, že v případě R. K. se „jedná o osobu podezřelou ze spáchání přečinu zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 trestního zákoníku a je dán důvod vazby podle § 67 písm. a), c) trestního řádu“, tj. 98 den po podání žádosti; nečinná tedy byla 97 dnů.</p><p>[171] Kárný soud konstatuje stejně jako u předcházejícího dílčího skutku, že v uvedené věci se rovněž jednalo o úkon velmi jednoduchý, který vyžaduje i se studiem spisu nejvýše nižší desítky minut.  Neobstojí se shodných důvodů jako výše obhajoba kárně obviněné, že čerpala dovolenou, provedla prověrku spisu a vyřizovala další věci, kdy v této věci rozhodla až po více než třech měsících po podání žádosti. Kárný soud opakuje, že ne/vydání předchozího souhlasu se zadržením představuje úkon urgentní, o němž je nezbytné rozhodnout ve lhůtě několika dnů, nejvýše jednoho týdne. To platí i v případě negativního rozhodnutí o dané žádosti, což je významné pro další postup policejního orgánu.</p><p>[172] Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k tomuto dílčímu skutku uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci nečinná ode dne 17. 3. 2022 do 23. 6. 2023, tj. po dobu 97 dnů. (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 90 dnů).</p><p>[173] Pokud kárně obviněná ve vztahu k této i předchozí věci rovněž namítala, že nevyřízením žádosti nebránila policejnímu orgánu v postupu (např. pátrání po pobytu podezřelého, či jeho předvedení), nelze ani této obhajobě přisvědčit. Účel a smysl zadržení osoby podezřelé dle § 76 odst. 1 trestního řádu [tj. krátkodobé omezení osobní svobody, které je spojeno s fyzickým zajištěním osoby podezřelé ze spáchání trestného činu do doby, než bude prověřeno podezření ze spáchání trestného činu postupem podle § 158 a násl. trestního řádu a rozhodnuto buď o odložení nebo odevzdání věci podle § 159a trestního řádu, nebo o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu a ve zkráceném přípravném řízení o podání návrhu na potrestání soudu podle § 179c odst. 2 písm. a) trestního řádu, popř. k podání návrhu na schválení dohody o vině a trestu [§ 179c odst. 2 písm. b) trestního řádu], byla-li sjednána ve zkráceném přípravném řízení (§ 179b odst. 5 trestního řádu] je jiný, než např. předvedení k podání vysvětlení dle § 158 odst. 7 trestního řádu tj. vysvětlení směřující k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin).</p><p>[174] Odkazovala-li pak kárně obviněná na to, že se musí jednat o naléhavé případy, vyplynulo z její výpovědi pouze to, že si dané žádosti sice přečte, ale když „nehoří“, odloží je.  Z jakých důvodů se v nyní posuzovaných věcech (žádostech o souhlas se zadržením) nejednalo o případy naléhavé, kárně obviněná věrohodně nevysvětlila. Jako v ostatních případech nakonec její obhajoba skončila u toho, že musí vyřizovat i množství dalších věcí. To je ovšem v prvé řadě otázkou organizace práce kárně obviněné.</p><p>[175] K dílčímu skutku [4] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZN 731/2023 zjistil, že záznamem ze dne 4. 5. 2023 policejní orgán zahájil úkony trestního řízení, neboť byl dostatečně odůvodněn závěr, že neznámý pachatel spáchal přečin podvodu dle § 209 odst. 1 trestního zákoníku tím, že 1) dne 16. 4. 2023 v 11.35 hodin podvedl poškozeného J. B. při prodeji MT zn. Samsung Galaxy S23 Ultra, který inzeroval na webu bazos.cz, kdy pod záminkou zaslání zálohy vylákal od poškozeného částku ve výši 3 000 Kč, která byla zaslána na specifikovaný bankovní účet, kdy cca po hodině od zaslání částky požadoval prostřednictvím SMS další částku, kdy J. B. odmítl a požadoval vrácení částky, kdy k vrácení částky nedošlo, 2) dne 21. 4. 2023 v době od 8.00 hodin do 19.00 hodin podvedl poškozenou M. M. při prodeji herní konzole Xbox, který inzeroval prostřednictvím sociální sítě Facebook za částku 7 000 Kč, kdy pod slibem zaslání vylákal od poškozené danou finanční částku, kterou převedl na specifikovaný bankovní účet. Žádostí ze dne 9. 5. 2023, která byla doručena okresnímu státnímu zastupitelství dne 10. 5. 2023, policejní orgán požádal dle § 79a odst. 1 trestního řádu o vydání předchozího souhlasu se se zajištěním finančních prostředků, jakožto výnosů z trestné činnosti, na bankovním účtu ve výši 24 700 Kč (byly zjištěny další případy vylákání finančních částek a jejich zaslání poškozenými na daný bankovní účet – v důsledku toho vzrostla škoda na uvedenou částku). Tento souhlas udělila kárně obviněná až dne 30. 5. 2023, přičemž uvedla, že „se jedná o neodkladný úkon, neboť orgány přípravného řízení nedisponují informacemi umožňujícími zahájit trestní stíhání proti konkrétní osobě. Teprve prověřováním okolností spáchání šetřeného jednání bude možno identifikovat pachatele, přičemž pokud by orgány přípravného řízení nezajistily finanční prostředky nyní, hrozila by jejich ztráta.“</p><p>[176] Kárný soud i v tomto případě konstatuje, že se z povahy věci jedná o úkon urgentní ve smyslu výše uvedeném, o němž je nezbytné rozhodnout ve lhůtě několika dnů, nejvýše jednoho týdne. V uvedené věci se opětovně jedná o úkon velmi jednoduchý, který vyžaduje i se studiem spisu nejvýše desítky minut a s ohledem na povahu věci a zájmy poškozených byly důvody pro postup dle 2 odst. 4 trestního řádu, tj. aby o zajištění těchto prostředků bylo rozhodnuto s nejvyšším urychlením. Tento souhlas udělila kárně obviněná až dne 30. 5. 2023 (nečinná tedy byla 19 dnů), přičemž sama v daném souhlasu uvedla, že se jedná o neodkladný úkon.</p><p>[177] Kárně obviněná se dále hájila tím, že zajištění peněžních prostředků na bankovním účtu jako neodkladný úkon provedl již policejní orgán usnesením ze dne 5. 5. 2023 a ona s prodlevou 19 dnů rozhodla o dodatečném souhlasu. Tato obhajoba ovšem nemá oporu v obsahu příslušného spisu okresního státního zastupitelství. Žádost policejního orgánu ze dne 9. 5. 2023 výslovně uvádí, že se žádá o předchozí souhlas a rovněž v souhlasu kárně obviněné ze dne 30. 5. 2023 je uvedeno, že policejní orgán požádal o předchozí souhlas. O tom, že by se mělo jednat o souhlas dodatečný zde není zmínky.</p><p>[178] Kárně obviněná pak teprve v řízení předložila usnesení policejního orgánu ze dne 5. 5. 2023, čj. KRPS-106622-14/TČ-2023-010320, jímž policejní orgán bez předchozího souhlasu státního zástupce, v naléhavém případě, který nesnese odkladu, ve věci poškozené M. M. rozhodl tak, že se podle § 79a odst. 1 trestního řádu zajišťuje věc, a to peněžní prostředky ve výši 24 700 Kč na účtu, neboť zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že věc je výnosem z trestné činnosti.</p><p>[179] Uvedenému usnesení ze dne 5. 5. 2023 se kárný soud věnoval u ústního jednání dne 8. 10. 2025, přičemž kárně obviněná uvedla, že jej patrně dohledala v ETŘ, ale ani po předložení spisu se nepodařilo k tomuto usnesení zjistit bližší okolnosti.</p><p>[180]  Podle názoru kárného soudu existence tohoto dodatečně najevo vyšlého usnesení na posouzení nečinnosti kárně obviněné v zásadě ničeho nemění. Ze znění jejího souhlasu ze dne 30., 5. 2023 je zřejmé, že o existenci usnesení policejního orgánu ze dne 5. 5. 2023 nevěděla, neboť v opačném případě by jistě sama svůj souhlas neoznačovala jako předchozí, ale jako dodatečný. I v případě, že by se skutečně jednalo o souhlas dodatečný, nemění to opět nic na tom, že také o něm byla povinna rozhodnout neodkladně.</p><p>[181] Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k tomuto dílčímu skutku uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci nečinná ode dne 10. 5. 2022 do 29. 5. 2023, tj. po dobu 19 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 12 dnů).</p><p>[182] K dílčímu skutku [5] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZN 818/2023 zjistil, že policejní orgán dospěl k závěru, že je dostatečně odůvodněn závěr, že v době od 2. 4. 2023 (00.00 hod) do 19. 5. 2023 (11.00 hod.) neznámý pachatel spáchal přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku tím, že pod příslibem vkladu peněžních prostředků na sázky na sportovní utkání a jejich zhodnocení vylákal minimálně v době od 2. 4. 2023 do 16. 4. 2023 po poškozeném celkovou částku 103 239,14 Kč, kterou poškozený odeslal ze svého bankovního účtu na blíže specifikované bankovní účty u Air Bank a. s. Dále neznámý pachatel pod příslibem vkladu peněžních prostředků na sázky na sportovní utkání a jejich zhodnocení vylákal minimálně v době od 20. 2. 2023 do 23. 5. 2023 po další poškozené celkovou částku 19 540 Kč, kterou poškozená zaslala na účet u Air Bank a. s. a účet u Komerční banky a. s. (záznam o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 19. 5. 2023). Žádostí ze dne 13. 7. 2023, která byla doručena okresnímu státnímu zastupitelství dne 17. 7. 2023, policejní orgán požádal dle § 79a odst. 1 trestního řádu o vydání předchozího souhlasu se zajištěním finančních prostředků, jakožto výnosů z trestné činnosti, na celkem třech bankovních účtech v celkové výši 122 779,14 Kč. Tento souhlas udělila kárně obviněná až dne 21. 8. 2023 (tj. po 34 dnech), přičemž opět sama v uděleném souhlasu uvedla, že se jedná o neodkladný úkon.</p><p>[183] Kárný soud i v tomto případě konstatuje, že se z povahy věci jedná o úkon urgentní ve smyslu výše uvedeném, o němž je nezbytné rozhodnout ve lhůtě několika dnů, nejvýše jednoho týdne. V uvedené věci se opětovně jedná o úkon velmi jednoduchý, který vyžaduje i se studiem spisu nejvýše desítky minut a s ohledem na povahu věci a zájmy poškozených byly důvody pro postup dle 2 odst. 4 trestního řádu, tj. aby o zajištění těchto prostředků bylo rozhodnuto s nejvyšším urychlením. Tento souhlas udělila kárně obviněná až dne 21. 8. 2023 (nečinná tedy byla 34 dnů), přičemž sama v daném souhlasu uvedla, že se jedná o neodkladný úkon.</p><p>[184] Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k tomuto dílčímu skutku uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci nečinná ode dne 17. 7. 2022 do 21. 8. 2023, tj. po dobu 34 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 27 dnů).</p><p>[185] K dílčímu skutku [6] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZT 197/2023 zjistil, že usnesením ze dne 7. 8. 2023, čj. KRPS-193428-37/TČ-2023-010371, zahájil policejní orgán trestní stíhání M. P. pro přečiny ohrožení pod vlivem návykové látky dle § 274 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku a těžké ublížení na zdraví dle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kterého se měl M. P. dopustit tím, že dne 27. 7. 2023 v době kolem 9.46 hodin zavinil na blíže specifikovaném místě dopravní nehodu, kdy jako řidič osobního vozu Škoda Octavia nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem, vlastnostem vozidla a dopravně technickému stavu pozemní komunikace a v důsledku nehody došlo ke zranění několika osob, při ošetřování obviněného M. P. byl zjištěn pozitivní výsledek na omamné a psychotropní látky (alkohol byl jinak vyloučen), M. P. tedy vykonával ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, činnost, při které mohl ohrozit život nebo zdraví lidí, nebo způsobit na cizím majetku značnou škodu a způsobil dopravní nehodu, jinému z nedbalosti způsobil těžkou újmu na zdraví, porušil důležitou povinnost uloženou mu podle zákona. Obviněný M. P. podal proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 7. 8. 2023, čj. KRPS-193428-37/TČ-2023-010371, stížnost doručenou Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 11. 8. 2023 a doplněnou podáním doručeným Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 22. 8. 2023, rozhodnutí kárně obviněné o stížnosti je datováno až dnem 1. 11. 2023, kdy rozhodnutí předložila k vypravení až 3. 11. 2023 (tj. 73 den po doplnění stížnosti). V této souvislosti je ovšem vhodné dodat, že e-mailem ze dne 1. 11. 2023 (středa) obhájce obviněného urgoval rozhodnutí o stížnosti, přičemž poukázal na to, že dne 22. 8. 2023 stížnost doplnil. Kárný soud v této souvislosti doplňuje, že obdobně jako u předchozího dílčího skutku [2] neshledal dobu vyhotovení rozhodnutí kárně obviněné do předložení k vypravení dne 3. 11. 2023 (pátek) za účelnou a důvodnou.</p><p>[186] Dále obhájce obviněného podal dne 7. 12. 2023 žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu dle § 157a odst. 1 trestního řádu, kterou kárně obviněná posoudila až dne 12. 1. 2024, tj. 36 den po podání žádosti, ačkoli dle § 157a odst. 1 trestního řádu ji měla vyřídit neprodleně.</p><p>[187] Dále obhájce obviněného se žádostí ze dne 14. 2. 2024 doručenou okresnímu státnímu zastupitelství dne 16. 2. 2024 domáhal přezkoumání postupu policejního orgánu dle § 157a odst. 1 trestního řádu. Žádost kárně obviněná shledala důvodnou až dne 12. 3. 2024 (tj. 24 den po podání žádosti, ačkoli tak měla učinit ve smyslu § 157a odst. 1 trestního řádu neprodleně), když uvedeného dne vrátila policejnímu orgánu spisový materiál a uložila mu, aby obviněnému i jeho obhájci stanovil nový termín k prostudování spisu a učinění návrhů na doplnění vyšetřování (viz též sdělení kárně obviněné ze dne 12. 3 a 14. 3. 2024).</p><p>[188] Dále obhájce obviněného podal dne 15. 5. 2024 žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu dle § 157a odst. 1 trestního řádu, kterou kárně obviněná shledala nedůvodnou až dne 28. 6. 2024, tj. 44 den po podání žádosti.</p><p>[189] Kárný soud doplňuje, že po projednání s účastníky u ústních jednání provedl úpravu skutkové věty v datech tak, aby odpovídala skutečnostem zjištěným z obsahu spisového materiálu, a to zejména v tom, že nečinnost kárně obviněné trvala do dne předcházejícího dni provedení úkonu končícím nečinnost kárně obviněné (resp. předložením toho úkonu k vypravením).</p><p>[190] Kárný soud připomíná, že ve smyslu citované judikatury je nutné, aby dozorový státní zástupce přezkoumal usnesení o zahájení trestního stíhání velmi rychle ve lhůtě několika dnů či jednoho týdne (maximálně dvou týdnů v mimořádně složitých věcech). Tatáž lhůta platí v případech přezkoumání postupu policejního orgánu dle § 157a odst. 1 trestního řádu. V této věci kárný soud zohlednil určitou vyšší složitost věci a vycházel z nejdelší lhůty (dvoutýdenní) pro vyřízení. Ani v této maximální lhůtě ovšem kárně obviněná stížnosti/žádosti vyřídit nestihla.</p><p>[191] Obhajoba kárně obviněné opětovně spočívala především v poukazu na její přetíženost a nutnost přednostně vyřizovat dřívější věci. I zde ovšem musí kárný soud odkázat na to, že takové obhajobě v nyní projednávané věci nelze přisvědčit. Jedná se v prvé řadě o problémy s organizací práce kárně obviněnou.</p><p>[192] Neobstojí v této souvislosti obhajoba kárně obviněné (ani ve vztahu k dílčímu skutku [5], k němuž se obhajoba rovněž vztahuje), že od 3. 7. 2023 do 17. 7. 2023 čerpala řádnou dovolenou a po návratu z dovolené musela vyřizovat věci, které se jí nahromadily. Kárný soud se již opakuje, že vše je záležitostí organizace práce. Za této situace nemůže kárný soud přijmout obhajobu kárně obviněné, která odkazovala na nezbytnost rozhodovat přednostně o stížnostech ve složitějších trestních věcech. Kárný soud tuto nezbytnost (ani složitost těchto věcí) nezpochybňuje, avšak státní zástupci (ani soudce, advokát apod.) si nemohou v době, kdy vyřizují složitější věci dovolit rezignovat na vyřizování ostatních (jednodušších) věcí.</p><p>[193] Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k tomuto dílčímu skutku uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti doručené dne 11. 8. 2023 a doplněné dne 22. 8. 2023 nečinná ode dne 22. 8. 2023 do 2. 11. 2023, tj. po dobu 72 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 58 dnů).</p><p>[194] Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k tomuto dílčímu skutku uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu podané dne 7. 12. 2023 nečinná ode dne 22. 8. 2023 do 11. 1. 2024, tj. po dobu 35 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 21 dnů).</p><p>[195] Kárný soud tedy na základě výše uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu doručené dne 16. 2. 2024 nečinná ode dne 16. 2. 2024 do 11. 3. 2023, tj. po dobu 23 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 9 dnů).</p><p>[196] Kárný soud dále konstatuje, že kárně obviněná byla v této věci v případě žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu podané dne 15. 5. 2024 nečinná ode dne 15. 5. 2024 do 27. 6. 2024, tj. dobu 43 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 29 dnů).</p><p>[197] Závažnost jednání kárně obviněné pak ve vztahu k tomuto dílčímu skutku zvyšuje četnost průtahů, kdy kárně obviněná více žádostí nedokázala vyřídit v přiměřených lhůtách.</p><p>[198] K dílčímu skutku [7] z obsahu spisu sp. zn. 2 ZT 290/2023 kárný soud zjistil, že usnesením ze dne 24. 10. 2023 zahájil policejní orgán trestní stíhání B. V. jako obviněného ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kterého se měl obviněný dopustit tím, že dne 26. 6. 2023 v 15.20 hodin neúmyslně zavinil v Kladně na blíže specifikovaném místě dopravní nehodu, když jako řidič nákladního vozidla Ford Transit na vyznačeném přechodu pro chodce přehlédl nezl. chodce O. Š., do kterého přední částí vozidla narazil v době, kdy přecházel přechod pro chodce z pravé strany na levou z pohledu řidiče, poté co mu bylo přecházení umožněno řidičkou H., která přijížděla k přechodu pro chodce v pravém jízdním pruhu jízdního pásu, zastavením vozidla před přechodem pro chodce. Vlivem nárazu a následného pádu na komunikaci došlo ke zranění jmenovaného chodce, které lze hodnotit jako těžkou újmu na zdraví, tedy z nedbalosti způsobil jinému těžké ublížení na zdraví tím, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.</p><p>[199] Obviněný B. V. podal proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 24. 10. 2023, čj. KRPS-167478-71/TČ-2023-010371-KL, stížnost ze dne 26. 10. 2023, která byla doručena okresnímu státnímu zastupitelství dne 27. 10. 2023.  Stížnost kárně obviněná zamítla usnesením ze dne 16. 1. 2024, tj. 81 den po podání stížnosti.</p><p>[200] Dále z obsahu spisu vyplývá, že dne 17. 7. 2024 byl okresnímu státnímu zastupitelství policejním orgánem doručen návrh na podání obžaloby.</p><p>[201] V záznamu ze dne 12. 8. 2024 kárně obviněná s předložením věci kárnému navrhovateli uvedla, že návrh na podání obžaloby ze dne 17. 7. 2024 nebude zpracován ve lhůtě do jednoho měsíce z důvodu čerpání řádné dovolené. Před touto lhůtou byly přednostně zpracovány věci, které napadly v dřívější době a jejichž zpracování se rovněž z důvodu čerpání dovolené posunulo. Kromě toho byly a budou vyřizovány další věci, což kárně obviněná rozvedla.  Kárný navrhovatel jako vedoucí státní zástupce pak dne 12. 8. 2024 pokynem dle § 12e odst. 1 zákona o státním zastupitelství uložil kárně obviněné vyřídit návrh na podání obžaloby nejpozději do 4. 9. 2024. Kárně obviněná pak obžalobu vypracovala až dne 6. 9. 2024.</p><p>[202] Z e-mailové zprávy ze dne 30. 7. 2024 adresované rovněž kárně obviněné kárný soud zjistil, že přílohou této zprávy odeslané kárným navrhovatelem byl zápis z dohledové prověrky Krajského státního zastupitelství v Praze. Kárný navrhovatel v této e-mailové zprávě ve vztahu k nyní projednávané věci poukázal na trestní věc sp. zn. 2 ZT 290/2023, kde byl ze strany Krajského státního zastupitelství v Praze shledán průtah na straně kárně obviněné v tom, že o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nerozhodla v přiměřené době (viz daný zápis z dohledové prověrky, který byl rovněž proveden k důkazu).</p><p>[203] I zde obhajoba kárně obviněné spočívala především v poukazu na její přetíženost a nutnost přednostně vyřizovat dřívější věci. I zde ovšem musí kárný soud odkázat na to, že takové obhajobě nelze přisvědčit. Jedná se v prvé řadě o organizaci práce kárně obviněnou, jak již kárný senát opakovaně uváděl.</p><p>[204] Rovněž v této věci kárný soud při posouzení lhůty k vyřízení stížnosti zohlednil určitou vyšší složitost věci a vycházel z nejdelší (dvoutýdenní) lhůty pro vyřízení. Ani v této maximální lhůtě ovšem kárně obviněná žádosti vyřídit nestihla.</p><p>[205] Kárný soud tedy k tomuto dílčímu skutku uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti doručené dne 27. 10. 2023 nečinná ode dne 27. 10. 2023 do 15. 1. 2024, tj. po dobu 80 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 66 dnů).</p><p>[206] Kárně obviněná pak v rozporu s § 12e odst. 1 zákona o státním zastupitelství nesplnila pokyn kárného navrhovatele jako vedoucího státní zástupce, který jí dne 12. 8. 2024 pokynem dle citovaného zákonného ustanovení uložil vyřídit návrh na podání obžaloby nejpozději do 4. 9. 2024 (středa). Kárně obviněná pak obžalobu vypracovala až v pátek 6. 9. 2024. Ačkoli se překročení lhůty k vypracování obžaloby dle pokynu kárného navrhovatele může zdát krátké, nelze přehlédnout, že návrh na její podání byl doručen již dne 17. 7. 2024, pokyn kárného navrhovatele byl vydán dne 12. 8. 2024. Kárně obviněná tak měla více než dostatek času k vyřízení daného návrhu.</p><p>[207] K dílčímu skutku [8] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZN 666/2024 zjistil, že záznamem ze dne 3. 6. 2024 policejní orgán zahájil úkony trestního řízení, neboť byl dostatečně odůvodněn závěr, že mohl být J. C. spáchán přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku tím, že dne 3. 6. 2024 ve 23.35 hodiny policejní hlídka v Braškově na blíže specifikovaném místě kontrolovala blíže popsané osobní motorové vozidla řízené J. C., když následnou lustrací bylo zjištěno, že J. C. má pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Kladně vysloven zákaz řízení motorových vozidel pro všechny skupiny od 4. 4. 2024 do 4. 10. 2025. Žádostí ze dne 2. 7. 2024, která byla doručena okresnímu státnímu zastupitelství dne 3. 7. 2024, policejní orgán požádal o vydání předchozího souhlasu se zadržením J. C., který se nyní nachází na území Kanady a je zřejmé, že se vyhýbá trestnímu stíhání.</p><p>[208] Z pokynu kárného navrhovatele jako vedoucího státního zástupce ze dne 11. 9. 2024 vyplývá, že tento uvedeného dne zjistil, že kárně obviněná dosud v dané věci nerozhodla o žádosti policejního orgánu o vydání předchozího souhlasu se zadržením J. C. ze dne 3. 7. 2024. Spisový materiál se současně celou dobu nacházel u kárně obviněné a policejní orgán tak na věci nemohl pracovat. S ohledem na uvedené kárný navrhovatel vydal pokyn k neprodlenému rozhodnutí o žádosti policejního orgánu. Připomenul, že tyto žádosti je zcela nezbytné vyřizovat obratem, jak vyplývá ze samotného institutu zadržení. Rukou je zde připsáno „Policejní orgán pokračovat ve věci ani nemůže, neboť podezřelý je v KANADĚ! Navíc si ho může zadržet svými prostředky!“ Ze záznamu kárného navrhovatele ze dne 23. 9. 2024 lze dovodit, že rukou připsaný text je vyjádřením kárně obviněné k jeho pokynu. Kárný navrhovatel rozvedl, proč názory kárně obviněné „policejní orgán ve věci pokračovat ani nemůže“ a „navíc si ho může zadržet svými prostředky“, nejsou přiléhavé.</p><p>[209] Přípisem ze dne 17. 9. 2024 kárně obviněná vrátila spisový materiál policejnímu orgánu a sdělila, že jeho žádosti o vydání souhlasu státní zástupkyně se zadržením podezřelého nebylo vyhověno.</p><p>[210] Ani zde neobstojí obhajoba kárně obviněné na čerpání dovolené, popř. vyřizování jiných věcí, jak již bylo výše opakovaně rozvedeno. Pokud se kárně obviněná hájí tím, že trestní spis přezkoumala ještě před dovolenou, ale důvody k zadržení podezřelého neshledala, o čemž policejní orgán vyrozuměla svým přípisem ze dne 17. 9. 2024, pak kárný soud nechápe, proč o neshledání důvodů pro zadržení podezřelého nevyrozuměla policejní orgán ihned po nastudování spisu (jedná se o poměrně krátký přípis), ale až po více než dvou měsících, a to jen na základě pokynu vedoucího státního zástupce. Kárný soud má přitom za prokázáno, že tento pokyn byl jednak písemný a následně též ústní, jak v kárném návrhu i u ústního jednání dne 2. 4. 2025 tvrdil kárný navrhovatel. Tvrzení navrhovatele o (opakovaném) ústním pokynu lze nepřímo dovodit z toho, že jeho písemný pokyn ze dne 11. 9. 2024 zjevně nebyl bezodkladně splněn, k jeho splnění došlo až dne 17. 9. 2024; tj. 76 den po podání žádosti. V této souvislosti je logické tvrzení kárného navrhovatele, že se tak stalo až po jeho připomenutí (dalším pokynu), a to i s přihlédnutím k situaci, kdy kárně obviněná svou rukou psanou poznámkou na písemném pokynu kárného navrhovatele projevila určité výhrady k tomuto pokynu.</p><p>[211] I v tomto skutku tedy shledává kárný soud pochybení kárně obviněné, neboť posouzení žádosti o vydání předchozího souhlasu se zadržením osoby podezřelé je svou povahou úkonem urgentním, který by měl být vyřízen ve lhůtě několika dnů, nejvýše jednoho týdne. Jedná se přitom o úkon, který zpravidla nevyžaduje významnou časovou dotaci, jak již bylo výše opakovaně rozvedeno.</p><p>[212] Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k tomuto dílčímu skutku uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci nečinná ode dne 3. 7. 2024 do 16. 9. 2024, tj. dobu 75 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 68 dnů).</p><p>[213] K dílčím skutkům [9] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZT 361/2023 zjistil, že usnesením ze dne 20. 12. 2023, čj. KRPS-303703-53/TČ-2023-010371, policejní orgán zahájil trestní stíhání K. O. pro přečin těžké ublížení na zdraví dle § 147 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl jmenovaný dopustit tím, že dne 30. 11. 2023 kolem 13.57 hod. zavinil na blíže specifikovaném místě dopravní nehodu tím, že jako řidič autobusu v daný okamžik odbočující vpravo ohrozil chodkyni A. P. jdoucí po vyznačeném přechodu pro chodce zprava doleva z pohledu řidiče, následně došlo ke střetu pravé zadní boční části autobusu s tělem chodkyně, která byla přejeta zadními koly v oblasti dolních končetin, K. O. poté couvl, aby bylo možné chodkyni vyprostit, při dopravní nehodě došlo k těžkému poranění chodkyně, orientační test u K. O. vykázal pozitivní hodnotu na látky amphetamin/metamfetamin,  tedy jinému z nedbalosti způsobil těžkou újmu na zdraví, porušil důležitou povinnost uloženou mu podle zákona.</p><p>[214] Obviněný dne 27. 12. 2023 podal stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 20. 12. 2023, kterou doplnil podáním ze dne 3. 1. 2024 doručeným okresnímu státnímu zastupitelství dne 5. 1. 2024. Stížnost kárně obviněná zamítla usnesením ze dne 29. 2. 2024.</p><p>[215] Dále obviněný požádal dne 21. 4. 2024 o přezkoumání postupu policejního orgánu dle § 157a odst. 1 trestního řádu. Žádost kárně obviněná shledala nedůvodnou dne 30. 5. 2024 a téhož dne podala ve věci obžalobu.</p><p>[216] Rovněž v případě tohoto dílčího skutku po projednání s účastníky u ústních jednání provedl kárný soud úpravu skutkové věty v datech tak, aby odpovídala skutečnostem zjištěným z obsahu spisového materiálu, a to ve vztahu ke stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání, která byla doplněna dne 5. 1. 2024.</p><p>[217] I v těchto jednáních spatřuje kárný soud pochybení kárně obviněné dosahující intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech), jak již bylo rozvedeno úvodem. Obdobné platí rovněž o žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu podle § 157a trestního řádu, jak již v tomto rozhodnutí rozvedeno. I zde kárný soud s ohledem na povahu věci vycházel z nejdelší dvoutýdenní lhůty pro vyřízení stížnosti/žádosti.</p><p>[218] Ani v této souvislosti nemůže obstát obhajoba kárně obviněná, že vyřizovala i další stížnosti a další věci, jak již bylo opakovaně rozvedeno.</p><p>[219] Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k dílčímu skutku vztahujícímu se k stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 5. 1. 2024 do 28. 2. 2024, tj. po dobu 54 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 30 dnů).</p><p>[220] Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k dílčímu skutku týkajícímu se přezkumu postupu policejního orgánu, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 21. 4. 2024 do 29. 5. 2024, tj. dobu 38 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 24 dnů).</p><p>[221] K dílčím skutkům [10] kárný soud ze spisu sp. zn. 1 ZT 23/2023 zjistil, že usnesením ze dne 30. 1. 2023, čj. KRPS-219081-40/TČ-2022-010371, policejní orgán zahájil trestní stíhání osob Z. K. a L. G., jako obviněných ze spáchání přečinu krádeže dle § 205 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem porušování domovní svobody dle § 178 odst. 1, 2 trestního zákoníku ve formě spolupachatelství, dále Z. K. jako obviněného ze spáchání pokračujícího přečinu krádeže dle § 205 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem porušování domovní svobody dle § 178 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kterého se měli dopustit tím, že v blíže nezjištěné době od 20. 00 hodin dne 31. 8. 2022  do 13.00 hodin dne 1. 9. 2022 na blíže specifikovaném místě vnikli bez užití násilí a poškození do společných sklepních prostor bytového domu, kde podezřelý L. G. pomocí pákových nůžek ze dveří u sklepa přeštípl visací zámek v hodnotě 159 Kč, čímž sjednal přístup do sklepní kóje, a odtud následně společně s podezřelým Z. K. odcizili jízdní kolo zn. Kellys v hodnotě 2 000 Kč, čímž způsobili celkovou škodu ve výši 2 159 Kč poškozené N. D., dále Z. K. sám v blíže nezjištěné době od 15.00 hodin dne 9. 9. 2022 do 9.00 hodin dne 11. 9. 2022 na blíže specifikovaném místě vnikl bez užití násilí a poškození do sklepních prostor domu, kde nejprve následně pomocí přinesených kleští přestřihl řetěz v hodnotě 450 Kč chránící sklepní kóji, odkud odcizil dětské jízdní kolo zn. Olpran v hodnotě 2 000 Kč, čímž způsobil celkovou škodu ve výši 2 450 Kč paní A. P., a následně vnikl do vedle stojící sklepní kóje tím způsobem, že vyháknul zde omotaný řetěz chránící uzavření této kóje, odkud posléze odcizil 8 kusů malířské barvy, klec na domácí zvířata, 5 kusů zednických lžic a vodováhu, čímž způsobil paní L. N. celkovou škodu ve výši 2 150 Kč.</p><p>[222] Obviněný L. G. podal stížnost ze dne 25. 4. 2023, která byla doručena Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 22. 5. 2023, proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 30. 1. 2023. O stížnosti rozhodla kárně obviněná až usnesením ze dne 8. 8. 2023, tedy 78 den po podání stížnosti. Shodně jako v předcházejících případech spatřuje v tomto jednání kárný soud pochybení kárně obviněné dosahující intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). V této věci přitom nešlo o věc mimořádně složitou, ale o bagatelní majetkovou trestnou činnost. Z tohoto důvodu kárný soud ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty sedmidenní. Ani zde neobstojí obhajoba kárně obviněné, že vyřizovala i další stížnosti a další věci, popř. že v jí uvedené době (tj. od 5. 6. do 12. 6. 2023, od 26. 6. do 27. 6. 2023 a od 3. 7. do 17. 7. 2023) čerpala dovolenou. K této obhajobě platí to, co již bylo opakovaně uvedeno výše.</p><p>[223] Dále ze spisu vyplývá, že ustanovená obhájkyně Mgr. A. H. požádala podáním doručeným okresnímu státnímu zastupitelství dne 10. 4. 2024 o přiznání odměny za zastupování obviněného Z. K. O této žádosti rozhodla kárně obviněná až usnesením ze dne 7. 8. 2024, tedy         120 den po podání žádosti.</p><p>[224] Z e-mailové komunikace mezi kárným navrhovatelem a kárně obviněnou přitom dále plyne, že dne 5. 8. 2024 kárný navrhovatel sdělil kárné obviněné, že mu byl předložen daný spis, kde však není vyřízena odměna obhájce ze dne 10. 4. 2024. Téhož dne mu kárně obviněná sdělila, že k tomu došlo proto, že fakticky usnesení nabylo právní moci až dne 2. 7. 2024 a NSZ o tom obhájkyni vyrozumělo přípisem, že právní moc usnesení se může změnit. Na informaci kárně obviněné reagoval kárný navrhovatel dne 6. 8. 2025 s odkazem na POP č. 9/2019 tak, že to na věci nic nemění, neboť podání je nutné rovněž vyřídit ve stejné lhůtě 1 měsíce od doručení. Dále kárný navrhovatel v tomto e-mailu uvedl, že k této otázce všem státním zástupcům zasílal e-mail dne 28. 11. 2023 (zasílá jej opět), tato otázka rovněž byla projednávána na pracovní poradě. Kárný navrhovatel kárně obviněné uložil, aby obratem spis vyřídila a poté mu ho opět předložila.</p><p>[225] Podle čl. 59 odst. 1 POP č. 9/2019 o postupu státních zástupců v trestním řízení státní zástupce rozhodne usnesením o výši odměny a náhradě hotových výdajů obhájce, zmocněnce, nebo opatrovníka, vedl-li řízení v době, kdy obhájci, zmocněnci nebo opatrovníkovi povinnost obhajovat nebo zastupovat skončila. Jinak vrátí návrh obhájci, zmocněnci nebo opatrovníkovi, aniž by rozhodoval usnesením, a tento postup odůvodní.</p><p>[226] Podle § 151 odst. 3 trestního řádu, v tehdy platném znění, o výši odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas rozhodne na návrh obhájce orgán činný v trestním řízení, který vedl řízení v době, kdy obhájci povinnost obhajovat skončila, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do dvou měsíců od podání návrhu. V řízení před soudem rozhodne předseda senátu soudu prvního stupně. Na návrh obhájce může orgán činný v trestním řízení přijmout opatření, aby obhájci byla poskytnuta ještě před skončením trestního stíhání přiměřená záloha na odměnu, náhradu hotových výdajů a náhradu za promeškaný čas výdajů, jestliže je to odůvodněno dobou trvání trestního stíhání nebo jinými závažnými důvody.</p><p>[227] Ve vztahu k tomuto skutku neshledal kárný soud přiléhavou obhajobu kárně obviněné, že kárný navrhovatel pominul stěžejní okolnost, že poté, co byla vyznačena právní moc usnesení o zastavení trestního stíhání ze dne 2. 4. 2024, intervenovalo do trestního spisu Nejvyšší státní zastupitelství, které vyjádřilo pochybnosti o účinném nabytí právní moci tohoto usnesení. O této skutečnosti byla obhájkyně obviněného vyrozuměna ze strany Nejvyššího státního zastupitelství. Podle názoru kárně obviněné za tohoto stavu nebylo možné o žádosti obhájkyně rozhodnout dříve, ani nebyl důvod k vrácení její žádosti, neboť po novém vyznačení právní moci usnesení, o ni bylo možné rozhodnout v nezměněné podobě. S tímto názorem ovšem kárný soud nesouhlasí, a naopak musí přisvědčit, že ani popsaná intervence Nejvyššího státního zastupitelství nezbavovala kárně obviněnou povinnosti žádost vyřídit ve stanovené lhůtě v souladu s citovaným čl. 59 odst. 1 POP č. 9/2019, který i na takový případ pamatuje. Kárně obviněná tedy např. mohla návrh (žádost) vrátit obhájkyni s odůvodněním, že s ohledem na spornou otázku dané právní moci o výši odměny a náhradě hotových výdajů obhájkyně zatím rozhodnout nelze.</p><p>[228] Kárný soud tedy shrnuje, že i ve vztahu k tomuto dílčímu skutku byla kárně obviněná nedůvodně nečinná, když žádost (návrh) obhájkyně nevyřídila ani v nejdelší dvouměsíční lhůtě dle § 151 odst. 3 trestního řádu, tj. do 10. 6. 2024, ale až dne 7. 8. 2024, tj. 58 den po uplynutí lhůty, a to teprve na základě pokynu kárného navrhovatele.</p><p>[229] K nedůvodnosti obhajoby kárně obviněné týkající se čerpání dovolené a vyřizování dalších věcí se kárný soud již opakovaně vyjádřil.</p><p>[230] Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k těmto dílčím skutkům uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 22. 5. 2023 do 7. 8. 2023, tj. po dobu 77 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 70 dnů).</p><p>[231] Kárný soud dále uvádí, že kárně obviněná byla v této věci v případě žádosti (návrhu) obhájkyně nečinná ode dne 10. 4. 2024 do 6. 8. 2024 a neodůvodněný průtah kárně obviněné představuje doba od 10. 6. 2024 (konec dvouměsíční lhůty od podání žádosti) do 6. 8. 2024, tj. doba 57 dnů.</p><p>[232] K dílčímu skutku [11] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZT 151/2023 zjistil, že usnesením ze dne 22. 2. 2024, čj. KRPS-218710-97/TČ-2022-010371, policejní orgán zahájil trestní stíhání J. R. jako podezřelého ze spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že v blíže nezjištěné době dne 15. 1. 2023 v době od 18.45 hodin do dne 16. 1. 2023 do 8.10 hodin na blíže uvedeném místě v Kladně v zadních prostorech prodejny Mountfield a.s. v úmyslu získat majetkový prospěch se vloupal do skladu tím způsobem, že nejprve ve spodní části rozpletl pletivový plot umístěný kolem skladu a dále modrými pákovými kleštěmi přeštípl visací zámek u dveří skladu v hodnotě dle odborného vyjádření 300 Kč, poté vnikl do skladu, který prohledal a z něho odcizil blíže uvedené věci v hodnotě dle odborného vyjádření celkem 4 000 Kč, a uvedeného jednání se dopustil přesto, že byl za obdobné jednání již v posledních třech letech odsouzen.</p><p>[233] Obviněný se stížností ze dne 27. 5. 2024, která byla doručena Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 29. 5. 2024, domáhal přezkoumání usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 22. 2. 2024. Stížnost jako nedůvodnou zamítla kárně obviněná usnesením ze dne 5. 8. 2024, tj. 68 den po podání žádosti.</p><p>[234] Kárný soud opakuje, že v případech přezkumu usnesení o zahájení trestního stíhání je nutné, aby dozorový státní zástupce přezkoumal dané usnesení velmi rychle ve lhůtě několika dnů či jednoho týdne (maximálně dvou týdnů v mimořádně složitých věcech; o tu se ovšem v tomto případě nejedná - jde o bagatelní majetkovou trestnou činnost). Kárně obviněná však tak v tomto případě učinila více než po dvou měsících. I v tomto případě tak kárný soud shledává na straně kárné obviněné pochybení dosahující intenzity kárného provinění. Ani zde na tomto závěru ničeho nemění obhajoba kárně obviněné, že v červnu a červenci čerpala dovolenou (stížnost napadla již na konci května).</p><p>[235] Kárný soud tedy na základě výše uvedeného uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 29. 5. 2024 do 4. 8. 2024, tj. po dobu 67 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 60 dnů).</p><p>Druhý skutek - věc původně vedená pod sp. zn. 12 Ksz 12/2024 (mimo dílčích skutků spočívajících v odložení věci)</p><p>[236] K dílčímu skutku [12] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZT 28/2022 zjistil, že usnesením ze dne 28. 1. 2022, čj. KRPS-290424/TČ-2021-010371, policejní orgán zahájil trestní stíhání K. M. jako obviněné ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 trestního zákoníku v jednočinném souběhu se zločinem obecného ohrožení podle § 272 odst. 1 trestního zákoníku, kterých se měla dopustit tím, že dne 17. 11. 2021 v 5.05 hodin na blíže specifikované pozemní komunikaci řídila osobní motorové vozidlo Audi A4, ačkoliv požila takové množství alkoholických nápojů, že koncentrace alkoholu (etanolu) v krvi obviněné v době řízení vozidla dosahovala hodnoty 2,01 g/kg a nacházela se tak ve stavu vylučujícím bezpečné řízení motorového vozidla, přičemž po celou dobu své jízdy, při rychlosti 30-50 km v hodině, jela před popelářským vozidlem, ve kterém kromě řidiče P. V. byli také H. Š. a J. M., se svým vozidlem po silnici kličkovala, kdy neustále přejížděla z pruhu do pruhu, svítila dálkovými světly, přičemž řidiči nejméně 10 vozidel jedoucích v protisměru byli nuceni na popsanou situaci reagovat troubením a rychlým zařazením ke krajnici, aby zabránili kolizi. Obviněná K. M. se stížností ze dne 11. 2. 2022, která byla okresnímu státnímu zastupitelství doručena dne 3. 3. 2022, domáhala přezkoumání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne 28. 1. 2022, čj. KRPS-290424/TČ-2021-010371. Stížnost obviněné kárně obviněná zamítla jako nedůvodnou usnesením ze dne 18. 5. 2022, tedy 76 den po podání stížnosti.</p><p>[237] I v tomto jednání spatřuje kárný soud pochybení kárně obviněné dosahující intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). V této věci přitom nešlo o věc mimořádně složitou, proto kárný soud ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty sedmidenní.</p><p>[238] Kárný soud tedy na základě výše uvedeného uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 3. 3. 2022 do 17. 5. 2022, tj. po dobu 75 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 68 dnů).</p><p>[239] K dílčímu skutku [13] kárný soud ze spisu sp. zn. 1 ZT 86/2022 zjistil, že usnesením ze dne 15. 3. 2022, čj. KRPS-162545-87/TČ-2021-010371, policejní orgán zahájil trestní stíhání J. H. pro přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne 5. 7. 2021 v čase od 20.20. do 20.30 hodin v soukromém areálu bývalé raketové základny na blíže specifikovaném místě umožnil jako spolumajitel (který věděl o špatném technickém stavu buginy) jinému užívání nezpůsobilého vozidla, tedy řídit podomácku upravovanou buginu bez bližší identifikace, TP a pojištění, která měla technické závady, a to především na brzdovém systému, který byl dle znaleckého posudku z oboru dopravy nefunkční, přičemž řidička Š. R. jako řidička s malou praxí řízení v jeho přítomnosti při jízdě ve vozidle nezvládla řízení, dostala se do smyku, kdy bugina přestala brzdit a tuto následně přetočila na bok, poté přes střechu a skončila opětovně na boku, kdy z této při havárii vypadli její spolujezdci, tedy obviněný J. H., dále J. F., J. M., přičemž u posledních dvou osob došlo k blíže popsané těžké újmě na zdraví, obviněný a řidička vyvázli bez zranění. Obviněný J. H. se blanketní stížností ze dne 17. 3. 2022, která byla okresnímu státnímu zastupitelství doručena dne 22. 3. 2022, domáhal přezkoumání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne 15. 3. 2022, čj. KRPS-162545-87/TČ-2021-010371, přičemž uvedl, že stížnost odůvodní do 10 dnů po nahlížení do spisu, což však neučinil. Stížnost obviněné kárně obviněná zamítla jako nedůvodnou usnesením ze dne 27. 5. 2022, tedy 66 den po podání stížnosti.</p><p>[240] U tohoto dílčího skutku po vyjádření účastníků u ústního jednání dne 2. 4. 2025 kárný soud upravil skutkovou větu ve vztahu k podání stížnosti na správné datum 22. 3. 2022.</p><p>[241] Rovněž toto jednání kárně obviněné dosahuje intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). Kárný soud ovšem zohlednil, že v tomto případě se jednalo o poměrně složitou věc, proto ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty čtrnáctidenní.</p><p>[242] Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k těmto dílčím skutkům uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 22. 3. 2022 do 26. 5. 2022, tj. po dobu 65 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 51 dnů). Kárný soud ovšem v tomto případě dále zohlednil desetidenní lhůtu, kterou si obviněný vyhradil pro doplnění stížnosti. Po jejím zohlednění (odečtení) tak činí neodůvodněný průtah na straně kárně obviněné nejméně 41 dnů.</p><p>[243] K dílčímu skutku [14] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZT 94/2022 zjistil, že policejní orgán usnesením ze dne 6. 5. 2022, čj. KRPS-96686-74/TČ-2022-010371, zahájil trestní stíhání J. M. jako obviněného ze spáchání pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne 2. 3. 2022 v blíže uvedenou dobu v úmyslu se finančně obohatit a takto získané prostředky použít pro vlastní potřebu vstoupil do blíže popsaných prostor Ústřední vojenské nemocnice v Praze a způsobil MUDr. J. L., Ph.D. celkovou škodu 560 Kč; dále  dne 10. 3. 2022 v blíže uvedenou dobu v úmyslu se finančně obohatit a takto získané prostředky použít pro vlastní potřebu, vnikl do prostor společnosti D. v Buštěhradu, na recepci násilím otevřel zámek u skříňky a způsobil škodu celkem 140 Kč. Obviněný tedy způsobil celkovou škodu na odcizení ve výši 700 Kč, přičemž se takového jednání dopustil přesto, že si byl vědom toho, že byl pro takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. Obviněný J. M. se stížností ze dne 9. 5. 2022, která byla okresnímu státnímu zastupitelství doručena dne 30. 5. 2022, domáhal přezkoumání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne 6. 5. 2022, čj. KRPS-96686-74/TČ-2022-010371. O stížnosti obviněného kárně obviněná rozhodla usnesením ze dne 18. 8. 2022, tedy 80 den po doručení stížnosti.</p><p>[244] Kárný soud opětovně konstatuje, že i toto jednání kárně obviněné dosahuje intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). Kárný soud také zohlednil, že v tomto případě se jednalo o poměrně jednoduchou věc, proto ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty sedmidenní.</p><p>[245] Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k těmto dílčím skutkům uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 30. 5. 2022 do 17. 8. 2022, tj. po dobu 79 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 72 dnů).</p><p>[246] K dílčímu skutku [15] kárný soud ze spisu sp. zn. 1 ZT 131/2022 zjistil, že policejní orgán usnesením ze dne 19. 5. 2022, čj. KRPS-72759-36/TČ-2022-010371, zahájil trestní stíhání V. S. jako obviněného ze spáchání přečinu obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne 17. 3. 2022 v přesně nezjištěné době v Kladně na blíže specifikovaném místě ve druhém nadzemním podlaží čtyřpodlažního domu o 6 bytových jednotkách pracoval v místnosti, kterou v bytě používá jako dílnu, s okružní pilou, načež okružní pila pro závadu elektromotoru začala hořet, následně zahořela celá místnost v bytě a z té se do zbytku bytu rozšířil hustý kouř, který se dále šířil zejména do horních pater společných prostor domu a riziko rozšíření a vzniku dalších škod na životech a zdraví osob, zvířat a majetku značně zvýšil tím, že v místnosti, ve které došlo k hoření, skladoval dvě tlakové láhve s technickými plyny, přičemž ke smrti nebo těžké újmě na zdraví osob a ke škodě velkého rozsahu nedošlo jen díky včasnému hasebnímu zásahu jednotek požární ochrany v místě vzniku požáru, odvětráním bytového domu, ze kterého bylo evakuováno 8 osob, tedy z nedbalosti způsobil obecné nebezpečí tím, že vydal lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí značné škody. Obviněný V. S. se stížností ze dne 2. 6. 2022 ve znění doplnění ze dne 1. 7. 2022, která byla okresnímu státnímu zastupitelství doručena dne 4. 7. 2022, domáhal přezkoumání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne 19. 5. 2022, čj. KRPS-72759-36/TČ-2022-010371. O stížnosti obviněného kárně obviněná rozhodla usnesením ze dne 12. 10. 2022, tedy   100 den po doručení stížnosti.</p><p>[247] Také toto jednání kárně obviněné dosahuje intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). Kárný soud ovšem zohlednil, že v tomto případě se jednalo o složitější věc, proto ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty čtrnáctidenní.</p><p>[248] Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k těmto dílčím skutkům uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 4. 7. 2022 do 11. 10. 2022, tj. po dobu 99 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 85 dnů).</p><p>[249] K dílčímu skutku [16] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZT 145/2022 zjistil, že usnesením ze dne 28. 6. 2022, čj. KRPS-302164-83/TČ-2021-010371, policejní orgán zahájil trestní stíhání fyzických osob M. K. a V. K. a právnické osoby – Technické služby Slaný, s. r. o. (dále jen „obviněná společnost“), jako obviněných ze spáchání přečinu obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měli dopustit tím, že: I. fyzické osoby M. K. jako jednatel obviněné společnosti a V. K. jako vedoucí střediska obviněné společnosti, ačkoli se obviněná společnost na základě písemné objednávky města Slaný ze dne 16. 11. 2021 zavázala ke kácení, transportu a umístění vánočního stromu ve Slaném na Masarykově náměstí do 23. 11. 2021 dle cenové nabídky za částku 31 460 Kč bez DPH, nezajistili zpracování projektové dokumentace včetně statického výpočtu pro podpěrnou konstrukci vánočního stromu, kterým měla být prokázána nosná způsobilost konstrukce na zatížení dle Eurokódů a nařízení č. 323/2017 Sb., o technických požadavcích na stavby ke stavebnímu zákonu č. 183/2006 Sb., projektová dokumentace pak měla definovat základní geometrické rozměry podpěrné konstrukce, maximální výšku stromu, limitní oslabení stromu v jeho patě pro možnost osazení do konstrukce navržené pro tento účel a způsob kotvení lan zemními kotvami; k provedení požadovaných prací obviněná společnost využila vlastní zaměstnance a zajistila subdodavatele, a to společnost A. J. s. r. o., která zajišťovala manipulaci s vánočním stromem, a dále podnikatele D. J., který jako OSVČ podniká mj. v arboristice a péči o dřeviny, který zajišťoval kácení stromu, jeho přípravu pro umístění na náměstí a připevnění ocelových lan na kmeni stromu; vánoční strom byl pokácen dne 22. 11. 2021 D. J. v soukromé zahradě, téhož dne byl instalován na Masarykově náměstí ve Slaném za spolupráce pracovníků obviněné společnosti D. J. a jeřábníka společnosti A. J., bez projektové dokumentace a odborného dozoru tím způsobem, že strom byl osazen pouze do trubky zasazené do země, nikoli do správně navržené konstrukce kotvení, nebyly použity zemní kotvy jako stavební výrobek k tomuto účelu určené, kotvící lana nebyla ověřena na působící tahové síly, dále tříbodové kotvení do země bylo provedeno nesymetricky, což bylo příčinou nerovnoměrného silového a momentového působení a zcela nedostatečného pevného kotvení v zemi; následně dne 30. 11. 2021 v 11:28 hod. za zhoršených povětrnostních podmínek došlo působením nárazového větru k vytržení jedné z kotev vánočního stromu, která byla umístěna v chybné vzdálenosti od kmene stromu a zřejmě i v důsledku nerovnoměrného ručně provedeného oslabení kmene došlo k jeho pádu na volné prostranství náměstí, přičemž v době pádu stromu se v jeho bezprostřední blízkosti pohybovalo minimálně 19 osob, a to 17 dětí z mateřské školy společně se dvěma učitelkami, pádem stromu nedošlo ke zranění osob ani ke škodě na majetku; tedy M. K. a V. K. tím, že nezajistili zpracování projektové dokumentace a statický výpočet pro podpěrnou konstrukci vánočního stromu, ve kterém měla být prokázána nosná způsobilost konstrukce na zatížení dle Eurokódů a Nařízení č. 323/2017 Sb., o technických požadavcích  na stavby ke stavebnímu zákonu č. 183/2006 Sb., z nedbalosti způsobili obecné nebezpečí tím, že vydali lidi v nebezpečí těžké újmy na zdraví; II. obviněná společnost podle ustanovení zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, jednáním svého jednatele M. K. a vedoucího střediska V. K., které se uskutečnilo v rámci její činnosti, ačkoli se na základě písemné objednávky města Slaný ze dne 16. 11. 2021 zavázala ke kácení, transportu a umístění vánočního stromu ve Slaném na Masarykově náměstí do 23. 11. 2021 dle cenové nabídky, nezajistila zpracování projektové dokumentace včetně statického výpočtu pro podpěrnou konstrukci vánočního stromu, kterým měla být prokázána nosná způsobilost konstrukce na zatížení dle Eurokódů a nařízení č. 323/2017 Sb., o technických požadavcích na stavby ke stavebnímu zákonu č. 183/2006 Sb., projektová dokumentace pak měla definovat základní geometrické rozměry podpěrné konstrukce, maximální výšku stromu, limitní oslabení stromu v jeho patě pro možnost osazení do konstrukce navržené pro tento účel a způsob kotvení lan zemními kotvami; k provedení požadovaných prací obviněná společnost využila vlastní zaměstnance a zajistila subdodavatele, a to společnost A. J., která zajišťovala manipulaci s vánočním stromem, a dále podnikatele D. J., který jako OSVČ podniká mj. v arboristice a péči o dřeviny, který zajišťoval kácení stromu, jeho přípravu pro umístění na náměstí a připevnění ocelových lan na kmeni stromu; vánoční strom byl pokácen dne 22. 11. 2021 D. J. v soukromé zahradě, téhož dne byl instalován na Masarykově náměstí ve Slaném za spolupráce pracovníků obviněné společnosti D. J. a jeřábníka společnosti A. J., bez projektové dokumentace a odborného dozoru tím způsobem, že strom byl osazen pouze do trubky zasazené do země nikoli do správně navržené konstrukce kotvení, nebyly použity zemní kotvy jako stavební výrobek k tomuto účelu určené, kotvící lana nebyla ověřena na působící tahové síly, dále tříbodové kotvení do země bylo provedeno nesymetricky, což bylo příčinou nerovnoměrného silového a momentového působení a zcela nedostatečného pevného kotvení v zemi; následně dne 30. 11. 2021 v 11:28 hod. za zhoršených povětrnostních podmínek došlo působením nárazového větru k vytržení jedné z kotev vánočního stromu, která byla umístěna v chybné vzdálenosti od kmene stromu a zřejmě i v důsledku nerovnoměrného ručně provedeného oslabení kmene došlo k jeho pádu na volné prostranství náměstí, přičemž v době pádu stromu se v jeho bezprostřední blízkosti pohybovalo minimálně 19 osob, a to 17 dětí z mateřské školy společně se dvěma učitelkami, pádem stromu nedošlo ke zranění osob ani ke škodě na majetku; tedy obviněná společnost tím, že nezajistila zpracování projektové dokumentace a statický výpočet pro podpěrnou konstrukci vánočního stromu, ve kterém měla být prokázána nosná způsobilost konstrukce na zatížení dle Eurokódů a Nařízení č. 323/2017 Sb., o technických požadavcích  na stavby ke stavebnímu zákonu č. 183/2006 Sb., z nedbalosti způsobila obecné nebezpečí tím, že vydala lidi v nebezpečí těžké újmy na zdraví. Proti tomuto usnesení podaly obviněné osoby stížnosti. Stížnost obviněné společnosti ze dne 2. 7. 2022 a stížnost obviněného V. K. ze dne 4. 7. 2022 byly doručeny okresnímu státnímu zastupitelství dne 14. 7. 2022. Doplnění stížnosti obviněné společnosti bylo okresnímu státnímu zastupitelství doručeno dne 29. 7. 2022. Stížnost obviněného M. K. ze dne 28. 7. 2022 ve znění jejího doplnění ze dne 22. 8. 2022 byla okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně doručena dne 24. 8. 2022. O stížnostech obviněných kárně obviněná rozhodla usnesením ze dne 18. 11. 2022, tedy 127 den po doručení první úplné stížnosti V. K. dne 14. 7. 2022.</p><p>[250] Podle názoru kárného soudu popsané jednání kárně obviněné dosahuje intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). Kárný soud ovšem zohlednil, že v tomto případě se jednalo o komplikovanější věc, proto ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty čtrnáctidenní.</p><p>[251] Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k těmto dílčím skutkům uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížností proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 14. 7. 2022 do 17. 11. 2022, tj. po dobu 126 dnů. Z hlediska posouzení neodůvodněnosti této nečinnosti je ovšem situace poněkud složitější, protože první úplná stížnost byla doručena okresnímu státnímu zastupitelství již dne 14. 7. 2022, ale poté následovala další podání zbývajících obviněných osob - stížnost, doplnění stížnosti). Je logické, že účelné a hospodárné bylo rozhodnout o všech stížnostech najednou. Z tohoto důvodu je kárný soud přesvědčen, že z tohoto hlediska je zapotřebí lhůtu k vyřízení stížností počítat až ode dne doručení posledního z těchto podání, tj. ode dne 24. 8. 2022. Kárně obviněná rozhodla 86 den od uvedeného data. Nečinná tak byla od 24. 8. 2022 do vydání svého rozhodnutí 85 dnů a se zohledněním čtrnáctidenní lhůty tedy neodůvodněný průtah kárně obviněné činí nejméně 71 dnů).</p><p>[252] K dílčímu skutku [17] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZT 274/2022 zjistil, že usnesením ze dne 14. 12. 2022, čj. KRPS-207468-43/TČ-2022-010371, policejní orgán zahájil trestní stíhání obviněného D. Š. jako obviněného ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne 18. 8. 2022 v 7.35 hod. jako řidič vozidla VW Passat jedoucí ve směru od obce Srbeč k obci Pozdeň při výjezdu z pravotočivé zatáčky nepřizpůsobil rychlost jízdy zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace a povětrnostním podmínkám, vlivem čehož přejel s vozidlem částečně do levé poloviny vozovky, kde následně došlo ke střetu s protijedoucím motocyklem Indian Chieftain řidiče poškozeného R. K., kterému byla způsobena blíže specifikovaná poranění a je v odstupu čtyř měsíců po dopravní nehodě podstatně a citelně omezen v běžném způsobu života v důsledku bolestí a vyloučení plnohodnotné zátěže a funkce levé dolní končetiny, tedy jinému z nedbalosti způsobil těžkou újmu na zdraví. Obviněný D. Š. se stížností ze dne 19. 12. 2022, která byla okresnímu státnímu zastupitelství doručena dne 6. 1. 2023, domáhal přezkoumání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne 14. 12. 2022, čj. KRPS-207468-43/TČ-2022-010371. Stížnost obviněného jako nedůvodnou kárně obviněná zamítla usnesením ze dne 16. 3. 2022, tedy 69 den po podání stížnosti.</p><p>[253] Také toto jednání kárně obviněné dosahuje intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). Kárný soud ovšem zohlednil, že tuto věc lze považovat s ohledem na nutnost posouzení nehodového děje a zdravotních následků za složitější, proto ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty čtrnáctidenní.</p><p>[254] Kárný soud uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 6. 1. 2023 do 15. 3. 2023, tj. po dobu 68 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 54 dnů).</p><p>[255] K dílčímu skutku [18] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZT 21/23 zjistil, že policejní orgán usnesením ze dne 25. 1. 2023, čj. KRPS-307940-84/TČ-2021-010371, zahájil trestní stíhání Mgr. T. V. a obchodní společnosti S. V. S. jako obviněných ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kterého se měli dopustit tím, že Mgr. T. V. jako jednatel dané obchodní společnosti, který řídil a organizoval práce na pracovišti, a tím ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, i daná obchodní společnost v rámci své činnosti a v jejím zájmu, nejméně v době kolem 15.00 hod. dne 6. 12. 2021 ve vnitřních prostorách blíže specifikované pronajaté skladovací haly porušili povinnosti vyplývající pro ně z uzavřené nájemní smlouvy a z blíže označených zákonných předpisů na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a pověřili svého zaměstnance – poškozeného M. K. při manipulaci uskladněného zboží k používání nákladního parapetního výtahu, ačkoli věděli, že k této činnosti nebyl dostatečně a v pravidelných intervalech proškolen, přičemž poškozený v přízemní stanici „0“ otevřel šachetní dveře výtahu, a to aniž by se zde kabina výtahu skutečně nacházela a prostor před ní byl dostatečně osvětlen, tak s vědomím, že se zde kabina výtahu nachází, vstoupil do výtahové šachty, což zapříčinilo jeho nekontrolovatelný pád z výšky 4,16 m na dno výtahové šachty, kdy v důsledku pádu utrpěl blíže popsaná zranění, a takto obvinění jednali, ačkoli znali rizika spojená s činnostmi, jimiž pracovníka pověřili, a u kterých mohli důvodně předpokládat, že při nedodržení technologických a bezpečnostních pracovních postupů, ohrožují závažným způsobem a fatálně zdraví a život pracovníků, k jejichž ochraně zaujali zcela lhostejný postoj, čímž byla poškozenému způsobena těžká újma na zdraví, tedy Mgr. T. H. a daná obchodní společnost, které je jednání Mgr. T. H. přičitatelné, jinému z nedbalosti způsobili těžkou újmu na zdraví proto, že porušili důležitou povinnost uloženou jim podle zákona a proto, že porušili zákony o bezpečnosti práce a o vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti.      Obviněný Mgr. T. V. a obviněná společnost se stížnostmi ze dne 9. 2. 2022 ve znění jejich doplnění ze dne 21. 3. 2022, které byly okresnímu státnímu zastupitelství doručeny dne 17. 2. 2023 a dne 5. 4. 2023 (doplnění), domáhali přezkoumání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne 25. 1. 2023, čj. KRPS-307940-84/TČ-2021-010371. O stížnostech obviněných kárně obviněná rozhodla usnesením ze dne 27. 4. 2023, tedy 22 den po doplnění stížností.</p><p>[256] Po projednání s účastníky u ústních jednání provedl kárný soud úpravu skutkové věty tak, aby odpovídala skutečnostem zjištěným z obsahu spisového materiálu, a to ve vztahu ke stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání, která byla doplněna dne 5. 4. 2023.</p><p>[257] I ve vztahu k tomuto jednání kárně obviněné kárný soud dospěl k závěru, že dosahuje intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). Kárný soud ovšem zohlednil, že v tomto případě se jednalo o složitější věc, proto ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty čtrnáctidenní.</p><p>[258] Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k těmto dílčím skutkům uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 5. 4. 2023 do 26. 4. 2023, tj. po dobu 21 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 7 dnů). Vzhledem ke krátké době neodůvodněného průtahu kárný soud zvažoval, zda vůbec tento skutek splňuje intenzitu kárného provinění a po pečlivém uvážení dovodil, že ano. Je totiž třeba zohlednit také skutečnost, že se jedná o dílčí skutek pokračujícího kárného provinění, který vypovídá o soustavnosti jednání kárně obviněné.</p><p>[259] K dílčímu skutku [19] kárný soud ze spisu sp. zn. 1 ZT 74/2023 zjistil, že policejní orgán usnesením ze dne 14. 3. 2023, čj. KRPS-313629-87/TČ-2021-010371, zahájil trestní stíhání J. N. jako obviněného ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne 13. 12. 2021 okolo 7.00 hod. v Kladně na blíže specifikovaném místě neúmyslně zavinil dopravní nehodu jako řidič autobusu městské hromadné dopravy, když porušil povinnost účastníka silničního provozu dle příslušné zákonné úpravy a přehlédl chodkyni M. P. přecházející blíže označenou ulici přes vyznačený přechod pro chodce, na jejíž pohyb nestačil včas reagovat, a došlo ke střetu pravé přední části autobusu s levým bokem chodkyně, která utrpěla blíže popsaná zranění, v jejichž důsledku byla nutná její hospitalizace a dne 13. 11. 2022 v nemocničním zařízení M. P. zemřela, a to na následky zranění vzniklého v souvislosti s dopravní nehodou, tedy jinému způsobil smrt tím, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho povolání a uloženou mu podle zákona. Obviněný J. N. se stížností ze dne 22. 3. 2023 ve znění doplnění ze dne 11. 4. 2023, která byla okresnímu státnímu zastupitelství doručena dne 13. 4. 2023, domáhal přezkoumání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne 14. 3. 2023, čj. KRPS-313629-87/TČ-2021-010371. Stížnost obviněného jako nedůvodnou kárně obviněná zamítla usnesením ze dne 20. 6. 2022, tedy 68 den po podání stížnosti.</p><p>[260] Rovněž nyní popsané jednání kárně obviněné dosahuje intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). Kárný soud ovšem zohlednil, že v tomto případě se jednalo o složitější věc, proto ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty čtrnáctidenní.</p><p>[261] Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k těmto dílčím skutkům uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 13. 4. 2023 do 19. 6. 2023, tj. po dobu 67 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 53 dnů).</p><p>[262]  K dílčímu skutku [20] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZT 90/2023 zjistil, že policejní orgán usnesením ze dne 17. 4. 2023, čj. KRPS-81000-76/TČ-2022-010371, zahájil trestní stíhání M. T. pro přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne 25. 3. 2022 v době kolem 19.30 hod. v objektu blíže specifikované pekárny zanedbal svou důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, tedy jako odpovědná osoba neosadil na linku L9 ochranný kryt napínacího válce, případně jiný ochranný prvek, v důsledku čehož došlo k tomu, že pracovnice blíže jmenované společnosti poškozená D. M. při provádění pravidelného úklidu pod pásovým dopravníkem, resp. pod přechodem dvou dopravníků ztratila rovnováhu a ve snaze se zachytit se jí pravá ruka dostala mezi dopravní pás a napínací válec dopravníku, kdy při snaze vyprostit pravou ruku došlo k zachycení levé ruky a specifikovanému poranění obou rukou (pažemi spadla do dopravníku), tedy z nedbalosti jinému způsobil těžkou újmu na zdraví, když porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání.    Obviněný M. T. se blanketní stížností ze dne 21. 4. 2023 (obviněný uvedl, že vzhledem k tomu, že neměl dostatečnou možnost se seznámit se spisovým materiálem, případně si zvolit obhájce, vyhrazuje si lhůtu do 11. 5. 2023 pro odůvodnění stížnosti), která byla okresnímu státnímu zastupitelství doručena dne 28. 4. 2023, ve znění jejího doplnění ze dne 11. 5. 2023, které bylo doručeno okresnímu státnímu zastupitelství dne 15. 5. 2023, domáhal přezkoumání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne 17. 4. 2023, čj. KRPS-81000-76/TČ-2022-010371. Ke stížnosti obviněného kárně obviněná usnesením ze dne 29. 6. 2023 zrušila usnesení o zahájení trestního stíhání, tedy 45 den po podání stížnosti.</p><p>[263] Po projednání s účastníky u ústních jednání provedl kárný soud úpravu skutkové věty v datech tak, aby odpovídala skutečnostem zjištěným z obsahu spisového materiálu, a to ve vztahu ke stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání, která byla doplněna dne 15. 5. 2023, jakož i v délce nečinnosti kárně obviněné do 28. 6. 2023, neboť rozhodnutí o stížnosti bylo vydáno až 29. 6. 2023.</p><p>[264] I toto jednání kárně obviněné dosahuje intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). Kárný soud ovšem zohlednil, že v tomto případě se jednalo o složitější věc, proto ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty čtrnáctidenní.</p><p>[265] Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k tomuto dílčímu skutku uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 15. 5. 2023 do 28. 6. 2023, tj. po dobu 44 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 30 dnů).</p><p>[266] K dílčímu skutku [21] kárný soud ze spisu sp. zn. 1 ZT 82/2023 zjistil, že usnesením ze dne 24. 3. 2023, čj. KRPS-113191-85/TČ-2022-010371, policejní orgán zahájil trestní stíhání obviněných L. H., J. H., S. V. a B. B. jako obviněných ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku, kterého se měli dopustit tím, že L. H. a J. H. dne 30. 4. 2022 v době od 12.40 hod. do 12.45 hod. v blíže specifikovaném místě konání závodů TRUCK TRIAL v rozporu s § 2900 občanského zákoníku nedbali náležité opatrnosti k předcházení vzniku újmy na zdraví nebo životě, přičemž při návštěvě závodů TRUCK TRIAL nedostatečně zajistili bezpečnost nezl. O. D., kterého měli svěřeného od matky K. P. a při přecházení od jedné ze soutěžních sekcí k jiné soutěžní sekci, kdy si v danou dobu museli být vědomi možného pohybu speciálních soutěžních nákladních vozidel v prostoru, kde se pohybovali volně i diváci, ponechali nezl. O. D. se volně pohybovat, kdy tento se nekontrolovaně dostal do místa, kde v danou dobu projíždělo speciální soutěžní nákladní vozidlo TATRA, které řídil S. V., kdy došlo ke kolizi, a to tím způsobem, že došlo k zachycení těla nezl. O. D. pravým předním kolem první nápravy speciálního soutěžního vozidla TATRA, čímž došlo k jeho sražení pod pravé kolo druhé nápravy a následně k přejetí jeho těla koly dalších náprav, což vedlo ke vzniku zranění neslučitelných se životem a jeho následné smrti, tedy způsobili z nedbalosti jinému smrt tím, že porušili důležitou povinnost vyplývající z jejich postavení nebo jim uloženou podle zákona. Obvinění se stížnostmi doručenými okresnímu státnímu zastupitelství dne 9. 5. 2023 domáhali přezkoumání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne 24. 3. 2023, čj. KRPS-113191-85/TČ-2022-010371. Stížnosti obviněných kárně obviněná zamítla usnesením ze dne 28. 7. 2023, tedy 80 den po podání stížností.</p><p>[267] Kárný soud dovodil, že také uvedené jednání kárně obviněné dosahuje intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). Kárný soud ovšem zohlednil, že v tomto případě se jednalo o náročnější věc, proto ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty čtrnáctidenní.</p><p>[268] Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k tomuto dílčímu skutku uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 9. 5. 2023 do 27. 7. 2023, tj. po dobu 79 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 65 dnů).</p><p>[269] K dílčímu skutku [22] kárný soud ze spisu sp. zn. 1 ZT 173/2023 zjistil, že usnesením ze dne 28. 6. 2023, čj. KRPS-133283-173/TČ-2022-010371, policejní orgán zahájil trestní stíhání obviněného Mgr. Bc. T. B. jako obviněného ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne 22. 5. 2022 v blíže stanovený čas a místo neúmyslně zavinil dopravní nehodu, při které došlo k těžkému zranění řidiče motocyklu a jeho spolujedoucí a lehkému zranění další řidičky, tedy z nedbalosti způsobil jinému těžké ublížení na zdraví tím, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho postavení nebo funkce a uloženou mu podle zákona. Obviněný se stížností doručenou okresnímu státnímu zastupitelství dne 13. 7. 2023 domáhal přezkoumání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání. Stížnost obviněného kárně obviněná zamítla usnesením ze dne 18. 9. 2023, tedy 67 den po podání stížnosti.</p><p>[270] Kárný soud dovodil, že jednání kárně obviněné dosahuje intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). Kárný soud ovšem zohlednil, že v tomto případě se jednalo o náročnější věc, proto ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty čtrnáctidenní.</p><p>[271] Kárný soud tedy uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 13. 7. 2023 do 17. 9. 2023, tj. po dobu 66 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 52 dnů).</p><p>[272] K dílčímu skutku [23] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZT 186/2023 zjistil, že usnesením ze dne 21. 7. 2023, čj. KRPS-188000-13/TČ-2023-010371, policejní orgán zahájil trestní stíhání obviněného M. O. jako obviněného ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne 20. 7. 2023 v blíže stanovený čas a místo zavinil dopravní nehodu, při které došlo ke zranění dalších účastníků dopravní nehody, tedy z nedbalosti způsobil jinému těžké ublížení na zdraví tím, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho postavení nebo funkce a uloženou mu podle zákona. Obviněný se stížností doručenou okresnímu státnímu zastupitelství dne 28. 7. 2023 domáhal přezkoumání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání. Stížnost obviněného kárně obviněná zamítla usnesením ze dne 4. 10. 2023, tedy 68 den po podání stížnosti.</p><p>[273] Také v tomto případě jednání kárně obviněné dosahuje intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). Kárný soud ovšem i zde zohlednil, že se jednalo o náročnější věc, proto ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty čtrnáctidenní.</p><p>[274] Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k těmto dílčím skutkům uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 28. 7. 2023 do 3. 10. 2023, tj. po dobu 67 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 53 dnů).</p><p>[275] K dílčímu skutku [24] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZT 202/2023 zjistil, že policejní orgán usnesením ze dne 7. 8. 2023, čj. KRPS-188445-54/TČ-2023-010371, zahájil trestní stíhání obviněného S. L. jako obviněného ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne 21. 7. 2023 v blíže stanovený čas a místo zavinil dopravní nehodu, při které došlo ke zranění dalších účastníků dopravní nehody, tedy z nedbalosti způsobil jinému těžké ublížení na zdraví tím, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho postavení nebo funkce a uloženou mu podle zákona. Obviněný se stížností doručenou okresnímu státnímu zastupitelství dne 16. 8. 2023 ve znění jejího odůvodnění doručeného okresnímu státnímu zastupitelství dne 30. 8. 2023 domáhal přezkoumání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání. Ke stížnosti obviněného kárně obviněná usnesením datovaným dnem 16. 11. 2023, tedy 78 den po podání stížnosti.</p><p>[276] Po projednání s účastníky u ústních jednání provedl kárný soud úpravu skutkové věty v datech tak, aby odpovídala skutečnostem zjištěným z obsahu spisového materiálu, a to ve vztahu ke stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání, která byla doplněna o odůvodnění dne 30. 8. 2023.</p><p>[277] Kárný soud v této souvislosti doplňuje, že shledal dobu od vyhotovení rozhodnutí kárně obviněné (čtvrtek 16. 11. 2023) do předložení k vypravení dne 20. 11. 2023 (pondělí) za přiměřenou s ohledem na to, že v pátek 17. 11. 2023 byl státní svátek, a poté následovala sobota a neděle. Rozhodnutí tedy bylo dáno k vypravení nejbližší následující pracovní den po dni jeho vyhotovení.</p><p>[278] I v tomto případě kárný soud shledal, že jednání kárně obviněné dosahuje intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). Kárný soud ovšem i zde zohlednil, že se jednalo o náročnější věc, proto ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty čtrnáctidenní.</p><p>[279] Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k těmto dílčím skutkům uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 30. 8. 2023 do 15. 11. 2023, tj. po dobu 77 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 63 dnů).</p><p>[280] K dílčímu skutku [25] kárný soud ze spisu sp. zn. 1 ZT 6/2024 zjistil, že policejní orgán usnesením ze dne 10. 1. 2024, čj. KRPS-294013-50/TČ-2023-010371, zahájil trestní stíhání obviněné H. P. jako obviněné ze spáchání přečinu obecného ohrožení z nedbalosti dle § 273 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku, kterého se měla dopustit tím, že dne 18. 11. 2023 v blíže stanovený čas a místo při řízení svého osobního vozidla v připojovacím pruhu z nájezdu na dálnici D6, exitu 12, ve směru na Prahu, se přes průběžný pravý jízdní pruh dálnice D6 ve směru na Prahu plynule otočila do protisměru a poté v levém jízdním pruhu dálnice D6 ve směru na Prahu jela v protisměru, tedy ve směru na Karlovy Vary, přičemž přímo ohrozila a vystavila nebezpečí osádky více blíže specifikovaných vozidel, tedy svým jednáním ohrozila nejméně osm osob, při tomto jednání nedošlo ke srážce vozidel, újmám na zdraví osob ani hmotným škodám na majetku, obviněná poté dálnici D6 opustila prvním výjezdem a pokračovala dál ve své jízdě, tedy z nedbalosti způsobila obecné nebezpečí tím, že vydala lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že se dopustila nebezpečného jednání, porušila důležitou povinnost uloženou jí podle zákona. Obviněná se stížností doručenou okresnímu státnímu zastupitelství dne 25. 4. 2024 ve znění jejího odůvodnění doručeného okresnímu státnímu zastupitelství dne 3. 5. 2024 domáhala přezkoumání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne 10. 1. 2024, čj. KRPS-294013-50/TČ-2023-010371. Usnesením ze dne 2. 7. 2024 kárně obviněná stížnost zamítla, tedy 60 den po podání stížnosti.</p><p>[281] Po projednání s účastníky u ústních jednání provedl kárný soud úpravu skutkové věty v datech tak, aby odpovídala skutečnostem zjištěným z obsahu spisového materiálu, a to ve vztahu ke stížnosti obviněné proti usnesení o zahájení trestního stíhání, která byla doplněna dne 3. 5. 2024.</p><p>[282] Kárný soud opět shledal, že jednání kárně obviněné dosahuje intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). Kárný soud zde ovšem přihlédl k tomu, že skutkově i právně se jednalo o věc jednodušší, proto ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty sedmidenní.</p><p>[283] Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k těmto dílčím skutkům uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 3. 5. 2024 do 1. 7. 2024, tj. po dobu 59 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 52 dnů).</p><p>Shrnutí posouzení skutků týkajících se průtahů</p><p>[284] Na základě uvedených skutkových zjištění a jejich právního hodnocení kárný soud závěrem zdůrazňuje, že v případě obou skutků týkajících se průtahů se nejedná na straně kárně obviněné jen o ojedinělé případy. Již dříve kárný soud konstatoval, že nelze připustit, aby některé věci byly dlouhodobě odkládány ve prospěch času na jiné věci, které jsou podle názoru státního zástupce důležitější. To by mohlo vést k naprosté libovůli při vyřizování věcí, neboť by záleželo jen na subjektivním vnímání státního zástupce, které věci jsou podle něj důležitější, a které méně (rozhodnutí NSS ze dne 6. 2. 2019, čj. 12 Ksz 8/2018-146). I s přihlédnutím k obhajobě kárně obviněné je zjevné, že se u ní jedná v podstatě o systematickou činnost, kárně obviněná má zjevně problémy s organizováním své práce. Ve všech těchto případech se přitom jednalo o zavinění ve formě nepřímého úmyslu, neboť kárně obviněná věděla, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem a pro případ, že jej způsobí, s tím byla srozuměna. Kárně obviněná si totiž musela být vědoma, že v mnoha jejích věcech dochází k průtahům. Tato skutečnost jí byla opakovaně v průběhu několika let, jak sama uvedla, vytýkána. Musela si být také vědoma, že její organizace práce vede k tomu, že není schopna mít přehled o všech jí vyřizovaných spisech. Kárně obviněná proto musela být srozuměna s tím, že se dopouští průtahů, porušuje své povinnosti státní zástupkyně a ohrožuje důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství.</p><p>Třetí skutek - antedatované usnesení</p><p>[285] K tomuto jednání (část zjištění se vztahuje též k dílčímu skutku [33]) kárný soud zjistil ze spisu sp. zn. 2 ZN 625/24, že usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor Kladno, Obvodní oddělení Kladno – Kročehlavy, ze dne 20. 7. 2024, čj. KRPS-136928-14/TČ-2024-010311, byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že dne 23. 5. 2024 v době od 8.00 hod. do 10:50 hod., ve městě Kladno, části Kročehlavy, v ulici Americká, soudní okres Kladno, na odstavném parkovišti pro kamiony za BČS Mol, přistoupil k okénku spolujezdce u zde zaparkovaného NA tov. zn. Volkswagen Crafter, blíže specifikované RZ, jehož výplň nezjištěným způsobem a předmětem vysklil, čímž si sjednal přístup do prostor předních sedaček na straně spolujezdce, na kterých byly položeny dva kufry s rázovými utahováky zn. Milwaukee, které následně odcizil, kdy tímto jednáním způsobil škodu v odborně ohodnocené výši 5 000 Kč poškozením a 49 800 Kč odcizením ku škodě DT SPEDITION, blíže specifikovaného IČO, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání.</p><p>[286] Dle přípisu policejního orgánu ze dne 2. 9. 2024 jím byla okresnímu státnímu zastupitelství předložena stížnost proti usnesení o odložení věci podaná stěžovatelem T. D. ve věci poškozené společnosti. Policejní orgán konstatoval, že lhůta pro podání stížnosti nebyla zachována.</p><p>[287] V stížnosti datované dnem 31. 7. 2024 poškozený T. D. uvedl, že usnesení o odložení věci obsahuje nesprávný údaj o tom, že kufr s nářadím se nacházel na předním sedadle vozidla. Kufry s nářadím se nacházely za předním sedadlem v nákladovém prostoru vozidla.</p><p>[288] Usnesením datovaným dne 23. 8. 2024 kárně obviněná podle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu jako nezákonné zrušila usnesení policejního orgánu o odložení věci ze dne 20. 7. 2024 a podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu jako opožděné zamítla stížnosti T. D. a poškozené společnosti. V pokynu kanceláři k datu vydání tohoto usnesení uvedla „datum nechat“, když usnesení s pokynem vypravení předala dle razítka dne 21. 11. 2024. To potvrzuje též úřední záznam M. R., pracovnice kanceláře, ze dne 25. 11. 2024.</p><p>[289] Kárně obviněná pak sepsala záznam ze dne 26. 11. 2024, v němž uvedla, že jednatel poškozené společnosti T. D. ji kontaktoval asi v průběhu října 2024 a zajímal se o vyřízení své stížnosti proti rozhodnutí policejního orgánu o odložení věci. Nesouhlasil s vyjádřením policejního orgánu ve výroku usnesení v tom smyslu, že odcizené věci se měly nacházet na předním sedadle vozidla. Na to mu kárně obviněná sdělila, že se k této trestní věci ještě nedostala, ale že tato okolnost není důvodem pro zrušení usnesení policejního orgánu o odložení věci, pokud je jinak výrok věcně správný. Poškozený na to sdělil, že se nikdy nevyjádřil v tom smyslu, že by kufry s nářadím byly při odcizení umístěny na předních sedadlech a v této souvislosti mu pojišťovna odmítá vyplatit pojistné plnění. Kárně obviněná poškozenému přislíbila, že pokud je jeho tvrzení pravdivé, učiní v tomto směru nápravu. Když se následně dostala ke zpracování stížnosti, zjistila, že ji poškozený podal opožděně. Z trestního spisu, resp. výpovědi poškozeného, nebylo skutečně zřejmé, kde se věci měly v době odcizení nacházet. Poškozený nebyl v tomto směru vůbec vyslechnut. Vzhledem k tomu, že usnesení policejního orgánu nebylo možné zrušit ke stížnosti poškozeného, zvolila kárně obviněná dle svých slov nesprávně postup dle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu, přitom rozhodnutí antedatovala, aby zachovala lhůtu ve smyslu tohoto ustanovení. Současně policejnímu orgánu uložila pokyny k doplnění prověřování a vydání nového usnesení o odložení věci. Kárně obviněná též uvedla, že správně měla stížnost poškozeného zamítnout, uložit pokyny k doplnění dokazování a k vydání nového usnesení o odložení věci.</p><p>[290] Kárný soud dále zjistil ze záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 4. 3. 2025, že uvedeného dne policejní orgán zahájil úkony trestního řízení, neboť je dostatečně odůvodněný závěr, že T. D. a DT SPEDITRION s. r. o. (poškození ve věci sp. zn. 2 ZN 625/2024) spáchali v Kladně přečin pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku tím, že</p><p>1. T. D. jako jednatel společnosti DT SPEDITION s. r. o. dne 22. 11. 2024 z přesně nezjištěného místa v Kladně, se záměrem neoprávněně vylákat pojistné plnění poté, co byla společnosti DT SPEDITION s. r. o. ze strany společnosti Generali Česká pojišťovna a. s. předběžně zamítnuta výplata pojistného plnění nahlášeného z pojistné smlouvy z toho důvodu, že odcizené věci byly kryté pojištěním, a to dva kufry s rázovými utahováky zn. Milwaukee, byly dle předloženého usnesení policejnímu orgánu čj. KRPS-136928/TČ-2024-010311, umístěny na předních sedačkách na místě spolujezdce, což tvoří výluku z pojištění, telefonicky kontaktoval dozorovou státní zástupkyni Okresního státního zastupitelství v Kladně, které mimo jiné, nepravdivě sdělil, že věci neměl umístěné na předních sedačkách, přičemž dozorová státní zástupkyně informacím uvěřila a v domnění, že postup policejního orgánu byl vadný, vydala dne 19. 11. 2024 usnesení dle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu, jímž zrušila původně správně koncipované usnesení policejního orgánu, své rozhodnutí antedatovala na datum 23. 8. 2024 tak, aby uměle navodila stav dodržení 30 denní lhůty nezbytné pro zrušení usnesení policejního orgánu o odložení věci, která již fakticky uplynula, přičemž toto nezákonně vydané rozhodnutí doručil podezřelý společnosti Generali Česká pojišťovna a. s., v rámci uplatňování pojistného plnění a teprve na základě něj bylo společnosti DT SPEDITION s. r. o. obratem dne 25. 11. 2024 neoprávněně vyplaceno pojistné plnění ve výši 48 800 Kč, čímž způsobil poškozené společnosti Generali Česká pojišťovna a. s. škodu v této výši, DT SPEDITION s. r. o. je pak popsané jednání T. D. přičitatelné.</p><p>[291] Z úředního záznamu o podaném vysvětlení podle § 158 odst. 6 trestního řádu ze dne 25. 5. 2024 kárný soud zjistil, že T. D. v rámci podaného vysvětlení uvedl, že dne 23. 5. 2024 před osmou hodinou ranní zaparkoval dodávku Volkswagen Crafter patřící jeho firmě DT SPEDITION, jelikož zde měl odstavený kamion, se kterým musel jet na STK, přičemž následně z místa, kde dodávku zaparkoval, odjel a po návratu z STK zpět na parkoviště kolem 10.50 hodin chtěl přesednout zpět do dodávky, ale při příchodu k ní si všiml, že má rozbité přední okénko na straně spolujezdce a všude jsou vysypané střepy. Hned zavolal na linku 158 a požádal hlídku na místo, přičemž mezitím, než hlídka přijela, pohledem zjistil, že mu chybí dva kufry s nářadím Millwaukee, ve kterých byl v každém rázový utahovák na kamiony rovněž značky Millwaukee, když tyto byly úplně nové.</p><p>[292] Z e-mailu adresovaného kárným navrhovatelem jako vedoucím státním zástupcem kárně obviněné ze dne 17. 12. 2024 (15.09 hod.) plyne, že kárný navrhovatel téhož dne vrátil do „budníku“ trestní spis policejního orgánu sp. zn. KRPS-136928/TČ-2024-010311 a dozorový spis okresního státního zastupitelství, v němž došlo k nezákonnému vydání usnesení dle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu a současně kárně obviněné uložil, aby v dané věci obratem vyřešila situaci s policejním orgánem s tím, že zejména je nutné policejní orgán informovat o tom, že usnesení vydané kárně obviněnou je antedatované a v části týkající se § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu fakticky nicotné, neboť pro tento postup nebyla splněna základní časová podmínka, která byla ex post fiktivně vymyšlena. Kárný navrhovatel dále uvedl, že ohledně této okolnosti byl uveden v omyl policejní orgán a je třeba jej o tom prokazatelně informovat a informaci zanést do obsahu dozorového spisu. Kárný navrhovatel konstatoval, že v důsledku nezákonného rozhodnutí tedy nemohlo být zrušeno usnesení policejního orgánu, které je naopak v souladu se zákonem a podmínky pro jeho zrušení nebyly nikdy dány, neboť umístění věcí v době spáchání trestného činu nemá vliv na jinak zákonný postup a rozhodnutí policejního orgánu.</p><p>[293] Z e-mailu adresovaného kárným navrhovatelem jako vedoucím státním zástupcem kárně obviněné ze dne 17. 12. 2024 (15.36 hod.) plyne, že kárný navrhovatel dodal, že „s reálným stavem je nutno prokazatelně seznámit rovněž poškozenou společnost, neboť této bylo nezákonné rozhodnutí doručováno, bezprostředně se jí dotýká a je přesvědčena, že původní rozhodnutí bylo zrušeno, když tomu tak reálně není. Jinými slovy, poškozená společnost má za to, že ve věci bude nutné vydat nové rozhodnutí, což není pravdou.“</p><p>[294] Dne 8. 1. 2025 vydala kárně obviněná pod čj. 2 ZN 625/2024-12 usnesení, kterým „opravila“ datum vydání svého usnesení „ze dne 23. 8. 2024“, čj. 2 ZN 625/2024-8, na „19. 11. 2024“ a spolu s přípisem z téhož dne jej zaslala policejnímu orgánu. V uvedeném přípisu uvedla, že zasílá opravné usnesení a současně sděluje, že v souvislosti s jejím rozhodnutím, kterým byly zamítnuty stížnosti T. D. a společnosti DT SPEDITION, došlo z její strany k nesprávnému vyznačení data rozhodnutí. Náprava tohoto stavu byla učiněna připojeným opravným usnesením. Zároveň kárně obviněná sdělila, že k výroku I. opravovaného usnesení (tj. zrušení usnesení policejního orgánu o odložení věci – pozn. NSS) nelze přihlížet. Výrok II. opravovaného usnesení, kterým stížnosti oznamovatelů byly zamítnuty, pak zůstává neměnný. Kárně obviněná pak dále uvedla, že přesto je zcela namístě, aby skutkový stav byl doplněn, a to v rozsahu naznačeném v jejím přípisu ze dne 21. 11. 2024. Je tedy třeba znovu vyslechnout T. D. k umístění věcí v době odcizení (kde se nacházely a jakým způsobem si je pachatel zpřístupnil). T. D. ve své stížnosti napadl právě pouze výrok policejního orgánu stran umístění věcí v době jejich odcizení, přičemž tato nesprávnost mu činí potíže v souvislosti s uplatněním nároku na pojistné plnění. Přezkoumáním trestního spisu přitom bylo zjištěno, že T. D. ve své výpovědi neuvedl, že by se odcizené nářadí mělo nacházet na předních sedačkách. Ze strany kárně obviněné bylo současně uloženo založit do trestního spisu i pořízenou fotodokumentaci, která ve spisu chyběla, a která by pak doplněnou výpověď oznamovatele mohla ověřit. Kárně obviněná uvedla, že poté je namístě nově ve věci rozhodnout, přičemž okolnosti odcizení ve výroku rozhodnutí policejního orgánu je třeba uvést do souladu se zjištěným skutkovým stavem. Pro účely dalšího postupu kárně obviněná prodloužila lhůtu k prověřování do 15. 2. 2024 a k tomuto dni požádala o předložení meritorního rozhodnutí.</p><p>[295] Z trestního spisu sp. zn. NCOZ-3543/TČ-2025-411100-O dále kárný soud zjistil, že odevzdáním věci k projednání Policie ČR, Národní centrály proti organizovanému zločinu, Odboru českých zločineckých struktur, ze dne 8. 9. 2025, čj. NCOZ-3543-84/TČ-2025-411100-O, jmenovaný policejní orgán odevzdal ke kárnému projednání „jednání, kterého se dopustila Mgr. Klára Loudová […] v prostorách budovy Okresního státního zastupitelství v Kladně nacházející se na adrese […] dne 19. 11. 2024, když vykonávala dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení trestním vedeným policejním orgánem OOP Kladno – Kročehlavy pod č. j. KRPS-136928/TČ-2024-010311, ve kterém dne 20. 7. 2024 policejní orgán OOP Kladno – Kročehlavy rozhodl usnesením o odložení věci dle ust. § 159a odst. 5 tr. řádu, proti němuž podal T. D. jako jediný jednatel společnosti DT SPEDITION s. r. o. dne 31. 7. 2024 stížnost, na což Mgr. Klára Loudová reagovala tím, že dne 19. 11. 2024 pod sp. zn. 2 ZN 625/2024 vydala usnesení, jímž dle ustanovení § 174 odst. 2 písm. e) tr. řádu zrušila předmětné usnesení policejního orgánu o odložení věci a současně zamítla i stížnost proti usnesení o odložení věci podané společností DT SPEDITION s. r. o. zastoupené T. D., přičemž na vydaném usnesení Mgr. Klára Loudová záměrně zfalšovala datum jeho vyhotovení, neboť místo skutečného data vydání 19. 11. 2024 uvedla datum 23. 8. 2024, aby tímto uměle navodila stav dodržení 30 denní zákonné lhůty stanovené ustanovením § 174 odst. 2 písm. e) tr. řádu, která jí však fakticky uplynula, načež na základě jejího pokynu bylo předmětné usnesení dne 21. 11. 2024 příslušnou justiční pracovnicí odesláno policejnímu orgánu a poškozenému, přestože byla Mgr. Klára Loudová na chybné datum usnesení justiční pracovnicí upozorněna, na což reagovala pokynem „datum na 23. 8. 2024 na usnesení ponechat“, čímž jako státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kladně vykonávala svoji pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, a to konkrétně v rozporu s § 24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, neboť záměrným antedatováním předmětného usnesení jednala v rozporu s povinností postupovat svědomitě, odpovědně, nestranně, spravedlivě a bez zbytečných průtahů, čímž ohrozila důvěru v odborný postup státního zastupitelství.“ Policejní orgán dospěl k závěru, že jednáním kárně obviněné, která byla v době vydání předmětného usnesení úřední osobou, neboť vykonávala jí svěřené pravomoci státního zástupce, nebyla naplněna skutková podstata přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. Provedeným prověřováním nebylo nikterak prokázáno, že by kárně obviněná svým jednáním jako státní zástupkyně úmyslně způsobila jinému škodu či opatřila jinému neoprávněný prospěch, avšak její jednání by mohlo vykazovat znaky kárného provinění.</p><p>[296]    Z obsahu trestního spisu, jakož i citovaného odevzdání věci se dále podává, že T. D., jednatel společnosti DT SPEDITION, s. r. o., v rámci podání vysvětlení dle § 158 odst. 6 trestního řádu uvedl, že potom co bylo vloupání do vozidla odloženo dle § 159a odst. 5 trestního řádu a bylo mu zamítnuto pojistné plnění, podal stížnost proti usnesení. Bylo mu sděleno, že státní zástupce má jeden měsíc na rozhodnutí o stížnosti. Jelikož se přes měsíc nic nedělo, zavolal na podatelnu Okresního státního zastupitelství v Kladně, odkud byl přepojen na dozorovou státní zástupkyni, které se dotazoval na stav věci. Bylo mu sděleno, že toho má státní zástupkyně hodně a ke stížnosti se ještě nedostala. Následně jí vysvětlil vadu předmětného usnesení, na což mu státní zástupkyně sdělila, že stížnost obdržela. Dále uvedl, že po 2 až 3 měsících mu přišlo rozhodnutí státní zástupkyně s tím, že usnesení policejního orgánu ruší a že z něj skutečně není zřejmé, kde se odcizené věci nacházely. Následně usnesení zaslal na pojišťovnu. Státní zástupkyni osobně nezná.</p><p>[297] Ve věci podal vysvětlení rovněž Mgr. Ondřej Němec, okresní státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Kladně, který prováděl jako vedoucí státní zástupce kontrolu spisu sp. zn. 2 ZN 625/2024 a zjistil evidentní nesrovnalost v usnesení kárně obviněné, která rozhodovala o stížnosti poškozeného T. D. Nesrovnalost spočívala v datu rozhodnutí, které nesedělo. Ihned začal činit úkony a zavolal si náměstka, paní M. R., kárně obviněnou a vedoucí správy Š. K. ke společnému jednání a vyřešení této otázky. Předložil kárně obviněné spis, jelikož s ní řešil průtahy v minulosti, tak měl podezření, že jde o stejný případ. Kárně obviněná sdělila, že rozhodnutí úmyslně antedatovala, že jí volal poškozený T. D., že policie rozhodla z jeho pohledu špatně. Dle jejího názoru měla policie skutečně rozhodnout špatně a přesto, že T. D. podal stížnost po lhůtě, tak se bála, že kdyby takto nerozhodla, tak by stav nemohl být změněn. Vysvětlili jí, že tato úvaha je mylná, neboť usnesení o odložení věci netvoří překážku věci rozhodnuté. Bylo evidentní, že kárně obviněná si toto vůbec neuvědomila a předem jí sdělil, že věc oznámí svému nadřízenému krajskému státnímu zástupci v Praze. Následně v dané věci podal kárný návrh. Dal kárně obviněné pokyn, aby ve věci zjednala nápravu, spis jí ponechal a vedl jej v patrnosti a snažil se být informovaný. Co se týče opravného usnesení, tak toto jej šokovalo, dělalo to na něj dojem (a stále dělá), že se kárně obviněná pouze snažila vyhnout přijetí odpovědnosti. Co se týče následného dozoru uvedeného spisu, tak tento si neatrahoval, ale některé úkony vůči policii činil sám tak, aby věc byla dobře prověřena. Úkony nečinil proto, že by kolegyni již nevěřil, ale protože chtěl kontrolovat, aby věc byla dobře odvedena. S T. D. nikdy nehovořil a nezná ho.</p><p>[298] Ve věci podala vysvětlení také kárně obviněná, která uvedla, že k věci přistupovala jako ke každé jiné. T. D. nezná a nikdy jej neviděla. Stížnost nebyla schopna rozhodovat, protože v té době čerpala dovolenou, takže jí spis zůstal na stole spolu s dalšími. Ke spisu se dostala někdy v průběhu listopadu, kdy ho přezkoumala a přečetla námitky T. D., ve stížnosti nenamítal rozhodnutí, že byla věc odložena, ale nesouhlasil s výrokem policejního orgánu, protože policisté uvedli, že ty odcizené věci měly být na předních sedačkách. Podle jeho sdělení však nic takového při výslechu neuvedl, zároveň tvrdil, že mu bylo zamítnuto pojistné plnění od pojišťovny. Když se ke spisu v průběhu listopadu dostala, zjistila, že námitky T. D. jsou vlastně opodstatněné, protože ve spise nebyl žádný důkaz o tom, že věci byly skutečně na předních sedadlech. Hledala i důkaz o tom, že věci na předních sedadlech byly a hledala důkaz, o který policejní orgán svoje rozhodnutí opřel. Ve své výpovědi T. D. neuvedl konkrétní místo odcizení, chyběla fotodokumentace. Naznala proto, že by bylo vhodné, aby ten výrok daného usnesení byl uveden do souladu s objektivně zjištěným skutkovým stavem. Domnívala se, že nemůže žádnou stranu řízení poškodit. Po přezkoumání stížnosti zjistila, že byla podaná opožděně. Nezbývalo jí tedy nic jiného než stížnost zamítnout jako opožděnou, ale současně hledala cestu, jakým způsobem napravit výrok tohoto usnesení. V podstatě ji nenapadlo, že podle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu může rušit z úřední povinnosti nezákonná rozhodnutí policejního orgánu jen do 30 dnů ode dne doručení, jenomže tato lhůta již uplynula, neboť byl již listopad. V daný okamžik ji nenapadlo nic jiného než to, aby své usnesení antedatovala, aby bylo vydáno v zákonné lhůtě. Přiznala, že šlo samozřejmě o chybu, nechápe své zkratkovité jednání, v ten moment jí vůbec nedošlo, že správný postup měl být, že stížnost měla jako opožděnou zamítnout a současně policejnímu orgánu dát pokyn k doplnění trestního spisu o důkazy a pokyn k vydání nového usnesení o odložení věci tak, aby byl výrok tohoto usnesení uveden do souladu se skutkovým stavem doplněným o nové důkazy. Její pochybení jí došlo, když to začala vysvětlovat okresnímu státnímu zástupci a jeho náměstkovi, došlo jí, že postupovala „pitomě“ a bylo to nešťastné. Měla stížnost zamítnout a spis nechat doplnit. Trvá na tom, že spis měl být doplněn a pokud by T. D. stížnost podal včas, tak by postupovala stejně. Snažila se věc napravit tím, že vydala opravné usnesení s tím, že šlo o administrativní pochybení a že ten výrok má být platný a je možné k němu přihlížet. Chtěla, aby policejní orgán své tvrzení opřel o nějaký důkaz. Nechápe, jakou souvislost mohlo mít její procesní rozhodnutí s výplatou pojistného plnění, jelikož pojišťovna si měla počkat na rozhodnutí policejního orgánu. Své pochybení shledává a několikrát se k němu přiznala. Co se týče T. D., tak ho nezná a hovořila s ním pouze jednou přes služební telefon. Co se týče jejího dozoru po vydání opravného usnesení, tak ani neví, jak spis dopadl, protože trvala na svém, aby policejní orgán vydal nové usnesení. Okresní státní zástupce na ní zase řval, že je všechno špatně a ten její postup je špatný a ona se s ním už nechtěla dohadovat.</p><p>[299] Ve věci podala vysvětlení také M. R., administrativní pracovnice Okresního státního zastupitelství v Kladně, která uvedla, že její náplní práce je plnění pokynů kárně obviněné a psaní dokumentů. Zpravidla dostane vždy písemný pokyn, co má udělat a ona ho musí splnit. Co se týče předmětného trestního spisu, tak neví, o co šlo, ale při kontrole si všimla, že co se týče data vyhotovení, tak zde byl uveden úplný nesmysl, datum dokumentu vůbec nesedělo s aktuálním datem. Proto zavolala kárně obviněné a zeptala se jí, jestli to datum není z nějakého staršího dokumentu a bylo jí řečeno něco v tom smyslu, ať to nechá být a nevšímá si toho a ať to rozhodnutí vypraví.</p><p>[300] V případě tohoto skutku se kárně obviněná ke svému pochybení opakovaně plně doznala, snažila se (chybně) napravit svou nečinnost v případě rozhodování o stížnosti poškozeného T. D.</p><p>[301] Kárný soud konstatuje, že podobné jednání považoval kárný soud již v rozhodnutí ze dne 24. 8. 2022, čj. 12 Ksz 1/2022\u001e220, za závažné porušení povinností státního zástupce dosahující intenzity kárného provinění. Kárný soud tak ve věci sp. zn. 12 Ksz 1/2022\u001e220 uvedl, že „Toto jednání považuje soud za závažné porušení povinností kárně obviněné. […] Funkce státního zástupce je spojena se společenskou prestiží, přičemž výkon této funkce zástupce vyžaduje nejen velmi dobrou znalost práva, ale státní zástupce musí disponovat též nezpochybnitelnou morální integritou. Pouze důvěryhodný státní zástupce, který mj. nezavdává příčinu k pochybám o obrazu a integritě profese, může reprezentovat stát při ochraně veřejného zájmu v trestním řízení. […] Kárně obviněná jednala zjevně v úmyslu, aby zakryla svou nečinnost. […] V případě důvěry širší veřejnosti kárný soud již uvedl v minulosti, není podstatné, zda o jejím jednání věděla širší veřejnost již v okamžiku, kdy k němu docházelo, nebo se o něm mohla dozvědět až později, například i v souvislosti s kárným řízením (rozhodnutí NSS ze dne 18. 11. 2020, čj. 12 Ksz 1/2020\u001e139, Stanislava Rybová, bod 43, rozhodnutí NSS ze dne 15. 9. 2021, čj. 12 Ksz 2/2021\u001e51, Věra Brázdová, bod 56). Informace o tom, že se kárně obviněná takto pokoušela zatajit svou nečinnost, jsou nepochybně způsobilé ohrozit důvěru veřejnosti v její jednání i v jiných věcech a odvozeně i v důvěru ve státní zastupitelství jako celek.“ K těmto závěrům se kárný soud v poslední době přiklonil též v rozhodnutí ze dne 29. 1. 2025, čj. 12 Ksz 1/2024-107.</p><p>[302] Kárný soud tak konstatuje, že pokud kárně obviněná úmyslně antedatovala své rozhodnutí, které ve skutečnosti vydala po uplynutí zákonné lhůty pro jeho vydání, setrvala na uvedení nesprávného data i přes upozornění spolupracovnice, jedná se o velmi hrubé a závažné pochybení a důvod pro zpochybnění její morální integrity. Státní zástupkyně je garantem zákonnosti a správnosti trestního řízení. Vejde-li ve známost, že vědomě uvádí nepravdivé údaje, snižuje takové hrubé pochybení zásadním způsobem důvěru nejen v její osobu, ale i v celou soustavu státního zastupitelství (srov. rozhodnutí NSS ze dne 15. 11. 2023, čj. 12 Ksz 2/2023-232).</p><p>[303] Přestože se jednalo o jednání, kdy kárně obviněná sice jednala v určitém „dobrém úmyslu“ poté, co byla kontaktována poškozeným T. D., není pochyb o tom, že konala jednoznačně protizákonně, pokud dané usnesení antedatovala se zjevným úmyslem zakrýt marné uplynutí zákonné třicetidenní lhůty ve smyslu § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu. Kárný soud pak jen podotýká, že je paradoxem, že toto antedatování bylo v podstatě zbytečné, neboť usnesení o odložení věci netvoří překážku věci rozhodnuté.</p><p>[304] Uvedené ovšem nic nemění na velmi vysoké závažnosti protiprávního jednání kárně obviněné, které vedlo až k zahájení úkonů trestního řízení dle § 159 odst. 3 trestního řádu ve věci podezření ze spáchání přečinu pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku (T. D. a DT SPEDITION s. r. o.) a ve věci spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku (kárně obviněná).</p><p>[305] Kárný soud nemá jakýchkoli pochyb o tom, že jednání kárně obviněné naplňuje všechny znaky kárného provinění ve smyslu § 24 odst. 2 zákona o státním zastupitelství, když kárně obviněná porušila svou povinnost vystříhat se při výkonu své funkce všeho, co by mohlo ohrozit vážnost funkce státního zástupce nebo vážnost státního zastupitelství anebo ohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce.</p><p>[306] Kárný soud je současně přesvědčen, že kárně obviněná v případě tohoto skutku jednala v přímém úmyslu a musela si být vědoma toho, co činí a jaké následky její jednání může mít. Následky jejího jednání jsou přitom významné, neboť vyhotovení daného antedatovaného usnesení bylo jedním z podkladů, pro které byly dokonce zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku, jak bylo již popsáno.</p><p>Usnesení o odložení věci podle § 159a odst. 5 trestního řádu</p><p>[307] K dílčímu skutku [27] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZN 541/2021 zjistil, že policejní orgán usnesením ze dne 2. 11. 2021, čj. KRPS-135832-33/TČ-2021-010371, odložil trestní věc podezření ze spáchání přečinu křivého obvinění podle § 345 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kterého se měla dopustit A. L. vůči poškozenému J. M. Poškozený J. M. se stížností ze dne 15. 11. 2021, která byla okresnímu státnímu zastupitelství doručena dne 3. 1. 2022, domáhal přezkoumání usnesení policejního orgánu o odložení věci ze dne 2. 11. 2021, čj. KRPS-135832-33/TČ-2021-010371. Stížnost poškozeného kárně obviněná zamítla usnesením ze dne 14. 4. 2022.</p><p>[308] K dílčímu skutku [28] kárný soud ze spisu sp. zn. ZN 1236/2021 zjistil, že policejní orgán usnesením ze dne 14. 1. 2022, čj. KRPS-289636-12/TČ-2021-010314, odložil trestní věc podezření ze spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1, 3 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel. Poškozená Mgr. R. K. se stížností ze dne 1. 2. 2022, která byla okresnímu státnímu zastupitelství doručena dne 3. 2. 2022 s poznámkou policejního orgánu, že stížnost byla podána po lhůtě, domáhala přezkoumání usnesení policejního orgánu o odložení věci ze dne 14. 1. 2022, čj. KRPS-289636-12/TČ-2021-010314. Stížnost pak poškozená odůvodnila podáním ze dne 16. 2. 2022, které bylo doručeno okresnímu státnímu zastupitelství dne 18. 2. 2022. Stížnost poškozené kárně obviněná zamítla pro opožděnost usnesením ze dne 11. 5. 2022.</p><p>[309] K dílčímu skutku [29] kárný soud ze spisu sp. zn. 3 ZN 674/2020 zjistil, že záznamem ze dne 20. 7. 2020 policejní orgán podle § 158 odst. 3 trestního řádu zahájil na základě oznámení poškozeného S. L. úkony trestního řízení ve věci těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku, neboť na podkladě zjištěných skutečností byl dostatečně odůvodněn závěr, že dne 26. 10. 2019 v době od 14.30 hod do 17.30 hod. mohl být daný přečin spáchán neznámým pachatelem tím, že nezjištěný lékař nebo lékaři ON v Kladně mohli daného dne v uvedenou dobu nesprávným lékařským postupem a neprovedením potřebných vyšetření, chybně diagnostikovat nemoc poškozeného S. L., který byl propuštěn do domácího ošetřování, přičemž byl následně přiveden na nové ošetření přítelkyní, kdy mu bylo zjištěno krvácení do mozku a byl neprodleně transportován do ÚVN Praha, kde se podrobil neurochirurgickému zákroku a od té doby u něho přetrvávají nejrůznější zdravotní obtíže, čímž by lékař porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho povolání, zaměstnání nebo funkce uloženou mu podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, a tímto nedbalostním jednáním mohl způsobit těžkou újmu na zdraví S. L.  Usnesením ze dne 22. 3. 2022, čj. KRPS-341183/TČ-2019-010371-KL, policejní orgán věc odložil. Poškozený S. L. se poté stížností ze dne 24. 3. 2022, která byla okresnímu státnímu zastupitelství doručena dne 28. 3. 2022, domáhal přezkoumání usnesení policejního orgánu o odložení věci. Stížnost pak poškozený odůvodnil podáním ze dne 1. 4. 2022, které bylo doručeno okresnímu státnímu zastupitelství dne 5. 4. 2022. Stížnost poškozeného kárně obviněná zamítla pro nedůvodnost usnesením ze dne 10. 8. 2022.</p><p>[310] K dílčímu skutku [30] kárný soud ze spisu sp. zn. 3 ZN 1329/2021  zjistil, že záznamem ze dne 13. 12. 2021 policejní orgán podle § 158 odst. 3 trestního řádu zahájil úkony trestního řízení ve věci těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti při dopravní nehodě, neboť J. N. mohl být spáchán uvedený přečin tím, že dne 13. 12. 2021 v 7.00 hod v Kladně na blíže specifikovaném místě J. N. jako řidič autobusu ohrozil chodkyni M. P. přecházející blíže označenou ulici přes vyznačený přechod pro chodce a došlo ke střetu pravé přední části autobusu s levým bokem chodkyně, která byla letecky transportována s těžkým zraněním hlavy do FN Motol s mnohaměsíční dobou léčení. Poškozená H. O. (dcera následně zesnulé M. P.) se stížností ze dne 28. 4. 2022, která byla okresnímu státnímu zastupitelství doručena dne 3. 5. 2022, domáhala přezkoumání usnesení policejního orgánu o odložení věci ze dne 13. 4. 2022, čj. KRPS-313629-50/TČ-2021-010371-KL. K této stížnosti kárně obviněná usnesením ze dne 19. 8. 2022 zrušila usnesení policejního orgánu o odložení věci.</p><p>[311] K dílčímu skutku [31] kárný soud ze spisu sp. zn. 3 ZN 1311/2022 zjistil, že záznamem ze dne 4. 11. 2022 policejní orgán zahájil úkony trestního řízení, neboť je dostatečně odůvodněn závěr, že někdy na přelomu srpna a září roku 2022 mohl být neznámým pachatelem spáchán na blíže nezjištěném místě přečin podvodu podle § 209 odst. 1 trestního zákoníku. Policejní orgán následně usnesením ze dne 21. 6. 2023, čj. KRPS-273211-44/TČ-2022-010314, věc odložil. Poškozená H. F. se stížností doručenou Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 23. 6. 2023 domáhala přezkumu usnesení o odložení věci. Kárně obviněná stížnost zamítla usnesením ze dne 29. 8. 2023.</p><p>[312] K dílčímu skutku [32] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZN 366/2022 zjistil, že policejní orgán usnesením ze dne 3. 7. 2024, čj. KRPS-81000-147/TČ-2022-01037, odložil trestní věc podezření ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že dne 25. 3. 2022 v 19.30 v blíže specifikované pekárně mohl zanedbat svou důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, v důsledku čehož došlo k tomu, že pracovnice – poškozená D. M. při úklidu pod pásovým dopravníkem uklouzla na podlaze, čímž ztratila rovnováhu a pažemi spadla do pásového dopravníku, následkem čehož utrpěla zranění obou horních končetin, které si vyžádalo lékařské ošetření a následnou léčbu, neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě vyřídit věc jinak. Poškozená D. M. se stížností doručenou okresnímu státnímu zastupitelství dne 24. 7. 2024 domáhala přezkoumání usnesení policejního orgánu o odložení věci ze dne 3. 7. 2024, čj. KRPS-81000-147/TČ-2022-010371. Kárně obviněná usnesením ze dne 14. 10. 2024 stížnost jako nedůvodnou zamítla.</p><p>[313] K dílčímu skutku [33] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZN 625/2024 zjistil, že poškozená společnost se stížností doručenou okresnímu státnímu zastupitelství dne 3. 9. 2024 domáhala přezkoumání usnesení policejního orgánu o odložení věci ze dne 20. 7. 2024, čj. KRPS-136928-14/TČ-2024-010311. Kárně obviněná rozhodla zrušujícím usnesením antedatovaným dnem 23. 8. 2024, kdy bylo dáno k vypravení 21. 11. 2024.</p><p>[314] V případě uvedených dílčích útoků bylo kárně obviněné kladeno za vinu, že nepřezkoumala usnesení policejního orgánu o odložení věci podle § 159a odst. 5 trestního řádu ve lhůtě 30 dnů podle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu.</p><p>[315] Podle § 159a odst. 5 trestního řádu platí, že státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží též tehdy, pokud se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání (§ 160). Pominou-li důvody odložení, trestní stíhání zahájí.</p><p>[316] Podle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu kromě oprávnění uvedených v § 157 odst. 2 je při výkonu dozoru státní zástupce oprávněn rušit nezákonná nebo neodůvodněná rozhodnutí a opatření policejního orgánu, která může nahrazovat vlastními; u usnesení o odložení věci tak může učinit do 30 dnů od doručení; jestliže rozhodnutí policejního orgánu nahradil vlastním rozhodnutím jinak než na podkladě stížnosti oprávněné osoby proti usnesení policejního orgánu, je proti jeho rozhodnutí přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí policejního orgánu.</p></div>", "next": 239113}