{"html": "<div class=\"doc\"><p>134. Přijetí usnesení, kterým bylo zakázáno použití výlepových ploch ve správě MěKS (celkem 46 ploch), považuje soud zejména v časové souslednosti a kontinuitě centralizace většiny ploch ve městě do tohoto subjektu za účelové, vedené snahou omezit politickou kampaň ostatních kandidujících politických subjektů, což se nakonec i přijetím zmíněného usnesení rady potvrdilo. O účelovosti přijatých opatření svědčí postup starosty města, který teprve poté, co zjistil, jaké konkrétní politické subjekty budou ve volbách kandidovat, nechal radou města na jejím jednání dne 25. 7. 2018, tedy až cca 2 měsíce před volbami, přijmout usnesení, kterým tento výlep spolu s ostatními členy rady, zakázal. A to přesto, že první zájemci o výlep politických plakátů v souvislosti s volební kampaní se na starostu města obrátili již počátkem června 2018, tedy jinak v rozhodně delším časovém odstupu od termínu voleb. Přesto ale zůstal starosta města v této otázce pasivní a k jejímu vyřešení došlo až koncem července 2018. Je nepochybné, že v této době již mnohé politické subjekty s tímto způsobem propagace počítaly a v důsledku tohoto rozhodnutí neměly čas zajistit plánovanou volební kampaň jiným způsobem. Například hnutí Změna pro Strakonice již měla vytištěné množství plakátů k umístění na výlepové plochy města a v důsledku takového postupu hnutí Změna pro Strakonice nestačilo natisknout a roznést do všech plánovaných míst narychlo natištěné letáky, které měly tyto výlepy po jejich zákazu alternovat. Zcela jinak by se v tomto světle jevilo přijetí takového opatření (a odhlédněme nyní od samotné legitimity jeho přijetí) v delším časovém předstihu před termínem voleb.</p><p>135. Časová stránka a záměrné prodlužování vyřešení této otázky starostou města je jedna věc. K tomu soud ještě podotýká, že nepřesvědčivě působilo zdůvodňování tohoto postupu starostou města tím, že celou dobu od okamžiku, kdy obdržel žádost jednoho z kandidujících subjektů, čekal na podnět zvenku, neboť to údajně nechtěl být on, kdo bude tuto otázku na radě města vznášet. Chtěl se totiž vyhnout osočení z účelovosti takového postupu. Je skutečně rozdíl, jestli to nakonec udělal F. Ch. jako ředitel MěKs, nebo by to udělal starosta města, nadto podstatně dřív? V této souvislosti je pak nutno zabývat se i samotným obsahem usnesení rady města č. 5249/2018 přijatým dne 25. 7. 2018, kterým bylo zakázáno užívat výlepové plochy ve správě MěKS k prezentaci politických stran, hnutí a dalších blíže určených politických subjektů. Soud pochybuje o tom, zda široká veřejnost vůbec měla (a dosud má) povědomí o tom, co vůbec pod pojem „výlepové plochy ve správě MěKS“ spadá?! Krajskému soudu byl obsah tohoto pojmu ozřejmen až písemnými dokumenty předloženými odpůrcem 1) k výzvě soudu, kdy zjistil, že se zřejmě jedná o tabule umístěné mimo jiné na nemovitém majetku města, na kterých lze vylepovat plakáty. Z výpovědi zástupce odpůrce 5) Jihočeši 2012, z výpovědi svědka J. Č., zástupce SPD i z výpovědi M. J., zástupce Společně pro Strakonice, soud navíc zjistil, že ne každému byl výklad tohoto pojmu znám. Uvedení svědci si tento zákaz vyložili jako zákaz užívání veškerého majetku města, čemuž odpovídá i sdělení pracovnice MěKS adresované k dotazu J. Č., který žádal o umístění letáků SPD do zásobníků uvnitř Městského kulturního střediska, kdy tato pracovnice MěKS uvedla, že starosta města doslovně sdělil, že město se nebude podílet na volbách. Je tedy zřejmé, že obsah přijatého usnesení byl co do rozsahu zákazu užívání majetku města neurčitý, kdy výlepovými plochami bylo lze rozumět nejenom tabule umístěné na nemovitostech města, ale též například výlepy umístěné na sloupech veřejného osvětlení. O existenci těchto pochyb svědčí i to, že v rámci jednání jednoho z navazujících zastupitelstev města byl zastupitelem Ing. P. P. vznesen návrh na projednání v zastupitelstvu, kdy v rámci tohoto bodu by bylo vyjasněno, na co všechno se uvedený zákaz vztahuje. Tento bod ale na jednání zastupitelstva mimo jiné i přičiněním zástupců koalice vedené Strakonickou Veřejností zařazen nebyl. Běžnému občanu pak nelze klást k tíži, že neví, které konkrétní výlepové plochy jsou ve správě MěKS. Zcela v rozporu s tímto zákazem je potom nevyhovění žádosti zástupce SPD o umístění letáků do zásobníků či přihrádek uvnitř střediska.</p><p>136. Lze shrnout, že zákaz spočívající v neumožnění výlepu politické propagace na výlepových plochách ve správě MěKS byl v kontextu všech shora zmíněných skutečností v rozporu se základním demokratickým principem volné, rovné a svobodné soutěže politických stran. Vedení města Strakonice prostřednictvím jednotlivých usnesení přijatých radou města v průběhu celého volebního období, kdy členové rady města byli z většiny představováni zástupci Strakonické Veřejnosti, znemožňovalo politickou propagaci politickým subjektům kandidujícím v loňských komunálních volbách, které měly k dispozici pouze 11 výlepových ploch, které po zásahu a tlacích ze strany města zůstaly společnosti Rengl zachovány. Rada města prokazatelně účelově zakázala využívat výlepové plochy města v období, které bezprostředně předcházelo období volebnímu, a politické subjekty tak neměly dostatečný časový fond na tento zákaz reagovat a svou politickou kampaň tomu přizpůsobit. Dotčený zákaz byl navíc natolik neurčitý, že mnohé politické subjekty nabyly přesvědčení, že se vztahuje na všechen majetek města, v důsledku čehož nevyužily veškeré zbylé prostředky propagace, které město nabízelo, jako např. sloupy veřejného osvětlení. Jak již soud konstatoval shora, dispozice s majetkem města je oprávněním náležejícím jeho vedoucím orgánům. Lze však toto oprávnění využívat k účelovému omezení svobodné soutěže politických subjektů, resp. jejich upozadění ve městě? Pokud město disponuje celkem 46 výlepovými plochami, tedy drtivou většinou všech ploch ve městě, je otázkou, zda je skutečně využití všech těchto ploch nezbytné výlučně k propagaci místních kulturních akcí, jak tvrdil svědek Ch., z jehož podnětu bylo usnesení o zákazu politické propagace na výlepových plochách města přijato. Je potřeba zásadně odmítnout závěry vedení města o preferenci inzerce kulturních akcí před politickou propagací místních politických subjektů. Popový koncert ani místní jarmark nemohou být co do významu v žádném případě srovnávány s významem demokratických voleb, jež jsou základem transformace veřejné moci od občanů k jejich voleným reprezentantům. Je to lid a právě jen lid, kdo je zdrojem veškeré moci v demokratickém právním státu. A lid, občané města mají právo vybrat své zástupce. Ve volbách, jejichž nedílnou součástí musí beze vší pochybnosti v pluralitní demokracii být právě i volební kampaň, neboť občan (volič) musí mít možnost posoudit programové otázky politických stran a kandidátů obecně. Musí mít vůbec možnost je poznat. Soud nesdílí názory představitelů Strakonické Veřejnosti o „doplňkovém charakteru“ voleb a klíčovém aspektu výsledků odpracovaných pro město v uplynulém volebním období. Dokonce soud tyto názory jako pluralitní demokracii nebezpečné zásadně odmítá, neboť od takových názorů je již jen kousíček k prohlášením o zbytečnosti voleb jako takových (jak by se voliči vůbec mohli dozvědět například o nových volebních uskupeních, pokud by zde platil argument Strakonické Veřejnosti o tom, že za ně hovoří výsledky práce pro město a to je pro voliče dostačující? A co opozice?). Volby, volná soutěž politických stran jsou integrální součástí demokratického uspořádání naší společnosti (srov. čl. 5 Ústavy ČR, resp. čl. 22 Listiny základních práv a svobod) a volební kampaň je jejich součástí. Bez soutěže není výběr z alternativ, bez výběru z alternativ nejde o volby. Volby jsou pak nejen způsobem instalace vládnoucích, ale jsou i prostředkem, jak s nimi zúčtovat, neboť podstatou demokracie je vláda na čas, na omezenou dobu (nestačí si přeci jednou zvolit své zástupce a pak jen pozorovat, jak ve jménu původního zvolení vládnou bez efektivní kontroly). Volit a znovu volit totiž znamená nejen chválit osvědčené, ale i odvolávat neosvědčené. Svobodné volby jsou proto podstatnou náležitostí demokratického právního řádu. Jen v takovém případě budou totiž moci voliči rozhodovat se znalostí věci a jen tak může být naplněna ústavní kautela, podle které je lid zdrojem veškeré státní moci (srov. čl. 2 Ústavy ČR, popř. též čl. 21 Listiny základních práv a svobod). Omezování volební kampaně – ve výše uvedeném smyslu – je proto nutno vnímat jako omezování svobodné soutěže politických stran a uskupení, a proto je třeba je důrazně odmítnout.</p><p>137. Pokud byl uvedený zákaz přijat na dobu neurčitou, lze se důvodně domnívat, že se jednalo pouze o snahu vládnoucí prezentace, většinově zastoupené v radě města, zamezit jakékoliv budoucí prezentaci ostatních politických uskupení. Voliči ve Strakonicích tudíž do budoucna mají jen omezenou možnost seznámit se s programem a změřením ostatních místních politických uskupení (ať již opozičních, či třeba i nově vznikajících), vyjma Strakonické Veřejnosti, jejíž členové jsou hojně prezentováni místními médii, jak bude popsáno níže.</p><p>138. Krajský soud se dále zabýval usnesením rady č. 5348/2018 přijatým na jednání rady dne 22. 8. 2018, kterým byl schválen dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo uzavřené mezi městem a Regionálním vydavatelstvím, jehož prostřednictvím byla ve Zpravodaji města Strakonice zakázána politická propagace. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že uvedený dodatek byl radou města přijat cca měsíc před konáním voleb! Přijetí tohoto usnesení předcházelo jednání navrhovatele se zástupcem Regionálního vydavatelství K. D., který dne 16. 8. 2018 oficiálně přijal objednávku navrhovatele na inzerci v zářijovém čísle Zpravodaje, jejímž obsahem byla politická propagace hnutí Změna pro Strakonice. Ještě dne 20. 8. 2018 K. D. uvedenou objednávku navrhovateli potvrdil s tím, že její úhrada proběhne po uveřejnění reklamy ve Zpravodaji. Zářijové vydání Zpravodaje však bylo přes výše uvedené otištěno bez uvedené politické reklamy, když dne 22. 8. 2018 byla veškerá politická propagace ve Zpravodaji zakázána radou města. Rada města přijala toto usnesení poté, co jí byl redakční radou nastíněn obsah objednávky navrhovatele. Do této doby žádný zákaz politické propagace v uvedeném místním médiu stanoven nebyl, neboť Zásady pro vydávání Zpravodaje, které obsahovaly zákaz politické propagace, byly současnou radou města dne 18. 3. 2015 zrušeny. Od tohoto dne nebyl obsah Zpravodaje regulován žádnými pravidly, kromě těch, které vyplývaly přímo z příslušné právní úpravy.</p><p>139. Z výpovědi svědka D. soud zjistil, že přijetí usnesení zákazu přímo reagovalo na objednávku navrhovatele. Uvedený svědek objednávku navrhovatele přijal a byl připraven ji realizovat až do jejího finálního stadia před vydáním zářijového vydání Zpravodaje, aniž by se jakkoliv zaobíral tím, zda se jedná o politickou reklamu či nikoliv. Krajský soud neuvěřil jeho tvrzení, kterým před soudem obhajoval svůj postup s tím, že se domníval, že se o politickou objednávku nejedná, neboť si myslel, že se jedná o objednávku v souvislosti s odběry krve, což si spojil se jménem navrhovatele. Jeho zdůvodnění údajného omylu v obsahu poptávané reklamy mohlo na první pohled vyvolat lehký úsměv na tváři mnohých tehdy v jednací síni přítomných osob, na ten druhý již ale hraničí se znevažováním nejen soudu, ale především samotné podstaty věci, kterou je svobodná soutěž politických stran a uskupení. Soud považuje za krajně nepravděpodobné, že by si svědek správně nevyhodnotil obsah objednávky, když požadovaná reklama měla obsahovat název hnutí „Změna pro Strakonice“, a nedovodil z toho, že se jedná o volební propagaci, obzvlášť za situace, kdy objednávka byla činěna v předvolebním období. Rovněž skutečnost, že Jan Janský, objevitel krevních skupin, zemřel již v roce 1921, svědčí o tom, že s jeho osobou mohl svědek navrhovatele jen těžko ztotožnit. Soud rovněž neuvěřil výpovědi zmíněného svědka, který tvrdil, že skutečný obsah této objednávky odhalil až ředitel vydavatelské společnosti, když tato společnost vydává měsíčně několik desítek těchto titulů a i svědek sám vyloučil, že by ředitel společnosti pravidelně procházel před vydáním všechna jimi vydávaná periodika. Soud neuvěřil ani tomu, že svědek navrhovatele telefonicky kontaktoval až poté, co bylo zářijové číslo Zpravodaje uveřejněno bez jeho objednané reklamy. Z návrhu vyplývá, že k tomuto telefonickému kontaktu, kterým byl navrhovatel vyrozuměn o tom, že ke zveřejnění jeho objednávky nedojde, došlo již dne 21. 8. 2018, tedy den před tím, než bylo přijato oficiální usnesení rady o zákazu politické propagace ve Zpravodaji. Soud dospěl k závěru, že K. D. již dne 21. 8. 2018, kdy navrhovatele kontaktoval, věděl, že rada na následujícím jednání dotčený zákaz přijme. Věděl tedy, že žádný takový zákaz dosud v platnosti není (a přesto inzerci odmítl), o čemž ostatně svědčí i jeho postup ve věci této objednávky a zejména navazující sled událostí i obsah výpovědí ostatních svědků, z nichž plyne, že podnět k projednání daného usnesení byl radě nastolen právě na základě objednávky navrhovatele.</p><p>140. Z výše popsaného průběhu a okolností přijetí usnesení rady, kterým byla zakázána politická propagace ve Zpravodaji města Strakonice, soud jednoznačně dospěl k závěru, že i v tomto případě se rada města snažila ovlivnit průběh předvolební kampaně, když účelně omezila uveřejňování politické reklamy v měsíčníku Zpravodaj města Strakonice, který do té doby neměl v tomto směru stanovena žádná oficiální obsahová pravidla. Rada města tímto svým postupem evidentně reagovala na objednávku navrhovatele potvrzenou vydavatelem dne 20. 8. 2018, a to opět krátce před datem konání voleb.</p><p>141. Z říjnového Zpravodaje města Strakonice (jenž byl distribuován ještě před volbami), konkrétně z článku umístěného na straně 3 tohoto vydání, nazvaného „Město Strakonice hospodařilo čtyři roky na výbornou“, soud zjistil, že starostou uváděné úspěchy vymezené body 1) až 3) se obsahově shodují s článkem uveřejněným v propagačním letáku Strakonické Veřejnosti nazvaným „Potvrzení dobrého hospodaření“. Starosta města tak de facto připsal úspěchy vedení města, tedy jak členů rady, tak členů místního zastupitelstva, kteří se na činnosti města bezesporu také podílejí, pouze členům Strakonické Veřejnosti zastoupeným v tomto vedení. Starosta města tak navíc učinil ve Zpravodaji města Strakonice, kde ale již před tím rada města (aniž by soud chtěl na tomto místě hodnotit oprávněnost tohoto radou přijatého omezení) jakoukoliv politickou propagaci zakázala. Ve voličích to tak mohlo jednoduchým srovnáním propagačních materiálů Strakonické Veřejnosti s říjnovým číslem tohoto zpravodaje jednoznačně vyvolat dojem, že za výsledky hospodaření města stojí toliko Strakonická Veřejnost a její lídr B. H., nadto když článek ve zpravodaji města podepsal toliko „B. H.“, aniž by zde byl uveden jako starosta města (což by mnoho na závěrech soudu nezměnilo, neboť tento nesdílí názor starosty H. o pojetí své osoby v dvojjediné či spíše vícečetné roli – ve volbách v roli politika, ale posléze ve vedení města již jen v roli starosty - nepolitika; až příliš alibisticky zní v této souvislosti proklamace zástupců Strakonické Veřejnosti o tom, že oni nejsou politiky, resp. těmi pravými politiky; taková vyjádření nejsou v dnešní společnosti bohužel výhradní licencí Strakonické Veřejnosti, ale přesto, či spíše právě proto nemohou být jako „polehčující“ okolnosti pro jakkoliv nestandardní postup těchto uskupení zohledňována). Soud navíc nesdílí překvapivý názor svědka B. H., podle kterého obyvatelé města Strakonice, potažmo voliči, nejsou schopni tuto obsahovou shodu odhalit a vnímat tak, jako to v rámci dokazování učinil soud. A proto je to snad dovoleno? Opravdu jsou občané Strakonic tak málo zdatní, že tuto jednoduchou operaci Strakonické Veřejnosti neodhalí? Soud je přesvědčen, že nikoliv. Je zcela zřejmé, že obyvatelé města Strakonice musí po přečtení článku ve Zpravodaji města Strakonice zabývajícího se výsledky hospodaření města za uplynulé čtyři roky a po přečtení článku obsaženého v letáku Strakonické Veřejnosti zákonitě nabýt dojmu, že za tímto úspěšným hospodařením stojí pouze Strakonická Veřejnost. Uvedený závěr pak bezesporu podporují i četné další, průběžně po celé volební období prezentované články obsažené ve Zpravodaji, které vyzdvihují starostu města i další členy rady, když je zachycují při nejrůznějších příležitostech, např. při oslavách 100. výročí založení republiky (v září 2018!), kde starosta sází pamětní strom, či otevření nové části skládky Vydlaby, kde si starosta potřásá rukou se starostkou města Písek.</p><p>142. Na tomto místě soud nemůže opomenout ani vysílání místní Strakonické televize, která od roku 2016 prokazatelně nezveřejnila vystoupení žádného člena opoziční politické strany či uskupení. V jednotlivých reportážích je prezentován zejména starosta města a ostatní členové Strakonické Veřejnosti. Odhlédnout nelze ani od rozhovoru se starostou města uskutečněného již po podání právě projednávané volební stížnosti, který mezi místní obyvatele rozšířil svým obsahem v podstatě poplašnou zprávu o tom, že chod města je díky projednávanému návrhu paralyzován a město je neakceschopné. Obdobná prohlášení pak starosta města B. H. vydával v průběhu celého řízení před Ústavním soudem ČR i v průběhu navazujícího řízení před soudem krajským. Nic na věci nemění starostou města před soudem v reakci na tuto reportáž tvrzené zoufalství z nastalé povolební situace a dalšího vývoje této kauzy. Pro začátek by možná postačilo nastudování příslušné právní úpravy, která s uvedenou eventualitou v podobě volební žaloby počítá a chod města po tuto dobu – byť v částečně omezeném režimu – upravuje. Tímto svým prohlášením tak starosta města navíc veřejně zpochybnil právo každého aktivně legitimovaného navrhovatele napadnout výsledky voleb, hlasování či volby kandidáta ve smyslu § 90 s. ř. s. Nutno upozornit, že právě takový druh veřejných prohlášení může napříště odradit kteréhokoliv dalšího občana obdobný návrh k soudu vůbec podat. Soud přesto doufá, že se tak nestane a obava ani strach nebudou limitem bránícím případný návrh k soudu v tomto směru podat.</p><p>143. V obsahu Zpravodaje, ke kterému je namístě se znovu vrátit, lze v celém uplynulém volebním období jen těžko hledat jakoukoliv zmínku o jiných politických představitelích města či článek, který by přinášel jakoukoliv kritiku směřovanou vůči vedení města. Pochybnosti o objektivitě tohoto média podporují i závěry svědecké výpovědi M. J., který v souvislosti s obsahem Zpravodaje města Strakonice uvedl, že již v minulosti zde probíhala debata ohledně obsahu tohoto média, kdy nezisková organizace Otevřená společnost upozorňovala na zneužívání obsahu tohoto média ze strany starosty města. Svědek rovněž konstatoval, že opoziční příspěvky v obsahu Zpravodaje připouštěny nebyly s tím, že se jedná o útoky vůči jednání samotného města. Zveřejňovány byly pouze články pro vedení města přípustné, a to poté, co zástupce odpůrce 5) P. V. uveřejnil dva své články, které vedení města označilo za kritické vůči městu.</p><p>144. Přestože konečnou verzi každého vydání Zpravodaje měla kontrolovat redakční rada složená z pracovníků městského úřadu, je zřejmé, že např. články P. V. (Jihočeši 2012) nazvané „Jak hospodaří Strakonice, aneb Opravdu na nic nejsou peníze?“ a „Kdo může za „blbou“ náladu ve Strakonicích?“, obsahující kritiku vedení města, byly projednávány radou města, která je usneseními č. 3975/2017 ze dne 26. 7. 2017 a č. 4003/2017 ze dne 27. 9. 2017 zakázala ve Zpravodaji uveřejnit.</p><p>145. Z uvedeného je zcela patrné, že rada města ovlivňovala obsah nezávislého média Zpravodaj města Strakonice, když v předvolebním období zakázala politickou propagaci v tomto místním tisku, a to v reakci na objednávku navrhovatele. Rada města rozhodovala podle obsahu článků přispěvatelů z jiných politických stran také o tom, zda tyto články budou ve Zpravodaji uveřejněny či nikoliv. Tato zcela bezprecedentní a dosud nepředstavitelná cenzura svěřená do rukou členů rady města nemůže být soudem přehlížena či snad tolerována. Uvedeným postupem si vedoucí orgán města usurpoval pravomoc uveřejňovat pouze takové články, které jsou pro vedení města, resp. jeho radu složenou většinově z členů Strakonické Veřejnosti, příznivé. Tímto způsobem jednoznačně docházelo po celé předchozí volební období k omezování politické propagace konkurenčních politických subjektů, ať už v případě zákazu politické reklamy, nebo v případě zákazu zveřejnění článků obsahujících kritiku směřovanou vůči vedení města.</p><p>146. I výše popsaným jednáním, kterým rada města účelově regulovala obsah Zpravodaje, byl porušen jeden ze základních demokratických principů v podobě volné, svobodné a rovné soutěže politických stran, jež je Strakonickou Veřejností ve vztahu k volební kampani interpretována spíše jako vynucený krok v souvislost s aktivitami ostatních „soutěžících“, když za klíčové z hlediska voličů považuje výsledky své činnosti za uplynulé volební období. S tím je možné souhlasit jen částečně, neboť takový přístup by mohl v konečném důsledku znamenat zakonzervování stávajícího statu qou vedoucí garnitury, neboť volič by v zásadě neměl šanci seznámit se se subjekty konkurenčními, za které by nemohly hovořit jimi dosažené výsledky ve vedení města v uplynulém volebním období a které by ani neměly šanci své vize, plány, volební program voličům pro absenci volební kampaně vůbec představit.</p><p>147. Podoba politické situace ve Strakonicích tak, jak vyplynula z provedeného dokazování, vypovídá o tom, že město je prakticky ovládáno radou města z většiny tvořenou členy Strakonické Veřejnosti, která je nadána řadou pravomocí, díky nimž má možnost řídit chod města, obsazovat vedoucí posty významným místních podniků a zavazovat si tak vhodnou nominací i některé čelné představitele konkurenčních stran a uskupení (což ale opět není výhradní licencí Strakonické Veřejnosti a neděje se tak pouze ve Strakonicích, ale lze se s tím – tu v menší, tu větší míře – bohužel setkat i v jiných obcích a městech, což nesmí být příčinou toho, že by soud takové praktiky mohl aprobovat, jinými slovy nelze takové praktiky přecházet či snad považovat za standardní a správné jen proto, že se dějí všude). Ve vztahu k projednávanému návrhu a objektivním podmínkám ve Strakonicích je rada města především nadána pravomocí ovlivňovat klíčová média (nejen) v průběhu předvolební kampaně. Kroky, které rada města během svého působení dlouhodobě a systematicky činila, účelově směřovaly k jedinému: k ovlivňování těchto klíčových médií.  Krajský soud neuvěřil výpovědím členů rady města, kteří evidentně byli vedeni snahou zastřít skutečný význam jimi učiněných opatření ve vztahu k výlepovým plochám a ve vztahu ke Zpravodaji města Strakonice.</p><p>148. Zakázaná propagace ostatních politických subjektů výrazně kontrastuje s praktikami vedení města, potažmo nominantů či zástupců Strakonické Veřejnosti například při pořádání četných kulturních akcí v předvolebním období, jež byly organizovány MěKS jako akce bezplatné, mnohdy navíc s dárky pro jejich návštěvníky (například zmíněný letní koncert dua Eva a Vašek, kde docházelo k bezplatné distribuci nosičů CD a DVD, popř. koncert filharmonie ke 100 letům výročí České republiky, v rámci kterého bylo zdarma distribuováno šampaňské apod.). „Chléb a hry“ tak dominovaly působení vládnoucí Strakonické Veřejnosti nejen v průběhu celého volebního období, ale i v době vrcholící volební kampaně (viz „Svoz odpadů zdarma“, „MHD zdarma“ apod.). Chatrně přitom působí argumentace starosty města o tom, že ve volební kampani je dovoleno vše (i nereálné sliby či zkreslená nebo zavádějící prohlášení), když to dělají všichni. Argument (zastávaný dokonce i částí odborné veřejnosti), dle něhož jsou praktiky Strakonické Veřejnosti běžné a dějí se všude, pročež by měly být soudem tolerovány a soud by neměl do takových aktivit samosprávy zasahovat, nemůže v demokratickém právním státě obstát a je třeba jej důrazně odmítnout. Určitá politická kultura a alespoň minimální standardy by měly být samozřejmé nejen ve Strakonicích.</p><p>149. Svobodná soutěž politických sil v demokratické společnosti ve smyslu čl. 22 Listiny základních práv a svobod náleží k fundamentálním ústavním principům, na nichž je založen demokratický a právní stát (srov. též čl. 5 Ústavy). Výrazem principu této svobodné soutěže politických sil v demokratické společnosti je volební kampaň. Podoba této volební kampaně pak odpovídá politické kultuře. Politická kultura ve Strakonicích, které soud nepovažuje za malou, bezvýznamnou obec, jak se snažili nastínit někteří svědci, je ovlivňována dlouhodobým soupeřením mezi opozicí, která je zjevně představována bývalým vedením města, a koalicí, zastoupenou převážně vládnoucí Strakonickou Veřejností. Významným a takřka hybným vrcholným orgánem města Strakonice je její rada, většinově zastoupená členy Strakonické Veřejnosti. Právě Rada města Strakonice oplývá pravomocemi, které jí dávaly možnost ovlivnit klíčové prostředky volební propagace. Těchto oprávnění rada města dlouhodobě využívala, čímž dosáhla toho, že politické subjekty kandidující v loňských komunálních volbách neměly možnost v souladu se zásadou volné, rovné a svobodné soutěže politických stran využít klíčové prostředky předvolební kampaně. Jak bylo zjištěno na základě provedeného dokazování, členové rady města svými praktikami činí nátlak na nejrůznější subjekty, které ve městě mají možnost zprostředkovávat volební kampaň, tímto ovlivňují způsob realizace volební kampaně a v podstatě nedávají možnost ostatním politickým subjektům zaujmout voliče a prezentovat vlastní volební program a politické názory. Takové praktiky považuje soud za demokracii značně nebezpečné. Kde končí svobodné volby, začíná nesvoboda, tyranie, diktatura. Až neuvěřitelně v tomto kontextu vyznívají svědectví získaná v průběhu dokazování v rámci tohoto řízení o panujícím strachu (ze msty) ve Strakonicích, o ztichlé veřejné diskusi, o obavách o vlastní názor… Minulá zkušenost – ač v kulisách národních – budiž varováním a odstrašujícím mementem i pro parametry lokální a místní, neboť svobodná soutěž politických stran je jedinou garancí zdravého demokratického uspořádání v podmínkách právního státu: „Dvacáté století přineslo seriózní snahy o rozšíření volebního práva a nastolení stabilních demokracií – ale demokracie vzniklé po první i druhé světové válce se často zkroutily poté, co se tou či onou kombinací voleb a státního převratu chopila moci jediná strana. Povzbuzena příznivými volebními výsledky a motivována ideologií pak mohla stávající systém změnit zevnitř. … Strany, jimž se podařilo zapudit všechny rivaly a přetvořit celé státy, nebyly všemohoucí od začátku. Využily určitého historického momentu k tomu, aby oponentům znemožnily politickou existenci. … Lidé se zpravidla nedokázali dost rychle zorientovat, někteří skončili ve vězení a jiní prohráli v přímém střetu. … Následovala směs spektáklu, represí a postupného omezování opozice „salámovou metodou“. Hrdina jedné knížky Davida Lodge říká: každý se jednou miluje naposledy, ale neví přitom, že je to naposledy. S hlasováním je to stejné. … Každé volby mohou být poslední, nebo přinejmenším poslední v životě dotyčného hlasujícího. … Podporuj systém více stran, braň pravidla demokratických voleb.“ (Snyder T. Tyranie. 20 lekcí z 20. století. Nakladatelství PASEKA. 2017).</p><p>150. Míra privatizace veřejného prostoru ve Strakonicích několika jednotlivci sdruženými ve Strakonické Veřejnosti (5 členů) a doslova „kolaborujících“ politických uskupení i tradičních, etablovaných politických stran (ČSSD, ODS, KSČM), či spíše jejich čelných představitelů, o jejichž počínání možná ani politické centrály nemají tušení, systematičnost a důslednost, s jakou byl po celé volební období veřejný prostor ve Strakonicích postupně okupován i samozřejmost, s níž vedení města přistupovalo k obsazování řídících funkcí v městských či převážně městských společnostech podle politického klíče či výměnou za politickou loajalitu nejen v případě koaličních partnerů, ale i u opozičních subjektů, jejichž lídři ochotně vyměnili tyto posty za vlastní boj o přízeň voličů, resp. za svobodnou soutěž politických stran a uskupení jako takovou, soud doslova překvapila. Svoboda, resp. svobodné volby a svobodná soutěž politických stran nemůže být prázdnou proklamací. Bezobsažnou floskulí. Ke státu, ale ani k veřejnoprávní korporaci, jakou představuje například obec, nelze přistupovat jako k privátnímu majetku. Obec, ani stát nejsou firma a obecní majetek (teplárna, pivovar aj.) není jeho základním kapitálem. Občan není zaměstnancem vítězné politické strany.</p><p>151. Nelze navíc přehlédnout, že propuštěním tajemníka městského úřadu a dlouhodobým neobsazením jeho funkce se ve vedení volebního úřadu ocitl jeden z lídrů sdružení kandidujícího v těchto volbách – starosta města B. H. Ač před soudem navozoval starosta města dojem, že málem ani neví, že se tak stalo a co vše do této jeho kompetence spadá, již jen tato systémová podjatost představuje poměrně zásadní překročení pravidel soutěže politických subjektů v podmínkách fair play. A i v této souvislosti soud zaznamenal starostovo vyjádření o tom, že vlastně není politik. „Kdo je tedy politik?“ dotazoval se soud opakovaně v průběhu dokazování zástupců Strakonické Veřejnosti. Přesvědčivé odpovědi se ale nedočkal.</p><p>152. Shora popsaným a prokázaným jednáním rady města byla naplněna první a druhá podmínka Nejvyšším správním soudem judikovaného algoritmu přezkumu volebních stížností, kdy došlo k porušení základních principů demokratického státu. Toto porušení pak mělo přímý vliv na předvolební kampaň ve Strakonicích, která byla tímto způsobem nezákonně omezena. Správnost těchto závěrů krajského soudu potvrdil Ústavní soud ČR ve shora citovaném nálezu, kterým bylo předchozí rozhodnutí krajského soudu v projednávané věci zrušeno. Ústavní soud ČR výslovně konstatoval, že: „[…]obstojí konstatování zásadních vad volebního procesu: skutková zjištění odůvodňují závěr o účelovém postupu představitelů Strakonické Veřejnosti vůči politické konkurenci v období volební kampaně a době jí bezprostředně předcházející, tím, že uplatněním vlastních pravomocí a jiného vlivu omezovali podmínky pro vedení volební kampaně politické konkurence způsobem pro politickou konkurenci nepředvídatelným a zároveň této své mocenské a informační převahy využívali ve vlastní kampani. Tím došlo k podstatnému narušení rovnosti a férovosti volební soutěže.“, a dále též, že: „[…]jsou naplněny i podmínky druhého kroku výše nastíněného algoritmu, tedy souvislost mezi volební vadou a volebním výsledkem. Představitelé Strakonické Veřejnosti měli, jak plyne z provedeného dokazování, privilegovanou možnost působení na voliče, zatímco jejich politická konkurence musela své kroky ve volební kampani přizpůsobovat podmínkám měněným nepředvídatelným způsobem, což se projevilo i na viditelnosti jejich kampaně ve městě.“</p><p>153. S ohledem na citované závěry Ústavního soudu ČR, jimiž byl potvrzen závěr krajského soudu o prokázaném omezování podmínek pro vedení volební kampaně politické konkurence ze strany Strakonické Veřejnosti, a to způsobem pro politickou konkurenci nepředvídatelným, kdy Strakonická Veřejnost současně využila své mocenské a informační převahy z titulu většinového zastoupení v radě města pro vlastní kampaň, nebyly krajským soudem zohledněny a provedeny důkazní návrhy navrhovatelem předložené v 8. doplnění návrhu. Tyto důkazní návrhy byly předloženy za účelem dalšího osvědčení ovlivňování volební kampaně Strakonickou Veřejností. Tyto skutečnosti však již krajský soud v předchozím řízení prokázal a závěry krajského soudu v tomto směru učiněné byly Ústavním soudem ČR potvrzeny. Z tohoto důvodu považuje krajský soud provádění dalších důkazů v této souvislosti navržených za zcela nadbytečné, a proto se jimi blíže nezabýval.</p><p>154. Jako nedostatečný Ústavní soud ČR shledal závěr soudu o naplnění poslední podmínky zmíněného algoritmu Nejvyššího správního soudu, tedy hodnocení toho, zda v daném případě došlo k hrubému ovlivnění volebního výsledku, tj. zda by byly mandáty rozděleny jinak, pokud by k výše popsaným vadám nedošlo. Krajský soud dle názoru Ústavního soudu pominul aktuální úpravu míry důkazu (§ 60 odst. 3 zákona o volbách) a nevěnoval dostatečnou pozornost též jednomu z pravidel volebního zákona, které má vliv na rozdělení hlasů mezi jednotlivé volební strany, a to je tzv. panašování. S přihlédnutím k těmto závěrům byl krajský soud zavázán, aby o návrhu opětovně rozhodl. Krajský soud o vlivu prokazatelně zjištěných vad volebního procesu na volební výsledky (jejich případné hrubé ovlivnění) uvážil následujícím způsobem:</p><p>155. Jak již bylo zmiňovaným nálezem Ústavního soudu předestřeno, novelou č. 322/2016 Sb. došlo ke změně mimo jiné i zákona o volbách do zastupitelstev obcí, která do § 60 odst. 2 až 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí přinesla změnu v podobě nahrazení pouhé potenciality vlivu porušení zákona na výsledek volby požadavkem, aby porušení zákona výsledek volby skutečně (hrubě) ovlivnilo. V řízení před krajským soudem tudíž musí být prokázáno, nejen že došlo k porušení některého zákonného ustanovení týkajícího se průběhu volebního procesu (jak tomu bylo právě v případě posuzovaných voleb do zastupitelstva města Strakonice), ale i že tato protizákonnost ovlivnila výsledek voleb hrubým způsobem. Jinými slovy řečeno: musí být prokázáno, že intenzita zjištěné protizákonnosti zapříčinila, že výsledná volba neodpovídá voliči projevené vůli a není tak zajištěna legitimita zvoleného orgánu. Jak uvedl Ústavní soud ve zrušujícím nálezu “[…] je třeba prokázat samotné ovlivnění […] volební soud často hodnotí, zda by výsledek dějů ve skutečném světě byl jiný, pokud by i ony děje byly jiné. Odkrytí faktických souvislostí zde není možné na základě výslechu svědků, odborného posouzení příslušných jevů z hlediska fyzikálních, resp. přírodních zákonů, ale nanejvýš prostředky sociálních věd […] Pro závěr o hrubém ovlivnění voleb je tedy určující komplexní hodnocení skutkového stavu zjištěného v (časově) omezených možnostech volebního soudu z hlediska toho, zda skutková tvrzení o jiném přidělení mandátů, pokud by nebylo došlo k vadě volebního procesu, odpovídají zkušenostem běžného života a soudce je o jejich pravdivosti vnitřně přesvědčen bez rozumných pochybností… Tuto svou kontrafaktuální úvahu pak musí volební soud podrobně odůvodnit ze všech hledisek zákonem předvídaných pro zisk mandátu.“</p><p>156. Úkolem soudu tak je, aby na základě zkušeností běžného života posoudil, zda prokázaná a Ústavním soudem ČR aprobovaná nezákonnost volebního procesu byla natolik intenzivní, že hrubým způsobem ovlivnila výsledek voleb, který v důsledku této nezákonnosti neodpovídá voliči projevené vůli a zakládá nelegitimitu zvoleného orgánu.</p><p>157. Primární úvaha soudu v tomto směru vychází z výsledků komunálních voleb ve Strakonicích. Z těchto výsledků se podává, že k dosažení 5% uzavírací klauzule chyběl vybraným politickým subjektům následující počet hlasů: hnutí ANO 2011 chybělo celkem 177 hlasů, hnutí Změna pro Strakonice chybělo celkem 1380 hlasů, straně KDU-ČSL chybělo 829 hlasů a straně KSČM chybělo 2430 hlasů. Aby krajský soud mohl zjistit přesné údaje, na základě nichž by z uvedeného počtu chybějících hlasů dovodil počty chybějících voličů, a to s přihlédnutím k možnosti volby tzv. panašováním, vyzval Městský úřad ve Strakonicích, jako volební orgán, aby soudu předložil kompletní volební dokumentaci. Městský úřad ve Strakonicích na uvedenou výzvu reagoval sdělením, že hlasovací lístky byly na základě § 13 odst. 2 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 59/2002 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (dále jen „Vyhláška“) zničeny, a to dne 16. 1. 2019.</p><p>158. Dle odkazovaného § 13 odst. 2 Vyhlášky obecní úřad převezme veškerou volební dokumentaci, s výjimkou jednoho vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku, od okrskových volebních komisí. Hlasovací lístky a použité úřední obálky uschová po dobu 30 dnů od uveřejnění výsledků voleb Státní volební komisí; po této lhůtě ponechá pro archivaci 3 sady nepoužitých hlasovacích lístků pro volby do zastupitelstva obce; ostatní hlasovací lístky protokolárně zničí.</p><p>159. Z uvedeného vyplývá, že hlasovací lístky mají být zničeny po uplynutí 30 dnů od uveřejnění výsledků voleb Státní volební komisí. Výsledky komunálních voleb uskutečněných ve dnech 5. a 6. října 2018 byly Státní volební komisí vyhlášeny dne 8. října 2018. Ke zničení volebních lístků ve Strakonicích došlo dle předloženého protokolu až dne 16. ledna 2019, aniž by bylo jakýmkoliv způsobem zdůvodněno, proč byly hlasovací lístky pověřenými pracovníky Městského úřadu ve Strakonicích zničeny právě v době, kdy výsledek komunálních voleb byl volební stížností napaden u soudu a řízení se v uvedené době nacházelo ve fázi přezkumu před Ústavním soudem ČR. Uvedený postup, kdy volební orgán, tedy Městský úřad ve Strakonicích, bezprecedentně (a zřejmě i záměrně) zničil hlasovací lístky v době, kdy dosud nebylo rozhodnuto Ústavním soudem ČR o stížnosti, jíž bylo napadeno rozhodnutí krajského soudu, kterým byly komunální volby ve Strakonicích prohlášeny za neplatné, považuje soud za účelový, vedený snahou zmařit případný následný přezkum ať již soudu ústavního či soudu krajského. Uvedenému závěru pak svědčí i fakt, že Městský úřad ve Strakonicích zničil i pomocné sčítací archy, které jsou dle Pokynů pro postup okrskových volebních komisí při zjišťování výsledků hlasování ve volebním okrsku vydaných Českým statistickým úřadem povinnou součástí volební dokumentace, která zničení dle 13 odst. 2 Vyhlášky nepodléhá. Je zřejmé, že s takovým postupem městského úřadu nepočítal ani Ústavní soud ČR (i ten bude patrně horlivostí městského úřadu překvapen), neboť to byl on, kdo navedl krajský soud v dalším řízení k podrobnější úvaze o rozsahu event. panašování, čehož je z podstaty věci možno zcela konkrétně dosáhnout samo sebou jen tím, že by volební lístky byly podrobeny důkladnému vyhodnocení Českým statistickým úřadem, jehož odpověď ze dne 16. 4. 2019 ale potvrzuje, že jiným způsobem toto zadání splnit nelze. Městským úřadem (vědomě) navozený stav ale v žádném případě nemůže znamenat závěr o tom, že k hrubému ovlivnění výsledků voleb nedošlo, když tento „úkol“ předestřený Ústavním soudem ČR nemůže být z výše uvedených důvodů krajským soudem beze zbytku splněn (je třeba navíc dodat, že ani Ústavní soud ČR nepředjímá, že by panašování mělo být pro souzenou jediným relevantním hlediskem, když zde paralelně nabízí např. zkušenosti běžného života).</p><p>160. Krajský soud proto v důsledku výše zmíněného postupu Městského úřadu ve Strakonicích neměl možnost zjistit zcela přesný počet hlasů, které byly voliči uděleny tzv. panašováním. Nemožnost zjištění konkrétního počtu hlasů udělených voliči panašováním ostatně potvrdil právě i Český statistický úřad, jehož sdělením ze dne 16. 4. 2019 krajský soud dokazování neprováděl, neboť uvedené sdělení má o rozsahu panašování nulovou vypovídací hodnotu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. III. ÚS 35/19). I přes uvedenou překážku však krajský soud provedl na základě údajů dostupných z dochovaných Zápisů o průběhu a výsledku hlasování v jednotlivých okrscích a na základě údajů dostupných na webovém portálu www.volby.cz srovnání a výpočty, na základě kterých dospěl k závěru, že metoda panašování byla v komunálních volbách ve Strakonicích využita pouze ve velmi omezené míře.</p><p>161. V prvé řadě je nutno ozřejmit pojem panašování jako takový, neboť vlastnosti tohoto volebního systému nejsou mezi voliči dobře známy a bývají tak voliči nesprávně zhodnoceny. Panašování je v českém volebním systému možné od roku 1990, kdy má volič tolik preferenčních hlasů, kolik se volí členů příslušného zastupitelstva, přičemž ve svém výběru není omezen. Jedná se tedy o způsob volby, který dává voliči možnost vybírat kandidáty napříč jednotlivými kandidátkami. Volič přitom není omezen na jedinou kandidátku a má tedy právo sestavit hlasovací lístek podle svého uvážení ze všech předložených kandidátních listin. [BALÍK, Stanislav. Komunální politika: obce, aktéři a cíle místní politiky. 2009. Praha: Grada, 2009. Politologie (Grada). ISBN 978-80-247-2908-4.]</p><p>162. Každý volič má tři možné strategie, jak se svými hlasy naložit. Buď zaprvé na svém lístku označí jednu politickou stranu a tím všechny své hlasy odevzdá této straně, tedy všem jejím kandidátům. Nebo se zadruhé volič rozhodne hlasovat pro osobnosti a všechny své hlasy rozdělí mezi kandidáty napříč stranami. Třetí možností je oba způsoby zkombinovat, tedy vybrat osobnosti napříč kandidátními listinami a zbytek hlasů přidělit jedné z politických stran. Hlasy pak získává x nejvýše postavených kandidátů označené kandidátní listiny. [LEBEDA, Tomáš. (2009). Komunální volby klamou. Krátké zastavení nad problematickými aspekty volebního systému pro obecní zastupitelstva. Acta politologica, Vol. 1, No. 3, s. 332-343. ISSN 1803-8220.]</p><p>163. Krajský soud byl zrušovacím nálezem Ústavního soudu ČR směrován k tomu, aby zvážil, do jaké míry mohlo panašování ovlivnit výsledky voleb ve Strakonicích. Tedy pokud hnutí ANO 2011 chybělo pro splnění uzavírací 5% klauzule 177 hlasů, zda by s ohledem na rozsah panašování tyto hlasy odevzdalo 9 voličů (= voliči volí celé kandidátky) či 177 voličů (= panašující voliči).</p><p>164. Za situace, kdy krajský soud s ohledem na absenci hlasovacích lístků neměl možnost zjistit přesný počet odpanašovaných hlasů náležejících určitému počtu voličů, zvolil metodu, jak takový počet co nejpřesněji (s vědomím nezbytné a pochopitelné abstrakce) stanovit, a to tak, že určil míru hlasování pro listinu (označení jedné politické strany). Krajský soud z dostupných zápisů o výsledcích hlasování identifikoval na každé listině kandidáta s nejnižším počtem hlasů a zároveň předpokládá, že tento kandidát patrně nezískal žádný individuální (= preferenční) hlas a tak hlasy jemu přidělené představují pouze ty hlasy, které získal z hlasů odevzdaných pro celou kandidátní listinu. Na základě toho pak vypočetl maximální možný počet (resp. procento) hlasů, které mohly být odevzdány listině jako celku (viz Tabulka 1 – první sloupec; ona abstrakce tohoto postupu spočívá v možnosti, že i zisk nejslabšího kandidáta na listině byl částečně výsledkem individuálních hlasů - proto se skutečně jedná o maximální hodnoty).</p><p>Tabulka 1 - Minimální míra panašování pro jednotlivé listiny – Strakonice 2018</p><p>Pořadové číslo strany</p><p>Název volební strany</p><p>Maximální podíl hlasů, které byly odevzdány listině jako celku (%)</p><p>Minimální podíl hlasů, které listina získala z hlasů pro její jednotlivé kandidáty – tj. panašováním (%)</p><p>1.</p><p>ANO 2011</p><p>72,9</p><p>27,1</p><p>2.</p><p>Občanská demokratická strana</p><p>59,8</p><p>40,2</p><p>3.</p><p>Svob.a př.dem.-T.Okamura (SPD)</p><p>80,8</p><p>19,2</p><p>4.</p><p>PRO 2016</p><p>47,9</p><p>52,1</p><p>5.</p><p>Změna pro Strakonice</p><p>72,0</p><p>28,0</p><p>6.</p><p>Strakonická Veřejnost</p><p>87,4</p><p>12,6</p><p>7.</p><p>Křesť.demokr.unie - Čs.str.lid.</p><p>65,6</p><p>34,4</p><p>8.</p><p>TOP 09 a nezávislí</p><p>60,2</p><p>39,8</p><p>9.</p><p>JIHOČEŠI 2012</p><p>78,6</p><p>21,4</p><p>10.</p><p>Společně pro Strakonice</p><p>63,3</p><p>36,7</p><p>11.</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>62,4</p><p>37,6</p><p>12.</p><p>STRAKONICE-PŘIMO S POD. REAL</p><p>65,6</p><p>34,4</p><p>13.</p><p>Komunistická str. Čech a Moravy</p><p>79,7</p><p>20,3</p><p>14.</p><p>Volba pro město</p><p>51,3</p><p>48,7</p><p>165. K maximálním procentům hlasů odevzdaných pouze pro celou listinu (sloupec první v Tabulce 1) se připojuje druhý sloupec, který představuje dopočet do 100 % v podobě minimálního procenta hlasů, které listina získala na základě hlasů pro její jednotlivé kandidáty. Způsoby, jak voliči mohli tímto způsobem rozdělit své hlasy, jsou v zásadě dva. Za prvé je mohli rozdělit mezi kandidáty napříč listinami. Za druhé mohli hlasovat pro jednu listinu a k tomu pro další kandidáty z jiné / jiných listin. Druhý ze znázorněných sloupců v Tabulce 1 proto představuje s vysokou mírou pravděpodobnosti blížící se jistotě minimální míru panašování.</p><p>166. Z Tabulky 1 také vyplývá, že minimální míra panašování výrazně variuje napříč listinami kandidujících subjektů. Zcela nejnižší hodnotu dosahuje v případě Strakonické Veřejnosti (12,6 % hlasů). Uvedené svědčí o tom, že kandidáti této strany nebyli příliš často voleni spolu s kandidáty jiných subjektů, ale že hlasy pro Strakonickou Veřejnost byly dominantně odevzdávány v podobě jediného hlasu pro celou listinu.</p><p>167. Uvedenému závěru nasvědčuje i skutečnost plynoucí z dochované volební dokumentace, a sice že voliči ve Strakonicích využili téměř všechny hlasy, které měli k dispozici (volič ve Strakonicích průměrně nevyužil jen 1,10 hlasů z 21). Jinými slovy – většina voličů využila všech 21 hlasů, které mohli ve volbách udělit.</p><p>168. Taktéž počet nevyužitých hlasů – 9 908 – vypovídá o nikoli dominantním počtu panašujících voličů. Uvedená hodnota je navíc velmi nízká i ve srovnání s ostatními jihočeskými (dříve okresními) městy, jak je zřejmé z Tabulky 2.</p><p>Tabulka 2 – Nevyužité hlasy v obecních volbách 2018 (okresní města v Jihočeském kraji)</p><p>zastupitelé</p><p>voliči</p><p>odevzdané obálky</p><p>platné hlasy</p><p>max. hlasů</p><p>rozdíl</p><p>podíl z odevzdaných obálek</p><p>%</p><p>ČB</p><p>45</p><p>74631</p><p>28892</p><p>1205155</p><p>1300140</p><p>94985</p><p>3,29</p><p>7,31</p><p>ČK</p><p>23</p><p>10391</p><p>4423</p><p>91411</p><p>101729</p><p>10318</p><p>2,33</p><p>10,14</p><p>JH</p><p>27</p><p>17488</p><p>7882</p><p>188596</p><p>212814</p><p>24218</p><p>3,07</p><p>11,38</p><p>PI</p><p>27</p><p>23554</p><p>9480</p><p>230708</p><p>255960</p><p>25252</p><p>2,66</p><p>9,87</p><p>PT</p><p>21</p><p>8891</p><p>4426</p><p>85261</p><p>92946</p><p>7685</p><p>1,74</p><p>8,27</p><p>ST</p><p>21</p><p>18131</p><p>9035</p><p>179827</p><p>189735</p><p>9908</p><p>1,10</p><p>5,22</p><p>TÁ</p><p>27</p><p>27737</p><p>11067</p><p>273793</p><p>298809</p><p>25016</p><p>2,26</p><p>8,37</p><p>na 1 odevzdanou obálku připadá průměrně  x nevyužitých hlasů</p><p>v % z počtu mandátů</p><p>169. Dominance Strakonické Veřejnosti je v kontextu výsledků voleb v jiných podobně velkých městech rovněž zcela výjimečná. Důsledkem krajským a Ústavním soudem ČR konstatovaného „podstatného narušení rovnosti a férovosti volební soutěže“ není jenom nebývale vysoký zisk vítězného subjektu, ale taktéž obrovský propad soupeřících subjektů, z nichž 71,4 % vůbec nepřekročilo 5% uzavírací klauzuli. Strakonické výsledky jsou v kontextu ostatních voleb v podobně velkých městech ČR výrazně deformované a zcela anomální. Srovnání přináší Tabulka 3, která obsahuje 20 měst, které jsou svým počtem obyvatel nejbližší Strakonicím. Jedná se o města od 20 do 25 tisíc obyvatel, kterých je včetně Strakonic v ČR celkem 21. Deset z nich je lidnatějších a deset méně lidnatých než Strakonice. Ve sledované skupině dvaceti měst bylo průměrné procento propadlých hlasů 5,69 %. To znamená, že subjekty, které nepřekročily 5% uzavírací klauzuli a nemohly se tak účastnit skrutinia (rozdělování mandátů), v průměru získaly dohromady 5,69 % v každém městě. Naproti tomu ve Strakonicích se jednalo o 28,2 %, což je mezi skupinou zkoumaných měst zcela nejvyšší hodnota. Ve Strakonicích ze 14 kandidujících subjektů nepostoupilo do skrutinia 10 z nich, tedy 71,4 % (!). Průměrný počet takto nepostoupivších subjektů je v referenční skupině měst ale pouze 17,1 % listin. Propad je tak ve Strakonicích zcela mimořádný jak z hlediska hlasů, tak z hlediska počtu subjektů. Jediným městem, které se Strakonicím v těchto parametrech alespoň trochu přiblížilo, byl Hodonín. Tam však nedošlo k problematické dominanci jediného subjektu, ale naopak zde vítěz získal pouhých 18,7 % hlasů.</p><p>Tabulka 3 - Srovnání propadlých hlasů ve Strakonicích s 20 městy s nejbližším počtem obyvatel</p><p>Město</p><p>Počet obyvatel</p><p>Účast v %</p><p>Platných hlasů</p><p>Propadlých hlasů</p><p>Procento propadlých hlasů</p><p>Kandi- dujících listin</p><p>Propad-</p><p>lých listin</p><p>Procento propadlých listin</p><p>Břeclav</p><p>24 797</p><p>40,43</p><p>202 718</p><p>0</p><p>0,00</p><p>9</p><p>0</p><p>0,00</p><p>Hodonín</p><p>24 683</p><p>33,79</p><p>198 351</p><p>52 583</p><p>26,51</p><p>14</p><p>7</p><p>50,00</p><p>Český Těšín</p><p>24 599</p><p>39,32</p><p>190 791</p><p>0</p><p>0,00</p><p>9</p><p>0</p><p>0,00</p><p>Litvínov</p><p>24 143</p><p>30,95</p><p>123 462</p><p>1 753</p><p>1,42</p><p>9</p><p>1</p><p>11,11</p><p>Litoměřice</p><p>24 045</p><p>42,62</p><p>196 100</p><p>31 691</p><p>16,16</p><p>10</p><p>4</p><p>40,00</p><p>Krnov</p><p>23 595</p><p>37,04</p><p>174 950</p><p>0</p><p>0,00</p><p>8</p><p>0</p><p>0,00</p><p>Nový Jičín</p><p>23 567</p><p>38,94</p><p>196 862</p><p>62</p><p>0,03</p><p>9</p><p>1</p><p>11,11</p><p>Sokolov</p><p>23 438</p><p>30,32</p><p>129 883</p><p>7 685</p><p>5,92</p><p>9</p><p>3</p><p>33,33</p><p>Chrudim</p><p>23 133</p><p>43,53</p><p>195 686</p><p>0</p><p>0,00</p><p>8</p><p>0</p><p>0,00</p><p>Havlíčkův Brod</p><p>23 101</p><p>42,94</p><p>176 301</p><p>0</p><p>0,00</p><p>10</p><p>0</p><p>0,00</p><p>Strakonice</p><p>Klatovy</p><p>22 288</p><p>41,35</p><p>170 079</p><p>16 089</p><p>9,46</p><p>10</p><p>3</p><p>30,00</p><p>Valašské Meziříčí</p><p>22 200</p><p>41,92</p><p>167 603</p><p>20 897</p><p>12,47</p><p>10</p><p>3</p><p>30,00</p><p>Kopřivnice</p><p>22 091</p><p>38,52</p><p>134 464</p><p>0</p><p>0,00</p><p>10</p><p>0</p><p>0,00</p><p>Jindřichův Hradec</p><p>21 460</p><p>45,08</p><p>188 596</p><p>16 529</p><p>8,76</p><p>10</p><p>2</p><p>20,00</p><p>Vyškov</p><p>20 999</p><p>41,39</p><p>169 588</p><p>0</p><p>0,00</p><p>8</p><p>0</p><p>0,00</p><p>Žďár nad Sázavou</p><p>20 994</p><p>44,02</p><p>185 286</p><p>0</p><p>0,00</p><p>8</p><p>0</p><p>0,00</p><p>Bohumín</p><p>20 761</p><p>37,95</p><p>143 482</p><p>12 651</p><p>8,82</p><p>8</p><p>3</p><p>37,50</p><p>Blansko</p><p>20 650</p><p>45,77</p><p>171 954</p><p>3 739</p><p>2,17</p><p>10</p><p>2</p><p>20,00</p><p>Kutná Hora</p><p>20 536</p><p>42,63</p><p>168 203</p><p>16 140</p><p>9,60</p><p>12</p><p>3</p><p>25,00</p><p>Náchod</p><p>20 132</p><p>47,94</p><p>176 184</p><p>21 976</p><p>12,47</p><p>9</p><p>3</p><p>33,33</p><p>Průměr 20 měst</p><p>22 561</p><p>40,32</p><p>173 027</p><p>10 090</p><p>5,69</p><p>9,5</p><p>1,8</p><p>17,07</p><p>Strakonice</p><p>22 888</p><p>49,86</p><p>179 827</p><p>50 716</p><p>28,20</p><p>14</p><p>10</p><p>71,43</p><p>170. Dalším důsledkem dominance vítězného hnutí Strakonická Veřejnost je i nebývalá nadreprezentace tohoto vítěze voleb. Strakonická Veřejnost získala 1,5x vyšší procento mandátů, než jaké obdržela od voličů procento hlasů. Na základě 51,2 % hlasů totiž tento subjekt získal 76,2 % mandátů (!), a to za situace, kdy celkem 3 politické subjekty byly mimořádně blízko 5 % uzavírací klauzuli. Hnutí ANO by býval postačoval další zisk odpovídající počtu hlasů pouhých devíti voličů. V takovém případě by ANO překonalo 5% klauzuli a získalo jeden mandát na úkor Strakonické Veřejnosti. Podobným způsobem by platilo, že pokud by KDU-ČSL získala hlasy odpovídající 40 voličům, pak i tato strana by překonala uzavírací klauzuli a získala mandát. A konečně hnutí Změna pro Strakonice by stejného úspěchu dosáhlo, pokud by na úkor vítěze získalo hlasy odpovídající hlasům 66 voličů. TOP 09 pak od druhého jejího mandátu dělil zisk odpovídající hlasům 51 voličů. To platí pro případ, že by klauzuli překonaly pouze čtyři subjekty, jak tomu ve volbách skutečně bylo. Pokud by však došlo k výše nastíněnému zisku dalších tří malých subjektů, pak by TOP 09 stačil ke druhému mandátu zisk odpovídající hlasům pouhých 34 voličů.</p><p>171. Jinými slovy, aby se změnil poměr sil v zastupitelstvu o jeden mandát, stačily by na to hlasy odpovídající devíti voličům. To je pouhých 0,1 % ze všech voličů, kteří se ve Strakonicích zúčastnili voleb (a 0,05 % všech oprávněných voličů). Aby majitele změnily hned čtyři mandáty, to je cca pětina zastupitelstva, postačoval by na to teoreticky přesun hlasů odpovídající pouhým 149 voličům. To je cca 1,65 % voličů z těch, kteří se ve Strakonicích zúčastnili voleb (a 0,82 % všech oprávněných voličů). Změněno by však takto mohlo být celých 19 % mandátů.</p><p>172. Celkově lze uzavřít, že významné změny v rozdělení mandátů (až pětina mandátů) by byly možné na základě minimálních přesunů počtu hlasů. Tyto objemy hlasů jsou v podstatě nicotné ve srovnání s množstvím hlasů, které by bylo možné získat ve volební kampani, která by probíhala férově a na základě rovných podmínek.</p><p>173. I pokud by soud přistoupil na krajně nepravděpodobnou verzi, dle níž by chybějících 177 hlasů hnutí ANO 2011 panašováním přispělo právě 177 voličů, je soud přesvědčen o tom, že pokud by k zjištěným vadám volebního procesu ve Strakonicích nedošlo, získalo by hnutí ANO 2011 bezpochyby potřebný počet hlasů pro dosažení uzavírací klauzule. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že 177 hlasů z celkového počtu hlasů (380 751 hlasů) všech voličů v seznamu (18 131 voličů) představuje pouhých 0,046 % hlasů. Nelze totiž při této úvaze vycházet pouze z voličů, kteří svého práva jít volit využili (9 035 voličů), ale je třeba vzít v úvahu vysoce pravděpodobnou, resp. spíše jistou možnost, že v situaci, kdy by k omezení volební kampaně výše popsanými aktivitami Strakonické Veřejnosti nedošlo, přišli by k volebním urnám i voliči, kteří se voleb neúčastnili, neboť je volební kampaň Strakonické Veřejnosti neoslovila a naopak by na základě volební kampaně jiných stran zvolili jiné kandidáty.</p><p>174. V návaznosti na uvedené si soud položil zásadní otázku, která s ohledem na zjištěný a prokázaný charakter protizákonnosti volebního procesu ve Strakonicích vyvstala, a sice zda by se občan Strakonic rozhodl pro jinou volbu, pokud by měl v rámci předvolební kampaně možnost seznámit se s volební kampaní i jiné politické strany, než pouze Strakonické Veřejnosti.</p><p>175. Pojmovým znakem voleb je nesporně snaha každého kandidáta či volební strany získat na svoji stranu co největší počet voličů, tedy obdržet maximum hlasů (pozn. soudu - laicky řečeno: vyhrát volby). Od počtu hlasů se totiž následně odvíjí možnost naplnit program, prosazovat politické cíle a reálně se podílet na výkonu veřejné moci. Prostředky získávání voličské podpory se přitom zase až tak moc neliší od prostředků, které obchodní firmy využívají za účelem co nejlepší propagace svých výrobků: přesvědčování, reklama, pozitivní i negativní kampaň a také nabídka nejrůznějších hmotných plnění. [ŠIMÍČEK, Vojtěch, ed. Volby - svátek demokracie, nebo pletich?. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Mezinárodní politologický ústav, 2012. ISBN 978-80-210-5823-1.]</p><p>176. Výběr konkrétních témat, na která se politici a politické strany soustřeďují v průběhu volební kampaně, pak může ovlivňovat chování voličů a výsledky volebního procesu. Politická reklama je jedním z nejsledovanějších jevů politické komunikace a její role zejména v předvolebním procesu stále stoupá. Politická reklama se v průběhu svého vývoje stala dominantním nástrojem volebního, respektive politického marketingu a také významnou formou komunikace mezi politiky a veřejností. Politici ji dnes užívají nejen kvůli snaze ovlivnit volební výsledky a dosáhnout co největšího volebního zisku, ale také k tomu, aby prosadili potřebnou politickou agendu. Hlavními funkcemi politické reklamy je informovat a přesvědčovat. Informativní rozměr politické reklamy souvisí s předpokladem, že v moderních zastupitelských demokraciích je racionální výběr voliče ve volbách založen především na informacích. Televizní politické reklamy tvoří pouze zanedbatelnou položku v rozpočtech politických stran a kandidátů na vlastní politickou propagaci. Naopak jiné formy politické reklamy, jakými jsou např. propagace v tisku, prostřednictvím internetu, billboardů, citylightů, tiskových konferencí, volebních mítinků a dalších prostředků se užívají daleko častěji a z hlediska tvorby a vlivu kampaně hrají daleko významnější roli. [LEBEDOVÁ, Eva. Voliči, strany a negativní kampaň: politická komunikace v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-158-9.]</p><p>177. Z uvedeného vyplývá, že politická reklama realizovaná v rámci volební kampaně představuje naprosto stěžejní formu komunikace mezi kandidujícími politickými subjekty a voliči, kteří tímto způsobem získávají informace, jež jsou následně hlavním podkladem jejich volby. K obdobným závěrům docházejí i Schmitt-Bech a Farrell v knize Do Pilitical Compaigns Matter?, v níž konstatují: „Pro nové demokracie zároveň platí, že kampaně mohou mít na voliče větší účinek, protože stranické vazby jsou v nich slabé a chybí tradiční ideologické ukotvení stran. Z těchto důvodu jsou voliči od počátku náchylnější vlivům kampaní.“ Média hrají určující roli například i ve Spojených státech amerických, kde se pro zajištění svobodné soutěže politických stran aplikuje zásada rovnosti šancí. Na základě této zásady Nejvyšší soud potvrdil, že Kongres může pověřit Federální komici pro komunikace, aby odebrala licenci tomu provozovateli, který „svévolně, vědomě a opakovaně neumožnil přiměřený přístup nebo možnost zakoupit přiměřenou část vysílacího času“ kandidátům na federální funkci. [CBS, Inc. V. FCC, 453 U.S. /1981)]</p><p>178. V České republice i nadále zastává nejvýznamnější roli politická reklama realizovaná prostřednictvím billboardů a tisku, o čemž svědčí i závěry odborné literatury: „Ačkoli se politické kampaně stále více a více přesouvají na internet, jsou tradiční média spolu s kontaktní kampaní stále páteří českých volebních klání. A bude tomu tak pravděpodobně i nadále. Na internetu totiž rozhodně nejsou všechny skupiny obyvatel. […]Politické kampaně v České republice jsou – k překvapení mnohých zahraničních konzultantů – stále ještě symbolizovány stovkami billboardů.“ [ŠÍMA, Pavel a Marcela KRÁLIKOVÁ. Volební kampaně 2013. Brno, 2014. ISBN 978-80-7485-026-4.]</p><p>179. Politická reklama v rámci volební kampaně je tedy významným, ne-li hlavním a pro některé voliče i jediným prostředkem čerpání informací o kandidujících politických subjektech a jejich členech. Běžný volič čerpá informace, které formují jeho volební rozhodnutí, právě z nejrůznějších prostředků volební kampaně. Z výše citovaných závěrů odborné literatury se podává, že v České republice jsou stěžejním prostředkem volební kampaně tradiční média, kromě kontaktní kampaně tedy zejména tisk a billboardy (plakátovací tabule/výlepové plochy). Fungování politické reklamy má přitom shodné mechanismy jako v případě klasické reklamy marketingové. Reklama působí tak, že je nám znova a znova nabízeno určité zboží. Podstatou reklamní manipulace je, že vidíme reklamu tak často, až se nám v podvědomí značka propojí s určitým typem zboží. Shodný účinek má i politická volební kampaň, která voličům na nejrůznějších místech opakovaně prezentuje konkrétní politickou stranu, její kandidáty a nejrůznější hesla, která si běžný volič díky každodennímu vnímání takové reklamy automaticky s určitou politickou stranou spojí.</p><p>180. V případě politické reklamy v tisku pak její adresáti, tedy potenciální voliči, získávají informace o inzerující politické straně či jejích kandidátech. Bezpochyby lze souhlasit s tím, že tisk nemůže soupeřit s televizním vysíláním v rychlosti a aktuálnosti předávaných informací. Může však poskytovat širší pohled na volební dění, nabízet komentáře, nezávislé analýzy, může být platformou sloužící ke štěpení a naopak utváření názorů. [ŠIMÍČEK, Vojtěch, ed. Volební kampaň v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2000. ISBN 80-210-2352-x.]</p><p>181. Tiskem lze přitom rozumět nejen celostátní tisk, ale na úrovni komunální především rozšířené místní zpravodaje informující obyvatele o dění v obci či ve městě. V lokálních volbách je nejběžnější právě placená inzerce v lokálních periodicích, zejména zpravodajích vydávaných obcemi, dále venkovní reklama na billboardech a citylightech a také reklama na sociálních sítích.  Obecní zpravodaje (tedy tiskoviny vydávané samotnými obcemi) představují v regionálním kontextu jeden z hlavních a vlastně do určité míry bezkonkurenčních informačních kanálů o lokální politice a lokálním vládnutí. Tyto zpravodaje jsou zpravidla [asi v 90 % případů (Černá, Michaela. 2014. „Obecní zpravodaje pod vlivem radnic.“ Deník veřejné správy, 22. 5., dostupné z: http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6649690.)] zdarma distribuovány do poštovních schránek obyvatelům obce. Z hlediska obsahu mají 86 % čistě lokálních témat, což je odlišuje od ostatních typů médií, jejichž obsahové zaměření je mnohem širší. Co do jejich dosahu překonávají obecní zpravodaje dokonce lokální televizi či rozhlas, neboť ani tato média nejsou tak rozšířena jako právě zdarma distribuované obecní zpravodaje [Černá, Michaela. 2014. „Obecní zpravodaje pod vlivem radnic.“ Deník veřejné správy, 22. 5., dostupné z: http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6649690]. Jsou tedy dostupné velmi širokému okruhu občanů a voličů, a to i těm, kteří politiku příliš nesledují a nezajímají se o ni.</p><p>182. Z hlediska oslovování voličů v kampaních lze voliče rozdělit na dvě základní skupiny. Voliče, kteří věnují pozornost volební kampani a sledují ji (aktivní, zainteresovaní voliči) a voliči, kteří kampaň nesledují a informace o volební kampani si sami nevyhledávají (pasivní, nezainteresovaní voliči). Právě pasivní voliči jsou nejefektivněji oslovováni prostřednictvím placené politické reklamy (ať už ve formě inzerce nebo pomocí venkovní velkoplošné), neboť tato reklama na ně působí (zasáhne je), i když ji sami aktivně nevyhledávají.</p><p>183. Aby však politická reklama měla kýžený účinek a naplnila tak svůj účel, musí být politickým subjektem dostatečným způsobem prezentována: „K tomu, aby kandidující politická strana mohla účinně vstoupit do volebního klání se svými politickými soupeři, a aby tedy vůbec mohla ovlivňovat veřejné mínění ve svůj prospěch, je nezbytné, aby měla přístup k médiím, v nichž by mohla prezentovat svůj volební program, své postoje k aktuálním dlouhodobým tématům, a aby mohla o těchto problémech diskutovat před zraky voličů se zástupci jiných kandidujících politických stran.“ (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 7. 2006, sp. zn. Vol. 66/2006, in: č. 948/2006 Sb. NSS)</p><p>184. Na základě znalosti působení volebních kampaní a jejich účinků na voliče, lze tvrdit, že nemohou-li kampaně politických stran naplnit svůj mobilizační, informační i přesvědčovací rozměr (např. omezením venkovní politické reklamy, omezení inzerce v lokálních periodicích – včetně zpravodajů vydávaných obcemi), nebude dostatečně aktivován politický zájem voličů, ani jejich stranická podpora, což se negativně promítne do volebních zisků subjektů, kterým byla znemožněna standardní a regulérní volební kampaň.  Jakékoli omezení politické reklamy konkurenčních subjektů (ať už formou zásahu do možnosti zaplatit si inzerci v obecních zpravodajích či na venkovních plakátovacích plochách) znamená zásah do soutěživosti voleb, jejímž hlavním výrazem je volební kampaň, která představuje nejdůležitější způsob komunikace mezi vládnoucími a ovládanými (tj. politiky a voliči).</p><p>185. Měření efektu vlivu volební kampaně na výsledek voleb představuje metodologicky nesnadný úkol, nicméně odborné studie prokazují, že v posledních dvaceti letech stoupá počet voličů, kteří se o volbě strany rozhodují až v samotném průběhu volebních kampaní – tedy v době – kdy strany směřují k voličům svá sdělení a politicky je mobilizují [Hansen, Kasper. M. a Rasmus T. Pedersen. 2014. „Campaigns matter: How voters become knowledgeable and efficacious during election campaigns.“ Political Communication, 31(2): 303–324.]. Z toho plyne, že průběh a charakter volebních kampaní představuje zásadní proměnnou, která ovlivňuje samotný výsledek voleb. V kontextu komunálních voleb toto tvrzení můžeme ilustrovat například i frekventovanými volebními úspěchy nových regionálních hnutí, která při svém zcela prvním vstupu do volební soutěže (tedy při první kandidatuře a účasti ve volbách) dokázala uspět ve volbách takovým způsobem, že dosáhla dvouciferného volebního zisku. Tento zisk je pak nutné přičítat zcela na vrub volební kampaně, protože pokud strany nemají žádnou předchozí politickou historii, rozhodují se voliči zcela a jen na základě vnímání a působení volební kampaně. V roce 2018 to byly například subjekty Hnutí pro Hodonín se ziskem 18,66 % hlasů, Krásná Kopřivnice 14,56 % hlasů, Hradec srdcem a rozumem + Svob. 12,48 % hlasů (Jindřichův Hradec), Náš Vyškov 10,19 % hlasů, Změna 2018 13,20 % hlasů (Žďár nad Sázavou) či Město pro lidi 17,49 % (Kutná Hora). Nutno však dodat, že toto působení volební kampaně vyžaduje absenci vnějších zásahů do svobody stran neomezeně informovat, mobilizovat, aktivizovat a přesvědčovat voliče.</p><p>186. Jestliže zásahem veřejné moci (tedy vládní strany či koalice) dojde k omezení možnosti nakupovat a objednávat politickou reklamu ve vlivných lokálních médiích či obecních zpravodajích, které jsou zdarma distribuovány veřejnosti, nebo k omezení možnosti realizovat vlastní politickou kampaň na výlepových plochách ve vlastnictví města, lze implikovat, že tím byly zásadním způsobem narušeny soutěživé volby. Konkurenčním stranám tak nebylo dostatečně umožněno, aby voličům sdělovaly své záměry a priority.</p><p>187. Pokud volič každodenně vnímal pouze politickou reklamu Strakonické Veřejnosti, z níž se dozvídá o jejích úspěších dosažených v uplynulém volebním období, aniž by měl možnost získat informace o jiných kandidujících politických subjektech, popřípadě byl konfrontován s event. kritikou Strakonické Veřejnosti, je takový způsob volební kampaně omezující politickou konkurenci způsobilý vyvolat ve voliči dojem, že je to právě jen Strakonická Veřejnost, která je schopna své volební sliby splnit, bez ohledu na to, jsou-li takové sliby reálné. Pokud totiž obyvatelé Strakonic neměli možnost ostatní kandidující politické subjekty a jejich názory (vůbec či jen minimálně) registrovat a vnímat, pak takový stav v běžném voliči navodí dojem, že pouze Strakonická Veřejnost realizuje slíbené cíle ve prospěch obyvatel města, což samo o sobě rozhodování voliče o tom, komu hlas udělí, zcela jistě ovlivní.</p><p>188. Jestliže běžný volič ve Strakonicích opakovaně vnímal pouze politickou reklamu Strakonické Veřejnosti, která díky svému většinovému zastoupení v politické reprezentaci města měla na rozdíl od své politické konkurence možnost rozsáhle prezentovat v místním zpravodaji či televizi, popř. na mnoha propagačních či kulturních a společenských akcích jen cíle strany, její program a úspěchy, jakož i jednotlivé představitele je zcela nasnadě, že běžný volič pak před samotnou volbou disponoval toliko informacemi o Strakonické Veřejnosti, aniž by v rámci své volby mohl zvážit i informace o konkurenčních politických subjektech či jejich reprezentantech. Popsaná jednostranná volební informovanost běžného voliče bezpochyby jeho voličské rozhodnutí ovlivnila, což se ostatně projevilo i masivním vítězstvím jediné prezentované politické strany.</p><p>189. Z výpovědi svědka Petra Sojky, zástupce hnutí ANO 2011, vyplývá, že uvedené politické hnutí mělo zájem realizovat vlastní politickou reklamu na výlepových plochách města, což bylo zástupkyní hnutí ANO 2011 doloženo dne 15. 11. 2018 též písemně. Jak již soud uvedl, hnutí ANO 2011 chybělo pro dosažení 5% uzavírací klauzule 177 hlasů. S přihlédnutím k možnosti panašování v komunálních volbách ve Strakonicích mohlo 177 hlasů odevzdat 9 až 177 voličů, reálněji a s určitou mírou nepřesnosti omezenou spíše na rozmezí 9 až 69, (dle poměru odpanašovaných hlasů a hlasů odevzdaných pro jedinou stranu, plynoucího z výsledků výše uvedené Tabulky 1). Ale i v případě, kdy by hnutí ANO 2011 pro dosažení uzavírací klauzule scházelo 177 voličů, lze na základě shora prokázaného vlivu politické volební kampaně na informovanost a následné volební rozhodnutí běžného voliče konstatovat, že za situace, kdy by hnutí ANO 2011 mělo možnost prezentovat svou volební kampaň na výlepových plochách města Strakonice (jak o to ostatně mělo zájem), potřebnou voličskou podporu (ať již 9 nebo 69 nebo 177 voličů) by získalo, v důsledku čehož by se do politické reprezentace města nepochybně dostalo, a to i s přihlédnutím k celorepublikovým volebním úspěchům tohoto hnutí.</p><p>190. Neméně významný je i údaj o volební účasti ve Strakonicích, která dosahovala 49,86 %. S ohledem na výše prokázaný vliv volební reklamy na volební rozhodnutí voliče je krajský soud přesvědčen o tom, že pokud by občané Strakonic měly dostupné informace i o jiných politických subjektech nežli pouze o Strakonické Veřejnosti, a to např. díky politické reklamě na výlepových plochách města či v místním zpravodaji, přišlo by k volbám víc voličů a politická konkurence Strakonické Veřejnosti by získala více hlasů, než tomu bylo v přezkoumávaných komunálních volbách.</p><p>191. Soud v této souvislosti nemohl (sic podpůrně, neboť jiná než celostátní data v tomto směru k dispozici nejsou) nepřihlédnout i ke skutečnosti, že před komunálními volbami bylo průměrně 63 % nerozhodnutých voličů (viz průzkumy spol. MEDIAN a KANTAR TNS dostupné na webové adrese: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2589796-v-praze-zvazuje-nejvic-lidi-volbu-piratu-a-ods-v-ostrave-a-brne-ma-nejvyssi-potencial). Popsané jednání rady města porušující základní principy demokratického právního státu tak významně zpochybnilo volební výsledek a je i pro výše uvedené ohledně působení a významu politické reklamy a propagace jisté, že volební výsledek byl tímto jednáním hrubě ovlivněn, neboť volební výsledek neodpovídá vůli voličů dosažené jinak za situace férové předvolební soutěže.</p><p>192. Další významnou indicii o hrubém ovlivnění výsledku voleb představuje i volební výsledek dosažený Strakonickou Veřejností (16 zastupitelů z 21), která jediná a v zásadě kontinuálně po celé volební období prováděla (byť částečně do hávu označovaného „vedení města“) zahalenou volební kampaň. Pokud by k popsaným zákazům a dlouhodobému a systematickému potlačování opozice vedením města, kterým jednoznačně byla omezena volná politická soutěž ve městě, nedošlo, je soud na základě zkušeností běžného života, které byly nastíněny shora, přesvědčen o tom, že by volební výsledky ve městě Strakonice dopadly odlišně.</p><p>193. Právě zmiňovaná míra vlivu Strakonické Veřejnosti zapříčiněná jejím většinovým zastoupením ve vedení města Strakonice představuje zásadní faktor ovlivňující volební výsledek. V souvislosti s tímto efektem je významnými - nejen českými - politology zmiňován fenomén tzv. inkumbence (na tomto místě soud nemůže nezmínit článek amerického historika a odborníka na střední Evropu Kierana D. Williamse, v němž se tento odborník výslovně zabývá vlivem inkumbence na komunální volební výsledky ve Strakonicích: https://medium.com/@KDWilliams7/my-sweet-little-village-election-bc5ec6fef7a5). V případě inkumbence se jedná o fenomén, který dle politických teorií spočívá v tom, že politické strany či političtí kandidáti, kteří zastávají volený úřad, mají už z principu výhodu při vedení volebních kampaní. Tím, že zastávali dlouhodobě úřad, jsou bez ohledu na volební kampaň známí i pro ty voliče, kteří se o politické dění aktivně sami nezajímají. Jedná se tedy o výhodu, kterou požívají držitelé politických úřadů oproti svým protikandidátům, když se ucházejí o znovuzvolení. Efekt je silný zejména na úrovni kandidátů v případě českých komunálních voleb. [Bernard, Josef. 2012. „Individuální charakteristiky kandidátů ve volbách do zastupitelstev obcí a jejich vliv na volební výsledky.“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 48 (4): 613-640. http://sreview.soc.cas.cz/uploads/0e40bc717f53cebdb64cc36b61382a3234873f3a_613-640.pdf]</p><p>194. Aby mohl soud dále posoudit, zda došlo k hrubému ovlivnění volebního výsledku (tj. zda by byly mandáty rozděleny jinak, pokud by k vadám nedošlo), je nutné empiricky změřit inkumbenční efekt ve srovnatelných městech (soud pro tyto účely zvolil města: Břeclav, Hodonín, Český Těšín, Litvínov, Litoměřice, Krnov, Nový Jičín, Sokolov, Chrudim, Havlíčkův Brod, Klatovy, Valašské Meziříčí, Kopřivnice, Jindřichův Hradec, Vyškov, Žďár nad Sázavou, Bohumín, Blansko, Kutná Hora, Náchod), ve kterých proběhla regulérní volební kampaň bez omezení opozice v přístupu k radničnímu zpravodaji a k městem vlastněným výlepovým plochám, jako tomu bylo i ve Strakonicích. Jakmile soud zjistí průměrný inkumbenční efekt, bude možno tento efekt srovnat s nárůstem volební podpory Strakonické Veřejnosti za pomoci statistických metod.  Tabulky 4 až 6 obsahují údaje veřejně dostupné z webové stránky www.volby.cz a zaznamenávají zisky a ztráty vládních stran, poté opozičních stran a v poslední řadě jsou zde představeny souhrnné výsledky a celkový průměrný inkumbenční efekt.</p><p>195. Tabulka 4 ukazuje zisky jednotlivých volebních stran v komunálních volbách 2014 a v komunálních volbách v roce 2018 a jejich případný zisk či ztrátu hlasů (sloupec „Změna %“). Ze všech kandidujících stran, které vládly srovnatelným městům, a které znovuobhajovaly mandáty v roce 2018, dosáhla největšího zisku Strakonická Veřejnost, která si polepšila o 22,22 % hlasů (!). Až na druhém místě skončilo hnutí ANO 2011 v Litvínově, které si polepšilo o 14,1 % hlasů. Na předních pozicích se obecně vyskytuje hnutí ANO, které si ale polepšilo od roku 2014 celorepublikově, a to nezávisle na tom, jestli působilo na lokální úrovni ve vládě či opozici. Pokud se podíváme na místní hnutí podobné svojí strukturou a fungováním Strakonické Veřejnosti, až s velkým odstupem následují „Nestranící“ v Českém Těšíně (+ 7,09 % hlasů) a „Nestraníci“ v Klatovech (+ 5,12 % hlasů). Další srovnatelná místní hnutí (např. Severočeši Litoměřice, Společně pro Brod), která vládla obdobně velkým městům, již takový výsledek nezaznamenala.</p><p>196. Jak výrazně odchylný je výsledek Strakonické Veřejnosti oproti všem vládním stranám obhajujícím svoji pozici v komunálních volbách 2018? K tomu slouží statistická metoda, kdy jsou hodnoty procentuální změny převedeny do standardizovaného měřítka s průměrem 0 a směrodatnou odchylkou 1 (tzv. z-skóre). [Mareš, P., Rabušič, L., Soukup, P. 2015. Analýza sociálně vědních dat (nejen) v SPSS. Brno: Masarykova univerzita] Dle standardizovaného normálního rozložení statistická teorie říká, že hodnoty z-skóre nad +-2,58 jsou statisticky významně odlišné od průměrné hodnoty. Po převedení je hodnota z-skóre pro Strakonickou Veřejnost 3,68. Tato hodnota výrazně převyšuje hodnotu 2,58. Tudíž je evidentní, že výsledek je v případě Strakonické Veřejnosti statisticky významně odlišný od všech ostatních případů politických subjektů, které v obecních volbách znovu obhajovaly svoji pozici. Analogická interpretace je taková, že se výsledek Strakonické Veřejnosti systematicky liší od všech ostatních případů srovnatelných stran a tato odlišnost není dána náhodností. Statistická metoda tuto náhodnost vyloučila.</p><p>Tabulka 4 - Výsledky voleb pro vládnoucí strany a hnutí, které znovuobhajovaly mandát</p><p>Město</p><p>Strana</p><p>Z-skóre</p><p>Změna (%)</p><p>Volby 2018</p><p>Volby 2014</p><p>Vláda</p><p>Parlamentní subjekt</p><p>Strakonice</p><p>Strakonická Veřejnost</p><p>3,68961</p><p>22,22</p><p>51,15</p><p>28,93</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Litvínov</p><p>ANO 2011</p><p>2,40165</p><p>14,10</p><p>31,84</p><p>17,74</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Valašské Meziříčí</p><p>ANO 2011</p><p>1,98449</p><p>11,47</p><p>35,60</p><p>24,13</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Český Těšín</p><p>Nestraníci</p><p>1,28976</p><p>7,09</p><p>17,49</p><p>10,40</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Vyškov</p><p>Občanská demokr. strana a SNK</p><p>1,14224</p><p>6,16</p><p>13,55</p><p>7,39</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Litoměřice</p><p>Občanská demokratická strana</p><p>1,05976</p><p>5,64</p><p>27,34</p><p>21,70</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Klatovy</p><p>Nestraníci</p><p>0,97728</p><p>5,12</p><p>15,65</p><p>10,53</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Klatovy</p><p>Občanská demokratická strana</p><p>0,95666</p><p>4,99</p><p>31,27</p><p>26,28</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Žďár nad Sázavou</p><p>ANO 2011</p><p>0,88687</p><p>4,55</p><p>15,95</p><p>11,40</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Jindřichův Hradec</p><p>ANO 2011</p><p>0,84722</p><p>4,30</p><p>11,91</p><p>7,61</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Sokolov</p><p>ANO 2011</p><p>0,78695</p><p>3,92</p><p>23,90</p><p>19,98</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Havlíčkův Brod</p><p>Občanská demokratická strana</p><p>0,77902</p><p>3,87</p><p>17,34</p><p>13,47</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Blansko</p><p>VOLBA PR MĚSTO S PODPOROU STAN</p><p>0,70288</p><p>3,39</p><p>11,05</p><p>7,66</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Blansko</p><p>Občanská demokratická strana</p><p>0,62674</p><p>2,91</p><p>19,60</p><p>16,69</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Kopřivnice</p><p>KDU-ČSL+TOP 09,STAN, Zelení</p><p>0,62199</p><p>2,88</p><p>13,98</p><p>11,10</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Litoměřice</p><p>Severočeši Litoměřice</p><p>0,61406</p><p>2,83</p><p>9,11</p><p>6,28</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Krnov</p><p>ANO 2011</p><p>0,61247</p><p>2,82</p><p>22,99</p><p>20,17</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Havlíčkův Brod</p><p>Společně pro Brod</p><p>0,61088</p><p>2,81</p><p>9,23</p><p>6,42</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Žďár nad Sázavou</p><p>Občanská demokratická strana</p><p>0,58709</p><p>2,66</p><p>12,42</p><p>9,76</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Sokolov</p><p>Hnutí pro město Sokolov</p><p>0,51254</p><p>2,19</p><p>19,54</p><p>17,35</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Havlíčkův Brod</p><p>Broďáci</p><p>0,45544</p><p>1,83</p><p>9,30</p><p>7,47</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Bohumín</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>0,43482</p><p>1,70</p><p>57,11</p><p>55,41</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Chrudim</p><p>Občanská demokratická strana</p><p>0,43165</p><p>1,68</p><p>11,90</p><p>10,22</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Nový Jičín</p><p>Zelení s TOP 09,SNK-ED a STAN</p><p>0,4142</p><p>1,57</p><p>18,15</p><p>16,58</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Hodonín</p><p>Pozitivně pro Hodonín</p><p>0,40468</p><p>1,51</p><p>13,40</p><p>11,89</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Kopřivnice</p><p>Piráti pro Kopřivnici</p><p>0,37296</p><p>1,31</p><p>6,98</p><p>5,67</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Břeclav</p><p>Pro Region</p><p>0,32696</p><p>1,02</p><p>19,32</p><p>18,30</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Kopřivnice</p><p>Sdružení nezávislých Kopřivnic</p><p>0,3222</p><p>0,99</p><p>9,02</p><p>8,03</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Břeclav</p><p>ANO 2011</p><p>0,30793</p><p>0,90</p><p>14,45</p><p>13,55</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Blansko</p><p>Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.</p><p>0,29841</p><p>0,84</p><p>13,44</p><p>12,60</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Žďár nad Sázavou</p><p>Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.</p><p>0,27145</p><p>0,67</p><p>14,01</p><p>13,34</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Jindřichův Hradec</p><p>SNK ED a nezáv. kandidát STAN</p><p>0,23496</p><p>0,44</p><p>11,71</p><p>11,27</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Nový Jičín</p><p>Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.</p><p>0,21752</p><p>0,33</p><p>9,95</p><p>9,62</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Litvínov</p><p>STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ</p><p>0,20959</p><p>0,28</p><p>13,93</p><p>13,65</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Kutná Hora</p><p>ANO 2011</p><p>0,19848</p><p>0,21</p><p>14,91</p><p>14,70</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Kopřivnice</p><p>PRO Zdraví a Sport</p><p>0,14773</p><p>-0,11</p><p>6,28</p><p>6,39</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Valašské Meziříčí</p><p>Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.</p><p>0,12393</p><p>-0,26</p><p>16,98</p><p>17,24</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Litoměřice</p><p>Sport a Zdraví Litoměřice</p><p>0,12393</p><p>-0,26</p><p>6,04</p><p>6,30</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Havlíčkův Brod</p><p>Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.</p><p>0,12235</p><p>-0,27</p><p>11,61</p><p>11,88</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Havlíčkův Brod</p><p>TOP 09</p><p>0,11759</p><p>-0,30</p><p>7,68</p><p>7,98</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Chrudim</p><p>SNK Evropští demokraté</p><p>0,00497</p><p>-1,01</p><p>19,60</p><p>20,61</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Vyškov</p><p>VOLBA PRO MĚSTO S PODP. STAN</p><p>-0,01882</p><p>-1,16</p><p>11,40</p><p>12,56</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Náchod</p><p>Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.</p><p>-0,07751</p><p>-1,53</p><p>8,77</p><p>10,30</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Kopřivnice</p><p>Občanská demokratická strana</p><p>-0,08068</p><p>-1,55</p><p>14,13</p><p>15,68</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Chrudim</p><p>Koalice pro Chrudim</p><p>-0,1013</p><p>-1,68</p><p>7,35</p><p>9,03</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Litoměřice</p><p>TOP 09 a nezávislí kandidáti</p><p>-0,13619</p><p>-1,90</p><p>3,33</p><p>5,23</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Krnov</p><p>ODS s podporou TOP 09</p><p>-0,18061</p><p>-2,18</p><p>7,65</p><p>9,83</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Krnov</p><p>S krnovskou KDU</p><p>-0,19488</p><p>-2,27</p><p>9,51</p><p>11,78</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Litvínov</p><p>Komunistická str.Čech a Moravy</p><p>-0,2044</p><p>-2,33</p><p>12,17</p><p>14,50</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Hodonín</p><p>Změna</p><p>-0,22502</p><p>-2,46</p><p>8,95</p><p>11,41</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Strakonice</p><p>Občanská demokratická strana</p><p>-0,22661</p><p>-2,47</p><p>5,29</p><p>7,76</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Náchod</p><p>Patrioti města Náchoda</p><p>-0,2964</p><p>-2,91</p><p>8,56</p><p>11,47</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Strakonice</p><p>Volba pro město</p><p>-0,37253</p><p>-3,39</p><p>2,14</p><p>5,53</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Vyškov</p><p>Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.</p><p>-0,39157</p><p>-3,51</p><p>11,45</p><p>14,96</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Žďár nad Sázavou</p><p>ŽĎÁR - ŽIVÉ MĚSTO</p><p>-0,42487</p><p>-3,72</p><p>18,32</p><p>22,04</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Litoměřice</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-0,47087</p><p>-4,01</p><p>3,81</p><p>7,82</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Český Těšín</p><p>Občanská demokratická strana</p><p>-0,49625</p><p>-4,17</p><p>8,41</p><p>12,58</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Strakonice</p><p>ANO 2011</p><p>-0,53273</p><p>-4,40</p><p>4,90</p><p>9,30</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Klatovy</p><p>TOP09 / Společně pro Klatovy</p><p>-0,79128</p><p>-6,03</p><p>4,04</p><p>10,07</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Břeclav</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-0,81824</p><p>-6,20</p><p>10,49</p><p>16,69</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Havlíčkův Brod</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-1,07996</p><p>-7,85</p><p>5,77</p><p>13,62</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Chrudim</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-1,15609</p><p>-8,33</p><p>5,99</p><p>14,32</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Sokolov</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-1,22271</p><p>-8,75</p><p>14,92</p><p>23,67</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Hodonín</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-1,27347</p><p>-9,07</p><p>3,86</p><p>12,93</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Vyškov</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-1,2925</p><p>-9,19</p><p>21,59</p><p>30,78</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Hodonín</p><p>ANO 2011</p><p>-1,46698</p><p>-10,29</p><p>12,12</p><p>22,41</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Náchod</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-1,50822</p><p>-10,55</p><p>32,43</p><p>42,98</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Nový Jičín</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-1,54153</p><p>-10,76</p><p>20,10</p><p>30,86</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Kutná Hora</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-1,58435</p><p>-11,03</p><p>3,61</p><p>14,64</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Český Těšín</p><p>Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.</p><p>-1,6478</p><p>-11,43</p><p>18,16</p><p>29,59</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Krnov</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-1,6589</p><p>-11,50</p><p>5,64</p><p>17,14</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Kutná Hora</p><p>Kutnohorská změna</p><p>-1,73186</p><p>-11,96</p><p>6,02</p><p>17,98</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Blansko</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-1,74138</p><p>-12,02</p><p>12,79</p><p>24,81</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Jindřichův Hradec</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-2,28543</p><p>-15,45</p><p>24,63</p><p>40,08</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>197. Inkumbenční efekt vládnoucích stran je nutné dále srovnat i s výsledky opozičních stran. To ukazuje následující Tabulka 5, kde jsou kromě jiného uvedeny zisky a ztráty opozičních stran, které byly přítomny i v roce 2014 v obecním zastupitelstvu. I v této tabulce je na prvním místě Strakonická Veřejnost, která dokázala navýšit hlasy daleko více, než opoziční strany a hnutí. Pokud se podíváme na ztráty podílu hlasů, i zde změna výsledků v čase zcela vybočuje běžným hodnotám volebních změn v čase u vládních i opozičních hnutí.</p><p>Tabulka 5 - Výsledky voleb pro všechny vládnoucí a opoziční strany</p><p>Město</p><p>Strana</p><p>Z Skóre</p><p>Změna hlasů</p><p>Volby 2018</p><p>Volby 2014</p><p>Vláda</p><p>Opozice</p><p>Parlamentní subjekt</p><p>Strakonice</p><p>Strakonická Veřejnost</p><p>4,12441</p><p>22,22</p><p>51,15</p><p>28,93</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>NE</p><p>Litvínov</p><p>ANO 2011</p><p>2,6795</p><p>14,10</p><p>31,84</p><p>17,74</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Břeclav</p><p>MLADÍ A NEKLIDNÍ</p><p>2,32895</p><p>12,13</p><p>20,16</p><p>8,03</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Valašské Meziříčí</p><p>ANO 2011</p><p>2,21151</p><p>11,47</p><p>35,60</p><p>24,13</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Krnov</p><p>Sdružení nezávislých kandidátů</p><p>2,1083</p><p>10,89</p><p>27,55</p><p>16,66</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Kutná Hora</p><p>Občanská demokratická strana</p><p>1,8574</p><p>9,48</p><p>13,62</p><p>4,14</p><p>NE</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Chrudim</p><p>Česká pirátská strana</p><p>1,77377</p><p>9,01</p><p>13,02</p><p>4,01</p><p>NE</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Litvínov</p><p>Občanská demokratická strana</p><p>1,63675</p><p>8,24</p><p>10,04</p><p>1,80</p><p>NE</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Český Těšín</p><p>Nestraníci</p><p>1,43211</p><p>7,09</p><p>17,49</p><p>10,40</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>NE</p><p>Nový Jičín</p><p>ANO 2011</p><p>1,39652</p><p>6,89</p><p>19,64</p><p>12,75</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Havlíčkův Brod</p><p>ANO 2011 - Ženy za Brod</p><p>1,27196</p><p>6,19</p><p>17,28</p><p>11,09</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Vyškov</p><p>Občanská demokr. strana a SNK</p><p>1,26663</p><p>6,16</p><p>13,55</p><p>7,39</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Litoměřice</p><p>Občanská demokratická strana</p><p>1,17409</p><p>5,64</p><p>27,34</p><p>21,70</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Klatovy</p><p>Nestraníci</p><p>1,08156</p><p>5,12</p><p>15,65</p><p>10,53</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>NE</p><p>Klatovy</p><p>Občanská demokratická strana</p><p>1,05843</p><p>4,99</p><p>31,27</p><p>26,28</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Klatovy</p><p>ANO 2011</p><p>1,02284</p><p>4,79</p><p>15,22</p><p>10,43</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Náchod</p><p>NK,PIR. A ZEL. Za mod. město</p><p>1,01039</p><p>4,72</p><p>11,04</p><p>6,32</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Žďár nad Sázavou</p><p>ANO 2011</p><p>0,98013</p><p>4,55</p><p>15,95</p><p>11,40</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Jindřichův Hradec</p><p>ANO 2011</p><p>0,93565</p><p>4,30</p><p>11,91</p><p>7,61</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Blansko</p><p>ANO 2011</p><p>0,89472</p><p>4,07</p><p>18,06</p><p>13,99</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Sokolov</p><p>ANO 2011</p><p>0,86803</p><p>3,92</p><p>23,90</p><p>19,98</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Havlíčkův Brod</p><p>Občanská demokratická strana</p><p>0,85913</p><p>3,87</p><p>17,34</p><p>13,47</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Litoměřice</p><p>Zelení a Piráti</p><p>0,84134</p><p>3,77</p><p>11,10</p><p>7,33</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Český Těšín</p><p>Česká pirátská strana</p><p>0,78795</p><p>3,47</p><p>7,59</p><p>4,12</p><p>NE</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Valašské Meziříčí</p><p>ODS a Svobodní</p><p>0,7755</p><p>3,40</p><p>11,07</p><p>7,67</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Blansko</p><p>VOLBA PR MĚSTO S PODPOROU STAN</p><p>0,77372</p><p>3,39</p><p>11,05</p><p>7,66</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>NE</p><p>Jindřichův Hradec</p><p>Česká pirátská strana</p><p>0,74525</p><p>3,23</p><p>6,79</p><p>3,56</p><p>NE</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Vyškov</p><p>ANO 2011</p><p>0,70788</p><p>3,02</p><p>15,36</p><p>12,34</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Blansko</p><p>Občanská demokratická strana</p><p>0,68831</p><p>2,91</p><p>19,60</p><p>16,69</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Kopřivnice</p><p>KDU-ČSL+TOP 09,STAN, Zelení</p><p>0,68297</p><p>2,88</p><p>13,98</p><p>11,10</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Litoměřice</p><p>Severočeši Litoměřice</p><p>0,67407</p><p>2,83</p><p>9,11</p><p>6,28</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>NE</p><p>Krnov</p><p>ANO 2011</p><p>0,67229</p><p>2,82</p><p>22,99</p><p>20,17</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Havlíčkův Brod</p><p>Společně pro Brod</p><p>0,67051</p><p>2,81</p><p>9,23</p><p>6,42</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>NE</p><p>Žďár nad Sázavou</p><p>Občanská demokratická strana</p><p>0,64382</p><p>2,66</p><p>12,42</p><p>9,76</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Sokolov</p><p>Radnice Středu</p><p>0,61713</p><p>2,51</p><p>12,36</p><p>9,85</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Chrudim</p><p>ANO 2011</p><p>0,58332</p><p>2,32</p><p>21,38</p><p>19,06</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Sokolov</p><p>Hnutí pro město Sokolov</p><p>0,56019</p><p>2,19</p><p>19,54</p><p>17,35</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>NE</p><p>Hodonín</p><p>Svobodní a Piráti</p><p>0,55663</p><p>2,17</p><p>8,88</p><p>6,71</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Havlíčkův Brod</p><p>Broďáci</p><p>0,49613</p><p>1,83</p><p>9,30</p><p>7,47</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>NE</p><p>Bohumín</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>0,47299</p><p>1,70</p><p>57,11</p><p>55,41</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Chrudim</p><p>Občanská demokratická strana</p><p>0,46943</p><p>1,68</p><p>11,90</p><p>10,22</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Nový Jičín</p><p>Zelení s TOP 09,SNK-ED a STAN</p><p>0,44986</p><p>1,57</p><p>18,15</p><p>16,58</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>NE</p><p>Nový Jičín</p><p>Občanská demokratická strana</p><p>0,4463</p><p>1,55</p><p>11,85</p><p>10,30</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Hodonín</p><p>Pozitivně pro Hodonín</p><p>0,43918</p><p>1,51</p><p>13,40</p><p>11,89</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>NE</p><p>Kopřivnice</p><p>Piráti pro Kopřivnici</p><p>0,40359</p><p>1,31</p><p>6,98</p><p>5,67</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Břeclav</p><p>ODS,TOP 09 a Sv. spol.pro Břeclav</p><p>0,36801</p><p>1,11</p><p>6,99</p><p>5,88</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Břeclav</p><p>Pro Region</p><p>0,35199</p><p>1,02</p><p>19,32</p><p>18,30</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>NE</p><p>Kopřivnice</p><p>Sdružení nezávislých Kopřivnic</p><p>0,34665</p><p>0,99</p><p>9,02</p><p>8,03</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>NE</p><p>Český Těšín</p><p>NEZÁVISLÍ</p><p>0,33776</p><p>0,94</p><p>6,90</p><p>5,96</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Kutná Hora</p><p>Alternativa pro Vás</p><p>0,33064</p><p>0,90</p><p>8,09</p><p>7,19</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Břeclav</p><p>ANO 2011</p><p>0,33064</p><p>0,90</p><p>14,45</p><p>13,55</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Bohumín</p><p>ANO 2011</p><p>0,32708</p><p>0,88</p><p>16,21</p><p>15,33</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Blansko</p><p>Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.</p><p>0,31996</p><p>0,84</p><p>13,44</p><p>12,60</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Náchod</p><p>Koalice ODS, STAN</p><p>0,29327</p><p>0,69</p><p>10,68</p><p>9,99</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Žďár nad Sázavou</p><p>Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.</p><p>0,28971</p><p>0,67</p><p>14,01</p><p>13,34</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Jindřichův Hradec</p><p>SNK ED a nezáv. kandidát STAN</p><p>0,24878</p><p>0,44</p><p>11,71</p><p>11,27</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>NE</p><p>Jindřichův Hradec</p><p>Lidovci a Zelení PRO J. Hradec</p><p>0,23633</p><p>0,37</p><p>4,58</p><p>4,21</p><p>NE</p><p>NE</p><p>NE</p><p>Nový Jičín</p><p>Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.</p><p>0,22921</p><p>0,33</p><p>9,95</p><p>9,62</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Litoměřice</p><p>ANO 2011</p><p>0,22387</p><p>0,30</p><p>22,19</p><p>21,89</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Litvínov</p><p>STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ</p><p>0,22031</p><p>0,28</p><p>13,93</p><p>13,65</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Strakonice</p><p>Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.</p><p>0,21319</p><p>0,24</p><p>4,53</p><p>4,29</p><p>NE</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Kutná Hora</p><p>ANO 2011</p><p>0,20786</p><p>0,21</p><p>14,91</p><p>14,70</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Chrudim</p><p>CHRUDIMÁCI</p><p>0,18472</p><p>0,08</p><p>13,67</p><p>13,59</p><p>NE</p><p>NE</p><p>NE</p><p>Bohumín</p><p>Občanská demokratická strana</p><p>0,15269</p><p>-0,10</p><p>5,12</p><p>5,22</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Kopřivnice</p><p>PRO Zdraví a Sport</p><p>0,15091</p><p>-0,11</p><p>6,28</p><p>6,39</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>NE</p><p>Strakonice</p><p>Změna pro Strakonice</p><p>0,12956</p><p>-0,23</p><p>4,23</p><p>4,46</p><p>NE</p><p>NE</p><p>NE</p><p>Kutná Hora</p><p>Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.</p><p>0,12956</p><p>-0,23</p><p>6,29</p><p>6,52</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Valašské Meziříčí</p><p>Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.</p><p>0,12422</p><p>-0,26</p><p>16,98</p><p>17,24</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Litoměřice</p><p>Sport a Zdraví Litoměřice</p><p>0,12422</p><p>-0,26</p><p>6,04</p><p>6,30</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>NE</p><p>Havlíčkův Brod</p><p>Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.</p><p>0,12244</p><p>-0,27</p><p>11,61</p><p>11,88</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Havlíčkův Brod</p><p>TOP 09</p><p>0,1171</p><p>-0,30</p><p>7,68</p><p>7,98</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Jindřichův Hradec</p><p>Občanská demokratická strana</p><p>0,05304</p><p>-0,66</p><p>8,13</p><p>8,79</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Valašské Meziříčí</p><p>PROVALMEZ</p><p>0,05304</p><p>-0,66</p><p>9,05</p><p>9,71</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Litoměřice</p><p>Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.</p><p>0,01923</p><p>-0,85</p><p>4,16</p><p>5,01</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Chrudim</p><p>SNK Evropští demokraté</p><p>-0,00924</p><p>-1,01</p><p>19,60</p><p>20,61</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>NE</p><p>Vyškov</p><p>VOLBA PRO MĚSTO S PODP. STAN</p><p>-0,03593</p><p>-1,16</p><p>11,40</p><p>12,56</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>NE</p><p>Kopřivnice</p><p>ANO 2011</p><p>-0,04483</p><p>-1,21</p><p>14,44</p><p>15,65</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Žďár nad Sázavou</p><p>Koalice KSČM a SPOZ</p><p>-0,04483</p><p>-1,21</p><p>8,36</p><p>9,57</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Náchod</p><p>VOLBA PRO NÁCHOD - NK s TOP 09</p><p>-0,0555</p><p>-1,27</p><p>4,91</p><p>6,18</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Náchod</p><p>Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.</p><p>-0,10177</p><p>-1,53</p><p>8,77</p><p>10,30</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Kopřivnice</p><p>Občanská demokratická strana</p><p>-0,10533</p><p>-1,55</p><p>14,13</p><p>15,68</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Litvínov</p><p>SNK Evropští demokraté</p><p>-0,10889</p><p>-1,57</p><p>7,42</p><p>8,99</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Chrudim</p><p>Koalice pro Chrudim</p><p>-0,12846</p><p>-1,68</p><p>7,35</p><p>9,03</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>NE</p><p>Strakonice</p><p>TOP 09 a nezávislí</p><p>-0,16227</p><p>-1,87</p><p>5,72</p><p>7,59</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Litoměřice</p><p>TOP 09 a nezávislí kandidáti</p><p>-0,16761</p><p>-1,90</p><p>3,33</p><p>5,23</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Kutná Hora</p><p>Komunistická str.Čech a Moravy</p><p>-0,1854</p><p>-2,00</p><p>5,97</p><p>7,97</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Chrudim</p><p>Komunistická str.Čech a Moravy</p><p>-0,1943</p><p>-2,05</p><p>7,06</p><p>9,11</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Litvínov</p><p>Sdružení LITVÍNOVÁCI</p><p>-0,21565</p><p>-2,17</p><p>5,86</p><p>8,03</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Krnov</p><p>ODS s podporou TOP 09</p><p>-0,21743</p><p>-2,18</p><p>7,65</p><p>9,83</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Krnov</p><p>S krnovskou KDU</p><p>-0,23345</p><p>-2,27</p><p>9,51</p><p>11,78</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>NE</p><p>Jindřichův Hradec</p><p>Komunistická str.Čech a Moravy</p><p>-0,23523</p><p>-2,28</p><p>7,76</p><p>10,04</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Valašské Meziříčí</p><p>TOP 09 a nezávislí kandidáti</p><p>-0,23878</p><p>-2,30</p><p>3,51</p><p>5,81</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Litvínov</p><p>Komunistická str.Čech a Moravy</p><p>-0,24412</p><p>-2,33</p><p>12,17</p><p>14,50</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Klatovy</p><p>Sdružení pro Klatovy</p><p>-0,24768</p><p>-2,35</p><p>11,03</p><p>13,38</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Hodonín</p><p>Změna</p><p>-0,26726</p><p>-2,46</p><p>8,95</p><p>11,41</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>NE</p><p>Strakonice</p><p>Občanská demokratická strana</p><p>-0,26903</p><p>-2,47</p><p>5,29</p><p>7,76</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Bohumín</p><p>BOHUMÍNSKÁ 4KOALICE</p><p>-0,27259</p><p>-2,49</p><p>4,78</p><p>7,27</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Valašské Meziříčí</p><p>Komunistická str.Čech a Moravy</p><p>-0,28149</p><p>-2,54</p><p>4,89</p><p>7,43</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Náchod</p><p>Komunistická str.Čech a Moravy</p><p>-0,28327</p><p>-2,55</p><p>4,28</p><p>6,83</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Nový Jičín</p><p>Komunistická str.Čech a Moravy</p><p>-0,30818</p><p>-2,69</p><p>6,33</p><p>9,02</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Náchod</p><p>Patrioti města Náchoda</p><p>-0,34733</p><p>-2,91</p><p>8,56</p><p>11,47</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>NE</p><p>Kopřivnice</p><p>Komunistická str.Čech a Moravy</p><p>-0,3669</p><p>-3,02</p><p>7,95</p><p>10,97</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Vyškov</p><p>Komunistická str.Čech a Moravy</p><p>-0,40071</p><p>-3,21</p><p>10,06</p><p>13,27</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Strakonice</p><p>Volba pro město</p><p>-0,43274</p><p>-3,39</p><p>2,14</p><p>5,53</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>NE</p><p>Litoměřice</p><p>Komunistická str.Čech a Moravy</p><p>-0,4541</p><p>-3,51</p><p>8,02</p><p>11,53</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Vyškov</p><p>Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.</p><p>-0,4541</p><p>-3,51</p><p>11,45</p><p>14,96</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Havlíčkův Brod</p><p>Komunistická str.Čech a Moravy</p><p>-0,46477</p><p>-3,57</p><p>10,60</p><p>14,17</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Sokolov</p><p>Komunistická str.Čech a Moravy</p><p>-0,46655</p><p>-3,58</p><p>8,95</p><p>12,53</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Bohumín</p><p>Komunistická str.Čech a Moravy</p><p>-0,47723</p><p>-3,64</p><p>6,78</p><p>10,42</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Žďár nad Sázavou</p><p>ŽĎÁR - ŽIVÉ MĚSTO</p><p>-0,49147</p><p>-3,72</p><p>18,32</p><p>22,04</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>NE</p><p>Strakonice</p><p>JIHOČEŠI 2012</p><p>-0,5057</p><p>-3,80</p><p>9,62</p><p>13,42</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Klatovy</p><p>Komunistická str.Čech a Moravy</p><p>-0,50748</p><p>-3,81</p><p>8,49</p><p>12,30</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Český Těšín</p><p>Komunistická str.Čech a Moravy</p><p>-0,50926</p><p>-3,82</p><p>6,02</p><p>9,84</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Blansko</p><p>Komunistická str.Čech a Moravy</p><p>-0,51282</p><p>-3,84</p><p>10,75</p><p>14,59</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Litoměřice</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-0,54307</p><p>-4,01</p><p>3,81</p><p>7,82</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Český Těšín</p><p>Občanská demokratická strana</p><p>-0,57154</p><p>-4,17</p><p>8,41</p><p>12,58</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Strakonice</p><p>Komunistická str.Čech a Moravy</p><p>-0,59111</p><p>-4,28</p><p>3,64</p><p>7,92</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Strakonice</p><p>ANO 2011</p><p>-0,61247</p><p>-4,40</p><p>4,90</p><p>9,30</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Břeclav</p><p>Komunistická str.Čech a Moravy</p><p>-0,66229</p><p>-4,68</p><p>7,51</p><p>12,19</p><p>NE</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Hodonín</p><p>Komunistická str.Čech a Moravy</p><p>-0,66941</p><p>-4,72</p><p>10,26</p><p>14,98</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Břeclav</p><p>Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.</p><p>-0,7139</p><p>-4,97</p><p>7,71</p><p>12,68</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Hodonín</p><p>Sdružení nestr. pro Hodonín</p><p>-0,79931</p><p>-5,45</p><p>5,13</p><p>10,58</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>Krnov</p><p>Komunistická str.Čech a Moravy</p><p>-0,82778</p><p>-5,61</p><p>13,22</p><p>18,83</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Klatovy</p><p>TOP09 / Společně pro Klatovy</p><p>-0,90252</p><p>-6,03</p><p>4,04</p><p>10,07</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Břeclav</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-0,93277</p><p>-6,20</p><p>10,49</p><p>16,69</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Strakonice</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-1,1374</p><p>-7,35</p><p>2,22</p><p>9,57</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Litvínov</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-1,1641</p><p>-7,50</p><p>6,15</p><p>13,65</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Valašské Meziříčí</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-1,18901</p><p>-7,64</p><p>4,06</p><p>11,70</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Havlíčkův Brod</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-1,22638</p><p>-7,85</p><p>5,77</p><p>13,62</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Kutná Hora</p><p>STAN A ŠANCE KH</p><p>-1,2762</p><p>-8,13</p><p>11,10</p><p>19,23</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Žďár nad Sázavou</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-1,29933</p><p>-8,26</p><p>12,94</p><p>21,20</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Chrudim</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-1,31179</p><p>-8,33</p><p>5,99</p><p>14,32</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Sokolov</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-1,38653</p><p>-8,75</p><p>14,92</p><p>23,67</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Hodonín</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-1,44347</p><p>-9,07</p><p>3,86</p><p>12,93</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Vyškov</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-1,46482</p><p>-9,19</p><p>21,59</p><p>30,78</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Klatovy</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-1,53956</p><p>-9,61</p><p>5,67</p><p>15,28</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Kopřivnice</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-1,63387</p><p>-10,14</p><p>5,30</p><p>15,44</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Hodonín</p><p>ANO 2011</p><p>-1,66056</p><p>-10,29</p><p>12,12</p><p>22,41</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Náchod</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-1,70683</p><p>-10,55</p><p>32,43</p><p>42,98</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Nový Jičín</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-1,74419</p><p>-10,76</p><p>20,10</p><p>30,86</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Kutná Hora</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-1,79224</p><p>-11,03</p><p>3,61</p><p>14,64</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Český Těšín</p><p>Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.</p><p>-1,86342</p><p>-11,43</p><p>18,16</p><p>29,59</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Krnov</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-1,87587</p><p>-11,50</p><p>5,64</p><p>17,14</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Kutná Hora</p><p>Kutnohorská změna</p><p>-1,95773</p><p>-11,96</p><p>6,02</p><p>17,98</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>NE</p><p>Blansko</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-1,9684</p><p>-12,02</p><p>12,79</p><p>24,81</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>Český Těšín</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-2,27091</p><p>-13,72</p><p>6,49</p><p>20,21</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>ANO</p><p>Jindřichův Hradec</p><p>Česká str.sociálně demokrat.</p><p>-2,57875</p><p>-15,45</p><p>24,63</p><p>40,08</p><p>ANO</p><p>NE</p><p>ANO</p><p>198. Tabulka 6 pak souhrnně zobrazuje průměrné ztráty či zisky hlasů (v %) vládnoucích a opozičních stran. Aby byla zajištěna porovnatelnost, jsou strany tříděny dle toho, jestli jsou parlamentní či neparlamentní subjekty. Průměrné navýšení hlasů (celkový průměrný inkumbenční efekt) je u nevládnoucích subjektů o 0,97 % hlasů. Naopak pokud se jednalo o vládnoucí strany, které mají zastoupení v parlamentu, efekt se neprokázal, protože tyto vládnoucí strany ztratily v průměru 1,52 % hlasů. Celkem si v průměru vládnoucí strany nezávisle na tom, o jaký typ subjektu se jednalo, pohoršily o 0,87 % hlasů. V případě opozičních stran je trend podobný jako u stran vládních, kdy pozorujeme rozdíl mezi neparlamentními stranami a lokálními subjekty. Celkově pak tabulka ukazuje, že inkumbenční efekt na úrovni stran je ve srovnatelných městech slabý, a to pouze u lokálních neparlamentních politických subjektů. V tomto kontextu volebních výsledků srovnatelných měst je výsledek Strakonické Veřejnosti opět zcela ojedinělý.</p><p>Tabulka 6 - Průměrná změna v podílu hlasů %</p><p>Pozice</p><p>Typ kandidujícího subjektu</p><p>Průměrná ztráta/zisk hlasů v %</p><p>Počet případů</p><p>Vláda</p><p>Neparlamentní subjekt</p><p>0,97</p><p>19</p><p>Parlamentní subjekt</p><p>-1,52</p><p>54</p><p>Celkem</p><p>-0,87</p><p>73</p><p>Opozice</p><p>Neparlamentní subjekt</p><p>0,92</p><p>24</p><p>Parlamentní subjekt</p><p>-1,98</p><p>50</p><p>Celkem</p><p>-1,04</p><p>74</p><p>Dohromady</p><p>Neparlamentní subjekt</p><p>0,94</p><p>43</p><p>Parlamentní subjekt</p><p>-1,74</p><p>104</p><p>Celkem</p><p>-0,96</p><p>147</p><p>199. Z výše prezentovaných výsledků lze dovozovat, že ve Strakonicích prokázané (a Ústavním soudem ČR potvrzené) omezení volební kampaně Strakonickou Veřejností (volební vady) mělo zásadní vliv na volební výsledek. Jejich absence (tedy férová a svobodná volební kampaň) by zcela jistě vedla dle zkušeností běžného života (rozsáhlý vzorek 73 srovnatelných vládnoucích stran, celkem pak vzorek 147 stran a hnutí) k jinému rozdělení mandátů. Volební zisk Strakonické Veřejnosti se totiž statisticky významně liší (p</p></div>", "next": 0}