[37] Srov. např. rozsudky NSS ze dne 29. 7. 2010, č. j. 2 As 83/2009 – 239, ze dne 19. 11. 2009, č. j. 1 Afs 88/2009-48 nebo ze dne 15. 2. 2017, č. j. 6 As 214/2016-33.
[38] Srov. např. rozsudky NSS ze dne 29. 10. 2020, č. j. 1 Afs 68/2020-31 nebo ze dne 10. 12. 2020, č. j. 7 As 182/2020-45.
[39] Ač toto pojetí před relevantní judikaturou Úřad chápal jinak.
[40] Tato změna lze nejlépe ilustrovat na změně znění ustanovení § 3 ZVTS.
[41] Srov. rozhodnutí Úřadu ze dne 24. 4. 2013, č. j. ÚOHS-S160/2010-7578/2013/460/APo a rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 21. 10. 2013, č. j. ÚOHS-R146/2013/TS-20430/320/RJa. K dnešnímu dni nebyl soudní přezkum v případu Kaufland ukončen a věc se momentálně opět nachází u NSS.
[42] Ačkoliv byl tento rozsudek Nejvyšším správním soudem zrušen, závěry týkající se konceptu významné tržní síly jsou relevantní a NSS je dále rozpracoval.
[43] Viz zejména body 137 – 151 rozhodnutí předsedy ve věci Globus.
[44] Viz Kindl, J., Koudelka, M. Zákon o významné tržní síle. Op. citace, s. 27.
[45] Což prakticky znamená výklad v tom smyslu, že významná tržní síla sice představuje objektivní charakteristiku příslušného odběratele potravin, avšak odběratel jí nedisponuje, resp. ji z podstaty věci nemůže zneužít ve vztahu k dodavatelům, u nichž se prokáže, že mají silnější či přinejmenším srovnatelné postavení jako on. To přitom může vyplývat například z jejich dominantního postavení na příslušném relevantním trhu.
[46] Viz bod 111 nálezu ÚS.
[47] Srov. bod 64 napadeného rozhodnutí.
[48] Viz rozsudek KS v Brně ze dne 26. 1. 2021, č. j. 29 Af 64/2017-116.
[49] Viz tamtéž.
[50] V bodě 39 je mimo jiné uvedeno: „Členským státům by nemělo být bráněno v tom, aby na svém území ponechaly v platnosti nebo zavedly přísnější vnitrostátní pravidla zajišťující vyšší úroveň ochrany proti nekalým obchodním praktikám ve vztazích mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci, v mezích práva Unie použitelného v oblasti fungování vnitřního trhu a za podmínky, že jsou tato pravidla přiměřená.“
[51] Srov. body 51 – 74 nálezu ÚS.
[52] Srov. bod 34 napadeného rozhodnutí.
[53] Považoval to za nadbytečné, jak uvádí v bodě 50 napadeného rozhodnutí.
[54] V bodě 40 a 189 napadeného rozhodnutí Úřad popisuje finanční sílu odběratele. Struktura trhu je popsána např. v bodech 34 – 36 napadeného rozhodnutí.
[55] Viz Lavický, Petr. Fikce procesních úkonů účastníků v civilním řízení soudním. Brno, 2009. Rigorózní práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta.
[56] Viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2004, sp. zn. 32 Odo 1160/2003.
[57] Viz rozsudek NSS ze dne 13. 9. 2017, č. j. 9 As 10/2017-40.
[58] Viz Capobianco. A.: Safe Harbours and Legal Presumptions in Competition Law, s. 12.
[59] Viz Bailey. D.: Presumptions in EU Competition Law, s. 25.
[60] Tržní podíl odběratele a dodavatele byl přímo uvedený ve výčtu kritérií pro posouzení významné tržní síly obsažených v ustanovení § 3 odst. 2 ZVTS, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 50/2016 Sb. Nyní lze tržní podíl odběratele považovat za součást struktury trhy.
[61] Srov. https://www.uohs.cz/cs/vyznamna-trzni-sila/vykladova-stanoviska-a-doporuceni/souhrn-vykladovych-stanovisek.html.
[62] Srov. blíže Kindl, J., Koudelka, M. Zákon o významné tržní síle. Op. citace, s. 19-45.
[63] Srov. např. č. l. 355-356 nebo 165 – 167 správního spisu.
[64] V letech 2016-2018 se dle zjištění Úřadu jednalo u 18 dodavatelů účastníka řízení o celkové přecenění ve výši […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] Kč. Srov. tabulku na č. l. 2049 – 2051 správního spisu.
[65] Např. se jedná o situace, kdy sám dodavatel upozorní účastníka řízení na závadnost dodávky a tento dodavatel požádá účastníka řízení o další neprodávání zboží, jeho stažení z prodeje a jeho vrácení zpět dodavateli nebo jestliže některý z dozorových orgánů shledá výrobek jako závadný či nevhodný k prodeji.
[66] Srov. Protokoly z místního šetření založené na č. l. 1914-1932 a 1966-2014.
[67] Dodavatel […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] přitom k uvedenému konkrétně uvedl: „Je nám zasílán seznam s uplatňováním slev z každé prodejny Hruška, kde jsou vypsány nároky jednotlivých prodejen. Hruška uvedla, že se jedná o standardní proces a pokud dodavatel na tyto podmínky nepřistoupí, Hruška vypoví obchodní spolupráci. Dopředu nikdy nevíme, zda se jedná o pravdivou skutečnost, zda uplatněné nároky za prošlé zboží jsou odůvodněné, neexistuje zde možnost kontroly z naší strany…Hruška nám kontinuálně uvádí, že pouze my v dané praktice spatřujeme problém, že ostatní dodavatelé s tímto postupem souhlasí.“ Viz Protokol z místního šetření, č. l. 1914-1931.
[68] Dodavatel […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] tak v této souvislosti uvedl: „Neznáme důvod, proč zboží expirovalo. Hrušku jsme žádali o bližší informace, ale bylo nám sděleno, že požadované informace Hruška nemá, příp. nemá je v požadovaném formátu.“ Viz Protokol z místního šetření, č. l. 1966-1974.
[69] Sdělení výhrad je upraveno na několika místech ZVTS, které je třeba chápat ve vzájemné souvislosti. Zejména se jedná o ustanovení § 9 odst. 6 a § 6 odst. 3 ZVTS. Subsidiárně se aplikuje též § 21b ve spojení s § 7 odst. 1 ZOHS.
[70] Srov. též Raus, D., Oršulová, A. Zákon o ochraně hospodářské soutěže. Komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 453.
[71] Viz č. l. 1113 – 1115 správního spisu.
[72] Samotné věcné vypořádání je přitom obsaženo v bodě 77 napadeného rozhodnutí.
[73] Viz zejm. § 2 – 8 správního řádu.
[74] A nepřistoupil tak např. k právní kvalifikaci na základě obecné skutkové podstaty vymezené v § 4 odst. 2 písm. a) ZVTS, podle které je zneužitím významné tržní síly „sjednávání nebo uplatňování smluvních podmínek, které vytvářejí výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran.“
[75] Viz Kindl, J., Koudelka, M. Zákon o významné tržní síle. Op. citace, s. 81-110.
[76] Srov. blíže body 94 – 98 napadeného rozhodnutí.