{"html": "

v návaznosti na jeho dosavadní zkušenosti důvodně nepředpokládá.

(...) K tomuto účastník opětovně dodává, že výjimečný servisní zásah v místě plnění (účastník

však důvodně žádný nepředpokládá) by byl případně realizován pracovníky účastníka

pracujících v sídle účastníka (viz zdůvodnění nabídkové ceny ze dne 3.7.2023) a hrazen

z nepřímých nákladů uvažovaných v kalkulaci. Následně je možné se souhlasem zadavatele

využít společnost M-line software s.r.o., která se nachází ve stejném regionu jako zadavatel, tj.

České Budějovice a dojezdová vzdálenost je tak v řádu jednotek kilometrů.

(...) Účastník tedy opětovně shrnuje, že z výše uvedených důvodů nepovažuje jeho nabídkovou

cenu za mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve smyslu ustanovení § 28 psím. o) ZZVZ, resp. ani

komisí vymezenou položkovou cenu „Cena za 1 měsíc poskytování servisních služeb v kategorii

řešení incidentů včetně servisní pohotovosti v Kč bez DPH“ za mimořádně nízkou.«.

163. Z dokumentu označeného „PROTOKOL O JEDNÁNÍ KOMISE Č. 4“, ve kterém je zaznamenán

průběh jednání komise ze dne 13. 10. 2023, plyne, že zadavatel odůvodnění MNNC vybraného

dodavatele ze dne 3. 7. 2023 a jeho doplnění ze dne 3. 10. 2023 v souhrnu plně akceptuje jako

relevantní odůvodnění MNNC obsažené v nabídce vybraného dodavatele, když v předmětném

protokolu uvedl: „Komise na základě účastníkem předloženého zdůvodnění mimořádně nízké

nabídkové ceny konstatovala, že účastník zdůvodnil mimořádně nízkou nabídkovou cenu.

Komise má na základě účastníkem předloženého zdůvodnění za to, že účastník kalkuluje

ve všemi činnostmi, které má v průběhu plnění veřejné zakázky realizovat, přičemž počet

servisních zásahů a způsob jejich řešení je zejména odpovědností účastníka. Komise tedy

považuje zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny účastníka za natolik dostatečné, aby

zadavateli mohla doporučit nabídku účastníka k výběru. (...) závěr komise k nabídkové ceně

účastníka je, že nabídková cena účastníka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu,

která byla účastníkem zdůvodněna. Komise neshledala důvody pro to, aby zadavateli

na základě závěru, že nabídka účastníka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu,

doporučila účastníka ze zadávacího řízení vyloučit, neboť dle komise je institut mimořádně

nízké nabídkové ceny institutem ochrany zadavatele, ale nemá a priori vést k tomu, aby byl

vylučován účastník, který se umístil jako první v pořadí.“.

Právní posouzení

164. Navrhovatel v návrhu brojí proti nesprávnému postupu zadavatele při posuzování MNNC

v nabídce vybraného dodavatele, zejména však proti tomu, že zadavatel sice formálně

vybraného dodavatele ke zdůvodnění MNNC vyzval, avšak následně zdůvodnění MNNC

vybraným dodavatelem akceptoval, aniž by tento podle navrhovatele existenci MNNC ve své

nabídce relevantním způsobem odůvodnil. Zejména pak navrhovatel konstatuje, že nabídková

cena vybraného dodavatele nepočítá s poskytováním servisních služeb v místě plnění, a tudíž

neobsahuje všechny zadavatelem požadované náklady. Navrhovatel trvá na tom, že vybraný

dodavatel měl být z účasti v zadávacím řízení vyloučen z důvodu, že MNNC obsaženou ve své

nabídce neodůvodnil a zadavateli tak hrozí, že od vybraného dodavatele neobdrží plnění

v požadovaném rozsahu a kvalitě.

165. Úřad k problematice MNNC předně uvádí následující. Zákon v ustanovení § 28 odst. 1 písm. o)

definuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu jako nabídkovou cenu nebo náklady uvedené

účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu

37

Č.j.: ÚOHS-08908/2024/500

veřejné zakázky. Úřad v obecné rovině k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny uvádí,

že jeho smyslem je rozpoznat nabídky, které evokují na straně zadavatele oprávněné

pochybnosti o tom, zda daný účastník zadávacího řízení bude schopen za takovou nabídkovou

cenu předmět veřejné zakázky řádně plnit. Otázkou účelu institutu mimořádné nízké

nabídkové ceny se zabýval Nejvyšší správní soud např. ve svém rozsudku sp. zn. 5 As 180/2016

ze dne 14. 9. 2017, v němž konstatoval, že »[s]myslem institutu mimořádně nízké nabídkové

ceny je chránit zadavatele před situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede nereálnou cenu,

za níž není možné z objektivních důvodů realizovat plnění veřejné zakázky, která by vedla

například k nedokončení, nekvalitnímu splnění, případně nekontrolovatelnému navyšování

původní nabídkové ceny. Citované ustanovení má také bránit uchazečům v nabízení objektivně

nereálné nabídkové ceny s cílem získat „konkurenční výhodu“ oproti ostatním uchazečům

a zvítězit tak v zadávacím řízení.«.

166. Zákon ukládá povinnost zadavateli vyžádat si objasnění MNNC od dodavatelů v okamžiku, kdy

přítomnost MNNC v nabídce konkrétního dodavatele zjistí. Tento institut má chránit

především samotné zadavatele před tím, aby nebyli nuceni uzavřít smlouvu na předmět plnění

veřejné zakázky s dodavatelem, u něhož má zadavatel důvodné pochybnosti o tom, zda bude

schopen danou veřejnou zakázku v plném rozsahu řádně realizovat podle požadavků

uvedených v zadávací dokumentaci. V tomto případě je kladen důraz na dodržení zásady

transparentnosti, a to zejména při formulaci a následném postupu v souvislosti s žádostí

zadavatele o objasnění MNNC ze strany dodavatele, neboť ten může ve svém důsledku vést

až k vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení. Zadavatel musí účastníka zadávacího řízení

vyloučit pouze v případě, kdy z objasnění MNNC vyplývá, že nabídková cena je mimořádně

nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona, tj. povinností

vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovně

právních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet

na plnění veřejné zakázky; dále, když je nabídková cena mimořádně nízká z důvodu veřejné

podpory a účastník není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla

poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; a rovněž, pokud účastník nepotvrdí

skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona. Jak tedy dovodila i judikatura správních soudů (k tomu

srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 78/2016-383 ze dne 4. 11. 2016) »zákon

č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, obsahuje v § 48 odst. 4 konstrukci, podle níž

v případě nezdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel účastníka zadávacího

řízení může vyloučit (tedy nemusí) – tuto povinnost má pouze ve výjimečných případech, jak na

ně pamatuje § 113 odst. 6 tohoto zákona. I z toho zdejší soud nutně dovozuje posun ve vnímání

institutu mimořádně nízké nabídkové ceny v tom směru, že nově je upřednostňována

odpovědnost samotného zadavatele za uzavření smlouvy za podmínek pro něj „podezřele

výhodných“ před nezměnitelným následkem spočívajícím v nemožnosti takovou smlouvu

uzavřít; to ve výsledku také může směřovat k výkladu, podle něhož institut mimořádně nízké

nabídkové ceny tu přestává být institutem chránícím rovným dílem zadavatele i ostatní

dodavatele (resp. zajištění korektní soutěže mezi dodavateli), nýbrž spíše zadavatele, na něhož

se pak zároveň klade vyšší odpovědnost při rozhodování o tom, zda se o mimořádně nízkou

nabídkovou cenu jedná a jak při zjištění (nezdůvodněné) mimořádně nízké ceny postupovat.«.

167. Na základě výše uvedeného Úřad uvádí, že v ostatních případech (tj. vyjma § 113 odst. 6

zákona) je podle § 48 odst. 4 zákona zcela na uvážení zadavatele, zda účastníka zadávacího

řízení, jehož nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky posoudil jako MNNC,

38

Č.j.: ÚOHS-08908/2024/500

v zadávacím řízení ponechá či nikoliv. V této souvislosti je však třeba zmínit, že s tímto

oprávněním zadavatele je bezprostředně spjato riziko, že za určitých okolností může být např.

ohroženo řádné plnění veřejné zakázky. Nicméně vyhodnocení míry tohoto rizika náleží

zadavateli.

168. Úřad dále zdůrazňuje, že zadavatel je povinen v průběhu celého zadávacího řízení, tedy

při všech činnostech souvisejících se zadáváním veřejné zakázky, dodržovat základní zásady

zadávacího řízení uvedené v § 6 zákona, a to mimo jiné zásadu transparentnosti. Otázkou

výkladu zásady transparentnosti se ve své judikaturní činnosti již opakovaně zabývaly soudy

a taktéž Úřad ve své rozhodovací praxi.

169. Úřad v této souvislosti shrnuje, že pro dodržení zásady transparentnosti je nezbytné, aby

zadavatel výsledek svého posouzení objasnění MNNC, na základě kterého uznal či neuznal

objasnění příslušného účastníka zadávacího řízení, řádně zachytil v dokumentaci o zadávacím

řízení. Závěry tohoto posouzení se pak musí v případě postupu dle § 48 odst. 4 zákona objevit

zejména v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení daného účastníka ze zadávacího řízení,

ze kterého by měly být patrné konkrétní skutečnosti či okolnosti, které zadavatele k vyloučení

účastníka vedly. Postup zadavatele při posuzování otázky, zda určitá nabídková cena je MNNC,

tedy musí být zaznamenán takovým způsobem, aby byl umožněn i jeho přezkum ze strany

Úřadu.

170. Přezkumná činnost Úřadu však spočívá v tomto ohledu pouze v kontrole, zda byly řádně

dodrženy předepsané postupy a úkony zajišťující rámec pro vlastní posouzení a hodnocení

nabídek. K tomuto se Úřad odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne

6. 11. 2009, č. j. 5 Afs 75/2009–100, kde je shledáno mj. následující: „Z judikatury správních

soudů tedy vyplývá, že úkolem Úřadu je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv

samotné kvality výběru. Jeho pravomoci končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která

nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Úřad však dbá na to, aby byla splněna

jedna ze základních zásad zadávání veřejných zakázek, a to zásada transparentnosti celého

procesu zadávání veřejných zakázek (…) Úřad není oprávněn při své přezkumné činnosti

vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise,

a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit či dokonce nahrazovat vlastním

správním uvážením, neboť zákon konstruuje hodnotící komisi jako kolegium odborně

způsobilých osob, kterým jedině je zákonem svěřena pravomoc posoudit veškeré odborné

otázky, související s procesem hodnocení nabídek.“ (ačkoliv je citovaný rozsudek vydán

v poměrech zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve

vztahu k členům hodnoticí komise při hodnocení nabídek, lze tyto úvahy analogicky uplatnit

i v nyní posuzované věci). Úřad tak má být pouze garantem rámce, v němž se výběr provádí,

nikoli samotné kvality výběru. Je to tedy pouze zadavatel, který má sám zvážit všechna rizika

spojená s nabídnutou MNNC.2

171. Úloha zadavatele ve vztahu k MNNC tedy spočívá jak v její identifikaci, tedy rozpoznání

nabídek, které evokují na straně zadavatele oprávněné pochybnosti o tom, zda daný účastník

zadávacího řízení bude schopen za takovou nabídkovou cenu předmět veřejné zakázky řádně

2

k tomu viz např. rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0235/2019/VZ, č. j. ÚOHS-07760/2020/321/HBa ze dne

9. 3. 2020, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0370/2019/VZ-34233/2019/512/ŠMr ze dne

11. 12. 2019

39

Č.j.: ÚOHS-08908/2024/500

splnit, tak v následném posuzování. Úřad tedy zkoumal, zda zadavatel ve věci posouzení

MNNC v nabídce vybraného dodavatele postupoval podle zákona.

172. V šetřeném případě z dokumentu „PROTOKOL O JEDNÁNÍ KOMISE Č. 1“ vyplývá, že hodnotící

komise v nabídce vybraného dodavatele zjistila přítomnost MNNC a zadavatel nedatovaným

přípisem vybraného dodavatele vyzval k objasnění MNNC (viz bod 159159. odůvodnění tohoto

rozhodnutí). Zadavatel vedle žádosti o výslovné potvrzení, že vybraný dodavatel

a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů

vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních

smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu

ve smyslu § 113 odst. 4 zákona, vybraného dodavatele vyzval k objasnění MNNC, kde

vybraného dodavatele mj. výslovně vyzval v případě položky za dodání a implementaci EOC

k rozpadu nákladů v členění na přímé náklady, nepřímé náklady a zisk ve vztahu k jednotlivým

částem díla. Obdobně zadavatel vybraného dodavatele vyzval k rozpadu nákladů

pro jednotlivé části i v případě položky týkající se zajištění servisní pohotovosti. V opakované

výzvě ke zdůvodnění MNNC pak zadavatel v případě položky týkající se zajištění servisní

pohotovosti vybraného dodavatele vyzývá ke zdůvodnění, zda vybraný dodavatel v rámci

předmětné položky kalkuloval se všemi náklady, zejména pak se servisem v místě poskytování

služby.

173. Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel vyjma ověření splnění zákonných podmínek podle

§ 134 odst. 4 zákona kladl důraz na rozpad cen u dvou zásadních položek, které zadavatel

považoval za „potenciálně“ podhodnocené, a to i ve vztahu k dílčím cenám nabízeným

vybraným dodavatelem. Z obsahu výzvy ke zdůvodnění MNNC, opakované výzvy

ke zdůvodnění MNNC, tak i z obou odpovědí vybraného dodavatele na tyto výzvy je nade vši

pochybnost zřejmé, že objasňování MNNC v šetřeném případě probíhalo zcela jednoznačně

nikoli formálně, ale v duchu zjištění konkrétní nákladovosti u každé dílčí části u obou

z posuzovaných položek, a tedy zjistit skutečný objektivní stav a nákladovost vybraného

dodavatele, a tedy i reálnou možnost vybraného dodavatele za nabídnutou cenu předmět

plnění veřejné zakázky v požadovaném rozsahu a kvalitě poskytnout. V žádném případě tak

nelze konstatovat, že by zadavatel, respektive vybraný dodavatel ke zdůvodnění MNNC

přistoupili jako k formálnímu úkonu, respektive, že by objasňování MNNC probíhalo

na základě neověřitelných obecných proklamací či argumentů.

174. O skutečnosti, že zadavatel v šetřeném případě měl skutečný zájem na zjištění skutkového

stavu nepochybně svědčí i ta skutečnost, že ačkoliv na základě první výzvy obdržel

od vybraného dodavatele konkrétní informace, zadavatel se z důvodu, že v odůvodnění MNNC

postrádal další konkrétní informace týkající se nákladovosti položky na zajištění servisní

pohotovosti, vybraného dodavatele opakovaně vyzval ke zdůvodnění MNNC ohledně této

položky. Z obsahu „PROTOKOLU O JEDNÁNÍ KOMISE Č. 4“ plyne, že poslední pochybnosti

zadavatele byly odstraněny poté, co se seznámil s opakovaným zdůvodněním MNNC ze dne

3. 10. 2023.

175. Jak k problematice žádosti o písemné zdůvodnění MNNC dle § 113 odst. 4 zákona mj. uvádí

i komentářová literatura (Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kol. Zákon

40

Č.j.: ÚOHS-08908/2024/500

o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 855):

„S ohledem na dodržení zásad zadávání veřejných zakázek, zejména zásadu transparentnosti,

je nutné, aby žádost zadavatele byla dostatečně určitá. Z této žádosti zadavatele tedy musí být

zřejmé, jaké konkrétní skutečnosti, údaje a informace v nabídce účastníka vedly zadavatele

k závěru, že nabídková cena tohoto účastníka je mimořádně nízká, případně jaké konkrétní

části nabídkové ceny vykazují znaky mimořádně nízké nabídkové ceny a z jakých důvodů (např.

ÚOHS S324/2011, ÚOHS S383/2012). Zadavatel může požadovat také zdůvodnění jednotlivých

(jen) některých částí nabídkové ceny, jeví-li se jako podstatné pro celkovou výši nabídkové ceny

(ÚOHS S053/2008).

Zadavatel může v žádosti dle komentovaného odstavce 4 požadovat konkrétní informace či

doklady týkající se způsobu stanovení nabídkové ceny (výpočtový vzorec konkrétní části

nabídkové ceny, vyplnění tabulky s podrobnějším rozpadem nabídkové ceny, vstup jednotlivých

nákladů a vstupů na straně účastníka do nabídkové ceny apod.). Pokud takový požadavek

zadavatel nestanoví výslovně, nemůže zdůvodnění účastníka řízení hodnotit jako nedostatečné

z důvodu, že uvedení takových konkrétních informací chybí (ÚOHS S104/2009). Způsob

zdůvodnění nabídkové ceny je totiž jinak zcela na účastníkovi řízení.“.

176. Z výše uvedeného tak plyne, že pokud žádost zadavatele o objasnění MNNC je dostatečně

zřejmá, srozumitelná a konkrétní, není důvod k tomu, aby zadavatel neobdržel tomu

odpovídající odůvodnění MNNC, tak aby zadavatel měl jím požadované informace pro učinění

rozhodnutí, zda důvody pro existenci MNNC v nabídce konkrétního dodavatele jsou

objektivním způsobem vysvětlitelné, a tudíž mají oporu v reálném plnění veřejné zakázky, či

nikoliv. Nepochybně tato informace je podstatná pro zadavatele v tom ohledu, zda případné

„riziko“ v souvislosti s uzavřením smlouvy s dodavatelem, jehož nabídka obsahuje MNNC,

podstoupí.

177. Úřad je přesvědčen, že v šetřeném případě zadavatel při posuzování MNNC postupoval

v plném souladu s tím, co stanoví zákon, neboť v šetřeném případě (a to dokonce opakovaně)

vybraného dodavatele vyzval ke zdůvodnění MNNC, ve kterém výslovně uvedl konkrétní části

u konkrétních cenových položek, kdy vybraný dodavatel na tyto výzvy v plném rozsahu

věcným způsobem reflektoval a podle závěrů zadavatele rozptýlil všechny jeho pochybnosti

stran nereálnosti jeho nabídkové ceny. Úřad rovněž neshledal, že by zadavatel svůj postup

řádně a v souladu se zákonem nezdokumentoval, respektive, že by v uvedeném ohledu

zadavatel porušil zásadu transparentnosti, jak se snaží argumentovat navrhovatel. Velice

podrobný postup zdůvodňování MNNC je zachycen v protokolech o jednání komise a údaje

nezbytné stran posouzení MNNC vybraného dodavatele jsou zaneseny i v odůvodnění

rozhodnutí o výběru dodavatele. V protokolech o jednání komise je totiž uveden obsah výzev

ke zdůvodnění MNNC, obsah obou odůvodnění MNNC a úvahy zadavatele stran jednotlivých

argumentů uváděných vybraným dodavatelem při obhajobě „reálnosti“ jím nabízené

nabídkové ceny. V rozhodnutí o výběru pak zadavatel popisuje obligatorní potvrzení podmínek

dle § 113 odst. 4 zákona, odůvodnění MNNC v položce nákladů týkající se dodávky

a implementace EOC, u kterého vynechává konkrétní výše nákladových položek, a následně

velmi podrobně popisuje odůvodnění MNNC u položky týkající servisní pohotovosti, kde

shrnuje všechny podstatné argumenty vybraného dodavatele obsažené v dodatečném

odůvodnění MNNC i postoj zadavatele v této otázce. Účastníci řízení tak měli k dispozici

41

Č.j.: ÚOHS-08908/2024/500

veškeré podstatné informace týkající se postupu zadavatele při posuzování MNNC obsažené

v nabídce vybraného dodavatele.

178. Pokud navrhovatel ve svém návrhu konstatuje, že zadavatel v případě zjištění MNNC v nabídce

některého z dodavatelů musí relevantně posoudit zdůvodnění MNNC ve vztahu k předmětu

veřejné zakázky a následně posoudit, zda je ochoten na rizika MNNC s tím spojená, pak

z předložené dokumentace plyne, že navrhovatelem doporučený postup je právě ten, který

zadavatel v šetřeném případě v plném rozsahu aplikoval, tj. posoudil věcnou argumentaci

v odůvodnění a opakovaném odůvodnění MNNC ve vztahu k reálnosti ceny ve vztahu

k předmětu plnění a následně „přistoupil“ na rizika vyplývající z MNNC v nabídce vybraného

dodavatele, když odůvodnění MNNC, a tedy i její výši v plném rozsahu akceptoval.

179. Jak již bylo výše uvedeno, Úřad má omezenou pravomoc při posuzování výběru nejvhodnější

nabídky. V této souvislosti lze doplnit např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af

45/2020-266 ze dne 18. 5. 2023, ve kterém cit. soud s odkazem na již dřívější závěry správních

soudů opakovaně konstatuje, že vlastní posouzení ne(vhodnosti) nabídky „je hranice, kterou

žalovaný (Úřad) nesmí překročit, neboť potom by se stal sám hodnotitelem jednotlivých

nabídek. Jeho pravomoci sahají do úrovně těch činností zadavatele, která vytvářejí prostor pro

fair podmínky pro účast uchazečů v soutěži, ale končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom,

která nabídka splnila konkrétní kriterium a v jaké kvalitě. Nelze přezkoumávat úvahy členů

komise, neboť tím by se žalovaný ve svých důsledcích sám stylizoval do role zadavatele

a určoval by, která zakázka má vyhovět zadaným kritériím a také v soutěži zvítězit. Orgán

dohledu nemůže přebírat zodpovědnost za výběr nejvhodnější nabídky, neboť k tomu nemá ani

odborné předpoklady; totéž nelze požadovat ani po soudu. Úkolem obou je kontrola rámce,

v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. V opačném případě by se totiž výběr

nejvhodnější nabídky mohl stát záležitostí znaleckých posudků, a pak by existence zákona

postrádala smysl. Vlastní akt posouzení a hodnocení nabídek, pokud je napadán, nemůže

podléhat dohledové činnosti, neboť jde o nikoli dodržení zákonem stanovených postupů, ale

o myšlenkový proces odehrávající se ve sféře vědomí hodnotitelů.“

180. Úřad vědom si svých limitů při posuzování zdůvodnění MNNC vybraného dodavatele uvádí

následující. Je sice pravdou, že předpokládanou hodnotu veřejné zakázky musí stanovit

zadavatel. Ačkoliv zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty vychází z dostupných

informací, včetně svých zkušeností a znalostí trhu, nemůže znát interní informace každého

jednotlivého dodavatele, a tudíž její stanovení za situace, kdy její významnou část tvoří

vývojová či kreativní činnost a nikoliv jen na trhu známé nákladové položky (např.

materiálové), není jednoduchou záležitostí. V šetřeném případě zadavatel obdržel celkem 3

nabídky, kdy 2 z nich měly nabídkové ceny téměř v obdobné výši (konkrétně pak nabídka

vybraného dodavatele a nabídka třetího účastníka zadávacího řízení, který byl ze zadávacího

řízení vyloučen), nabídková cena navrhovatele, která byla významně vyšší, se však nejvíce

blížila předpokládané hodnotě veřejné zakázky. Za situace, kdy zadavatel v zadávacích

podmínkách podle § 113 odst. 2 zákona stanovil limitní hodnotu, od které bude nabídkovou

cenu považovat za mimořádně nízkou, oba zmínění dodavatelé museli být předem srozuměni

s tím, že jejich nabídkovou v jimi nabídnutých výších bude zadavatel automaticky považovat

za MNNC s tím, že ji budou muset obhájit. Primárním účelem předpokládané hodnoty veřejné

zakázky však není sloužit jako východisko při stanovení nabídkových cen dodavatelů, neboť

42

Č.j.: ÚOHS-08908/2024/500

tyto by měli dodavatelé koncipovat dle vymezení předmětu veřejné zakázky v zadávacích

podmínkách.

181. K samotnému objasňování MNNC v nabídce vybraného dodavatele Úřad uvádí následující.

Dodavatelé měli vyplnit ve svých nabídkách „Přílohu č. 5a dokumentace zadávacího řízení“,

která vedle výsledné nabídkové ceny obsahovala dalších 5 významných dílčích cen3, které

v součtu tvořily výslednou nabídkovou cenu. Ze zdůvodnění MNNC vybraného dodavatele

ze dne 3. 7. 2023 vyplývá, že vybraným dodavatelem dodávaný systém je systémem značně

robustním, který vybraný dodavatel podle svého vyjádření v různých konfiguracích nabízí

u celé škály dopravců, jak v České republice, tak i na Slovensku, které výslovně uvádí

(konkrétně se jedná o 12 předních dopravců). Vybraný dodavatel ohledně snížení nákladů na

provoz a rozvoj systému argumentuje „efektivním“ sdílením nákladů mezi jednotlivými

uživateli jeho systému. V neposlední řadě nižší nákladovost vybraného dodavatele má být

dána i snahou, aby jím používané moduly v dodaných systémech byly co možná nejvíce

univerzální, tak aby bez dalších významných nákladů byly použitelné pro nové potenciální

zákazníky. Co se týče nákladů na servisní pohotovost, z obsahu doplnění objasnění MNNC

vybraného dodavatele ze dne 3. 10. 2023 plyne, že vybraný dodavatel kalkuluje toliko cenu

za vzdálenou správu jím dodaného řešení, neboť jeho letité zkušenosti značí, že nemá žádné

servisní výjezdy v místě plnění, nýbrž podporu a řešení servisních incidentů realizuje toliko

vzdáleně, bez nutnosti cestovat na místo plnění a zpět, natož pak pravidelně. V této souvislosti

vybraný dodavatel uvedl, že v případě nezbytnosti má možnost zajistit i servisní výjezd v místě

plnění pomocí společnosti působící v blízkosti sídla zadavatele, se kterou má uzavřenou

partnerskou smlouvu. Poněvadž však takový případ nepředpokládá (případně jen ojediněle),

nekalkuluje s takovým „nahodilým“ nákladem ani v pravidelných měsíčních nákladech

na servisní služby. Zadavatel v plném rozsahu akceptoval zdůvodnění „vzdálené“ správy

systému vybraným dodavatelem jako reálné a je rovněž v souladu se zadavatelem

stanovenými zadávacími podmínkami (viz bod 157. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

182. Jak již Úřad uvedl výše, nemůže vstupovat do myšlenkových pochodů zadavatele

při posuzování zdůvodňování MNNC, pakliže toto probíhá v zákonem stanovených

mantinelech a v souladu se zásadou transparentnosti. Zákon ve vztahu k posuzování

mimořádně nízké nabídkové ceny stanovuje zadavateli (v nadlimitním režimu) dvě základní

povinnosti – jednak povinnost posoudit mimořádně nízkou nabídkovou cenu podle § 113 odst.

1 zákona a dále povinnost vyloučit účastníka zadávacího řízení v případech stanovených v ust.

§ 113 odst. 6 zákona. Ve vztahu k dodržení zásady transparentnosti je pak stěžejní především

to, aby posouzení MNNC nebylo toliko formálním úkonem, ale aby v případě zjevných

pochybností o pravdivosti uváděných důvodů zadavatel uváděné skutečnosti dále ověřil.

183. Úřad dospěl k závěru, že ani jedna z těchto povinností zadavatelem nebyla v šetřeném případě

porušena, když zadavatel v souladu s § 113 odst. 1 zákona MNNC v nabídce vybraného

dodavatele identifikoval a před odesláním oznámení o výběru tuto posoudil, ani nedošlo

k naplnění obligatorních důvodů pro vyloučení ze zadávacího řízení dle § 113 odst. 6 zákona.

Ani Úřad v dokumentaci o zadávacím řízení neobjevil nic, co by svědčilo o důvodném

podezření z naplnění těchto povinných důvodů. Dle názoru Úřadu zadavatel rovněž

3

Předmětná příloha sice obsahuje tabulku s 8 řádky pro vyplnění dílčích cen, avšak ve 3 případech se jedná o jednotkové

a následně pak celkové ceny dílčích položek, tudíž tabulka obsahuje 5 celkových dílčích položek.

43

Č.j.: ÚOHS-08908/2024/500

postupoval v souladu se zásadou transparentnosti, neboť z obsahu výzvy k objasnění nabídky

a objasnění nabídky Úřad z hlediska přezkoumání rámce, ve kterém posouzení MNNC

probíhalo, prima vista neshledal nic, co by mělo vzbuzovat pochybnosti ohledně naplnění

obligatorních důvodů pro vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení nebo co by

svědčilo o zjevné nesmyslnosti podaného zdůvodnění MNNC vyžadující provedení dalších

úkonů/ověřování zadavatelem. Vzhledem k výše uvedenému tak Úřad v souvislosti

s posouzením MNNC neshledal důvody pro uložení nápravného opatření.

K návrhu na provedení důkazů ve správním řízení

184. Navrhovatel ve svém návrhu navrhuje, aby Úřad si ve správním řízení nechal zpracovat

znalecký posudek, jehož předmětem bude posouzení, zda do konce lhůty pro podání nabídek

byly do referenčního systému implementovány namítané funkcionality, jejichž absenci

navrhovatel namítá. K tomu Úřad uvádí, že znalecký posudek v předmětné věci nenechal

zpracovat, poněvadž skutkový stav týkající se postupu zadavatele při posuzování splnění

namítané technické kvalifikace vybraným dodavatelem podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona

stran dodání namítaných funkcionalit do referenčního systému má zjištěný, neboť součástí

správního spisu je mj. výslovné prohlášení objednatele referenčního systému - společností

KIDSOK, která výslovně potvrdila, že referenční systém dodaný vybraným dodavatelem

veškeré navrhovatelem namítané funkcionality v plném rozsahu obsahuje, a tudíž namítaná

referenční zakázka tak dokládá prokázání předmětné technické kvalifikace vybraným

dodavatelem. Ze stejného důvodu Úřad nereflektoval žádost navrhovatele obsaženou

ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 7. 2. 2024 (navrhovatel zřejmě učinil písařskou

chybu, když v předmětném přípisu uvádí nesprávný rok 2023, pozn. Úřadu), aby Úřad stanovil

novou lhůtu pro vyjádření k podkladům pro rozhodnutí, a to teprve až poté, co navrhovatel

Úřadu předloží znalecký posudek stran implementace namítaných funkcionalit

do referenčního systému, který si nechal u externího subjektu zpracovat.

185. Navrhovatel rovněž ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 7. 2. 2024 Úřadu navrhuje,

aby provedl důkaz uživatelskou dokumentací, testovacími scénáři a akceptačními protokoly

týkajícími se referenčního systému, smlouvou společnosti KIDSOK s bankovní institucí týkající

se zasílání transakcí z odbavovacího systému na bankovní rozhraní a formulářem, který

je přílohou smlouvy o rozvoji referenčního systému ze dne 30. 11. 2018, a kterým se zadává

požadovaná změna referenčního systému. Úřad neprováděl důkaz ve správním řízení ani

těmito navrhovatelem navrhovanými důkazy, neboť, jak již bylo uvedeno výše, má zjištěný

skutkový stav týkající se postupu zadavatele v rámci namítané problematiky a rovněž z důvodu

zásady koncentrace správního řízení dle § 251 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 251 odst. 4

zákona, kdy navrhovateli nic nebránilo v tom, aby provedení předmětných důkazů uplatnil již

ve svém návrhu podaném dne 2. 1. 2024, a nikoliv až ve svém vyjádření k podkladům

rozhodnutí ze dne 7. 2. 2024, tedy poté, co účastníkům řízení již uplynula lhůta pro navrhování

důkazů ve správním řízení.

Závěr

186. S ohledem na výše uvedené Úřad návrh navrhovatele ze dne 2. 1. 2024 na zahájení správního

řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání předmětné veřejné zakázky

podle § 265 písm. a) zákona s výjimkou té části, ve vztahu ke které bylo správní řízení

44

Č.j.: ÚOHS-08908/2024/500

zastaveno dle výroku I. tohoto rozhodnutí, zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení

nápravného opatření podle § 263 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu

pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –

Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad

proti výroku II. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí

nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná

v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové

schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží:

1. Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Helfertova 2040/13, 613 00 Brno

2. ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4

3. TELMAX s.r.o., Jiráskova 154, 566 01 Vysoké Mýto

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

45

", "next": 0}