{"html": "<div class=\"doc\"><p>kvalifikačních předpokladů prostřednictvím jiných společností.</p><p>Porovnání nabídkových rozpočtů</p><p>185. Úřad na žádost obdržel od zadavatele města Prostějov originály nabídek všech</p><p>uchazečů do veřejné zakázky Rekonstrukce Sportcentrum. Každá z nabídek byla</p><p>164</p><p>Viz l.č. 4045 až 4103 spisu.</p><p>Nabídka společnosti Pozemstav do veřejné zakázky Rekonstrukce Sportcentrum, l.č. 1561 a násl. spisu.</p><p>166</p><p>Nabídka společnosti Navrátil do veřejné zakázky Rekonstrukce Sportcentrum, l.č. 1662 a násl. spisu.</p><p>167</p><p>Nabídka společnosti Eurogema do veřejné zakázky Rekonstrukce Sportcentrum, l.č. 1375 a násl. spisu.</p><p>168</p><p>Nabídka společnosti Realinvest do veřejné zakázky Rekonstrukce Sportcentrum, l.č. 1471 a násl. spisu.</p><p>165</p><p>40</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>rozdělena do několika položkových rozpočtů, a to Stavební část, ZTI+ÚT+plyn, Wellness</p><p>centrum, Elektrická požární signalizace, Zařízení silnoproudé elektrotechniky,</p><p>Vzduchotechnika, Měření a regulace. Celkem rozpočet veřejné zakázky Rekonstrukce</p><p>sportcentrum obsahoval 1168 položek. Jednotkové ceny uchazečů byly</p><p>ve všech nabídkách uvedeny na celé koruny či desítky haléřů.</p><p>186. Porovnáním cen jednotlivých položek těchto nabídek Úřad zjistil, že mezi těmito</p><p>cenami je určitý cenový vzorec.169 Poměr jednotkových cen jednotlivých uchazečů je</p><p>ve většině položek či ve všech položkách v dílčích částech rozpočtů veřejné zakázky</p><p>Sportcentrum stejný. Zcela odlišné poměry jsou pak zpravidla u položek, jejichž</p><p>jednotková cena je ve výši jednotek či desítek korun, maximálně stokorun. Pokud</p><p>poměr jednotkových cen dvou uchazečů se liší o jednu desetinu, ostatní vzájemné</p><p>poměry cen uchazečů jsou však často stejné s ostatními poměry v dané části rozpočtu.</p><p>V části Wellness centrum mají všichni uchazeči u všech položek shodné ceny; tyto ceny</p><p>jim však byly předány jako součást zadávací dokumentace zadavatelem.</p><p>187. Úřad porovnal u části rozpočtu veřejné zakázky Rekonstrukce Sportcentrum nabídkové</p><p>ceny jednotlivých uchazečů s cenami dle stavebních ceníků RTS a ÚRS, které některé</p><p>stavební společnosti při tvorbě svých rozpočtů používají, platných pro dané relevantní</p><p>období veřejné zakázky.</p><p>188. Porovnáním položek rozpočtu veřejné zakázky Rekonstrukce Sportcentrum Úřad zjistil,</p><p>že ceník RTS neobsahuje všechny položky; z 394 položek, které Úřad porovnal, bylo</p><p>možné z ceníku RTS přiřadit cenu u 281 položek. Porovnáním jednotkových cen</p><p>uchazečů s cenami RTS nezjistil Úřad žádný cenový vzorec; poměry jednotkových cen</p><p>uchazečů s cenami RTS nedosahovaly shodné výše u většiny položek ani v žádné dílčí</p><p>části rozpočtu. Naopak cenové vzorce mezi jednotkovými cenami uchazečů (viz výše)</p><p>jsou i u položek, jejichž jednotkové ceny nejsou v ceníku RTS. Pro doplnění Úřad uvádí,</p><p>že některé ceny v cenících RTS jsou uvedeny s přesností až na jednotky haléřů.</p><p>189. Co se týče ceníku ÚRS, pouze 36 položek tohoto rozpočtu z celkových 394</p><p>porovnávaných položek obsahuje ceník ÚRS. Úřad ověřil, že zejména s ohledem na</p><p>počet, nemohou být shodné poměry jednotkových cen uchazečů dány využitím cen</p><p>z tohoto ceníku.</p><p>Elektronické dokumenty zadávací dokumentace</p><p>190. Dle informací od zadavatele města Prostějov170 byl všem uchazečům předán</p><p>v elektronické podobě jako součást zadávací dokumentace mj. výkaz výměr, který byl</p><p>rozdělen do více elektronických dokumentů formátu XLS dle výše uvedeného členění</p><p>položkových rozpočtů.171</p><p>Porovnání dokumentů na CD – vlastnosti</p><p>191. Součástí obdržených nabídek jednotlivých uchazečů do veřejné zakázky Rekonstrukce</p><p>Sportcentrum byly také elektronické verze dokumentů uložené na CD (kromě nabídky</p><p>169</p><p>Tabulka – veřejná zakázka Rekonstrukce Sportcentrum, dům dětí a mládeže, Olympijská 4 Prostějov,</p><p>porovnání nabídek, l.č. 9716 až 9731 spisu.</p><p>170</p><p>Viz přípis města Prostějov ze dne 15. 2. 2017, l.č. 4008, 4009.</p><p>171</p><p>Jednotlivé dokumenty založeny na l.č. 4045, 4071 až 4103 a printscreeny vlastností těchto elektronických</p><p>dokumentů založeny na l.č. 9624 až 9638 spisu.</p><p>41</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>společnosti Realinvest, která CD neobsahovala). Správní spis obsahuje přehled všech</p><p>těchto dokumentů a jejich vlastností.172</p><p>192. Úřad pořídil přehled vlastností těchto elektronických dokumentů uložených</p><p>na jednotlivých CD a vlastností elektronických dokumentů poskytnutých zadavatelem</p><p>jako součást zadávací dokumentace k veřejné zakázce Dostavba Sportcentrum.173 Úřad</p><p>se dále zaměřil na popis vybraných dokumentů obsahujících položkové rozpočty,</p><p>u kterých se vyskytly shodné vyplněné údaje v kolonce Vytvořeno a Naposledy</p><p>vytištěno, které byly současně odlišné od vlastností elektronických dokumentů</p><p>zadávací dokumentace. Tyto jsou v přehledu vytvořeném Úřadem barevně vyznačeny.</p><p>193. U dokumentu s položkovým rozpočtem Měření a regulace na CD všech tří společností</p><p>je shodný údaj v kolonce Naposledy vytištěno (3. 6. 2009, 7:08; několik dní před lhůtou</p><p>pro podání nabídek do předmětné zakázky). Dále u dokumentu s položkovým</p><p>rozpočtem Elektrická požární signalizace na CD společnosti Navrátil a Eurogema</p><p>je shodný údaj v kolonce Naposledy vytištěno (1. 6. 2009, 12:09). U dokumentu</p><p>s položkovým rozpočtem ZTI+ÚT+plyn na CD společnosti Pozemstav a Eurogema</p><p>je shodný údaj v kolonce Vytvořeno (3. 6. 2009, 20:03). V zadávací dokumentaci jsou</p><p>údaje v těchto kolonkách odlišné, data vždy předchází zveřejnění veřejné zakázky</p><p>ve věstníku.</p><p>Shrnutí</p><p>194. Do veřejné zakázky Rekonstrukce Sportcentrum podaly nabídky 4 společnosti, a to</p><p>Pozemstav, Navrátil, Eurogema a Realinvest. Společnost Eurogema o zadávací</p><p>dokumentaci nepožádala, ani nepřevzala, přesto nabídku podala, a to i v elektronické</p><p>podobě (shodné graficky i obsahově se zadávací dokumentací). Vítězná nabídka</p><p>společnosti Pozemstav byla nejvýhodnější ve všech dílčích kritériích; vedle nejnižší</p><p>nabídkové ceny, nabídla nejkratší délku výstavby a nejdelší záruku.</p><p>195. Porovnáním jednotkových cen v nabídkách jednotlivých uchazečů Úřad zjistil, že mezi</p><p>cenami je cenový vzorec, a to v celém rozpočtu veřejné zakázky. Poměry jednotkových</p><p>cen jsou u většiny položek v jednotlivých dílčích částech rozpočtu shodné, u dalších</p><p>položek jsou poměry cen blízké (lišící se maximálně o jednu setinu) s tím, že jde</p><p>zpravidla o položky v řádech jednotek či desítek korun. Úřad ověřil, že cenové vzorce</p><p>nemohou být způsobeny využitím ceníků RTS a ÚRS.</p><p>196. Porovnáním elektronických verzí rozpočtů společností Pozemstav, Navrátil a Eurogema</p><p>Úřad dále zjistil, že u několika souborů se zcela shodují údaje v kolonce Naposledy</p><p>vytištěno, tyto údaje se odlišují od údajů u souborů poskytnutých zadavatelem.</p><p>III.6 Zakázka „Rekonstrukce a dostavba výrobně administrativního a skladovacího areálu</p><p>P + P technik s.r.o.“</p><p>197. Zakázka „Rekonstrukce a dostavba výrobně administrativního a skladovacího areálu</p><p>P + P technik s.r.o.“ zveřejněná na profilu zadavatele společnosti P + P technik s.r.o.,</p><p>se sídlem Komenského 75, 768 11 Chropyně, IČO 27728579 (dále též „veřejná zakázka</p><p>172</p><p>Identické kopie CD pořízené Úřadem - CD nabídky společnosti Eurogema l.č. 2801 až 2817 spisu, CD nabídky</p><p>společnosti Pozemstav l.č. 2818 až 2831 spisu, CD nabídky společnosti Navrátil l.č. 2832 až 2846 spisu.</p><p>173</p><p>Tabulka Přehled vlastností elektronických dokumentů – veřejná zakázka Rekonstrukce Sportcentrum, dům</p><p>dětí a mládeže, Olympijská 4 Prostějov, l.č. 9639 až 9641 spisu.</p><p>42</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>hala Chropyně“). Předmětem zakázky byly stavební práce v areálu zadavatele, a to</p><p>vybudování samostatného výrobního a administrativního areálu a skladovacích hal.</p><p>Lhůta pro podání nabídek byla stanovena na 7. 1. 2016, 8.00 hod. Ve stanovené lhůtě</p><p>byly podány 3 nabídky, a to společností Navrátil, Pozemstav a PTÁČEK – pozemní</p><p>stavby. Nabídka společnosti PTÁČEK – pozemní stavby nesplnila požadavky na úplnost</p><p>nabídky, společnost Ptáček nedoložila seznam pracovníků ve formě čestného</p><p>prohlášení. Dne 20. 1. 2016 zadavatel rozhodl, že nabídka společnosti Navrátil byla</p><p>ekonomicky nejvýhodnější. Následně bylo zadávací řízení zrušeno (rozhodnutí bylo</p><p>zveřejněno dne 24. 10. 2016).</p><p>198. Porovnáním nabídek podaných do veřejné zakázky Chropyně Úřad nezjistil žádné</p><p>skutečnosti nasvědčující kooperaci těchto společností při jejich zpracování, rovněž</p><p>nebyly zjištěny žádné kontakty mezi těmito společnostmi v souvislosti s danou</p><p>veřejnou zakázkou.</p><p>III.7 Veřejná zakázka „Výstavba sportovní haly, Lipník nad Bečvou“</p><p>199. Veřejná zakázka „Výstavba sportovní haly, Lipník nad Bečvou“174 zveřejněná</p><p>ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. 630874 dne 8. 3. 2016 (dále též „veřejná</p><p>zakázka Lipník“) byla zadána městem Lipník nad Bečvou ve formě otevřeného řízení.175</p><p>Předmětem veřejné zakázky byla realizace novostavby kryté sportovní haly pro míčové</p><p>hry, jejímž účelem je sloužit široké sportovní i občanské veřejnosti pro rekreační sport</p><p>i pro sportovní soutěže. Lhůta pro podání nabídek byla stanovena na 20. 4. 2016, 10.00</p><p>hod.</p><p>200. Zadávací dokumentace byla na žádost poskytnuta 11 společnostem176 a ve stanovené</p><p>lhůtě bylo podáno celkem 6 nabídek, nabídku dne 20. 4. 2016 podaly společnosti</p><p>HOCHTIEF CZ, a.s. (v 8.20 hod.), PTÁČEK – pozemní stavby (v 8.50 hod.), sdružení</p><p>„Společnost RIDERA – ŠOMEK, Lipník nad Bečvou“ společnosti Ridera Stavební a.s.</p><p>a fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona nezapsané v Obchodním</p><p>rejstříku Pavla Šomka (v 8.55 hod.), Pozemstav (v 9.14 hod.), Navrátil (v 9.40 hod.)</p><p>a MORAVOSTAV Brno, a.s. (v 9.53 hod.).177</p><p>201. V průběhu veřejné zakázky byly vyloučeny 3 subjekty, a to společnost HOCHTIEF CZ,</p><p>a.s., sdružení „Společnost RIDERA – ŠOMEK, Lipník nad Bečvou“ a společnost</p><p>MORAVOSTAV Brno, a.s. Žádná společnost v průběhu veřejné zakázky neodstoupila.</p><p>202. Jediným kritériem pro zadání zakázky byla nejnižší nabídková cena.</p><p>174</p><p>Viz l.č. 37 až 49, 71 až 73 a 81 až 221 spisu.</p><p>Administrátorem veřejné zakázky byla společnost S – Invest CZ, s.r.o., se sídlem Kaštanová 496/123a,</p><p>Brněnské Ivanovice, 620 00 Brno, IČO 25526171.</p><p>176</p><p>Navrátil, PTÁČEK – pozemní stavby, IMOS Brno, a.s. (IČO 25322257), PKS stavby a.s. (IČO 46980059),</p><p>HOCHTIEF CZ, a.s. (IČO 46678468, divize Pozemní stavby Morava), Pozemstav, STAEG Development, spol. s r.o.</p><p>(IČO 25576241), Ridera Stavební a.s. (IČO 45192464), STRABAG a.s. (IČO 60838744), TM Stav, spol. s r.o.</p><p>(48399477) a MORAVOSTAV Brno, a.s. stavební společnost (IČO 46347542).</p><p>177</p><p>Nabídka společnosti IMOS Brno, a.s. byla předložena po uplynutí lhůty pro podání nabídek (20. 4. 2016</p><p>v 10.14 hod.), obálka s nabídkou této společnosti nebyla otevřena.</p><p>175</p><p>43</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>203. Vítězem veřejné zakázky Lipník se stala společnost Navrátil a celková konečná cena</p><p>zakázky činila 68.991.712 Kč bez DPH (83.479.972 Kč vč. DPH).178 Zakázka byla zadána</p><p>dne 27. 7. 2016.</p><p>204. Úřad na žádost obdržel od zadavatele města Lipník nad Bečvou nabídky všech</p><p>uchazečů do veřejné zakázky Lipník. Společnost PTÁČEK – pozemní stavby podala</p><p>do předmětné veřejné zakázky nabídku s celkovou cenou ve výši 70.813.834,62 Kč</p><p>bez DPH (85.684.739,89 Kč vč. DPH).179 Společnost Pozemstav podala do předmětné</p><p>veřejné zakázky nabídku s celkovou cenou ve výši 71.957.169 Kč bez DPH (87.068.174</p><p>Kč vč. DPH).180</p><p>205. V rámci šetření na místě v obchodních prostorách společnosti Navrátil dne 18. 1. 2017</p><p>převzal Úřad elektronický nosič DVD označený V B se soubory z externího disku pana</p><p>[Jméno Příjmení].181 Součástí tohoto elektronického nosiče byl i dokument Lipník</p><p>počítání.xlsx umístěný ve složce X:\\DVD\\Nabídky odevzdané 2015_2016\\004</p><p>18.04.2016 Lipník n.B Sportovní hala L\\Různé.182 Z vlastností tohoto dokumentu je</p><p>patrné, že byl vytvořen i naposledy upraven před lhůtou pro podání nabídek. Čísla</p><p>uvedená v dokumentu ve druhém sloupci (dle označení aplikace Microsoft Excel</p><p>sloupec S, řádky 2 až 40) zcela odpovídají částkám na listu REKAPITULACE OBJEKTŮ</p><p>STAVBY A SOUPISU PRACÍ183 položkového rozpočtu v nabídce společnosti PTÁČEK –</p><p>pozemní stavby ve sloupci Cena bez DPH [CZK], přičemž částky jsou uvedené</p><p>s přesností na haléře.</p><p>206. Společnost Navrátil se k dokumentu vyjádřila (cit.): „…V současné době nejsme schopni</p><p>zjistit, kdo dokument s názvem „Lipník počítání“ na disk uložil a za jakým účelem. Pokud</p><p>se máme vyjádřit k obsahu dokumentu „Lipník počítání“ tak uvádíme, že vzhledem</p><p>k tomu, že nevím, kdo tento soubor vytvořil a uložil na předmětný externí disk, tak se</p><p>k jeho obsahu nemůžeme v současné době vyjádřit. Nevedeme žádnou evidenci, kdo</p><p>a kdy si tento externí disk vypůjčil. Datum nahrání dokumentu na externí disk nemusí</p><p>odpovídat datu vytvoření dokumentu.“184</p><p>207. Společnost PTÁČEK – pozemní stavby k dokumentu uvedla (cit.): „Nejsme schopni</p><p>s jistotou určit, zda Vámi zaslaný předmětný dokument byl součástí našich podkladů</p><p>pro vypracování nabídky do výběrového řízení na akci: Výstavba sportovní haly, Lipník</p><p>nad Bečvou. Kopii nabídky již nemáme k dispozici, proto jej nemůžeme porovnat</p><p>s nabídkovým rozpočtem.“185</p><p>208. Porovnáním nabídek podaných do veřejné zakázky Lipník Úřad nezjistil žádné cenové</p><p>vzorce či další skutečnosti nasvědčující kooperaci těchto společností při jejich</p><p>zpracování, rovněž nebyly zjištěny žádné kontakty mezi těmito společnostmi</p><p>v souvislosti s danou veřejnou zakázkou.</p><p>178</p><p>Položkový rozpočet společnosti Navrátil do veřejné zakázky Lipník, l.č. 8461, 8993 až 9091 spisu.</p><p>Položkový rozpočet společnosti Ptáček – pozemní stavby do veřejné zakázky Lipník, l.č. 8666 až 8756 spisu.</p><p>180</p><p>Položkový rozpočet společnosti Pozemstav do veřejné zakázky Lipník, l.č. 8571 až 8665 spisu.</p><p>181</p><p>Viz protokol o průběhu šetření na místě v obchodních prostorách společnosti Navrátil dne 18. 1. 2017, l.č.</p><p>3051 a násl. spisu.</p><p>182</p><p>Viz l.č. 3078, resp. 4339 a 4807 spisu.</p><p>183</p><p>Viz l.č. 8667 spisu.</p><p>184</p><p>Vyjádření společnosti Navrátil ze dne 24. 3. 2017, l.č. 7312 spisu.</p><p>185</p><p>Vyjádření společnosti Ptáček – pozemní stavby ze dne 10. 1. 2018, l.č. 9306 spisu.</p><p>179</p><p>44</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>III.8 Veřejná zakázka „Dostavba Sportcentrum - Dům dětí a mládeže“</p><p>209. Veřejná zakázka „Dostavba Sportcentrum - Dům dětí a mládeže“186 zveřejněná</p><p>ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. 60019700 dne 12. 5. 2008 (dále též „veřejná</p><p>zakázka Dostavba Sportcentrum“) byla zadána městem Prostějov ve formě</p><p>vyjednávacího řízení s výzvou k účasti v soutěži (zjednodušené podlimitní řízení).187</p><p>Předmětem veřejné zakázky bylo provedení nástavby třetího nadzemního podlaží</p><p>stávajícího objektu Sportcentrum DDM v ulici Olympijská 4 v Prostějově jako ubytovny</p><p>pro sportovce.</p><p>210. K podání nabídek do předmětné veřejné zakázky bylo vyzváno 5 společností, a to</p><p>společnost Realinvest, Pozemstav, Navrátil, Prostas a R &amp; G ZESTA s.r.o.188 Lhůta</p><p>pro podání nabídek byla stanovena na 30. 5. 2008, 10.00 hod.</p><p>211. Zadávací dokumentace byla na žádost poskytnuta 4 společnostem, a to společnosti</p><p>Pozemstav, Prostas, Realinvest a Navrátil, v listinné i elektronické formě.189</p><p>212. Ve stanovené lhůtě byly podány celkem 3 nabídky, nabídku dne 30. 5. 2008 podala</p><p>společnost Navrátil (v 9.15 hod.), Realinvest (v 9.40 hod.) a Pozemstav (v 9.42 hod.).</p><p>V průběhu veřejné zakázky byla vyloučena společnost Realinvest, neboť k prokázání</p><p>profesních kvalifikačních předpokladů byly doloženy doklady v prostých kopiích, což</p><p>bylo v rozporu se zákonnými požadavky i podmínkami zadávacího řízení. Žádná</p><p>společnost v průběhu veřejné zakázky neodstoupila.</p><p>213. Kritériem pro zadání zakázky byla hospodářsky nejvýhodnější nabídka, dílčími</p><p>hodnotícími kritérii byly i) výše nabídkové ceny včetně DPH (váha kritéria 90 %)</p><p>a ii) záruka za jakost díla – uvedená v měsících (váha kritéria 10 %).</p><p>214. Vítězem veřejné zakázky Dostavba Sportcentrum se stala společnost Pozemstav</p><p>a celková konečná cena zakázky činila 15.050.144 Kč bez DPH (17.909.671 Kč vč. DPH),</p><p>se zárukou za jakost díla 48 měsíců.190 Dne 26. 6. 2008 byla podepsána smlouva o dílo</p><p>a následně zakázka realizována.</p><p>215. Vzhledem k tomu, že lhůta pro podání nabídek do veřejné zakázky Dostavba</p><p>Sportcentrum byla dne 30. 5. 2008, objektivní lhůta pro případné konstatování</p><p>porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže a uložení pokuty (znění zákona platné</p><p>a účinné k 30. 5. 2008) již uplynula. Úřad se proto dalším posuzováním jednání</p><p>účastníků řízení vztahujícímu se k předmětné veřejné zakázce v rozhodnutí nezabýval.</p><p>IV</p><p>Vymezení relevantního trhu</p><p>216. K tomu, aby Úřad mohl věc posoudit, je nezbytné vymezit relevantní trh, na kterém</p><p>se projevily či mohly projevit účinky jednání účastníků řízení. Trhem se obecně rozumí</p><p>prostorový a časový souběh nabídky a poptávky po takových výrobcích či službách,</p><p>které jsou z hlediska uspokojování určitých potřeb uživatelů těchto výrobků a služeb</p><p>186</p><p>Viz l.č. 2988 až 2989 a 3792 až 3805 spisu.</p><p>Administrátorem veřejné zakázky byla společnost RTS, a.s., se sídlem Lazaretní 4038/13, Židenice, 615 00</p><p>Brno, IČO 25533843 (dále jen „RTS, a.s.“).</p><p>188</p><p>Se sídlem Brněnská 4498/67, 796 01 Prostějov, IČO 63486270.</p><p>189</p><p>Viz l.č. 3806 až 3870 spisu.</p><p>190</p><p>Nabídka společnosti Pozemstav do veřejné zakázky Dostavba Sportcentrum, l.č. 1146 a násl. spis; CD nabídky</p><p>l.č. 2796 až 2803 spisu.</p><p>187</p><p>45</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>shodné nebo vzájemně zastupitelné. Relevantním trhem je podle § 2 odst. 2 zákona</p><p>o ochraně hospodářské soutěže191 trh zboží192, které je z hlediska charakteristiky, ceny</p><p>a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné,</p><p>a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně</p><p>odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh se vymezuje z hlediska věcného</p><p>(výrobkového), geografického a časového.193 Z hlediska času se relevantní trh zkoumá</p><p>pouze v případě, když v konkrétním okamžiku nebo období jsou soutěžní podmínky</p><p>výrazně odlišné než v jiných obdobích.</p><p>217. Při vymezení relevantního trhu vycházel Úřad z předmětu správního řízení a hodnotil,</p><p>jakého trhu (příp. trhů) zboží (věcně i geograficky) se posuzované jednání účastníků</p><p>řízení týkalo.</p><p>IV.1 Věcné vymezení relevantního trhu</p><p>218. Posuzovaná jednání účastníků řízení se v daném případě týkala zejména úprav</p><p>a rekonstrukcí stavebních objektů uskutečněných na základě veřejných zakázek</p><p>vyhlášených zadavatelem městem Prostějov.</p><p>219. Předmětem veřejné zakázky ZŠ bylo provedení stavebních prací spočívajících</p><p>v zateplení obvodového pláště a střechy, výměny výplní otvorů a nezbytné související</p><p>stavební úpravy stávajících objektů komplexu budov základní školy ZŠ E. Valenty.</p><p>220. Předmětem veřejné zakázky Lázně byla rekonstrukce podhledu a prosklené stěny.</p><p>221. Předmětem veřejné zakázky Zámek bylo provedení rekonstrukce části zámku</p><p>(východní křídlo a východní část severního křídla) za účelem rehabilitace historického</p><p>stavu a vytvoření kvalitních podmínek pro plánované aktivity.</p><p>222. Předmětem veřejné zakázky Rekonstrukce Sportcentrum bylo provedení rekonstrukce</p><p>objektu Sportcentrum, zázemí pro sportovce s cílem zlepšení hygienického zázemí</p><p>s rehabilitací pro sportovce.</p><p>223. Předmětem všech posuzovaných veřejných zakázek byly činnosti, které lze souhrnně</p><p>zahrnout do oblasti stavebnictví.</p><p>224. Stavebnictví je oblast, díky níž je zajišťována výstavba, údržba, modernizace</p><p>a rekonstrukce stavebních objektů. Z hlediska typů staveb a způsobu jejich provádění</p><p>lze stavebnictví členit na pozemní a inženýrské stavitelství. Do pozemního stavitelství</p><p>lze zahrnout výstavbu nových bytových a nebytových budov a změny na stávajících</p><p>budovách. Do inženýrského stavitelství pak náleží výstavba a změny na dopravních</p><p>stavbách, inženýrských sítích (sítě pro plyny, kapaliny, elektřinu či telekomunikace),</p><p>stavbách pro průmyslové účely a ostatních inženýrských dílech (vodní díla apod.).</p><p>Z hlediska charakteristiky a způsobu užití staveb pozemní a inženýrské stavitelství</p><p>představuje dva odlišné relevantní trhy.</p><p>191</p><p>Definice relevantního trhu obsažená v § 2 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže</p><p>a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), je od doby účinnosti tohoto zákona, tj. od</p><p>1. 7. 2001, až dosud beze změn.</p><p>192</p><p>Legislativní zkratka „zboží&quot; je konkretizována v § 1 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže; zahrnuje</p><p>výrobky a služby.</p><p>193</p><p>Srov. též Sdělení Evropské komise o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže</p><p>Společenství publikované v Úředním věstníku C 372/5 ze dne 9. 12. 1997.</p><p>46</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>225. Jak Úřad uvedl výše, předmět plnění veřejných zakázek tvořily běžné úpravy</p><p>a rekonstrukce stavebních objektů. Nejednalo se tedy o specifické stavební postupy</p><p>a technologie, jež by odůvodňovaly případné detailnější zkoumání a podrobnější</p><p>členění segmentu „stavebnictví“, než bylo shledáno v předcházejícím odstavci. Úřad</p><p>proto konstatuje, že výše zdůvodněné rozlišení mezi pozemním a inženýrským</p><p>stavitelstvím, jakožto dvou rozdílných relevantních trhů, považuje za odpovídající</p><p>a dostatečné, a přiklání se k němu i pro účely věcného vymezení relevantního trhu</p><p>v právě řešeném případě.</p><p>226. Všichni účastníci řízení jsou společnosti působící v oblasti stavebnictví a zajišťují</p><p>stavební práce jak v oblasti pozemního stavitelství, případně i v oblasti inženýrského</p><p>stavitelství, projektové činnosti či pronájmu nemovitostí, s výjimkou společnosti Insta,</p><p>jejímž hlavním předmětem podnikání je inženýrské stavitelství a provozování</p><p>vodovodů a kanalizací, a družstva Mechanika, které působí především v oblasti</p><p>dodávek otvorových výplní.</p><p>227. Stavební práce, které byly předmětem posuzovaných veřejných zakázek, lze zahrnout</p><p>do oblasti pozemního stavitelství. Úřad tedy pro účely tohoto správního řízení vymezil</p><p>relevantní trh z hlediska věcného jako trh pozemního stavitelství.</p><p>IV.2 Geografické a časové vymezení relevantního trhu</p><p>228. Geografický relevantní trh zahrnuje území, kde jsou soutěžní podmínky dostatečně</p><p>homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.</p><p>229. Účastníci řízení působí a také se účastní, případně se účastnili výběrových</p><p>řízení v oblasti pozemního stavitelství na území České republiky, převážně v daném</p><p>regionu. Soutěž na daném trhu probíhá především prostřednictvím veřejných zakázek,</p><p>jejichž předmětem jsou stavební práce, a to po celém území České republiky. Úřadem</p><p>nebylo zjištěno, že by v podmínkách poskytování těchto služeb (ve vztahu nabídky</p><p>a poptávky) existovaly na některé části území České republiky zásadní odlišnosti.</p><p>230. Úřad v souladu s vlastní konstantní rozhodovací praxí vymezil geografický relevantní</p><p>trh jako území České republiky. Úřad neshledal žádné důvody pro členění území České</p><p>republiky na menší celky či oblasti, které by ve vztahu k pozemnímu stavitelství</p><p>a v souladu s uvedenou zákonnou definicí relevantního trhu vykazovaly natolik</p><p>specifické podmínky (ve srovnání s jinými územími), aby je bylo potřeba vymezovat</p><p>jako samostatné geografické trhy. Úřad se též v souladu se zavedenou praxí</p><p>nedomnívá, že by byl dotčený relevantní trh širší než území České republiky.</p><p>231. Po stránce časové jde o trh pravidelně se opakujících dodávek, tedy o trh trvalý.</p><p>IV.3 Dopad na relevantní trh</p><p>232. V posuzovaném případě se jedná o dohody, jejichž cílem je narušení hospodářské</p><p>soutěže (viz níže), u takových dohod se presumuje jejich potenciálně negativní dopad</p><p>na soutěž; pro účely deklarace jejich protiprávnosti Úřad tedy nemusí zkoumat jejich</p><p>skutečný negativní dopad na relevantní trh. Úřad však má za prokázaný negativní</p><p>dopad těchto dohod spočívající i ve skutečném narušení hospodářské soutěže.</p><p>Účastníkům řízení se v předmětných veřejných zakázkách podařilo mezi sebou zcela</p><p>vyloučit soutěž; až na jeden případ pak bylo prokázáno, že rovněž ovlivnili výsledek</p><p>výběrového řízení o veřejnou zakázku. Úřad vnímá dopad těchto dohod jako zvlášť</p><p>47</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>závažný a projevy posuzovaných jednání hodnotí jako pro soutěž zvlášť nebezpečné</p><p>případy bid-riggingu (viz dále).</p><p>V</p><p>Právní posouzení</p><p>V.1 Použité znění zákona</p><p>233. Podle článku 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod vyhlášené jako součást</p><p>ústavního pořádku České republiky usnesením Předsednictva české národní rady</p><p>č. 2/1993 Sb. (dále jen „listina“) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle</p><p>zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; pozdějšího zákona se použije, je-li to pro</p><p>pachatele příznivější. Za dobu spáchání deliktu se pak považuje okamžik jeho dokonání.</p><p>234. V daném správním řízení Úřad shledal protisoutěžní jednání účastníků řízení (spáchání</p><p>deliktu) u veřejných zakázek Zámek, Lázně, Rekonstrukce Sportcentrum a ZŠ194;</p><p>k dokonání správních deliktů došlo realizací sladěného záměru účastníků řízení na trhu,</p><p>a jak Úřad objasňuje dále, pohlíží na ně jako na 4 samostatné delikty.</p><p>235. Pokud jde o veřejné zakázky Lázně, Zámek a Rekonstrukce Sportcentrum považuje</p><p>Úřad za dokonání deliktů v souvislosti s veřejnou zakázkou:</p><p></p><p>Zámek datum 26. 3. 2009, tj. den, kdy byly zadavateli městu Prostějov doručeny</p><p>sladěné nabídky účastníků Navrátil, Pozemstav, Prostas a Realinvest,</p><p></p><p>Lázně datum 28. 5. 2009, tj. den, kdy byly zadavateli městu Prostějov doručeny</p><p>sladěné nabídky účastníků Prostas a Mechanika,</p><p></p><p>Rekonstrukce Sportcentrum datum 11. 6. 2009, tj. den doručení tří později</p><p>podaných nabídek ze čtyř předem sladěných nabídek účastníkem Navrátil,</p><p>Pozemstav a Realinvest zadavateli městu Prostějov.</p><p>236. V době spáchání shora uvedených deliktů byl účinný zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně</p><p>hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské</p><p>soutěže), ve znění zákona č. 296/2007 Sb.; uvedené znění platilo do 1. 9. 2009, kdy</p><p>nabyl účinnosti zákon č. 155/2009 Sb.</p><p>237. Od spáchání deliktů týkajících se veřejných zakázek Zámek, Lázně a Rekonstrukce</p><p>Sportcentrum až dosud nabylo účinnosti 7 novel zákona o ochraně hospodářské</p><p>soutěže, a to zákon č. 155/2009 Sb., zákon č. 188/2011 Sb., zákon č. 360/2012 Sb.,</p><p>zákon č. 135/2016 Sb., zákon č. 293/2016 Sb., zákon č. 183/2017 Sb. a zákon</p><p>č. 262/2017 Sb. Od 1. 7. 2017 je rovněž účinný nový přestupkový zákon, který je třeba</p><p>při posuzování příznivosti právní úpravy rovněž vzít v úvahu (viz dále). Úřad se tedy</p><p>zabýval tím, zda některá z uvedených pozdějších právních úprav je pro účastníky řízení</p><p>příznivější či nikoli.</p><p>238. Prvně je třeba uvést, že žádná z uvedených pozdějších právních úprav se nedotkla</p><p>vymezení skutkové podstaty správního deliktu spočívajícího v uzavření zakázané</p><p>dohody (§ 3 odst. 1), podmínek platných pro vymezení dohod zanedbatelného dopadu</p><p>na soutěž, jež nejsou považovány za dohody zakázané, podmínek, při jejichž naplnění</p><p>194</p><p>Viz část V.3 odůvodnění rozhodnutí Právní posouzení jednání účastníků řízení v jednotlivých zakázkách.</p><p>48</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>se zákaz na dohody nevztahuje nebo jsou ze zákazu vyňaty na základě blokových</p><p>výjimek,195 ani zákonné maximální výše pokut za správní delikty.</p><p>239. Zákon č. 155/2009 Sb. sice formálně změnil dikci § 3 odst. 1196, nicméně materiálně je</p><p>zákaz stanovený v § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže i po této novele</p><p>totožný.</p><p>240. Nově zákon č. 155/2009 Sb. doplnil § 3 odst. 1 o dohody, jejichž dopad na soutěž je</p><p>zanedbatelný a výslovně stanovil, že takové nejsou dohodami zakázanými. Promítl tak</p><p>základní princip tzv. „dohod de minimis“ upravených před touto novelou v § 6,</p><p>dle kterého byly tyto dohody „vyňaty“ ze zákazu dohod narušujících soutěž (přičemž</p><p>současně dosavadní § 6 vypustil). Podmínky pro vymezení dohod, jejichž dopad</p><p>na soutěž je nepatrný (a jež nejsou od 1. 9. 2009 dohodami zakázanými), byly poté</p><p>upraveny Oznámením Úřadu o dohodách, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je</p><p>zanedbatelný (dále též „Oznámení Úřadu o dohodách de minimis“)197, které vycházelo</p><p>z tehdejší komunitární úpravy „dohod de minimis“ (a také v současné době reflektuje</p><p>toto oznámení vývoj unijní úpravy těchto dohod). Lze tak uzavřít, že koncept dohod</p><p>de minimis platný před citovanou novelou se po novele materiálně nijak nezměnil,</p><p>a proto tato změna nepředstavuje pro účastníky řízení právní úpravu příznivější.</p><p>241. Uvedená novela vypustila lhůty pro ukládání pokut za porušení zákona (do 3 let ode</p><p>dne, kdy se Úřad o porušení dozvěděl, nejpozději do 10 let ode dne, kdy k porušení</p><p>došlo); tato změna však nepředstavuje pro účastníky řízení příznivější úpravu. Novela</p><p>zavedla dále zánik odpovědnosti za delikt, pokud Úřad nezahájí řízení do 5 let ode dne,</p><p>kdy se o deliktu dozvěděl, nejpozději do 10 let ode dne, kdy byl spáchán (§ 22b</p><p>odst. 3). Tato nová úprava se na posuzovaný případ neuplatní, neboť správní řízení bylo</p><p>zahájeno krátce poté, co Úřad nabyl povědomost o možném porušení soutěžního</p><p>zákona, a nedošlo k překročení stanovených lhůt.198 Novela upravila též možnost</p><p>účastníků řízení „vyvinit se“ z odpovědnosti za delikt v případě prokázání, že vynaložili</p><p>veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránili</p><p>(§ 22b odst. 1). Účastníci řízení však této možnosti využít nemohou, neboť nepodnikli</p><p>žádnou aktivitu v uvedeném směru. Novela pak nepřinesla žádné změny ve vymezení</p><p>skutkové podstaty správního deliktu uzavření zakázané dohody (§ 3 odst. 1), ani</p><p>podmínek, při jejichž naplnění se na dohody zákaz nevztahuje (§ 3 odst. 4) nebo jsou ze</p><p>195</p><p>Jde o blokové výjimky přijaté na základě čl. 103 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále též „SFEU“)</p><p>k provedení čl. 101 odst. 3 SFEU příslušnými nařízeními Evropské Komise nebo Rady (EU), unijní blokové</p><p>výjimky, či výjimka pro oblast zemědělství.</p><p>196</p><p>Ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona</p><p>č. 296/2007 Sb. (účinného do 31. 8. 2009), stanovilo zákaz a neplatnost dohod mezi soutěžiteli, rozhodnutí</p><p>jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě, které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské</p><p>soutěže, pokud zákon nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním</p><p>předpisem z tohoto zákazu výjimku. Od 1. 9. 2009 § 3 odst. 1 upravoval zákaz a neplatnost dohod /…/, jejichž</p><p>cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže.</p><p>197</p><p>Dostupné na internetových stránkách Úřadu na adrese http://www.uohs.cz/cs/legislativa/hospodarskasoutez.html.</p><p>198</p><p>Indicie o možném porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže v konkrétních zakázkách Úřad získal na</p><p>základě analýzy podkladů k předmětným veřejným zakázkám získaných od zadavatele města Prostějov</p><p>(nestandardní podobnost nabídek, zejména cen u jednotlivých položek nabídkových rozpočtů, které uchazeči</p><p>podali do výběrových řízení), k níž Úřad přistoupil po posouzení skutečností uvedených v anonymních</p><p>podnětech – viz bod 2. až 4. tohoto rozhodnutí.</p><p>49</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>zákazu vyňaty na základě blokových výjimek (§ 4)199; nepřinesla rovněž zásadnější</p><p>změnu zákonných kritérií pro ukládání pokut za správní delikty200 (formálně pak</p><p>vypustila konstrukci ukládání pokut za zaviněné porušení soutěžního zákona,</p><p>materiálně však forma zavinění zůstává součástí posouzení kritéria závažnosti</p><p>správního deliktu). Novela pak nepřinesla ani žádnou změnu zákonné maximální výše</p><p>sankcí ukládaných za správní delikty.</p><p>242. Z uvedeného lze uzavřít, že zákon č. 155/2009 Sb. není pro posouzení jednání</p><p>účastníků řízení vztahujícího se k veřejným zakázkám Zámek, Lázně a Rekonstrukce</p><p>Sportcentrum právní úpravou příznivější.</p><p>243. Novelou zákona č. 188/2011 Sb., jež nabyla účinnosti dne 15. 7. 2011, byly provedeny</p><p>pouze formální úpravy nutné ke sjednocení terminologie s ohledem na pojmy použité</p><p>v zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu,201 tzn. bez vlivu</p><p>na materiální obsah zákona o ochraně hospodářské soutěže. Tato pozdější právní</p><p>úprava tak nepřináší účastníkům řízení v žádném směru příznivější zacházení.</p><p>244. Zákonem č. 360/2012 Sb., jenž nabyl účinnosti 1. 12. 2012, došlo k rozšíření kritérií</p><p>pro ukládání pokut, kdy Úřad může přihlédnout i k jednání právnické osoby v průběhu</p><p>řízení a k její snaze odstranit škodlivé následky správního deliktu. Novela však v tomto</p><p>směru nepřinesla faktickou změnu v již dříve aplikované správní praxi Úřadu, neboť</p><p>Úřad při ukládání pokut i před citovanou novelou zohledňoval dle Zásad postupu</p><p>Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při stanovování výše pokut podle</p><p>§ 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění,</p><p>uveřejněných Úřadem v měsíci dubnu roku 2007,202 jako polehčující okolnost určité</p><p>formy jednání účastníka řízení. Nadto z okolností a povahy zde posuzované věci</p><p>nemohou účastníci řízení využít § 22b odst. 2 věta druhá novely k uložení příznivější</p><p>sankce; účastníci řízení nevyvinuli žádnou aktivitu ke spolupráci s Úřadem nad rámec</p><p>jejich zákonné povinnosti.</p><p>245. Zákonem č. 360/2012 Sb. byl dále zaveden nový druh správní sankce (viz § 22a odst. 4</p><p>a 5), kdy se za delikty dle § 3 odst. 1 spáchané v souvislosti se zadávacím řízením,</p><p>uzavíráním smlouvy na plnění veřejné zakázky malého rozsahu nebo koncesním</p><p>řízením spolu s pokutou uloží zákaz plnění veřejných zakázek, resp. zákaz plnění</p><p>koncesní smlouvy na dobu 3 let. Jde o nový druh sankce ukládaný za delikty</p><p>ve veřejných zakázkách vedle pokuty. Vzhledem k tomu, že posuzované delikty byly</p><p>spáchány v souvislosti se zadáním veřejné zakázky, je tato změna právní úpravy</p><p>pro účastníky řízení méně příznivá.</p><p>246. Zmíněnou novelou byla též zavedena právní úprava umožňující soutěžiteli, který byl</p><p>uznán Úřadem vinným ze správního deliktu dle § 3 odst. 1, snížit pokutu (jež by mu</p><p>199</p><p>Jde o blokové výjimky přijaté na základě čl. 83 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství (dále též</p><p>„Smlouva o založení ES“) k provedení čl. 81 odst. 3 Smlouvy příslušnými nařízeními Evropské komise nebo Rady</p><p>(ES), komunitární blokové výjimky, či výjimku pro oblast zemědělství.</p><p>200</p><p>Do účinnosti novely Úřad při ukládání pokut přihlížel zejména k závažnosti, délce trvání a případnému</p><p>opakování porušení zákona; po novele Úřad přihlíží k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho</p><p>spáchání a jeho následkům a okolnostem, za nichž byl spáchán. K těmto skutečnostem byl Úřad oprávněn</p><p>přihlédnout i před novelou (viz demonstrativní vymezení kritérií).</p><p>201</p><p>Změna spočívala v úpravě termínů v § 18 odst. 2 (týkajícího se spojování soutěžitelů) a poznámky č. 19</p><p>k němu pod čarou.</p><p>202</p><p>Viz internetové stránky Úřadu http://www.uohs.cz/cs/legislativa/hospodarska-soutez.html.</p><p>50</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>jinak byla za správní delikt uložena s využitím Zásad), a to o 20 %, pokud se soutěžitel</p><p>k jeho spáchání přizná, požádá o snížení pokuty a Úřad bude mít za to, že s ohledem na</p><p>povahu a závažnost správního deliktu je takový postih dostatečný (§ 22ba odst. 2</p><p>a odst. 6) – tzv. „institut narovnání“. Úřad institut narovnání běžně ve své správní praxi</p><p>aplikoval pro jeho nepopiratelný přínos v dosažení procesních úspor, a tím i pro</p><p>efektivnější prosazování soutěžního práva, i před jeho výslovným zakotvením do</p><p>zákona o ochraně hospodářské soutěže. Úřad jej aplikoval i před touto novelou též se</p><p>všemi výhodami, jaké z tohoto institutu plynou pro účastníky řízení i v současné době,</p><p>včetně snížení výše pokuty o 20 %. Zákonné zakotvení institutu narovnání proto</p><p>nepřineslo faktickou změnu v již dříve aplikované správní praxi Úřadu (kdy před</p><p>novelou byl institut narovnání aplikován bez možnosti uložit zákaz plnění veřejných</p><p>zakázek/koncesní smlouvy na dobu 3 let, a od přijetí novely je zmíněný institut</p><p>aplikován stejně, přičemž při jeho naplnění se zákaz soutěžitelům neuloží). Lze tak</p><p>uzavřít, že aplikací institutu narovnání Úřadem před novelou a po její účinnosti se</p><p>v právním posouzení jednání účastníků řízení nic nemění, resp. novela při jeho využití</p><p>nepředstavuje pro účastníky řízení v posuzování jednání příznivější právní úpravu.</p><p>S ohledem na skutečnost, že všichni účastníci řízení, kterým Úřad hodlal uložit pokutu,</p><p>neprojevili zájem o zahájení procedury narovnání, nebyla tato procedura Úřadem</p><p>zahájena (viz výše). Ze všech účastníků řízení možnosti podat žádost o snížení pokuty</p><p>dle zákona o ochraně hospodářské soutěže využila pouze společnost SM a Úřad jí na</p><p>základě její žádosti snížil pokutu o 20 %.</p><p>247. Další změnou, kterou tato novela přinesla, je upuštění od uložení pokuty či snížení</p><p>pokuty pro splnění podmínek tzv. Leniency programu; tato změna se posuzované věci</p><p>nijak nedotýká, neboť žádný z účastníků řízení žádost dle § 22ba odst. 1 písm. a) a b)</p><p>a odst. 5 Úřadu nepodal.</p><p>248. Zbývající změny jsou procesního charakteru a netýkají se hmotněprávního posouzení</p><p>vytýkaného jednání Úřadem. Ze všech výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že</p><p>změny provedené zákonem č. 360/2012 Sb. nelze považovat za právní úpravu</p><p>pro účastníky řízení příznivější.</p><p>249. Novelami provedenými zákonem č. 135/2016 Sb. a zákonem č. 293/2016 Sb. došlo</p><p>k úpravě ustanovení týkajících se uložení zákazu účasti ve veřejných zakázkách. Zákon</p><p>č. 135/2016 Sb., kterým se změnily některé zákony v souvislosti s přijetím zákona</p><p>o zadávání veřejných zakázek, upravil terminologii v § 20a odst. 4 a zrušil odst. 5</p><p>týkající se uložení této sankce za delikt spáchaný v souvislosti s koncesním řízením.</p><p>Novela zákona č. 293/2016, která nabyla účinnosti 1. 10. 2016, resp. 19. 10. 2016, pak</p><p>upravila ustanovení týkající zákazu plnění veřejných zakázek, resp. plnění koncesní</p><p>smlouvy, kdy původně obligatorní povinnost Úřadu tento zákaz uložit na 3 roky</p><p>změnila na možnost jeho uložení až na dobu 3 let. Další změny provedené zákonem</p><p>č. 293/2016 Sb. jsou procesní povahy, příp. se týkají dozoru nad orgány veřejné správy</p><p>a spojení soutěžitelů. Ani jedna z těchto pozdějších úprav není pro účastníky řízení</p><p>s ohledem na nemožnost uložit tuto sankci dle právní úpravy účinné v době spáchání</p><p>posuzovaných deliktů (veřejné zakázky Zámek, Lázně a Rekonstrukce Sportcentrum)</p><p>příznivější.</p><p>250. Novela provedená zákonem č. 183/2017 Sb. účinná od 1. 7. 2017 byla přijata</p><p>v souvislosti s novým přestupkovým zákonem, který je třeba při posuzování příznivosti</p><p>právní úpravy vzít rovněž v úvahu. Dle nového přestupkového zákona se na přestupky</p><p>51</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, hledí ode dne nabytí</p><p>účinnosti tohoto zákona jako na přestupky podle tohoto zákona. Odpovědnost za ně se</p><p>pak posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost</p><p>došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; podle nového přestupkového</p><p>zákona se posoudí jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. Je-li to</p><p>pro pachatele výhodnější, použijí se rovněž ustanovení o určení druhu a výměry</p><p>správního trestu (viz § 112 odst. 1 a 3 nového přestupkového zákona).203 Dále § 112</p><p>odst. 2 nového přestupkového zákona stanoví, že ustanovení dosavadních zákonů</p><p>o lhůtách pro projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, lhůtách pro uložení</p><p>pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt a lhůtách pro zánik odpovědnosti za</p><p>přestupek nebo jiný správní delikt se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužijí.</p><p>Odpovědnost za přestupek a dosavadní správní delikt však nezanikne dříve, než by</p><p>uplynula některá ze lhůt podle věty první, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost</p><p>došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.</p><p>251. Vzhledem k tomu, že nový přestupkový zákon je v postavení subsidiarity ve vztahu</p><p>k zákonu o ochraně hospodářské soutěže, je třeba posuzovat jednotlivá ustanovení</p><p>nového přestupkového zákona v korektivu novely provedené zákonem</p><p>č. 183/2017 Sb., která aplikaci některých jeho ustanovení vylučuje či odlišně upravuje.</p><p>252. Novela provedená zákonem č. 183/2017 Sb. přinesla změnu promlčecí doby, která dle</p><p>tohoto zákona činí 10 let (resp. 14 let) a počíná běžet dnem následujícím po dni</p><p>spáchání přestupku a přerušuje se ze zákonem stanovených důvodů. Dle právní úpravy</p><p>účinné v době spáchání posuzovaných deliktů (veřejné zakázky Zámek, Lázně</p><p>a Rekonstrukce Sportcentrum) bylo možno pokuty za porušení zákona uložit nejpozději</p><p>do 3 let ode dne, kdy se o porušení zákazu nebo nesplnění povinnosti stanovených</p><p>zákonem Úřad dozvěděl, nejpozději však do 10 let, kdy k porušení zákazu nebo</p><p>nesplnění povinnosti došlo. V případě předmětných deliktů s ohledem na ustanovení</p><p>§ 112 odst. 2 nového přestupkového zákona nelze tuto právní úpravu aplikovat, neboť</p><p>ji nelze považovat za příznivější pro účastníky řízení.</p><p>253. Zákonem č. 262/2017 Sb., o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a o změně</p><p>zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů</p><p>(zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (zákon</p><p>o náhradě škody oblasti hospodářské soutěže), bylo pouze nově upraveno nahlížení</p><p>do spisu, respektive vyloučení z nahlížení i žádosti o snížení pokuty dle § 22ba odst. 6,</p><p>a zpřístupnění informací obsažených ve spise; jde o změny procesní povahy, které</p><p>nemají žádný vliv na hmotněprávní posouzení vytýkaného jednání. Tato pozdější právní</p><p>úprava není rovněž pro účastníky řízení příznivější.</p><p>254. Pro posouzení jednání účastníků řízení týkajícího se veřejných zakázek Zámek, Lázně</p><p>a Rekonstrukce Sportcentrum nelze žádnou z výše uvedených pozdějších novel ani</p><p>nový přestupkový zákon považovat za příznivější pro účastníky řízení (účastníky</p><p>dohody). Na základě porovnání znění zákona o ochraně hospodářské soutěže v době</p><p>spáchání deliktů v souvislosti s veřejnými zakázkami Zámek, Lázně a Rekonstrukce</p><p>Sportcentrum se zněním pozdějších novel zákona o ochraně hospodářské soutěže (viz</p><p>výše) a nového přestupkového zákona Úřad konstatuje, že zůstala zachována jak</p><p>203</p><p>§ 112 odst. 1 a 3 nového přestupkového zákona tak upravuje otázku aplikovatelnosti hmotněprávních</p><p>ustanovení na jednání účastníků řízení, tedy úpravu práv a povinností stanovených povinným subjektům.</p><p>52</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>obsahová totožnost konkrétních zákonem stanovených povinností, které jsou</p><p>relevantní pro právní hodnocení jednání účastníků řízení, tak též jejich trestnost</p><p>z hlediska podřazení porušení právní povinnosti pod kategorii správního deliktu.</p><p>Rovněž otázka typové závažnosti nahlížení na porušené právní povinnosti nedoznala</p><p>změny ve prospěch účastníků řízení. Úřad proto protiprávnost jednání účastníků řízení</p><p>týkajícího se veřejných zakázek Zámek, Lázně a Rekonstrukce Sportcentrum posuzuje</p><p>dle zákona č. 143/2001 Sb., ve znění zákona č. 296/2007 Sb. (dále též „ZOHS 296“).</p><p>255. Pokud jde o jednání týkající se veřejné zakázky ZŠ, považuje Úřad</p><p>za dobu dokonání správního deliktu datum 4. 10. 2010, tj. den doručení šesti později</p><p>podaných nabídek ze sedmi předem sladěných nabídek účastníkem Pozemstav,</p><p>Eurogema, Prostas, Esox, SM a Navrátil. V době spáchání deliktu byl účinný zákon</p><p>č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon</p><p>o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 155/2009 Sb.204 Uvedené znění</p><p>zákona o ochraně hospodářské soutěže platilo do 14. 7. 2011, kdy nabyl účinnosti</p><p>zákon č. 188/2011 Sb.</p><p>256. Od spáchání tohoto deliktu až dosud nabylo účinnosti šest novel zákona o ochraně</p><p>hospodářské soutěže, a to zákon č. 188/2011 Sb., zákon č. 360/2012 Sb., zákon</p><p>č. 135/2016 Sb., zákon č. 293/2016 Sb., zákon č. 183/2017 Sb. a zákon č. 262/2017 Sb.</p><p>Úřad se tedy zabýval tím, zda některá pozdější právní úprava je pro účastníky řízení</p><p>příznivější či nikoli.</p><p>257. Pokud jde o novely zákona o ochraně hospodářské soutěže provedené zákonem</p><p>č. 188/2011 Sb., č. 360/2012 Sb., č. 135/2016 Sb., č. 293/2016 Sb. a č. 262/2017 Sb.,</p><p>platí pro ně ve vztahu k posouzení veřejné zakázky ZŠ totéž, co bylo ohledně</p><p>uvedených novel rozebráno výše (viz posouzení jednání účastníků řízení ve veřejných</p><p>zakázkách Zámek, Lázně a Rekonstrukce Sportcentrum). Pro posouzení jednání</p><p>týkajícího se této zakázky nelze žádnou z těchto pozdějších novel považovat za právní</p><p>úpravu pro účastníky řízení (strany dohody) příznivější.</p><p>258. Novela provedená zákonem č. 183/2017 Sb. přinesla změnu promlčecí doby (viz výše).</p><p>Dle právní úpravy účinné v době spáchání deliktu odpovědnost za správní delikt</p><p>zanikla, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 5 let ode, kdy se o něm správní</p><p>orgán dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. V případě</p><p>„včasného“ zahájení správního řízení, tak odpovědnost za delikt nebylo možné</p><p>promlčet. V posuzovaném případě promlčecí doba dle novely zákona č. 183/2017 Sb.</p><p>dosud neuplynula, proto nevede tato novela zákona o ochraně hospodářské soutěže</p><p>k příznivějšímu posouzení deliktního jednání účastníků řízení Úřadem, a to i s ohledem</p><p>na možnost uložit zákaz účasti ve veřejných zakázkách dle tohoto znění zákona.</p><p>259. Pro posouzení jednání účastníků řízení týkajícího se veřejné zakázky ZŠ nelze žádnou</p><p>z výše uvedených pozdějších novel ani nový přestupkový zákon považovat za příznivější</p><p>pro účastníky řízení (účastníky dohody). Na základě porovnání znění zákona o ochraně</p><p>hospodářské soutěže v době spáchání deliktu v souvislosti s veřejnou zakázkou ZŠ se</p><p>zněním pozdějších novel zákona o ochraně hospodářské soutěže a nového</p><p>přestupkového zákona (viz výše) Úřad konstatuje, že zůstala zachována jak obsahová</p><p>totožnost konkrétních zákonem stanovených povinností, které jsou relevantní pro</p><p>204</p><p>Zákon č. 155/2009 Sb. nabyl účinnosti dne 1. 9. 2009.</p><p>53</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>právní hodnocení jednání účastníků řízení, tak též jejich trestnost z hlediska podřazení</p><p>porušení právní povinnosti pod kategorii správního deliktu. Rovněž otázka typové</p><p>závažnosti nahlížení na porušené právní povinnosti nedoznala změny ve prospěch</p><p>účastníka řízení. Úřad proto protiprávnost jednání účastníků řízení týkající se veřejné</p><p>zakázky ZŠ posuzuje dle zákona č. 143/2001 Sb., ve znění zákona č. 155/2009 Sb. (dále</p><p>též „ZOHS 155“).</p><p>V.2 Zákonná a judikatorní východiska</p><p>260. Vzhledem k tomu, že ve veřejných zakázkách Zámek, Lázně a Rekonstrukce</p><p>Sportcentrum Úřad na jednání účastníků řízení aplikuje ZOHS 296 a odlišnosti znění</p><p>ZOHS 155 (veřejná zakázka ZŠ) vůči ZOHS 296 jsou převážně marginálního charakteru,</p><p>vychází Úřad při popisu soutěžních pravidel platných pro naplnění skutkové podstaty</p><p>správních deliktů (obecných zákonných východisek), mj. rovněž z důvodu přehlednosti</p><p>textu, ze znění ZOHS 296. Ustanovení ZOHS 155 relevantní pro materiální posouzení</p><p>dohody spáchané za jeho účinnosti, jako je pojem soutěžitel, podmínky, za nichž se</p><p>na dohodu zákaz nevztahuje (§ 3 odst. 4 a § 4), resp. vynětí ze zákazu dohod dle § 6,</p><p>jsou shodná s úpravou ZOHS 296.</p><p>261. Ustanovení § 1 odst. 1 ZOHS 296 upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu</p><p>výrobků a služeb (dále jen „zboží“) proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení</p><p>nebo ohrožení (dále jen „narušení“) dohodami soutěžitelů, zneužitím dominantního</p><p>postavení soutěžitelů, nebo spojením soutěžitelů.</p><p>262. Úřad se předně zabýval tím, zda jsou účastníci řízení soutěžiteli ve smyslu zákona</p><p>o ochraně hospodářské soutěže.</p><p>263. Soutěžitelem se dle § 2 odst. 1 ZOHS 296 rozumí fyzické a právnické osoby, jejich</p><p>sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato</p><p>sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské</p><p>soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli. Dle ustálené</p><p>judikatury a v kontextu práva hospodářské soutěže pojem „soutěžitel“ zahrnuje</p><p>jakýkoliv subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení</p><p>tohoto subjektu a způsobu jeho financování. Hospodářskou činností je jakákoli činnost</p><p>spočívající v nabízení zboží nebo poskytování služeb na daném trhu.205</p><p>264. Úřad shledal, že všichni účastníci řízení, jakožto podnikatelé působící na trhu a tím</p><p>pádem účastnící se hospodářské soutěže, jsou soutěžiteli ve smyslu zákona o ochraně</p><p>hospodářské soutěže.206</p><p>265. Dále se Úřad zabýval tím, zda posuzovaná jednání účastníků řízení jsou zakázanými</p><p>dohodami dle ZOHS 296, resp. ZOHS 155 a v jaké formě byly tyto dohody spáchány.</p><p>266. Dle § 3 odst. 1 ZOHS 296 dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání</p><p>soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen „dohody“), které vedou nebo mohou vést</p><p>k narušení hospodářské soutěže, jsou zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní</p><p>205</p><p>Pojem soutěžitel může označovat i hospodářskou jednotku skládající se z několika osob, právnických či</p><p>fyzických (např. mateřských a dceřiných společností), viz například rozsudek Soudního dvora C-189/02 P,</p><p>C-202/02 P, C-205/02 P až C-208/02 P a C-213/02 P ze dne 28. 6. 2005 ve věci Dansk Rørindustri a další</p><p>v. Komise (odst. 112 a násl.).</p><p>206</p><p>Blíže viz část II. rozhodnutí.</p><p>54</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem</p><p>z tohoto zákazu výjimku.</p><p>267. Zakázané jsou zejména dohody výslovně uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) až f) ZOHS 296,</p><p>jako např. dohody o přímém nebo nepřímém určení cen, rozdělení trhu, uplatňování</p><p>rozdílných podmínek apod. Tyto dohody jsou přímo ze zákona zakázané. Tento závěr</p><p>potvrzuje rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci Plemenáři.207 V citovaném</p><p>rozsudku Nejvyšší správní soud konstatoval, že uvedené dohody jsou přímo ze zákona</p><p>zakázané a pro posouzení, zda postup soutěžitele je v souladu (resp. rozporu)</p><p>se zákonem, postačí, že je najisto postaveno, že k takové dohodě došlo.</p><p>268. Dohodou v užším smyslu (dohodou stricto sensu) je jakékoli ujednání (konsensuální</p><p>akt), z něhož vyplývá shoda projevů vůle dotčených soutěžitelů určitým způsobem</p><p>v budoucnu jednat, a tedy omezit své vlastní soutěžní rozhodování a svobodu</p><p>jednání.208 U těchto protisoutěžních dohod proto není vyžadována konkrétní forma</p><p>či jiné formální náležitosti vztahující se k projevení vůle účastníků dohody navenek.</p><p>V rozhodnutí Evropské komise ve věci Polypropylene bylo k této otázce výslovně</p><p>konstatováno, že „…dohoda existuje tehdy, jestliže se strany dohodnou na plánu, který</p><p>omezuje nebo je pravděpodobně s to omezit jejich obchodní svobodu tím, že určí směry</p><p>jejich společného jednání nebo zdržení se určitého jednání na trhu. Nejsou zapotřebí ani</p><p>smluvní sankce, ani donucovací postupy…“ 209</p><p>269. Z hlediska zákona o ochraně hospodářské soutěže po celou dobu jeho účinnosti není</p><p>rozhodné, jakou formu uzavřená dohoda v užším smyslu má, to znamená, že tato</p><p>dohoda nemusí být pouze písemná.210 Jak vyplývá i z ustálené rozhodovací praxe</p><p>Soudního dvora Evropské unie, k uzavření dohody stačí, pokud zúčastnění soutěžitelé</p><p>vyjádří společnou vůli, resp. společný záměr, chovat se do budoucna na trhu určitým</p><p>způsobem.211 Takový záměr pak nemusí být ani písemně zachycen.212 Pokud jde</p><p>o formu vyjádření takové společné vůle, postačuje, aby ujednání bylo vyjádřením vůle</p><p>stran chovat se na trhu v souladu s jeho zněním.213</p><p>270. Pod legislativní zkratku „dohoda“ řadí § 3 odst. 1 ZOHS 296 také jednání soutěžitelů</p><p>ve vzájemné shodě. Jednání ve vzájemné shodě oproti dohodě v užším smyslu</p><p>představuje formu koordinace mezi soutěžiteli, kteří, aniž by dosáhli stádia uzavření</p><p>dohody, vědomě nahrazují rizika vzájemné konkurence praktickou kooperací, a to</p><p>207</p><p>Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci Plemenáři, sp. zn. 2 A 19/2002 ze dne 12. 5. 2005, str. 155.</p><p>Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci Stavební spořitelny, sp. zn. 1 Afs 78/2008 ze dne 25. 2.</p><p>2009, odst. 47.</p><p>209</p><p>Viz rozhodnutí Evropské komise č. IV/31.149 ze dne 23. 4. 1986 ve věci Polypropylene [1986], OJ L 230, odst.</p><p>81.</p><p>210</p><p>Není nutné, aby dohoda ve smyslu soutěžního práva měla podobu např. smlouvy splňující náležitosti</p><p>příslušných obecných ustanovení občanského zákoníku apod., a nemusí mezi stranami zakládat</p><p>soukromoprávní závazkový vztah.</p><p>211</p><p>Viz např. rozhodnutí Tribunálu T-7/89 ze dne 17. 12. 1991 ve věci Hercules Chemicals NV [1991], ECR II</p><p>– 01711, odst. 256.</p><p>212</p><p>Viz např. rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie C-28/77 ze dne 20. 6. 1978 ve věci Tepea BV [1978], ECR</p><p>– 01391, odst. 41.</p><p>213</p><p>Srov. rozsudek Tribunálu T-56/02 ze dne 14. 10. 2004 ve věci Bayrische Hypo- und Vereinsbank [2004], ECR II</p><p>– 03495, odst. 60.</p><p>208</p><p>55</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>v rozporu s požadavky na hospodářskou nezávislost.214 Shoda projevu vůle (konsenzus)</p><p>je v případě jednání ve vzájemné shodě nahrazena slaďováním (koordinací), která</p><p>může mít různé formy od zpracování společného plánu až po pouhou výměnu</p><p>informací.215 Za jednání ve vzájemné shodě se tedy považuje určitý společně</p><p>koordinovaný postup soutěžitelů, kterému předcházejí jak přímé, tak nepřímé</p><p>vzájemné kontakty mezi těmito soutěžiteli a jejich nezávislé soutěžní jednání je</p><p>nahrazeno praktickou kooperací, jejímž cílem je preventivní odstranění nejistoty</p><p>o budoucím chování konkurentů.</p><p>271. Jednání ve vzájemné shodě představuje takový způsob jednání na trhu, který</p><p>předpokládá vzájemné slaďování jednání (záměr jednat) mezi soutěžiteli, následné</p><p>jednání (realizace sladěného záměru) soutěžitelů na trhu a příčinnou souvislost mezi</p><p>těmito dvěma prvky. Jednání ve shodě tedy v sobě zahrnuje nejprve koordinaci stran</p><p>odstraňující vzájemné pochybnosti o jejich budoucím soutěžním chování, dále faktický</p><p>projev této koordinace na trhu a kauzální nexus je spojující. Obě fáze se mohou v praxi</p><p>prolínat.</p><p>272. V případě jednání ve vzájemné shodě musí být především prokázána existence</p><p>kontaktů mezi soutěžiteli, jejichž důsledkem je jednání na trhu, nebo prokázáno takové</p><p>jejich jednání na trhu, které nelze racionálně zdůvodnit jinak než předchozím</p><p>kontaktem. Úřad tak při prokazování jednání ve vzájemné shodě musí buď prokázat, že</p><p>mezi soutěžiteli probíhala soutěžně-protiprávní komunikace, jejímž důsledkem je</p><p>jednání soutěžitelů na trhu determinované tímto (předchozím) slaďováním, nebo že</p><p>došlo ke shodnému či nápadně podobnému jednání, jež není racionálně jinak</p><p>zdůvodnitelné než jednáním ve vzájemné shodě; v takovém případě se pak presumují</p><p>předchozí soutěžně relevantní kontakty.216</p><p>273. Zákon o ochraně hospodářské soutěže zahrnuje protisoutěžní praktiky vymezené v § 3</p><p>odst. 1 pod legislativní zkratku „dohody“. K tomu, aby určitá dohoda byla považována</p><p>za zakázanou, musí být kromě naplnění formálních znaků, naplněny i materiální</p><p>podmínky protisoutěžního charakteru dohody. Z unijní i české judikatury vyplývá,</p><p>že zakázané jsou dohody, které mají za cíl (účel) narušení soutěže (aniž by takového</p><p>cíle bylo třeba byť jen částečně dosaženo a aniž by byl stranami zamýšlen), a dohody,</p><p>které mají nebo mohou mít protisoutěžní následek (a to zásadně bez ohledu na to, zda</p><p>byl takový následek stranami zamýšlen), pokud se vyznačují takovými znaky mířícími na</p><p>způsobení negativního efektu na trhu, které snesou kritérium „dostatečnosti“ či</p><p>„podstatnosti“ a z pohledu způsobení protisoutěžního efektu též reálnosti. Má-li</p><p>dohoda protisoutěžní cíl (účel), není již nutné zjišťovat její skutečné účinky na</p><p>relevantním trhu.</p><p>274. Vzhledem ke svému cíli jsou protisoutěžní především takzvané dohody s tvrdým</p><p>jádrem (hard-core). To jsou takové dohody, které jsou již ze své podstaty způsobilé</p><p>narušit hospodářskou soutěž. Jedná se zejména o horizontální dohody o určování cen,</p><p>214</p><p>Srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie C 40 až 48, 50, 54 až 56, 111, 113, 114/73 ze dne 16. 12.1975</p><p>ve věci Coöperatieve Vereniging &quot;Suiker Unie&quot; UA [1975], ECR-01663, odst. 26.</p><p>215</p><p>Rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci Kartel pekařů, sp. zn. 5 Afs 40/2007 ze dne 30. 9. 2008,</p><p>str. 213.</p><p>216</p><p>Viz rozsudek Krajského soudu v Brně ve věci Litoměřice, sp. zn. 62 Af 61/2011 ze dne 12. 6. 2013, str. 14.</p><p>56</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>rozdělení trhu, rozdělení zákazníků a omezování produkce.217 Dohody s tvrdým jádrem</p><p>nelze dle Oznámení Úřadu o dohodách de minimis považovat za dohody, jejichž dopad</p><p>na soutěž je zanedbatelný. Na stejném principu byl postaven § 6 ZOHS 296. Speciálním</p><p>typem zakázaných dohod s tvrdým jádrem, jsou dohody směřující k ovlivnění výsledků</p><p>veřejných soutěží a výběrových řízení skrze předem dohodnutou účast, případně</p><p>neúčast některých uchazečů, nebo prostřednictvím obsahově sladěného podání</p><p>nabídek, zejména co se nabídkových cen týče, tzv. dohody typu bid-rigging.</p><p>275. Dohody typu bid-rigging zpravidla zahrnují jak prvky dohody o rozdělení trhu, tak</p><p>dohody cenové, tedy dva typy nejzávažnějších hard-core omezení hospodářské</p><p>soutěže, jelikož podstatou těchto dohod je vyloučení vzájemné hospodářské soutěže</p><p>mezi uchazeči o zakázku resp. o trh/jeho část (koordinace postupu směřující k získání</p><p>zakázky předem zamýšleným vítězem – tj. dělení trhu) a popření tak vlastního smyslu</p><p>výběrového řízení (jehož účelem je nalezení dodavatele za nejvýhodnějších – zejména</p><p>cenových podmínek). K narušení hospodářské soutěže dochází již samotnou koordinací</p><p>mezi soutěžiteli při účasti na výběrovém řízení (týkající se např. okruhu účastníků</p><p>soutěže, nabídkové ceny apod.), jež je následně realizována, neboť tak dochází</p><p>ke zkreslení hospodářské soutěže, a to bez ohledu na to, jaká je konkrétní výše</p><p>sladěných nabídkových cen. Vzhledem k tomu, že dohody typu bid-rigging bývají</p><p>pravidelně zaměřeny na veřejné zakázky (tj. zakázky zadavatelů hospodařících</p><p>s veřejnými rozpočty či dotacemi), narůstá jejich společenská škodlivost i tím, že mají</p><p>přímý negativní dopad na veřejné rozpočty, když ilegálním způsobem odčerpávají</p><p>zdroje jinak využitelné pro veřejné účely. Tento typ dohod je považován za dohody</p><p>s protisoutěžním cílem.218</p><p>276. Úřad dále poukazuje na skutečnost, že prokazování kartelových dohod, tj. i dohod typu</p><p>bid-rigging je značně obtížné. Evropský soudní dvůr konstatoval, že je běžné, že taková</p><p>protisoutěžní jednání se včetně schůzek odehrávají tajně a dokumentace k nim je</p><p>omezena na minimum. I když Komise objeví písemnosti výslovně prokazující</p><p>protiprávní kontakty soutěžitelů, jsou tyto obvykle útržkovité, rozptýlené, takže je</p><p>nezbytné rekonstruovat některé podrobnosti dedukcí. Proto ve většině případů musí</p><p>být existence protisoutěžního jednání (dohody) vyvozena z určitého počtu shodujících</p><p>se skutečností a nepřímých důkazů, které mohou ve svém souhrnu, neexistuje-li pro ně</p><p>jiné logické vysvětlení, představovat důkaz porušení soutěžních pravidel.219</p><p>277. Dle § 3 odst. 4 ZOHS 296 jsou ze zákazu dohod ve smyslu § 3 odst. 1 ZOHS 296 vyňaty</p><p>dohody splňující kumulativně tyto podmínky: a) přispějí ke zlepšení výroby nebo</p><p>distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje a vyhrazují</p><p>spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích, b) neuloží soutěžitelům</p><p>217</p><p>Viz body 21 a 23 Oznámení Komise, Pokyny o použitelnosti čl. 81 odst. 3 Smlouvy, publikované v Úředním</p><p>věstníku číslo C 101, 27. 4. 2004, str. 97-118.</p><p>218</p><p>Srov. rozhodnutí Evropské komise č. IV/35.691/E-4 ze dne 21. 10. 1998 ve věci Pre-insulated Pipe Cartel</p><p>[1999], OJ L24, odst. 165, a rozhodnutí č. IV/26.918 ze dne 2. 2. 1973 European Sugar Industry [1973], OJ L140,</p><p>str. 42, ze kterých plyne, že procedura veřejných zakázek předpokládá konkurenční nabídková řízení, v nichž</p><p>veřejní zadavatelé mají právo očekávat, že navržené nabídky ve výběrovém řízení nebudou výsledkem koluze</p><p>mezi uchazeči o zakázku. V systému zadávání zakázek je existence soutěže mezi uchazeči o zakázku podstatná.</p><p>Pokud předložená nabídka není výsledkem individuálního ekonomického výpočtu, ale znalosti nabídky jiného</p><p>uchazeče nebo sladěného postupu mezi nimi, je soutěž vyloučena, či přinejmenším omezena a narušena.</p><p>219</p><p>Srov. rozsudek ve věci Aalborg Portland a ostatní v. Komise, spojené věci C-204/00 P, C-205/00 P, C-211/00</p><p>P, C213/00 P, C-217/00 P a C-219/ 00 P (body 55 – 57).</p><p>57</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů podle písmene a), a c) neumožní</p><p>soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož</p><p>dodávka nebo nákup je předmětem dohody.</p><p>278. Podle § 4 odst. 1 ZOHS 296 se zákaz uvedený v § 3 odst. 1 nevztahuje na dohody, které</p><p>nemohou mít vliv na obchod mezi členskými státy Evropských společenství (nyní</p><p>Evropské unie), avšak splňují ostatní podmínky stanovené blokovými výjimkami</p><p>přijatými příslušnými nařízeními Komise a Rady Evropských společenství (nyní Evropské</p><p>komise a Rady Evropské unie).</p><p>279. Dle § 6 odst. 1 písm. a) ZOHS 296 se zákaz dohod podle § 3 odst. 1 ZOHS 296</p><p>nevztahuje na horizontální dohodu, pokud společný podíl účastníků dohody na</p><p>relevantním trhu nepřesahuje 10 %, a vertikální dohodu, pokud podíl žádného</p><p>z účastníků dohody na relevantním trhu nepřesahuje 15 %. U dohod, u nichž podíl</p><p>účastníků dohody na relevantním trhu nepřevyšoval tyto hranice, nebyl jejich dopad na</p><p>hospodářskou soutěž významný, a proto byly ze zákazu dohod narušujících soutěž</p><p>vyňaty (dohody de minimis). Vynětí však nelze uplatnit pro horizontální dohody</p><p>o přímém nebo nepřímém určení cen a rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů, tedy pro</p><p>dohody s tvrdým jádrem (viz § 6 odst. 2 písm. a/ ZOHS 296). U takových ujednání není</p><p>třeba detailně zkoumat jejich konkrétní negativní účinky na relevantní trh, ty se</p><p>u cílových dohod jakými jsou i dohody charakteru bid-rigging presumují (negativní</p><p>přinejmenším potenciální dopady na hospodářskou soutěž se předpokládají již ze</p><p>samotného faktu uzavření takovéto dohody). Dle ZOHS 296 tak nelze dohody typu bidrigging vyjmout ze zákazu dohod. Koncept dohod de minimis platný dle ZOHS 155</p><p>(Oznámení Úřadu o dohodách de minimis) se ve vztahu k posuzovanému bid-riggingu</p><p>materiálně nijak nezměnil.</p><p>280. V daném správním řízení Úřad shledal protisoutěžní jednání účastníků řízení</p><p>u veřejných zakázek Zámek, Lázně, Rekonstrukce Sportcentrum a ZŠ (viz dále). Jednání</p><p>účastníků řízení v uvedených zakázkách dle Úřadu nenaplňuje znaky trvajícího220 ani</p><p>pokračujícího221 deliktu, pro které platí, že se posuzují jako jediný skutek.222 Pro</p><p>charakter protiprávního jednání jako trvajícího deliktu Úřad neshledal naplnění jeho</p><p>znaku vyvolání protiprávního stavu a posléze jeho udržování (kdy se zejména postihuje</p><p>ono udržování protiprávního stavu). Pro kvalifikaci jednání jako pokračujícího deliktu</p><p>neshledal Úřad objektivní souvislost dílčích jednání (útoků), zejména souvislost</p><p>časovou, okruhu jednajících subjektů, společného záměru. Z uvedených důvodů je</p><p>proto posuzuje jako 4 samostatné delikty.</p><p>220</p><p>Trvající delikt je charakterizován vyvoláním protiprávního stavu a poté jeho udržováním či udržováním</p><p>protiprávního stavu, který nebyl porušitelem vyvolán. Dále je charakterizován shodností protisoutěžního cíle,</p><p>který je po celé období naplňován, totožnost (stejnost) jednotlivých soutěžitelů, kteří jsou si vědomi, že se</p><p>podílí na společném cíli, byť se může i okruh zúčastněných soutěžitelů v čase postupně vyvíjet (např.</p><p>přistoupení k dohodě, zakládání společných podniků, likvidace společnosti).</p><p>221</p><p>Pokračujícím deliktem se pak rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným</p><p>záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem</p><p>provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku.</p><p>222</p><p>Z důvodu existence úpravy definice pokračujícího přestupku používá Úřad analogii legis nového</p><p>přestupkového zákona. V době spáchání deliktu dle konstantní judikatury správních soudů se uplatňovala</p><p>analogická aplikace totožných pravidel trestního práva.</p><p>58</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>V.3 Právní posouzení jednání účastníků řízení v jednotlivých zakázkách</p><p>V.4 Veřejná zakázka ZŠ</p><p>281. Úřad kvalifikuje jednání účastníků řízení, společností Esox, Eurogema, Insta, Navrátil,</p><p>Pozemstav, Prostas (vedoucího člena sdružení Sdružení EÚO ZŠ E.Valenty, Protějov –</p><p>PROSTAS+Mechanika) a SM týkající se veřejné zakázky ZŠ jako zakázanou dohodu223</p><p>spočívající v koordinaci činnosti konkurentů při tendrech (bid-rigging) s prvky dohody</p><p>o rozdělení trhu a cenové dohody ve smyslu § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a c) ZOHS</p><p>155, s cílem narušit hospodářskou soutěž. Tuto dohodu uzavřeli účastníci řízení, a to</p><p>společnosti Esox, Eurogema, Insta, Navrátil, Pozemstav, Prostas a SM, a realizovali ji</p><p>prostřednictvím vzájemného krytí tak, aby nabídka společnosti Navrátil v daném</p><p>výběrovém řízení byla výhodnější v porovnání s nabídkami společností Esox, Eurogema,</p><p>Insta, Pozemstav, Prostas a SM. Úřad při posouzení formy zakázané dohody týkající se</p><p>veřejné zakázky ZŠ dospěl k závěru, že výše uvedení účastníci řízení jednali ve vzájemné</p><p>shodě.</p><p>282. Při posuzování jednání účastníků řízení Esox, Eurogema, Insta, Navrátil, Pozemstav,</p><p>Prostas a SM v rámci veřejné zakázky ZŠ Úřad nejprve zkoumal fázi vzájemného</p><p>slaďování jednání účastníků řízení (záměru jednat), tj. zda výše uvedení účastníci řízení</p><p>zkoordinovali své nabídky do výběrového řízení v rámci této veřejné zakázky.</p><p>283. Úřad se zabýval nabídkami podanými těmito společnostmi do předmětné veřejné</p><p>zakázky. Porovnáním jednotkových cen v nabídkách uchazečů Úřad zjistil, že</p><p>mezi cenami jednotlivých uchazečů existuje určitý cenový vzorec, tj. poměry</p><p>jednotkových cen (cenové indexy) jsou u většiny položek rozpočtu shodné, u některých</p><p>uchazečů v určitých částech rozpočtu jsou jednotkové ceny dokonce naprosto shodné.</p><p>Cenový index není nahodilý s ohledem na počet položek se shodným poměrem a jeho</p><p>výskyt je napříč celým rozpočtem. Tyto cenové vzorce nejsou způsobeny ani využitím</p><p>systému RTS/ÚRS, ani zamýšlenými subdodávkami jednotlivých uchazečů. Nadto údaje</p><p>ve vlastnostech dokumentů v elektronické verzi, včetně rozpočtu, předložených</p><p>jednotlivými uchazeči, společnostmi Esox, Eurogema, Insta, Pozemstav, Prostas a SM,</p><p>zadavateli jako součást své nabídky jasně ukazují vazbu na společnost Navrátil, vítěze</p><p>veřejné zakázky ZŠ. Jednalo se například o stejné údaje ve vlastnostech rozpočtu</p><p>označené jako Vlastní, ve kterých je uvedeno u všech uchazečů jméno zaměstnance</p><p>společnosti Navrátil [Jméno Příjmení] a jeho pracovní email; dále jsou shodné údaje</p><p>u dokumentů některých uchazečů, a to v kolonce Společnost (Stavební společnost</p><p>Navrátil), Autor (Ing. [Jméno Příjmení]) a Autor posledních změn ([Příjmení]). Osoby</p><p>Ing. [Jméno Příjmení] a [Jméno Příjmení] působily v období, které časově předchází</p><p>podání nabídek do veřejné zakázky ZŠ, ve společnosti Navrátil. Údaje ve vlastnostech</p><p>dokumentů jsou ve vzorech poskytnutých zadavatelem odlišné (viz zjištěné</p><p>skutečnosti).</p><p>284. Společnost Prostas Úřadu potvrdila, že na vypracování jejího rozpočtu se podílel</p><p>Ing. [Jméno Příjmení] (jako fyzická osoba), a to údajně z kapacitních důvodů. Ing.</p><p>[Jméno Příjmení] byl v té době však již více jak 7 let zaměstnancem společnosti Navrátil</p><p>a nedisponoval žádným živnostenským oprávněním k poskytování takových služeb</p><p>a ani žádné takové služby samostatně neposkytoval. Z vlastností elektronické verze</p><p>223</p><p>Viz legislativní zkratka „dohody“ v § 3 odst. 1 ZOHS 155.</p><p>59</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>rozpočtu společnosti Prostas vyplývá, že autorem byl Ing. [Jméno Příjmení] (společnost</p><p>Navrátil), ale autorem poslední změny byla paní [Příjmení] (tehdejší zaměstnankyně</p><p>společnosti Navrátil). Nadto je název společnosti Navrátil uveden i ve vlastnostech</p><p>dokumentů – harmonogramů zakázky a jméno [Jméno Příjmení] a jeho pracovní</p><p>emailová adresa je uvedena ve vlastnostech dokumentu obsahujícího rozpočet zakázky</p><p>u všech společností (účastníků řízení), které nabídku do předmětné zakázky podaly.</p><p>Z uvedeného vyplývá, že [Jméno Příjmení] se podílel jako zaměstnanec společnosti</p><p>Navrátil spolu se svou kolegyní na vypracování rozpočtu společnosti Prostas a dalších</p><p>dokumentech obsažených v nabídce.</p><p>285. Taková podobnost nabídek, jak je popsána výše, není rozumně zdůvodnitelná jinak než</p><p>předchozí vzájemnou komunikací, výměnou informací, kooperací či jiným projevem</p><p>slaďování účastníků řízení společností Esox, Eurogema, Insta, Navrátil, Pozemstav,</p><p>Prostas a SM a následným podáním nekonkurenčních, krycích nabídek ze strany</p><p>společností Esox, Eurogema, Insta, Pozemstav, Prostas a SM. Předchozí vzájemný</p><p>kontakt budoucího vítěze zakázky, společnosti Navrátil, se společností Prostas</p><p>(soutěžitel Navrátil disponoval informací o účasti společnosti Prostas s družstvem</p><p>Mechanika ve sdružení v době před podáním jejich žádosti o účast, kdy tato informace</p><p>nebyla ještě známá) a společností SM vyplývá z ručně psaných poznámek jednatele</p><p>společnosti Navrátil (dokument N A2 a dokument N A3).</p><p>286. Na základě výše uvedeného Úřad uzavírá, že účastníci řízení Esox, Eurogema, Insta,</p><p>Navrátil, Pozemstav, Prostas a SM slaďovali svůj postup při podání nabídek</p><p>ve výběrovém řízení k veřejné zakázce ZŠ. Prokazatelný počátek slaďování záměru mezi</p><p>účastníky řízení Esox, Eurogema, Insta, Navrátil, Pozemstav, Prostas a SM nelze přesně</p><p>stanovit, došlo k němu v blíže neurčeném období před podáním nabídky společnosti</p><p>Insta dne 1. 10. 2010. Uchazeči před touto lhůtou požádali o zadávací dokumentaci</p><p>(s výjimkou společnosti Esox a Eurogema), rovněž data posledních úprav</p><p>elektronických dokumentů v nabídkách jsou v rozmezí 30. 9. 2010 až 1. 10. 2010, data</p><p>zpracování nabídek a smluv o dílo v tištěné podobě jsou pak v rozmezí 30. 9. 2010 až</p><p>4. 10. 2010. Ukončení slaďování je dáno dnem 4. 10. 2010, což je datum podání</p><p>nabídek druhé až sedmé vzájemně sladěné nabídky (nabídky společností Esox,</p><p>Eurogema, Navrátil, Pozemstav, Prostas a SM). Úřad slaďování společného záměru</p><p>účastníků řízení vymezil v blíže neurčeném období před 4. 10. 2010.</p><p>287. Úřad následně posuzoval, zda na základě slaďování záměru došlo ke společnému</p><p>postupu na trhu, tedy zda byl sladěný záměr účastníků řízení realizován,</p><p>a rovněž příčinnou souvislost mezi oběma fázemi zakázané dohody, a to fází realizační</p><p>a slaďovací. Úřad má za prokázané, že účastníci řízení Esox, Eurogema, Insta, Navrátil,</p><p>Pozemstav, Prostas a SM realizovali svůj záměr ovlivnit výsledek veřejné zakázky ZŠ.</p><p>288. Společnosti Esox, Eurogema, Insta, Pozemstav, Prostas a SM podaly vědomě tzv. krycí</p><p>nabídku do daného výběrového řízení, která neměla konkurovat nabídce společnosti</p><p>Navrátil. Společnost Navrátil proto danou zakázku získala. Realizace sladěného postupu</p><p>mezi společnostmi Esox, Eurogema, Insta, Navrátil, Pozemstav, Prostas a SM se tedy</p><p>projevila tak, že tyto společnosti podaly každá samostatnou nabídku, přičemž</p><p>samostatnost obsahu nabídek, zejména cenové nabídky, byla jen zdánlivá – viz popis</p><p>shodnosti/podobnosti nabídek.</p><p>60</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>289. Lhůta pro podání nabídek v rámci veřejné zakázky ZŠ byla 4. 10. 2010. Nabídky byly</p><p>podány společností Insta dne 1. 10. 2010 a společnostmi Esox, Eurogema, Navrátil,</p><p>Pozemstav, Prostas a SM dne 4. 10. 2010. Doručením nabídek posledně uvedených</p><p>společností zadavateli došlo k dokončení realizace sladěného záměru, proto Úřad</p><p>považuje den 4. 10. 2010 za datum realizace sladěného záměru účastníků řízení.</p><p>290. Příčinnou souvislost mezi slaďováním postupu mezi účastníky řízení a jeho následnou</p><p>realizací má Úřad také za prokázanou. Společnosti Esox, Eurogema, Insta, Navrátil,</p><p>Pozemstav, Prostas a SM by každá samostatně a nezávisle nemohla dospět k takovému</p><p>obsahu svých nabídek, jak byl popsán výše. Jednání účastníků řízení bylo bezpochyby</p><p>výsledkem předchozího slaďování nabídek mezi účastníky řízení, kdy nahradili své</p><p>nezávislé chování v soutěži o zakázku praktickou kooperací vedoucí k zamýšlenému cíli.</p><p>Tímto jednáním ovlivnili hodnocení nabídek a vzhledem k vítezství společnosti Navrátil</p><p>v dané zakázce i výsledek výběrového řízení.</p><p>291. Účastníci řízení si dle Úřadu vzájemně zprostředkovali informace o svém budoucím</p><p>záměru ohledně postupu při účasti a podání nabídek ve výběrovém řízení k veřejné</p><p>zakázce ZŠ, čímž mezi sebou odstranili nejistotu o budoucím chování v soutěži na trhu.</p><p>Účastníci řízení se vzájemně informovali o tom, jak se zachovají v daném výběrovém</p><p>řízení (podání krycích nabídek), aby v dané zakázce vyloučili konkurenci svých nabídek</p><p>ve prospěch uchazeče Navrátil.</p><p>292. Vzájemné předchozí sladění záměru účastníků řízení Esox, Eurogema, Insta, Navrátil,</p><p>Pozemstav, Prostas a SM, postupovat ve výběrovém řízení ve veřejné zakázce ZŠ tak, že</p><p>společnosti Esox, Eurogema, Insta, Pozemstav, Prostas a SM podají krycí nabídky</p><p>k nabídce společnosti Navrátil a vyloučí tak soutěž o zakázku mezi nimi, tito účastníci</p><p>řízení také následně realizovali, čímž splnili předpoklady potřebné k naplnění skutkové</p><p>podstaty jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě.</p><p>293. Úřad na základě výše uvedeného uzavírá, že účastníci řízení, a to společnosti Esox,</p><p>Eurogema, Insta, Navrátil, Pozemstav, Prostas a SM se popsaným jednáním dopustili</p><p>správního deliktu jednání ve vzájemné shodě o koordinaci účasti a nabídek</p><p>ve výběrovém řízení pro veřejnou zakázku ZŠ, a tím porušili § 3 odst. 1 ZOHS 155.</p><p>Tímto jednáním ovlivnili hodnocení nabídek a výsledek výběrového řízení a narušili</p><p>hospodářskou soutěž na relevantním trhu.</p><p>V.5 Veřejná zakázka Lázně</p><p>294. Úřad kvalifikuje jednání účastníků řízení, společností Mechanika a Prostas týkající se</p><p>veřejné zakázky Lázně jako zakázanou dohodu224 spočívající v koordinaci činnosti</p><p>konkurentů při tendrech (bid-rigging) s prvky dohody o rozdělení trhu a cenové</p><p>dohody ve smyslu § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a c) ZOHS 296. Tuto dohodu uzavřeli</p><p>účastníci řízení, a to družstvo Mechanika a společnost Prostas, a realizovali ji</p><p>prostřednictvím vzájemného krytí v daném výběrovém řízení. Úřad při posouzení</p><p>formy zakázané dohody týkající se veřejné zakázky Lázně dospěl k závěru, že výše</p><p>uvedení účastníci řízení jednali ve vzájemné shodě.</p><p>295. Při posuzování jednání účastníků řízení Mechanika a Prostas v rámci veřejné zakázky</p><p>Lázně Úřad nejprve zkoumal fázi vzájemného slaďování jednání účastníků řízení</p><p>224</p><p>Viz legislativní zkratka „dohody“ v § 3 odst. 1 ZOHS 296.</p><p>61</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>(záměru jednat), tj. zda výše uvedení účastníci řízení zkoordinovali své nabídky</p><p>do výběrového řízení v rámci této veřejné zakázky.</p><p>296. Úřad se zabýval cenovými nabídkami, resp. položkovými rozpočty výše uvedených</p><p>účastníků řízení. Porovnáním vzájemných poměrů jednotkových cen nabídnutých</p><p>uchazeči o veřejnou zakázku zjistil, že mezi cenami jednotlivých uchazečů existuje</p><p>cenový vzorec. Poměry jednotkových cen jsou v jednotlivých částech rozpočtu shodné,</p><p>navíc u některých položek jsou naprosto shodné ceny. Cenový vzorec tedy není</p><p>nahodilý s ohledem na počet položek se shodnými poměry; jde o položky napříč celým</p><p>rozpočtem. Cenový vzorec není odůvodněn využitím stavebních ceníků, neboť shodné</p><p>poměry jsou i u položek, které nejsou ve stavebních cenících obsaženy. S ohledem na</p><p>jeho rozsah ho není možné vysvětlit i případnou shodnou subdodávkou; navíc</p><p>v nabídkách žádné informace o subdodavatelích nejsou uvedeny a společnosti ve svých</p><p>nabídkách prohlašují svou profesní a technickou připravenost.</p><p>297. Dále se Úřad zabýval nabídkami společností Mechanika a Prostas z hlediska jejich</p><p>obsahu a shledal v nich další podobnosti, shodné „chyby“ v rozpočtech a zejména</p><p>totožný údaj v kolonce IČO na 3 krycích listech položkových rozpočtů těchto uchazečů</p><p>(IČO společnosti Prostas v nabídce společnosti Mechanika). Tato skutečnost dle Úřadu</p><p>rovněž dokládá, že družstvo Mechanika a společnost Prostas byly v kontaktu při</p><p>vypracování svých nabídek do předmětné zakázky.</p><p>298. Úřad má za to, že taková podobnost nabídek, jak je popsána výše, není rozumně</p><p>zdůvodnitelná jinak než předchozí vzájemnou komunikací, výměnou informací,</p><p>kooperací či jiným projevem slaďování účastníků řízení družstvem Mechanika</p><p>a společností Prostas a následným podáním takto sladěných nabídek.</p><p>299. Na základě výše uvedeného Úřad uzavírá, že účastníci řízení Mechanika a Prostas</p><p>slaďovali svůj postup při podání nabídek ve výběrovém řízení k veřejné zakázce Lázně.</p><p>Prokazatelný počátek slaďování záměru mezi účastníky řízení Mechanika a Prostas</p><p>nelze přesně stanovit, došlo k němu v blíže neurčeném období před podáním nabídek</p><p>dne 28. 5. 2009. Uchazečům před touto lhůtou byly zaslány technické podmínky</p><p>realizace zakázky, data zpracování nabídek a smluv o dílo v tištěné podobě jsou</p><p>v rozmezí 25. 5. 2009 až 27. 5. 2009. Ukončení slaďování je pak dáno dnem 28. 5. 2009,</p><p>což je datum podání obou vzájemně sladěných nabídek. Úřad slaďování společného</p><p>záměru účastníků řízení vymezil v blíže neurčeném období před 28. 5. 2009.</p><p>300. Úřad následně posuzoval, zda na základě slaďování záměru došlo ke společnému</p><p>postupu na trhu, tedy zda byl sladěný záměr účastníků řízení realizován,</p><p>a rovněž příčinnou souvislost mezi oběma fázemi zakázané dohody, a to fází realizační</p><p>a slaďovací. Úřad má za prokázané, že účastníci řízení Mechanika a Prostas realizovali</p><p>svůj záměr ovlivnit výsledek veřejné zakázky Lázně.</p><p>301. Družstvo Mechanika a společnost Prostas podaly sladěné nabídky do daného</p><p>výběrového řízení. Realizace sladěného postupu mezi účastníky řízení Mechanika</p><p>a Prostas se tedy projevila tak, že tyto společnosti podaly každá samostatnou nabídku,</p><p>přičemž samostatnost obsahu nabídek, zejména cenové nabídky, byla jen zdánlivá – viz</p><p>popis shodnosti/podobnosti nabídek.</p><p>302. Lhůta pro podání nabídek v rámci veřejné zakázky Lázně byla dne 28. 5. 2009. Nabídky</p><p>byly podány společností Mechanika a Prostas dne 28. 5. 2009. Doručením nabídek</p><p>62</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>těchto společností zadavateli došlo k dokončení realizace sladěného záměru, proto</p><p>Úřad považuje den 28. 5. 2009 za datum realizace sladěného záměru účastníků řízení.</p><p>303. Příčinnou souvislost mezi slaďováním postupu mezi účastníky řízení a jeho následnou</p><p>realizací má Úřad také za prokázanou. Družstvo Mechanika a společnost Prostas by</p><p>každá samostatně nemohla dospět k takovému obsahu svých nabídek, jak byl popsán</p><p>výše. Jednání účastníků řízení bylo bezpochyby výsledkem předchozího slaďování</p><p>nabídek mezi účastníky řízení, kdy nahradili své nezávislé chování v soutěži o zakázku</p><p>praktickou kooperací vedoucí k zamýšlenému cíli. Tímto jednáním byla snaha ovlivnit</p><p>hodnocení nabídek a výsledek veřejné zakázky.</p><p>304. Účastníci řízení si dle Úřadu vzájemně zprostředkovali informace o svém budoucím</p><p>záměru ohledně postupu při účasti a podání nabídek ve výběrovém řízení k veřejné</p><p>zakázce Lázně, čímž mezi sebou odstranili nejistotu o budoucím chování v soutěži na</p><p>trhu. Účastníci řízení se vzájemně informovali o tom, jak se zachovají v daném</p><p>výběrovém řízení (podání krycí nabídky), aby v dané zakázce vyloučili konkurenci svých</p><p>nabídek.</p><p>305. Vzájemné předchozí sladění záměru účastníků řízení Mechanika a Prostas postupovat</p><p>ve výběrovém řízení ve veřejné zakázce Lázně tak, že vyloučí soutěž o zakázku mezi</p><p>nimi, tito účastníci řízení také následně realizovali, čímž splnili předpoklady potřebné</p><p>k naplnění skutkové podstaty jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě.</p><p>306. Úřad na základě výše uvedeného uzavírá, že účastníci řízení, a to družstvo Mechanika</p><p>a společnost Prostas, koordinovali účast a nabídky do výběrového řízení pro veřejnou</p><p>zakázku Lázně, čímž jednali ve vzájemné shodě a tím porušili § 3 odst. 1 ZOHS 296.</p><p>Tímto jednáním narušili hospodářskou soutěž na relevantním trhu a mohli ovlivnit</p><p>hodnocení nabídek a výsledek výběrového řízení.</p><p>V.6 Veřejná zakázka Zámek</p><p>307. Úřad kvalifikuje jednání účastníků řízení, společností Navrátil, Pozemstav, Prostas</p><p>a Realinvest týkající se veřejné zakázky Zámek jako zakázanou dohodu225 spočívající</p><p>v koordinaci činnosti konkurentů při tendrech (bid-rigging) s prvky dohody o rozdělení</p><p>trhu a cenové dohody ve smyslu § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a c) ZOHS 296. Tuto</p><p>dohodu uzavřeli účastníci řízení, a to společnosti Navrátil, Pozemstav, Prostas</p><p>a Realinvest, a realizovali ji prostřednictvím vzájemného krytí tak, aby nabídka</p><p>společnosti Pozemstav v daném výběrovém řízení byla výhodnější v porovnání</p><p>s nabídkami společností Navrátil, Prostas a Realinvest. Úřad při posouzení formy</p><p>zakázané dohody týkající se veřejné zakázky Zámek dospěl k závěru, že výše uvedení</p><p>účastníci řízení jednali ve vzájemné shodě.</p><p>308. Při posuzování jednání účastníků řízení Navrátil, Pozemstav, Prostas a Realinvest</p><p>v rámci veřejné zakázky Zámek Úřad nejprve zkoumal fázi vzájemného slaďování</p><p>jednání účastníků řízení (záměru jednat), tj. zda výše uvedení účastníci řízení</p><p>zkoordinovali své nabídky do výběrového řízení v rámci této veřejné zakázky.</p><p>309. Úřad se zabýval cenovými nabídkami, resp. položkovými rozpočty výše uvedených</p><p>účastníků řízení. Porovnáním vzájemných poměrů jednotkových cen nabídnutých</p><p>uchazeči o veřejnou zakázku zjistil, že mezi cenami jednotlivých uchazečů existuje</p><p>225</p><p>Viz legislativní zkratka „dohody“ v § 3 odst. 1 ZOHS 296.</p><p>63</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>cenový vzorec; poměry jednotkových cen uchazečů jsou u většiny položek</p><p>pro jednotlivé rozpočty veřejné zakázky Zámek shodné či velmi blízké (poměry</p><p>jednotkových cen jsou ovlivněny zaokrouhlením jednotkových cen uchazečů v nabídce,</p><p>což se projevuje u položek, jejichž jednotkové ceny jsou v řádech jednotek či desítek</p><p>korun). Cenový vzorec není nahodilý a týká se celého rozpočtu veřejné zakázky Zámek.</p><p>Cenový vzorec není odůvodněn využitím stavebních ceníků, ani s ohledem na jeho</p><p>rozsah ani případnou subdodávkou (navíc v nabídce žádná subdodávka nebyla</p><p>uvedena).</p><p>310. Dále se Úřad zabýval elektronickými dokumenty přiloženými k nabídkám společností</p><p>Navrátil, Pozemstav a Prostas226 (nabídka společnosti Realinvest obsahovala na CD</p><p>pouze jeden dokument) a shledal v nich takové podobnosti, které nelze odůvodnit</p><p>zadávací dokumentací. Jednalo se o shodnou odlišnost ve formátování písma v části</p><p>položkového rozpočtu; tuto shodnou odlišnost ve formátování vykazuje i tištěná</p><p>nabídka společnosti Realinvest. U účastníků řízení společností Navrátil, Pozemstav</p><p>a Prostas byly stejné některé údaje ve vlastnostech elektronických verzí rozpočtů,</p><p>údaje v zadávací dokumentaci poskytnuté zadavatelem však byly odlišné (viz zjištěné</p><p>skutečnosti).</p><p>311. Úřad má za to, že taková podobnost nabídek, jak je popsána výše, není rozumně</p><p>zdůvodnitelná jinak než předchozí vzájemnou komunikací, výměnou informací,</p><p>kooperací či jiným projevem slaďování účastníků řízení společností Navrátil,</p><p>Pozemstav, Prostas a Realinvest a následným podáním nekonkurenčních, krycích</p><p>nabídek ze strany společností Navrátil, Prostas a Realinvest. Předchozí vzájemný</p><p>kontakt společností Navrátil a Pozemstav dle Úřadu rovněž vyplývá z dokumentu N A1,</p><p>jehož datum časově předchází podání nabídek do veřejné zakázky Zámek.</p><p>312. Na základě výše uvedeného Úřad uzavírá, že účastníci řízení Navrátil, Pozemstav,</p><p>Prostas a Realinvest slaďovali svůj postup při podání nabídek ve výběrovém řízení</p><p>k veřejné zakázce Zámek. Prokazatelný počátek slaďování záměru mezi účastníky řízení</p><p>Navrátil, Pozemstav, Prostas a Realinvest nelze přesně stanovit, došlo k němu v blíže</p><p>neurčeném období před podáním nabídek dne 26. 3. 2009. Uchazeči před touto</p><p>lhůtou požádali o zadávací dokumentaci, rovněž data vytvoření či poslední změny</p><p>elektronických dokumentů s položkovými rozpočty jsou v rozmezí 24. 3. 2009</p><p>až 25. 3. 2009, data zpracování nabídek a smluv o dílo v tištěné podobě jsou</p><p>25. 3. 2009. Ukončení slaďování je pak dáno dnem 26. 3. 2009, což je datum podání</p><p>všech čtyř vzájemně sladěných nabídek. Úřad slaďování společného záměru účastníků</p><p>řízení vymezil v blíže neurčeném období před 26. 3. 2009.</p><p>313. Úřad následně posuzoval, zda na základě slaďování záměru došlo ke společnému</p><p>postupu na trhu, tedy zda byl sladěný záměr účastníků řízení realizován,</p><p>a rovněž příčinnou souvislost mezi oběma fázemi zakázané dohody, a to fází realizační</p><p>a slaďovací. Úřad má za prokázané, že účastníci řízení Navrátil, Pozemstav, Prostas</p><p>a Realinvest realizovali svůj záměr ovlivnit výsledek veřejné zakázky Zámek.</p><p>314. Společnosti Navrátil, Prostas a Realinvest podaly vědomě tzv. krycí nabídku do daného</p><p>výběrového řízení, která neměla konkurovat nabídce společnosti Pozemstav.</p><p>Společnost Pozemstav proto danou zakázku získala. Realizace sladěného postupu mezi</p><p>226</p><p>Zadávací dokumentace byla uchazečům poskytnuta v listinné i elektronické podobě.</p><p>64</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>společnostmi Navrátil, Pozemstav, Prostas a Realinvest se tedy projevila tak, že tyto</p><p>společnosti podaly každá samostatnou nabídku, přičemž samostatnost obsahu</p><p>nabídek, zejména cenové nabídky, byla jen zdánlivá.</p><p>315. Lhůta pro podání nabídek v rámci veřejné zakázky Zámek byla 26. 3. 2009, všechny</p><p>čtyři nabídky byly podány v poslední den této lhůty a jejich doručením zadavateli došlo</p><p>k dokončení realizace sladěného záměru, proto Úřad považuje den 26. 3. 2009</p><p>za datum realizace sladěného záměru účastníků řízení.</p><p>316. Příčinnou souvislost mezi slaďováním postupu mezi účastníky řízení a jeho následnou</p><p>realizací má Úřad také za prokázanou. Společnosti Navrátil, Pozemstav, Prostas</p><p>a Realinvest by každá samostatně a nezávisle nemohla dospět k takovému obsahu</p><p>svých nabídek, jak byl popsán výše. Jednání účastníků řízení bylo bezpochyby</p><p>výsledkem předchozího slaďování nabídek mezi účastníky řízení, kdy nahradili své</p><p>nezávislé chování v soutěži o zakázku praktickou kooperací vedoucí k zamýšlenému cíli.</p><p>Tímto jednáním ovlivnili hodnocení nabídek a vzhledem k vítezství společnosti</p><p>Pozemstav v dané zakázce i výsledek výběrového řízení.</p><p>317. Účastníci řízení si dle Úřadu vzájemně zprostředkovali informace o svém budoucím</p><p>záměru ohledně postupu při účasti a podání nabídek ve výběrovém řízení k veřejné</p><p>zakázce Zámek, čímž mezi sebou odstranili nejistotu o budoucím chování v soutěži</p><p>na trhu. Účastníci řízení se vzájemně informovali o tom, jak se zachovají v daném</p><p>výběrovém řízení (podání krycích nabídek), aby v dané zakázce vyloučili konkurenci</p><p>svých nabídek ve prospěch uchazeče Pozemstav.</p><p>318. Vzájemné předchozí sladění záměru účastníků řízení Navrátil, Pozemstav, Prostas</p><p>a Realinvest, postupovat ve výběrovém řízení ve veřejné zakázce Zámek tak, že</p><p>společnosti Navrátil, Prostas a Realinvest podají krycí nabídky k nabídce společnosti</p><p>Pozemstav a vyloučí tak soutěž o zakázku mezi nimi, tito účastníci řízení také následně</p><p>realizovali, čímž splnili předpoklady potřebné k naplnění skutkové podstaty jednání</p><p>soutěžitelů ve vzájemné shodě.</p><p>319. Úřad na základě výše uvedeného uzavírá, že účastníci řízení, a to společnosti Navrátil,</p><p>Pozemstav, Prostas a Realinvest, koordinovali účast a nabídky do výběrového řízení</p><p>pro veřejnou zakázku Zámek, čímž jednali ve vzájemné shodě, a tím porušili § 3 odst. 1</p><p>ZOHS 296. Tímto jednáním ovlivnili hodnocení nabídek a výsledek výběrového řízení</p><p>a narušili hospodářskou soutěž na relevantním trhu.</p><p>V.7 Veřejná zakázka Rekonstrukce Sportcentrum</p><p>320. Úřad kvalifikuje jednání účastníků řízení, společností Eurogema, Navrátil, Pozemstav</p><p>a Realinvest, týkající se veřejné zakázky Rekonstrukce Sportcentrum jako zakázanou</p><p>dohodu227 spočívající v koordinaci činnosti konkurentů při tendrech (bid-rigging)</p><p>s prvky dohody o rozdělení trhu a cenové dohody ve smyslu § 3 odst. 1 a odst. 2</p><p>písm. a) a c) ZOHS 296. Tuto dohodu uzavřeli účastníci řízení, a to společnosti</p><p>Eurogema, Navrátil, Pozemstav a Realinvest, a realizovali ji prostřednictvím</p><p>vzájemného krytí tak, aby nabídka společnosti Pozemstav v daném výběrovém řízení</p><p>byla výhodnější v porovnání s nabídkami společností Eurogema, Navrátil a Realinvest.</p><p>Úřad při posouzení formy zakázané dohody týkající se veřejné zakázky Rekonstrukce</p><p>227</p><p>Viz legislativní zkratka „dohody“ v § 3 odst. 1 ZOHS 296.</p><p>65</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>Sportcentrum dospěl k závěru, že výše uvedení účastníci řízení jednali ve vzájemné</p><p>shodě.</p><p>321. Při posuzování jednání účastníků řízení Eurogema, Navrátil, Pozemstav a Realinvest</p><p>v rámci veřejné zakázky Rekonstrukce Sportcentrum Úřad nejprve zkoumal fázi</p><p>vzájemného slaďování jednání účastníků řízení (záměru jednat), tj. zda výše uvedení</p><p>účastníci řízení zkoordinovali své nabídky do výběrového řízení v rámci této veřejné</p><p>zakázky.</p><p>322. Úřad se zabýval cenovými nabídkami, resp. položkovými rozpočty výše uvedených</p><p>účastníků řízení. Porovnáním vzájemných poměrů jednotkových cen nabídnutých</p><p>uchazeči o veřejnou zakázku zjistil, že mezi cenami jednotlivých uchazečů existuje</p><p>cenový vzorec, tj. poměry jednotkových cen (cenové indexy) jsou u většiny položek</p><p>shodné. Cenový vzorec v daném případě není nahodilý a shodný poměr se vyskytuje</p><p>u položek napříč celým rozpočtem. Cenový vzorec není odůvodněn využitím stavebních</p><p>ceníků a s ohledem na jeho rozsah ani případnou subdodávkou (navíc v nabídkách</p><p>nebyla žádná subdodávka uvedena, ani účastníci řízení své kvalifikace neprokazovali</p><p>prostřednictvím jiných společností).</p><p>323. Dále se Úřad zabýval elektronickými dokumenty přiloženými k nabídkám společností</p><p>Eurogema, Navrátil a Pozemstav228 (nabídka společnosti Realinvest CD neobsahovala)</p><p>a shledal v nich takové podobnosti, které nelze odůvodnit zadávací dokumentací.</p><p>U elektronických verzí rozpočtů společností Eurogema, Navrátil a Pozemstav</p><p>se u několika souborů zcela shodují údaje v kolonce Naposledy vytištěno s přesností</p><p>na sekundy, tyto údaje se však odlišují od údajů u souborů poskytnutých zadavatelem.</p><p>324. Úřad má za to, že taková podobnost nabídek, jak je popsána výše, není rozumně</p><p>zdůvodnitelná jinak než předchozí vzájemnou komunikací, výměnou informací,</p><p>kooperací či jiným projevem slaďování účastníků řízení společností Eurogema, Navrátil,</p><p>Pozemstav a Realinvest a následným podáním nekonkurenčních, krycích nabídek</p><p>ze strany společností Eurogema, Navrátil a Realinvest. Společnost Eurogema navíc</p><p>nepožádala o zadávací dokumentaci, přesto dle zadávací dokumentace nabídku</p><p>vypracovala.</p><p>325. Na základě výše uvedeného Úřad uzavírá, že účastníci řízení Eurogema, Navrátil,</p><p>Pozemstav a Realinvest slaďovali svůj postup při podání nabídek ve výběrovém řízení</p><p>k veřejné zakázce Rekontrukce Sportcentrum. Prokazatelný počátek slaďování záměru</p><p>mezi účastníky řízení Eurogema, Navrátil, Pozemstav a Realinvest nelze přesně</p><p>stanovit, došlo k němu v blíže neurčeném období před podáním nabídky společnosti</p><p>Eurogema dne 10. 6. 2009. Uchazeči před touto lhůtou požádali o zadávací</p><p>dokumentaci (vyjma společnost Eurogema), rovněž data vytvoření či poslední změny</p><p>elektronických dokumentů s položkovými rozpočty jsou 4. 6. až 10. 6. 2009, data</p><p>zpracování nabídek a smluv o dílo v tištěné podobě jsou v rozmezí 10. 6. 2009</p><p>až 11. 6. 2009. Ukončení slaďování je pak dáno dnem 11. 6. 2009, což je datum podání</p><p>druhé, třetí a čtvrté vzájemně sladěné nabídky (nabídky společností Navrátil,</p><p>Pozemstav a Realinvest). Úřad slaďování společného záměru účastníků řízení vymezil</p><p>v blíže neurčeném období před 11. 6. 2009.</p><p>228</p><p>Zadávací dokumentace byla uchazečům poskytnuta v listinné i elektronické podobě.</p><p>66</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>326. Úřad následně posuzoval, zda na základě slaďování záměru došlo ke společnému</p><p>postupu na trhu, tedy zda byl sladěný záměr účastníků řízení realizován,</p><p>a rovněž příčinnou souvislost mezi oběma fázemi zakázané dohody, a to fází realizační</p><p>a slaďovací. Úřad má za prokázané, že účastníci řízení Eurogema, Navrátil, Pozemstav,</p><p>a Realinvest realizovali svůj záměr ovlivnit výsledek veřejné zakázky Rekonstrukce</p><p>Sportcentrum.</p><p>327. Společnosti Eurogema, Navrátil a Realinvest podaly vědomě tzv. krycí nabídku</p><p>do daného výběrového řízení, která neměla konkurovat nabídce společnosti</p><p>Pozemstav. Společnost Pozemstav proto danou zakázku získala. Realizace sladěného</p><p>postupu mezi společnostmi Eurogema, Navrátil, Pozemstav a Realinvest se tedy</p><p>projevila tak, že tyto společnosti podaly každá samostatnou nabídku, přičemž</p><p>samostatnost obsahu nabídek, zejména cenové nabídky, byla jen zdánlivá – viz popis</p><p>shodnosti/podobnosti nabídek. Společnost Realinvest byla navíc vyloučena z důvodu</p><p>nesplnění kvalifikace v požadovaném rozsahu.</p><p>328. Lhůta pro podání nabídek v rámci veřejné zakázky Rekonstrukce Sportcentrum byla</p><p>11. 6. 2009. Nabídky byly podány společností Eurogema dne 10. 6. 2009</p><p>a společnostmi Navrátil, Pozemstav a Realinvest dne 11. 6. 2009. Doručením nabídek</p><p>posledně uvedených společností zadavateli došlo k dokončení realizace sladěného</p><p>záměru, proto Úřad považuje den 11. 6. 2009 za datum realizace sladěného záměru</p><p>účastníků řízení.</p><p>329. Příčinnou souvislost mezi slaďováním postupu mezi účastníky řízení a jeho následnou</p><p>realizací má Úřad také za prokázanou. Společnosti Eurogema, Navrátil, Pozemstav</p><p>a Realinvest by každá samostatně a nezávisle nemohla dospět k takovému obsahu</p><p>svých nabídek, jak byl popsán výše. Jednání účastníků řízení bylo bezpochyby</p><p>výsledkem předchozího slaďování nabídek mezi účastníky řízení, kdy nahradili své</p><p>nezávislé chování v soutěži o zakázku praktickou kooperací vedoucí k zamýšlenému cíli.</p><p>Tímto jednáním ovlivnili hodnocení nabídek a vzhledem k vítezství společnosti</p><p>Pozemstav v dané zakázce i výsledek výběrového řízení.</p><p>330. Účastníci řízení si dle Úřadu vzájemně zprostředkovali informace o svém budoucím</p><p>záměru ohledně postupu při účasti a podání nabídek ve výběrovém řízení k veřejné</p><p>zakázce Rekonstrukce Sportcentrum, čímž mezi sebou odstranili nejistotu o budoucím</p><p>chování v soutěži na trhu. Účastníci řízení se vzájemně informovali o tom, jak se</p><p>zachovají v daném výběrovém řízení (podání krycích nabídek), aby v dané zakázce</p><p>vyloučili konkurenci svých nabídek ve prospěch uchazeče Pozemstav.</p><p>331. Vzájemné předchozí sladění záměru účastníků řízení Eurogema, Navrátil, Pozemstav,</p><p>a Realinvest, postupovat ve výběrovém řízení ve veřejné zakázce Rekonstrukce</p><p>Sportcentrum tak, že společnosti Eurogema, Navrátil a Realinvest podají krycí nabídky</p><p>k nabídce společnosti Pozemstav a vyloučí tak soutěž o zakázku mezi nimi, tito</p><p>účastníci řízení také následně realizovali, čímž splnili předpoklady potřebné k naplnění</p><p>skutkové podstaty jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě.</p><p>332. Úřad na základě výše uvedeného uzavírá, že účastníci řízení, a to společnosti</p><p>Eurogema, Navrátil, Pozemstav a Realinvest, koordinovali účast a nabídky</p><p>do výběrového řízení pro veřejnou zakázku Rekonstrukce Sportcentrum, čímž jednali</p><p>ve vzájemné shodě a tím porušili § 3 odst. 1 ZOHS 296. Tímto jednáním ovlivnili</p><p>67</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>hodnocení nabídek a výsledek výběrového řízení a narušili hospodářskou soutěž</p><p>na relevantním trhu.</p><p>V.8 Veřejná zakázka Chropyně</p><p>333. Porovnáním nabídek podaných do veřejné zakázky Chropyně společnostmi Pozemstav,</p><p>Ptáček – pozemní stavby a Navrátil nezjistil Úřad žádné skutečnosti nasvědčující</p><p>kooperaci těchto společností při jejich zpracování, rovněž nebyly zjištěny žádné</p><p>kontakty mezi těmito společnostmi v souvislosti s danou veřejnou zakázkou.</p><p>V.9 Veřejná zakázka Lipník</p><p>334. Porovnáním nabídek podaných do veřejné zakázky Lipník Úřad nezjistil žádné cenové</p><p>vzorce či další skutečnosti nasvědčující kooperaci společností Pozemstav, Ptáček –</p><p>pozemní stavby a Navrátil při jejich zpracování, rovněž nebyly zjištěny žádné kontakty</p><p>mezi těmito společnostmi v souvislosti s danou veřejnou zakázkou.</p><p>V.10 Veřejná zakázka Dostavba Sportcentrum</p><p>335. Dle § 22 odst. 5 ZOHS 296, který je platnou právní úpravou pro hmotněprávní</p><p>posouzení jednání účastníků řízení v této zakázce, lze pokuty za jeho porušení uložit</p><p>nejpozději do 3 let ode dne, kdy se o porušení zákazu nebo nesplnění povinnosti</p><p>stanovených tímto zákonem Úřad dozvěděl, nejpozději však do 10 let, kdy k porušení</p><p>zákazu nebo nesplnění povinnosti došlo. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j.</p><p>8 Afs 25/2012 ze dne 29. 1. 2015 v důsledku prekluze práva postihnout účastníka řízení</p><p>za protiprávní jednání může být jediným vyústěním předmětného správního řízení</p><p>rozhodnutí o zastavení řízení ve vztahu k tomuto účastníkovi. Obdobný právní názor</p><p>vyplývá i z dalších judikátů správních soudů.</p><p>336. Lhůta pro podání nabídek ve veřejné zakázce Dostavba sportcentrum byla dne</p><p>30. 5. 2008. Vzhledem k tomu je počátek objektivní desetileté lhůty pro uložení pokuty,</p><p>a tím pro zánik trestnosti posuzovaného jednání v případě veřejné zakázky Dostavba</p><p>Sportcentrum, dán dnem 30. 5. 2008. Úřad konstatuje, že tato objektivní prekluzivní</p><p>lhůta uplynula v průběhu správního řízení, a proto Úřad správní řízení ve věci možného</p><p>porušení § 3 odst. 1 ZOHS 296 v souvislosti s veřejnou zakázkou Dostavba</p><p>Sportcentrum vedené s účastníky řízení, společnostmi Pozemstav, Realinvest</p><p>a Navrátil, zastavil.229</p><p>V.11 Závěr</p><p>337. Úřad konstatuje, že s ohledem na skutečnost, že posuzovaná jednání účastníků řízení</p><p>týkající se veřejných zakázek ZŠ, Lázně, Zámek a Rekonstrukce Sportcentrum</p><p>představují hardcore dohodu a cílové narušení hospodářské soutěže, neuplatní</p><p>se u nich (bez ohledu na velikost tržních podílů účastníků dohody) pravidlo de minimis,</p><p>resp. nespadají mezi dohody, jejichž dopad na soutěž je zanedbatelný (jež nejsou</p><p>považovány za zakázané).</p><p>338. Posuzovaná jednání účastníků řízení taktéž nesplňují podmínky pro vynětí ze zákazu</p><p>dohod dle § 3 odst. 4 ZOHS 296 a ZOHS 155, účastníci řízení ani důkazy pro takové</p><p>229</p><p>Analogie legis dle § 29 písm. a) a § 86 odst. 1 písm. h) nového přestupkového zákona.</p><p>68</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>vynětí nepředložili a taktéž nejsou naplněny podmínky pro uplatnění žádné z blokových</p><p>výjimek přijatých na základě nařízení Evropské komise nebo Rady Evropské unie.</p><p>339. Úřad se dále zabýval otázkou, zda posuzovaná jednání soutěžitelů mohla mít vliv na</p><p>obchod mezi členskými státy, neboť v případě protisoutěžního jednání, jež má</p><p>podstatný vliv na obchod mezi členskými státy, tj. je u něj splněna podmínka existence</p><p>unijního prvku, aplikuje Úřad hmotné právo podle čl. 101 Smlouvy o fungování</p><p>Evropské unie (dále jen „SFEU“).</p><p>340. Zejména vzhledem k rozsahu posuzovaných jednání a hodnoty dotčených veřejných</p><p>zakázek Úřad konstatuje, že předmětná jednání nebyla přímo, nebo nepřímo,</p><p>skutečně, či potenciálně způsobilá ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropské unie,</p><p>resp. neměla unijní rozměr, a neaplikoval proto na ně čl. 101 SFEU.</p><p>VI</p><p>Vyjádření Úřadu ke stanoviskům účastníků řízení k podkladům rozhodnutí</p><p>a k vyjádřením obdrženým v průběhu správního řízení</p><p>341. V průběhu správního řízení obdržel Úřad vyjádření společnosti Pozemstav k provedené</p><p>analýze položkových rozpočtů v šetřených veřejných zakázkách.</p><p>342. Úřad dále obdržel od účastníků řízení Esox, Eurogema, Insta, Realinvest, Pozemstav,</p><p>Mechanika, Prostas a Navrátil jejich vyjádření k podkladům rozhodnutí, k Výhradám</p><p>k dohodám vydaným Úřadem dne 29. 8. 2018, včetně jejich návrhů na doplnění</p><p>dokazování. Družstvo Mechanika a společnost Ptáček nevyužily svého práva seznámit</p><p>se s podklady rozhodnutí. Společnosti SM a Ptáček nevyužily svého práva vyjádřit</p><p>se k podkladům rozhodnutí a navrhnout doplnění dokazování.</p><p>VI.1 Vyjádření společnosti Pozemstav v průběhu správního řízení a k podkladům</p><p>rozhodnutí</p><p>343. Účastník řízení namítá, že ze sdělení výhrad ani z podkladů rozhodnutí nevyplývá, že by</p><p>Úřad zjišťoval či posuzoval existenci potenciálních důvodů, které by vysvětlovaly</p><p>či mohly vysvětlovat jím tvrzené podobnosti v nabídkách.</p><p>344. Dále účastník uvádí, že shody a/nebo podobnosti vyplývající z analýzy položkových</p><p>rozpočtů provedené Úřadem jsou dány zejména tím, že účastník řízení a další uchazeči</p><p>o veřejné zakázky vycházeli při formování položkových cen v nabídkách ze vzorových</p><p>ceníků ÚRS a RTS, ze kterých je zpravidla cena v nich uvedená převzata či snížena nebo</p><p>zvýšena. Účastník řízení dále poukazuje na to, že vzorové ceníky ÚRS a RTS zahrnují</p><p>i tzv. specifické ceníky a že použití těchto specifických ceníků by mohlo mít za následek</p><p>určitou podobnost v nabídkách.</p><p>345. Účastník řízení dále uvádí, že pokud není shoda a/nebo podobnost mezi cenovými</p><p>nabídkami prokázána použitím vzorových ceníků, je pak důsledkem toho, že uchazeči</p><p>o veřejnou zakázku poptávali plnění od stejného subdodavatele, neboť v místě plnění</p><p>veřejných zakázek působilo pouze velmi omezené množství ověřených,</p><p>schopných a spolehlivých subdodavatelů specializovaných prací. Lze tedy</p><p>předpokládat, že takový subdodavatel předložil všem poptávajícím uchazečům stejnou</p><p>nabídku. Dle podmínek zadávací dokumentace k předmětným veřejným zakázkám</p><p>nebyl účastník řízení povinen v nabídce uvést, zda v případě získání zakázky plánuje</p><p>realizovat část plnění prostřednictvím subdodavatelů a prokázání části kvalifikace</p><p>prostřednictvím subdodavatele bylo oprávněním účastníka nikoli jeho povinností.</p><p>69</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>346. Účastník řízení dále upozorňuje na to, že za shody v nabídkových cenách nepovažuje</p><p>v analýze uváděné shodné poměry jednotkových cen vzniklé (patrně) v důsledku</p><p>zaokrouhlení cen jednotlivých uchazečů pro účely analýzy. Dle názoru účastníka řízení</p><p>tedy nelze z provedené analýzy dovozovat porušení § 3 odst. 1 zákona o ochraně</p><p>hospodářské soutěže.</p><p>347. K vlastnostem elektronických dokumentů účastník řízení uvádí, že se Úřad nezabýval</p><p>tím, jak údajné podobnosti a informace ve vlastnostech elektronických dokumentů</p><p>vznikly či mohly vzniknout a zda lze jejich výskyt jednoznačně přičíst účastníkovi. Dále</p><p>účastník řízení namítá, že z žádných podkladů shromážděných Úřadem nevyplývá, že</p><p>CD s elektronickými dokumenty získaná od města Prostějova jsou skutečně ta CD, která</p><p>účastník podal jako součást svých nabídek.</p><p>348. Účastník řízení dále konstatuje, že z poznámek jednatele společnosti Navrátil nelze</p><p>v žádném případě dovozovat kontakt s účastníkem za účelem sladění postupu</p><p>ve veřejné zakázce Zámek.</p><p>349. Účastník řízení namítá, že […obchodní tajemství…]. V této souvislosti Úřadu vytýká, že</p><p>svůj závěr učinil na základě neaktuálních podkladů, kdy poslední ukončené účetní</p><p>období je od 1. 7. 2017 do 30. 6. 2018.</p><p>350. Účastník řízení obecně navrhuje doplnění dokazování v souladu se všemi výše</p><p>uvedenými námitkami.</p><p>351. Účastník řízení se dále vyjádřil k analýze Úřadu týkající se posouzení likvidačnosti</p><p>pokuty. Předně namítá, že Úřad ve své analýze nepracuje s aktuálními údaji, analýza</p><p>pouze shrnuje účetní údaje z ekonomického hlediska, neposuzuje však skutečné</p><p>finanční dopady navrhované pokuty na účastníka. Relevantní závěr o likvidačnosti</p><p>pokuty lze provést pouze na základě dosazení částky pokuty do aktuální hospodářské</p><p>situace účastníka řízení. Závěrem účastník řízení navrhuje doplnění analýzy o údaje za</p><p>hospodářský rok 2017 (doložena závěrka za rok od 1. 7. 2016 do 30. 6. 2017) a 2018</p><p>a posouzení skutečných dopadů navrhované pokuty na jeho finanční situaci.</p><p>Vyjádření Úřadu</p><p>352. V předmětném správním řízení se Úřad zabýval důvody, které by vysvětlovaly či mohly</p><p>vysvětlit podobnosti v nabídkách, jak vyplývá ze správního spisu; Úřad např. zjišťoval</p><p>podíl subdodavatelů na tvorbě nabídkových rozpočtů, dále nechal nacenit předmětné</p><p>nabídkové rozpočty dle ceníků RTS a ÚRS a následně je porovnal s nabídkovými</p><p>rozpočty podanými jednotlivými uchazeči do předmětných zakázek.</p><p>353. K námitce týkající se vzorových ceníků RTS a ÚRS Úřad uvádí, že nacenění nabídkových</p><p>rozpočtů posuzovaných veřejných zakázek dle v té době existujících a platných ceníků</p><p>RTS a ÚRS bylo Úřadem zadáno přímo společnostem RTS a ÚRS, které tak učinily</p><p>(podklady jsou součástí správního spisu); nacenění nebylo vázáno pouze na základní</p><p>ceníky. V této souvislosti Úřad zdůrazňuje, že i u položek, které bylo možné nacenit</p><p>pomocí ceníků RTS a ÚRS, nezjistil Úřad u žádné z prošetřovaných veřejných zakázek,</p><p>že by cenový vzorec existující mezi nabídkovými cenami uchazečů byl způsoben</p><p>využitím ceníků RTS a ÚRS, tj. každý z uchazečů nacenil individuálně každou položku</p><p>(nabídkové ceny žádného uchazeče u těchto položek nebyly stanoveny nebo upraveny</p><p>shodně, např. navýšením o stejné % oproti cenám ve stavebních cenících), přesto</p><p>shodně s ostatními uchazeči. Navíc řada položek obsažených v nabídkových rozpočtech</p><p>70</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>předmětných zakázek nebyla v cenících RTS ani ÚRS obsažena, což samy společnosti</p><p>RTS a ÚRS Úřadu sdělily. V dalším Úřad odkazuje na závěry šetření Úřadu u jednotlivých</p><p>veřejných zakázek v rozhodnutí.</p><p>354. Úřad se rovněž zabýval tím, zda cenové vzorce nemohou být způsobeny případnými</p><p>subdodávkami od stejných subjektů. Za tímto účelem Úřad mj. oslovil všechny</p><p>účastníky řízení se žádostmi o poskytnutí informací, zjišťoval případný podíl</p><p>subdodavatelů na tvorbě nabídkových cen a dále analyzoval informace obsažené</p><p>v nabídkách. Úřad nejprve konstatuje, že s ohledem na rozsah cenových vzorců v rámci</p><p>jednotlivých posuzovaných zakázek, kdy jde o většinu položek rozpočtu, se toto jeví</p><p>jako nepravděpodobné, neboť by všichni uchazeči o veřejnou zakázku museli zvažovat</p><p>případné (téměř 100%) plnění zakázky prostřednictvím 1 subdodavatele nebo několika</p><p>zcela totožných subdodavatelů a zákon o veřejných zakázkách předpokládá, že</p><p>subdodavatel plní „část“ veřejné zakázky, zbývající dodavatel. Rovněž z definice</p><p>subdodavatele obsažené v zákoně o veřejných zakázkách lze dospět k závěru, že</p><p>subdodavatel nemůže plnit celý předmět veřejné zakázky, ale pouze její část.230 V této</p><p>souvislosti je nezbytné poukázat i na další shody v nabídkách vedle cenových vzorců,</p><p>které tvoří s cenovými vzorci ucelený logicky provázaný důkazní řetězec a žádný důkaz</p><p>nezpochybňuje pravost, věrohodnost a přesvědčivost důkazů ostatních.231</p><p>355. V případě veřejné zakázky ZŠ Valenty všichni uchazeči uvedli ve svých nabídkách</p><p>budoucí subdodavatele a jejich podíl na plnění zakázky s tím, že zadavatelem bylo</p><p>plnění ze strany subdodavatelů omezeno na max. 30 % z objemu stavebních nákladů</p><p>akce (viz část 10. Zadávací dokumentace, obchodní podmínky). Subdodavatelé</p><p>jednotlivých uchazečů nebyli shodní, a to ani, když subdodávky byly sjednány</p><p>na shodnou část plnění (např. dodávka a montáž otvorových výplní), což vyvrací</p><p>i tvrzení účastníka řízení, že existoval pouze omezený okruh subdodavatelů. Rozsah</p><p>jejich plnění (od 0 % do 30 %) pak ani neodpovídal rozsahu cenového vzorce</p><p>v nabídkových cenách. V rámci veřejné zakázky Rekonstrukce Sportcentrum pak</p><p>budoucí vítězná společnost Pozemstav uzavřela pouze smlouvu s 1 subdodavatelem,</p><p>a to za účelem malé dílčí části plnění této zakázky (geodetické práce). V dalším Úřad</p><p>odkazuje na svá zjištění uvedená v rozhodnutí. Úřad má za prokázané, že cenové</p><p>vzorce a další podobnosti v nabídkách nemohou být způsobeny případnými</p><p>subdodávkami. K návrhu na doplnění dokazování, aby Úřad zajistil důkazy prokazující,</p><p>že případné shody či podobnosti v nabídkách uchazečů nemohly vzniknout v důsledku</p><p>poptání cenové nabídky více uchazečů od stejného subdodavatele, Úřad uvádí, že si</p><p>relevantní údaje od účastníků řízení vyžádal a ze sdělených údajů a dalších podkladů</p><p>založených ve spise vycházel. V této souvislosti Úřad poukazuje na skutečnost, že sami</p><p>účastníci řízení takové důkazy Úřadu nedoložili, ani konkrétní důkazy k provedení</p><p>nenavrhují.</p><p>356. K námitce účastníka řízení Pozemstav týkající se důvodů vzniku odlišných poměrů Úřad</p><p>uvádí, že poměry nabídkových cen jednotlivých účastníků řízení např. u veřejné</p><p>zakázky ZŠ jsou u většiny položek nabídkového rozpočtu shodné, odlišné jsou u položek</p><p>230</p><p>Srov. Rozsudek Krajského soudu v Brně 29 Af 2/2016 ze dne 27. 3. 2018 ve věci Zdravotní technika, bod 170</p><p>a 173.</p><p>231</p><p>Rozsudek Nejvyššího správního soudu 8 As 10/2006-48 ze dne 3. 5. 2007 a Rozsudek Krajského soudu v Brně</p><p>29 Af 2/2016 ze dne 27. 3. 2018 ve věci Zdravotní technika, bod 147.</p><p>71</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>s nižšími jednotkovými cenami (zpravidla u položek s hodnotou v řádech jednotek nebo</p><p>desítek korun). Pohledem na jednotkové ceny jednotlivých uchazečů Úřad zjistil, že</p><p>někteří z nich mají ceny uvedené v nabídkách zaokrouhledné např. na celé koruny;</p><p>porovnáním cen „odlišně“ zaokrouhlených se toto projeví právě pouze u položek s nižší</p><p>hodnotou.</p><p>357. K námitkám týkajícím se elektronických dokumentů a jejich vlastností Úřad uvádí, že od</p><p>města Prostějov Úřad vyžádal originály kompletních nabídek podaných do daných</p><p>veřejných zakázek, jejichž nedílnou součástí byly i originály CD obsahující některé části</p><p>nabídky. Kopie dokumentů a identické kopie CD byly pořízeny Úřadem pro účely</p><p>daného správního řízení a jejich uchování ve správním spise; originály byly vráceny</p><p>zadavateli, který je povinen podklady k zakázkám archivovat, což vyplývá ze spisu.</p><p>Předně Úřad zdůrazňuje, že ve všech předmětných zakázkách je z tištěné verze nabídek</p><p>podepsaných oprávněnou osobou patrné, že nabídky obsahovaly CD a že dokumenty</p><p>obsažené na CD zcela odpovídají příslušným částem konkrétní nabídky v tištěné</p><p>podobě s výjimkou podpisů a dat, která byla do jejich tištěné verze doplněna ručně po</p><p>vytištění. Všechna CD obsažená v nabídkách společnosti Pozemstav podaných do</p><p>veřejné zakázky ZŠ, Zámek a Rekonstrukce sportcentrum mají vždy ručně napsaný</p><p>název společnosti a název zakázky (obsahově i vzhledově si odpovídají a odpovídají i</p><p>popiskům na CD odevzdaným jako součást nabídky společnosti Pozemstav v jiných</p><p>zakázkách, např. veřejná zakázka Dostavba).232 V případě veřejné zakázky ZŠ navíc obal,</p><p>ve kterém bylo CD uloženo, obsahoval razítko společnosti.233 Vzhledem k uvedenému</p><p>není dle Úřadu pochyb o tom, že jde o originály CD předložené jako součást nabídek</p><p>jednotlivých uchazečů. Jak ze spisu i sdělení výhrad vyplývá, Úřad zkoumal vlastnosti</p><p>jednotlivých dokumentů uložených na CD a ověřoval, zda nemohou být shody</p><p>a podobnosti těchto vlastností způsobeny jinak než kooperací uchazečů. Závěry Úřadu</p><p>z tohoto zkoumání jsou podrobně uvedeny u jednotlivých veřejných zakázek v části</p><p>Zjištěné skutečnosti.</p><p>358. K poznámkám jednatele společnosti Navrátil Úřad poukazuje na skutečnost, že závěr,</p><p>který z nich činil, byl takový, že společnosti Navrátil a Pozemstav byly v období veřejné</p><p>zakázky ZŠ Valenty v kontaktu; tuto skutečnost nevyvrací ani sám účastník řízení.</p><p>Vzájemné kontakty účastníků řízení spolu s dalšími důkazy hrají při prokazování jednání</p><p>ve vzájemné shodě určitou roli; v této souvislosti Úřad odkazuje na rozsudek Krajského</p><p>soudu v Brně č. j. 29 Af 9/2016-103 ze dne 28. 2. 2018, ve kterém soud uvedl</p><p>v souvislosti s prokazováním jednání ve vzájemné shodě dvou účastníků řízení, že vzal</p><p>mj. v potaz, že u jednoho z nich byla nalezena vizitka manažera tohoto druhého.</p><p>359. K likvidačnosti stanovené výše pokuty pro soutěžitele Pozemstav Úřad odkazuje</p><p>na analýzu provedenou Úřadem a založenou ve spise na l.č. 10418 až 10424. Pokuta</p><p>dle této analýzy není pro společnost Pozemstav likvidační. K námitce, že Úřad</p><p>nevycházel z aktuálních podkladů, Úřad uvádí, že Úřad při výpočtu pokuty vycházel</p><p>z údajů, které měl k dispozici za poslední účastníkem řízení předložené ukončené</p><p>účetní období. Vzhledem k tomu, že společnost Pozemstav má účetní rok od 1. 7.</p><p>do 30. 6., nepředložil a ani nemohl účastník řízení předložit do doby vydání sdělení</p><p>výhrad ani rozhodnutí účetní závěrku za poslední ukončené účetní období (končící dne</p><p>232</p><p>233</p><p>L.č. 2008 a 1836, 1147 spisu.</p><p>L.č. 2240 spisu.</p><p>72</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>30. 6. 2018; společnost má povinnost mít auditovanou verzi být k 31. 12. 2018).</p><p>S ohledem na dosavadní rozhodovací praxi Úřadu, vycházel tedy Úřad z údajů za</p><p>poslední známé ukončené účetní období.</p><p>360. Vzhledem k výše uvedenému považuje Úřad provedené dokazování za dostatečné</p><p>a další pouze obecné návrhy na doplnění dokazování považuje Úřad za nadbytečné.</p><p>361. K vyjádření společnosti Pozemstav k […obchodní tajemství…] Úřad uvádí, že Úřad</p><p>vycházel z posledních tří účetních období, jejichž podklady jsou Úřadu dostupné</p><p>(posledním sledovaným účetním obdobím bylo období 30. 6. 2016 až 1. 7. 2017,</p><p>v analýze zkráceně označováno jako 2016). K údajům za poslední účetní období Úřad</p><p>odkazuje na výše uvedené; účastník řízení do dne vydání rozhodnutí účetní závěrku</p><p>(ani její předběžnou verzi) Úřadu nepředložil. Úřad setrvává na svých závěrech</p><p>uvedených v analýze.</p><p>VI.2 Vyjádření společnosti Esox</p><p>362. Účastník řízení namítá, že v daném případě nemohli soutěžitelé o veřejnou zakázku ZŠ</p><p>nijak ovlivnit výběr nejvhodnějšího uchazeče, neboť se jednalo o otevřenou soutěž, do</p><p>které se mohl přihlásit kterýkoliv subjekt splňující kvalifikační předpoklady a reference</p><p>dle zadávací dokumentace. Vzhledem k tomu, že taková kritéria splňují na českém</p><p>stavebním trhu desítky společností, nemohl žádný z účastníků řízení s jistotou</p><p>předpokládat, že se do soutěže nepřihlásí žádný jiný subjekt, který by hodnotící kritéria</p><p>splnil lépe než on. To, že nabídku podali pouze účastníci řízení, je spíše náhodou než</p><p>záměrným postupem.</p><p>363. Dále účastník řízení namítá, že v daném případě nevznikla žádná škoda</p><p>na vynakládaných veřejných finančních prostředcích, neboť všechny nabídky, včetně</p><p>vítězné, byly podány pod předpokládanou nabídkovou cenou. Dle názoru účastníka</p><p>řízení tak nebyla naplněna základní definice omezení hospodářské soutěže, tedy že</p><p>„ceny rostou a kvalita a kvantita vyráběného zboží se snižuje“. Skutkový děj tak nelze</p><p>kvalifikovat jako hardcore dohodu a bylo tak možné aplikovat pravidlo de minimis.</p><p>364. Ve vztahu k rozpočtům, které jsou součástí nabídky, účastník řízení uvedl, že je možné,</p><p>že v rámci spolupráce byl od společnosti Navrátil vyžádán slepý rozpočet bez vyplnění</p><p>jednotkových cen. Součástí nabídky se pak stal již rozpočet upravený na subdodávky</p><p>a obchodní zvyklosti, o čemž svědčí i skutečnost, že ve vlastnostech tohoto dokumentu</p><p>není (na rozdíl od jiných účastníků řízení) u autora poslední změny uvedené jméno</p><p>pracovnice společnosti Navrátil.</p><p>365. Dále účastník řízení namítá, že obsahem spisu jsou CD nosiče, u kterých není zřejmé,</p><p>kdy a jak tyto byly získány a následně zkopírovány, neboť se nejedná o originální</p><p>nosiče. Ve spise rovněž není záznam o tom, jak a kdy probíhala prohlídka u zadavatele</p><p>zakázky a odkud byly tyto nosiče získány.</p><p>366. Účastník řízení také upozorňuje na trestní řízení vedené Krajským ředitelstvím policie</p><p>Olomouckého kraje, ve kterém došlo usnesením ze dne 15. 5. 2018 k odložení věci</p><p>mimo jiné pro neprůkaznost tvrzeného nekalosoutěžního jednání.</p><p>367. Ve vztahu k výši pokuty účastník řízení namítá, že tato je zcela nepřiměřená, když</p><p>v součtu Úřadem vyčíslené pokuty přesahují částku vítězné nabídky.</p><p>73</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>368. Závěrem účastník řízení namítá, že zaplacení Úřadem vypočtené pokuty by pro něj</p><p>mělo likvidační následek. K tomuto uvádí, že využívá krátkodobé i dlouhodobé úvěrové</p><p>financování, aby byl schopen dostát svým splatným závazkům, a proto má také veškerý</p><p>dlouhodobý majetek zatížen zástavním právem. Tím se s ohledem na udržitelnost</p><p>předmětu podnikání stává i tento velice obtížně likvidní majetek prakticky nelikvidním.</p><p>Účastník řízení není již delší dobu schopen finančně uhradit jakékoli významnější</p><p>navýšení v řádu set tisíc korun v oblasti neprovozních závazků, kde nemůže čerpat</p><p>žádnou formu cizích zdrojů financování. Jakékoli další zásadní navýšení závazků</p><p>společnosti v řádu miliónu korun s krátkodobou splatností by pro něj znamenalo</p><p>praktické ohrožení existence, neboť tento závazek by nemohl uhradit žádným</p><p>úvěrovým nástrojem a jediným možným řešením by byla časová prolongace závazků</p><p>vůči dodavatelům, což by reálně znamenalo brzké prohlášení konkurzu z důvodu</p><p>platební neschopnosti.</p><p>Vyjádření Úřadu</p><p>369. K námitce společnosti Esox týkající se typu zadávacího řízení Úřad uvádí, že sama</p><p>skutečnost, že šlo o otevřené řízení, nevylučuje zakázanou dohodu uchazečů</p><p>o předmětnou veřejnou zakázku. Dále Úřad uvádí, že případná výše škody způsobená</p><p>protisoutěžním jednáním nemá vliv na právní kvalifikaci jednání účastníků řízení jako</p><p>zakázané dohody ve smyslu § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže.</p><p>Samotná skutečnost, že vítězná nabídková cena je nižší než předpokládaná cena</p><p>veřejné zakázky, nesvědčí o škodě a její výši; je zřejmé, že společnost, která má jistotu</p><p>vítězství díky dohodě s ostatními uchazeči není nucena podat tržní, konkurenční</p><p>nabídku.</p><p>370. Úřad dále uvádí, že dohoda v souvislosti s veřejnou zakázkou ZŠ byla Úřadem</p><p>kvalifikovaná jako dohoda o rozdělení trhu s prvky cenové dohody, což je dohoda s tzv.</p><p>tvrdým jádrem, na kterou nelze aplikovat pravidlo de minimis a jde o dohodu vždy</p><p>zakázanou. Dle Úřadu jsou v daném případě naplněny veškeré znaky skutkové podstaty</p><p>zakázané dohody dle § 3 odst. 1 ZOHS 155. Pro doplnění Úřad odkazuje na rozsudek</p><p>Krajské soudu v Brně ve věci Zdravotní techniky234, ve kterém je konstatováno, že</p><p>dohody typu bid-rigging lze považovat za dohody, jejichž cílem je narušení</p><p>hospodářské soutěže; jedná se o tzv. dohody s tvrdým jádrem, jež jsou ze své podstaty</p><p>způsobilé narušit hospodářskou soutěž.</p><p>371. K námitce účastníka řízení Esox vztahující se k vlastnostem elektronických dokumentů</p><p>a možnosti získání slepého rozpočtu oslovením společnosti Navrátil Úřad uvádí, že</p><p>v případě poskytnutí pouze slepého rozpočtu by nedošlo k dalším podobnostem</p><p>v nabídkách mezi společností Esox a Navrátil (zejména cenového vzorce), které dle</p><p>Úřadu nemohly být způsobeny jinak než vzájemnou kooperací uchazečů o veřejnou</p><p>zakázku ZŠ. Nadto Úřad poukazuje na to, že danou argumentaci účastník řízení poprvé</p><p>uvádí až ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí - k žádostem Úřadu týkajícím se</p><p>vypracování nabídkových rozpočtů tuto skutečnost účastník řízení neuvedl.</p><p>372. K pořízení kopií CD a jejich autentičnosti Úřad odkazuje na již výše uvedené.</p><p>Pro doplnění Úřad uvádí, že CD, jež bylo součástí nabídky společnosti Esox, bylo</p><p>234</p><p>Rozsudek Krajského soudu v Brně 29 Af 2/2016 ze dne 27. 3. 2018, bod 128 a129.</p><p>74</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>opatřeno názvem společnosti a obálka, ve které bylo uloženo, byla opatřena razítky</p><p>společnosti Esox s podpisem.235</p><p>373. Úřad dále uvádí, že skutečnost, že bylo odloženo trestní stíhání v souvislosti s veřejnou</p><p>zakázkou ZŠ, nemá žádný vliv na správní řízení vedené Úřadem a jeho výsledek.</p><p>V daném případě Úřad zkoumá porušení soutěžních pravidel, která jsou upravena</p><p>zákonem o ochraně hospodářské soutěže.</p><p>374. K námitce týkající se likvidačnosti pokuty pro soutěžitele Esox Úřad odkazuje na</p><p>analýzu zpracovanou Úřadem a založenou ve správním spise na l.č. 10313 až 10317,</p><p>dle které stanovená výše pokuty není pro soutěžitele Esox likvidační. Závěry Úřadu byly</p><p>účastníkovi řízení zaslány k vyjádření před vydáním rozhodnutí.</p><p>VI. 3 Vyjádření společnosti Realinvest</p><p>375. Účastník řízení ve svém vyjádření uvádí, že nesouhlasí s názorem Úřadu, že jednal</p><p>ve shodě nebo dohodě s ostatními účastníky řízení ve veřejných zakázkách</p><p>Rekonstrukce Sportcentrum a Zámek; s žádnou společností v souvislosti s uvedenými</p><p>zakázkami nebyl v kontaktu.</p><p>376. Dále účastník řízení uvádí, že Úřad při výpočtu pokuty vycházel z celkového obratu bez</p><p>rozčlenění na jednotlivé oblasti stavebnictví, které mu účastník řízení chybně k jeho</p><p>žádosti poskytl. Platný obrat společnosti Realinvest v pozemním stavitelství za rok 2009</p><p>byl 21.428.155,- Kč.</p><p>Vyjádření Úřadu</p><p>377. Úřad má za prokázané, že účastníci řízení ve veřejných zakázkách Rekonstrukce</p><p>Sportcentrum a Zámek jednali ve vzájemné shodě tak, jak je popsáno ve výrocích</p><p>a odůvodnění tohoto rozhodnutí.</p><p>378. Úřad zohlednil uvedený obrat na trhu pozemního stavitelství společnosti Realinvest</p><p>pro výpočet pokuty společnosti Realinvest, viz příslušná část rozhodnutí.</p><p>VI. 3 Vyjádření společnosti Eurogema</p><p>379. Účastník řízení předně namítá, že spis neobsahuje ani jeden přímý důkaz o tom, že by</p><p>mezi soutěžiteli došlo k tzv. dohodě s tvrdým jádrem. Pokud se jedná o zakázku ZŠ,</p><p>účastník řízení uvádí, že v době zadávacího řízení byl účinný zákon o ochraně</p><p>hospodářské soutěže, ze kterého byl vypuštěn § 6 s tím, že podmínky pro vymezení tzv.</p><p>dohod de minimis byly následně upraveny v Oznámení úřadu o dohodách de minimis.</p><p>Ustanovení o zákazu dohod typu bid-rigging toto oznámení neobsahuje s tím, že</p><p>výslovně byly tyto dohody zmíněny až v Oznámení vydaném po roce 2014. Toto</p><p>oznámení však nelze dle mínění účastníka řízení vztahovat na jednání, která se</p><p>uskutečnila před jeho vydáním, kdy existovalo oznámení, jež explicitně zákaz dohod</p><p>bid-rigging neobsahovalo. Účastník řízení dále poukazuje na to, že dle Oznámení</p><p>Komise o dohodách menšího významu, které výrazně neomezují hospodářskou soutěž</p><p>podle čl. 101 odst. 1 Smlouvy o založení ES (2001/C 368/7)236 dohody mezi podniky,</p><p>které ovlivňují obchod mezi členskými státy, neomezují výrazně hospodářskou soutěž,</p><p>235</p><p>236</p><p>L.č. 2511 spisu.</p><p>Dále jen „Oznámení komise“.</p><p>75</p><p>Č. j.: ÚOHS-S0008/2017/KD-33378/2018/851/EDl</p><p>jestliže celkový podíl na trhu smluvních stran dohody nepřesahuje 10 % na kterémkoliv</p><p>z relevantních trhů ovlivněných dohodou.</p><p>380. Pokud jde o zakázku Rekonstrukce Sportcentrum, v průběhu zadávacího řízení byl ještě</p><p>platný § 6 ZOHS 296, ve kterém také nebyl uveden zákaz dohody typu bid-rigging.</p><p>Jednání, které Úřad popisuje ve sdělení výhrad, tak nemůže spadat pod § 6 odst. 2</p><p>zákona ZOHS 296, případně čl. II. odst. 11 Oznámení Komise.</p><p>381. Dále účastník řízení uvádí, že jeho podíl na relevantním trhu je 0,2 % s tím, že podíl</p><p>všech uchazečů, kteří se účastnili předmětných zadávacích řízení, je i ve svém součtu</p></div>", "next": 239956}