zápisu ze zasedání orgánů AJŠ jinou neschválenou verzi dokumentu s odlišným textem právě
pouze v případě Zápisu z jednání členské schůze AJŠ konaného ve dnech 11. a 12. října 2019,
který obsahuje ustanovení, jehož znění bylo pro Úřad důležité z hlediska hodnocení celkové
závažnosti posuzovaného možného protisoutěžního jednání účastníka řízení. Právě znění bodu
č. 4 označeného jako „Etický kodex" Zápisu z jednání členské schůze AJŠ konaného ve dnech
11. a 12. října 2019 Úřad hodnotil s ohledem na předmět tohoto správního řízení a vytýkaný
skutek jako vysoce důležitý z hlediska posouzení závažnosti vytýkaného jednání, neboť svědčí
o závaznosti obsahu Metodických pokynů včetně pravidla o minimální ceně pro členy tohoto
sdružení. Postupem AJŠ, záměnou textu příslušného ustanovení, tak došlo ke ztížení výkonu
pravomoci a oprávnění Úřadu daných jemu ZOHS 2021 v ustanovení § 21e, a to buď úmyslně,
nebo nedbalostí ze strany AJŠ.
VII.3. Výpočet pokuty pro AJŠ
135. Součet celkových obratů všech členů AJŠ za poslední ukončené účetní období, tj. rok 2020,
byl 912.059.880 Kč.140
136. Úřad vyměřil pokutu z obratů všech členů šetřeného sdružení a stanovil s ohledem na výše
uvedené úvahy k typové a individuální závažnosti pokuty, délce jednání, tržní síle AJŠ a dalším
zmíněným přitěžujícím a polehčujícím okolnostem základní částku pokuty pro AJŠ ve výši 1 %
ze sumy celkových obratů všech členů AJŠ dosažených za poslední ukončené účetní období, tj.
rok 2020. Pokutu uloženou jako 1 % z úhrnu celkových obratů všech členů AJŠ považuje Úřad
v souladu se svojí praxí za dostatečně citelnou a proporcionální vzhledem k povaze účastníka
řízení a jeho ekonomické síle v dané oblasti odvozené od postavení jeho členů. Takto uložená
pokuta je schopna plnit represivní a preventivní funkci a odrazovat od podobného
protisoutěžního jednání. Výsledná částka pokuty pro AJŠ tak činí 9.120.000 Kč (zaokrouhleno
na celé tisíce dolů).
137. Za úhradu pokuty ručí ze zákona do výše 10 % ze svého čistého obratu všichni členové AJŠ,
jejichž členství existovalo k okamžiku zahájení správního řízení Úřadem, tj. ke dni 16. 1. 2020,
kdy došlo k dokonání protiprávního jednání AJŠ, viz vymezení trvajícího přestupku
v podkapitole VI.4. Objektivní stránka přestupku tohoto rozhodnutí, s výjimkou společností
Lingua Centrum, s.r.o. a PRESTO – PŘEKLADATELSKÉ CENTRUM s.r.o. (viz níže).
138. Seznam členů AJŠ, kteří byli ke dni 16. 1. 2020 členy této asociace a v souladu s § 22a odst. 3
ZOHS 2017 ručí za zaplacení jí uložené pokuty:
AKCENT International House Prague s.r.o., IČO 48032778
ALBION – jazyková a vzdělávací agentura, spol. s r.o., IČO 47670002
139
Blíže viz Sdělení AJŠ ze dne 31. 7. 2021.
Viz odpovědi členů AJŠ na Žádost Úřadu o podklady a informace ze dne 5. 5. 2021, č. j.: ÚOHS-14951/2021/853/NLe
spisu.
140
38
Č.j.: ÚOHS-18622/2022/853
BOHEMIA INSTITUT s.r.o., IČO 28378491
Caledonian Languages, s.r.o., IČO 05533465
CC škola jazyků, s.r.o., IČO 26086140
Cloverleaf spol. s r.o., IČO 48398071
PhDr. Olga Drobáňová, IČO 14627973
Eddica, spol. s r.o., IČO 25840231
Educa Team s.r.o., IČO 28667697
GAUDEO CB s.r.o., IČO 25164040
GLOSSA, s.r.o., IČO 26172062
HANNAH Group s.r.o., IČO 28507363
Hello language school s.r.o., IČO 26839032
Channel Crossings s.r.o., IČO 27129390
ILC Brno s.r.o., IČO 25575881
James Cook Languages s.r.o., IČO 26753456
Jazyková škola Domluvte se s.r.o., IČO 04022700
Jazyková škola P.A.R.K. s.r.o., IČO 25589571
Jazykové centrum Correct, s.r.o., IČO 01463951
LANGFOR CZ s.r.o., IČO 27114376
LINGUA SANDY s.r.o., IČO 27397807
LINGUA, spol. s r.o., IČO 25309455
MAGIC ENGLISH s.r.o., IČO 27499723
JUDr. Pavlína Megová, IČO 63382229
Mezinárodní jazykový institut, s.r.o., IČO 61534544
MK jazykové centrum, s.r.o., IČO 26949849
Polyglot, spol. s r.o., IČO 47124181
PRAGUE INSTITUTE s.r.o., IČO 26194864
PROGRESS Language Institute s.r.o., IČO 26482037
PYGMALION, s.r.o., IČO 25824147
SENTIA spol. s r.o., IČO 25142071
Skřivánek s.r.o., IČO 60715235
SPĚVÁČEK jazyková škola s.r.o., IČO 27373533
Slůně-svět jazyků, s.r.o., IČO 25856995
SOPHIA, jazykové služby s.r.o., IČO 26025876
Spring Agency, s.r.o., IČO 25861395
The Philadelphia Academy, s.r.o., IČO 27126056
Threshold Training Associates s.r.o., IČO 63671280
VAPC Rokycany, s.r.o., IČO 07108508
Základní škola a mateřská škola Easyspeak z. ú., IČO 05373786
Mgr. Vlaďka Zalabáková Tvrdíková, IČO 64167330
39
Č.j.: ÚOHS-18622/2022/853
139. Úřad přihlédl ke znění a k účelu čl. 14 Směrnice ECN+, spočívajícímu v účinném a ve
spravedlivém prosazování práva hospodářské soutěže a v právní jistotě ohledně statusu
ochrany soutěžitelů, a vyjímá z ručení členů sdružení za úhradu pokuty, kterou uložil AJŠ,
společnosti Lingua Centrum, s.r.o. a PRESTO – PŘEKLADATELSKÉ CENTRUM s.r.o. Tito členové
prokazatelně nesouhlasili s vydáním protisoutěžního rozhodnutí AJŠ, jež je předmětem tohoto
správního řízení, toto rozhodnutí při své obchodní činnosti nerespektovali a na jeho
nezákonnost AJŠ upozorňovali. Společnost Lingua Centrum, s.r.o. také Úřadu jako první
poskytla informace, které vedly k odhalení posuzovaného protisoutěžního jednání AJŠ.
S ohledem na výše uvedené se v případě společností Lingua Centrum, s.r.o. a PRESTO –
PŘEKLADATELSKÉ CENTRUM s.r.o. jevila povinnost ručit za uhrazení pokuty, kterou Úřad uložil
AJŠ, vyplývající ze zákona, jako zjevně nespravedlivá a v rozporu s účelem čl. 14 Směrnice
ECN+. Z výše uvedených důvodů Úřad vyjmul společnosti Lingua Centrum, s.r.o. a PRESTO –
PŘEKLADATELSKÉ CENTRUM s.r.o. z ručení za úhradu výsledné pokuty ve smyslu § 22a odst. 3
ZOHS 2017.
140. S ohledem na výše uvedené ručení členů sdružení za pokutu uloženou AJŠ dle § 22a odst. 3
ZOHS 2017 není pokuta uložená v této výši pro soutěžitele AJŠ likvidační.
VIII. Zákaz plnění dohody
141. V souladu s § 7 odst. 1 ZOHS 2017 Úřad do budoucna zakázal účastníku řízení plnění výše
popsané protisoutěžní dohody, jak je uvedeno ve výrokové části II. tohoto rozhodnutí.
IX.
Opatření k nápravě
142. V souladu s § 20 odst. 4 ZOHS 2017 uložil Úřad účastníku řízení opatření k nápravě. Účastník
řízení je povinen prokazatelně informovat ve lhůtě do 30 dnů po nabytí právní moci tohoto
rozhodnutí vhodným a účinným způsobem všechny své členy o tomto rozhodnutí, resp.
o zákazu a neplatnosti příslušného rozhodnutí sdružení soutěžitelů. Splnění nápravného
opatření musí být Úřadu prokázáno, proto účastník řízení musí o splnění nápravného opatření
ve stanovené lhůtě Úřad informovat.
143. Uložení opatření k nápravě sleduje účel zákona, kterým je ochrana hospodářské soutěže, a ve
vztahu k tomuto účelu je proporcionální. Uložené opatření k nápravě je pro účastníka řízení
bez obtíží splnitelné a nezatěžuje ho nad rámec jeho běžné činnosti. Uloženým opatřením
k nápravě je sledován cíl zajištění efektivního informování členské základny AJŠ o tomto
rozhodnutí, tak aby byla mezi členy vyloučena případná neznalost výsledku správního řízení
a obnovena účinná hospodářská soutěž v ceně.
X.
Úhrada a splatnost pokuty
40
Č.j.: ÚOHS-18622/2022/853
144. Účastník řízení provede úhradu pokuty na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo
účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo účastníka řízení.
Uložené pokuty jsou splatné do 180 dnů od dne právní moci tohoto rozhodnutí.
XI.
Náklady řízení
145. Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastník řízení, AJŠ,
porušil § 3 odst. 1 ZOHS 2017, je splněna podmínka v § 79 odst. 5 správního řádu pro uložení
náhrady nákladů správního řízení účastníkovi řízení. S ohledem na délku a rozsah provedeného
dokazování má Úřad za to, že se jednalo o velmi složitý případ, a proto určil paušální částku
nákladů řízení, jež je účastník řízení povinen uhradit, ve výši 3.500 Kč.
146. Náklady řízení je účastník řízení povinen uhradit do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Náklady se hradí na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 1924825621/0710, konstantní symbol 1148, číslo variabilního symbolu: 2020010022.
XII.
Námitky účastníka řízení a jeho členů a jejich vypořádání Úřadem
147. Námitky účastníka řízení (případně jeho členů), které Úřad obdržel v průběhu celého
správního řízení, a námitky obsažené v jeho stanovisku ke Sdělení výhrad a podkladům
rozhodnutí jsou v tomto rozhodnutí vypořádány Úřadem tak, že odpověď na základní námitku
v sobě v některých vhodných případech konzumuje také odpověď na některé dílčí a související
námitky, tj. v souladu s principem, že povinnost řádného odůvodnění rozhodnutí nelze
mechanicky ztotožňovat s povinností poskytnout podrobnou odpověď na každý jednotlivý
argument.141
Námitky týkající se skutkových zjištění
148. AJŠ popírá, že by se stanovením, uveřejňováním a uplatňováním doporučené minimální ceny
za jednu hodinu výuky cizích jazyků dopustila porušení soutěžního zákona, a je přesvědčena,
že pro toto Úřadem tvrzené jednání nebyly dány podmínky vedení správního řízení. Mimoto
se účastník řízení domnívá, že Úřad v daném správním řízení nepostupoval v souladu
s příslušnými právními předpisy a základními zásadami činnosti správních orgánů.
149. V prvé řadě AJŠ nepovažuje popis skutkového stavu provedený Úřadem za správný
a dostatečně důkazně podložený. Účastník řízení se domnívá, že Úřad svým postupem
porušuje zásadu materiální pravdy a zásadu vyšetřovací, podle kterých je povinen zjišťovat
všechny rozhodné okolnosti svědčící v prospěch i neprospěch účastníka řízení, tak aby
o zjištěném skutkovém stavu věci nebyly důvodné pochybnosti. Úřad si dle AJŠ pro hodnocení
skutkového stavu vybírá ze všech důkazů, které má ve správním řízení k dispozici, vhodné
jednotlivosti vytržené z celkového kontextu případu, například jen části textu ze zajištěné
e-mailové komunikace, namísto toho, aby všechny jemu dostupné důkazy posuzoval ve
141
Srov. blíže rozsudky NSS ze dne 14. 2. 2013, č. j. 7 As 79/2012-54; ze dne 29. 8. 2013, č. j. 7 As 182/2012-58; ze dne
19. 2. 2014, č. j. 1 Afs 88/2013-66.
41
Č.j.: ÚOHS-18622/2022/853
vzájemné souvislosti. Účastník řízení je přesvědčen, že Úřad při posuzování zjištěných
skutečností také permanentně nezohledňuje a opomíjí jím poskytnuté podklady a přes
opakovaná upozornění činí závěry v přímém rozporu s nimi.
Vyjádření Úřadu k námitkám ke skutkovým zjištěním a jejich hodnocení
150. Úřad na uvedenou námitku uvádí, že ve správním řízení s AJŠ hodnotil všechny podklady, které
jsou založeny ve spise, a to včetně těch, co mu byly poskytnuty účastníkem řízení. Jednotlivé
skutečnosti do sebe dle Úřadu zapadají a tvoří ucelený řetězec vzájemně provázaných důkazů
neponechávajících prostor pro jakoukoliv pochybnost o tom, že byl spáchán přestupek
uvedený ve výroku tohoto rozhodnutí, a to způsobem podrobně popsaným
v podkapitole IV.3. Hodnocení důkazů a skutková zjištění. Není pravdou, že by Úřad při
hodnocení důkazů selektivně vybíral pouze ty svědčící v neprospěch účastníka řízení nebo
z nich účelově vytrhával jejich jednotlivé části. Zajištěnou e-mailovou komunikaci mezi
zástupci a některými členy AJŠ posuzoval a hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti
a přihlížel především k jejímu smyslu a významu v kontextu daného případu. Tímto způsobem
texty e-mailových zpráv také v rozhodnutí interpretoval. Všechny relevantní podklady včetně
těch zaslaných účastníkem řízení Úřad uvedl v přehledu zjištěních skutečností, viz příslušná
kapitola IV. Zjištěné skutečnosti a důkazy. Účastník řízení ve svém vyjádření odkazuje
v podstatě pouze na dokumenty, které Úřad ve správním řízení posuzoval, nicméně je účelově
vykládá ve svůj prospěch izolovaně, bez souvislosti a vazby k ostatním zjištěným důkazům.
151. V tomto ohledu Úřad upozorňuje, že je to právě účastník řízení, který ve svých námitkách
vytrhává z textů důkazních zdrojů pouze některé formulace, části vět nebo odstavců, které
mají údajně rozporovat závěry Úřadu, a přehlíží jejich celkový kontext. Jako příklad Úřad uvádí
citaci účastníka řízení obsaženou v jeho námitkách, kde na svou obhajobu použil pouze část
slov pana […jméno…], […funkce…] AJŠ, (cit.): „Samozřejmě, nikdo Vám nebrání dávat jakékoliv
ceny“, a nikoliv znění celého textu e-mailové zprávy, který zní (cit.): „Samozřejmě, nikdo Vám
nebrání dávat jakékoliv ceny. Zda je ovšem dávání nižších cen než je veřejně i úřadům
prezentovaná společně určená hranice mimořádně nízké nabídkové ceny slučitelné se
členstvím v Asociaci, to už je druhá věc. Můžete namítnout, že v tom nejste sami. Ano, od
odhlasování metodických pokynů dávala opakovaně nižší ceny též jazyková škola Lingua
Centrum. To s nimi jistě budeme také řešit. Musím ale podotknout, že jejich ceny jsou přece jen
poněkud vyšší. Argument, jak učit kvalitně z 288,50 Kč, jako slibujete ministerstvu zemědělství,
na ten má fantazie nestačí…“ Celý text e-mailu nepochybně nelze interpretovat tak, že AJŠ
respektovala svobodnou cenovou politiku svých členů a nabádala je k jejímu uplatňování,
naopak z něho vyplývá, že AJŠ sledovala ceny svých členů a prosazovala142 u nich dodržování
asociací stanovené jim známé minimální ceny.
152. Rovněž v případě další citace z e-mailu pana […jméno…] uvedené v námitkách účastníka řízení
na jeho obranu (cit.): „Nikomu nebráníme nabízet levné služby nízké kvality, jen poskytujeme
podklady pro svobodné rozhodování zadavatelů, aby si byli vědomi souvislosti ceny a kvality.“,
Úřad taktéž podotýká, že ji účastník řízení vytrhl z kontextu celého textu. Úřad je přesvědčen,
že tato e-mailová zpráva od pana […jméno…] představuje návrh argumentace použitelné
v případě, že by se Úřad dozvěděl o protisoutěžním jednání AJŠ, viz celý text z e-mailu od pana
142
Respektive člen jejího statutárního orgánu, který byl bezpochyby vnímán jako zástupce této asociace.
42
Č.j.: ÚOHS-18622/2022/853
[…jméno…] ze dne 23. 10. 2019, nikoliv důkaz nasvědčující liberálnímu přístupu a snaze tohoto
sdružení podporovat své členy v uplatňování jejich nezávislé cenové politiky ve výběrových
řízeních.143 Pokud účastník řízení ve svých námitkách zpochybňuje váhu a relevanci zajištěné
e-mailové komunikace mezi zástupci AJŠ a některými jejími členy, pro Úřad je tato
korespondence důležitým zdrojem, který vypovídá o existenci nezákonného rozhodnutí AJŠ a
o důvodech uvažování a postupu AJŠ při jeho prosazování a uplatňování.
153. Úřad s přihlédnutím ke všem ve správním řízení nashromážděným důkazům, které posoudil
jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, výše uvedené námitky účastníka řízení týkající se
skutkového zjištění a jeho hodnocení odmítá.
Námitky ke stanovení a k prosazování minimální ceny
154. Úřad dle účastníka řízení pochybil, když nezohlednil skutečnost, že AJŠ vytvořila Metodické
pokyny po konzultaci s MMR, od kterého obdržela vzor a instrukce ke zpracování
jejich obsahu, a to včetně požadavku na vypracování kalkulačního vzorce pro indikaci MNNC
neboli k určení tzv. dumpingové ceny. Dále AJŠ namítá, že Úřad v rozporu s předloženými
důkazy zaměňuje institut MNNC se zakázanou dohodou o minimální ceně, kterou AJŠ neměla
v úmyslu stanovit ani ji ve skutečnosti nestanovila. Úřad dle účastníka řízení nepřihlédl k účelu
a povaze Metodických pokynů, které měly zadavatelům sloužit jako návod pro výběr vhodných
kritérií pro hodnocení nabídek a identifikaci MNNC, a jejich text nevykládá s přihlédnutím ke
kontextu právní úpravy obsažené v ZZVZ, respektive s přihlédnutím k povinnostem zadavatelů
stanoveným tímto zákonem. Právě ZZVZ obsahuje ustanovení o MNNC a z tohoto pohledu se
jedná o legální institut, nikoliv o zakázanou dohodu o minimální ceně.
155. Výsledkem nesprávného posouzení věci Úřadem je dle AJŠ též závěr o tom, že jednáním
s některými zadavateli veřejných zakázek o MNNC účastník řízení prosazoval doporučenou
minimální cenu u těchto zadavatelů. Ze zjištěných skutečností dle účastníka řízení vyplývá
pouze to, že veřejné zadavatele upozorňoval na nevhodně zvolená kvantitativní kritéria pro
hodnocení nabídek a v tomto smyslu také odkazoval na Metodické pokyny, které se této
problematice věnovaly. Apel na dodržování povinností zadavatelů a účelné vynakládání
veřejných prostředků dle přesvědčení účastníka řízení nemůže být protiprávní.
Vyjádření Úřadu k námitkám ke stanovení a k prosazování minimální ceny
156. Úřad ke stanovení a k prosazování minimální ceny uvádí, že při hodnocení skutkového stavu
a jeho právní kvalifikaci zohlednil všechny relevantní skutečnosti, tedy i skutečnosti týkající se
vzniku Metodických pokynů. Úřad na základě vyjádření účastníka řízení ve správním řízení
aktivně přistoupil k objasnění jeho spolupráce s MMR týkající se přípravy Metodických
pokynů. Úřad si od MMR vyžádal relevantní informace týkající se přípravy a účelu vzniku
Metodických pokynů.144 Úřad považuje za nutné znovu v této části rozhodnutí zopakovat, že
dle získaných důkazů byla iniciátorem vypracování metodiky pro oblast jazykového vzdělávání
právě AJŠ, která v tomto ohledu sama kontaktovala MMR. Z komunikace mezi účastníkem
řízení a MMR vyplývá, že AJŠ toto ministerstvo ujistila o tom, že výsledná metodika bude
143
144
Blíže viz dokument B 1, který tvoří přílohu Protokolu.
Viz např. komunikace mezi AJŠ a zástupci MMR obsažená ve Sdělení AJŠ ze dne 16. 3. 2020 a Odpovědi MMR.
43
Č.j.: ÚOHS-18622/2022/853
sloužit k potřebám zadavatelů. Ze skutečností obsažených v tomto spisu pak také vyplývá,145
že AJŠ Metodické pokyny publikovala a prezentovala jako oficiální metodiku MMR, i když
ministerstvo závěrečnou podobu Metodických pokynů nijak neautorizovalo.
157. Úřad nerozporuje námitku AJŠ, že metodika měla dle dispozic MMR obsahovat také informace
o MNNC. Ačkoliv vzor metodiky, který MMR poskytlo AJŠ v reakci na její nabídku zpracování
materiálu použitelného pro zadavatele veřejných zakázek na zajištění výuky cizích jazyků,
žádné informace o MNNC neobsahoval, v e-mailu MMR zaslaném AJŠ byly jako součást jeho
instrukcí uvedeny požadavky na obecnou indikaci MNNC, konkrétně požadavek na
vypracování přehledu indikátorů, struktury nákladů či kalkulačního vzorce, podle kterých by
zadavatel mohl MNNC rozpoznat nebo stanovit. Úřad také nezpochybňuje, že si na základě
obecného způsobu či vzorce pro indikaci MNNC, jako institutu upraveného v ZZVZ, může
zadavatel v situaci, kdy to považuje za účelné, definovat určitou hodnotu MNNC, kterou si
stanoví v závislosti na specifických okolnostech pro dané výběrového řízení. MNNC vymezená
v § 28 odst. 1 písm. o) ZZVZ je pojmem neurčitým a značně flexibilním. Posouzení, zda ocenění
veřejné zakázky některého z účastníků zadávacího řízení je mimořádně nízké, náleží zcela do
kompetence zadavatele,146 který si také nese veškerá ekonomicko-právní rizika spojená se
zadáním veřejné zakázky. Smysl institutu MNNC Úřad spatřuje v určité ochraně zadavatele
před situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s dodavatelem neschopným za nabídnutou
cenu plnění dokončit, nebo kdy by dodavatelem nabídnutá cena vedla k jejímu spekulativnímu
zvyšování nebo snížení kvality zadavatelem poptávaného plnění. Úřad považuje za důležité
zdůraznit, že takové úvahy náleží plně do dispozice zadavatele.
158. Úřad vytvoření Metodického pokynu ve spolupráci s MMR samo o sobě za protisoutěžní
jednání nepovažuje a ani takto v rozhodnutí neargumentuje. Úřad za protisoutěžní
nepovažuje ani případné posuzování předložených nabídek z hlediska MNNC zadavatelem
například podle komplexního postupu popsaného v metodickém návodu. Jak již bylo
v rozhodnutí několikrát konstatováno, do Úřadem prokázaného protisoutěžního jednání AJŠ
patří celá série komplexních aktivit narušujících soutěž nejen mezi členy AJŠ, ale i jiných
poskytovatelů jazykové výuky. AJŠ především určila cenu za jednu hodinu výuky cizích jazyků,
tuto cenu zveřejnila a svým členům prezentovala jako cenu minimální, kterou musí dodržovat
v soutěžích o veřejné zakázky na jazykovou výuku, ceny svých členů nabízených ve výběrových
řízeních kontrolovala a vyhodnocovala, zároveň se snažila o jejich korekci v případech, kdy byly
nižší než aktuálně stanovená minimální cena. Veškerá tato aktivita AJŠ probíhala již v době
před zahájením spolupráce ohledně přípravy Metodického pokynu s MMR.147 V případě
namítané spolupráce AJŠ s MMR ohledně přípravy Metodického pokynu Úřad dodává, že
účastník řízení nevytvářel postup pro posouzení předložených nabídkových cen z hlediska
podezření na existenci MNNC, který by sestával z jednotlivých kroků zadavatele za použití
případného vzorce, ale sám provedl konkrétní výpočet MNNC na základě své představy o její
výši a přesvědčení ohledně toho, jak vysoká by minimální cena za jednu hodinu výuky cizích
jazyků měla být. AJŠ měla v době, kdy spolupracovala s MMR, minimální cenu za jednu hodinu
145
Viz např. Úřední záznam – protokol z předběžné tržní konzultace s Českým rozhlasem ze dne 9. 6. 2020, č. j.: ÚOHS17110/2020/853/NLe spisu.
146
Blíže § 113 ZZVZ.
147
Blíže k časovému vymezení trvání přestupku viz kapitola VI.4. Objektivní stránka přestupku tohoto rozhodnutí.
44
Č.j.: ÚOHS-18622/2022/853
výuky cizích jazyků již stanovenu a dle Úřadu se ji prostřednictvím Metodického pokynu pro
zadavatele snažila více institucionalizovat.
159. Úřad k námitce účastníka řízení shrnuje, že dle ZZVZ je to pouze zadavatel,148 kdo je oprávněn
rozhodnout, zda je či není určitá nabídková cena za daných okolností výběrového řízení
mimořádně nízká. Úřad účastníkovi řízení nevytýká, že zadavatelům nabídl ke zvážení přehled
různých kritérií, jak identifikovat MNNC, a obecně rozpracoval postup stanovení hodnotících
kritérií pro výběr vítěze veřejné zakázky. Úřad považuje za protizákonné určení minimální
ceny, ať už nazvané jako cena doporučená, dumpingová nebo mimořádně nízká, což účastník
řízení dle zjištěných důkazů učinil a minimální cenu stanovil, prosazoval a vynucoval ještě před
vydáním Metodických pokynů MMR. V Metodických pokynech byla stanovená minimální cena
AJŠ pouze formalizována a oficiálně prezentována jako MNNC. Úřad zdůrazňuje, že i v případě,
kdy by pokyn stanovit konkrétní hodnotu MNNC vzešel od MMR, připadá odpovědnost za jeho
realizaci a uplatňování právě AJŠ. Na okraj Úřad poznamenává, že pojem dumping/
dumpingová cena je spíše historický, související v EU s dobou před vznikem společného trhu
a s mezinárodním obchodem.
160. Úřad rovněž odmítá tvrzení účastníka řízení, že pouze upozorňoval veřejné zadavatele na
nevhodný výběr kritérií pro hodnocení nabídek ve výběrových řízeních na jazykovou výuku
a apeloval na efektivní vynakládání veřejných finančních prostředků. Ze zajištěných důkazů
jednoznačně vyplývá, že účastník řízení svou cenovou strategii prosazoval také u veřejných
zadavatelů, kdy některým z nich veřejně hrozil, že bude reagovat na způsob jimi vypsaných
soutěží o veřejné zakázky, a de facto nutil měnit některé soutěžní aspekty výběrových řízení
v souladu se svou představou o aktuální výši minimální ceny za hodinu výuky cizích jazyků.
V jednom prokázaném případě účastník řízení dokonce přistoupil k bojkotování zadávacího
řízení MŠMT, které muselo být v důsledku tohoto jednání zrušeno.149
Námitky týkající se sledování a vynucování doporučené minimální ceny ze strany AJŠ (vyloučení
Agentury Parole, s.r.o.)
161. Účastník také odmítá závěr Úřadu o tom, že by pravidelně kontroloval a vynucoval dodržování
minimální cenové úrovně za služby jazykového vzdělávání u svých členů. Dle vyjádření
účastníka řízení, Úřad tento závěr opírá zejména o vyloučení Agentury Parole, s.r.o., kdy
jako důkaz používá pouze jednotlivé zmínky o cenách, a naopak skutečnosti jako poskytování
nekvalitních služeb ze strany Agentury Parole, s.r.o., viz stížnosti zadavatelů a lektorů nebo
nesrovnalosti ohledně oficiálního sídla této společnosti, Úřad zcela opomíjí. Účastník řízení
upozorňuje, že vyloučení Agentury Parole, s.r.o. nemůže být považováno za projev vynucování
dodržování stanovené minimální ceny, když jediným dokumentem zmiňujícím nějakou cenu
jsou Metodické pokyny, které vznikly až následně po této události. Nadto AJŠ podotýká,
že Metodické pokyny nebyly adresovány jeho členům, kterým by předepisovaly pravidla pro
148
Ani Úřad není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých zadavatelů a
hodnotit jejich závěr o tom, že určitá nabídková cena je či není mimořádně nízká, jak se mylně domnívá účastník řízení,
viz rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 15. 3. 2021, sp. zn. ÚOHS-R0018/2021/VZ, bod 23.
149
Např. zrušení veřejné zakázky MŠMT s názvem „Jazykové vzdělávání zaměstnanců MŠMT II.“, viz dokument C 5, který
je součástí Protokolu.
45
Č.j.: ÚOHS-18622/2022/853
poskytování jazykové výuky, nýbrž zadavatelům pro účely veřejného zadávání v oblasti
jazykových služeb. Existenci hrozby sankce za nedodržování minimální ceny tak dokládají
pouze neformální mnohdy emocionálně podmíněné názory a přání několika osob, jejichž
reálný projev, který by dle účastníka řízení teoreticky mohl představovat úkon sdružení, si však
Úřad nijak neověřil.
Vyjádření Úřadu k námitkám týkajícím se vynucování minimální ceny a vyloučení Agentury Parole,
s.r.o.
162. Úřad se neztotožňuje ani s tvrzením AJŠ, že opomíjí hlavní důvody pro vyloučení Agentury
Parole, s.r.o., a tuto skutečnost považuje pouze a jen za projev trestání nedodržování
minimální ceny za hodinu výuky cizích jazyků stanovené v souvislosti s výběrovými řízeními na
poskytování služeb jazykového vzdělávání. Na základě důkazů, které jsou uvedeny v příslušné
části tohoto rozhodnutí, Úřad prokázal, že účastník řízení již v době vyloučení společnosti
Agentura Parole, s.r.o. minimální cenu za hodinu výuky cizích jazyků stanovil, účast členů ve
výběrových řízení z tohoto pohledu sledoval a nabízené ceny evidoval.150 Důkazem výše
uvedeného je mimo jiné účastníkem poskytnutá prezentace […funkce…] sdružení pana
[…jméno…], kde byly rozpracovány jednotlivé důvody pro vyloučení Agentury Parole, s.r.o.
z AJŠ. V této prezentaci byla členům AJŠ demonstrována neslučitelnost cenové politiky
Agentury Parole, s.r.o. s členstvím v AJŠ právě na přehledu jejích cenových nabídek podaných
do několika výběrových řízení na zajištění jazykové výuky. Z hlediska soutěžního práva Úřad
považuje za naprosto nepřijatelné, aby se na půdě profesního sdružení diskutovaly ceny a jiné
citlivé obchodní informace členů, kteří si navzájem konkurují, natož aby cenová politika
konkrétního soutěžitele rozhodovala o jeho členství v profesním sdružení. Tyto skutečnosti
samy o sobě Úřad považuje za protisoutěžní. Úřad v posuzovaném případu také zajistil interní
komunikaci mezi zástupci AJŠ,151 kteří uváděli nízké ceny jako důvod vyloučení společnosti
Agentura Parole, s.r.o.
163. Úřad uznává námitku AJŠ, že v případě Agentura Parole, s.r.o. se nemuselo jednat o jediný
důvod vedoucí k vyloučení zmíněné společnosti z tohoto sdružení. Bez ohledu na to, zda nízké
ceny byly jedinou příčinou nebo jen jedním z mnoha důvodů pro postup uplatněný AJŠ vůči
Agentuře Parole, s.r.o., v otázce jejího vyloučení z tohoto sdružení, Úřadem zjištěné
skutečnosti dokazují, že AJŠ minimální cenu v rozhodné době (ke dni 24. 7. 2017) měla
stanovenu a uplatňovala ji vůči svým členům. AJŠ ceny v nabídkách jejích členů podaných do
výběrových řízení sledovala a případný nesoulad se stanovenou minimální cenou v tomto
ohledu vyhodnocovala, to vše s vědomím členů o možných negativních dopadech pro ně
v případě nedodržování této minimální ceny.152
164. Úřad připouští, že Metodické pokyny jako oficiální dokument vydaný AJŠ obsahující formálně
stanovenou minimální cenu byly AJŠ schváleny až v době po vyloučení Agentury Parole, s.r.o.
Tuto skutečnost však pro hodnocení času trvání přestupku považuje Úřadu za irelevantní
150
Blíže viz příloha Sdělení AJŠ ze dne 31. 7. 2020.
Blíže viz dokumenty C 1 a B 10, které tvoří přílohu Protokolu.
152
Přinejmenším po výše uvedené prezentaci pana […jméno…], […funkce…] AJŠ, o důvodech vyloučení Agentury Parole,
s.r.o.
151
46
Č.j.: ÚOHS-18622/2022/853
vzhledem k tomu, že AJŠ minimální cenu za hodinu výuky cizích jazyků měla stanovenu
prokazatelně ještě před vydáním Metodických pokynů, viz výše.
Námitky týkající se posouzení nezákonného jednání AJŠ jako trvajícího přestupku
165. Účastník řízení nesouhlasí ani s právní kvalifikací jednání AJŠ jako trvajícího přestupku. Úřad
dle jeho názoru dovozuje soustavnost a trvání jednání AJŠ na základě jednotlivých úkonů,
které představují zcela jednorázové záležitosti uskutečněné v určitém časovém okamžiku
a samy o sobě nenaplňují znaky zakázané dohody narušující hospodářskou soutěž. Pro
demonstraci namítaného účastník řízení poukazuje na otevřený dopis pro ministra školství
z roku 2017 a dodává, že tato výzva nikterak nesouvisí s okolnostmi týkajícími se Metodických
pokynů AJŠ a sama o sobě nepředstavuje porušení § 3 odst. 1 ZOHS 2017.
Vyjádření Úřadu k vymezení nezákonného jednání AJŠ jako trvajícího přestupku
166. K otázce právní kvalifikace protisoutěžního jednání AJŠ jako trvajícího přestupku Úřad plně
odkazuje na podkapitolu VI.4. Objektivní stránka přestupku tohoto rozhodnutí, ve které Úřad
svůj závěr o trvajícím přestupku dostatečně zdůvodnil. Počátek přestupku určil Úřad dnem
21. 4. 2017, kdy prokázal existenci nezákonného rozhodnutí sdružení soutěžitelů, stanovení
minimální ceny za hodinu jazykové výuky v souvislosti s výběrovými řízeními na poskytování
služeb jazykového vzdělávání, na základě důkazů uvedených v tomto rozhodnutí
vypovídajících o tom, že minimální cena byla v rámci AJŠ v tento den projednávána na jednání
členské schůze AJŠ, a to mimo jiné v souvislosti s vyloučením společnosti Agentury Parole s.r.o.
z AJŠ. Následná jednotlivá protisoutěžní jednání AJŠ podrobně popsaná v tomto rozhodnutí,
například výzvy k bojkotu výběrového řízení nebo případy kontroly dodržování nebo
uplatňování stanovené minimální ceny vůči členům AJŠ, Úřad posoudil jako jednotlivé dílčí
projevy plnění zakázaného a neplatného rozhodnutí účastníka řízení vymezeného ve výroku
tohoto rozhodnutí, které časově spadají do vymezeného období trvání předmětného
přestupku.
167. Pokud účastník řízení zpochybňuje protisoutěžní charakter bojkotu výběrového řízení MŠMT,
ke kterému své členy vyzval prostřednictvím na internetu publikovaného dopisu ministrovi
MŠMT, Úřad uvádí, že koordinace soutěžitelů v podobě skupinového bojkotu je sama o sobě
protisoutěžní praktikou uvedenou v demonstrativním výčtu § 3 odst. 2 ZOHS 2017. Rovněž dle
Úřadu toto dílčí jednání AJŠ spočívající v bojkotu výběrového řízení, respektive v nabádání
sdružených soutěžitelů, aby vzájemně nesoutěžili o veřejnou zakázku, bezpochyby splňuje
znaky uvedené v generální klauzuli v § 3 odst. 1 ZOHS 2017. Nicméně tyto dílčí útoky AJŠ Úřad
posoudil, jak bylo uvedeno výše, jako součást trvajícího přestupku.
Námitky týkající se předmětu správního řízení a vymezení relevantního trhu
168. Účastník řízení je přesvědčen, že Úřad neodůvodněně rozšiřuje předmět správního řízení,
který byl dán oznámením o zahájení správního řízení, na trh poskytování služeb jazykového
vzdělávání, přestože se veškeré důkazní zdroje uvedené Úřadem ve Sdělení výhrad týkají
výběrových řízení na tyto služby.
169. Zásadního procesního pochybení se Úřad dopustil dle účastníka řízení také tím, že stejně široce
vymezuje tzv. dotčenou oblast s pouhým konstatováním, že ji lze segmentovat do
47
Č.j.: ÚOHS-18622/2022/853
samostatných relevantních trhů, namísto toho, aby definoval trh dotčený přímo vytýkaným
jednáním. Úřad dle přesvědčení účastníka řízení účelně nezohledňuje jednotlivé relevantní
trhy, segmenty a činnosti v oblasti jazykového vzdělávání, naopak postupuje pouze
v neprospěch účastníka řízení, ačkoliv by měl aktivně vyhledávat i skutečnosti vypovídající
v jeho prospěch.
170. Účastník v této souvislosti uvádí, že Úřad nemůže přejít významné rozdíly mezi trhem
poskytování jazykových služeb na základě výběrových řízení upravených v ZZVZ, trhem
poskytování jazykových služeb soukromým společnostem a trhem poskytování jazykových
služeb fyzickým osobám, které jsou samy o sobě specifické a odlišují se zdroji financování,
povahou zákazníků, jakož i jejich možnostmi a preferencemi při výběru jazykové výuky. Výše
uvedené účastník řízení doplňuje tvrzením, že někteří členové se účastní jen několika takto
vymezených trhů, a pouze jednotky členů AJŠ se účastní výběrových řízení na jazykové služby.
Dle názoru účastníka řízení nelze například zaměňovat individuální výuku a skupinovou výuku
v Praze, rovněž pak výuku rodilým mluvčím nebo jazykový pobyt v Paříži se skupinovou výukou
v Hroznové Lhotě, přesto však Úřad potřebu bližšího vymezení relevantního trhu nezbytného
pro posouzení okolností v jeho prospěch zcela ignoruje.
Vyjádření Úřadu k námitkám týkajícím se předmětu správního řízení a dotčené hospodářské oblasti
171. Úřad odmítá námitku účastníka řízení, že ve Sdělení výhrad došlo k zásadnímu rozšíření
předmětu správního řízení nebo změně tohoto předmětu oproti jeho vymezení v oznámení
o zahájení správního řízení. Úřad po komplexním vyhodnocení všech důkazů, které získal
v průběhu správního řízení, dospěl k závěru, že účastník řízení stanovil minimální cenu za
výuku cizích jazyků, a tím bezpochyby ovlivnil soutěžní strategii členů sdružení, jejich nezávislé
rozhodování o cenách nabízených ve výběrových řízeních, a to nejen pro veřejné ale i pro
soukromé zakázky na předmětné služby. O této skutečnosti svědčí například bod č. 4 Zápisu
z jednání členské schůze AJŠ ze dne 11. a 12. října 2019 a rovněž e-mailová komunikace mezi
statutárními zástupci AJŠ a zástupci některých členských škol, viz podkapitola IV.I. Přehled
důkazních prostředků tohoto rozhodnutí. Tímto rozhodnutím AJŠ jako sdružení soutěžitelů
cíleně narušila hospodářskou soutěž a dopustila se přestupku uvedeného v § 3 odst. 1 ZOHS
2017. O tomto přestupku Úřad správní řízení zahájil, správní řízení vedl a nyní také rozhodl, viz
výrok I. tohoto rozhodnutí. Úřad se proto s tvrzením o nezákonném rozšíření předmětu
daného správního řízení neztotožňuje.
172. Úřad se v posuzovaném případě detailně zabýval oblastí, v níž AJŠ prostřednictvím svých členů
působí a do které náleží jejich podnikatelská činnost, kdy uvedl, že ji lze segmentovat do
jednotlivých relevantních trhů (viz příslušná část rozhodnutí). Otázku přesného vymezení trhu
však Úřad ponechal otevřenou, neboť to nebylo pro účely daného správního řízení nezbytné
a další rozsáhlé dokazování za tímto účelem by bylo nadbytečné a nehospodárné. Úřad
zdůrazňuje, že přesné vymezení relevantního trhu není pro právní posouzení jednání účastníka
řízení nutné, jelikož všechny Úřadem získané důkazy bez jakýkoliv pochyb svědčí o vydání
zakázaného rozhodnutí, jehož cílem bylo narušit hospodářskou soutěž, a které se svou
závažností a nebezpečností pro hospodářskou soutěž rovná cílovým cenovým dohodám stricto
sensu. U cílových dohod, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je vždy nezanedbatelný, se
neuplatní doktrína de minimis, Úřad proto není obecně povinen zjišťovat podíl soutěžitele na
48
Č.j.: ÚOHS-18622/2022/853
relevantním trhu. Upřesnit relevantní trh nebylo nezbytné ani pro vyměření pokuty účastníku
řízení jako sdružení soutěžitelů, kdy Úřad vycházel na základě § 22a odst. 3 ZOHS 2017 ze
součtu celkových obratů všech členů účastníka řízení, k čemuž se Úřad podrobně vyjádřil a
odůvodnil v kapitole VII. Odůvodnění výše pokuty tohoto rozhodnutí.
173. Úřad rozhodně nezpochybňuje specifika některých typů jazykové výuky, ani nepopírá, že mezi
účastníkem popsanými segmenty/trhy mohou být určité rozdíly, ať už v povaze cílových
zákazníků nebo jiných parametrech poskytování jazykových služeb. Úřad však nemůže
souhlasit s tím, že každý z těchto segmentů vyžaduje významně odlišné soutěžní chování,
naopak je toho názoru, že se členové účastníka řízení, kteří mají totožný nebo obdobný
předmět činnosti, mohou snadno přeorientovat na jednotlivé typy jazykové výuky díky
nízkonákladovosti a bezbariérovosti poskytování těchto služeb. Úřad proto považuje všechny
členy AJŠ za (potenciální) konkurenty a stanovení, zveřejnění a uplatňování minimální ceny za
jednu hodinu výuky cizích jazyků určené pro výběrová řízení na poskytování služeb jazykového
vzdělávání považuje za vydání nezákonného rozhodnutí, které, jak Úřad prokázal, ovlivnilo
nezávislé tržní chování členů AJŠ, ale nejen jich, při určování cenové strategie pro poskytování
služeb v oblasti jazykového vzdělávání. Skutečnost, že se protisoutěžní jednání AJŠ dotýká
všech jejích členů, a má potenciální dopad i na ostatní soutěžitele předmětných služeb,
akcentuje prezentace a působení AJŠ v oblasti jazykového vzdělávání navenek například ve
vztahu k veřejným zadavatelům nebo státním organizacím (MŠMT, MMR). Skutečnost, že
stanovení minimální ceny za hodinu jazykové výuky dopadá na všechny členy AJŠ, dokresluje
například vyjádření pana […jméno…], zástupce jazykové školy LANGFOR CZ s.r.o. (cit.): „Je to
věc, která se týká všech škol bez rozdílu, čili si to prostě bude [chtít] natvrdo vyříkat“ nebo
vyjádření pana […jméno…], zástupce společnosti James Cook Languages s.r.o. (cit.): „Jsem si
vědom, že rozsah našich businessů je různý. Ekonomicky však není důležitá absolutní hodnota,
ale poměry mezi jednotlivými nákladovými položkami a cenou v kontextu 45 minut trvající
lekce. A tam bychom na tom měli být všichni podobně“.153
Námitky týkající se postupu výpočtu a výše ukládané pokuty
174. AJŠ se domnívá, že Úřad při výpočtu pokuty nepostupuje v souladu se ZOHS a komentářovou
literaturou k tomuto zákonu, ani jím přijatým Příkazem předsedy. Úřad dle přesvědčení
účastníka řízení nedodržuje ani základní zásady činnosti správních orgánů a svým nesprávným
postupem popírá samotné právo účastníka na spravedlivý proces. Úřad svým procesním
pochybením dle AJŠ zcela popřel i proces narovnání, když jí neumožnil zvážit dílčí fakta
a přínosy této procedury.
175. Úřad dle přesvědčení účastníka řízení naprosto účelově a libovolně vyměřuje ve Sdělení
výhrad dvojnásobnou procentuální výši pokuty, přestože ve srovnání s jeho předběžnými
závěry o jednání AJŠ učiněnými v rámci procedury narovnání zkrátil jeho délku na více než
třetinu, nedospěl k žádným novým skutkovým zjištěním, nezměnil právní kvalifikaci tohoto
jednání ani hodnocení jeho typové a individuální závažnosti.
153
Obě viz podkapitola IV.1. Přehled důkazních prostředků tohoto rozhodnutí.
49
Č.j.: ÚOHS-18622/2022/853
176. Úřad se nijak nevypořádává s námitkou účastníka řízení, že při výpočtu pokuty postupuje
v rozporu s Příkazem předsedy (str. 4) a odborným komentářem154 k ustanovení § 22a odst. 3
ZOHS 2017, když vychází z celkového obratu dosaženého všemi jeho členy. Úřad do kalkulace
pokuty neoprávněně zahrnuje i tržby z činností, které nesouvisejí s předmětem správního
řízení a nespadají do Úřadem vymezené oblasti jazykového vzdělávání natož pod relevantní
trh (např. z poskytování tlumočnických a překladatelských služeb). Současně účastník řízení
rozporuje tvrzení Úřadu, že členové AJŠ dosahovali celkového obratu za rok 2020,
i za předchozí období, převážně v oblasti jazykového vzdělávání.
177. Účastník řízení zároveň namítá, že by pro převážnou většinu jeho členů měla povinnost uhradit
danou částku pokuty z titulu ručení likvidační charakter, a to i v případě úhrady nižší částky,
než je 10 % z čistého obratu člena sdružení, což by pro některé z nich znamenalo ukončení
podnikatelské činnosti. Výše uvedené dle vyjádření AJŠ umocňuje pandemická situace
způsobená onemocněním COVID-19, kvůli kterému je oblast komerčního jazykového
vzdělávání jedním z nejhůře postiženým segmentem ekonomiky.
178. Nadto účastník podotýká, že Úřadem vyměřená pokuta je principiálně v rozporu
i s jeho legitimním očekáváním, když se svou výší zcela vymyká dosavadní rozhodovací praxi
Úřadu v porovnání se skutkově obdobnými případy.
Vyjádření Úřadu k námitkám týkajících postupu při výpočtu pokuty
179. Předně Úřad uvádí, že ukládání pokuty se odehrává ve sféře správního uvážení, je to tedy
správní orgán, který je při respektování zákonných limitů oprávněn určit výši ukládané sankce.
Úřad při ukládání sankce AJŠ postupoval v mezích zákona a správního uvážení, když zvolil
takový postup vypočtu pokuty, který ZOHS 2017 výslovně umožňuje, a zároveň výše takto
vyměřená pokuty nepřekročila tímto zákonem stanovené hranice.
180. Po přihlédnutí ke všem zákonným hlediskům, které má v sobě pokuta odrážet, a zohlednění
dalších Úřadem zjištěných specifik případu, která jsou vzhledem k jejich charakteru pro
stanovení pokuty relevantní, Úřad zvolil v případě ukládané pokuty zákonnou alternativní
hranici 10 % ze součtu obratů všech členů pokutovaného sdružení soutěžitelů. Základní
obecnou premisou pro stanovení pokuty AJŠ (resp. posouzení přiměřenosti její výše), ze které
Úřad vycházel, byla skutečnost, že ukládaná sankce má zejména odpovídat povaze
a závažnosti přestupku, za nějž je ukládána, a být pro pachatele dostatečně citelná. Úřad tento
způsob výpočtu pokuty zvolil také proto, že AJŠ zřejmě nedisponuje dostatečnými příjmy
k úhradě pokuty, která má dosahovat takové výše, aby pro přestupce působila dostatečně
preventivně i represivně. Pokud by pokuta nebyla stanovena postupem upraveným v § 22a
odst. 3 ZOHS 2017 a za úhradu takto ukládané pokuty by ručila pouze AJŠ, byla by pro ni
ukládaná pokuta vzhledem k jejím příjmům zjevně likvidační. Vzhledem k tomu, že dosavadní
praxe Úřadu i Příkaz předsedy dostatečně nezohledňuje specifika pokutování sdružení
soutěžitelů podle § 22a odst. 3 ZOHS 2017, tzn. neobsahuje přesný mechanismus pro výpočet
pokuty dle citovaného ustanovení, Úřad postupoval přiměřeně dané situaci a specifikům
154
Účastník řízení ve své námitce cituje „Jde-li o protiprávní jednání sdružení podnikatelů, je rozhodnou výší součet
celkových obratů všech členů sdružení aktivních na relevantním trhu dotčeném protiprávním jednáním sdružení.“ KINDL,
Jiří, MUNKOVÁ, Jindřiška. Zákon o ochraně hospodářské soutěže. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 473.
50
Č.j.: ÚOHS-18622/2022/853
posuzovaného případu, kdy na jedné straně mimo jiné zohlednil funkce ukládané sankce a na
druhé schopnost pachatele přestupku tuto sankci uhradit, to vše v mezích správního uvážení.
Svůj postup výpočtu pokuty Úřad také řádně v příslušné části tohoto rozhodnutí odůvodnil.155
181. Stanovení základní částky pokuty pro AJŠ se stejně jako zákonné rozmezí upravené v § 22a
odst. 3 ZOHS 2017 odvíjí od kritéria celkového obratu, tj. od ekonomické síly soutěžitelů, která
je velmi podstatným hlediskem proporcionality a výsledné spravedlivosti pokuty. Tuto
variantu určení základu pokuty zvolenou Úřadem v rámci jeho správního uvážení v podstatě
podporuje i účastníkem citovaná komentářová literatura k aplikovanému ustanovení zákona,
podle které je pro stanovení základu peněžní sankce rozhodné kritérium celkového obratu.
Toto kritérium reflektuje ekonomickou sílu jednotlivých hospodářských subjektů, a tedy i to,
jak je pro ně pokuta citelná, přičemž účinek v podobě citelného zásahu lze považovat za
žádoucí a běžný. Přestože je pro účely výpočtu pokuty Úřadem zvoleným postupem
irelevantní, z jakých podnikatelských činností byl celkový obrat dosažen, v tomto
posuzovaném případě je celkový obrat členů AJŠ tvořen z převážné části tržbami za
poskytování jazykových služeb, i když Úřad připouští, že u některých členů sdružení tomu tak
být nemusí. Z finančních údajů vztahujících se k roku 2019, které byly Úřadu poskytnuty všemi
členy AJŠ, je zřejmé, že tržby za služby jazykového vzdělávání představují více jak polovinu
z jejich celkového obratu. Tato situace je obdobná i v roce 2020. Vzhledem k tomu, že Úřad
považuje všechny členy AJŠ při nejmenším za potenciální konkurenty, viz výše v tomto
rozhodnutí, jejichž podnikatelskou činnost protisoutěžní jednání AJŠ bezpochyby ovlivnilo,
vycházel proto ze sumy celkových obratů všech členů AJŠ.
182. Poukazuje-li účastník řízení, že Úřad ve Sdělení výhrad přistoupil oproti předchozímu avizování
ke zdvojnásobení procentuální výše ukládané pokuty, pak Úřad uvádí, že sankce
předpokládaná v protokolu o jednání v rámci procedury narovnání, stejně tak sankce uvedená
ve Sdělení výhrad, byla pouze „informativní“ a její předběžné vyčíslení nebylo pro Úřad
závazné. Zvláště pak v případě, kdy Sdělení výhrad nebylo vydáno v rámci procedury
narovnání s účastníkem řízení, neboť další pokračování v této proceduře, která byla Úřadem
zahájena, účastník řízení odmítnul a Úřad proceduru narovnání z tohoto důvodu ukončil. Úřad
současně zdůrazňuje, že cílem zmíněného protokolu z jednání s účastníkem řízení bylo ho
seznámit s prozatímními závěry šetření Úřadu, předpokládaným postupem výpočtu a možnou
výší ukládané pokuty a umožnit mu zvážit za daných podmínek možnost pokračování
v proceduře narovnání a případné podání žádosti o snížení pokuty upravené v § 22ba odst. 2
ZOHS 2017. Úřad podotýká, že procedura narovnání nepředstavuje podmínku sine qua non
pro správní řízení, tedy podmínku, bez které by Úřad nemohl vydat rozhodnutí ve věci, o níž
je správní řízení vedeno. Účastník řízení i Úřad mohou ukončit proceduru narovnání bez
uvedení důvodu až do vydání rozhodnutí ve věci. Úřad narovnání ukončí zejména v případě,
kdy je z jednání s účastníkem řízení zřejmé, že nebude možné společně dosáhnout shody
ohledně posuzovaného jednání, případně bude třeba provést další dokazování. Tak tomu bylo
i v tomto posuzovaném případě. Účastník řízení, který nesplnil podmínky a dále odmítl
pokračovat v proceduře narovnání, musel být srozuměn s tím, že Úřad své právní závěry
o vytýkaném jednání i postup sankcionování může v rámci zákonných mezích do vydání
rozhodnutí přehodnotit. Skutková a právní kvalifikace posuzovaného jednání učiněná Úřadem
155
Viz příslušná kapitola VII. Odůvodnění výše pokuty tohoto rozhodnutí.
51
Č.j.: ÚOHS-18622/2022/853
včetně postupu výpočtu a výše pokuty se pro přestupce stávají závaznými až v okamžiku
vydání rozhodnutí.
183. Úřad odmítá námitku účastníka řízení, že při výpočtu pokuty postupoval excesivně, a uvádí, že
při stanovení její výše se držel spodní hranice možného zákonného rozmezí, když tímto
rozhodnutím uložil pokutu odpovídající 1 % z celkového obratu všech členů sdružených v AJŠ,
přičemž zákonná horní hranice činí 10 % úhrnu čistých obratů dosažených členy sdružení. 156
Úřad v souladu s uvedeným ustanovením ZOHS stanovil částku pokuty z celkového obratu
všech členů, nikoliv z obratu skutečně zasaženého nezákonným jednáním, přičemž výslednou
výši pokuty pro AJŠ považuje vzhledem ke spáchanému přestupku za dostatečně citelnou
a odpovídající, tzn. plnící svou preventivní a represivní funkci. Úřad uznává, že na základě
námitky účastníka řízení oproti hodnocení doby trvání přestupku uvedené v Protokolu
o jednání v rámci procedury narovnání zkrátil délku trvání vytýkaného protisoutěžního
jednání. Úřad nicméně dodává, že při výpočtu částky pokuty nepoužil koeficient času, časový
aspekt zohlednil spolu s dalšími relevantními okolnostmi při posuzování individuální
závažnosti přestupku.
Vyjádření Úřadu k námitce likvidačnosti ukládané pokuty
184. Likvidačností ukládané pokuty pro AJŠ se Úřad podrobně zabýval v příslušné části rozhodnutí.
Účastník řízení uvedl, že podle jemu dostupných informací by povinnost uhradit danou částku
pokuty z titulu ručení měla mít likvidační charakter pro převážnou většinu členů AJŠ. Účastník
řízení však nekonkretizoval, pro které z jeho členů by případné uhrazení pokuty z titulu ručení
dle § 22a odst. 3 ZOHS 2017 mělo mít likvidační účinek. Účastník řízení své velmi stručné
tvrzení o údajné neúnosnosti stanovené povinnosti ručení za úhradu pokuty pro převážnou
část jeho členů, kterou umocňuje pandemie onemocnění COVID-19, nijak nerozvinul, ani na
jeho podporu nepředložil relevantní podklady. Úřad uvádí, že při výpočtu pokuty postupoval
dle ustanovení § 22a odst. 3 ZOHS 2017 právě z toho důvodu, aby se výsledná pokuta
stanovená po zohlednění závažnosti vytýkaného jednání nestala pro AJŠ jako pachatele
přestupku s ohledem na její osobní a majetkové poměry likvidační.157 Tímto rozhodnutím
ukládá Úřad pokutu primárně účastníku řízení. Institut ručení za splacení pokuty je stanoven
přímo v § 22a odst. 3 ZOHS 2017 a nastupuje až v případě, kdy by pokuta nebyla uhrazena
právě účastníkem řízení. V takovém případě by subjekt vykonávající výkon tohoto rozhodnutí
mohl požadovat úhradu pokuty až do výše 10 % čistého obratu dosaženého soutěžitelem za
poslední ukončené účetní období, na všech ručících členech AJŠ nebo jen na některých z nich.
185. Institut ručení členů sdružení za úhradu ukládané pokuty upravený ZOHS je sám o sobě určitou
zárukou toho, že splatná pokuta uložená sdružení soutěžitelů, které samo nevykonává
156
Viz § 22a odst. 3 ZOHS 2017.
Viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2010, č. j. 1 As 9/2008-133, kde tento soud
stanovuje dvě kumulativní podmínky, které musí být naplněny, aby mohla být uložená peněžitá sankce klasifikována
jako likvidační, tedy nezákonná. Rozšířený senát tohoto soudu zde uvádí, že „likvidační pokutou přitom rozšířený senát
rozumí sankci, která je nepřiměřená osobním a majetkovým poměrům pachatele deliktu do té míry, že je způsobilá mu
sama o sobě přivodit platební neschopnost či ho donutit ukončit podnikatelskou činnost, nebo se v důsledku takové
pokuty může stát na dlouhou dobu v podstatě jediným smyslem jeho podnikatelské činnosti splácení této pokuty
a zároveň je zde reálné riziko, že se pachatel, případně i jeho rodina (jde -li o podnikající fyzickou osobu) na základě této
pokuty dostanou do existenčních potíží.“
157
52
Č.j.: ÚOHS-18622/2022/853
hospodářskou činnost a nemá například příjmy z podnikání, bude uhrazena ekonomicky
aktivními subjekty – sdruženými soutěžiteli, a možné negativní dopady na tyto soutěžitele tak
budou do určité míry omezeny. Úřad dodává, že výše ukládané pokuty tvoří 1 % celkového
obratu všech 43 členů AJŠ, v absolutním vyjádření výše ukládané pokuty činí 9.120.000,- Kč při
celkovém obratu dosaženém všemi členy AJŠ v rozhodné době 912.059.880,- Kč. Vzhledem
k počtu členů, jejich hospodářským výsledkům a dosahovaným obratům nepovažuje Úřad
ukládanou pokutu za nepřiměřenou a způsobilou přivodit platební neschopnost členů
sdružení nebo konec jejich podnikání. Jak již Úřad konstatoval výše v rozhodnutí, díky
bezbariérovosti a nízkonákladovosti poskytování jazykových služeb se mohou členové AJŠ
snadno přeorientovat na různé typy jazykové výuky, v takovýchto situacích například na
distanční formy jazykové výuky, aniž by byla ohrožena jejich ekonomická činnost. Úřad
podotýká, že v době pandemie způsobené onemocněním COVID-19 se celková výše tržeb
všech členů AJŠ snížila cca o 17 % a čtvrtina z nich dokonce dosáhla vyšších celkových obratů
než na počátku této pandemické situace.158 Úřad proto nemá pochyb, že ručitelská povinnost
pro členy AJŠ nepředstavuje ohrožení jejich ekonomické činnosti.
186. Úřad dodává, že způsob výkonu rozhodnutí, úhrady pokuty, upravuje zákon č. 280/2009 Sb.,
daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), a náleží do gesce celního
úřadu. Možné negativní důsledky a dopady mohou být v případě ručení spojeny spíše
s postupem tohoto orgánu, který v případě nástupu institutu ručení volí konkrétní způsob
vymáhání sankce než s uložením pokuty účastníku řízení tímto rozhodnutím. Výši ukládané
pokuty Úřad považuje za přiměřenou a proporcionální vzhledem k příjmům a majetkovým
poměrům ručitelů i účastníka řízení, který je za úhradu pokuty primárně odpovědný. Uložením
pokuty ve výši stanovené Úřadem nebude ohrožena existence členů AJŠ nebo další
podnikatelské fungování právě prostřednictvím zákonného institutu ručení za úhradu pokuty
a možného individuálního postupu vůči ručitelům nebo některým z nich při výkonu rozhodnutí
v případě neuhrazení pokuty AJŠ. Úřad podotýká, že lze také využít určitých finančních
a právních institutů,159 kdy je možné zmírnit možný negativní dopad jednorázové úhrady
ukládané pokuty. Příkladem lze uvést instituty upravené § 156 daňového řádu, při jejichž
využití dochází k posunu termínu splatnosti sankce nebo rozdělení úhrady do několika splátek.
Vyjádření Úřadu k námitce týkající se porušení legitimní očekávání účastníka řízení
187. Úřad nesouhlasí ani s námitkou účastníka řízení, že postupoval v rozporu s jeho legitimním
očekáváním, když v případě AJŠ uložil pokutu v částce, která výrazně převyšuje výši pokut
doposud uložených sdružením soutěžitelů. Úřad považuje za nutné zdůraznit, že v tomto
posuzovaném případě se jednalo o typově nejzávažnější komplexní nezákonné jednání
sdružení soutěžitelů, které ve svém souhrnu obsahovalo širokou škálu jednotlivých
protisoutěžních aktivit. AJŠ svou cenovou politiku prosazovala v rámci jednání vedených
především s veřejnými zadavateli v souvislosti s výběrovými řízeními na služby jazykového
vzdělávání a uplatňovala ji vůči svým členům, kterým za nedodržování stanovené minimální
ceny hrozily sankce, v nejkrajnějším případě i ve formě vyloučení. Ze zajištěné komunikace
158
Viz odpovědi členů AJŠ na Žádost Úřadu o podklady a informace ze dne 5. 5. 2021, č. j.: ÚOHS-14951/2021/853/NLe
spisu.
159
Viz § 156 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
53
Č.j.: ÚOHS-18622/2022/853
mezi zástupci AJŠ popsané v kapitole IV. Zjištěné skutečnosti a důkazy také vyplývá, že si AJŠ
možné protizákonnosti a protisoutěžních dopadů svého jednání byla vědoma, přinejmenším
tuto otázku diskutovala. Nad rámec uvedeného AJŠ během správního řízení ztížila šetření
Úřadu (ať už úmyslně nebo z nedbalosti), když mu na žádost předala nesprávnou verzi zápisu
z jednání jejího vrcholného orgánu, který byl pro Úřad důležitým podkladem pro objasnění
závažnosti posuzované věci a hrál důležitou roli pro její konečné právní hodnocení.
188. Úřad v tomto případě posoudil individuální závažnost a konkrétní okolnosti případu, jak je
uvedeno v příslušné části tohoto rozhodnutí, a dospěl k závěru, že protiprávní jednání AJŠ svou
vysokou mírou závažnosti neodpovídá a není obdobné žádnému z doposud posuzovaných
případů nezákonného rozhodnutí sdružení soutěžitelů. Z těchto důvodů proto Úřad musí
námitku AJŠ na porušení jejího legitimního očekávání odmítnout.
Námitky společnosti Skřivánek s.r.o., člena AJŠ, týkající se skutkového a právního hodnocení Úřadu
189. Společnost Skřivánek s.r.o., člen AJŠ, ve svém podání ze dne 12. 4. 2022 nesouhlasí se závěry
Úřadu učiněné ohledně posuzovaného jednání AJŠ a považuje je za neopodstatněné
a v rozporu se skutkovými okolnostmi případu. Společnost Skřivánek s.r.o. předně uvádí, že
cena stanovená v Metodických pokynech byla pouhým doporučením AJŠ, adresovaným
zejména zadavatelům veřejných zakázek, a její dodržování nebylo ze strany AJŠ nijak
vynucováno. Společnost Skřivánek s.r.o. je přesvědčena, že je nezbytné na případnou snahu
AJŠ korigovat nabídkové ceny za lektorské služby jejích členů, kterou však tato společnost
v minulosti nikdy nezaznamenala, nahlížet optikou ZZVZ upravujícího institut MNNC. AJŠ se
dle názoru společnosti Skřivánek s.r.o. snažila pouze potírat „dumpingové“ ceny představující
nekalou obchodní praktiku, s čímž se Úřad ve svých závěrech vůbec nevypořádal.
190. Úřad při hodnocení důkazů dle přesvědčení společnosti Skřivánek s.r.o. nezohledňuje ani
podstatu AJŠ a její cíl zvýšit kvalitu jazykového vzdělávání v ČR, kdy jako profesní sdružení musí
kvalitu poskytovaných služeb monitorovat a nedostatky vhodným způsobem řešit. Důkazy,
které byly Úřadu tímto sdružením předloženy, se Úřad nijak nezabývá, například nebere
v potaz, že žadatelem o stanovení MNNC bylo samo MMR, ačkoliv tato skutečnost vyplývá
z poskytnuté komunikace s pracovníky tohoto ministerstva.
191. Společnost Skřivánek s.r.o. Úřadu ve svém podání dále vytýká, že se ve svých závěrech opírá
pouze o názory a přání několika osob vyjádřené v neformální e-mailové komunikaci, kterou
lze jen stěží považovat za oficiální právní jednání AJŠ.
192. Společnost Skřivánek s.r.o. ve svém podání taktéž namítá, že Úřad nesprávně vyměřuje pokutu
pro AJŠ ze součtu celkových obratů všech členů AJŠ za poslední ukončené účetní období a do
kalkulace této pokuty neoprávněně zahrnuje i tržby z činností, které nesouvisejí s předmětem
správního řízení, například příjmy ze služeb tlumočnictví, překladatelství, knižní nakladatelství,
autodopravu atd.
Vyjádření Úřadu k námitkám společnosti Skřivánek s.r.o., člena AJŠ, týkajícím se skutkového
a právního hodnocení
54
Č.j.: ÚOHS-18622/2022/853
193. Úřad konstatuje, že všechny výše popsané námitky společnosti Skřivánek s.r.o. byly Úřadem
zodpovězeny již v rámci skutkového a právního hodnocení jednání AJŠ, způsobu výpočtu
ukládané pokuty nebo ve vypořádání námitek účastníka řízení, viz výše v tomto rozhodnutí.
Z tohoto důvodu Úřad plně odkazuje na příslušné části tohoto rozhodnutí. Pro úplnost Úřad
doplňuje, že nesouhlasí s tvrzením společnosti Skřivánek s.r.o. o doporučující povaze
minimální ceny stanovené AJŠ. Úřad na základě jemu dostupných důkazů jasně prokázal, že
AJŠ dodržování této minimální ceny po svých členech vyžadovala a případy jejího
nerespektování aktivně řešila, a to i cestou výhružek vyloučením z této asociace. V jednom
případě k vyloučení svého člena, mimo jiné, z důvodu podávání nízkých cenových nabídek do
veřejných soutěží dokonce přistoupila. Úřad nadto podotýká, že i kdyby byla minimální cena
stanovená ze strany AJŠ pouze doporučená, právní kvalifikace jednání AJŠ by se nezměnila
a stále by se z pohledu soutěžního práva jednalo o zakázané rozhodnutí sdružení soutěžitelů,
viz podkapitola VI.4. Objektivní stránka přestupku tohoto rozhodnutí.
Námitka společnosti Skřivánek s.r.o., člena AJŠ, týkající se povinnosti ručení za úhradu ukládané
pokuty
194. Společnost Skřivánek s.r.o. ve svém podání Úřad upozorňuje, že se určením minimální ceny
stanovené AJŠ nijak v minulosti neřídila a že tuto cenu, o jejímž přijetí na členské schůzi
nehlasovala, po celou dobu považovala za pouhé doporučení. Na důkaz výše uvedeného
společnost Skřivánek s.r.o. předložila obchodní nabídky a faktury za poskytování lektorských
služeb za období let 2017-2021, kterými dokládá, že v dané době v některých případech
nabízela nebo poskytovala zákazníkům své služby pod doporučenou cenou AJŠ. Na základě
výše uvedeného společnost Skřivánek s.r.o. navrhla, aby byla vyjmuta z povinnosti ručení za
úhradu výsledné pokuty AJŠ.
Vyjádření Úřadu k námitce společnosti Skřivánek s.r.o., člena AJŠ, týkající se povinnosti ručení za
úhradu ukládané pokuty
195. Úřad návrh společnosti Skřivánek s.r.o. na její vyjmutí z povinnosti ručení za úhradu pokuty
AJŠ podle ustanovení § 22a odst. 3 ZOHS 2017 odmítá, jelikož tato společnost neprokázala
splnění všech podmínek vymezených v čl. 14 Směrnice ECN+. Především tato společnost nijak
nedoložila, že by se aktivně distancovala od vydaného zakázaného rozhodnutí AJŠ, ačkoliv
o jeho existenci před zahájením šetření v dané věci věděla. Naopak tato společnost ve svém
podání uvádí argumenty, kterými posuzované protisoutěžní jednání AJŠ legitimizuje.
Ve srovnání se společnostmi Lingua Centrum, s.r.o. a PRESTO – PŘEKLADATELSKÉ CENTRUM
s.r.o., které prokazatelně nesouhlasily se stanovením minimální ceny za hodinu jazykové výuky
a v řadách AJŠ hodnotily přijetí Metodických pokynů AJŠ formalizujících tuto cenu jako
protizákonné již v době před zahájením šetření Úřadu, společnost Skřivánek s.r.o. proti
stanovení, zveřejňování a uplatňování minimální ceny AJŠ nijak nevystupovala, naopak je
i nadále přesvědčena o zákonnosti tohoto jednání a závěry Úřadu o jeho protisoutěžní povaze
rozporuje, viz předchozí námitky společnosti Skřivánek s.r.o. ke skutkovému a k právnímu
hodnocení Úřadu. Úřad shrnuje, že nedodržování stanovených minimálních cen AJŠ
v některých případech zakázek společnosti Skřivánek s.r.o., jak tato společnost doložila,
nenaplňuje podmínky stanovené čl. 14 Směrnice ECN+ pro to, aby Úřad vyjmul tohoto člena
sdružení z povinnosti ručit za pokutu ukládanou AJŠ. Společnost Skřivánek s.r.o. nedoložila
další podmínky uvedené v čl. 14 odst. 4 Směrnice ECN+, tj. že před zahájením šetření případu
55
Č.j.: ÚOHS-18622/2022/853
o existenci zakázaného rozhodnutí AJŠ nevěděla, nebo se od něj aktivním způsobem
distancovala. Tak tomu v posuzovaném případě společnosti Skřivánek s.r.o., jak je uvedeno
výše, na rozdíl od společností Lingua Centrum, s.r.o. a PRESTO – PŘEKLADATELSKÉ CENTRUM
s.r.o. nebylo.
Námitka společnosti Skřivánek s.r.o., člena AJŠ, týkající se práva na status účastníka řízení
196. Společnost Skřivánek s.r.o., člen AJŠ, ve svém podání ze dne 12. 4. 2022 tvrdí, že je po
materiální stránce dané věci taktéž účastníkem správního řízení ve smyslu § 21a odst. 2 ZOHS
2017. S ohledem na znění ustanovení § 22a odst. 3 ZOHS 2017 se tento člen AJŠ domnívá, že
mu může být v případě prokázání viny a uložení pokuty AJŠ nepřímo stanovena povinnost
zaplatit značnou část této pokuty, ne-li celou její výši, která může představovat dle citovaného
zákona do 10 % z obratu všech členů postihovaného sdružení. Krom toho je této společnosti
dle jejího názoru de facto upíráno právo docílit vyjmutí z ručení za ukládanou pokutu AJŠ.
Společnost Skřivánek s.r.o. je přesvědčena, že by jí mělo být přiznáno postavení účastníka ve
správním řízení, jelikož je s ohledem na výše uvedené skutečnosti nepochybně rozhodováno
o jejích právech a povinnostech.
Vyjádření Úřadu k námitce společnosti Skřivánek s.r.o., člena AJŠ, týkající se práva na status
účastníka řízení
197. Úřad předně podotýká, že se v případě vymezení účastníka řízení v ZOHS 2017 jedná o užší
speciální úpravu, která se odchyluje od obecného pojetí účastenství obsaženého ve správním
řádu. Účelem zákona je totiž ochrana existence funkční soutěže jako ekonomického jevu,
nikoliv jednotlivých subjektů, které se hospodářské soutěže účastní. Na případy zakázaných
dohod včetně zakázaných rozhodnutí sdružení soutěžitelů dopadá ustanovení § 21a odst. 2
ZOHS 2017, podle kterého jsou účastníky správního řízení ti, o jejichž právech a povinnostech
stanovených tímto zákonem má být v řízení jednáno a rozhodnuto. Účastníky správních řízení
jsou v tomto smyslu osoby, ohledně kterých existuje podezření, že svým jednáním narušily
hospodářskou soutěž, tedy osoby odpovědné za jednání, ohledně kterého lze deklarovat
porušení soutěžního zákona. U rozhodnutí sdružení soutěžitelů jsou účastníkem řízení právě
zmíněná sdružení s právní subjektivitou, o jejichž rozhodnutí je správní řízení vedeno.
198. Úřad nadto zdůrazňuje, že v daném případě není rozhodováno o právech a povinnostech
žádného z členů AJŠ, společnost Skřivánek s.r.o. nevyjímaje. Ručení za úhradu pokuty
ukládané AJŠ, která se se prokazatelně dopustila vydání zakázaného rozhodnutí, vzniká pro její
členy ze zákona, viz § 22a odst. 3 ZOHS 2017, nikoliv na základě rozhodnutí Úřadu, který volí
zákonný postup výpočtu pokuty pro pachatele přestupku. Úřad dále nesouhlasí s tvrzením
společnosti Skřivánek s.r.o., že jí je jako třetí osobě upírána možnost docílit vyjmutí
z povinnosti ručení za úhradu pokuty AJŠ. Úřad je na základě čl. 14 Směrnice ECN+ povinen
přihlédnout ke splnění objektivních podmínek pro vyjmutí z ručení za zaplacení výsledné
pokuty, což v daném případě také učinil. Krom žádosti společnosti Skřivánek s.r.o. posoudil
tvrzení dalších dvou členů AJŠ, společností Lingua Centrum, s.r.o. a PRESTO –
PŘEKLADATELSKÉ CENTRUM s.r.o., kteří byli z této ručitelské povinnosti vyjmuti, jelikož
doložili splnění všech předpokladů stanovených citovanou směrnicí.160 Důvody pro vyjmutí
160
Viz blíže podkapitola VII.3. Výpočet pokuty pro AJŠ.
56
Č.j.: ÚOHS-18622/2022/853
z ručení jsou objektivními skutečnostmi, k nimž dochází převážně v době vydání a plnění
zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů, v žádném případě se nejedná o nějaký nárok
soutěžitele uplatnitelný až v řízení před Úřadem ex nunc. Úřad dodává, že společnosti
Skřivánek s.r.o. umožňoval nahlížet do spisu vztahujícímu se k tomuto správnímu řízení, aby
tato společnost nebyla omezena na svých právech, čehož společnost Skřivánek s.r.o. v každém
případě využila.161 Z výše uvedených důvodů Úřad námitkám společnosti Skřivánek s.r.o.,
které považuje za neopodstatněné, nevyhovuje.
XIII. Závěr Úřadu
199. Ze všech shora podaných důvodů Úřad konstatuje, že bylo prokázáno spáchání přestupku dle
ZOHS 2017 spočívajícího v uzavření zakázané dohody narušující hospodářskou soutěž, a tedy
v rozporu s § 3 odst. 1 ZOHS 2017, a proto Úřad rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního
řádu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb.,
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004
Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém
rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro
ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.
otisk úředního razítka
Mgr. Ing. Kamil Nejezchleb, Ph.D.
místopředseda
161
Viz Nahlédnutí do spisového materiálu ze dne 8. 3. a 25. 11. 2021, č. j.: ÚOHS-08383/2021/853/PBe a ÚOHS39989/2021/853/PBe spisu.
57
Č.j.: ÚOHS-18622/2022/853
Obdrží:
Za Asociaci jazykových škol, z. s.
Mgr. Ing. Marek Joch, advokát
STRNAD JOCH LOKAJÍČEK advokáti s.r.o.
Jugoslávská 620/29
120 00 Praha 2
Vypraveno dne:
Viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
58