{"html": "<div class=\"doc\"><p>136.     Dne 7. 4. 2020 rozhodl Ústavní soud nálezem sp. zn. Pl. ÚS 30/16 o zrušení části ust. § 3a písm. a) zákona o významné tržní síle, a to konkrétně ve slovech „výši veškerých peněžních plnění dodavatele, jejichž celková suma nesmí překročit 3% z ročních tržeb dodavatele za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců za potraviny dodané jednotlivému odběrateli v roce, ve kterém došlo k finančnímu plnění“.</p><p>137.     Úřad zahájil řízení o přestupku dne 17. 1. 2019, tedy před rozhodnutím Ústavního soudu o zrušení shora uvedené části zákona o významné tržní síle. Z uvedeného vyplývá, že podle tehdy účinné právní úpravy Úřad zahájil řízení o tomto skutku správně, neboť měl důvodné podezření, že se jedná o porušení zákona o významné tržní síle.</p><p>138.     Důsledkem zrušení části předmětného ustanovení nálezem Ústavního soudu ale došlo k navození zákonné situace, která je pro účastníka řízení příznivější. Po této změně již nelze konstatovat, že právní úprava byla ze strany účastníka řízení porušena tím, že v období od 2. pol. 2016 do konce roku 2019 v rámci obchodního vztahu s některými dodavateli potravin sjednal, popř. udržoval v platnosti dříve sjednané smlouvy či jejich dodatky, resp. jejich ustanovení týkající se zejména logistických, ale i marketingových služeb, v nichž celková výše plnění dodavatele překračuje limit 3 % z ročních tržeb dodavatele za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců za dodané potraviny, neboť smlouva mezi odběratelem a dodavatelem již tyto údaje nemusí dle nálezu Ústavního soudu obsahovat.</p><p>139.     Důsledkem zrušení povinnosti odběratele sjednat ve smlouvách s dodavateli potravin 3% limit tak zanikla i možnost Úřadu konstatovat v této věci spáchání přestupku podle § 8 odst. 1 písm. d) zákona o významné tržní síle.</p><p>140.     S ohledem na zde uvedené právní hodnocení Úřad ve výroku IV. tohoto rozhodnutí v této části správní řízení o přestupku zastavil, a to ve smyslu § 86 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky, podle něhož správní orgán řízení zastaví, jestliže skutek, o němž se vede řízení, není přestupkem.</p><p>Skutek spočívající ve sjednávání peněžního plnění za možnost dodávat potraviny do společnosti Hruška</p><p>141.     Úřad v rámci předběžného šetření zjistil, že jeden z dodavatelů účastníka řízení, konkrétně [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], má ve vícestranné Smlouvě o zprostředkování a zajištění obchodních podmínek sjednáno ustanovení, dle něhož společnosti Hruška uhradí na základě vystavené faktury jednorázový poplatek na nově otevřené prodejny a společnost Hruška (odběratel) tímto garantuje dodavateli možnost prodeje výrobků ve všech svých prodejnách bez dalšího omezení.[113]</p><p>142.     Toto zjištění vedlo k tomu, že se Úřad blíže zabýval tím, zda společnost Hruška nepostupuje v rozporu se zákonem o významné tržní síle, který striktně zakazuje sjednávání nebo uplatňování plateb nebo jiného protiplnění za přijetí potravin do prodeje.[114]</p><p>143.     Účastník řízení ve svém vyjádření ze dne 1. 2. 2019 uvedl,[115] že si není vědom možného porušení zákona o významné tržní síle v souvislosti s vytýkaným skutkem ve vztahu k dodavateli [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], a ani ze smluvní dokumentace uzavřené dne 1. 6. 2016 se jmenovaným dodavatelem žádné porušení nevyplývá. Po zahájení správního řízení účastník řízení na požadavek Úřadu ze dne 19. 3. 2019[116] poskytl kopie faktur a seznam uhrazených poplatků za nově otevřené prodejny společnosti Hruška od dodavatele [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]. Z poskytnutých dokumentů je zřejmé, že jmenovaný dodavatel v letech 2016 – 2018 uhradil společnosti Hruška za „marketingovou podporu při otevření nových MOJ“ celkem částku ve výši [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč bez DPH.[117]</p><p>144.     Úřad k ověření získaných poznatků oslovil i dodavatele [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …],[118] jenž ve svých odpovědích ze dne 3. a 4. 7. 2019 potvrdil a doložil sjednání a uhrazení poplatků za nově otevřené prodejny společnosti Hruška. Dodavatel k předmětnému závazku uvedl, že se jedná o paušálně sjednaný poplatek související s otevřením nové obchodní jednotky příslušného typu. Bližší využití plateb či stanovení konkrétního účelu využití mu však není známo.[119]</p><p>145.     V rámci správního řízení Úřad nezaznamenal stejnou nebo podobnou praktiku, tedy sjednávání nebo uplatňování poplatků souvisejících s otevřením nových prodejen, u jiných dodavatelů společnosti Hruška.[120]</p><p>Právní hodnocení skutku</p><p>146.     Podle § 4 odst. 2 písm. e) zákona o významné tržní síle je za zneužití významné tržní síly považováno sjednávání nebo uplatňování plateb nebo jiného protiplnění za přijetí potravin do prodeje. Podle § 8 odst. 1 písm. a) citovaného zákona se odběratel, který má významnou tržní sílu, dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 4 zneužije svoji významnou tržní sílu.</p><p>147.     Zákon o významné tržní síle považuje tzv. zalistovací poplatek (tedy peněžní plnění za přijetí potravin do prodeje) za nekalou praktiku, přičemž jeho škodlivost nastává v případě, kdy je tento poplatek (nebo jiné protiplnění ze strany dodavatele) uplatňován pouze za přijetí a zařazení potravin do prodeje a zároveň je tento poplatek odběratelem sjednáván nebo uplatňován opakovaně a soustavně. Příslušné ustanovení § 4 odst. 2 písm. e) zákona o významné tržní síle tedy tzv. zalistovací poplatek přímo zakazuje. Zákon o významné tržní síle navíc nestanoví žádnou výjimku.</p><p>148.     Odběratel s významnou tržní silou tedy nemůže „sjednávat“ žádný poplatek ani jinou protislužbu za pouhé přijetí a zařazení výrobku (potravin) do prodeje, avšak tímto není vyloučeno, že odběratel může sjednávat a požadovat jiné platby za určité služby spojené se zařazením potravin do prodeje. To však platí v případě rozličných marketingových a propagačních akcí spojených s uvedením nových či nově nabízených produktů na trh, aby se tyto výrobky dostaly do povědomí spotřebitelů, resp. zákazníků příslušného odběratele.</p><p>149.     V rámci správního řízení se proto Úřad zaměřil na okolnosti sjednávání a uplatňování poplatku za přijetí potravin do prodeje v souvislosti s otevřením nových obchodních jednotek společnosti Hruška, a dále na to, zda je tento poplatek sjednáván, popř. uplatňován, vedle obchodní společnosti [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], i u jiných dodavatelů Hrušky. Zároveň se Úřad také zabýval tím, zda byla zachována „soustavnost“ jednání, která je pro naplnění dané skutkové podstaty vyžadována.</p><p>150.     Písemné materiály, které byly Úřadu poskytnuty od účastníka řízení a jeho dodavatele[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] prokazují, že společnost Hruška v případě tohoto konkrétního dodavatele sjednala a uplatňovala zákonem zakázanou praktiku, neboť za jednorázový poplatek uhrazený dodavatelem garantovala pouze možnost prodeje jeho výrobků ve svých prodejnách bez omezení. Žádná protislužba či protiplnění ve formě marketingových a propagačních akcí v této souvislosti sjednáno nebylo, což potvrdil i jmenovaný dodavatel, když ve své odpovědi zmínil, že mu není znám konkrétní účel využití paušálně sjednaných plateb.</p><p>151.     Na druhou stranu je však nutné zmínit, že sjednání nebo uplatňování platby za přijetí potravin do prodeje bylo zjištěno pouze u jednoho dodavatele společnosti Hruška, dodavatele [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], a to v celkové výši [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč bez DPH za celé sledované období let 2016 - 2018. Předmětný poplatek byl sjednán pouze jednou, a to ve smlouvě s účinností od 1. 6. 2016, a ve sledovaném období 3 let uplatněn celkem 8krát (v roce 2016 vystaveny 2 faktury, v roce 2017 vystaveny 3 faktury, v roce 2018 vystaveny 3 faktury).</p><p>152.     Jednání účastníka řízení je třeba posuzovat s ohledem na naplnění všech formálních a materiálních znaků skutkové podstaty přestupku vymezených v zákoně o významné tržní síle. Pokud jde o materiální stránku daného přestupku, tj. jeho společenskou škodlivost, je třeba zohlednit i systémovou ochranu dodavatelů potravin jako slabších stran obchodních vztahů s odběrateli.</p><p>153.     Z podkladů ve správním spisu má Úřad za prokázané, že společnost Hruška v letech 2016 - 2018 sjednala a uplatňovala pouze u jednoho svého dodavatele platby za přijetí potravin do prodeje. Tyto platby za uvedené období činily [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč. Úřad má tak za to, že se nepodařilo prokázat naplnění jak formální, tak materiální stránky daného přestupku. Dle Úřadu nebyl naplněn zákonem vyžadovaný znak soustavnosti jednání. Navíc skutečnost, že se jedná pouze o jediného dodavatele (když společnost Hruška měla v uvedeném období cca [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] aktivních dodavatelů zavážejících zboží na centrální sklad a cca [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] traťových dodavatelů)[121] a částku [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč za období let 2016 - 2018, dle Úřadu nesvědčí ani naplnění materiálního znaku daného deliktu, tj. zákonem vyžadované společenské nebezpečnosti.</p><p>154.     S ohledem na zde uvedené právní hodnocení Úřad ve výroku V. tohoto rozhodnutí v této části správní řízení o přestupku zastavil, a to ve smyslu § 86 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky, podle něhož správní orgán řízení zastaví, jestliže skutek, o němž se vede řízení, není přestupkem.</p><p>Skutek spočívající v rozdílných ustanoveních o smluvní pokutě</p><p>155.     Podle oznámení o zahájení řízení o přestupku měl skutek spočívat v tom, že společnost Hruška sjednávala ve smlouvách s některými dodavateli potravin rozdílná ustanovení o smluvní pokutě pro případ nedodání zboží řádně a včas, přičemž tato zajišťovací a současně sankční ujednání se u jednotlivých dodavatelů lišila co do výše sankce, nebo ve smlouvě nebyla obsažena vůbec, ačkoliv se jednalo o dodavatele dodávající do maloobchodní sítě Hruška srovnatelné plnění.</p><p>156.     Úřad v rámci předběžného šetření zaznamenal v Kupní smlouvě společnosti Hruška následující ustanovení[122]: „Nezajistí-li prodávající dodávky zboží na VO kupujícího dle Kupní smlouvy a jejích Dodatků a Příloh řádně a včas, je prodávající povinen zaplatit kupujícímu smluvní pokutu ve výši x % z ceny nedodaného zboží.“</p><p>157.     Tento standardizovaný text ustanovení o smluvní pokutě při nedodání zboží řádně a včas se u jednotlivých dodavatelů společnosti Hruška odlišoval právě ve výši procentuálního vyjádření pokuty. U [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] dodavatelů dodávajících stejný sortiment, konkrétně pivo, smluvní pokuta nebyla buď vůbec sjednána ([… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …][123]), nebo se výše smluvní pokuty pohybovala v rozmezí od [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]% ([… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …][124]) do [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] % ([… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] [125]).</p><p>158.     Úřad považoval jednání společnosti Hruška za diskriminační, a to vzhledem k variabilitě procentuální výše pokuty sjednané za shodné porušení povinnosti dodavatelů, kteří společnosti Hruška dodávají srovnatelné plnění.</p><p>159.     Společnost Hruška se k problematice vyjednávání smluvních podmínek vyjádřila ve své odpovědi ze dne 13. 6. 2019[126], kde poukazovala na primární snahu sjednávat se všemi dodavateli jednotné obchodní podmínky, avšak v praxi ne všichni dodavatelé navržené smluvní podmínky akceptují. Zejména v případě dodavatelů dominantních, globálních značek či silných nadnárodních značek je společnost Hruška nucena jejich požadavkům ustoupit a hledat kompromis. V důsledku výše uvedeného, jakož i pestrosti obchodního vyjednávání, pak dochází k situaci, kdy jsou s různými dodavateli uzavírány rozdílné smluvní vztahy.</p><p>160.     Ke sjednávání rozdílných smluvních pokut u jednotlivých dodavatelů účastník řízení poznamenal, že v zaslaném návrhu smluvních podmínek je dodavatelům navrhována smluvní pokuta v jednotné výši [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] % z hodnoty nedodaného zboží. Konečná výše předmětné smluvní pokuty je pak výsledkem vyjednávání mezi společností Hruška a jednotlivými dodavateli, kteří díky své mnohdy silné vyjednávací pozici docílí snížení navrhované výše pokuty nebo dokonce jejího odstranění ze smlouvy.</p><p>161.     Účastník řízení ke zmíněnému vyjádření přiložil seznam všech uplatněných smluvních pokut od všech dodavatelů potravin za jednotlivé roky 2016, 2017 a 2018.[127] Z poskytnutých údajů vyplývá následující:</p><p>a)      Rok 2016 – pokuta uplatněna u [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] dodavatelů, u dvou dodavatelů ve výši [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] %, u ostatních dodavatelů ve výši [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] %.</p><p>b)      Rok 2017 - pokuta uplatněna u [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] dodavatelů, u jednoho dodavatele ve výši [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]  %, u ostatních dodavatelů ve výši [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]  %.</p><p>c)      Rok 2018 - pokuta uplatněna u [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] dodavatelů, u dvou dodavatelů ve výši [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] %, u jednoho dodavatele ve výši [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] %, u jednoho dodavatele ve výši [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]  %, u ostatních dodavatelů ve výši [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] %.</p><p>162.     K seznamu smluvních pokut je nutno dodat, že byly uplatňovány jako „úhrada penále nedodaného zboží“, přičemž pokuta byla účtována převážně ve výši [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] %, výjimečně v jiné výši.</p><p>163.     Společnosti Hruška je třeba přisvědčit, že uplatňované smluvní pokuty za nedodané zboží se dle poskytnutého seznamu skutečně pohybovaly převážně ve výši [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] %, výjimečně byla uplatňována jiná procentuální výše. Variabilita procentuálních výší smluvních pokut a počet odchylek od standardně nastavených [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] % dle zjištění Úřadu nedosahuje takových hodnot, aby mohlo být bez důvodných pochybností konstatováno, že účastník řízení postupoval při sjednávání smluvních pokut v případě nedodaného zboží k určitým dodavatelům diskriminačně. Úřad rovněž nezpochybňuje, že vyjednávání smluvních podmínek je specifický proces, ve kterém hraje roli mnoho faktorů a vyjednat se všemi dodavateli, byť dodávajícími srovnatelné plnění, stejné podmínky, není v tržní ekonomice prakticky ani možné.</p><p>164.     Ačkoliv tedy k určité diferenciaci sazeb smluvních pokut u jednotlivých dodavatelů došlo, lze stěží v daném postupu účastníka řízení spatřovat účelové jednání s cílem diskriminovat jednotlivé dodavatele. Úřad má za to, že odlišné výše smluvních pokut jsou výsledkem oboustranného obchodního jednání mezi účastníkem řízení a dodavatelem, které neodporuje standardním postupům a není prováděno v rozporu se zákonem o významné tržní síle.</p><p>Právní hodnocení skutku</p><p>165.     Podle § 4 odst. 1 zákona o významné tržní síle je zneužití významné tržní síly zakázáno. Podle § 4 odst. 2 písm. i) téhož zákona je zneužitím významné tržní síly „diskriminování dodavatele spočívající ve sjednání nebo uplatnění rozdílných smluvních podmínek pro nákup nebo prodej služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících při srovnatelném plnění, bez spravedlivého důvodu.“ Odběratel, který má významnou tržní sílu, se ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 4 zneužije svoji významnou tržní sílu.</p><p>166.     Ustanovení § 4 odst. 2 písm. i) zákona o významné tržní síle zakazuje odběrateli s významnou tržní silou sjednat nebo uplatnit s dodavateli potravin rozdílné smluvní podmínky, a to v případě, kdy je plnění srovnatelné a zároveň zde neexistuje spravedlivý důvod.</p><p>167.     V obecné rovině se ve smyslu zákona o významné tržní síle u pojmu srovnatelné plnění jedná o plnění ve formě dodání zboží (potravin) odběrateli. Aby byl smysl pojmu srovnatelné plnění naplněn, je třeba se zabývat potravinami na úrovní kategorie, a to aniž bychom chtěli trh s potravinami v souvislosti s různými kategoriemi potravin dělit na případné dílčí trhy. Za srovnatelné plnění nelze považovat podobný objem dodaných potravin, přičemž toto platí i pro vyjádření v penězích. Srovnatelnost pak spočívá ve shodnosti zboží vzhledem k jeho vlastnostem a nárokům na úkony v dodavatelském řetězci (např. nápoje, trvanlivé potraviny, pečivo, mléčné výrobky, mražené potraviny, ovoce a zelenina, atd.). Srovnatelnost plnění se odráží především v rozdílných logistických nárocích, které mohou být pro každou kategorii potravinářského zboží specifické.</p><p>168.     Co se týče spravedlivého důvodu, tak tento pojem v kontextu s daným ustanovením, a nejen s ním, lze považovat za velmi problematický, neurčitý, zákon samotný se k němu nikterak nevyjadřuje ani ho nevysvětluje. Základním požadavkem daného ustanovení je zákaz diskriminovat dodavatele při sjednávání nebo uplatňování smluvních podmínek, tzn. odběratel je povinen sjednávat, popř. uplatňovat s jednotlivými dodavateli stejné, jednotné podmínky a pravidla. A pokud tak odběratel neučiní, měl by k tomu mít opodstatněný důvod.</p><p>169.     Z poskytnutých podkladů, jakož i z vyjádření samotného účastníka řízení, vyplývá, že při sjednávání smluvní pokuty s jednotlivými dodavateli postupoval účastník řízení jednotně ke všem dodavatelům, neboť v navrhovaných obchodních podmínkách požadoval smluvní pokutu ve výši [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]  % z hodnoty nedodaného zboží. Skutečnost, že někteří dodavatelé nepřistoupili na požadované podmínky a procentuální výše byla ponížena, či dokonce dané smluvní ujednání bylo z předmětné smlouvy odstraněno, se nijak nevymyká obchodním zvyklostem při vyjednávání smluvních podmínek. Jednání účastníka řízení tak nenasvědčuje žádné nekalé praktice, jejímž výsledkem by byla diskriminace jednotlivých dodavatelů způsobená nerovným přístupem při vyjednávání obchodních podmínek.</p><p>170.     Ze správního spisu je sice patrné, že společnost Hruška sjednala i uplatnila vůči dodavatelům rozdílné výše smluvních pokut za nedodané zboží, avšak z daného jednání, ani z podkladů neplyne, ani nebylo Úřadem prokázáno, že by k danému jednání docházelo u dodavatelů dodávajících pouze srovnatelné plnění (rozdílné smluvní pokuty byly zaznamenány u dodavatelů rozličných kategorií jako jsou mléčné výrobky, trvanlivé potraviny a pivo), ani že by neexistoval žádný spravedlivý důvod pro stanovení odlišných výší procentuálních sazeb pokuty za nedodané zboží (v návrhu smlouvy byla předložena jednotná procentuální výše smluvní pokuty, drobné odchylky jsou výsledkem standardního smluvního vyjednávání o obchodních podmínkách). Odchylky či úpravy sazeb majetkových sankcí, nebo jejich celkové zrušení, nalezneme spíše u tzv. lídrů kategorie, kteří disponují výraznější vyjednávací silou. Úřad taktéž neshledal, že by účastník řízení při sjednávání daného ustanovení smlouvy zneužil svého postavení odběratele s významnou tržní silou. Z uvedených důvodů Úřad konstatuje, že nebyly naplněny znaky skutkové podstaty dle § 4 odst. 1 a odst. 2 písm. i) zákona o významné tržní síle.</p><p>171.     S ohledem na výše uvedené právní hodnocení Úřad ve výroku VI. tohoto rozhodnutí v této části správní řízení o přestupku zastavil, a to ve smyslu § 86 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky, podle něhož správní orgán řízení zastaví, jestliže skutek, o němž se vede řízení, není přestupkem.</p><p>172.     K výše uvedené nekalé praktice účastníka řízení Úřad pro upřesnění uvádí, že tato praktika by měla být obecně podřazena pod § 4 odst. 1 písm. a) ZVTS, neboť v daném případě byly smluvní pokutou zajišťovány dodávky potravin, a nikoliv služby spojené s nákupem nebo prodejem potravin. Při aplikaci § 4 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle by však výsledek vedl ke stejným závěrům uvedených výše, neboť i u skutkové podstaty dle § 4 odst. 1 písm. a) ZVTS je vyžadován znak „soustavnosti“ a „výrazné nerovnováhy“, což by ani zde splněno nebylo a tudíž by správní řízení v této části bylo zastaveno.</p><p>VII. Materiální stránka přestupku a stanovení správního trestu</p><p>173.     Jednání vytýkané účastníkovi řízení ve výroku I. tohoto rozhodnutí je třeba posuzovat nejen s ohledem na naplnění všech formálních znaků příslušné skutkové podstaty přestupku, které jsou vymezeny v zákoně, ale také v kontextu společenské škodlivosti daného jednání.</p><p>174.     Ze závěrů popsaných výše má Úřad za to, že se účastník dopustil přestupku uvedeného v § 8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle tím, že zneužil významnou tržní sílu dle § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) cit. zákona, když na základě ujednání vztahujících se k tzv. plnohodnotnému servisu přenášel obchodní rizika a hospodářské ztráty spojené s prodejem zboží s ohroženou dobou spotřeby zcela, či v převážné míře, na dodavatele, přičemž s ohledem na výši obchodní přirážky a DPH se při dodavatelům fakturovaných nákladech tzv. přecenění zboží mohlo jednat i o 50 % a více z původní nákupní ceny zaplacené dodavateli. Úřad při posuzování, zda jsou splněny materiální znaky uvedeného jednání, přihlížel zejména k (i) době vytýkaného jednání, která trvala několik let (2016 - 2019), (ii) počtu dodavatelů společnosti Hruška negativně dotčených tímto jednáním (v letech 2016-2018 se jednalo o [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] dodavatelů, v roce 2019 o [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] dodavatelů) a k (iii) výši prokázaného přecenění zboží, která tímto jednáním vznikla ([… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč), a kterou Úřad považuje za negativní následek vzniklý v materiální sféře dodavatelů coby slabších smluvních stran. S ohledem na shora uvedené má Úřad za to, že došlo k naplnění potřebného stupně společenské nebezpečnosti. Úřad skutek hodnotí jako středně závažný.</p><p>Stanovení správního trestu</p><p>175.     Podle ustanovení §  8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle se odběratel, který má významnou tržní sílu, dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 4 odst. 1, odst. 2, písm. g) cit. zákona zneužije svoji významnou tržní sílu tím, když sjednává nebo uplatňuje právo na vrácení nakoupených potravin s výjimkou podstatného porušení smlouvy. V daném případě účastník řízení dle Úřadu naplnil tuto skutkovou podstatu přestupku tím, že veškerá obchodní rizika a ztráty spojené s prodejem zboží s ohroženou záruční lhůtou v plné míře, a bez jakékoliv kompenzace, přenášel na dodavatele (v podrobnostech popsáno výše). Podle § 8 odst. 3 zákona o významné tržní síle se za přestupek podle § 8 odst. 1 zákona o významné tržní síle uloží pokuta do 10.000.000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého odběratelem za poslední ukončené účetní období. Kritérium obratu se používá u subjektů, které obratu dosahují, jako je tomu v případě účastníka řízení. Úřad proto při výpočtu výše pokuty, kterou hodlá účastníkovi řízení uložit, vychází z kritéria obratu, tj. výše pokuty nemůže v posuzovaném případě přesáhnout hranici 10 % čistého obratu dosaženého účastníkem řízení za poslední ukončené účetní období.</p><p>176.     Při určení výše pokuty Úřad přihlédl k povaze a závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání, významu a rozsahu jeho následků, okolnostem spáchání a délce doby trvání protiprávního jednání. Úřad zohlednil rovněž význam zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem dotčen, a dále přitěžující a polehčující okolnosti; zohledněna byla rovněž povaha činnosti účastníka řízení.</p><p>177.     Účastník řízení se podle shora rozvedených závěrů dopustil přestupku dle § 8 odst. 1 písm. a) tím, že naplnil předpoklady zneužití významné tržní síly uvedené v § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) zákona o významné tržní síle. Úřad při stanovení výše pokuty vycházel z typové a individuální závažnosti přestupku. Pro určení míry typové závažnosti je podstatné, že účastník řízení se dle Úřadu dopustil přestupku zneužití významné tržní síly, tj. porušení § 4 zákona o významné tržní síle, který je Úřadem považován za typově závažný delikt. Pokud jde o individuální závažnost, přihlédl Úřad k řadě skutečností, jejichž povaha a význam se mění dle okolností specifických konkrétnímu případu a individuální závažnost se tak může měnit. Individuální závažnost považuje Úřad v posuzované věci za významnou. Při jejím posuzování zohlednil především skutečnost, že jednání účastníka řízení, které trvalo několik let, v závěrečné fázi postihlo již [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] narostl i negativní následek v majetkové sféře dodavatelů. V tomto případě na základě podkladů získaných v rámci šetření od dodavatelů zjistil, že formou zpětných plateb, či vystavením opravných daňových dokladů požadovaných účastníkem řízení prostřednictvím sjednání tzv. plnohodnotného servisu a s ním spojeným uplatňováním praktiky tzv. přeceňování zboží, získal účastník řízení na těchto zpětných plněních výhodu odpovídající nejméně částce [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč.</p><p>178.     Počet dodavatelů a negativní následky v jejich majetkové sféře hodnotil Úřad i z hlediska následků vytýkaného jednání účastníka řízení. Na základě provedeného dokazování má Úřad za prokázané, že negativně dotčeno jednáním účastníka řízení bylo ve 2. pololetí hospodářského roku 2016 celkem [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] dodavatelů, v hospodářském roce 2017 celkem [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] dodavatelů a v hospodářském roce 2018 celkem [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] dodavatelů (celková výše tohoto přecenění činila v těchto letech částku [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč ); v roce 2019 se jednalo nejméně o [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] dodavatelů a účastník řízení (případně osoby ovládané účastníkem řízení) na těchto zpětných plněních v uvedeném období získal nejméně [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč.[128] Negativní finanční následky protiprávního jednání účastníka řízení činily dle zjištění Úřadu částku nejméně [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč, které z ekonomického hlediska považuje Úřad za významné.</p><p>179.     Při hodnocení způsobu spáchání přestupku je nezbytné uvést, že dodavatelé sjednávali s účastníkem řízení uvedenou službu plnohodnotného servisu na první pohled dobrovolně. Kvůli významné tržní síle účastníka řízení považuje Úřad tuto „dobrovolnost“ za zavádějící[129]. Dodavatel se totiž zpravidla rozhoduje mezi přistoupením na smluvní podmínky společnosti Hruška, které jsou mu nabídnuty, a možným omezením nebo rovnou ukončením vzájemné spolupráce, která by vedla ke snížení jeho prodejního obratu. Pozice odběratele s významnou tržní silou zaujímaná účastníkem řízení tak způsobuje, že dodavatelsko-odběratelský vztah je z hlediska vyjednávacích pozic asymetrický, dopředu vychýlený ve prospěch účastníka řízení, a to především u dodavatelů zařazovaných mezi tzv. střední a menší dodavatele. Z uvedených důvodů si může takový odběratel dovolit vůči své protistraně takové jednání, které by mu při absenci významné tržní síly dodavateli tolerováno nebylo.</p><p>180.     Zmíněním kontextu odlišných vyjednávacích pozic účastníka řízení a jeho dodavatelů již Úřad naznačil okolnosti případu. K nim patří také skutečnost, že k 6. 3. 2016 došlo k výrazné změně právní úpravy v zákoně o významné tržní síle, která měla být následována provedením změn smluvní dokumentace ze strany odběratelů tam, kde stávající smlouvy neodpovídaly změně legislativy. Tyto smluvní změny měly být uskutečněny do 3 měsíců od účinnosti novelizovaného zákona o významné tržní síle. Společnost Hruška do dnešního dne tyto změny neprovedla, pouze v letošním roce započala jednání o úpravě smluv[130]. K vytýkanému porušení ustanovení §  8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle, kdy se odběratel, který má významnou tržní sílu, dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) zneužije svoji významnou tržní sílu tím, když veškerá obchodní rizika a ztráty spojené s prodejem zboží s ohroženou záruční lhůtou v plné míře, a bez jakékoliv kompenzace, přenese na dodavatele, je nutné uvést, že již zákon o významné tržní síle ve znění platném do 5. 3. 2016 v Příloze č. 5 – „PRAKTIKY ZAKÁZANÉ V DODAVATELSKO-ODBĚRATELSKÝCH VZTAZÍCH“ obsahoval v odst. 2 písm. c) ustanovení, že odběratel nesmí mít možnost výměny zboží před uplynutím lhůty spotřeby nebo po lhůtě (vratky), a to zejména formou zpětného prodeje.</p><p>181.     Důležitou proměnnou při výpočtu výše pokuty je rovněž délka trvání přestupku. V případě vytýkaného skutku Úřad vymezil trvání skutku časovým obdobím od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2019. Možné závadné jednání účastníka řízení tudíž trvalo v tomto případě nejméně 42 měsíců.</p><p>182.     Při hodnocení významu zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen, lze uvést, že primárním cílem zákona o významné tržní síle je napravit nerovnost vyjednávacích pozic v dodavatelsko-odběratelských vztazích v rámci trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice tím, že slabší smluvní straně jsou legislativou zajištěny férové obchodní podmínky. V kontextu vytýkaného jednání bude férovost dána mimo jiné tím, že odběratel nebude na dodavatele při výprodejích zboží s ohroženou dobou spotřeby zcela, či v převážné míře, přenášet obchodní rizika spojená s prodejem tohoto zboží.</p><p>183.     Pokud jde o polehčující a přitěžující okolnosti, Úřad spatřuje v jednání účastníka řízení několik polehčujících okolností. Zaprvé účastník řízení po celou dobu řízení s Úřadem aktivně spolupracoval, poskytoval mu všechny vyžadované informace a podrobně vysvětloval svou pozici k vytýkaným skutkům. V případě předmětného skutku účastník řízení, dle jeho vyjádření, již započal se zjednáním nápravy[131]; Úřadu ale ke dni vydání tohoto rozhodnutí nedoložil provedení nápravy.</p><p>184.     K tíži účastníka řízení naopak jde, že s ním bylo již v roce 2017 vedeno správní řízení pod sp. zn. ÚOHS-S0128/2017/TS, které bylo ukončeno rozhodnutím o přijetí návrhů závazků k odstranění závadného stavu, a dále správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0487/2017/TS ukončené rozhodnutím o uložení pokuty pro nesplnění jemu Úřadem stanovené jiné povinnosti. I přes tyto skutečnosti účastník řízení neuvedl smluvní dokumentaci, kterou uzavírá se svými dodavateli, do souladu se zákonem o významné tržní síle. Nic mu přitom nebránilo v tom, aby v případě nejasností týkajících se uzavírané smluvní dokumentace kontaktoval Úřad s dotazem, jak tuto situaci řešit, aby vše bylo v souladu se ZVTS. Mimo výše uvedené skutečnosti nebyly shledány žádné další přitěžující okolnosti.</p><p>185.     Povaha činnosti účastníka řízení primárně vyplývá z údajů v obchodním rejstříku. Společnost Hruška má jako předmět podnikání uvedeny následující činnosti: řeznictví a uzenářství; hostinská činnost; pekařství, cukrářství; činnost účetních poradců, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona; nákup, skladování a prodej zdravotnických prostředků stanovených Ministerstvem zdravotnictví, které mohou být prodávány prodejci stanovených zdravotnických prostředků; nákup, skladování a prodej zdravotnických prostředků a) třídy IIb a III, s výjimkou kondomů, b) I a IIa, které mohou být prodávány prodejci zdravotnických prostředků. Jádro činnosti účastníka řízení dle poznatků Úřadu spočívá v nákupu a následném prodeji potravin (výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona), který tvoří největší část obratu obviněné (ke konkrétním hodnotám viz níže).</p><p>186.     S ohledem na všechny uvedené skutečnosti Úřad posoudil jednání účastníka řízení jako středně závažné.</p><p>Konkrétní výpočet výše pokuty</p><p>187.     Úřad je při stanovení základní výše pokuty povinen vycházet z čistých obratů odběratelů s významnou tržní silou za poslední ukončené účetní období (§ 8 odst. 3 zákona o významné tržní síle). Z výročních zpráv vyplývá, že účetním obdobím účastníka řízení je kalendářní rok, tj. vždy období od 1. 1. - 31. 12. příslušného kalendářního roku.  Úřad však zjišťoval rovněž to, jak velké procento na celkovém čistém obratu tvoří u účastníka řízení sortiment potravin a souvisejících služeb. [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] obdobím je pro účastníka řízení k dnešnímu dni účetní období od 1.  1. 2019 do 31. 12. 2019. V tomto účetním období dosáhl účastník řízení čistého obratu ve výši [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč (tržby za prodej zboží a tržby z prodeje výrobků a služeb), přičemž za potraviny a související služby činil tento obrat ve stejném účetním období [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč, tj. zhruba [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] % čistého obratu účastníka řízení.</p><p>188.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad stanovil výši pokuty na [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] % z čistého obratu[132] účastníka řízení za poslední ukončené účetní období. V absolutním vyjádření činí tato pokuta 32.326.000 Kč (zaokrouhleno na tisíce). Pro upřesnění k výši pokuty Úřad uvádí, že ve sdělení výhrad 2. byla účastníkovi řízení sdělena pokuta v nižší výši (32.038.000 Kč), neboť Úřad neměl k dispozici účetní závěrku účastníka řízení za rok 2019 a byl proto nucen vycházet z účetní závěrky za kalendářní rok 2018, kdy účastník řízení dosáhl nižšího obratu. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že procentuální výše pokuty ve vztahu k příslušnému ročnímu obratu zůstala nezměněna (tj. [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] %).</p><p>189.     Úřad je dále povinen zkoumat, zda je účastník řízení s ohledem na svou aktuální celkovou majetkovou a finanční situaci schopen pokutu uhradit, resp. zda ukládaná pokuta nemůže být považována z tohoto důvodu za nepřiměřenou či likvidační. Z výkazu zisku a ztráty účastníka řízení za rok 2019 Úřad ověřil, že účastník řízení dosáhl kladného provozního výsledku hospodaření ve výši[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kča kladného výsledku hospodaření po zdanění ve výši [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč. Z rozvahy účastníka řízení za rok 2019 pak ověřil, že celková aktiva po korekci dosáhla [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kča celkové závazky [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč. Tyto představují [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] % na celkových pasivech účastníka řízení, přičemž z více než [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] % se jedná o krátkodobé závazky z obchodních vztahů, které korespondují s hodnotou oběžných aktiv. S přihlédnutím ke zjištěné finanční a majetkové situaci účastníka řízení, Úřad konstatuje, že pokuta není pro účastníka řízení likvidační.</p><p>190.     Úřad stanovil lhůtu splatnosti pokuty na 90 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Společnost Hruška provede úhradu pokuty na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754 - 17721621/0710, jako variabilní symbol uvede své identifikační číslo.</p><p>191.     Vedle pokuty (výrok II.) a opatření k nápravě (výrok III.) uložil Úřad účastníkovi řízení ve výroku VII. tohoto rozhodnutí také povinnost nahradit náklady správního řízení. Tato povinnost účastníka řízení vyplývá z právních předpisů, konkrétně z § 79 odst. 5 správního řádu, § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích a § 6 odst. 1, 2 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů. Protože společnost Hruška vyvolala správní řízení porušením své právní povinnosti a s ohledem na délku řízení, velikost spisu (čítající téměř 2.500 listů) i počet řešených skutků se jednalo o zvlášť složitý případ. Úřad proto uložil povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši 3.500 Kč. Náklady řízení uhradí společnost Hruška na účet Úřadu vedený u České národní banky, číslo účtu 19-24825621/0710, variabilní symbol 2019000026, a to do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.</p><p>VIII. Závěr</p><p>192.     Z výše uvedených skutečností vyplývá, že se účastník řízení dopustil přestupku podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle tím, že zneužil svou významnou tržní sílu dle § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) cit. zákona, když v období od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2019 v rámci sjednaných smluv s dodavateli potravin přenášel obchodní rizika a hospodářské ztráty spojené s prodejem zboží s ohroženou dobou spotřeby zcela, či v převážné míře, na dodavatele (výrok I.).</p><p>193.     Za toto porušení zákona o významné tržní síle Úřad uložil účastníkovi řízení pokutu ve výši 32.326.000 Kč (výrok II.). Dále Úřad účastníkovi řízení uložil opatření k nápravě, jehož cílem je do budoucna odstranit právně závadný stav ve smluvních vztazích mezi účastníkem řízení a dodavateli potravin, kteří mají ve smlouvě sjednán tzv. plnohodnotný servis (výrok III.). Vzhledem k tomu, že společnost Hruška vyvolala zdejší správní řízení porušením své právní povinnosti, musel jí Úřad uložit též povinnost uhradit náklady řízení (výrok VII.).</p><p>194.     Ostatní skutky, které byly předmětem správního řízení (v oznámení o zahájení řízení o přestupku byly označeny jako skutek I., II., IV.), tedy skutek spočívající v překročení 3% limitu za služby poskytnuté dodavateli, skutek spočívající ve sjednávání peněžního plnění za možnost dodávat potraviny do společnosti Hruška a skutek spočívající v rozdílných ustanoveních o smluvní pokutě nejsou přestupkem, a proto Úřad správní řízení o nich zastavil (výroky IV., V., VI.).</p><p>Poučení</p><p>Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení podle § 152 odst. 1 a 5 ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad. O rozkladu rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>JUDr. Petr Solský</p><p>místopředseda Úřadu</p><p>Obdrží</p><p>Mgr. Jan Kubica, Nad Porubkou 2355, 708 00 Ostrava – Poruba</p><p>Vypraveno dne</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>Přílohy:</p><p>Příloha č. 1 – Seznam dodavatelů</p><p>Příloha č. 2 – Seznam dodavatelů</p><p>Příloha č. 3 – Seznam dodavatelů</p><p>Příloha č. 4 – Seznam dodavatelů</p><p>Příloha č. 5 – Seznam dodavatelů</p><p>Příloha č. 6 – Seznam dodavatelů</p><p>Příloha č. 7 – Seznam dodavatelů</p><p>Příloha č. 8 – Seznam dodavatelů</p><p>Příloha č. 9 – Seznam dodavatelů</p><p>Příloha č. 10 – Seznam dodavatelů</p><p>Příloha č. 11 – Seznam dodavatelů</p><p>[1] Příloha tohoto rozhodnutí – Seznam dodavatelů, s nimiž byl sjednán a uplatňován tzv. plnohodnotný servis spočívající ve snížení ceny zásob u odběratele na zboží s ohroženou záruční lhůtou s následným vystavením opravného daňového dokladu v případě neprodání tohoto zboží před koncem uplynutí záruční lhůty.</p><p>[2] Spisy vedené pod sp. zn. ÚOHS-P0586/2017/TS, sp. zn. ÚOHS-P0215/2017/TS a sp. zn. ÚOHS-P0260/2018/TS, byly spojeny na základě usnesení ze dne 15. 8. 2018, dostupné ve správním spisu, č. l. 656, č. j. ÚOHS-P0260/2018/TS-23904/2018/463/GKe, a dále vedeny pod sp. zn. ÚOHS-P0260/2018/TS.</p><p>[3] Oznámení o zahájení řízení o přestupku ze dne 15. 1. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-01269/2019/462/GKe, dostupné ve správním spisu, č. l. 710 - 713.</p><p>[4] Vyjádření účastníka řízení k oznámení o zahájení správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0026/2019/TS a návrh závazků účastníka řízení ze dne 1. 2. 2019, č. l. 729 – 732.</p><p>[5] Č. l. 733 – 734.</p><p>[6] Protokol z místního šetření ze dne 16. 9. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-24535/2019/462/GKe, č. l. 1914 - 1922.</p><p>[7] Protokol z místního šetření ze dne 30. 9. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-25726/2019/462/GKe, č. l. 1966 - 1974.</p><p>[8] Protokol o ústním jednání ze dne 21. 11. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-28356/2019/462/GKe, dostupné ve správním spisu č. l. 2098 - 2102.</p><p>[9] Doplnění tvrzení a důkazů účastníka řízení ke správnímu řízení sp. zn. ÚOHS-S0026/2019/TS ze dne 20. 12. 2019, dostupné ve správním spisu č. l. 2088 - 2096.</p><p>[10] Dostupné ve správním spisu č. l. 2097.</p><p>[11] Dostupné ve správním spisu č. l. 2114-2129.</p><p>[12] Dostupné ve správním spisu č. l. 2134 - 2137 a č. l. 2146-2224.</p><p>[13] Dostupné ve správním spisu č. l. 2253 – 2292.</p><p>[14] Dostupné ve správním spisu č. l. 2398.1 - 2468.</p><p>[15] Dostupné ve správním spisu č. l. 2469 - 2474, 2478 - 2489.</p><p>[16] Dostupné ve správním spisu č. l. 2490.</p><p>[17] Za trvající správní delikt lze označit takový správní delikt, jímž pachatel vyvolá protiprávní stav, který následně udržuje. Jednání, kterým pachatel udržuje protiprávní stav (závadný z hlediska správního práva), tvoří jeden správní delikt, jeden skutek, a to až do okamžiku ukončení deliktního jednání, tj. až do okamžiku odstranění protiprávního stavu.</p><p>[18] Pokud by došlo k úplnému odstranění závadného stavu, pak se použije § 2 odst. 4 písm. c) téhož zákona, podle něhož „(j)estliže se zákon změní během páchání trvajícího přestupku, použije se zákon účinný v době, kdy došlo k odstranění protiprávního stavu“.</p><p>[19] Viz usnesení Ústavního soudu ze dne 2. 2. 2006, sp. zn. II ÚS 512/05, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1556/2004 a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 7. 2007, sp. zn. 1 Azs 55/2006.</p><p>[20] Viz také např. Závěrečná zpráva o výsledku sektorového šetření. Dostupné na: https://www.uohs.cz/cs/vyznamna-trzni-sila/vykladova-stanoviska-a-metodiky.html</p><p>[21] Viz např. vyhláška č. 69/2016 Sb., o požadavcích na maso, masné výrobky, produkty rybolovu a akvakultury a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, která upravuje např. to, jak bude v České republice vypadat uzenina s označením špekáček či játrová paštika. Další vyhlášky definující charakteristiky potravin prodávaných na českém trhu se týkají např. mléčných výrobků a tuků (397/2016 Sb.) nebo koření a jiných ochucovadel (398/2016 Sb.).</p><p>[22] Blíže k pojmu DOBSON, P. W. a CHAKRABORTY, R. 2008. Buyer Power in the U. K. Groceries Market. Antitrust Bulletin 53, 2, 333‒368.</p><p>[23] Společnost Hruška sice zaujímá v této skupině poslední pozici, nicméně vykazuje také vesměs kontinuální nárůst tržeb a udržuje si své postavení na trhu (viz odst. 39 tohoto rozhodnutí).</p><p>[24] Úřad vychází z analýzy podkladů uveřejněných společností ATOZ Marketing Services, spol. s r.o., za použití dat od spol. GfK Czech, s.r.o.: „Top 30 ČESKÉHO OBCHODU“. V uvedených podkladech je sice do prodejních obratů zahrnuto veškeré rychloobrátkové zboží, a nejedná se tudíž pouze o potraviny, nicméně situace na trhu je velmi přesně znázorněna. Dle uvedené analýzy dosahuje uvedených 11 subjektů, které splňují zákonné obratové kritérium významné tržní síly, souhrnný prodejní obrat cca. 370 mld. Kč. Dostupné z: https://www.zboziaprodej.cz/top30/.</p><p>[25] Vyvažující síla, tedy vyjednávací síla, se může koncentrovat zejména u těch dodavatelů, kteří mají kromě své významné tržní pozice v dílčím odvětví k dispozici tzv. must-stock item, tedy všeobecně známé zboží, které si řetězec jednoduše nemůže dovolit neprodávat. Podrobněji DOBSON, P.W. a CHAKRABORTY, R. 2008. Buyer Power in the U. K. Groceries Market. Antitrust Bulletin 53, 2, 333‒368.</p><p>[26] K automatickým soutěžním omezením fungujícím na efektivně konkurenčních trzích např. Evropská komise. 2009. Sdělení komise – Pokyny k prioritám Komise v oblasti prosazování práva při používání článku 82 Smlouvy o ES na zneužívající chování dominantních podniků vylučující ostatní soutěžitele (2009/C 45/02).</p><p>[27] Podrobněji např. CHEN, ZHIGI. 2008. Defining Buyer Power. Antitrust Bulletin 53, 2, 241‒249.</p><p>[28] Vyvratitelná domněnka existence významné tržní síly ovšem působí oboustranně. Zvláštní odpovědnost podle zákona o významné tržní síle tak může být dána i u odběratele, který nedosáhl stanovené hranice obratu, avšak po zhodnocení dodatečných kritérií existence významné tržní síly dle § 3 odst. 2 zákona o významné tržní síle vyšlo na základě shromážděných podkladů najevo, že tento odběratel je dostatečně silný na to, aby byl schopen vynutit si vůči dodavatelům potravin nespravedlivou výhodu.</p><p>[29] Rozhodnutí ze dne 24. 7. 2017, č. j. ÚOHS-S0128/2017/TS-18512/2017/460/MDo, bod 48. Dostupné z: https://www.uohs.cz/cs/vyznamna-trzni-sila/sbirky-rozhodnuti/detail-14959.html.</p><p>[30] Č. l. 199 správního spisu.</p><p>[31] Dostupné z: https://www.justice.cz/.</p><p>[32] Viz pozn. 36.</p><p>[33] Číslo listiny C 801/SL49/KSOS - účetní závěrka [2018], výroční zpráva [2018], zpráva o vztazích [2018], zpráva auditora úč. záv. vč. příl., dostupné z: https://www.justice.cz/.</p><p>[34] Číslo listiny C 801/SL48/KSOS - účetní závěrka [2018], výroční zpráva [2018], zpráva auditora úč. záv. vč. příl. - konsolidovaná, dostupné z: https://www.justice.cz/.</p><p>[35] Č. l. 2471 správního spisu (skutečnost v účetním období minulém). Dále částky uvedené pro hospodářské roky vycházejí z údajů obsažených v konsolidované výroční zprávě společnosti HRUŠKA za hospodářský rok 2018 a z výkazů zisku a ztráty do konsolidačního celku zahrnutých společností – částky zaokrouhleny na celé tisíce. Uvedená výroční zpráva obsahuje zároveň i relevantní údaje pro hospodářský rok 2017. Do konsolidovaného celku jsou zahrnuty i dvě ovládané osoby, a to společnost PEKÁRNA HRUŠKA, spol. s r. o. a společnost Maloobchodní síť HRUŠKA, spol. s r.o. (100 % a 75 %), které mají sídlo na území České republiky. Jako celek vykazovaly podniky konsolidačního celku čistý obrat v roce 2017 7.844.446.000 Kč, přičemž za potraviny a související služby činil tento obrat ve stejném účetním období 6.450.512.000 Kč a v roce 2018 8.009.572.000 Kč, za potraviny a související služby činil tento obrat ve stejném účetním období 6.736.231.000 Kč.</p><p>[36] Viz pozn. 31 - 33.</p><p>[37] Pojem čistého obratu není zákonem o významné tržní síle specificky vymezen. Úřad se kloní k vymezení čistého obratu ve smyslu zákona o významné tržní síle jako k souhrnu tržeb za prodej výrobků a služeb a prodej zboží. Další možnou interpretací pojmu je výše výnosů snížená o prodejní slevy (v případě účetního výkaznictví souhrn tržeb z prodeje výrobků a služeb, tržeb za prodej zboží, ostatních provozních výnosů, výnosů z dlouhodobého finančního majetku a ostatního dlouhodobého finančního majetku, výnosových úroků a podobných výnosů a ostatních finančních výnosů). V tomto případě by čistý obrat za poslední dokončené účetní období u účastníka řízení činil 8.161.966.000 Kč, přičemž lze zdůraznit, že Úřadem preferovaná interpretace pojmu čistého obratu je pro účastníka řízení za uvedené účetní období příznivější (srov. také KINDL, Jiří; KOUDELKA, Martin. Zákon o významné tržní síle: komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2017 s. 188 a násl.).</p><p>[38] Č. l. 2471 správního spisu.</p><p>[39] Č. l. 2490 správního spisu (částka zaokrouhlena na celé tisíce).</p><p>[40] V uvedených modelech je místo použití tržní hodnoty vlastního kapitálu použita bilanční hodnota vlastního kapitálu a v případě modelu Z´ je z důvodu specifičnosti jednotlivých branží vypuštěn ukazatel X5.</p><p>[41] Např. složka nerozdělený zisk minulých let dosahuje u účastníka řízení hodnoty [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]  Kč.</p><p>[42] Vyjádření účastníka řízení ke sdělení výhrad č. 2 ze dne 9. 7. 2020. Dostupné ve správním spisu č. l. 2458 - 2464.</p><p>[43] Srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0001/2018/TS-31480/2018/310 ze dne 31. 10. 2018, zejména pak body 148 až 151. Dostupné z: https://www.uohs.cz/cs/vyznamna-trzni-sila/sbirky-rozhodnuti.html.</p><p>[44] Viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 9. 2017, č. j. 9 As 10/2017-40.</p><p>[45] Srov. shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2015, sp. zn. 32 Cdo 1174/2014, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2004, sp. zn. 32 Odo 1160/2003.</p><p>[46] Dostupné ve správním spisu č. l. 2398.1 - 2449.</p><p>[47] Dostupné ve správním spisu č. l. 2405, 2407, 2410, 2411, 2423, 2425, 2434, 2449.</p><p>[48] Dodatek č. 1 ke Kupní smlouvě ze dne 7. 8. 2014, dostupný ve správním spisu, č. l. 165 - 167.</p><p>[49] Odpověď společnosti [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] ze dne 3. 4. 2018, dostupná ve správním spisu, č. l. 169 – 171.</p><p>[50] Kupní smlouva ze dne 1. 1. 2017, dostupné ve správním spisu, č. l. 355 - 356.</p><p>[51] Přípis ze dne 19. 3. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-07772/2019/462/GKe, dostupné ve spise správního řízení č. l. 784 - 786.</p><p>[52] Poskytnutí informací a podkladů od společnosti Hruška ze dne 13. 6. 2019, dostupné ve spise správního řízení č. l. 1622-1624.</p><p>[53] Srov. č. l. 1622 - 1624 správního spisu.</p><p>[54] Srov. č. l. 2090 - 2096 správního spisu.</p><p>[55] Vyjádření [… OSOBNÍ ÚDAJ …] účastníka řízení, č. l. 2465 – 2467 správního spisu.</p><p>[56] Srov. č. l. 2095 správního spisu.</p><p>[57] FIFO je zkratka anglického sousloví First In, First Out, což se do češtiny zpravidla překládá jako první dovnitř, první ven. Tato metoda se používá při rotaci zásob potravin, které je zapotřebí pravidelně obměňovat, aby se nezkazily.</p><p>[58] Protokol z místního šetření ze dne 16. 9. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-24535/2019/462/GKe, dostupné ve správním spise, č. l. 1914-1922, přílohy protokolu č. l. 1929-1931.</p><p>[59] Protokol z místního šetření ze dne 30. 9. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-25726/2019/462/GKe, dostupné ve správním spise, č. l. 1966-1974, přílohy protokolu č. l. 1981-2014.</p><p>[60] Srov. Protokol o ústním jednání ze dne 21. 11. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-02554/2020/462/HMá, dostupné ve správním spisu č. l. 2098 - 2102.</p><p>[61] Vyjádření účastníka řízení ke sdělení výhrad č. 2 ze dne 9. 7. 2020. Dostupné ve správním spisu č. l. 2458 - 2464.</p><p>[62] Srov. č. l. 1622 - 1624 správního spisu.</p><p>[63] Srov. č. l. 2090 - 2096 správního spisu.</p><p>[64] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 ze dne 17. dubna 2019 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci.</p><p>[65] Příloha č. 5 Praktiky zakázané v dodavatelsko-odběratelských vztazích, bod 2 písm. c) zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění účinném do 5. 3. 2016.</p><p>[66] Vyjádření účastníka řízení ke sdělení výhrad č. 2 ze dne 9. 7. 2020. Dostupné ve správním spisu č. l. 2458 - 2464.</p><p>[67] Srov. č. l. 1622 - 1624 správního spisu.</p><p>[68] Vyjádření [… OSOBNÍ ÚDAJ …] účastníka řízení, č. l. 2465 – 2467 správního spisu.</p><p>[69] Fast-Moving Consumer Goods čili rychloobrátkové zboží pro spotřebitele, kam jsou řazeny obvykle kategorie jako potraviny, nápoje, kosmetika, hygienické a drogistické zboží, některá spotřební elektronika. Jejich znakem je, že se nakupují často a v podstatě pravidelně.</p><p>[70] Dostupné ve správním spisu č. l. 2398.1 - 2449.</p><p>[71] č. l. 2051 a 2142 – 2144 správního spisu.</p><p>[72] Srov. úřední záznam do spisu č. j. ze dne 13. 11. 2019 č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-30961/462/GKe, - výčet zdrojových dokumentů, č. l. 2049 správního spisu.</p><p>[73] Srov. úřední záznam do spisu ze dne 13. 11. 2019 č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-30961/462/GKe, - výčet zdrojových dokumentů, č. l. 2049 správního spisu.</p><p>[74] Srov. úřední záznam do spisu ze dne 13. 11. 2019 č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-30961/462/GKe, - přehledová tabulka dokumentů, č. l. 2051 správního spisu.</p><p>[75] Srov. Analýzu Úřadu, která je vedena jako příloha úředního záznamu ze dne 13. 11. 2019 č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-30961/462/GKe, viz správní spis, č. l. 2049 - 2051.</p><p>[76] Záznam do spisu ze dne 13. 11. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-30961/2019/462/GKe, dostupné ve správním spise č. l. 2049 -2051.</p><p>[77] Analýza Úřadu je vedena jako příloha úředního záznamu ze dne 7. 4. 2020 č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-10705/2020/462/GKe, viz správní spis, č. l. 2141 - 2145.</p><p>[78] Správní spis č. listu 2090 – 2091.</p><p>[79] Správní spis č. listu 2029.</p><p>[80] Srov. např. správní spis č. listu 1300 (III. Q 2017 - [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]  Kč včetně DPH) a č. listu 1307 (II. Q 2018 - [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]  Kč včetně DPH).</p><p>[81] Správní spis č. listu 1113 – 1115.</p><p>[82] K vyjádření statutárního orgánu účastníka řízení: „Není to žádná česká společnost, která by zde vyráběla jakékoliv potraviny…“ je třeba dodat, že sice samotná společnost [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] není výrobním podnikem ale mateřská společnost je významným producentem [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]  a také [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]. Obdobně je i mateřská společnost dodavatele [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]  např. výrobcem [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] .</p><p>[83] Maloobchodní prodejní cena: nákupní cena fakturovaná dodavatelem odběrateli + obchodní přirážka + DPH, přičemž pod pojmem obchodní přirážka Úřad rozumí relativní hodnotu následujícího vztahu: obchodní přirážka = (prodejní cena - nákupní cena) / (nákupní cena) ∙100[%], vyjádřenou následně v měnové jednotce.</p><p>[84]  Analýza Úřadu č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-11668/2020/462/GKe, dostupné ve správním spisu, č. l. 2250-2252, zde jedná o součet hodnot obsažených ve sloupci AA případně aritmetické zprůměrování procentuálních hodnot ve sloupci Y (správní spis list č. 2251 -2252).</p><p>[85] Správní spis č. l. 2465: „…Za dobu, kdy pracuji v tomto oboru [… OSOBNÍ ÚDAJ …] poznání, všichni zahraniční investoři se na nás dívají přes prsty, celý náš národ podceňují, a vrhli se náš trh, kde se dá ještě kus urvat /jako kobylky/…“</p><p>[86] Kindl, J., Koudelka, M. Zákon o významné tržní síle. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 28.</p><p>[87] Viz odst. 120, 123 tohoto rozhodnutí.</p><p>[88] Viz seznam dodavatelů uvedený v přílohách 1. – 4. Tohoto rozhodnutí.</p><p>[89] Kindl, J., Koudelka, M. Zákon o významné tržní síle. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 29-31.</p><p>[90] Janoušek, M. Ochrana slabší smluvní strany v občanském zákoníku. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 28.</p><p>[91] Analýza praktiky přeceňování zboží vedená jako příloha záznamu do spisu ze dne ze dne 7. 4. 2020, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-10705/2020/462/GKe, dostupné ve správním spise č. l. 2141-2145.</p><p>[92] Srov. mailovou komunikaci uvedenou v odst. 87 tohoto rozhodnutí.</p><p>[93] Viz odpovědi dodavatelů [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], dostupné ve správním spise, č. l. 1936 a 1939.</p><p>[94] Viz odpovědi dodavatelů[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], dostupné ve správním spise, č. l. 1941 a 1953.</p><p>[95] Např. položka [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] byla společnosti Hruška dodána za cenu [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč bez DPH ([… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] s DPH), prodejní cena s DPH činila [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč a po dvou přeceněních byla tato položka prodána za [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]  Kč s DPH. Rozdíl mezi prodejní a výprodejovou cenou s DPH společnosti Hruška je ve výši [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč/ks., což se rovná požadavku na vystavení opravného daňového dokladu, přičemž výše uvedené částky odpovídá cca 131 % ceny, za kterou byla položka dodána. Viz odpověď dodavatele [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], dostupné ve správním spisu č. l. 1941.</p><p>[96] Srov. čl. l. 1914-1922, přílohy protokolu č. l. 1929 - 1931, čl. l. 1966 - 1974, přílohy protokolu č. l. 1981 - 2014 správního spisu.</p><p>[97] Srov. odst. 59, 60, 87 tohoto rozhodnutí.</p><p>[98] Např. dodavatelé [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], č. l. 35-36 správního spisu, [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], č. l. 130 správního spisu, [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], č. l. 168 správního spisu, [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], č. l. 260 správního spisu, [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], č. l. 274 správního spisu, [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], č. l. 305 správního spisu, [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], čl. l. 357 správního spisu, [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], č. l. 450 správního spisu, [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], č. l. 498 správního spisu, [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], č. l. 520 správního spisu, [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], č. l. 600 správního spisu, [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], č. l. 602-603 správního spisu, [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], č. l. 611 správního spisu, [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], č. l. 645 správního spisu.</p><p>[99] Přípis ze dne 19. 3. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-07772/2019/462/GKe, dostupné ve spise správního řízení č. l. 784 - 786.</p><p>[100] Poskytnutí informací a podkladů od společnosti Hruška ze dne 13. 6. 2019, dostupné ve spise správního řízení č. l. 1622-1624.</p><p>[101] Data uložena na DVD, bod č. 2. 1. výše odměn za služby – viz Záznam do spisu ze dne 13. 7. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-22443/2019/462/GKe, dostupné ve správním spise, č. l. 1719-1722.</p><p>[102] Jedná se např. o dodavatele [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], viz odpověď dodavatele č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-11002/2019/462/GKe, na žádost Úřadu o poskytnutí informací a podkladů č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-06125/2020/462/GKe.</p><p>[103] Srov. č. l. 2225 - 2249 a č. l. 2250 - 2252 správního spisu.</p><p>[104] Podle § 3a písm. a) zákona o významné tržní síle, ve znění před vydáním nálezu sp. zn. Pl. ÚS 30/16, „(s)mlouva mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem musí být sjednána písemně a musí kromě podstatných částí obsahovat také: a) (…) výši veškerých peněžních plnění dodavatele, jejichž celková suma nesmí překročit 3 % z ročních tržeb dodavatele za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců za potraviny dodané jednotlivému odběrateli v roce, ve kterém došlo k finančnímu plnění, (…).“</p><p>[105] Analýza 3% limitu vedená jako příloha záznamu do spisu ze dne 16. 4. 2020 č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-11550/2020/462/GKe, dostupné ve správním spise, č. l. 2225  - 2224, a analýza 3% limitu vedená jako příloha záznamu do spisu ze dne 20. 4. 2020, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-11668/2020/462/GKe , dostupné ve správním spisu, č. l. 2250-2252.</p><p>[106] Srov. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Souhrn výkladových stanovisek k některým problematickým ustanovením zákona o VTS. Dostupné na: https://www.uohs.cz/cs/vyznamna-trzni-sila/vykladova-stanoviska-a-metodiky/souhrn-vykladovych-stanovisek.html.</p><p>[107] Srov. č. l. 2093 - 2096 správního spisu.</p><p>[108] Srov. č. l. 2093 - 2096 správního spisu.</p><p>[109] Srov. Významná tržní síla po novele zákona. Informační list 2/2016. Dostupné na: https://www.uohs.cz/cs/vyznamna-trzni-sila/vykladova-stanoviska-a-metodiky.html</p><p>[110] Za zneužití významné tržní síly se podle § 1 odst. 2 ZVTS posuzuje i takové jednání, které bylo uskutečněno v cizině, pokud jeho účinky nastaly nebo mohou nastat na území České republiky.</p><p>[111] Srov. § 3 odst. 2 a odst. 4 zákona o významné tržní síle.</p><p>[112] Srov. Závěrečná zpráva o výsledku sektorového šetření. Dostupné na: https://www.uohs.cz/cs/vyznamna-trzni-sila/vykladova-stanoviska-a-metodiky.html</p><p>[113] Smlouva o zprostředkování a zajištění obchodních podmínek, dostupné ve spise správního řízení č. l. 55.</p><p>[114] § 4 odst. 2 písm. e) zákona o významné tržní síle.</p><p>[115] Vyjádření účastníka řízení k oznámení o zahájení správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0026/2019/TS a návrh závazků účastníka řízení ze dne 1. 2. 2019, dostupné ve spise správního řízení č. l. 729 - 732.</p><p>[116] Přípis ze dne 19. 3. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-07772/2019/462/GKe, dostupné ve spise správního řízení č. l. 784 - 786.</p><p>[117] Data uložena na DVD, bod č. 4. 1. Poplatek za nově otevřené prodejny – viz Záznam do spisu ze dne 13. 7. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-22443/2019/462/GKe, dostupné ve správním spise, č. l. 1719 - 1722.</p><p>[118] Přípis Úřadu ze dne 31. 5. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-03373/2019/462/GKe, dostupné ve spise správního řízení č. l. 1609 - 1611.</p><p>[119] Odpovědi dodavatele [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] ze dne 3. a 4. 7. 2019, dostupné ve spise správního řízení č. l. 1690-1699, 1700 - 1706.</p><p>[120] Srov. žádost Úřadu o poskytnutí informací a podkladů č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-06125/2019/462/GKe – otázka č. 5, dostupné ve spise správního řízení č. l. 735v.</p><p>[121] Srov. č. l. 739 – 783 správního spisu.</p><p>[122] Srov. č. l. 20 správního spisu.</p><p>[123] Dostupné ve správním spise, č. l. 60 -68. Předmětná smlouva je jediným smluvním podkladem dotýkajícím se přímo smluvních podmínek nákupu zboží mezi účastníkem řízení a dodavatelem. Jelikož se u uvedených podkladů a dalších podkladů souvisejících, jedná o dokumenty, které byly Úřadu poskytnuty samotným dodavatelem, Úřad vychází z předpokladu, že se k datu jejich poskytnutí jednalo o veškeré k tomuto datu platné smluvní dokumenty uzavřené mezi účastníkem řízení a dodavatelem.</p><p>[124] Kupní smlouva, dostupné ve správním spise, č. l. 18 - 20.</p><p>[125] Kupní smlouva, dostupné ve správním spise, č. l. 121 - 122.</p><p>[126] Č. l. 1622 - 1624 správního spisu.</p><p>[127] Data uložena na DVD, bod č. 10 Smluvní pokuty - viz Záznam do spisu ze dne 13. 7. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-22443/2019/462/GKe, dostupné ve správním spisu, č. l. 1719 - 1722.</p><p>[128] Analýza Úřadu je vedena jako příloha úředního záznamu ze dne 7. 4. 2020 č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-10705/2020/462/GKe, viz správní spis, č. l. 2141 - 2145.</p><p>[129] Srov. např. mailovou korespondenci uvedenou v odst. 87 tohoto rozhodnutí.</p><p>[130] Srov. přehledová tabulka č. l. 2149 správního spisu.</p><p>[131] Srov. přehledová tabulka č. l. 2149 správního spisu.</p><p>[132] Viz. pozn. 37.</p></div>", "next": 0}