{"html": "

postavení u zadavatele vzdát, resp. že bude činit rozličné kroky, aby o své postavení (příjmy)

nepřišel. Jednoduše řečeno, zadavateli mohlo být zřejmé, že dosavadní dodavatel jen tak

snadno nemusí „vyklidit pole“ a může činit rozličné kroky k tomu, aby jeho dodavatelský vztah

v nějaké podobě dále trval. Úřad tímto netvrdí, že dosavadní dodavatel takové kroky činil,

avšak konstatuje, že zadavatel obecně může takové kroky předjímat od jakéhokoliv

dodavatele těšícího se v provozování jakéhokoliv předmětu určité formě výhradního

postavení. Sám zadavatel ve svém vyjádření ze dne 21. 3. 2025 potvrzuje, že „Kdyby totiž byla

spol. Patriot jako distributor řadičů CROSS oslovena o součinnost před zahájením zadávacího

řízení, ať už v rámci případy zadání, anebo jako nominovaný subdodavatel uchazečů,

bezesporu by učinila tato společnost všechno pro to, aby byla v soutěži zvýhodněna, případně

by činila v rámci přípravy zadávacího řízení kroky, které by vedly k nemožnosti podat nabídky

konkurenty2.“. Úřad se proto neztotožňuje s argumentem, že jednání předchozího dodavatele

nebylo možno ani s náležitou péčí předvídat, neboť předpoklad zadavatele na zajištění

spolupráce s ohledem na specifickou situaci, ve které se nacházel, nelze považovat za

objektivně racionální.

190. Úřad proto dané skutkové okolnosti vyhodnotil tak, že nedošlo k naplnění podmínky

nepředvídatelnosti. Jinými slovy řečeno, zadavatel, pokud by jednal s náležitou péčí, mohl

předvídat, že bude třeba zajistit součinnost původního dodavatele řadičů. Kdyby tuto

součinnost předem nějak např. smluvně zajistil, nemuselo ke změně Smlouvy o dílo vůbec

dojít. Řadiče byly majetkem zadavatele a pokud je chtěl využít v další veřejné zakázce, měl

tuto situaci zohlednit a přizpůsobit tomu svůj postup. Změna závazku ze smlouvy tedy vznikla

v důsledku okolností, které zadavatel mohl s náležitou péčí předvídat.

191. Druhá podmínka daná § 222 odst. 6 zákona tak není splněna, neboť zadavatel, kdyby jednal

s náležitou péčí, mohl předvídat vznik okolností, které povedou k potřebě změnit dílčí část

plnění, tedy změnit původní Smlouvu o dílo. Této možnosti měl zadavatel přizpůsobit svůj

postup v zadávacím řízení.

192. Dle Úřadu tak na základě všech výše uvedených skutečností v šetřeném případě nebyly

kumulativně naplněny podmínky uvedené v § 222 odst. 6 zákona, a tedy nebylo možné podle

tohoto ustanovení zákona postupovat.

193. Nad rámec posouzení naplnění podmínek podle § 222 odst. 5 a 6 zákona se Úřad stručně

vyjádří i k naplnění podmínky podle § 222 odst. 9 zákona. Podle tohoto ustanovení cenový

nárůst podle odst. 5 nebo 6 nesmí přesáhnout 30 % původní hodnoty závazku.

194. Původní hodnota závazku činí 28 469 969,64 Kč bez DPH. Nesporné nároky byly v Dohodě

o narovnání vyčísleny na 15 200 000 Kč, tudíž nesporný nárok zadavatele činí tuto sumu,

kterou by měl obdržet. Vybraný dodavatel sporné nároky zadavatele v této výši výslovně

neuznal, nicméně podpisem dohody se zavázal poskytnout zadavateli plnění v min. hodnotě

15 200 000 Kč, čímž k faktickému uznání sporných nároků došlo. Součástí plnění a ceny díla

mají být i řadiče, jejichž hodnota byla v Dohodě o narovnání vyjádřena částkou 9 244 276,03

2

Zvýraznění provedeno Úřadem.

36

Č.j.: ÚOHS-38550/2025/510

Kč bez DPH. Řadiče v této hodnotě tedy měl zadavatel obdržet jako nezbytnou součást

původního plnění dle Smlouvy o dílo. Lze tak konstatovat, že tyto řadiče v hodnotě cca 9 mil.

Kč tedy nedostává zadavatel zdarma či jako něco navíc nad původně sjednané plnění, ale jde

o součást celého funkčního díla dle Smlouvy o dílo. Zadavatel jako úhradu svých sankčních

nároků obdrží pouze 6 mil. Kč, i když smluvní sankce vůči vybranému dodavateli uplatňoval,

resp. by mohl uplatňovat, v mnohem vyšší částce. Nelze tak přistoupit na argumentaci, že

řadiče byly dodány bezplatně, neboť za ně zadavatel platí nevymáháním sporných nároků,

které v Dohodě o narovnání kvantifikoval a rovněž nelze ani předpokládat, že vybraný

dodavatel je zadavateli dodává bezplatně z pouhé dobré vůle. Cenový nárůst na základě

změny závazku tedy činí 9 244 276,03 Kč bez DPH, což při poměření s původní hodnotou

závazku ve výši 28 469 969,64 Kč bez DPH znamená nárůst o 32,44 %. Cenový nárůst tedy

přesahuje 30 % původní hodnoty závazku, tudíž nevyhovuje podmínce stanovené v § 222 odst.

9 zákona.

195. K argumentaci zadavatele a vybraného dodavatele, že nedošlo k cenovému nárůstu a

k navýšení hodnoty veřejné zakázky o více než 30 %, resp., že majetkové účty zadavatele se

nezmění, Úřad uvádí, že dospěl k jiným závěrům. Předně Úřad uvádí, že § 222 odst. 9 zákona

nehovoří o navýšení hodnoty veřejné zakázky, ale o cenovém nárůstu souvisejícím se změnami

podle odst. 5 nebo 6 ve vztahu k původní hodnotě závazku. Sporné nároky obě strany Dohody

o narovnání fakticky (uzavřením Dohody o narovnání) uznaly ve výši 15 200 000 Kč, avšak na

účet zadavatele namísto uvedené částky přibude pouze částka 6 mil. Kč v hotovosti a 9,2 mil.

Kč v materiálním plnění, tudíž majetkový účet zadavatele bude vyšší o 15,2 mil. Kč. Jak již Úřad

uvedl výše, řadiče nejsou zadavateli dodávány bezplatně, ale jde o nezbytnou část plnění, aby

dílo vůbec mohlo jako celek fungovat. Zadavatel tak fakticky část svého nároku ve výši

9 244 276,03 Kč bez DPH vyměnil za materiální plnění a tato částka tedy představuje cenový

nárůst o více než 30 % původní hodnoty závazku, jak Úřad popsal v předchozím bodě

odůvodnění tohoto rozhodnutí.

196. Úřad může uzavřít, že i kdyby byly podmínky stanovené v § 222 odst. 5 nebo 6 zákona splněny,

není naplněna další podmínka zakotvená v odst. 9, neboť cenový nárůst související s danou

změnou přesahuje hranici 30 % původní hodnoty závazku.

197. Úřad dále posoudil, zda je změna závazku ze smlouvy nepodstatná či povolená na základě

výjimky dle § 222 odst. 4 zákona.

198. Podle § 222 odst. 4 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku

nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je nižší než

finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a nižší než 10 % původní hodnoty závazku, nebo

15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce, která není

koncesí. Dle Úřadu nelze v šetřeném případě změnu plnění provedenou Dohodou o narovnání

podřadit pod § 222 odst. 4 zákona, neboť není splněn základní předpoklad pro využití této tzv.

změny „de minimis“, a to ten, že změna je nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou

zakázku. Limit pro veřejnou zakázku na dodávky (veřejná zakázka „Opava – telematika“ je

podle čl. 10.1 zadávací dokumentace veřejnou zakázkou na dodávky) činí podle nařízení vlády

č. 172/2016 Sb. částku 5 401 000 Kč. Hodnota změny dle dohody o narovnání přitom činí

9 244 276,03 Kč bez DPH, tj. tato změna je vyšší, než činí finanční limit pro nadlimitní veřejnou

zakázku na dodávky. Dle Úřadu tedy nebyla naplněna jedna z podmínek uvedených v § 222

37

Č.j.: ÚOHS-38550/2025/510

odst. 4 zákona, které musí být naplněny kumulativně, aby bylo možné postupovat dle daného

ustanovení.

199. Protože Úřad shledal, že nejsou naplněny podmínky pro nepodstatnou změnu závazku

ze smlouvy podle § 222 odst. 4, 5 a 6 zákona, je třeba dále posoudit naplnění podmínek podle

§ 222 odst. 3 zákona a následně to, zda v daném případě došlo či nedošlo k naplnění důvodu

hodných zvláštního zřetele spojeného s veřejným zájmem na neuložení zákazu plnění smlouvy.

K tomu srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0035/2018/VZ14930/2018/321/ZSř ze dne 22. 5. 2018, dle kterého „přistoupí-li zadavatel ke změně závazku

ze smlouvy na veřejnou zakázku za dobu jejího trvání, musí se jednat buď o změnu

nepodstatnou ve smyslu § 222 odst. 3 zákona, nebo musí být zadavatel připraven a schopen

prokázat, že byl oprávněn aplikovat některou z výjimek dle § 222 zákona.“.

200. Protože zadavatel neprokázal, že byl oprávněn aplikovat některou z výjimek dle § 222 zákona,

Úřad přistoupil k posouzení, zda provedená změna naplnila charakter podstatné změny

závazku ze smlouvy dle § 222 odst. 3 zákona. Toto ustanovení taxativně vymezuje, jaké změny

závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku je nutno považovat za podstatné, a tedy změny

nepřípustné bez provedení nového zadávacího řízení podle zákona. K tomu Úřad uvádí

následující skutečnosti.

201. Za podstatnou změnu se dle § 222 odst. 3 písm. a) zákona považuje taková změna smluvních

podmínek, která by umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele

v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení

odpovídaly dané změně. Úřad konstatuje, že pokud by zadávací podmínky původního

zadávacího řízení odpovídaly následně provedené změně v předmětu plnění, mohlo dojít

k ovlivnění výběru dodavatele v původním zadávacím řízení. Kdyby již v rámci původní veřejné

zakázky zadavatel požadoval provést práce, technologické postupy a výměnu technologických

zařízení v rozsahu, kvalitě a lhůtách uvedených následně v Dohodě o narovnání, někteří

dodavatelé by mohli původní řadiče využít (a upravit), jiní dodavatelé by upřednostnili výměnu

řadičů za nové a ty by napojili k novému dispečinku. Tato různá řešení se mohla lišit i cenově,

tudíž není vyloučeno, že změna podmínek (zde předmětu plnění) by mohla mít vliv i na výběr

dodavatele.

202. S ohledem na výše uvedené Úřad shrnuje, že v šetřeném případě není možné vyloučit, že

pokud by účastníci zadávacího řízení věděli, že v původním zadávacím řízení (v roce 2020)

zadavatel umožní dodat jiné technické řešení, mohla tato změna vést k výběru jiného

dodavatele, s nímž by byla uzavřena Smlouva o dílo. Z pohledu Úřadu tedy změna podmínek

předmětné Smlouvy o dílo na základě Dohody o narovnání spočívající v provedení prací,

technologických postupů a výměně technologických zařízení představuje podstatnou změnu

závazku dle § 222 odst. 3 písm. a) zákona, neboť zadavatel provedl takovou změnu podmínek

Smlouvy o dílo, která mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by

zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně. Vzhledem k tomu, že

změna provedená na základě Dohody o narovnání představuje podstatnou změnu podmínek

Smlouvy o dílo § 222 odst. 3 písm. a) zákona, byl zadavatel povinen plnění vyplývající z přílohy

č. 1 Dohody o narovnání zadat v zadávacím řízení dle zákona. Dohodu o narovnání namísto

toho zadavatel uzavřel postupem podle § 254 odst. 1 písm. a) zákona, tj. bez předchozího

uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, příp. předběžného oznámení nebo výzvy

k podání nabídek.

38

Č.j.: ÚOHS-38550/2025/510

K zákazu plnění Dohody o narovnání

203. Podle § 264 odst. 1 zákona Úřad uloží zadavateli v řízení zahájeném na návrh podle § 254 zákaz

plnění smlouvy, byla-li smlouva na veřejnou zakázku nebo rámcová dohoda uzavřena

postupem uvedeným v § 254 odst. 1 zákona. Úřad proto zadavateli uložil zákaz plnění Dohody

o narovnání. Současně je ovšem nutno zkoumat, zda neexistují okolnosti, které vyžadují

pokračování plnění smlouvy, resp. okolnosti, za kterých Úřad zákaz plnění uzavřené smlouvy

neuloží. Důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem jsou upraveny v § 264

odst. 3 a 4 zákona (pokud jde o smlouvu na veřejnou zakázku v oblasti obrany a bezpečnosti

v § 264 odst. 5 zákona).

204. Úřad v obecné rovině uvádí, že zákaz plnění smlouvy na veřejnou zakázku může být uložen

pouze ve správním řízení zahájeném na návrh ve smyslu § 254 zákona a za předpokladu, že

smlouva či rámcová dohoda byla uzavřena postupem dle § 254 odst. 1 zákona, tedy

za zákonem taxativně stanovených okolností; v ostatních případech není možné zákaz plnění

smlouvy uložit. Jak vyplývá z § 264 odst. 1 zákona, Úřad není oprávněn uložit zákaz plnění

smlouvy z moci úřední, nýbrž je výlučně vázán návrhem podaným podle § 254 zákona.

Na rozdíl od nápravných opatření podle § 263 zákona je však prostřednictvím uvedeného

institutu zjednávána náprava až v době po uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, kdy

v určitých případech může dojít ke zneplatnění smlouvy od samotného počátku. Možnost

uložení zákazu plnění již uzavřené smlouvy zajišťuje efektivní nápravu situace, kdy zadavatel

uzavřel smlouvu v rozporu se zákonem a je žádoucí, aby na základě takto uzavřené smlouvy

nebylo plněno, ačkoli se jedná o zpětný zásah do práv a povinností existujícího závazku

smluvních stran. Předpokladem pro uložení zákazu plnění je dále skutečnost, že zadavatel

neprokáže důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadující (dočasné)

pokračování plnění smlouvy, resp. že neprokáže, že okolnosti případu jsou natolik intenzivní,

že by zákaz plnění smlouvy neměl být uložen vůbec (§ 264 odst. 4 zákona).

205. Pro prokázání existence okolností upravených v § 264 odst. 3 a 4 zákona jsou kladeny zvýšené

nároky na zadavatele, aby unesl jak břemeno tvrzení, tak i břemeno důkazní ohledně existence

důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem, vyžadujících pokračování

plnění smlouvy, neboť podle § 254 odst. 6 zákona musí obě tato břemena unést zadavatel již

ve svém vyjádření k návrhu, tedy ve lhůtě 10 dnů od doručení návrhu. Po uplynutí této lhůty

již zadavatel není oprávněn tvrzení a návrhy důkazních prostředků měnit nebo rozšiřovat.

206. S ohledem na předmětná ustanovení zákona Úřad zkoumal, zda existují okolnosti, které

vyžadují pokračování plnění smlouvy (viz § 264 odst. 3 zákona), resp. okolnosti, za kterých

Úřad zákaz plnění uzavřené smlouvy vůbec neuloží (viz § 264 odst. 4 zákona). Vzhledem

k tomu, že neuložení zákazu plnění smlouvy z důvodu dle § 264 odst. 4 zákona závisí na tom,

zda bylo prokázáno, že za postačující k ochraně veřejného zájmu je stanovení odkladné lhůty

pro uložení zákazu plnění dle § 264 odst. 3 zákona, zabýval se Úřad nejprve možností aplikace

§ 264 odst. 3 zákona, tj. otázkou, zda zadavatel prokázal, zda důvody hodné zvláštního zřetele

spojené s veřejným zájmem vyžadují pokračování plnění smlouvy (Dohody o narovnání).

Pokud by totiž Úřad neshledal jako postačující k ochraně veřejného zájmu postup dle § 264

odst. 3 zákona (tj. uložení odkladné lhůty), Úřad by s odkazem na § 264 odst. 4 zákona zákaz

plnění smlouvy na veřejnou zakázku neuložil.

K důvodům hodným zvláštního zřetele spojeným s veřejným zájmem

39

Č.j.: ÚOHS-38550/2025/510

207. Navrhovatel má za to, že důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem pro

pokračování plnění Dohody o narovnání ve smyslu § 264 odst. 3 zákona nejsou dány. Zadavatel

naopak požaduje, aby Úřad ponechal Dohodu o narovnání v platnosti, neboť jsou podle něj

naplněny důvody obecného zájmu. Vybraný dodavatel tvrdí, že zadavateli svědčí důvody pro

neuložení zákazu plnění Dohody o narovnání; tuto dohodu považuje za nejlepší možné řešení

nastalé situace, pro zadavatele ekonomicky nejvýhodnější a nejrychlejší cestu k dosažení

naplnění účelu veřejné zakázky.

208. Úřad se tedy s ohledem na výše uvedené dále zabýval posouzením, zda v šetřeném případě

existují důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem, jež vyžadují pokračování

plnění smlouvy ve smyslu § 264 odst. 3 zákona. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že v případě,

že zadavatel důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem prokáže, Úřad

v rozhodnutí stanoví lhůtu ne delší než 12 měsíců, jejímž uplynutím je zakázáno plnění

smlouvy. Ve vztahu k zásadě ochrany veřejného zájmu Úřad předně uvádí, že tato zásada je

rovněž spolu se zásadou legitimního očekávání a zásadou nestranného postupu a rovného

přístupu uvedena mezi základními zásadami činnosti správních orgánů v § 2 odst. 4 správního

řádu, podle něhož správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem,

a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově

shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Pojem veřejný zájem je

neurčitým právním pojmem, který musí být v případě potřeby ve správním řízení definován,

a to s ohledem na konkrétní okolnosti projednávaného případu, neboť jeho obsah a rozsah se

může měnit. Musí se jednat o takový zájem, který lze označit za obecný či veřejně prospěšný,

případně za zájem společnosti jako celku. Takový zájem nemůže být v rozporu s platnými

právními předpisy. Obecně platí, že správní orgány by neměly veřejný zájem samy aktivně

konstruovat a definovat, veřejný zájem musí vyplývat vždy přímo z právní úpravy. V této

souvislosti Úřad uvádí, že právní předpisy ve většině případů veřejný zájem přímo nedefinují,

a ten je tak třeba dovodit ze smyslu a účelu příslušné právní úpravy. V určitém správním řízení

může nastat i situace, kdy několik veřejných zájmů stojí proti sobě a objektivně není možné,

aby přijaté řešení bylo v souladu se všemi veřejnými zájmy, které s rozhodovanou věcí

souvisejí. Je pak na správním orgánu, aby pokud možno rozhodl tak, aby žádný z dotčených

veřejných zájmů nebyl na úkor ostatních popřen. Současně je však třeba přihlédnout k tomu,

že veřejný zájem je naplňován i prostřednictvím zadávání veřejných zakázek podle zákona.

Účelem zadávacího řízení je zabezpečit soutěž dodavatelů o předmět veřejné zakázky, jejímž

důsledkem by mělo být taktéž dosažení efektivního a hospodárného nakládání s prostředky

z veřejných rozpočtů. Zadavatel by měl zajistit, aby byly veřejné rozpočty spotřebovávány

řádně a efektivně, na základě hodnocení nabídek a bez jakéhokoliv zvýhodňování některého

z dodavatelů.

209. S ohledem na uvedené je třeba posoudit, zda v konkrétním případě veřejný zájem, který

zadavatel deklaruje v souvislosti s plněním Dohody o narovnání, je spojen s důvody hodnými

zvláštního zřetele. Pokud by tomu tak bylo, Úřad v případě uložení zákazu plnění smlouvy

stanoví lhůtu ne delší než 12 měsíců, jejímž uplynutím je zakázáno plnění smlouvy.

210. V šetřeném případě zadavatel ve lhůtě dle § 254 odst. 5 zákona ve vyjádření k návrhu

navrhovatele uvedl více skutečností, jež lze dle jeho mínění podřadit pod důvody hodné

zvláštního zřetele a díky kterým je, ve spojení s veřejným zájmem, dle jeho názoru žádoucí

pokračování smlouvy. Z obsahu vyjádření zadavatele ze dne 27. 1. 2025 k návrhu vyplývá, že

40

Č.j.: ÚOHS-38550/2025/510

tyto důvody zadavatel spatřuje zejména v řádném fungování telematiky, neboť to se dotýká

každodenního života ve městě a má vliv na bezpečnost a plynulost silničního provozu, včetně

bezpečnosti pro chodce, cyklisty a vozidla s přednostním právem jízdy (například sanitky).

Zadavatel je toho názoru, že i samotná zařízení na řízení silničních křižovatek jsou tzv. veřejně

prospěšnými zařízeními. Vyřešení celé záležitosti je zájmem veřejným nebo obecným.

211. Zadavatel poukazuje na skutečnost, že jsou dané důvody zvláštního zřetele a pokračováním

plnění smlouvy bude zabezpečen řádný chod světelných signalizačních zařízení. Takovéto

důvody podle zadavatele mohou představovat jak například ekonomické, tak i jiné závažné

společenské, hospodářské, nebo dokonce zdravotní důvody. Setrvání ve stavu, kdy signalizační

zařízení nedokážou zabezpečit plynulý silniční provoz, představuje okolnosti hodné zvláštního

zřetele. Uvedené zadavatel odůvodňuje tak, že řádné a bezporuchové fungování SSZ má

zásadní vliv jak na obec samotnou, tak i na její občany, studenty, turisty, podnikatele a jiné

subjekty, které veřejné komunikace denně využívají. Zadavatel konstatuje, že zákazem plnění

smlouvy by došlo k nepřiměřeným následkům.

212. Zákaz plnění by podle zadavatele vedl k tomu, že pokud by práce na křižovatkách byly náhle

zastaveny ve své rozpracované podobě, došlo by k úplné nefunkčnosti dopravní telematiky

na území zadavatele. Zadavatel tak zastává názor, že smlouva by měla být ponechána

v platnosti z důvodu převažujícího obecného zájmu, jak to vyžaduje zákon, ale také z toho

důvodu, že smlouva bude již z větší části splněna. Pro případ, že Úřad rozhodne o zákazu plnění

smlouvy, zadavatel žádá o přechodné období min. 2 měsíců, ve kterých by bylo možné

dokončit realizační etapu a částečné testování, které by umožnilo provoz dopravní telematiky

v nevyhnutelném rozsahu. Z uvedených důvodů zadavatel požaduje, aby Úřad smlouvu

ponechal v platnosti na základě § 264 odst. 3 zákona.

213. I v souvislosti s rozhodováním o odkladném účinku zákazu plnění Dohody o narovnání se Úřad

zadavatele dotázal na aktuální stav plnění této dohody k počátku září 2025. Z jeho odpovědi

vyplynulo, že již nejsou žádné činnosti, které by bylo nezbytně nutné provést na základě

Dohody o narovnání. Po návratu dopravní situace do běžného stavu (po ukončení

rekonstrukcí) má být provedena úprava a aktualizace dopravního řešení. Bezvýjimečným

zákazem plnění Dohody o narovnání by podle vyjádření zadavatele zanikla povinnost

vybraného dodavatele zaplatit zadavateli dohodnutou částku 6 mil. Kč a zůstalo by nesplněné

ustanovení týkající se záruk na vady díla.

214. Otázkou existence veřejného zájmu na trvání Dohody o narovnání se zabýval rovněž předseda

Úřadu ve svém rozhodnutí. Podle rozhodnutí předsedy se má Úřad při novém projednání věci

zabývat tím, jaké jsou důsledky tvrzených důvodů pro pokračování smlouvy. Předseda doplnil,

že jejich přímým důsledkem je nefunkčnost dopravní signalizace, přičemž skutečnost, že

světelné křižovatky nefungují vůbec nebo nefungují správně nemusí být předmětem

rozsáhlého dokazování, když je zřejmé, že tím dochází k ohrožení bezpečnosti a plynulosti

silničního provozu, jakož i zdraví, života a majetku. Úřad se při novém projednání má zaměřit

na prokázání nesprávné funkce řadičů a poté na posouzení důvodů pro neuložení zákazu

plnění smlouvy. Předchozí posouzení Úřadu, že zadavatel dostatečně netvrdil a neprokázal, že

existuje veřejný zájem na setrvání v plnění smlouvy, je dle předsedy Úřadu závěrem

nedostatečným.

41

Č.j.: ÚOHS-38550/2025/510

215. Úřad v souladu se závěry rozhodnutí předsedy se nejprve bude věnovat otázce, zda řadiče

fungovaly či nefungovaly správně. Tato otázka je podrobně rozebírána již v předchozích

částech tohoto odůvodnění. Na tomto místě Úřad může shrnout, že nesprávná funkce

původních řadičů zn. CROSS byla důvodem pro uzavření Dohody o narovnání. Situace ohledně

řadičů je podrobně popsána ve znaleckém posudku (viz výše), v němž znalec dochází k závěru,

že tyto řadiče nefungují správně a doporučuje jejich výměnu. Ve znaleckém posudku jsou

analyzovány poruchy světelných signalizačních zařízení (závady řadičů), např. poruchy zdroje

času, chyby komunikace, kolize, porucha světla, porucha detektoru atd. vč. počtu poruch.

Znalec v posudku rovněž popisuje, jaké jsou důsledky těchto poruch: nepravidelné přepínání

světel, narušení přednostních signalizací, poruchy v režimu nočního provozu, dopravní zácpy,

zvýšené riziko nehod atd. Ze znaleckého posudku tedy dle Úřadu jednoznačně vyplývá, že

k datu vyhotovení posudku docházelo v Opavě k závadám řadičů, tj. řadiče nefungovaly řádně.

216. Chyby komunikace doložil zadavatel i v přílohách k rozkladu: šlo o přehledy závad v období

května 2025, upozorněními ze strany Policie ČR na nefunkčnost světelných signalizačních

zařízení s žádostí o zjednání nápravy v období od prosince 2024 do dubna 2025, článek

uveřejněný na iDNES dne 15. 4. 2025, kde jsou popisovány problémy s řízením dopravy

v Opavě. Úřad tedy uzavírá, že považuje za prokázané, že nesprávná funkce světelných

signalizačních zařízení v Opavě byla způsobena nesprávnou funkčností řadičů.

217. Pokud jde o otázku veřejného zájmu, Úřadu je známo usnesení Nejvyššího správního soudu

(dále jen „NSS“) sp. zn. 10 As 161/2025–100 ze dne 2. 9. 2025, kterým byl zamítnut návrh

navrhovatele na vydání předběžného opatření, kterým by soud zakázal plnění Dohody

o narovnání. NSS se v tomto usnesení vyjadřuje mj. i k otázce veřejného zájmu a konstatuje,

že shledává výrazný veřejný zájem na nápravě poruch světelných signalizačních zařízení

(„SSZ“). Důsledkem těchto poruch je mj. nepravidelné přepínání světel na semaforech,

narušení přednostní signalizace, narušení komunikace mezi semafory a centrálním řídícím

systémem, což vede ke zvýšenému riziku nehod, negativním dopadům na ekonomiku a životní

prostředí z důvodu nárůstu emisí ze vzniklých dopravních kolon. Podle NSS na odstranění

závad míří právě výměna řadičů, která je předmětem Dohody o narovnání. NSS v usnesení

uvádí, že není sporu o tom, že veřejný zájem na nápravě poruch SSZ převažuje nad zájmem

navrhovatele, aby nebyl zmařen přezkum zákonnosti postupu dalších dvou účastníků řízení.

Soud nevyhověl ani návrhu navrhovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to

právě z důvodu existence důležitého veřejného zájmu na nápravě poruch SSZ.

218. Úřad posoudil důvody předestřené zadavatelem pro pokračování plnění Dohody o narovnání

(a s přihlédnutím k dalším výše uváděným argumentům) jako důvody hodné zvláštního zřetele

spojené s veřejným zájmem. Tento veřejný zájem spatřuje Úřad při zohlednění právního

názoru předsedy Úřadu jako nadřízeného správního orgánu ve shodě se zadavatelem

v zajištění správné funkčnosti světelných signalizačních zařízení, neboť jedině tak bude

zajištěna bezpečnost a plynulost silničního provozu. Jde o obecný či veřejně prospěšný zájem

společnosti jako celku.

219. Úřad při zvažování délky lhůty, jejímž uplynutím bude zakázáno plnění Dohody o narovnání,

přihlédl k harmonogramu plnění, kdy z vyjádření samotného zadavatele vyplynulo, že

nezbytné práce jsou již provedeny. Úřad tudíž dovozuje, že stanovením lhůty 15 dnů ode dne

nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, jejímž uplynutím bude zakázáno plnění Dohody

o narovnání, dostává zadavatel a vybraný dodavatel zcela adekvátní časový rámec k dalšímu

42

Č.j.: ÚOHS-38550/2025/510

postupu k naplnění zbývajících činností a ujednání vyplývajících z Dohody o narovnání

a stanovení lhůty delší by v této situaci Úřad nemohl odůvodnit a argumentačně opřít o žádné

objektivní skutečnosti či důvody. Úřad má za to, že zadavatel prokázal, že důvody hodné

zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadují pokračování plnění smlouvy, a proto

podle § 264 odst. 3 zákona stanovil lhůtu 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto

rozhodnutí, jejímž uplynutím bude plnění Dohody o narovnání zakázáno.

K dalším návrhům a skutečnostem

220. Zadavatel ve vyjádření k návrhu uvedl, že neeviduje doručení stejnopisu návrhu ve smyslu

§ 254 odst. 4 zákona, a proto žádá Úřad o ověření dokladu o doručení tohoto stejnopisu. Úřad

ověřil, že jednou z příloh návrhu byla dodejka datové zprávy, z níž vyplývá, že právní zástupce

navrhovatele zaslal zadavateli návrh na uložení zákazu plnění smlouvy, jež byl do datové

schránky zadavatele dodán 16. 1. 2025. Tato dodejka jednoznačně potvrzuje, že stejnopis

návrhu zadavatel obdržel.

221. Vybraný dodavatel ve svých vyjádřeních opakovaně tvrdí, že Dohoda o narovnání představuje

pro zadavatele přijetí daru, a to jak věcného (řadiče), tak finančního (6 mil. Kč). Jak Úřad

dovodil již výše, Dohoda o narovnání je změnou smlouvy na veřejnou zakázku, nikoli darem.

To ostatně netvrdí ani zadavatel, že by měl být příjemcem daru. V této souvislosti může Úřad

odkázat na § 2 odst. 1 zákona, který vymezuje zadání veřejné zakázky pro účely tohoto zákona.

Zadání veřejné zakázky definuje tak, že se jedná o uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem

a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební

práce. Jinými slovy z citovaného ustanovení zákona vyplývá, že zadání veřejné zakázky je

charakterizováno na straně jedné úplatou zadavatele a protiplněním dodavatele na straně

druhé. Právě znak úplatnosti je v daném případě naplněn, neboť zadavatel vyčíslil svoje nároky

konkrétní sumou a vybraný dodavatel mu poskytuje náhradní plnění právě v hodnotě tohoto

nároku. I když zdánlivě zadavatel dle Dohody o narovnání nic neplatí, fakticky dostává

protihodnotu za to, že neuplatňuje smluvní sankce a nárok na náhradu škody.

222. Navrhovatel sice navrhnul zpracování nového znaleckého posudku, avšak jenom v tom

případě, pokud by Úřad považoval za vhodné řešit odborné otázky související s vadami plnění

vybraného dodavatele. Sám navrhovatel pak tento postup nepovažoval za nezbytný a

z hlediska procesní ekonomie ani za vhodný. Vybraný dodavatel ve vyjádření k návrhu

ke znaleckému posudku uvádí, že souhlasí s návrhem navrhovatele, aby Úřad zajistil

vypracování znaleckého posudku k ověření důvodů nefunkčnosti řadičů CROSS Zlín, resp.

schopnosti a možnosti zadavatele předvídat funkční vady těchto řadičů. Úřad důkaz novým

znaleckým posudkem, který by se týkal vad díla, neprováděl, neboť pro posouzení věci není

relevantní, kým byly vady díla způsobeny. Rozhodující pro posouzení z hlediska zákona je až

následný stav, kdy došlo ke změně závazku. Z tohoto důvodu Úřad k provedení důkazu novým

znaleckým posudkem nepřistoupil, neboť k naplnění účelu správního řízení to nebylo

potřebné.

223. Další návrhy na provedení důkazů navržené navrhovatelem, jako např. doklady o vadném

plnění vybraného dodavatele, daňovými doklady, protokoly o kontrole, výzvami zadavatele

k úhradě smluvních pokut, dokumentem o výši nároků zadavatele, vyjádřením CROSS Zlín,

Úřad neprováděl, neboť nebyly pro posouzení věci potřebné.

43

Č.j.: ÚOHS-38550/2025/510

224. Úřad v souladu s názorem navrhovatele má rovněž za to, že závazek ze smlouvy (Dohody

o narovnání) není dosud kompletně splněn, a proto nepřichází v úvahu postup podle § 257

písm. l) zákona.

Závěr

225. Úřad s odkazem na všechny výše uvedené skutečnosti uzavírá, že v šetřeném případě byly

zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření spočívajícího v uložení zákazu plnění

smlouvy dle § 264 odst. 1 zákona v návaznosti na § 254 odst. 1 písm. a) zákona, jelikož

zadavatel byl povinen při uzavření Dohody o narovnání postupovat v zadávacím řízení podle

§ 2 odst. 3 zákona a byl tedy povinen uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení,

předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení,

resp. dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu. Vzhledem k tomu, že byly naplněny

důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem na pokračování plnění Dohody

o narovnání, Úřad stanovil lhůtu 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, jejímž

uplynutím je zakázáno plnění Dohody o narovnání. Pro úplnost Úřad dodává, že s ohledem na

obsah návrhu, jenž směřoval proti již uzavřené Dohodě o narovnání, nepřichází v daném

případě v úvahu ani možnost uložení jiného nápravného opatření dle § 263 zákona, neboť

všechna tam uvedená nápravná opatření mohou být uložena pouze v případě, že v zadávacím

řízení dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

226. S ohledem na uvedenou skutečnost Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto

rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

227. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad vyloučil odkladný účinek rozkladu proti rozhodnutí prvního

stupně podle § 85 odst. 2 písm. c) správního řádu, a to z důvodu ochránění účelu vedeného

správního řízení, neboť v této věci není možno uložit předběžné opatření. Další důvody pro

vyloučení odkladného účinku odvolání navrhovatel nespecifikuje (např. způsobení újmy,

veřejný zájem).

228. Zadavatel navrhuje zamítnout návrh na suspenzi odkladného účinku rozkladu, neboť pro to

nejsou dány žádné důvody. Rovněž se domnívá, že neexistuje žádný veřejný zájem na tom,

aby se nepokračovalo v plnění Dohody o narovnání, kdy naopak je dán veřejný zájem na tom,

aby byly nesrovnalosti v dopravním řízení odstraněny právě realizací technické části Dohody

o narovnání.

229. Úřad danému návrhu navrhovatele nevyhověl, neboť vyloučení odkladného účinku

odvolání/rozkladu podle § 85 správního řádu je s ohledem na požadavek právní jistoty

a předvídatelnosti práva zcela výjimečným institutem, neboť jeho aplikace de facto popírá

právo účastníka řízení na řádné posouzení věci odvolacím orgánem dříve, než nastane

vykonatelnost prvostupňového rozhodnutí.

230. Ustanovení § 85 odst. 2 písm. c) správního řádu, na rozdíl od § 85 odst. 2 písm. a) a b) správního

řádu, umožňuje správnímu orgánu vyloučit odkladný účinek odvolání nebo rozkladu na žádost

účastníka řízení, to však neplatí, pokud by tím vznikla újma jiným účastníkům řízení nebo

pokud předmětné vyloučení není ve veřejném zájmu.

231. V rámci návrhu byla podána žádost o vyloučení odkladného účinku dle § 85 odst. 2 písm. c)

správního řádu, proto Úřad přistoupil k posouzení možné újmy jiných účastníků správního

44

Č.j.: ÚOHS-38550/2025/510

řízení. V případě vyloučení odkladného účinku rozkladu proti tomuto rozhodnutí dle § 85 odst.

2 písm. c) správního řádu by zadavateli a vybranému dodavateli vznikla újma vyjádřená

zejména dopadem do práv těchto účastníků vyplývajících z uzavřené Dohody o narovnání, tj.

vybraný dodavatel by vzhledem k předběžně vykonatelnému zákazu plnění této dohody

nemohl provést plnění související se zprovozněním dopravní telematiky v Opavě a zadavatel

by nemohl toto plnění převzít. Vyloučením odkladného účinku rozkladu by totiž Úřad založil

takový stav věci, který má s ohledem na § 74 odst. 1 správního řádu reálně nastat až v případě,

kdy předseda Úřadu zamítne případně podané rozklady proti rozhodnutí. Tímto postupem by

byla narušena právní jistota smluvních stran, jakož i právo účastníků řízení na řádné posouzení

věci odvolacím orgánem dříve, než nastane vykonatelnost prvostupňového rozhodnutí.

V daném případě je tak naplněn jeden z důvodů neumožňujících vyloučení odkladného účinku

rozkladu na žádost účastníka řízení podle § 85 odst. 2 písm. c) správního řádu, jelikož tímto

postupem by vznikla újma jiným účastníkům správního řízení, tj. zadavateli a vybranému

dodavateli.

232. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

233. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření

nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního

řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj

vyhláškou. Vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání

úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů

řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad

rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

234. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku I. uložil zadavateli zákaz plnění

smlouvy, resp. Dohody o narovnání, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení,

jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

235. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo

19-24825621/0710, variabilní symbol 202500032.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro

ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –

Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má

odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1

písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva

45

Č.j.: ÚOHS-38550/2025/510

podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží:

1. JUDr. Miroslav Cák, advokát, AGM partners s.r.o., advokátní kancelář, Sokolovská 663/136c,

Karlín, 186 00 Praha 8

2. Mgr. Marek Šimka, advokát, Moravské náměstí 754/13, 602 00 Brno

3. JUDr. Vilém Podešva, LL.M., advokát, ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., Na Pankráci

1683/127, 140 00 Praha 4

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

46

", "next": 0}