{"html": "<div class=\"doc\"><p>resp. neobvyklé či nestandardní, což ovšem plyne i např. ze stanovisek dodavatelů B.H.S.</p><p>BOHEMIA, a.s. či MORKUS Morava s.r.o., kteří se dle svých vyjádření také běžně u obdobných</p><p>zakázek setkávají s „nižšími“ požadavky zadavatelů (z hlediska počtu vyžadovaných zkušeností</p><p>dotčených osob i z hlediska jejich minimálního zadavateli vyžadovaného finančního objemu),</p><p>přičemž většina z těchto dodavatelů by předmětné požadavky zadavatele na členy</p><p>realizačního týmu nesplňovala. Z toho např. ze stanovisek dodavatelů PB SCOM s.r.o. či B.H.S</p><p>BOHEMIA, a.s. je patrné, že tito považují za problematické především zadavatelem stanovené</p><p>minimální finanční objemy dokládaných referenčních zakázek. Dodavatelé MROZEK a.s. či</p><p>Ridera bohemia a.s. považují za nepřiměřené zadavatelem požadované minimální počty</p><p>dokládaných referencí. Dodavatel Ridera Bohemia a.s. pak považuje za nadstandardní jak</p><p>počty, tak finanční objemy zadavatelem vyžadovaných referencí. Dodavatel PSG Construction</p><p>a.s. obecně považuje za zásadně omezující veškeré požadavky na osobu hlavního</p><p>stavbyvedoucího (vyjma požadavku na autorizaci).11 Z uvedeného je zřejmé, že dané</p><p>11</p><p>Úřad podotýká, že si je vědom skutečnosti, že někteří dodavatelé označili za nepřiměřené požadavky, jež jiní označili</p><p>za dle nich běžné, nicméně v celkovém kontextu obdržených stanovisek je patrné, že majoritní většina z dodavatelů,</p><p>jenž Úřadu poskytli své stanovisko k předmětné otázce, považuje požadavky zadavatele za nepřiměřené předmětu</p><p>veřejné zakázky, resp. nestandardní a neobvyklé, a taktéž by je většina nesplňovala. Současně nelze odhlédnout od</p><p>34</p><p>Č.j.: ÚOHS-17690/2022/500</p><p>požadavky zadavatele na reference jednotlivých členů realizačního týmu dodavatele, resp.</p><p>jejich kombinaci lze v kontextu stanovisek dodavatelů považovat za neodůvodněnou</p><p>předmětem veřejné zakázky.</p><p>101. Úřad tedy shrnuje, že s ohledem na vše výše uvedené lze požadavky zadavatele na zkušenosti</p><p>osob, jež mají zastávat zadavatelem vymezené pozice v rámci realizačního týmu dodavatele,</p><p>považovat věcně, ale i kombinací zadavatelem požadovaného počtu a finančního objemu</p><p>dokládaných referencí za nepřiměřené předmětu veřejné zakázky.</p><p>102. Zadavatel stanovení výše uvedených požadavků odůvodňuje především tím, že dotčení</p><p>členové realizačního týmu dodavatele se budou zásadním způsobem podílet na plnění veřejné</p><p>zakázky, tudíž prostřednictvím daných požadavků na zkušenosti těchto osob s konkrétním</p><p>typem demolic v určeném finančním objemu (rámcově odpovídajícímu velikosti a složitosti</p><p>zakázky) zadavatel zajišťuje, že bude daná osoba řádně vykonávat svou pozici, tudíž jejich</p><p>stanovení vystihuje jeho úmysl spočívající v požadavku na dostatečnou kvalifikaci dodavatele</p><p>i jeho vedoucích zaměstnanců. Úřad nerozporuje, že dotčené osoby se budou výrazným</p><p>způsobem podílet na plnění veřejné zakázky a že prostřednictvím požadavků na jejich</p><p>zkušenosti zadavatel obecně zajišťuje dostatečnou kvalifikovanost dodavatele pro plnění</p><p>veřejné zakázky. Ze zadavatelem uváděných skutečností však nelze dovodit, z jakého důvodu</p><p>jsou konkrétní výše uvedené požadavky zadavatele nezbytné pro plnění šetřené veřejné</p><p>zakázky (a že by osoba s menším počtem zkušeností, příp. se zkušenostmi se zakázkami</p><p>s menším finančním objemem či jiného věcného vymezení nebyla schopna řádně zastávat</p><p>danou pozici). Ani nelze na základě těchto obecných konstatování uzavřít, že jsou požadavky</p><p>zadavatele přiměřené rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky, když předmětem plnění</p><p>jsou běžné, jednodušší demoliční práce nikterak velkého rozsahu. Zadavatel taktéž uvádí, že</p><p>předmětné požadavky korespondují s požadavky na referenční stavební práce dodavatele,</p><p>a proto jsou přiměřené předmětu veřejné zakázky, nicméně ani s tímto zdůvodněním se Úřad</p><p>nemůže ztotožnit. Zadavatel tak nespecifikoval, resp. neprokázal odůvodněnost předmětných</p><p>požadavků na referenční stavebních prací jednotlivých členů realizačního týmu dodavatele</p><p>předmětem veřejné zakázky.</p><p>103. Úřad pro úplnost reaguje i na argumentaci zadavatele, který ve svém vyjádření ze dne</p><p>25. 11. 2021 s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 63/2014-28 ze dne</p><p>30. 9. 2014 uvedl, že prokázání technické kvalifikace osob, které se budou podílet na realizaci</p><p>veřejné zakázky, není v praxi neobvyklé a je projevem transparentnosti. K tomu Úřad</p><p>konstatuje, že z obecného hlediska nezpochybňuje obvyklost požadavků na technickou</p><p>kvalifikaci ve vztahu k vedoucím pracovníkům dodavatele. Předmětné požadavky však vždy</p><p>musí být odůvodněny předmětem plnění veřejné zakázky, resp. musí být přiměřené složitosti</p><p>a rozsahu předmětu veřejné zakázky, přičemž zadavatel v šetřeném případě nedokázal</p><p>zdůvodnit nezbytnost stanovení předmětných požadavků.</p><p>104. Na základě výše uvedeného Úřad shrnuje, že v šetřeném případě předmětné požadavky</p><p>zadavatele na prokázání technické kvalifikace ve vztahu k vedoucím pracovníkům dodavatele,</p><p>a to jak v jejich výše rozebraných jednotlivostech, tak v jejich kombinaci, nejsou stanoveny</p><p>skutečnosti, že pouze jeden z oslovených dodavatelů (dodavatel DAV a.s.) výslovně uvedl, že všechny požadavky</p><p>zadavatele na příslušnou technickou kvalifikaci jsou přiměřené předmětu veřejné zakázky (a to pouze obecně ke všem</p><p>těmto požadavkům společně).</p><p>35</p><p>Č.j.: ÚOHS-17690/2022/500</p><p>přiměřeně předmětu plnění šetřené veřejné zakázky, resp. jsou stanoveny v rozporu s § 36</p><p>odst. 1 zákona ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) zákona v návaznosti na zásadu přiměřenosti</p><p>stanovenou v § 6 odst. 1 zákona.</p><p>105. Úřad opětovně uvádí, že si je vědom skutečnosti, že na předmět plnění veřejné zakázky byly</p><p>podány 3 žádosti o účast, z čehož lze dovodit, že i přes zadavatelem nastavené požadavky</p><p>zadavatele na zkušenosti členů realizačního týmu dodavatele měli uvedení tři dodavatelé</p><p>zájem o plnění předmětné veřejné zakázky, avšak nelze vyloučit, že pokud by zadavatel</p><p>nastavil předmětnou část požadavků na technickou kvalifikaci v souladu se zákonem, mohl</p><p>obdržet žádosti o účast, resp. i následné nabídky, i od jiných dodavatelů, přičemž není</p><p>vyloučeno, že jejich nabídky by byly pro zadavatele výhodnější.12 Vzhledem ke skutečnosti, že</p><p>předmětné požadavky na technickou kvalifikaci, které nebyly odůvodněny předmětem</p><p>veřejné zakázky, neumožnily podat nabídku na plnění veřejné zakázky dodavatelům, kteří</p><p>takové požadavky nenaplňovali, ale ostatní požadavky zadavatele by splňovali, stanovil tak</p><p>zadavatel předmětný požadavek i v rozporu se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6</p><p>odst. 2 zákona.</p><p>106. Na základě všech shora uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací</p><p>podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b)</p><p>zákona v návaznosti zásadu přiměřenosti a zásadu zákazu diskriminace zakotvené v § 6 odst.</p><p>1 a odst. 2 zákona, když v rámci vymezení kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm.</p><p>d) zákona uvedeného v článku 1 bodu 1.4. písm. b) kvalifikační dokumentace, konkr. v rámci</p><p>vymezení požadavků zadavatele na referenční stavební práce osob, které mají zastávat</p><p>zadavatelem tam vymezené pozice v rámci realizačního týmu dodavatele, vymezil minimální</p><p>úroveň pro splnění tohoto kvalifikačního kritéria z hlediska jednotlivých požadavků na</p><p>referenční stavební práce i jejich vzájemné kombinace nepřiměřeně vzhledem ke složitosti a</p><p>rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky, čímž bezdůvodně vytvořil překážky hospodářské</p><p>soutěže a omezuje účast dodavatelů v zadávacím řízení, a proto Úřad rozhodl tak, jak je</p><p>uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.</p><p>K výroku III. tohoto rozhodnutí</p><p>107. Zadavatel v šetřeném případě za účelem prokázání technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2</p><p>písm. d) zákona stanovil v rámci čl. 1 bodu 1.4. písm. b) kvalifikační dokumentace ve vztahu</p><p>k osobě hlavního stavbyvedoucího jakožto člena realizačního týmu dodavatele mj. požadavek</p><p>na předložení dokladu o vzdělání a odborné kvalifikaci, konkrétně dokladu prokazujícího</p><p>autorizaci této osoby podle autorizačního zákona v oboru pozemní stavby jako autorizovaný</p><p>inženýr. Úřad se tedy dále zabýval otázkou, zda je uvedený požadavek zadavatele na</p><p>technickou kvalifikaci, resp. minimální úroveň pro jeho splnění přiměřená předmětu veřejné</p><p>zakázky, tj. zda je daný požadavek stanoven v souladu s § 73 odst. 6 písm. b) zákona</p><p>v návaznosti na zásadu přiměřenosti dle § 6 odst. 1 zákona a nevytváří tak bezdůvodné</p><p>překážky hospodářské soutěži.</p><p>108. Úřad obecně předesílá, že při stanovení požadavku v rámci technické kvalifikace na autorizaci</p><p>osob podílejících se na plnění veřejné zakázky by měl zadavatel s ohledem na výše uvedená</p><p>ustanovení zákona a taktéž s ohledem na co nejmenší omezení hospodářské soutěže</p><p>12</p><p>Jak Úřad uváděl výše, velká část z oslovených dodavatelů by předmětné požadavky zadavatele na členy realizačního</p><p>týmu nesplňovala.</p><p>36</p><p>Č.j.: ÚOHS-17690/2022/500</p><p>požadovat takovou autorizaci, resp. stupeň autorizace, který odpovídá předmětu plnění</p><p>veřejné zakázky a je nezbytný pro plnění veřejné zakázky.</p><p>109. Úřad připomíná, že předmětem plnění veřejné zakázky je v šetřeném případě „demolice</p><p>objektu SO08 – Demolice stávající budovy 18 a objektu SO09 – Demolice stávající budovy 19,</p><p>které mají v areálu nemocnice technickou funkci“ (viz bod 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí),</p><p>přičemž z příslušné projektové dokumentace vč. technické zprávy, stejně jako ze stanovisek</p><p>jednotlivých oslovených dodavatelů plyne, že se v šetřeném případě jedná o běžné,</p><p>jednodušší demoliční stavební práce, jejichž v zásadě jediná specifičnost může spočívat ve</p><p>skutečnosti, že jsou prováděny v areálu nemocnice (viz bod 70. odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí).</p><p>110. Úřad zde ve vztahu k řešené problematice nejprve uvádí definici osoby stavbyvedoucího.</p><p>Osoba stavbyvedoucího je primárně definována v § 153 odst. 1 a 2 stavebního zákona. Dle</p><p>citovaného ustanovení stavebního zákona je stavbyvedoucí osoba, která je povinna řídit</p><p>provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s</p><p>ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví,</p><p>životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajistit</p><p>řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu (§</p><p>169 stavebního zákona), popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. V</p><p>případě existence staveb technické infrastruktury v místě stavby je povinna zajistit vytýčení</p><p>tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou. Dále je povinna působit k</p><p>odstranění závad při provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které</p><p>se nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby,</p><p>spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor</p><p>projektanta, pokud jsou zřízeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,</p><p>působí-li na staveništi (blíže viz body 56. a 57. odůvodnění tohoto rozhodnutí). S ohledem na</p><p>znění § 134 odst. 2 stavebního zákona je pak nutno reflektovat i skutečnost, že stavbyvedoucí</p><p>je osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění</p><p>podle autorizačního zákona. Dle § 134 odst. 2 stavebního zákona totiž platí, že provádí-li osoba</p><p>odborné vedení provádění stavby nebo její změny, vztahuje se na ni označení „stavbyvedoucí“.</p><p>111. Výše nastíněné vnímání náplně pozice stavbyvedoucího, resp. v případě šetřené veřejné</p><p>zakázky hlavního stavbyvedoucího potvrzuje i zadavatel ve svém vyjádření ze dne 11. 10. 2021</p><p>či ve svém vyjádření ze dne 25. 11. 2021 (viz např. body 20., 22. a 23. odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí), když uvádí, že úkolem tohoto člena realizačního týmu dodavatele je vést realizaci</p><p>stavby, resp. řídit a koordinovat celkovou realizaci veřejné zakázky.</p><p>112. Z § 158 odst. 1 stavebního zákona vyplývá, že fyzické osoby, které získaly oprávnění k výkonu</p><p>vybraných činností podle zvláštního právního předpisu (autorizačního zákona), mohou</p><p>vykonávat tyto vybrané činnosti, mezi něž patří dle cit. ustanovení stavebního zákona rovněž</p><p>odborné vedení provádění stavby nebo její změny.</p><p>113. Autorizační zákon pak vymezuje působnost autorizačních osob, mj. i působnost</p><p>autorizovaného inženýra a autorizovaného technika. Podle § 18 písm. h) autorizačního zákona</p><p>je autorizovaný inženýr v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena</p><p>autorizace, oprávněn vykonávat činnosti zahrnující mj. odborné vedení provádění stavby nebo</p><p>její změny v pozici stavbyvedoucího. Podle § 19 písm. d) autorizačního zákona je autorizovaný</p><p>37</p><p>Č.j.: ÚOHS-17690/2022/500</p><p>technik oprávněn v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena</p><p>autorizace, oprávněn vykonávat činnosti zahrnující mj. odborné vedení provádění stavby nebo</p><p>její změny v pozici stavbyvedoucího.</p><p>114. Z uvedeného je zřejmé, že autorizovaný technik i autorizovaný inženýr jsou dle citovaných</p><p>ustanovení příslušných zákonů oba způsobilí k odbornému vedení provádění stavby nebo její</p><p>změny v pozici (hlavního) stavbyvedoucího. Uvedené závěry vyplývají rovněž ze společného</p><p>stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj a České komory autorizovaných inženýrů a techniků</p><p>činných ve výstavbě k rozsahu oprávnění autorizovaného technika pro výkon vybraných</p><p>činností ve výstavbě ze dne 9. 7. 201313.</p><p>115. Skutečnost, že v případě šetřené veřejné zakázky by i s ohledem na předmět veřejné zakázky</p><p>byla pro osobu hlavního stavbyvedoucího dostatečná autorizace jakožto autorizovaný technik</p><p>potvrdila rovněž většina oslovených dodavatelů (PSG Construction a.s., OHLA ŽS, a.s., PB</p><p>SCOM s.r.o., STAFSONS s.r.o., MROZEK a.s., Ridera Bohemia a.s. – viz body 25. až 36.</p><p>odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dotčení dodavatelé předně ve vztahu k uvedenému</p><p>vyzdvihovali již výše uváděné skutečnosti, tj. zejm. že autorizovaný technik i autorizovaný</p><p>inženýr jsou dle příslušných právních předpisů oprávněni vést provádění stavby. Současně</p><p>výslovně uváděli, že s ohledem na předmět veřejné zakázky, jeho věcný i finanční rozsah by</p><p>byla pro hlavního stavbyvedoucího v šetřeném případě dostačující autorizace jakožto</p><p>autorizovaný technik, resp. že v požadavku na autorizaci jako autorizovaný inženýr nespatřují</p><p>v daném případě přidanou hodnotu (primární jsou dle některých z těchto dodavatelů</p><p>zkušenosti dotčené osoby).14</p><p>116. V šetřeném případě, kdy zadavatel pro osobu hlavního stavbyvedoucího požaduje doklad</p><p>o vzdělání a odborné kvalifikaci v oboru pozemní stavby jako autorizovaný inženýr dle</p><p>autorizačního zákona, přestože autorizovaný technik i autorizovaný inženýr jsou, jak vyplývá</p><p>z výše uvedeného, oba způsobilí k odbornému vedení provádění stavby nebo její změny</p><p>v pozici stavbyvedoucího, je zadavatel povinen prokázat, z jakého důvodu by pro danou pozici</p><p>s ohledem na předmět plnění veřejné zakázky nemohla být dostatečná pouze autorizace</p><p>jakožto autorizovaný technik, resp. z jakého důvodu je autorizace jakožto autorizovaný inženýr</p><p>pro osobu hlavního stavbyvedoucího nezbytná pro plnění veřejné zakázky.</p><p>117. Zadavatel daný požadavek odůvodňuje primárně tím, že činnosti a oprávnění autorizovaného</p><p>inženýra jsou obecně vymezeny šířeji (nemá dle něj pouze oprávnění k vedení stavby), tedy</p><p>jedná se dle něj de facto o „vyšší autorizaci“, která představuje dlouhodobější anebo</p><p>rozsáhlejší zkušenosti dané osoby, přičemž zadavatel chce znalost v celém rozsahu, aby mohla</p><p>daná osoba kvalitně vést realizaci stavby a dohlížet nad potřebnými činnostmi. Dotčený</p><p>13</p><p>dostupného na internetové adrese https://www.ckait.cz/content/spolecne-stanovisko-ministerstva-pro-mistnirozvoj-cr-ceske-komory-autorizovanych-inzenyru-t.</p><p>14</p><p>Ostatní oslovení dodavatelé, tj. DAV a.s., BHS BOHEMIA, a.s. a MORKUS Morava s.r.o, v zásadě pouze uvedli, že oni</p><p>příslušnou osobou s certifikací autorizovaného inženýra disponují, příp. že se dle jejich názoru jedná o běžný požadavek.</p><p>Dodavatel DAV a.s. jako jediný poukázal na to, že se dle jeho názoru jedná v případě autorizovaného inženýra o „vyšší</p><p>odbornost“, nikterak blíže však uvedené neozřejmil. Žádný z těchto dodavatelů tak nebyl schopen specifikovat, v čem</p><p>by měla spočívat v případě šetřené veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou běžné demoliční práce nikterak velkého</p><p>rozsahu, přidaná hodnota autorizace jakožto autorizovaný inženýr pro osobu hlavního stavbyvedoucího oproti</p><p>autorizaci jakožto autorizovaný technik. K tomu Úřad dodává, že např. dodavatel OHLA ŽS, a.s. naopak výslovně uvedl,</p><p>že finanční ani věcný rozsah předmětu veřejné zakázky neodůvodňuje „větší míru informací a vzdělání, které by mohl</p><p>prokázat pouze autorizovaný inženýr“.</p><p>38</p><p>Č.j.: ÚOHS-17690/2022/500</p><p>požadavek je tak dle zadavatele odůvodnitelný rozsahem a zkušenostmi, které zadavatel</p><p>požaduje pro osobu hlavního stavbyvedoucího. Zadavatel však nikterak nespecifikuje, z jakého</p><p>konkrétního důvodu by měla být tato dle něj „vyšší“ autorizace odůvodněna předmětem</p><p>plnění veřejné zakázky. Zadavatel ani (mimo níže uvedené) neuvádí, které činnosti, k nimž je</p><p>autorizovaný inženýr oprávněn dle § 18 autorizačního zákona a ke kterým není oprávněn</p><p>autorizovaný technik dle § 19 autorizačního zákona (kdy autorizovaný technik taktéž není</p><p>oprávněn pouze k řízení provádění stavby), by měly být pro pozici hlavního stavbyvedoucího</p><p>v rámci šetřené veřejné zakázky nezbytné pro výkon dané pozice. K tomu Úřad podotýká, že</p><p>autorizační zákon i stavební zákon užívají pojem „stavbyvedoucí“, nikoliv „hlavní</p><p>stavbyvedoucí“. Pojem „hlavní stavbyvedoucí“ je toliko užívaným označením pracovní funkce,</p><p>avšak ze samotného označení „hlavní stavbyvedoucí“ nevyplývá nutnost vyšší kvalifikace</p><p>oproti pozici „stavbyvedoucí“, zejm. u šetřené veřejné zakázky, jejímž předmět plnění jsou</p><p>běžné demoliční práce nikterak velkého rozsahu. Zadavatel pak sám netvrdí, že by náplň práce</p><p>hlavního stavbyvedoucího měla být v šetřeném případě odlišná oproti náplni práce</p><p>stavbyvedoucího (viz např. bod 22. odůvodnění tohoto rozhodnutí, kde zadavatel mimo jiné</p><p>výslovně zmiňuje, že hlavní stavbyvedoucí i stavbyvedoucí organizačně a technicky zajišťují</p><p>demolici obou objektů a vedou ji), což ostatně nevyplývá ani z kvalifikační dokumentace (srov.</p><p>poznámku v rámci čl. 1. bodu 1.4. písm. b) kvalifikační dokumentace uvedenou v bodě 65.</p><p>odůvodnění tohoto rozhodnutí).</p><p>118. K tvrzení zadavatele, že osoba autorizovaného inženýra je na rozdíl od autorizovaného</p><p>technika oprávněna provádět výpočty staveb, průzkumy, zkoušky či provádět geodetická</p><p>měření a s tím související práce, čímž je její kompetence oproti autorizovanému technikovi</p><p>rozšířena, Úřad uvádí, že autorizovaný inženýr dané kompetence (s jistými výjimkami) má,</p><p>nicméně zadavatel ani ve vztahu k uvedenému nijak nespecifikuje a nedokládá, že by dané</p><p>kompetence byly nezbytné (resp. byly využity) pro plnění předmětu šetřené veřejné zakázky,</p><p>kterým jsou běžné, jednodušší demoliční stavební práce nikterak velkého rozsahu.</p><p>119. K tvrzení zadavatele, že rozsah oprávnění u autorizovaného technika nedovoluje podle § 12</p><p>odst. 6 autorizačního zákona zaštítit technické zařízení budov a zaslepení nebo přeložení</p><p>přípojek, uvádí Úřad následující. Z citovaného ustanovení autorizačního zákona, resp. ani</p><p>z § 18 a § 19 autorizačního zákona nikterak nevyplývá, že by autorizovaný inženýr v oboru</p><p>pozemní stavby byl kompetentní zaštítit technické zařízení budov a zaslepení nebo přeložení</p><p>přípojek, zatímco autorizovaný technik v oboru pozemní stavby nebyl. Současně (hlavní)</p><p>stavbyvedoucí, ať už tuto pozici zastává daná osoba jakožto autorizovaný inženýr či</p><p>autorizovaný technik, má především řídit provádění stavby, dále zajistit řádné uspořádání</p><p>stavby, zajistit dodržování jednotlivých povinností souvisejících s ochranou života, zdraví,</p><p>životního prostředí a taktéž spolupracovat s dalšími osobami vykonávající jednotlivé funkce na</p><p>staveništi apod. K zajištění řádného výkonu vybraných činností ve výstavbě přesahujících</p><p>rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímuž výkonu byla autorizované osobě autorizace</p><p>udělena, je pak autorizovaná osoba dle zadavatelem zmiňovaného § 12 odst. 6 stavebního</p><p>zákona povinna pouze zajistit spolupráci osoby s autorizací v příslušném oboru, popřípadě</p><p>specializací.</p><p>120. Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel nezbytnost stanovení předmětného požadavku na</p><p>autorizaci v oboru pozemní stavby jako autorizovaný inženýr pro osobu hlavního</p><p>39</p><p>Č.j.: ÚOHS-17690/2022/500</p><p>stavbyvedoucího, resp. jeho přiměřenost předmětu veřejné zakázky nedokázal dostatečně</p><p>odůvodnit.</p><p>121. Úřad pro úplnost reaguje i na tvrzení zadavatele, že z aktuální rozhodovací praxe Úřadu je</p><p>zřejmé, že požadavek na osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vedoucích pracovníků</p><p>v rozsahu odpovídajícímu plnění veřejné zakázky považuje Úřad za přiměřené. Úřad k tomu</p><p>uvádí, že vždy musí posuzovat daný případ podle konkrétních skutkových okolností. Současně</p><p>Úřad opakuje, že pouhá komparace parametrů požadavků zadavatele a předmětu plnění</p><p>veřejné zakázky nemůže vést bez dalšího k závěru o přiměřenosti zadavatelem požadované</p><p>technické kvalifikace vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, natož</p><p>o stanovení přiměřené minimální úrovně pro její splnění. Jak Úřad výše dovodil, v šetřeném</p><p>případě předmětný požadavek na technickou kvalifikaci není přiměřený předmětu plnění</p><p>veřejné zakázky, neboť zejm. autorizovaný technik i autorizovaný inženýr jsou dle citovaných</p><p>ustanovení autorizačního zákona oba způsobilí k odbornému vedení provádění stavby nebo</p><p>její změny v pozici stavbyvedoucího, přičemž požadavek na autorizaci jakožto autorizovaný</p><p>inženýr není ani odůvodněn složitostí a rozsahem předmětu veřejné zakázky (což potvrzují</p><p>i relevantní dodavatelé – viz výše).</p><p>122. Vzhledem k výše uvedenému Úřad shrnuje, že s ohledem na předmět šetřené veřejné zakázky,</p><p>kterým je realizace běžných, jednodušších demoličních prací nikterak velkého rozsahu, může</p><p>zastávat funkci hlavního stavbyvedoucího též autorizovaný technik autorizovaný pro obor</p><p>pozemní stavby, nikoliv pouze autorizovaný inženýr, přičemž zadavatel dostatečně</p><p>neodůvodnil nezbytnost tohoto požadavku pro plnění veřejné zakázky. Požadavek zadavatele</p><p>na autorizaci v oboru pozemní stavby jakožto autorizovaný inženýr pro osobu hlavního</p><p>stavbyvedoucího tak není přiměřený předmětu veřejné zakázky, a je tedy v rozporu s § 36</p><p>odst. 1 ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) zákona v návaznosti na zásadu přiměřenosti a zásadu</p><p>zákazu diskriminace. Uvedené nastavení zadávacích podmínek rovněž může vést k omezení</p><p>okruhu dodavatelů, kteří by jinak byli k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně</p><p>způsobilými, avšak v důsledku nastavení zadávacích podmínek v rozporu se zákonem se</p><p>předmětného zadávacího řízení nemohli zúčastnit15. Z toho je zřejmé, že výše uvedeným</p><p>způsobem nastavený požadavek zadavatele na technickou kvalifikaci je rovněž diskriminační</p><p>ve smyslu § 6 odst. 2 zákona, neboť části dodavatelů může zamezovat možnost podat žádost</p><p>o účast v zadávacím řízení, resp. nabídku na plnění předmětné veřejné zakázky.</p><p>123. Na základě všech shora uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací</p><p>podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b)</p><p>zákona v návaznosti zásadu přiměřenosti a zásadu zákazu diskriminace zakotvené v § 6 odst.</p><p>1 a odst. 2 zákona, když v rámci vymezení kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm.</p><p>d) zákona uvedeného v článku 1 bodu 1.4. písm. b) kvalifikační dokumentace, konkr. při</p><p>stanovení požadavku na předložení dokladu prokazujícího autorizaci podle autorizačního</p><p>zákona v oboru pozemní stavby jako autorizovaný inženýr pro člena realizačního týmu</p><p>dodavatele na pozici hlavní stavbyvedoucí, čímž vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské</p><p>15</p><p>Např. dodavatel MROZEK a.s. přímo uvedl, že by pro něj byla uvedená podmínka omezující ve smyslu, že by ji bez</p><p>poddodavatele nebyl schopen naplnit, přičemž však dle čl. 1 kvalifikační dokumentace zadavatel nepřipouští</p><p>poddodavatelsky plnit výkon pozice hlavního stavbyvedoucího a k tomuto se vztahující kvalifikační předpoklady.</p><p>40</p><p>Č.j.: ÚOHS-17690/2022/500</p><p>soutěži a omezuje účast dodavatelů v zadávacím řízení, a proto Úřad rozhodl tak, jak je</p><p>uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.</p><p>K výroku IV. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření</p><p>124. Podle § 263 odst. 3 zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto</p><p>zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.</p><p>125. Z výše uvedeného ustanovení zákona vyplývá, že v případě, že jsou zadávací podmínky</p><p>stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci možné k dosažení nápravy protiprávního</p><p>stavu uložit jiné nápravné opatření než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího</p><p>řízení.</p><p>126. Úřad ve výroku I., výroku II. a výroku III. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel stanovil</p><p>zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu se zákonem, konkrétně v rozporu s § 36 odst. 1</p><p>ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) zákona v návaznosti na zásadu přiměřenosti zakotvenou v §</p><p>6 odst. 1 zákona a zásadu zákazu diskriminace, když v rámci vymezení kritérií technické</p><p>kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a) a d) zákona uvedených v čl. 1. bodu 1.4. písm. a) odst.</p><p>1) a 2) a písm. b) kvalifikační dokumentace vymezil minimální úroveň pro splnění dotčených</p><p>kritérií technické kvalifikace nepřiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné</p><p>zakázky, čímž stanovil k prokázání technické kvalifikace kritéria, která vytvářejí bezdůvodné</p><p>překážky hospodářské soutěže a omezují účast dodavatelů v zadávacím řízení.</p><p>127. Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, a to že zadávací</p><p>podmínky byly zadavatelem stanoveny v rozporu se zákonem, je Úřad povinen rozhodnout</p><p>o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení.</p><p>128. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak</p><p>je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.</p><p>K výroku V. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení</p><p>129. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění</p><p>smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím</p><p>řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.</p><p>130. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení</p><p>nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel</p><p>až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení,</p><p>přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného</p><p>rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout</p><p>splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci</p><p>rozhodnutí.</p><p>131. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku IV. uložil nápravné opatření</p><p>spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, zakázal zároveň ve výroku V.</p><p>tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení správního řízení vedeného</p><p>Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0050/2022/VZ uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou</p><p>zakázku.</p><p>41</p><p>Č.j.: ÚOHS-17690/2022/500</p><p>K výroku VI. tohoto rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení</p><p>132. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření</p><p>nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního</p><p>řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj</p><p>vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení</p><p>o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální</p><p>částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit</p><p>v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí</p><p>30 000 Kč.</p><p>133. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku IV. uložil nápravné opatření</p><p>spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti</p><p>uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto rozhodnutí.</p><p>134. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet</p><p>Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo</p><p>19-24825621/0710, variabilní symbol 2022000050.</p><p>POUČENÍ</p><p>Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu</p><p>pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –</p><p>Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I.,</p><p>II., III., IV. a VI. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad podaný proti výroku V. tohoto</p><p>rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků</p><p>učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně</p><p>prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým</p><p>podpisem.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>Mgr. Markéta Dlouhá</p><p>místopředsedkyně</p><p>42</p><p>Č.j.: ÚOHS-17690/2022/500</p><p>Obdrží</p><p>VIA Consult a.s., Kopečná 234/12, 602 00 Brno</p><p>Vypraveno dne</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>43</p></div>", "next": 0}