{"html": "

r) MARFIN Consulting a.s., IČO 26746743, se sídlem Jungmannova 36/31, 110 00 Praha - Nové Město, (dále jen „MARFIN Consulting“),

s) PragoData Consulting, s.r.o, IČO 45280576, se sídlem Vranovská 1570/61, 61400 Brno - Husovice, (dále jen „PragoData Consulting“),

t) WELLTAX s.r.o., IČO 25387979, se sídlem Petrohradská 1570/5, 101 00 Praha – Vršovice, (dále jen „WELLTAX“).

V rámci žádosti o součinnosti bylo společnostem skupiny Deloitte a BDO sděleno, že v případě, že odpovědi na dotazy Úřadu spadají do kompetencí pouze některé z oslovených společností Deloitte či BDO, nevyžaduje Úřad zaslání vyjádření od všech oslovených společností.

164. Žádost o sdělení informace, kterou byly uvedené společnosti osloveny, obsahovala 4 otázky, jejichž účelem bylo zjistit, zda se služba spočívající ve zpracování EOP na trhu vyskytuje, případně za jakých podmínek by oslovené společnosti byly schopny EOP zpracovat.

165. Úřad v žádosti o sdělení informace nejprve společnostem představil požadavek zadavatele na prokázání technické kvalifikace doložením seznamu významných služeb (na které upozornil navrhovatel v podaném návrhu), tj.:

„V zadávací dokumentaci přezkoumávané veřejné zakázky v části týkající se technické kvalifikace zadavatel požaduje za účelem prokázání kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona doložit seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem za poslední 3 roky a to:

1) min. 1 služba spočívající ve vypracování ekonomicko-organizačního projektu1 pro objednatele, přičemž objednatelem musela být společnost nebo organizace s komplikovanou vnitřní strukturou2, nejméně 500 zaměstnanci, členy, studenty nebo osobami ve srovnatelném postaven3 a která hospodaří s rozpočtem ve výši nejméně 100 000 000,- Kč ročně;

2) min. 1 služba spočívající ve vypracování ekonomicko-organizačního projektu, přičemž objednatelem této služby byl subjekt účtující dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a finanční objem takové služby celkově nečinil méně než 200 tis. Kč bez DPH pro jednoho objednatele“.

Vysvětlivky č. 1 až 3 k výše uvedenému textu jsou:

„1 Ekonomicko-organizačním projektem se pro účely této technické kvalifikace rozumí dokument obsahující popis nastavení ekonomické metodiky (zpracování ekonomických informací) a ekonomických procesů v konkrétní firmě či organizaci a zároveň obsahující návrh optimalizace tohoto nastavení a těchto procesů.

2Komplikovanou vnitřní strukturou se pro účely této technické kvalifikace rozumí existence tří a více samostatně sledovaných vnitropodnikových středisek – provozoven.

3Pojmem „osobami ve srovnatelném postavení“ se pro účely této technické kvalifikace mají na mysli osoby, které využívají systém nejen pro vlastní potřebu, ale zajišťují tím i plnění svých povinností ve vztahu k objednateli. Systém jim není objednatelem poskytnut pouze k dobrovolnému užívání, ale jsou v rámci svého vztahu k objednateli povinni jej při určitých úkonech využívat (kromě zaměstnanců, členů a studentů se může dále jednat např. o policisty, hasiče, vojáky, další příslušníky ve služebním poměru, státní zaměstnance apod.).“.

Poté Úřad položil společnostem následující 4 dotazy:

1) „Byla by Vaše společnost případně schopna splnit výše uvedené požadavky na kvalifikaci? Pokud nikoliv, uveďte, prosím, který z požadavků není Vaše společnost schopna splnit.

2) S ohledem na Vaši praxi – považujete některý z výše uvedených požadavků zadavatele na kvalifikaci za problematický? Pokud ano, zdůvodněte.

3) Pokud by byly stanoveny požadavky pro doložení významných služeb mírněji (ve vztahu k požadavku na vnitřní strukturu podniku, počet zaměstnanců a dalších osob ve srovnatelném postavení, výši rozpočtu a finanční objem zakázky), byli byste schopni doložit dokument obsahující popis nastavení ekonomické metodiky (zpracování ekonomických informací) a ekonomických procesů v konkrétní firmě či organizaci a zároveň obsahující návrh optimalizace tohoto nastavení a těchto procesů?

4) Pokud jste již EOP v uvedeném či podobném rozsahu zpracovávali, uveďte, kdo byl jeho objednatelem.“.

166. V návaznosti na zaslané žádosti obdržel Úřad 11 odpovědí (přičemž za skupinu společností BDO a Deloitte obdržel vždy jednu odpověď). Úřad neobdržel odpověď od 5 společností, a to: PWC, MxB, Optimum KM, ARBES Technologies a WELLTAX.

167. Pouze jedna společnost, a to společnost KPMG uvedla, že požadovanou kvalifikaci, tak jak ji zadavatel definoval v zadávacích podmínkách, splňuje. Společnost KPMG dále upřesnila, že pokud by měla implementovat dané řešení, pravděpodobně by tuto úlohu řešila v konsorciu. Dle vyjádření dané společnosti se v případě daných požadavků zadavatele na kvalifikaci jedná o standartní požadavky, které jsou nastavené relevantně. Jmenovaná společnost uvedla popis 3 referencí a základní popis klientů v anonymizované podobě, kterým byla obdobná služba poskytnuta.

168. Společnosti BDO, FIZA, MADUR group, KONZULTA Brno, CIS Audit a PragoData Consulting uvedly, že v žádosti popsané požadavky na kvalifikaci by nebyly schopny splnit. Společnost BDO a MADUR Group spatřují jako problematický požadavek číslo 1 (tj. „min. 1 služba spočívající ve vypracování ekonomicko-organizačního projektu1 pro objednatele, přičemž objednatelem musela být společnost nebo organizace s komplikovanou vnitřní strukturou2, nejméně 500 zaměstnanci, členy, studenty nebo osobami ve srovnatelném postaven3 a která hospodaří s rozpočtem ve výši nejméně 100 000 000,- Kč ročně“), přičemž společnost MADUR Group považuje uvedený požadavek zadavatele za velmi specifický. Společnost BDO pak konkrétně považuje za problematický požadavek na výši počtu zaměstnanců. Podle názoru společnosti FIZA jsou oba výše citované požadavky zadavatele (viz bod 165 odůvodnění tohoto rozhodnutí) problematické. Dle názoru uvedené společnosti chce zadavatel omezit počet uchazečů [„Problematické jsou oba požadavky, jejich podoba vyvolává, dle našeho názoru oprávněný dojem, že zadavatel veřejné zakázky chce omezit počet uchazečů, a to tak, aby požadovaná kritéria mohly splnit pouze vybrané poradenské a auditorské společnosti. Při součtu organizací, které na trhu v České republice působí, je omezení rozpočtu na 500 zaměstnanců (…) a 100 000 000,- Kč diskriminační už proto, že nemůže vytvořit reálnou představu o schopnostech uchazeče.“.] Dále společnost FIZA uvedla, že nezná důvod takto nastavených požadavků, bez něhož kritéria postrádají smysl. Společnost KONZULTA Brno upřesnila, že pokud v posledních letech realizovala dílčí projekty, tyto jednotlivě nedosahovaly požadovaného finančního objemu (tj. dle požadavku: „finanční objem takové služby celkově nečinil méně než 200 tis. Kč bez DPH pro jednoho objednatele“). Společnost CIS Audit upřesnila, že „s ohledem na personální obsazení by byla naše společnost schopna splnit požadovaná kritéria při využití kooperace s další společností nebo po rozšíření interní personální kapacity“, přičemž zadaná kritéria kvalifikace nepovažuje za problematická. Společnost PragoData Consulting uvedla, že by relevantní referenci nemohla předložit, neboť se v posledních třech letech věnuje jiným konzultačním činnostem. Na dotaz č. 2 jmenovaná společnost uvedla, že požadavky tohoto typu je nutné vždy posoudit ve vazbě na velikost a složitost konkrétní zakázky. Uvedená společnost upřesnila, že je o předmětné zakázce informována a zadavatele zná.[1] Podle názoru uvedené společnosti jsou požadavky v bodě 1 zadavatele přiměřené a oprávněné, neboť zadavatel požaduje zkušenosti s organizací obdobného typu jako je zadavatel. K požadavkům v bodě 2 společnost uvedla, že jsou až nesmyslně nízké vzhledem k předpokládané ceně a velikosti zakázky. V odpovědi na dotaz č. 4 jako jediná společnost uvedla konkrétní organizace, pro které obdobné projekty realizovala a to Teplárna Strakonice, Masarykova univerzita a CEITEC. Všech 6 jmenovaných společností uvedlo, že v případě mírnějších požadavků by zřejmě byly schopny požadovaný dokument dodat (dané společnosti by zvažovaly účast v soutěži). V případě společnosti PragoData Consulting však nelze přehlédnout to, že tato společnost uvedla, že se již dané oblasti nevěnuje a není tak zřejmé, zda jí uváděné referenční plnění by vůbec časově spadalo do relevantního období pro posuzovanou veřejnou zakázku.

169. Společnost GRANT Thornton by danou referenci nebyla schopny předložit ani při mírnějších požadavcích na doložení významných služeb, neboť v rámci předmětu své činnosti poskytuje pouze daňové a účetní poradenství, pod které vypracování ekonomicko-organizačního projektu nespadá.

170. Společnost Deloitte uvedla, že o účast v zadávacím řízení neměla zájem, tudíž ani neposuzovala možnost splnění kvalifikačních podmínek. Provedení takového posouzení by dle společnosti bylo časově náročným úkonem, který v současné době s ohledem na pracovní vytížení nejsou schopni splnit.

171. Společnost Ernst & Young ve svých odpovědích uvedla, že má především problém se zorientovat, co zadavatel požaduje. Dle jejího vyjádření nebývá běžné, že by si firmy nechávaly zpracovat komplexní popis ekonomických procesů a upřesnila, že jejich požadavky bývají spíše zaměřeny na popis konkrétní oblasti. V případě zájmu účastnit se výběrového řízení by společnost pravděpodobně požádala o dodatečné informace. Pokud by zadavatel požadoval komplexní popis ekonomických činností, musela by se společnost obrátit na zahraniční pobočky a posoudit relevantnost reference. V tomto rozsahu však EOP nezpracovávala.

172. Společnost MARFIN Consulting, a.s. v návaznosti na žádost Úřadu o sdělení informace uvedla, že předmětné žádosti nebude moci vyhovět.

173. Pro přehlednost Úřad shrnul výsledky průzkumu do následující tabulky.

Oslovená společnost

odpověď na dotaz č. 1

odpověď na dotaz č. 2

odpověď na dotaz č. 3

odpověď na dotaz č. 4

Společnosti, které jsou schopny EOP předložit dle požadavků zadavatele v zadávací dokumentaci

KPMG

ANO, společnost by byla schopna splnit požadavky na kvalifikaci.

Požadavky na kvalifikaci nejsou problematické, jedná se o standardní požadavky.

Podmínky jsou nastaveny relevantně, společnost je schopna předložit dokument dle požadavků.

Společnost uvedla popis 3 referencí a základní popis klientů, kterým danou službu poskytla, konkrétní dokumenty z důvodu zachování mlčenlivosti neposkytuje.

Společnosti, které nejsou schopny EOP předložit dle požadavků zadavatele v zadávací dokumentaci, při mírnějších požadavcích by teoreticky byly schopny EOP předložit.​

BDO

NE, společnost by nebyla schopna splnit požadavky na kvalifikaci, konkrétně požadavek č. 1

Společnost považuje problematický požadavek na počet zaměstnanců.

Při mírnějších požadavcích by společnost byla schopna dokument předložit.

Společnost uvedla, že zakázky obdobného charakteru zpracovávala pro soukromé subjekty, pro případ zveřejnění objednatele by musela společnost požádat klienta o svolení.

FIZA

NE, společnost by nebyla schopna splnit ani jeden požadavek na kvalifikaci.

Společnost považuje oba požadavky za problematické, dle jejího názoru chce zadavatel omezit počet uchazečů na vybrané poradenské a auditorské firmy. Toto však nelze posoudit bez zdůvodnění požadavků.

Při mírnějších požadavcích by společnost byla schopna dokument předložit, společnost by však zvažovala své kapacity, časovou náročnost apod.

Společnost v posledních letech nezpracovávala podobný dokument.

MADUR Group

NE, společnost by nebyla schopna splnit požadavky na kvalifikaci.

Společnost považuje požadavek č. 1 za příliš specifický.

Při mírnějších požadavcích by dle vyjádření společnosti bylo možné uvažovat o zpracování EOP.

Společnost dokument podobný EOP doposud nezpracovávala

KONZULTA Brno

NE, společnost by nebyla schopna splnit požadavky na kvalifikaci, společnost realizovala pouze dílčí projekty, které nesplňovaly ani kritérium (požadavek) v bodě 2.

Společnost uvedla, že nedokáže posoudit, zda je některý z požadavků problematický z důvodu neznalosti podmínek dané zakázky.

Při zmírnění požadavků na kvalifikaci by zřejmě byli schopni EOP předložit.

Společnost komplexní EOP v posledních letech nezpracovávala.

CIS Audit

NE, společnost by nebyla schopna splnit požadavky na kvalifikaci z důvodu nedostatečné personální kapacity, v odbornosti společnost problém nevidí.

Společnost nepovažuje kritéria za problematická.

Při mírnějších požadavcích by společnost teoreticky uvažovala o účasti, stejně by ale musela posílit kapacity, což není v souladu se strategií společnosti.

Společnost uvedla, že se její poradci účastnili dílčích okruhů ekonomické agendy dle potřeb klienta, jména klientů bez udělení jejich souhlasu však nesdělují.

PragoData Consulting

NE, společnost by nebyla schopna splnit požadavky na kvalifikaci, neboť se poslední 3 roky věnují jiným konzultačním činnostem.

Na dotaz může společnost odpovědět jen proto, že znají zakázku a zadavatele, požadavky jí tak připadají oprávněné vzhledem k velikosti a složitosti zakázky.

Při zmírnění požadavků na kvalifikaci by společnost byla schopna EOP předložit, dále však uvedla, že o realizaci veřejné zakázky v požadovaném rozsahu ani při zmírněných požadavcích nemá zájem.

Společnost uvedla, že obdobné služby poskytovala, jako konkrétní objednatele služeb uvedla Teplárny Strakonice, Masarykovu univerzitu a CEITEC (není však zřejmý jejich časový rámec).

Společnosti, které nejsou schopny EOP předložit ani při mírnějších požadavcích na referenční zakázku.

GRANT Thornton

NE, společnost by nebyla schopna splnit požadavky na kvalifikaci, neboť poskytuje pouze daňové a účetní poradenství.

Společnosti, které neví, zda by byly schopny EOP předložit.

Deloitte

Společnost uvedla, že se zadávacího řízení neúčastnila, ani o účasti neuvažovala, není tedy schopna posoudit možnost splnění daných požadavků, dle jejího vyjádření je posouzení časově náročné, což momentálně společnost není schopna provést.

Společnost informace o klientech neposkytuje.

Ernst & Young

Společnost uvedla, že má především problém se zorientovat, co zadavatel požaduje, dle jejího vyjádření nebývá běžné zpracování komplexního popisu ekonomických procesů (bývá spíše zaměřeno na konkrétní oblasti), společnost by se zadávacího řízení možná mohla účastnit při použití reference ze zahraniční sítě EY, toto by ale musela ověřit.

Problematický je dle společnosti výklad požadavku, v případě zájmu účastnit se zadávacího řízení by se společnost musela zadavatele doptávat, za velmi důležité považuje, co je předmětem plnění (což nebylo v dotazu uvedeno). V případě rozporu požadavku na referenci a předmětu plnění, by považovala kritéria za diskriminační.

Společnost již v odpovědi na dotaz č. 1 uvedla, že zpracovává spíše konkrétní oblasti, komplexní referenci by musela hledat v zahraničních sítích EY a následně ověřit její relevantnost vzhledem k požadavkům (z důvodu časové náročnosti však toto nezjišťovala).

Společnost uvedla, že v tomto rozsahu EOP nezpracovávala.

Společnost, která odpověděla, ale nesdělila požadované informace

MARFIN Consulting

Společnosti, které na dotazy Úřadu neodpověděly.

PWC

MxB

Optimum KM

ARBES Technologies

WELLTAX

VII. ZÁVĚRY ÚŘADU

174. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech. Po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení, na základě vlastního zjištění a výsledku průzkumu trhu a při zohlednění závěrů uvedených v rozsudku krajského soudu a druhostupňovém rozhodnutí konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem.

175. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

176. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

177. Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

178. Podle § 28 odst. 1 písm. a) a b) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí

a) zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona,

b) zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

179. Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

180. Pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí podle § 73 odst. 6 zákona v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,

a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a

b) minimální úroveň pro jejich splnění.

181. K prokázání kritérií technické kvalifikace může zadavatel podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

182. V bodě 2.1 „Vymezení účelu a předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „(…) K požadavku na zpracování ekonomicko-organizačního projektu zadavatel upozorňuje:

1) Zadavatel je v situaci, kdy s ohledem na zákonem delegované právo hospodaření na vedení fakult a některých dalších součástí zadavatele dosud nedisponuje (v mnoha aspektech) jednotnou účetní a ekonomickou metodikou, ale s ohledem na to, že je z hlediska legislativy jednou právnickou osobou, je z pohledu státu a orgánů veřejné moci považován za jednotný ekonomický celek. Současně zadavatel dosud provozuje dva zcela rozdílné ekonomické informační systémy ve více než dvaceti oddělených a zcela odlišně nastavených provozních instancích.

2) Zadavatel v současné době používá dva různé EIS (systém EIS JASU® CS od společnosti MÚZO Praha s.r.o. a systém iFIS od společnosti BBM spol. s r.o.) implementované postupně v rozdílných verzích na celkem 26 instancích (fakultách a součástech) a nejednotnost zpracování ekonomických agend je hlavním důvodem pro projekt implementace nového, jednotného EIS.

3) Požadovaná ekonomická metodika jako součást ekonomicko-organizačního projektu musí poskytnout základ pro efektivní nasazení dodavatelem nabízeného EIS tak, aby konkrétní role uživatelů dostaly právě tu funkcionalitu, kterou ke své práci potřebují. Nejedná se tak o prostou výměnu starého systému za nový, ale klíčové je právě nastavení jednotných postupů při zpracování ekonomické agendy pro všechny fakulty a součásti.“.

183. V bodě 4.5 „Technická kvalifikace“, písm. A. „Seznam významných dodávek nebo významných služeb“ zadávací dokumentace je uvedeno následující:

»Dodavatel prokáže splnění této části technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona předložením seznamu významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech (dále jen „referenční služby“).

Zadavatel ke splnění kvalifikace požaduje, aby dodavatel prokázal realizaci minimálně 3 referenčních služeb odpovídajících níže uvedeným parametrům, a to:

a) min. 1 služba, jejíž součástí byla dodávka nebo rozvoj ekonomického informačního systému1, přičemž celkový finanční objem takové služby nesmí činit méně než 6 mil. Kč bez DPH (včetně podpory provozu) pro jednoho objednatele2;

b) min. 1 služba, jejíž součástí byla dodávka, rozvoj nebo podpora provozu ekonomického informačního systému určeného pro použití v rámci českého právního řádu a finanční objem takové služby celkově nečinil méně než 2 mil. Kč bez DPH pro jednoho objednatele;

c) min. 1 služba spočívající ve vypracování ekonomicko-organizačního projektu3 pro objednatele, přičemž objednatelem musela být společnost nebo organizace s komplikovanou vnitřní strukturou4, nejméně 500 zaměstnanci, členy, studenty nebo osobami ve srovnatelném postavení5 a která hospodaří s rozpočtem ve výši nejméně 100 000 000,- Kč ročně;

d) min. 1 služba spočívající ve vypracování ekonomicko-organizačního projektu, přičemž objednatelem této služby byl subjekt účtující dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a finanční objem takové služby celkově nečinil méně než 200 tis. Kč bez DPH pro jednoho objednatele;

e) min. 1 služba, jejíž součástí bylo využití systému pro řízení a správu chybových hlášení a požadavků na úpravy a rozvoj dodávaných nebo podporovaných systémů a aplikací (dále jen „systém helpdesku“), přičemž systém helpdesku měl webové uživatelské rozhraní, umožňoval zadávání hlášení (chyb/dotazů/požadavků) a sledování stavu jejich řešení ze strany dodavatele i objednatele a byl v rámci dané služby používán alespoň po dobu jednoho roku.

Pokud dodavatel realizoval zakázku, která současně splňuje více podmínek uvedených výše pod písm. a) až e), může dodavatel jednou zakázkou prokázat splnění dvou nebo více požadovaných referenčních služeb. V takovém případě musí dodavatel doložit vždy alespoň tři referenční služby, přičemž každá z referenčních služeb musí splňovat alespoň jednu podmínku uvedenou výše pod písm. a) až e) a společně všechny 3 referenční služby musí splňovat všechny tyto podmínky pod písm. a) až e).­­­­­­(…)«.

Vysvětlivky č. 1 až 5 k výše uvedenému textu uvádí zadavatel jako poznámky pod čarou:

»1Ekonomickým informačním systémem se pro účely této technické kvalifikace rozumí informační systém, ve kterém povinné osoby dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění, vedou účetnictví, evidují a spravují majetek, tvoří rozpočet a pomocí něhož realizují povinné výstupy vůči státu (daňová přiznání, účetní výkaznictví a další ekonomické výkazy).

2Pro účely této technické kvalifikace se jedním objednatelem rozumí i sdružení objednatelů, pokud popsaná referenční služba vykazuje jednotící prvky (např. společné zadání veřejné zakázky, vícestranná smlouva apod.).

3 Ekonomicko-organizačním projektem se pro účely této technické kvalifikace rozumí dokument obsahující popis nastavení ekonomické metodiky (zpracování ekonomických informací) a ekonomických procesů v konkrétní firmě či organizaci a zároveň obsahující návrh optimalizace tohoto nastavení a těchto procesů.

4Komplikovanou vnitřní strukturou se pro účely této technické kvalifikace rozumí existence tří a více samostatně sledovaných vnitropodnikových středisek – provozoven.

5Pojmem „osobami ve srovnatelném postavení“ se pro účely této technické kvalifikace mají na mysli osoby, které využívají systém nejen pro vlastní potřebu, ale zajišťují tím i plnění svých povinností ve vztahu k objednateli. Systém jim není objednatelem poskytnut pouze k dobrovolnému užívání, ale jsou v rámci svého vztahu k objednateli povinni jej při určitých úkonech využívat (kromě zaměstnanců, členů a studentů se může dále jednat např. o policisty, hasiče, vojáky, další příslušníky ve služebním poměru, státní zaměstnance apod.).«.

184. V bodě 4.5 „Technická kvalifikace“, písm. B. „Seznam techniků, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je uvedeno následující:

„Splnění tohoto bodu technické kvalifikace dle ustanovení § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona prokáže dodavatel, který předloží čestné prohlášení, v němž uvede seznam techniků, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky (realizační tým).

Realizační tým určený dodavatelem pro plnění veřejné zakázky musí mít minimálně následující složení, přičemž členové realizačního týmu musí splňovat níže uvedené minimální požadavky stanovené zadavatelem:

a) Vedoucí ekonomicko-organizačního projektu (1 osoba):

(…)

řídil nebo se podílel6 na realizaci min. 2 projektů spočívajících ve zpracování ekonomicko-organizačního projektu nebo organizační analýzy.

b) Konzultant ekonomicko-organizačního projektu (min. 1 osoba):

(…)

zkušenosti s řízením či realizací min. 2 projektů spočívajících ve zpracování ekonomicko-organizačního projektu nebo organizační analýzy, při čemž minimálně jeden projekt byl realizován pro objednatele s minimálně 500 zaměstnanci, členy, studenty nebo osobami ve srovnatelném postavení a minimálně jeden projekt byl realizován pro objednatele účtujícího dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. (…)“.

Vysvětlivku č. 6 k výše uvedenému textu uvádí zadavatel jako poznámku pod čarou:

„6 Podílením se na realizaci zakázky se pro účely této technické kvalifikace rozumí aktivní účast člena týmu na podstatné části zakázky (nepostačuje pouze dílčí účast ve formě zajištění administrativy apod.), a to vzhledem k rozsahu zakázky a vzhledem k pozici člena týmu, kterou na dané zakázce zastával.“.

185. V bodě 4.9 „Prokázání kvalifikace prostřednictvím jiných osob“ zadávací dokumentace je uvedeno, že dodavatel může „(…) prokázat určitou část ekonomické kvalifikace (viz čl. 4.4 této zadávací dokumentace), technické kvalifikace (viz čl. 4.5 této zadávací dokumentace) nebo profesní způsobilosti (viz čl. 4.3 této zadávací dokumentace) s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 ZZVZ požadované zadavatelem prostřednictvím jiných osob.(…).“.

186. V čl. 1 „Cíle implementace nového EIS“, bodu 1.1 „Celkové cíle“ přílohy č. 1 „Popis cílového stavu ekonomického informačního systému na UK“ zadávací dokumentace uvedl zadavatel, že „(…)

Cílem bude vytvořit a aplikovat jednotnou metodiku ekonomického řízení při respektování individuálních potřeb a požadavků jednotlivých součástí.

Vybraný EIS musí výše uvedenou metodiku podporovat a současně umožňovat snadnou modifikaci parametrů systému, tak jak se budou měnit potřeby a požadavky jednotlivých součástí.(…).“.

187. V čl. 4 „Požadavky na implementaci EIS“, bodu 4.1 „Způsob implementace EIS“ přílohy č. 1 „Popis cílového stavu ekonomického informačního systému na UK“ zadávací dokumentace uvedl zadavatel, že „Prvním krokem implementace EIS bude zpracování ekonomicko-organizačního projektu UK (EOP), který zpracuje dodavatel (případně ve spolupráci s poddodavatelem nebo poddodavateli specializovanými na tuto činnost). V rámci zpracování EOP dodavatel nejprve provede analýzu výkonu ekonomických činností na jednotlivých fakultách a dalších součástech univerzity a jejich zpracovávání ve stávajících informačních systémech. Na tomto základě navrhne a popíše jednotné nastavení ekonomické metodiky a způsobu jejího promítnutí do nově koncipovaného jednotného ekonomického informačního systému UK. Výsledky analýzy i návrh nastavení nové metodiky popíše v dokumentu nazvaném EOP. Tento dokument jednotným způsobem popíše

principy organizační struktury UK (UK – fakulta/součást UK – ústav/katedra – pracoviště/oddělení) z ekonomického hlediska a s tím související obraz této struktury v ekonomickém systému (např. účtové osnovy a jejich analytické členění a další účetní struktury),

principy tvorby sdílených číselníků a dokladových řad,

principy identifikace základních objektů v informačním systému (projekty, zakázky, akce, objednávky, smlouvy atd.) a procesy jejich zpracování.

EOP musí obsahovat popis všech oblastí, které budou pokryty implementovaným EIS, a návrh nových postupů v těchto oblastech, zejména u oblastí s vysokým potenciálem pro zlepšení v rámci UK.

EOP, tedy nová ekonomická metodika, při tom přiměřeně zohlední možnosti dodávaného EIS; zadavatel však počítá s tím, že některé funkcionality bude třeba do dodávaného EIS na základě EOP doprogramovat. (…)

V EOP bude rovněž popsáno rozdělení povinností a odpovědnostní při provozu EIS mezi dodavatele EIS, ÚVT UK, pracoviště rektorátu UK a pracoviště fakult a dalších součástí UK při jednotlivých provozních činnostech, jako jsou zejména:

4) provozování a technická podpora EIS,(...)

5) řízení opakovaných celouniverzitních činností, např.:

inventarizace majetku,

roční účetní uzávěrka,

výroční zpráva o hospodaření,

vytvoření ročního rozpočtu, jeho změny, hodnocení,

metodické zajištění legislativních změn,

zajištění organizačně – účetních změn

a dalších činností, nejlépe formou rozhodnutí – opatření kvestorky nebo jiným vhodným vnitřním předpisem. (…)

S ohledem na to, že odborné zpracování ekonomicko-organizačního projektu je kritickým faktorem úspěchu zavedení nového EIS, zadavatel požaduje, aby jeho zpracování zajistil dodavatel s relevantními referencemi definovanými v požadavcích na kvalifikaci. (…).“.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

188. Jak vyplývá z obsahu návrhu, navrhovatel brojí proti nastavení zadávacích podmínek, neboť považuje požadavky zadavatele na prokázání kritérií technické kvalifikace spočívající ve zkušenosti dodavatele se zpracováním EOP za diskriminační a nepřiměřené a stanovená kritéria hodnocení kvality nabídek, resp. jejich dílčí hodnotící parametry, za netransparentní a nedostatečná pro přípravu nabídek. Navrhovatel je rovněž přesvědčen, že zadavatel adekvátně neprodloužil lhůtu pro podání nabídek.

189. K požadavkům na technickou kvalifikaci Úřad v obecné rovině uvádí, že při posuzování takových požadavků zadavatele je třeba vycházet z jejich účelu, kterým je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Adekvátně nastavená kritéria technické kvalifikace jsou tedy „sítem“, které má zamezit účasti subjektů neschopných danou veřejnou zakázku řádně splnit. Zadavatel však také může vymezením kritérií technické kvalifikace, zejména stanovením příliš přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele, výrazným způsobem ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude v závěrečné fázi zadávacího řízení vybírat. Stanovení konkrétních kritérií technické kvalifikace je tak sice plně v gesci zadavatele, ten je však při jejich výběru nucen respektovat jednotlivá zákonná ustanovení, v nichž se zároveň odráží i základní zásady postupu zadavatele uvedené v § 6 zákona, které jsou ve vztahu ke kritériím technické kvalifikace promítnuty i do ustanovení § 73 odst. 6 zákona, které je projevem zásady přiměřenosti, když uvádí, že kritéria technické kvalifikace musí být stanovena přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky. Pokud by požadavky zadavatele vybočovaly z jeho oprávněných potřeb ve vztahu k dané veřejné zakázce, porušil by zadavatel jednu ze zásad postupu zadavatele vymezených v § 6 odst. 1 zákona, a sice zásadu přiměřenosti, přičemž takovým postupem by mohlo zároveň dojít i k porušení zásady zákazu diskriminace (§ 6 odst. 2 zákona), protože takové excesivní stanovení požadavků na technickou kvalifikaci by mohlo nedůvodně omezit okruh dodavatelů, kteří by se mohli zadávacího řízení zúčastnit. Zadavatel je s ohledem na dodržení základních zásad zadávacího řízení povinen stanovit kritéria technické kvalifikace takovým způsobem, aby zajistil rovné příležitosti všem dodavatelům, kteří jsou objektivně schopni předmětnou zakázku plnit. V kontextu přiměřenosti stanovených zadávacích podmínek je však třeba akcentovat i tu rovinu, že požadavky musí být stanoveny přiměřeně nejen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, ale i s ohledem na situaci na relevantním trhu. Ve vztahu k této problematice pak lze odkázat např. na závěry obsažené v rozsudku Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. 62 Ca 15/2009 v němž soud mimo jiného uvádí „(…) podmínka promítající se do kvalifikačních předpokladů, která se na jednom trhu může jevit jako odůvodněná, přiměřená a v souladu se ZVZ, může na jiném trhu vykazovat výrazně diskriminační charakter, a to typicky na trhu, který teprve vzniká a na kterém se jednotliví dodavatelé teprve etablují. Na takových trzích nemůže stanovení kvalifikačních předpokladů vést k neotevření hospodářské soutěže pro subjekty, které by jinak byly schopny plnění pro zadavatele kvalifikovaně realizovat.“. Byť se citovaný rozsudek týkal předchozí právní úpravy, jeho závěry jsou aplikovatelné i nyní.

190. Úřad nejprve k samotné zásadě přiměřenosti (proporcionality) stanovené v § 6 odst. 1 zákona uvádí, že tato základní zásada byla do zákona přejata z nových evropských zadávacích směrnic v souvislosti s přijetím nového zákona o zadávání veřejných zakázek, kde je tato zásada výslovně uvedena. Úřad podotýká, že dodržování této zásady vyplývalo i ze zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ačkoliv zde zásada přiměřenosti nebyla výslovně uvedena (zadavatelé však měli povinnost vymezit minimální úroveň požadavků na kvalifikaci ve vztahu k druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky). Explicitní zakotvení zásady přiměřenosti do zákona vychází ze skutečnosti, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru diskrece ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. V zadávacím řízení se přitom z povahy věci střetávají dva protichůdné principy, totiž omezení dodavatelů (způsobené zejména nastavením zadávacích podmínek zadavatelem, zejména ve vztahu k podmínkám účasti) mezi nimiž může proběhnout soutěž o nejvhodnější nabídku, pouze na ty, kteří splňují podmínky zadavatele, a u nichž je tak dán předpoklad kvalitního plnění v budoucnu, a na druhé straně obecný zájem na co nejširším zachování hospodářské soutěže. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti tedy primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku kvalitně a v požadovaných termínech realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude dále nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Jedná se tak o zásadu, kterou by se měl zadavatel řídit ve všech fázích zadávacího řízení. Úřad uvádí, že tato zásada se nejvíce uplatňuje při stanovení podmínek účasti v zadávacím řízení, typicky u podmínek kvalifikace, které přímo determinují okruh potenciálních dodavatelů, kteří by se mohli zúčastnit zadávacího řízení.

191. Úřad v rámci obecných východisek dále uvádí, že se zásadou přiměřenosti je úzce spjata zásada zákazu diskriminace. Problematiku povinnosti dodržování zásady zákazu diskriminace řeší např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008, ze kterého vyplývá, že smysl ustanovení § 6 zákona „(…) v prvé řadě směřuje k cíli samotného zákona, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli.“. Dále Nejvyšší správní soud zdůraznil „(…) že smysl a cíl zákazu diskriminace nutně vede interpreta § 6 zákona k závěru, že tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné (přímé), tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté (nepřímé), pokud tato vede v podstatě k obdobným právem zakázaným důsledkům (v oblasti práva veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli).“. Stanoví-li tedy zadavatel např. nepřiměřené podmínky kvalifikace, má tento postup zadavatele negativní dopad do okruhu potenciálních dodavatelů (zužuje jej) a tedy dochází k diskriminaci dodavatelů, kteří by byli, pakliže by zadavatel vymezil své požadavky v souladu se zásadou přiměřenosti, způsobilí ucházet se o veřejnou zakázku a následně veřejnou zakázku plnit. To však pouze v případě, že by jim byla dána (přiměřeným nastavením požadavků zadavatele) možnost se zadávacího řízení účastnit, resp. podat nabídku. Byť se závěry obsažené v citovaném rozsudku vztahují k předchozí právní úpravě, jsou dle názoru Úřadu plně aplikovatelné i ve vztahu k zákonu, neboť přijetí nové právní úpravy nikterak nepozměnilo smysl základních zásad.

192. Z výše uvedeného vyplývá, že stanovení požadavků na kvalifikaci, včetně jejich minimální úrovně, nemůže vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení, či k jakémukoliv zvýhodnění některého z potenciálních dodavatelů na úkor dodavatelů jiných, kteří by byli taktéž objektivně schopni danou veřejnou zakázku plnit. Naopak, pokud je účelem požadavků na kvalifikaci umožnění účasti pouze těm dodavatelům, kteří jsou zakázku objektivně způsobilí plnit, musí být nastaveny tak, aby umožňovaly účast opravdu všem takto objektivně způsobilým dodavatelům. Nastavení takových kvalifikačních kritérií, která nemají vazbu na předmět veřejné zakázky nebo která jsou ve vztahu k tomuto předmětu zjevně nepřiměřená (byť k němu určitý vztah mají), tedy která ve výsledku pouze znemožní některým dodavatelům se o veřejnou zakázku ucházet, lze považovat za formu nepřípustné diskriminace v zadávacím řízení. Je tedy třeba, aby požadavky na prokázání splnění kvalifikace byly odůvodněny předmětem plnění veřejné zakázky a byly stanoveny přiměřeně k předmětu veřejné zakázky, a nevytvářely tak bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

193. K technickým kvalifikačním předpokladům (technické kvalifikaci) se dále vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 7 Afs 44/2013-37 ze dne 7. 11. 2013, v němž uvedl, že „(…) je na uvážení zadavatele, jaké a jak podrobné podmínky účasti na veřejné zakázce nastaví. V souladu s výše uvedeným však požadavky k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů musí být přípustné a i samotný důvod jejich vyžadování musí být v souladu se základními zásadami upravenými v § 6 zákona o veřejných zakázkách, podle kterých je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. (…) Naplnění těchto zásad směřuje k cíli samotného zákona, a to zajištění rovného konkurenčního prostředí při nakládání s veřejnými prostředky. Zásada zákazu diskriminace tak společně s ostatními základními zásadami (transparentnosti, rovného zacházení) prochází skrze celou zákonnou úpravu a nutně se musí odrazit v každém vnějším výstupu zadavatele. Pouhý požadavek na dodržování uvedených zásad by však byl v rámci bezbřehého a ničím neregulovaného procesu prakticky nekontrolovatelný, a tedy neprosaditelný. Z tohoto důvodu zákon o veřejných zakázkách obsahuje kromě základních zásad také soubor relativně podrobných a prostor pro úvahu zadavatele neponechávajících ustanovení, upravujících samotný proces zadávání veřejných zakázek. Vedle toho zákon o veřejných zakázkách obsahuje ustanovení poskytující zadavateli možnost klást na dodavatele konkrétní požadavky. S ohledem na individuální povahu každé zakázky je pak zadavateli ponechána velká míra volnosti. Zadavatel může např. v technických podmínkách nebo v kvalifikačních požadavcích stanovit konkrétní požadavky, bez jejichž splnění se dodavatel nemůže o veřejnou zakázku úspěšně ucházet. Jejich stanovením tak přímo ovlivňuje okruh možných dodavatelů. Z tohoto důvodu je zapotřebí k počtu a míře takových požadavků přistupovat striktně v duchu výše uvedených zásad (blíže viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 30. září 2011, č. j. 5 Afs 78/2010 – 186, ze dne 20. prosince 2012, č. j. 1 Afs 66/2012 – 64, ze dne 27. června 2013, č. j. 1 Afs 20/2013 - 47). Úřad doplňuje, že ačkoliv se shora uváděná judikatura vztahuje k předchozí právní úpravě zadávání veřejných zakázek, závěry uváděné v citovaných rozsudcích lze aplikovat i na současnou právní úpravu, neboť v tomto ohledu nedošlo v zákoně k žádné změně.

194. Úřad tedy shrnuje, že účelem požadavků na prokázání kvalifikace je objektivním, přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Požadavek na splnění minimálních kritérií technické kvalifikace má zajistit, že se soutěže o přidělení veřejné zakázky zúčastní pouze ti dodavatelé, kteří jsou schopni po stránce technické a materiální tuto zakázku po jejím přidělení též plnit. Zadavatel však také může vymezením kritérií kvalifikace, zejména stanovením nepřiměřeně přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele, výrazným způsobem ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude v závěrečné fázi zadávacího řízení vybírat. Je tedy třeba, aby požadavky na prokázání splnění kvalifikace byly odůvodněny předmětem plnění veřejné zakázky a byly stanoveny přiměřeně k předmětu veřejné zakázky, a nevytvářely tak bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Při stanovení kvalifikace zadavatelem je zapotřebí kromě předmětu veřejné zakázky reflektovat i situaci na daném trhu, a to tak, aby na tomto trhu mohla být zachována soutěž.

195. V rámci samotného posouzení případu Úřad uvádí, že v šetřeném případě zadavatel stanovil jako podmínku účasti v zadávacím řízení mimo jiné požadavek na prokázání kritéria technické kvalifikace ve smyslu § 79 zákona, konkrétně dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, spočívající v předložení seznamu významných služeb poskytnutých dodavatelem za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení. Součástí těchto referenčních služeb měla být (mimo jiné) minimálně 1 služba spočívající ve zpracování EOP, tj. dokumentu, který zadavatel pro účely technické kvalifikace definoval jako dokument popisující nastavení ekonomické metodiky a ekonomických procesů v konkrétní organizaci a obsahující návrh jejich optimalizace. Ve vztahu k požadavku uvedenému v bodě 4.5 písm. A „Seznam významných dodávek nebo významných služeb“ bodu c) zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že objednatelem měla být organizace s komplikovanou vnitřní strukturou, minimálně 500 osobami (zaměstnanci, členy), hospodařící s rozpočtem ve výši minimálně 100 mil. Kč ročně, a ve vtahu k požadavku uvedenému v bodě 4.5 písm. A „Seznam významných dodávek nebo významných služeb“ bodu d) zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že se musí jednat o subjekt účtující dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, kdy finanční objem takovéto služby nečinil méně než 200 tis. Kč bez DPH (podrobněji viz bod 183 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

196. Úřad uvádí, že z bodu 2.1 „Vymezení účelu a předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace (viz bod 2 odůvodnění tohoto rozhodnutí) je zřejmé, že zadavatel vymezil předmět šetřené zakázky poměrně široce, když současně poptává dvě do jisté míry samostatné činnosti. Na jedné straně požaduje zadavatel zpracovat EOP, který jako součást plnění veřejné zakázky definuje v příloze č. 1 „Popis cílového stavu ekonomického informačního systému na UK“ zadávací dokumentace jako dokument, který bude popisovat výsledky analýzy zadavatelem vykonávaných ekonomických činností a jejich zpracování ve stávajících informačních systémech, návrh nastavení nové ekonomické metodiky a způsob jejího promítnutí do nově koncipovaného jednotného EIS (viz bod 187 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Na straně druhé pak zadavatel požaduje dodávku jednotného EIS, včetně instalace, provozu, podpory a dalšího rozvoje tohoto systému. Úřad upozorňuje, že navrhovatel v podaném návrhu nijak nerozporuje, že zadavatel v rámci jednoho zadávacího řízení současně poptává zajištění zpracování EOP i dodávku EIS, výslovně totiž uvádí, že „(…) nezpochybňuje právo zadavatele požadovat v rámci předmětu plnění rovněž vypracování EOP.“. Navrhovatel je však přesvědčen, že zadavatel není oprávněn požadovat předchozí zkušenost se zpracováním EOP v rámci požadavků na prokázání technické kvalifikace, a to jak prostřednictvím doložení významných služeb, tak i v rámci požadavků na kvalifikaci realizačního týmu. Navrhovatel považuje výše uvedené požadavky zadavatele na prokázání technické kvalifikace spočívající v předchozí zkušenosti dodavatele s realizací EOP za diskriminační, nepřiměřené a podstatně zužující konkurenční prostředí, neboť podle jeho názoru vylučují účast dodavatelů, kteří jsou objektivně kvalifikovaní pro realizaci předmětu plnění veřejné zakázky.

197. V původním prvostupňovém rozhodnutí Úřad dospěl k závěru, že pokud zadavatel požadoval za účelem prokázání kritérií technické kvalifikace, aby dodavatel doložil svou zkušenost se zpracováním EOP, učinil tak zcela oprávněně, neboť zpracování EOP je nepochybnou součástí předmětu plnění šetřené veřejné zakázky, jehož místo v předmětu plnění ani nikterak navrhovatel nerozporuje. K uvedenému závěru Úřad dospěl v návaznosti na posouzení případu v rozsahu přezkumu, který je vymezen obsahem návrhu, a tedy posuzoval oprávněnost samotného požadavku na zkušenost se zpracováním EOP a již se blíže nezabýval konkrétními požadavky na požadované reference, neboť navrhovatel v návrhu nerozporuje např. požadavek zadavatele, že objednatelem referenční zakázky musela být organizace s komplikovanou vnitřní strukturou, nerozporuje ani požadavek na počet zaměstnanců (500), ani výši rozpočtu (100 000 000,- Kč/rok), se kterým měla tato organizace hospodařit.

198. V návaznosti na závěry krajského soudu [„Nabízelo se přitom např. vznesení dotazů na relevantní subjekty (popř. zadavatele), zda dokumenty obdobné EOP, jak byl definován v zadávací dokumentaci, zpracovávají, a zda tedy lze vycházet z toho, že se jedná o kvalifikační předpoklad přiměřený a nediskriminační, který neomezuje soutěž o předmětnou veřejnou zakázku (…).“ – viz bod 45 rozsudku krajského soudu, pozn. Úřadu] a závěry předsedy Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí [„Při dalším projednání věci se Úřad zaměří na vyšetření otázky,v jaké míře je dodavatelům, kteří se o veřejnou zakázku chtějí ucházet a přitom sami nedisponují referencí týkající se služby spočívající ve zpracování EOP, na trhu dostupná taková referenční služba pro případ, že by veřejnou zakázku chtěli plnit za použití poddodavatele (…).“ – viz bod 56 druhostupňového rozhodnutí, pozn. Úřadu], podle nichž je nezbytné při posouzení daného případu dostatečně ověřit přiměřenost požadavků zadavatele u relevantních subjektů na příslušném trhu, Úřad při opětovném posouzení případu provedl průzkum u dodavatelů na relevantním trhu za účelem zjištění, zda požadavky zadavatele na prokázání kvalifikace tak, jak jsou formulovány v zadávací dokumentaci jsou objektivně splnitelné a současně zda neomezují soutěž o předmětnou veřejnou zakázku. Při daném přezkumu tedy Úřad neposuzoval pouze oprávněnost požadavku zadavatele na prokázání zkušenosti se zpracováním EOP obecně, ale v rámci provedeného průzkumu se zaměřil na to, zda formulace požadavků zadavatele v zadávací dokumentaci na prokázání kvalifikace včetně vymezení jejich minimální úrovně nezakládá možné omezení soutěže z důvodu jejich nepřiměřeného nastavení. I pokud by se totiž nastavená kritéria technické kvalifikace jevila jako přiměřená ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, avšak v zásadě by způsobovala neexistenci vícera soutěžitelů na trhu, i přestože trh vícero takovými subjekty disponuje, nelze takto stanovená kritéria technické kvalifikace považovat za souladná se zákonem.

199. Úřad se tedy při opětovném posouzení případu zaměřil na skutečnost, zda zadavatel vymezil minimální úroveň navrhovatelem rozporovaných kritérií technické kvalifikace veřejné zakázky v souladu se základními zásadami stanovenými v § 6 zákona (v daném případě v souladu se zásadou přiměřenosti, potažmo zásadou zákazu diskriminace), tzn. takovým způsobem, aby nevytvářela dodavatelům neodůvodněnou překážku pro podání nabídky (tj. překážku v hospodářské soutěži), neboť jak vyplynulo ze závěrů předsedy Úřadu, pro posouzení věci je v daném případě nezbytné ověřit, zda je reálné vůbec požadovanou referenci týkající se služby spočívající ve zpracování EOP získat [Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí mj. uvedl: „Navrhovatel rovněž v rozkladu namítá, že skrytě diskriminační charakter předmětného požadavku nebyl vůbec přezkoumáván, ačkoliv navrhovatel poskytl Úřadu řadu indicií ohledně účelovosti postupu zadavatele. (…) Pro posouzení výše uvedených námitek je zásadní otázka, v jaké míře je dodavatelům, kteří se o veřejnou zakázku chtějí ucházet a přitom sami nedisponují referencí týkající se služby spočívající ve zpracování EOP, na trhu dostupná taková referenční služba pro případ, že by veřejnou zakázku chtěli plnit za použití poddodavatele (…) Zde Úřad zjevně pominul, že pro úspěšné využití poddodavatele či pro úspěšné spojení s jinými dodavateli za účelem prokázání kvalifikace je ve zdejším případě třeba mít reálnou možnost požadovanou referenci získat (…)“].

200. S ohledem na výše uvedené provedl Úřad průzkum trhu (blíže viz body 161 – 173 odůvodnění tohoto rozhodnutí) za účelem zjištění, zda dodavatelé působící na relevantním trhu by byli schopni prokázat kvalifikaci v návaznosti na požadavky vymezené zadavatelem v zadávací dokumentaci. Úřad dodává, že oslovil subjekty vytipované jak Úřadem, tak i některé subjekty vytipované samotným zadavatelem, neboť v průběhu správního řízení Úřad obdržel od zadavatele informaci, že provádí průzkum trhu, který by s definitivní platností podpořil názor zadavatele, že jím stanovená definice EOP pro potřeby technické kvalifikace „pokryje běžné výstupy, které poskytují běžní poskytovatelé ekonomicko-poradenských služeb“. Úřad se při prováděném průzkumu zaměřil na požadavky zadavatele na prokázání technické kvalifikace doložením významných služeb, které spočívaly ve vypracování ekonomicko-organizačního projektu. Konkrétně se jednalo o požadavky na doložení významných služeb (blíže viz bod 183 odůvodnění tohoto rozhodnutí) realizovaných v posledních třech letech, kdy jedna významná služba spočívající ve vypracování EOP měla být realizována pro objednatele s komplikovanou vnitřní strukturou, musela mít nejméně 500 zaměstnanců, členů, studentů nebo osob ve srovnatelném postavení a tento objednatel musel hospodařit s rozpočtem nejméně 100 000 000,- Kč ročně (dále jen „požadavek 1“). Druhá významná služba v požadovaném seznamu významných služeb za poslední tři roky měla spočívat ve vypracování EOP, přičemž objednatelem této služby musel být subjekt účtující podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a finanční objem takové služby nesměl být menší než 200 tis. Kč bez DPH pro jednoho objednatele (dále jen „požadavek 2“). Z odpovědí, které Úřad od oslovených subjektů v rámci průzkumu trhu získal, vyplývá, že pouze jeden z oslovených dodavatelů (poskytovatel ekonomicko-poradenských služeb) je přesvědčen o tom, že by byl uvedené podmínky pro splnění kvalifikace schopen splnit, tzn. pouze jeden dodavatel na relevantním trhu má, dle svého vyjádření, za poslední tři roky zkušenost s realizací významných služeb týkajících se vypracování EOP, které zároveň splňovaly všechny kvalitativní požadavky (minimální úroveň) zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci (konkrétně se jedná o společnost KPMG). Z vyjádření ostatních dodavatelů, kteří zodpověděli otázky Úřadu, vyplynulo, že by v současné době nebyli schopni dané požadavky na splnění kvalifikace splnit. Dva z těchto dodavatelů neshledávají předmětné požadavky za problematické, avšak v současné době nedisponují potřebnou referencí (jeden dodavatel upřesnil, že se v posledních třech letech věnuje jiným konzultačním činnostem a druhý dodavatel uvedl, že by musel s ohledem na personální obsazení využít kooperace s další společností). Pět dodavatelů shledalo požadavek 1 nebo požadavek 2 za problematický, případně shledávají jako problematické oba požadavky. V případě požadavku 1 upozornili někteří dodavatelé na problematičnost požadavku na počet zaměstnanců či jiných osob objednatele. Počet 500 shledávají jako vysoký. Podle názoru jednoho dodavatele nemůže příslušné omezení počtu osob „vytvořit reálnou představu o schopnostech uchazeče“, přičemž obdobný názor shledává tento dodavatel i ve vztahu k požadavku zadavatele na výši rozpočtu objednatele 100 000 000,- Kč ročně. Jeden dodavatel vnímá problematičnost požadavku 2 v požadovaném finančním objemu služby (ne méně než 200 tis. Kč bez DPH), neboť jeho dílčí projekty v posledních letech nedosahovaly takové výše. Dále je zřejmé, že 6 dodavatelů se vyjádřilo v tom smyslu, že v případě mírnějších požadavků by se předmětné soutěže mohli zúčastnit (zvažovali by účast v soutěži). Dále z provedeného průzkumu vyplynulo, že 1 dodavatel by nebyl schopen kvalifikaci splnit ani při zmírnění příslušných požadavků a dvěma dodavatelům v současné době není známo, zda by byly schopni požadované doklady doložit. Úřad dále poznamenává, že kromě společnosti KPMG, která je v příslušném oboru zařazována mezi tzv. „velkou čtyřku“, obdržel Úřad odpověď na zaslané dotazy ještě od společnosti Deloitte a Ernst & Young. Společnost PWC se v návaznosti na žádost Úřadu nevyjádřila. Z obsahu odpovědi společnosti Ernst & Young vyplynulo, že tato společnost by si v případě zájmu účastnit se výběrového řízení potřebovala nejprve vyjasnit požadavky zadavatele a následně by posoudila relevantnost reference. Uvedená společnost upřesnila, že v rozsahu, který by odpovídal požadavkům zadavatele, EOP nezpracovávala. Společnost Deloitte se vyjádřila pouze v tom smyslu, že o účast v předmětném zadávacím řízení neměla zájem, a proto možnost splnění kvalifikačních podmínek neposuzovala a v současné době kvůli pracovnímu vytížení nemůže toto posouzení provést.

201. Z šetření provedeného Úřadem vyplynulo, že mírnější požadavky na prokázání technické kvalifikace, případně zmírnění některých dílčích parametrů těchto požadavků, by vedly k situaci, kdy by na relevantním trhu reálně existovalo více dodavatelů schopných plnit požadavky zadavatele na prokázání technické kvalifikace doložením seznamu významných služeb. Úřad nepřehlédl, že provedeným průzkumem trhu nezískal dostatečné informace od všech společností z tzv. „velké čtyřky“, nicméně z odpovědí společností Deloitte a Ernst & Young je zřejmé, že se uvedené společnosti o předmětnou zakázku vůbec nezajímaly a zadavatelem stanovené požadavky nejsou stanoveny tak jednoduše, aby oslovené společnosti byly schopny bez hlubšího posuzování obsahu jednotlivých referencí dovodit, zda stanovené požadavky splňují či nikoliv (je vyžadována hlubší analýza referenčního plnění). Na základě uvedeného tedy ani nelze s jistotou garantovat, zda by se v případě, kdyby obě tyto společnosti požadavky zadavatele na prokázání kvalifikace potenciálně byly schopny splnit (což ani jedna ze společností nepotvrdila), chtěly soutěže účastnit. Co se týče menších dodavatelů (v porovnání se společnostmi „velké čtyřky“) je z výsledků provedeného průzkumu zřejmé, že tyto ve značné míře shledaly jako problematické požadavky na prokázání kvalifikace, u nichž kombinace požadovaných parametrů u předmětných významných služeb omezila možnost jejich účasti v zadávacím řízení. S ohledem na výše uvedená zjištění má Úřad tudíž za prokázané, že mírnější stanovení požadavků na kvalifikaci by reálně mohlo vést k rozšíření okruhu dodavatelů, kteří by se mohli šetřeného zadávacího řízení zúčastnit.

202. Úřad upozorňuje, že při formulaci kritérií technické kvalifikace je zadavatel v rámci zásady přiměřenosti a zákazu diskriminace povinen zvažovat veškeré relevantní okolnosti předmětné veřejné zakázky tak, aby v každém konkrétním případě byla vyvážena oprávněná potřeba řádné, včasné a kvalitní realizace veřejné zakázky a zároveň zájem na co nejširší možné hospodářské soutěži.

203. V šetřeném případě by tak dle názoru Úřadu „obecnější zkušenost“ s dodávaným plněním byla zcela dostačující a zároveň přiměřená předmětu veřejné zakázky a relevantnímu trhu, jak vyplývá i z provedeného šetření. Z provedeného šetření např. vyplynulo, že velmi omezující je požadavek zadavatele, aby objednatel referenční zakázky měl 500 zaměstnanců a rozpočet ve výši 100 000 000,- Kč ročně. Podle názoru Úřadu, pokud 6 dodavatelů uvedlo, že by při mírněji nastavených požadavcích na kvalifikaci (ve vztahu k požadavku na vnitřní strukturu podniku, počet zaměstnanců a dalších osob ve srovnatelném postavení, výši rozpočtu a finanční objem zakázky) byli schopni doložit zkušenost se zpracováním EOP v konkrétní firmě, je zřejmé, že tito dodavatelé by byli z důvodu nepřiměřených požadavků zadavatele předem vyřazeni z možnosti ucházet se o danou veřejnou zakázku. Podle názoru Úřadu, pokud např. někteří dodavatelé mají zkušenost se zpracováním EOP, ale nezpracovávali jej pro objednatele, který disponuje velkým počtem zaměstnanců nebo spravuje velký rozpočet, případně byla uvedená služba realizována za méně než 200 tis. Kč bez DPH, je zřejmé, že tyto příkladmo uváděné omezující parametry kvalifikačních kritérií způsobily, že získat osvědčení o zkušenosti s realizací významné služby, která se týká zpracování EOP u jistým způsobem specifického objednatele, je téměř nereálné. Jak již bylo uvedeno výše při stanovení požadavků na prokázání kvalifikace, je nezbytné, aby při stanovení kvalifikace zadavatelem byla kromě předmětu veřejné zakázky reflektována i situace na daném trhu, a to tak, aby na tomto trhu mohla být zachována soutěž. Úřad považuje požadavek na reference za velmi účinný nástroj ověření schopnosti dodavatelů plnit veřejnou zakázku, nicméně s ohledem na stav relevantního trhu měl zadavatel své konkrétní požadavky lépe zvážit a tyto stanovit obecnějším způsobem tak, aby zároveň naplnil účel technické kvalifikace, ale zároveň tím zcela nevyloučil možnost soutěže o veřejnou zakázku. Úřad uvádí, že zadavateli obecně nelze upřít jeho právo stanovit kritéria kvalifikace tak, aby si ověřil, že příslušný dodavatel bude reálně schopen plnit závazky plynoucí z realizace předmětu veřejné zakázky. Při nastavování konkrétních požadavků na doložení osvědčení o obdobném plnění z minulosti by však měl zadavatel reflektovat situaci na reálném trhu, což dle názoru Úřadu v daném případě zadavatel dostatečně neučinil.

204. Úřad dodává, že ačkoliv zadavatel ve svém „Vyjádření k návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele“ ze dne 21. 2. 2019 uvedl: »(…) oproti předchozím zadávacím řízení zadavatel přistoupil k úpravě definice EOP pro účely kvalifikace, která je uvedena na str. 7 zadávací dokumentace v poznámce pod čarou č. 3: „Ekonomicko-organizačním projektem se pro účely této technické kvalifikace rozumí dokument obsahující popis nastavení ekonomické metodiky (zpracování ekonomických informací) a ekonomických procesů v konkrétní firmě či organizaci a zároveň obsahující návrh optimalizace tohoto nastavení a těchto procesů.“ Tato definice je v současné podobě natolik široká, že pokryje běžné výstupy, které poskytují běžní poskytovatelé ekonomicko-poradenských služeb.«, v návaznosti na žádost Úřadu, aby zadavatel Úřadu sdělil a doložil informace, na základě kterých dospěl k výše uvedenému závěru (tj. žedefinice ekonomicko-organizačního projektu uvedená v zadávací dokumentaci na předmětnou veřejnou zakázku pro účely kvalifikace „pokryje běžné výstupy, které poskytují běžní poskytovatelé ekonomicko-poradenských služeb“), zadavatel Úřadu pouze sdělil, že vyhledal webové stránky poskytovatelů těchto ekonomicko-poradenských služeb, na jejichž základě dospěl k závěru, že většina těchto subjektů bude schopna stanovenou technickou kvalifikaci splnit. Zadavatel rovněž uvedl, že před zahájením zadávacího řízení neměl pochybnosti, že by jím stanovená definice EOP byla příliš specificky vyhraněná tak, že by významným způsobem omezovala relevantní trh, a nepociťoval ani potřebu předem zjišťovat konkrétní poskytovatele těchto služeb, kteří by mohli působit jako případní poddodavatelé pro dodavatele ekonomického informačního systému. Zadavatel v návaznosti na výše uvedenou žádost Úřadu rovněž dodatečně oslovil 34 společností s dotazy týkajícími se zpracování EOP, s cílem zjistit, zda zadavatelem stanovená definice EOP pro potřeby technické kvalifikace skutečně pokryje běžné výstupy poskytovatelů ekonomicko-poradenských služeb, avšak dle vyjádření zadavatele neobdržel od oslovených subjektů žádnou odpověď. Dle vyjádření zadavatele chce zadavatel průzkum trhu zopakovat, případně uspořádat předběžné tržní konzultace. Z uvedených skutečností je tedy zřejmé, že zadavatel při přípravě zadávacích podmínek nevycházel z průzkumu trhu ani z výsledků předběžných tržních konzultací a k ověření toho, zda pro účely kvalifikace je vymezení definice EOP natolik široké, že pokryje výstupy běžných poskytovatelů ekonomicko-poradenských služeb, přistoupil k průzkumu trhu až v návaznosti na výzvu Úřadu. Úřad poznamenává, že v rámci prováděného průzkumu trhu Úřad oslovil rovněž některé dodavatele, na něž se v rámci svého dodatečného průzkumu obrátil zadavatel, přičemž ani jeden z takto oslovených dodavatelů by v současné době nebyl schopen splnit požadavky zadavatele na prokázání kvalifikace prostřednictvím doložení seznamu významných služeb (dle požadavku 1 a požadavku 2). V kontextu výše uvedeného se zadavatelem uváděná myšlenka o realizaci předběžných tržních konzultací jeví jako vysoce vhodná. Předběžná tržní konzultace slouží jako podklad pro stanovení požadavků v zadávacím řízení; právě takový postup může zadavateli pomoci připravit zadávací podmínky (a tedy i kritéria kvalifikace) tak, aby reflektovaly situaci na trhu a byla zajištěna co nejširší soutěž zkušených dodavatelů. Úřad poznamenává, že institut předběžných tržních konzultací, který je upraven v ustanovení § 33 zákona, dle kterého je zadavatel oprávněn vést předběžné tržní konzultace s odborníky či dodavateli s cílem připravit zadávací podmínky a informovat dodavatele o svých záměrech a požadavcích, pokud to nenarušuje hospodářskou soutěž, se provádí při přípravě zadávacích podmínek, tzn. před zahájením nového zadávacího řízení. Z provedeného šetření Úřadem je totiž zcela evidentní, že není pravdivou úvaha zadavatele, že jím stanovené požadavky by měly pro dodavatele působící na relevantním trhu bezproblémově splnitelné. Tudíž i dodavatele, který by se zabýval samotnou dodávkou EIS (v tomto ohledu nelze opomíjet rozsáhlost předmětu veřejné zakázky) pro zadavatele není schopen na relevantním trhu získat poddodavatele, popř. partnera se kterým by podal společnou nabídku, a prostřednictvím nějž by byl schopen část plnění týkající se EOP zajistit, jelikož dodavatelé na relevantním trhu nedisponují takovými zkušenostmi. Byť se tedy izolovaně mohou zadavatelem stanovené požadavky na EOP jevit jako přiměřené předmětu veřejné zakázky (tu Úřad nerozporuje, že při komparaci stanovených požadavků ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, a to i při zohlednění osoby zadavatele, pro nějž má být předmět plnění dodán, nejsou stanovené požadavky excesivní), nelze opomíjet druhou rovinu při řešení otázky zákonnosti takto stanoveného kritéria technické kvalifikace, a to dopadu na relevantní trh (viz např. již zmiňovaný rozsudek Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. 62 Ca 15/2009). V daném případě je zjevné, že zadavatelem stanovené požadavky na technickou kvalifikaci mají výrazně nepříznivý vliv na subjekty působící na relevantním trhu. Zadavatelem stanovené podmínky, tak ve svém důsledku vytváření bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Pro úplnost lze doplnit, že v daném případě nelze přehlédnout, že zadavatelem stanovený způsob prokázání technické kvalifikace představuje kumulaci vícero požadavků. Zadavatel by měl zvážit skutečnou vypovídací hodnotu o počtu zaměstnanců, členů studentů nebo osob ve srovnatelném postavení (zda se opravdu na kvalitě a náročnosti referenčního plnění tak výrazným způsobem odrazí počet 500 osob oproti například počtu 300 osob; jinými slovy, zda od zvládnutí určité hodnoty počtu osob se vypovídací hodnota takto stanoveného požadavku nevytrácí). Stejně tak by se měl zaměřit na to, zda je skutečně nezbytné všechny stanovené požadavky kumulovat i s požadavkem na výši rozpočtu. Či zda při provádění referenčního plnění je vůbec o něčem vypovídající hodnota odměny referenčního plnění. Zda skutečně požadavek na výši finanční odměny za poskytnuté služby odráží kvalitu a náročnost vykonané práce v rámci referenčního plnění.

205. Úřad pro úplnost podotýká, že ačkoli zadavatel obdržel v předmětném zadávacím řízení dvě nabídky, neukončil podle doloženého seznamu úkonů provedených v zadávacím řízení do současnosti jejich posuzování. Z vyjádření zadavatele ze dne 4. 2. 2020 je zřejmé, že dne 24. 7. 2019 sice došlo k výběru dodavatele, 22. 8. 2019 však byl tento výběr zrušen a zadavatel přistoupil k vyjasňování nabídek, přičemž k poslednímu úkonu (Reakce na žádost o poskytnutí informací dodavatele BBM spol. s r. o.) došlo 10. 12. 2019. Jakékoli další úkony týkající se posouzení nabídek případně hodnocení a výběr nejvýhodnější nabídky zadavatel dosud neprovedl (zadavateli byla ve správním řízení stanovena lhůta k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, avšak zadavatel v průběhu správního řízení žádné další úkony související s posouzením a hodnocením obdržených nabídek Úřadu neoznámil ani nedoložil). Není tedy zřejmé, zda uvedené nabídky splňují všechny požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci či nikoliv a naopak nelze přehlédnout, že je to i sám zadavatel, kdo stagnuje s posouzením toho, zda účastníci zadávacího řízení splňují jím stanovené požadavky a s ohledem na rozsah prováděného posuzování je zjevné, že i sám zadavatel měl či má problém posoudit soulad předložené reference se stanovenými požadavky. Ani skutečnost, že zadavatel obdržel v zadávacím řízení dvě nabídky, tedy nemůže mít s ohledem na výše uvedené v daném případě jakoukoliv vypovídací hodnotu o tom, zda zadavatel stanovil zadávací podmínky v mezích základních zásad tak, aby byla zachována co nejširší soutěž zkušených dodavatelů. Z uvedeného sice může vyplývat, že dva dodavatelé byli přesvědčeni o jejich kvalifikovanosti, proto podali nabídku do zadávacího řízení, nicméně z průběhu zadávacího řízení nelze dovodit, zda zde doložené reference dvou dodavatelů byly způsobilé k prokázání předmětného kritéria technické kvalifikace.

206. K argumentu navrhovatele, že ověření stavu trhu lze provést jen ověřením referencí v podaných nabídkách Úřad upozorňuje, že uvedené tvrzení je v rozporu se závěry předsedy Úřadu, který v druhostupňovém rozhodnutí uvedl: „(…) Vlastní ověřování pravdivosti uplatněných referencí by mělo pro Úřad být až poslední možností, jak dosáhnout uspokojivého zjištění skutkového stavu. Úřad by totiž zásadně neměl ze zadavatele břemeno ověření uplatněných referencí snímat.“. Pokud se tedy navrhovatel domnívá, že přiměřenost požadavku lze posoudit jedině ověřením referencí v nabídkách, potom Úřad uvádí, že toto je především v rukou zadavatele, přičemž jak potvrdil sám zadavatel ve svém vyjádření doložením seznamu úkonů provedených v zadávacím řízení, posouzení nabídek dosud neukončil. Vzhledem k tomu, že Úřad přijal při opětovném posouzení věci závěr, že požadavek na technickou kvalifikaci je v rozporu se zákonem, a to zejména s přihlédnutím k výsledkům prováděného šetření na trhu, jeví se jako nadbytečné pro posouzení věci využít „poslední možnosti“ v podobě ověřování pravdivosti uplatněných referencí účastníky zadávacího řízení. Vůbec samotné uplatnění této varianty pro posouzení skutkového stavu věci, ji Úřad s ohledem na průběh zadávacího řízení jako problematickou; to lze vnímat i ze závěrů předsedy Úřadu v citovaném druhostupňovém rozhodnutí, kde je uvedeno: „Úřad by totiž zásadně neměl ze zadavatele břemeno ověření uplatněných referencí snímat.“.

207. K argumentu navrhovatele, že Úřad při provádění šetření na relevantním trhu v březnu 2020 nepostupoval správně, když nevyzval subjekty, aby se vyjadřovaly k situaci ke dni zahájení přezkoumávaného zadávacího řízení, tedy v říjnu 2018, případně k datu podání nabídek, a žepokud nyní oslovené subjekty odpovídají, že kvalifikaci splňují, není zřejmé, zda tím mají na mysli splnění k datu odpovědi, anebo k datu zahájení zadávacího řízení, což je podle jeho názoru nepoužitelné, Úřad uvádí následující. Splnění předmětných požadavků na prokázání splnění kvalifikace avizoval v získaných odpovědích pouze dodavatel KPMG, který je dle dokumentace o zadávacím řízení jedním z poddodavatelů, prostřednictvím nichž jeden dodavatel, který v předmětném zadávacím podal nabídku, prokazuje kvalifikaci. Vzhledem k této skutečnosti považuje Úřad argumentaci ohledně možného tvrzení dalších subjektů, že by požadavky zadavatele splnily, za bezpředmětnou. Z provedeného průzkumu naopak vyplynulo, že oproti situaci na trhu k datu podání nabídek (kdy o plnění dané zakázky projevili zájem pouze dva dodavatelé prokazující příslušnou kvalifikaci prostřednictvím dvou různých poddodavatelů) se situace na relevantním trhu v roce 2020 nijak nezměnila, neboť pouze jediný dodavatel je toho názoru, že by se mohl podle daných požadavků zadavatele kvalifikovat. Ostatní subjekty mají se splněním požadavků dle provedeného průzkumu problém a je zřejmé, že zásadním problémem je stanovení nepřiměřené minimální úrovně požadavku ve vztahu k různým parametrům významných služeb na zpracování EOP, které zadavatel požadoval v rámci prokázání kvalifikace doložit. Průzkum provedený Úřadem potvrdil, že ani v průběhu dalších dvou let (od data zahájení předmětného zadávacího řízení) se relevantní trh výrazně nerozšířil o další subjekty, které by byly schopny zapojit se do soutěže a doložit za účelem kvalifikace seznam takových významných služeb, které by splňovaly všechny parametry vymezené zadavatelem v zadávací dokumentaci. Úřad je toho názoru, že s ohledem na výše uvedené skutečnosti není relevantní, zda se vyzvaní dodavatelé vyjadřovali k situaci současné či k situaci v roce 2018, neboť je zřejmé, že zájem dodavatelů o plnění předmětné zakázky v návaznosti na prověřované požadavky zadavatele na prokázání splnění kvalifikace byl omezen jak v roce 2018, tak i v současnosti.

208. K argumentu navrhovatele, že se zadavatel dodatečně prováděným průzkumem trhu snaží nepřípustně ovlivňovat soutěžitele, Úřad uvádí, že uvedený argument považuje za spekulativní, neboť se jedná pouze o vyjádření názoru navrhovatele. Z uvedeného důvodu se Úřad daným argumentem nezabýval.

209. Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadami přiměřenosti a zákazu diskriminace zakotvenými v ustanovení § 6 odst. 1 a 2 zákona, když pro splnění minimální úrovně kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona v bodě 4.5 „Technická kvalifikace“, písm. A. „Seznam významných dodávek nebo významných služeb“, písm. c) a d) zadávací dokumentace požadoval doložit seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem za poslední 3 roky a to:

„min. 1 služba spočívající ve vypracování ekonomicko-organizačního projektu pro objednatele, přičemž objednatelem musela být společnost nebo organizace s komplikovanou vnitřní strukturou, nejméně 500 zaměstnanci, členy, studenty nebo osobami ve srovnatelném postavení a která hospodaří s rozpočtem ve výši nejméně 100 000 000,- Kč ročně“;

„min. 1 služba spočívající ve vypracování ekonomicko-organizačního projektu, přičemž objednatelem této služby byl subjekt účtující dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a finanční objem takové služby celkově nečinil méně než 200 tis. Kč bez DPH pro jednoho objednatele“,

přičemž se jedná o požadavek nepřiměřený situaci na relevantním trhu, čímž vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a dochází tak k diskriminaci dodavatelů na tomto trhu působících.

210. V návaznosti na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K dalším namítaným skutečnostem

211. Úřad dále uvádí, že další navrhovatelem namítaná pochybení zadavatele nijak nepřehlíží. Posuzování skutečností, zda zadavatel stanovil další zadávací podmínky v rozporu se zákonem, by nicméně v tomto správním řízení nebylo účelné, neboť jejich případný vliv na zákonnost postupu zadavatele by nemohl nikterak ovlivnit skutečnost, že zadavatel při stanovení zadávacích podmínek pochybil (viz výrok I. tohoto rozhodnutí), v důsledku čehož Úřad zrušil zadávací řízení (v podrobnostech viz dále).

212. Vzhledem k výše uvedenému tedy považuje Úřad za nadbytečné zabývat se ostatními argumenty navrhovatele. Úřad má za to, že šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by nemohlo mít na výsledek rozhodnutí Úřadu vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží průběh správního řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů nadbytečné. I kdyby totiž existence ostatních důvodů pro uložení nápravného opatření byla vyvrácena, popř. potvrzena, nemohla by tato skutečnost nic změnit na tom, že zadavatel nestanovil zadávací podmínky v souladu se zákonem. Na tomto místě nicméně považuje Úřad za vhodné odkázat na závěry předsedy Úřadu uvedené v druhostupňovém rozhodnutí, z nichž mj. vyplývá, že v případě navrhovatelem tvrzené diskriminace zahraničních dodavatelů, v případě námitky navrhovatele týkající se nemístného uplatnění principu „design&build“ a v případě námitek navrhovatele týkajících se nastavení hodnotících kritérií zadavatel při stanovení zadávacích podmínek nepochybil a předseda Úřadu tak v druhostupňovém rozhodnutí vyslovil souhlas se závěry obsaženými ve zrušeném prvostupňovém rozhodnutí. Ostatně ani sám navrhovatel v rámci podané žaloby nerozporoval závěry Úřadu a předsedy Úřadu ve vztahu k nastaveným kritériím hodnocení.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

213. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

214. V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření, než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

215. Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatelstanovil zadávací podmínky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadami přiměřenosti a zákazu diskriminace zakotvenými v ustanovení § 6 odst. 1 a 2 zákona, když požadavky pro splnění minimální úrovně kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona stanovil v rozporu se zákonem (blíže viz výrok I. tohoto rozhodnutí).

216. Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

217. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

218. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok působí právní účinky již dnem vydání rozhodnutí, bez ohledu na jeho právní moc. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

219. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí

220. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Vyhláška stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

221. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

222. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2019000058.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

1. Univerzita Karlova, Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1 – Staré Město

2. MAGION system, a.s., Jiráskova 1252, 755 01 Vsetín

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Společnost PragoData Consulting zpracovala pro zadavatele dokument „RUK - ÚVT - Analýza podmínek implementace jednotného ekonomického informačního systému UK“ (pozn. Úřadu).

", "next": 0}