{"html": "

162. Diskriminací se rozumí rozdílný přístup k jedné skupině, než k jiné skupině či celku. V oblasti veřejných zakázek se diskriminací míní ztížená možnost či přímo nemožnost účasti v zadávacím řízení pro jednoho nebo více dodavatelů. Podstatou této zásady je, aby žádný z dodavatelů nebyl postupem zadavatele zvýhodněn nebo znevýhodněn oproti jiným subjektům. Zásadu zákazu diskriminace je zadavatel povinen dodržovat v průběhu celého zadávacího řízení, a to už i v době příprav zadávacích podmínek. Diskriminace se zadavatel dopustí tehdy, pokud vymezí zadávací podmínky způsobem, který znemožní či ztíží určitému okruhu dodavatelů ucházet se o veřejnou zakázku. Konkrétním projevem porušení této zásady je nemožnost určitého dodavatele se zadávacího řízení se svou nabídkou účastnit.

163. K výkladu pojmu „zákaz diskriminace“, lze připomenout rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 166/2005-125 ze dne 14.5.2007, kde soud uvedl, že k porušení zásady nediskriminace může dojít tehdy „pokud by zadavatel v téže situaci a v týchž otázkách přistupoval k některým uchazečům o veřejnou zakázku procedurálně nebo obsahově jinak než ke zbylým, popř. pokud by v důsledku zadavatelova postupu bylo některým uchazečům objektivně znemožněno nebo ztíženo ucházet se o veřejnou zakázku za podmínek, za nichž se o ni mohou ucházet jiní uchazeči.“

164. Obsáhlý výklad zásady zákazu diskriminace pak byl proveden Nejvyšším správním soudem v rozsudku sp. zn. 1 Afs 20/2008-152 ze dne 5.6.2008, v němž tento soud k § 6 zákona mj. konstatoval, že „Toto ustanovení totiž v prvé řadě směřuje k cíli samotného zákona o veřejných zakázkách, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. (...) smysl a cíl zákazu diskriminace nutně vede interpreta § 6 ZVZ k závěru, že tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné, tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté, pokud tato vede v podstatě k obdobným právem zakázaným důsledkům (v oblasti práva veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli).“ Nejvyšší správní soud dále v citovaném rozsudku uvedl, že „(…) za skrytou formu nepřípustné diskriminace v zadávacích řízeních je třeba považovat postup, kterým zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových kvalifikačních předpokladů, kdy požadovaná úroveň technické způsobilosti je »zjevně nepřiměřená ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky«, přičemž je zřejmé, že právě pro takto nastavené kvalifikační předpoklady mohou veřejnou zakázku splnit jen někteří z dodavatelů (potenciálních uchazečů), kteří by jinak (bez takto nastavených předpokladů) byli k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými.“ Z výše uvedeného tak vyplývá, že nastavení kvalifikačních předpokladů nesmí vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení či jakémukoliv zvýhodnění některého z dodavatelů.

165. Ačkoliv se závěry obsažené v citovaných rozsudcích týkaly předchozí právní úpravy, jsou dle Úřadu zcela aplikovatelné i v souvislosti se zákonem, neboť smysl a účel základních zásad zůstal nezměněn. Úřad dále upozorňuje, že samotná podstata zákazu tzv. skryté diskriminace znemožňuje jakoukoliv mechanickou aplikaci. Není totiž dost dobře možné požadovat po zadavatelích, aby jimi stanovené zadávací podmínky mohli splnit všichni dodavatelé předmětných dodávek. Takový požadavek by ostatně nebyl ani reálně možný a byl by v rozporu se smyslem a účelem zákona, kterým je zajistit právě to, aby nabídku sice mohlo podat široké spektrum dodavatelů, nicméně pouze těch, kteří jsou schopni splnit stanovené, ale nediskriminační, zadávací podmínky.

166. Rovněž např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 Afs 87/2008 ze dne 9.7.2009, mj. uvádí, že „Stanovení kvalifikačních kritérií včetně jejich minimální úrovně rozhodně nemůže vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení, či k jakémukoliv zvýhodnění některého z potencionálních dodavatelů. Naopak jejich účelem je zabezpečit účast všech potencionálních dodavatelů, kteří jsou způsobilí předmětnou zakázku splnit. Je proto nezbytné, aby zadavatel objektivně vymezil úroveň způsobilosti, kterou uchazeč prokáže.“ Poukázat lze i na rozsudek Nejvyššího správního sudu sp. zn. 7 Afs 44/2013 ze dne 7.11.2013, ve kterém soud uvedl, že „… je na uvážení zadavatele, jaké a jak podrobné podmínky účasti na veřejné zakázce nastaví. V souladu s výše uvedeným však požadavky k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů musí být přípustné, a i samotný důvod jejich vyžadování musí být v souladu se základními zásadami upravenými v § 6 zákona o veřejných zakázkách, podle kterých je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.“

167. K problematice zásady zákazu diskriminace lze odkázat taktéž např. na rozsudek Krajského soudu v Brně, sp. zn. 62 Ca 29/2009 ze dne 16.3.2011, v němž jmenovaný soud mj. uvedl, že „K porušení zásady zákazu diskriminace může dojít např. tehdy, pokud zadavatel stanoví zcela nepřiměřené požadavky na prokázání splnění kvalifikace, v důsledku čehož účelově a v rozporu se zákonem omezí účast určité skupiny dodavatelů. Zadavatel je oprávněn využít prostor daný zákonem a prostřednictvím stanovení úrovně ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů nebo technických kvalifikačních předpokladů znevýhodnit některé dodavatele, to však pouze za předpokladu, že je to odůvodněno objektivními okolnostmi a požadavky zadavatele nejsou nepřiměřené.“ Pro úplnost Úřad dodává, že přestože se závěry soudů učiněné ve výše uvedených rozsudcích týkaly předchozí právní úpravy, lze závěry soudů ohledně smyslu zásady zákazu diskriminace aplikovat i ve vztahu k zákonu, neboť princip zásady zákazu diskriminace zůstal i v souvislosti s nynější právní úpravou zachován.

168. S ohledem na výše uvedené je třeba ve vztahu k procesu zadávání veřejných zakázek konstatovat, že v zadávacím řízení lze ve své podstatě každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele považovat za do určité míry limitují a omezující, nicméně takto je konstruován celý zákon o zadávání veřejných zakázek a určitá míra omezení volnosti, jak pro zadavatele, tak dodavatele, je zákonem předvídaná a povolená. Zadavatel v případě, že klade na dodavatele určitá omezení či požadavky, je vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními, stejně tak pak je povinen reflektovat ve vztahu ke všem svým úkonům, tedy i nastavení zadávacích podmínek, ustanovení § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny zásady zadávání veřejných zakázek. Zadavatel je tedy povinen dodržovat při formulaci zadávacích podmínek i zásadu nediskriminace a nesmí zvýhodnit či znevýhodnit některé dodavatele.

169. Z výše uvedeného vyplývá, že stanovení požadavků na kvalifikaci, včetně jejich minimální úrovně, nemůže vést k jakémukoliv zvýhodnění některého z potenciálních dodavatelů na úkor dodavatelů jiných, kteří by byli taktéž objektivně schopni danou veřejnou zakázku plnit. Naopak, pokud je účelem požadavků na kvalifikaci umožnění účasti pouze těm dodavatelům, kteří jsou zakázku objektivně způsobilí plnit, musí být nastaveny tak, aby umožňovaly účast opravdu všem takto objektivně způsobilým dodavatelům. Nastavení takových kvalifikačních kritérií, která nemají vazbu na předmět veřejné zakázky nebo která jsou ve vztahu k tomuto předmětu zjevně nepřiměřená (byť k němu určitý vztah mají), tedy která ve výsledku pouze znemožní některým dodavatelům se o veřejnou zakázku ucházet, lze považovat za formu nepřípustné diskriminace v zadávacím řízení.

170. Úřad tedy shrnuje, že účelem požadavků na prokázání kvalifikace je objektivním, přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Zadavatel však nemůže vymezením kvalifikačních kritérií, zejména stanovením nepřiměřeně přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele či určitou kombinací požadavků nereflektující podmínky na trhu, na který s nabídkou na uzavření smlouvy s dodavatelem vstupuje, ovlivnit okruh dodavatelů tak, že se zadávacího řízení z důvodu nepřiměřeně nastavených kritérií kvalifikace nebude moci účastnit dodavatel, který by jinak byl objektivně způsobilý veřejnou zakázku realizovat.

171. Úkolem Úřadu v šetřené věci pak v souvislosti s argumentací navrhovatele bylo zjistit, zda v návrhu zpochybněným požadavkům na kvalifikaci nemohlo dojít k vyloučení hospodářské soutěže. S ohledem na výše uvedené lze poukázat i na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 15/2009-71 ze dne 10.3.2011, v jehož rámci se uvádí, že „(z)ávěr ohledně přiměřenosti, a tím i zákonnosti stanovených ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů (§ 55 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) a technických kvalifikačních předpokladů (§ 56 téhož zákona) nemůže být výsledkem arbitrární úvahy abstrahující od podmínek na trhu, na němž soutěž o získání veřejné zakázky má probíhat, ani od konkrétních důsledků, které takto stanovené kvalifikační předpoklady s ohledem na podmínky panující na trhu mohou z pohledu účasti dodavatelů v soutěži o získání veřejné zakázky vyvolat.“ Na závěry výše citovaného rozsudku lze podpůrně odkázat, a to i přesto, že se jednalo o právní závěry ve vztahu k předchozí právní úpravě, tj. zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, neboť v tomto rozsahu jsou aplikovatelné i ve vztahu k současné právní úpravě.

172. Podle § 73 odst. 6 zákona pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,

a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a

b) minimální úroveň pro jejich splnění.

173. Rozsah požadované ekonomické nebo technické kvalifikace je zadavatel povinen stanovit přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky. Úřad tedy zkoumal, zda požadavek zadavatele na technickou kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona v bodu 5.3. zadávací dokumentace, aby „dodavatel v uvedeném období realizoval (tj. úspěšně dokončil) následující plnění: jedna implementace nebo reimplementace podnikového informačního systému, v rámci které byly implementovány nebo reimplementovány funkční oblasti lesnické plánování a výroba a lesní hospodářské plány a evidence a dále alespoň dvě oblasti z následujících funkčních oblastí: finance a účetnictví, personalistika a mzdy, správa majetku, controlling, skladové hospodářství.…“ stanovil vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky. Předmět veřejné zakázky „spočívá v plnění v následujícím rozsahu: standardizace a optimalizace vybraných podnikových procesů (zpracování nového řešení, nikoliv úprava či doplnění stávajícího – již nevyhovujícího – řešení) v níže uvedených funkčních oblastech: personalistika a mzdy, pracovní cesty, finance a účetnictví, controlling, správa majetku, skladové hospodářství, práce s lesními hospodářskými plány a osnovami – LHP(O), lesní hospodářská evidence, bilance holin a nezajištěných porostů, lesnické statistické výkazy, přírůstky a úbytky lesního majetku (roztaxace), lesnické plánování, lesnická výroba, odbyt dříví, zásoby dříví na jednotlivých lokalitách a pohyb dříví mezi lokalitami, podpora zadávání lesnických zakázek (komplexní smlouvy, eAukce, samovýroby), kontrola plnění lesnických zakázek“ (viz bod 191. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a zahrnuje jak lesnický informační systém, tak i ekonomický informační systém. Na základě takto vymezeného předmětu veřejné zakázky, lze konstatovat, že předmět veřejné zakázky je složitý, neboť zahrnuje funkční oblasti rozličného charakteru, které mají být implementovány, resp. reimplemntovány a s ohledem na značný počet funkčních oblastí nepochybně i rozsáhlý. S ohledem na výše uvedené je zjevné, že stanovený předmět veřejné zakázky se odráží i v požadavku zadavatele na kvalifikaci v bodu 5.3. zadávací dokumentace (viz bod 150. odůvodnění toho rozhodnutí) a Úřad tak může uzavřít, že předmětný kvalifikační předpoklad nijak nevybočuje ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a je stanoven v souladu s § 73 odst. 6 zákona.

174. Požadovaná technická kvalifikace jednak musí korespondovat s předmětem veřejné zakázky, současně však zadavatel musí při jejím vymezení dodržet i zásady stanovené v § 6 zákona, tedy i zásadu zákazu diskriminace. Proto se Úřad zabýval i tím, za jakým účelem zadavatel požadoval prokázat realizaci (úspěšné dokončení implementace nebo reimplementace) podnikového informačního systému. Tento účel zadavatel mj. uvádí ve vyjádření k návrhu (i v rozhodnutí o námitkách): „Účelem namítaného kvalifikačního požadavku pod první odrážkou bodu 5.3 písm. a) zadávací dokumentace však nejsou tyto individuální zkušenosti již prokazované v rámci jiné části kvalifikace, ale zkušenost a schopnost dodavatele dodat komplexní a funkční systém skládající se z více funkčních oblastí.“ A dále: „Vzhledem k předmětu veřejné zakázky, v jehož rámci má být dodán integrovaný a komplexní systém, kde mají být jednotlivé moduly úzce propojené a navzájem provázané, je i zkušenost s dodáním komplexního řešení skládajícího se z více oblastí velice relevantní“. Zadavatel tedy nijak nespecifikuje vlastnosti systému (například velikost databáze, počet položek, které je nutno zpracovat za určitou dobu apod.), avšak požaduje za účelem ověření schopnosti dodavatele prokázat zkušenosti (významná služba) s realizací komplexního a funkčního systému skládajícího se z více funkčních oblastí, ve kterém mají být jednotlivé oblasti úzce propojené a vzájemně provázané ověřovat tuto „schopnost“ požadavkem na předložení reference spočívající v prokázání implementace nebo reimplementace zahrnující čtyř funkčních oblastí, z nichž dvě jsou velmi specifické oblasti, a to lesnické plánování a výroba a lesní hospodářské plány a evidence, které může poskytnout jen omezený okruh dodavatelů (viz dále), a to těch, kteří své služby poskytli v oblasti lesního hospodářství.

175. Z dokumentace o zadávacím řízení Úřad zjistil, že zadavatel v zadávacím řízení obdržel pouze dvě nabídky, přestože dodavatelů, kteří prokazatelně aktivně jevili zájem o účast v zadávacím řízení, neboť zadavatele žádali o vysvětlení zadávací dokumentace, bylo více. Mezi tyto dodavatele patřil dodavatel PDS s.r.o., který zpochybňoval sloučení dvou částí (nLIS a ERP), které dle dodavatele PDS s.r.o. sám zadavatel uvádí jako samostatné a nekomunikující systémy. Dodavatel PDS s.r.o. uvádí, že hypoteticky lze realizovat zakázku, která obsahuje i informační systémy ekonomických a personálních agend, je to však komplikované, znamená to hledání partnerů, tvorbu společné nabídky. Dodavatel PDS s.r.o. rovněž zpochybňoval neujasněnost zadání (na desítky věcných dotazů odpovězeno, že bude řešeno v etapě Cílový koncept, totéž se týká požadovaných integrací nového IS na systémy třetích stran; zpracování Cílového konceptu s termínem do 2 měsíců je nereálné), příliš krátkou dobu na nasazení do provozu (nepřekročitelný termín 1.1.2021) – mimo realitu, vytvoření či uzpůsobení zavedení a zprovoznění (po migraci a otestování včetně integračního otestování na okolní systémy) celého takto složitého komplexního integrovaného informačního systému s odhadovanou cenou 100 – 150 mil. Kč za (maximálně) půl roku po ujasnění zadání, je mimo realitu i pro největší SW společnosti, zvýhodnění stávajícího dodavatele HA-SOFT, s.r.o. Také dodavatel NOTIX s.r.o. ve svém vyjádření ze dne 26.2.2020 k důvodům pro nepodání nabídky mj. zpochybňoval sloučení požadavků na dodání ekonomického informačního systému (ERP), personálního informačního systému (PAM) a systému komplexního řízení lesního hospodářství (nLIS) do jedné soutěže a nerozdělení na části, k čemuž uvedl, že se jedná se o velmi rozdílné plnění, které není schopen dodat samostatný subjekt, dále zpochybňoval úzce a omezujícím způsobem stanovený požadavek na významnou službu (současně lesnické plánování a výroba a lesní hospodářské plány a evidence a dále alespoň dvě oblasti z následujících funkčních oblastí finance a účetnictví, personalistika a mzdy, správa majetku, controlling, skladové hospodářství se nepodařilo se zajistit ani v rámci sestavovaného uskupení). Další z dodavatelů O2 IT Services s.r.o. ve sdělení zadavateli ze dne 9.1.2020 jako důvody pro nepodání nabídky uvedl omezující spojení specializovaného systému lesního hospodářství s běžnými ekonomickými a personálními systémy, nesplnitelnou kvalifikaci (významná služba), nereálný termín zahájení ostrého provozu od 1.1.2021.

176. S ohledem na výše uvedené se Úřad za účelem objektivního posouzení věci, tedy posouzení, zda zadavatel při stanovení předmětné části kvalifikace (viz bod 150. odůvodnění toho rozhodnutí) dodržel zásadu zákazu diskriminace, rozhodl provést další šetření spočívající v průzkumu trhu, kdy nejprve oslovil dodavatele, které vyjmenoval navrhovatel ve svém návrhu (s výjimkou těch, kteří se zadávacího řízení zúčastnili jako dodavatelé nebo poddodavatelé) a následně na základě vyjádření zadavatele ze dne 4.5.2020 zpochybňujícího okruh dodavatelů oslovených Úřadem i dodavatele „doporučené“ zadavatelem.

177. Úřad se v rámci prováděného průzkumu trhu dotazoval potenciálních dodavatelů, zda jsou schopni tuto část kvalifikace, přičemž vzal v úvahu i vyjádření dodavatele O2 IT Services s.r.o. Vyjádření dodavatelů jsou zachycena v bodech 151. – 156. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad se tedy zabýval vyjádřeními celkem 17 dodavatelů, a to PDS s.r.o., NOTIX s.r.o., O2 IT Services s.r.o., Flux, spol. s r.o., IterSoft s.r.o. Choceň, MICROSOFT s.r.o., SYSCOM SOFTWARE spol. s r.o., OKsystem a.s., K2 atmitec s.r.o., SAP ČR, spol. s r.o., FORESTA SG, a.s., AUTOCONT a.s., GORDIC spol. s r.o., Elanor spol. s r.o., KS - program, spol. s r.o., UNIPEX CZ, s.r.o., NESS Czech s.r.o.

178. Úřad však nemohl zohlednit všech 17 vyjádření, neboť nemohl vzít v úvahu reakce dodavatelů MICROSOFT s.r.o., AUTOCONT a.s. a Elanor spol. s r.o., kteří neuvádí konkrétní odpovědi na otázky Úřadu. Úřad nevzal v úvahu ani vyjádření dodavatele Flux, spol. s r.o., který uvádí, že nerealizoval žádná z požadovaných plnění kromě oblasti personalistiky a mezd. Pro porovnání tedy zbylo 13 vyjádření potenciálních dodavatelů.

179. Ze zbylých 13 dodavatelů výslovně uvádí, že požadovanou technickou kvalifikaci či její část nesplňuje 10 dodavatelů. Jedná se o dodavatele NOTIX s.r.o., O2 IT Services s.r.o., SYSCOM SOFTWARE spol. s r.o., OKsystem a.s., K2 atmitec s.r.o., SAP ČR, spol. s r.o., GORDIC spol. s r.o., KS - program, spol. s r.o., UNIPEX CZ, s.r.o., NESS Czech s.r.o. Z předložených odpovědí vyplývá, že předmětnou část kvalifikace tito dodavatelé nesplňují, a to zejména s ohledem na zadavatelem stanovený požadavek na technickou kvalifikaci v rámci bodu 5.3 zadávací dokumentace z oblasti lesnických informačních systémů (viz bod 156. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dodavatel IterSoft s.r.o. Choceň uvádí, že splňuje jen lesnické činnosti, některé části ERP obvykle řeší subdodavatelsky, dodavatel FORESTA SG, a.s. uvádí, že předmětnou část kvalifikace splňuje, ale s předpokládaným zapojením Foresta SK, a.s., tedy samostatně nikoliv. Dodavatel PDS s.r.o., se k otázce splnění kvalifikace výslovně nevyjádřil, avšak s ohledem na to, že zpochybňuje celkově sloučení lesnického a ekonomického systému s tím, že uvádí hypotetickou možnost realizace veřejné zakázky komplikovaně pouze formou společné nabídky, lze důvodně předpokládat, že samostatně by ani tento dodavatel předmětnou část kvalifikace nesplnil. Lze tedy konstatovat, že provedeným průzkumem bylo zjištěno, že 13 dodavatelů, kteří poskytli konkrétní vyjádření, předmětnou část kvalifikace nesplňuje. Zjištění Úřadu tedy vypovídají o tom, že předmětný požadavek zadavatele je stanovený v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, neboť žádný ze 13 dodavatelů nepotvrdil, že je schopen samostatně splnit předmětnou část kvalifikace.

180. Z provedeného průzkumu vyplývá, že žádný ze 13 dodavatelů (viz výše) nemohl samostatně splnit požadavek zadavatele, aby „dodavatel v uvedeném období realizoval (tj. úspěšně dokončil) následující plnění: jedna implementace nebo reimplementace podnikového informačního systému, v rámci které byly implementovány nebo reimplementovány funkční oblasti lesnické plánování a výroba a lesní hospodářské plány a evidence a dále alespoň dvě oblasti z následujících funkčních oblastí: finance a účetnictví, personalistika a mzdy, správa majetku, controlling, skladové hospodářství.…“. Zadavatel společným zadáváním lesnického informačního systému a ekonomického informačního systému (bez možnosti dílčího plnění veřejné zakázky) trh vymezil právě těmito dvěma systémy dohromady. Úřad oslovil subjekty působící na trhu IT a z provedeného šetření na trhu vyplývá, že dodavatelé buď nedisponují referencí z oblasti lesnického informačního systému, nebo (v podstatně menší míře) z oblasti ekonomického informačního systému. Z šetření vyplynulo, že část předmětu plnění týkající se lesnického informačního sytému je problematická, neboť na trhu není dostatek dodavatelů, kteří by takovou referenci mohli poskytnout.

181. Úřad v této souvislosti uvádí, že nepřiměřenost daných požadavků na technickou kvalifikaci nelze zhojit ani eventuální možností využít pro prokázání kvalifikace poddodavatele. K této problematice se vyjadřoval Krajský soud v Brně např. ve svém rozsudku č. j. 62 Ca 29/2009-56 ze dne 16.3.2011, kdy uvedl mimo jiné následující: „Na dodavatelích nelze spravedlivě požadovat, aby plnili požadavek, který je v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, natož aby tak činili formou subdodavatelskou, která jim zpravidla zvyšuje náklady a snižuje zisk.“, který potvrdil Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 9 Afs 37/2011-82 ze dne 7.12.2011: „Na protizákonnosti zmíněného požadavku zadavatele pak nemůže nic změnit ani ta námitka stěžovatele, že na trhu existují stovky advokátů s dvacetiletou praxí a že i mladší kolegové, kteří takovou praxí nedisponují, mohli její splnění prokázat subdodavatelskou formou. Není pravdivým tvrzení stěžovatele, že krajský soud v této souvislosti opřel své rozhodnutí toliko o jediný argument, že není důvod, aby si mladší kolegové sjednávali subdodávku, neboť by si tím snižovali zisk. Ve vztahu k takto uplatněné žalobní námitce krajský soud v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že na dodavatelích nelze spravedlivě požadovat, aby plnili požadavek, který je v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, natož aby tak činili formou subdodavatelskou, která jim zpravidla zvyšuje náklady a snižuje zisk. Je tedy zřejmé, že krajský soud primárně vycházel z předpokladu, že uvedený kvalifikační požadavek je v rozporu se zákonem, a z tohoto důvodu tedy není možno na dodavatelích spravedlivě požadovat, aby tento požadavek plnili. V návaznosti na uplatněnou žalobní námitku pak krajský soud tyto závěry doplnil o úvahu ohledně oprávněnosti naplnění stanoveného požadavku subdodavatelskou formou. S uvedeným posouzením tak, jak je krajský soud vyjádřil v odůvodnění svého rozhodnutí, se Nejvyšší správní soud zcela ztotožňuje, a tedy kasační námitku stěžovatele neshledává důvodnou.“ Ačkoliv se citovaný rozsudek týká zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jsou dané závěry aplikovatelné i ve vztahu k současné právní úpravě.

182. Úřad tedy posoudil z hlediska zásady zákazu diskriminace předmětný požadavek zadavatele na technickou kvalifikaci, aby „dodavatel v uvedeném období realizoval (tj. úspěšně dokončil) následující plnění: jedna implementace nebo reimplementace podnikového informačního systému, v rámci které byly implementovány nebo reimplementovány funkční oblasti lesnické plánování a výroba a lesní hospodářské plány a evidence a dále alespoň dvě oblasti z následujících funkčních oblastí: finance a účetnictví, personalistika a mzdy, správa majetku, controlling, skladové hospodářství.…“ a shledal jeho diskriminační charakter. Úřad uvádí, že při zkoumání toho, zda zadavatelem nastavené zadávací podmínky, a to včetně jeho požadavků na prokázání kvalifikace, odpovídají zákonu, musí být vždy pečlivě zohledněny veškeré aspekty konkrétního případu. Do úvahy proto musí být brána i povaha požadované významné služby (reference), tzn. její „běžnost“, či naopak „exkluzivnost“ a od ní se odvíjející velikost, resp. šíře, relevantního trhu, tedy dodavatelů, kteří jsou schopni referenci splnit. Úřad podotýká, že znaky porušení zákona bude vykazovat ve vztahu k vymezení zadávacích podmínek, tedy i požadavků na kvalifikaci, výlučně takové jednání zadavatele, kdy tento vymezí zadávací podmínky skutečně excesivně, čili tak, že dopad jeho jednání na konkurenční prostředí bude zjevně nepřiměřený důvodům, které zadavatele k takovému vymezení zadávacích podmínek vedly. Na základě vyjádření dodavatelů v rámci provedeného průzkumu trhu má Úřad za prokázané, že požadavek zadavatele, aby „dodavatel v uvedeném období realizoval (tj. úspěšně dokončil) následující plnění: jedna implementace nebo reimplementace podnikového informačního systému, v rámci které byly implementovány nebo reimplementovány funkční oblasti lesnické plánování a výroba a lesní hospodářské plány a evidence a dále alespoň dvě oblasti z následujících funkčních oblastí: finance a účetnictví, personalistika a mzdy, správa majetku, controlling, skladové hospodářství.…“, došlo na trhu vymezeném v šetřeném případě jak dodavateli lesnických informačních systémů, tak i dodavateli ekonomických informačních systémů k významnému omezení hospodářské soutěže.

183. Jak již bylo výše uvedeno, podle zadavatele byl důvodem požadavku zadavatele na prokázání realizace (úspěšného dokončení implementace nebo reimplementace) podnikového informačního systému bylo prokázání schopnosti dodat komplexní a funkční systém skládající se z více funkčních oblastí. V šetřeném případě je požadavek na prokázání schopnosti implementace či reimplementace funkčních oblastí lesnického plánování a výroby a lesních hospodářských plánů a evidence a dvou z funkčních oblastí finance a účetnictví, personalistika a mzdy, správa majetku, controlling, skladové hospodářství zjevně excesivní, neboť významně omezuje hospodářskou soutěž, a to prakticky pouze na subjekty, které již prováděly současně implementaci či reimplementaci uvedených oblastí. Právě v požadované kombinaci v prokázání realizace významné služby implementace či reimplementace funkčních oblastí lesnického plánování a výroby a lesních hospodářských plánů a evidence a dvou z funkčních oblastí finance a účetnictví, personalistika a mzdy, správa majetku, controlling, skladové hospodářství tedy, dvou úzce specifických „lesnických“ oblastí s „běžnějšími“ oblastmi lze spatřovat významné omezení hospodářské soutěže. To dokazuje provedený průzkum trhu (viz bod 177. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

184. V návaznosti na shora uvedené Úřad konstatuje, že z hlediska šetřeného případu zadavatel nedodržel zásadu zákazu diskriminace, neboť znemožnil účast v zadávacím řízení dodavatelů, kteří mají zkušenost s implementací či reimplementací podnikových informačních systémů skládajících se z více funkčních oblastí, tedy s dodáním komplexního řešení skládajícího se z více oblastí. Zadavatel stanovil požadavek, aby „dodavatel v uvedeném období realizoval (tj. úspěšně dokončil) následující plnění: jedna implementace nebo reimplementace podnikového informačního systému, v rámci které byly implementovány nebo reimplementovány funkční oblasti lesnické plánování a výroba a lesní hospodářské plány a evidence a dále alespoň dvě oblasti z následujících funkčních oblastí: finance a účetnictví, personalistika a mzdy, správa majetku, controlling, skladové hospodářství.…“, čímž zadavatel zúžil okruh potenciálních dodavatelů výhradně na ty, kteří již takto stanovenou implementaci či reimplementaci prováděli, a významně omezil hospodářskou soutěž na trhu vymezeném předmětem veřejné zakázky, jak vyplývá z provedeného průzkumu.

185. Úřad dodává, že zadavatel si musí být vždy vědom toho, že vymezením kvalifikace, a to zejména stanovením příliš přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele, může výrazným způsobem ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude v závěrečné fázi zadávacího řízení vybírat, a proto nemůže při stanovování kvalifikace postupovat zcela libovolně. Zadavatel je při vymezení kvalifikace obecně, tedy i při vymezení technické kvalifikace limitován především zásadami zadávacího řízení, tedy i zásadou zákazu diskriminace. Kvalifikační podmínky musí být stanoveny tak, aby byla zajištěna hospodářská soutěž.

186. Úřad na základě všech výše uvedených skutečností konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, když v zadávací dokumentaci v čl. 5.3. „Technická kvalifikace dle ust. § 79 ZZVZ“, písm. a) „Dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ – seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v období posledních 3 let před zahájením tohoto zadávacího řízení“, stanovil že „[Ze] seznamu musí jednoznačně vyplývat, že dodavatel v uvedeném období realizoval (tj. úspěšně dokončil) následující plnění: jedna implementace nebo reimplementace podnikového informačního systému, v rámci které byly implementovány nebo reimplementovány funkční oblasti lesnické plánování a výroba a lesní hospodářské plány a evidence a dále alespoň dvě oblasti z následujících funkčních oblastí: finance a účetnictví, personalistika a mzdy, správa majetku, controlling, skladové hospodářství.…“, a nezohlednil aktuální podmínky na trhu, neboť požadavek na referenční zakázku, aby v rámci jedné implementace nebo reimplementace podnikového informačního systému byly implementovány specifické funkční oblasti lesnické plánování a výroba a lesní hospodářské plány a evidence a současně alespoň dvě oblasti z následujících funkčních oblastí finance a účetnictví, personalistika a mzdy, správa majetku, controlling, skladové hospodářství, má na trhu za následek významné omezení hospodářské soutěže.

187. Vzhledem k výše uvedenému Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – nepřiměřená lhůta plnění

Relevantní ustanovení právních předpisů

188. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

189. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

190. Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Zjištění vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

191. V zadávací dokumentaci v čl. 2. Předmět veřejné zakázkya její předpokládaná hodnota bodu 2.1. Předmět a účel veřejné zakázky zadavatel předmět veřejné zakázky mj. definoval takto:

Předmět veřejné zakázky „spočívá v plnění v následujícím rozsahu:

o standardizace a optimalizace vybraných podnikových procesů (zpracování nového řešení, nikoliv úprava či doplnění stávajícího – již nevyhovujícího – řešení) v níže uvedených funkčních oblastech:

personalistika a mzdy, pracovní cesty,

finance a účetnictví

controlling,

správa majetku,

skladové hospodářství,

práce s lesními hospodářskými plány a osnovami – LHP(O),

lesní hospodářská evidence,

bilance holin a nezajištěných porostů,

lesnické statistické výkazy,

přírůstky a úbytky lesního majetku (roztaxace),

lesnické plánování,

lesnická výroba,

odbyt dříví,

zásoby dříví na jednotlivých lokalitách a pohyb dříví mezi lokalitami,

podpora zadávání lesnických zakázek (komplexní smlouvy, eAukce, samovýroby),

kontrola plnění lesnických zakázek

o dodávka a implementace nového podnikového informačního systému na podporu uvedených procesů a jeho propojení na požadované systémy a aplikace zadavatele. Řešení informačního systému bude odpovídat požadavkům na funkcionality, výkonnost a dostupnost definovaným v technické specifikaci předmětu veřejné zakázky, která tvoří přílohu č. 1 této zadávací dokumentace.

V rámci plnění veřejné zakázky budou poskytnuty služby spočívající v následujících činnostech:

Fáze

ERP: prototypový ŽC

nLis: ŽC s paralelním vývojem

A.

DEFINICE: definice projektu

DEFINICE: definice projektu + popis vývojové metodiky (navrhování a programování) s průběžnými kontrolními místy zadavatele, definice vývojového prostředí a druhů dokumentace systému

B.

PROTOTYP: prototyp a školení klíčových uživatelů nad prototypem

ARCHITEKTURA: návrh architektury systému a vazby na ERP, návrh modulů (segmentů architektury) a vazeb mezi nimi, detailní návrh vazeb na nLIS

C.

NÁVRH: analýza požadavků a návrh standardizovaných a optimalizovaných procesů včetně způsobu jejich realizace v systému, detailní návrh vazeb na nLIS (cílový koncept)

NÁVRH C.1 až C.n MODULU: analýza požadavků a návrh standardizovaných a optimalizovaných procesů, popis modulů a funkcí vyvíjeného systému, popis vnitřních a vnějších vazeb, popis datových struktur na úroveň položek s modelem datových vazeb, detailní popis metodiky programování

D.

REALIZACE: implementace (nastavení a příprava produkčního prostředí, integrační testování, migrace), návrh katalogu servisních služeb za ERP, rozhodnutí o přechodu na ostrý provoz

REALIZACE:

Da.1 až Da.n PROGRAMOVÁNÍ MODULU: programování modulu (s udržováním prováděcí dokumentace a odchylek od návrhové), ukončení jednotkovými testy prováděnými dodavatelem za přítomnosti zadavatele

Db.1 až Db.n REALIZACE MODULU: implementace (nastavení a příprava produkčního prostředí, integrační testování, migrace)

Dc. INTEGRACE: integrace segmentů (subsystémů) do vzájemně provázaného celku s realizací externích vazeb na okolní systémy, vč. ERP, provedení integračních testů a migrace dat, návrh katalogu servisních služeb za nLIS, rozhodnutí o přechodu na ostrý provoz

Zahájení ostrého provozu

Zahájení ostrého provozu“

192. V článku 4. Doba a místo plnění, bodu 4.1 návrhu smlouvy zadavatel stanovil, že „Poskytovatel se zavazuje poskytovat Plnění v souladu s harmonogramem v následujících krocích (fázích):

Fáze či její část

Zahájení Fáze

Ukončení (splnění) Fáze

Fáze A

dnem nabytí účinnosti Smlouvy

do 1 měsíce (od účinnosti smlouvy)

Fáze B

po dokončení (akceptaci) Fáze A

do 2 měsíců (od akceptace fáze A)

Fáze C

po dokončení (akceptaci) Fáze B

do 2 měsíců (od akceptace fáze B)

Fáze D

po dokončení (akceptaci) Fáze C

31.12.2020

Zahájení ostrého provozu

po dokončení (akceptaci) Fáze D

1.1.2021

Specifikace doby plnění je dále součástí přílohy č. 1 a č. 2 Smlouvy.“

193. Podle informací uveřejněných na stránce https://lesycr.cz/rady-a-osveta/informace-o-financni-podpore-z-evropske-unie/projekty-v-realizaci/ jsou oba projekty registrovány samostatně – LČR: Implementace nového informačního systému ERP (Reg. číslo CZ.06.3.05/0.0/0.0/16_028/0006500) a LČR: Implementace nového lesnického informačního systému (Reg. číslo CZ.06.3.05/0.0/0.0/16_028/0006501), přičemž doba realizace obou projektů byla stanovena od 1.1.2016 do 31.12.2020.

Skutečnosti uvedené dodavateli, kteří podali žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, a skutečnosti zjištěné průzkumem trhu

194. Skutečnosti uvedené dodavateli, kteří podali žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, a skutečnosti zjištěné průzkumem trhu, jsou uvedeny výše v bodech 151. – 156. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

Právní posouzení

195. Podle navrhovatele zadavatel požaduje nesplnitelný termín zahájení ostrého provozu k 1.1.2021, který je způsoben především pozdním vznikem cílového konceptu cca 5 měsíců po uzavření smlouvy, kdy se vybraný dodavatel závazně dozví, co přesně je obsahem předmětu veřejné zakázky. Podle navrhovatele tak vybranému dodavateli zůstane cca 4 – 5 měsíců na kompletní vývoj, instalaci, implementaci, testování, zkušební provoz, migraci a akceptaci nového rozsáhlého integrovaného informačního systému, který má bezchybně obsluhovat byznysové a ekonomické procesy ERP, PAM a unikátní systém lesní výroby nLIS pro mnohamiliardový státní podnik. Takto krátkou lhůtu považuje navrhovatel za objektivně nesplnitelnou, a to nejenom kvůli nemožnosti dostát v jejím intervalu požadovaným standardům řízení a organizace vývoje a zavádění nového SW, ale rovněž s ohledem na enormní rozsah lidských i jiných zdrojů, který by byl potřebný k realizaci veřejné zakázky se zahájením ostrého provozu od 1.1.2021.

196. Kromě výše uvedeného spatřuje navrhovatel nezákonný postup zadavatele i v tom, že definuje konečný termín provedení a akceptace díla a zahájení jeho ostrého provozu absolutním datem, a to bez ohledu na okamžik, kdy bude skutečně s vybraným dodavatelem uzavřena smlouva nebo kdy fakticky začne běžet plnění předmětu veřejné zakázky. Představa zadavatele, který ponechává absolutně neurčitý termín zahájení plnění a zároveň požaduje zahájení ostrého provozu několika sofistikovaných, na zakázku vyrobených, informačních systémů, ke konkrétnímu dni, aniž by dodavatelé věděli, zda mají reálnou šanci veřejnou zakázku realizovat, pokud zadávací řízení např. podlehne námitkám nebo přezkumu Úřadem. Takový postup je podle navrhovatele netransparentní.

197. Zadavatel uvádí, že smlouva na plnění veřejné zakázky je soukromoprávní smlouvou a smluvní podmínky ve smlouvě na veřejnou zakázku je tak zadavatel oprávněn stanovit na základě svého uvážení, přičemž je pouze omezen tím, že vymezené smluvní podmínky neporušují zásady zadávacího řízení dle § 6 zákona a nejsou zjevně excesivní. Tento závěr podle zadavatele vyplývá i z rozhodovací praxe Úřadu.

198. Argumentace navrhovatele směřuje proti smluvním, resp. obchodním podmínkám, k čemuž Úřad uvádí, že jeho kompetence jsou vytyčeny § 248 zákona, kdy podle § 248 odst. 1 písm. a) zákona Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, při kterém rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem, popř. podle § 248 odst. 1 písm. b) zákona rozhoduje o tom, zda postup zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, je v souladu se zákonem, popř. podle § 248 odst. 1 písm. c) zákona ukládá nápravná opatření (§ 263 a 264 zákona). Je třeba konstatovat, že možnost Úřadu vyjadřovat se ke smluvním, resp. obchodním podmínkám, stanovených zadavatelem je omezená.

199. Úřad v souvislosti s posouzením obchodních podmínek odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 48/2011-69 ze dne 28.2.2013, v němž je uvedeno, že není na Úřadu, aby „hodnotil vhodnost, přiměřenost či vymahatelnost soukromoprávní podmínky stanovené zadavatelem, nejedná-li se o zjevný exces vyvolávající nemožnost plnění předmětu zakázky a nejde-li o pravidlo pro posuzování kvalifikace a samotného hodnocení nabídek, jež by muselo být předmětem posouzení z pohledu ZVZ.“. Úřad k tomu poznamenává, že byť se citovaný rozsudek týkal předchozí právní úpravy, tj. zákona č. 137/20106 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jsou závěry v něm vyjádřené plně aplikovatelné i na současnou právní úpravu, neboť pravomoc Úřadu se v této oblasti nijak nezměnila (k tomu viz § 112 odst. 1 písm. b) citovaného zákona o veřejných zakázkách, který stanovil, že Úřad vykonává dohled nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, při kterém rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky a soutěži o návrh postupoval v souladu s tímto zákonem). Ze shora citovaného rozsudku tak lze dovodit, že do kompetence Úřadu spadá posouzení toho, zda smluvní, resp. obchodní podmínky jsou skutečně přiměřené požadovanému cíli a nepředstavují exces či neúnosné narušení některého ze základních principů (zásad) vymezených v § 6 zákona.

200. Úřad obecně podotýká, že zadávacími podmínkami podle § 28 odst. 1 písm. a) bodu 1. zákona jsou veškeré podmínky stanovené zadavatelem týkající se účasti v zadávacím řízení. V rámci zadávacích podmínek pak zadavatel může podle § 37 odst. 1 písm. c) zákona stanovit podmínky účasti v zadávacím řízení jako obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, kterými mohou být například termíny plnění, dodací podmínky, platební podmínky či sankční ujednání. Smluvní nebo obchodní podmínky mohou být uvedeny jako jednotlivé obchodní podmínky v zadávací dokumentaci či mohou být vyjádřeny ve formě závazného návrhu smlouvy, který bude součástí zadávacích podmínek, jako tomu bylo v šetřeném případě.

201. Co se týče zásady přiměřenosti, Úřad obecně uvádí, že zakotvení jmenované zásady do zákona vychází ze skutečnosti, že zákon umožňuje zadavatelům do značné míry přizpůsobit jednotlivé postupy v zadávacím řízení svým individuálním potřebám. Zadavatel tak má určitou míru volnosti při volbě jednotlivých požadavků (podmínek) v zadávacím řízení, která je však korigována mj. právě zásadou přiměřenosti. V zadávacím řízení se totiž z povahy věci střetávají dva protichůdné principy, a to omezení dodavatelů (způsobené zejména nastavením zadávacích, tedy i smluvních a obchodních podmínek zadavatelem), mezi nimiž může proběhnout soutěž o nejvhodnější nabídku, pouze na ty, kteří splňují podmínky zadavatele, a na druhé straně obecný zájem na co nejširším zachování hospodářské soutěže.

202. Úřad s ohledem na výše uvedené uvádí, že stanovení smluvních podmínek, tedy i termínu realizace veřejné zakázky, je záležitostí zadavatele. Ovšem i při stanovení těchto podmínek je zadavatel povinen dodržovat zásady zadávacího řízení stanovené v § 6 zákona. Stěžejní otázkou v šetřeném případě je, zda zadavatel lhůty plnění veřejné zakázky vymezené v harmonogramu plnění s pevně daným termínem zahájení ostrého provozu (viz bod 192. odůvodnění tohoto rozhodnutí) nestanovil zjevně excesivně. Za zjevně excesivní lze považovat takové smluvní či obchodní podmínky, které jsou stanoveny v rozporu se zásadami zadávacího řízení.

203. V šetřeném případě zadavatel požadoval, aby vybraný dodavatel poskytoval plnění vymezené v čl. 2. Předmět veřejné zakázkya její předpokládaná hodnota bodu 2.1. Předmět a účel veřejné zakázky v souladu s harmonogramem stanoveným v návrhu smlouvy (viz body 191.a 192. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zahájení plnění veřejné zakázky zadavatel odvíjí od uzavření smlouvy tak, že zahájení plnění fáze A počíná „dnem nabytí účinnosti smlouvy“. Na ukončenou fázi A navazují postupně fáze B – D, přičemž ukončení (splnění) fáze D je stanoveno pevným datem 31.12.2020. Stejně tak je pevným a nepřekročitelným datem 1.1.2021 stanoveno zahájení ostrého provozu, který podle zadavatele musí být dodržen z důvodu obdržení finančních prostředků z projektů, z nichž jsou financovány obě části předmětu plnění, tedy lesnický informační systém nLIS i informační sytém ERP.

204. Úřad se v rámci prováděného průzkumu trhu (k vymezení trhu viz bod 180. odůvodnění tohoto rozhodnutí) dotazoval potenciálních dodavatelů i na to, zda jsou schopni realizovat plnění veřejné zakázky v souladu s harmonogramem stanoveným zadavatelem v návrhu smlouvy (viz body 151. – 156. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dodavatelé se vyjadřují k harmonogramu jako celku i k jeho jednotlivým částem.

205. Vyjádření dodavatelů jsou zachycena v bodech 151. – 156. odůvodnění tohoto rozhodnutí, přičemž Úřad vzal v úvahu i vyjádření dodavatele O2 IT Services s.r.o., který důvody své neúčasti v zadávacím řízení sdělil zadavateli. Úřad se tedy zabýval vyjádřeními celkem 17 dodavatelů, a to PDS s.r.o., NOTIX s.r.o., O2 IT Services s.r.o., Flux, spol. s r.o., IterSoft s.r.o. Choceň, MICROSOFT s.r.o., SYSCOM SOFTWARE spol. s r.o., OKsystem a.s., K2 atmitec s.r.o., SAP ČR, spol. s r.o., FORESTA SG, a.s., AUTOCONT a.s., GORDIC spol. s r.o., Elanor spol. s r.o., KS - program, spol. s r.o., UNIPEX CZ, s.r.o., NESS Czech s.r.o. Z výše uvedených 17 dodavatelů 9 uvádí, že plnění veřejné zakázky podle harmonogramu stanoveného zadavatelem v článku 4. Doba a místo plnění, bodu 4.1 návrhu smlouvy není schopno poskytnout. Jedná se o dodavatele, a to PDS s.r.o., O2 IT Services s.r.o., SYSCOM SOFTWARE spol. s r.o., OKsystem a.s., K2 atmitec s.r.o., SAP ČR, spol. s r.o., KS - program, spol. s r.o., UNIPEX CZ, s.r.o., NESS Czech s.r.o. V této souvislosti Úřad uvádí, že je zřejmé, že pokud některý z dodavatelů výslovně zpochybňuje plnění požadované zadavatelem pouze v některé části harmonogramu, je zřejmé, že by takový dodavatel neposkytl v zadavatelem stanovené lhůtě plnění veřejné zakázky podle stanoveného harmonogramu jako celku.

206. Nereálnost zadavatelem stanoveného harmonogramu potvrzují konkrétní vyjádření dodavatelů učiněná v rámci provedeného průzkumu trhu. Lze poukázat na vyjádření dodavatele PDS s.r.o., který poukazuje na příliš krátkou dobu na nasazení do ostrého provozu. Dodavatel K2 atmitec s.r.o. uvádí, že informační systém nelze ve stanovených termínech realizovat. Dodavatel SAP ČR, spol. s r.o. uvádí, že „Dodat nový informační systém v hodnotě až 197 mil. Kč za jeden rok je velmi rizikové. Dodat funkční prototyp do 3 měsíců od podpisu smlouvy je nemožné pro kohokoliv, dodat do tří měsíců funkční prototyp je nemožné pro kohokoliv, kdo takový prototyp již nemá dopředu připravený. Proto naše společnost nebyla schopna realizovat plnění Veřejné zakázky v souladu s harmonogramem stanoveným Zadavatelem v návrhu smlouvy.“ Společnost SYSCOM SOFTWARE spol. s r.o. pak uvádí, že předmětem veřejné zakázky jsou i vývojové práce, a proto by nebyla schopna harmonogram dodržet. Rovněž zadavatelem „doporučený“ NESS Czech, s.r.o., zpochybňuje zadavatelem stanovené termíny, když uvádí, že „Na reálnou nesplnitelnost nastavených termínů byl zadavatel upozorněn již v průběhu zadávání veřejné zakázky, avšak na předložené dotazy Zadavatel reagoval tak, že termíny budou finálně nastaveny po realizování fáze C. Návrh (Cílový koncept). Uchazeč tedy má získat odpovědi na technické nejasnosti zadání a finální termín pro realizaci nejdříve 6 měsíců před plánovaným termínem ukončení realizace zakázky. Na realizaci, otestování, akceptaci a předání zakázky do produkce, to vše v rozsahu několika tisíc člověkodnů, tedy zbývá 6 měsíců, což je pro řádnou a transparentní realizaci naprosto nereálný termín.… NESS Czech s.r.o. by byla z pohledu funkčních požadavků Zadávací dokumentace reálně schopna celý IS dodat a naplnit tak předmět veřejné zakázky, ovšem z důvodu některých neopodstatněných a diskriminačních požadavků zadávací dokumentace – (např. požadavku na referenci z oblasti lesnické výroby a plánování nikoliv starší než 3 roky) a především pak z důvodu nastavení zcela nereálného termínu pro realizaci plnění, nejsme objektivně schopni veřejnou zakázku realizovat za podmínek, jak byly stanoveny Zadavatelem a tyto podmínky považujeme za neopodstatněné a diskriminační.“ Dodavatel NESS Czech s.r.o., také mj. uvádí, že dodržení požadovaného termínu pro řádnou realizaci veřejné zakázky není možné splnit, pokud nebude nabízen v rámci návrhu řešení systém, který již existuje a je pro zadavatele znám. Jako jeden z důvodů nepodání nabídky uvádí nereálný termín zahájení ostrého provozu od 1.1.2021 také dodavatel O2 IT Services s.r.o. ve svém sdělení zadavateli ze dne 9.1.2020. Společnost OKsystem a.s. se konkrétně vyjádřila k možnosti realizovat pouze část předmětu veřejné zakázky, který by dodávala, a z pohledu funkční oblasti personalistika a mzdy, pracovní cesty považuje navržený termín za realizovatelný s drobnými odchylkami (např. fáze D by pravděpodobně proběhla až cca 8. – 14. ledna po výplatě mezd). Společnost KS – program, spol. s r.o. ve svém vyjádření mj. uvádí, že specifické agendy lesnické výroby není možné v požadovaném termínu vyvinout a dost těžko i nasmlouvat s tím, že pro oblast personalistika a mzdy, pracovní cesty je termín realizovatelný. Dodavatel UNIPEX CZ, s.r.o. pak uvádí, že nemá kapacity a v daném čase je nepovažuje za reálné nasmlouvat nebo pokrýt novými zaměstnanci. Zjevně tedy existuje řada dodavatelů, kteří by se v případě reálně nastaveného termínu plnění veřejné zakázky mohli zadávacího řízení na veřejnou zakázku zúčastnit.

207. Kladně se k možnosti dodržet stanovený harmonogram vyjádřila společnost IterSoft s.r.o. Choceň, když mj. uvedla, že „požadovaný harmonogram je sice ambiciózně nevržený, nicméně s adekvátním počtem kapacit lze projekt po časové stránce úspěšně realizovat“. Tento dodavatel ovšem uvádí, že kvalifikaci splňuje v lesnických oblastech a některé části ERP obvykle zajišťuje prostřednictvím partnerských dodavatelů. Je tedy otázkou, zda by za těchto okolností stanovený harmonogram dodržel. Také společnost FORESTA SG, a.s., uvedla, že „by byla schopna zajistit realizaci plnění veřejné zakázky podle požadavků zadavatele v souladu s harmonogramem stanoveným zadavatelem v návrhu smlouvy, platným při uveřejnění předmětné veřejné zakázky“. Tento dodavatel tedy podmiňuje schopnost zajistit plnění veřejné zakázky harmonogramem platným při uveřejnění předmětné veřejné zakázky.

208. Úřad pro úplnost dále uvádí, že při posouzení věci nemohl vzít v úvahu ani reakce dodavatelů MICROSOFT s.r.o., AUTOCONT a.s. a Elanor spol. s r.o., neboť neuvádí konkrétní odpovědi na otázky Úřadu. Společnost GORDIC spol. s r.o. uvedla, že na otázku není schopna odpovědět – záleželo by na reálném rozsahu požadované integrace systémů pro oblast lesnictví s ekonomickým informačním systémem. Ani dodavatel NOTIX s.r.o. se ve svém vyjádření k důvodům nepodání nabídky (viz bod 153. odůvodnění tohoto rozhodnutí) k harmonogramu plnění nevyjádřil. Dodavatel Flux, spol. s r.o. uvádí, že harmonogram by nebyl schopen dodržet, protože nemá znalosti ani kapacity. Vyjádření výše uvedených 6 dodavatelů tedy Úřad nevzal v úvahu.

209. Ze zbývajících 11 účastníků průzkumu, je z vyjádření 9 dodavatelů zřejmé, že předmět plnění jako celek či jeho části nelze realizovat v zadavatelem stanovených úsecích harmonogramu (viz bod 206. odůvodnění tohoto rozhodnutí). S ohledem na výše uvedené se Úřad neztotožňuje se závěrem zadavatele, že z provedeného průzkumu vyplývá, že dodavatelé jsou schopni v daném termínu předmět plnění realizovat, když pouze dodavatel IterSoft s.r.o. Choceň a FORESTA SG a.s. výslovně za určitých podmínek připouští schopnost realizovat plnění veřejné zakázky podle zadavatelem stanoveného harmonogramu (viz bod 207. odůvodnění tohoto rozhodnutí. I když se někteří dodavatelé vyjadřují pouze k části harmonogramu plnění veřejné zakázky, může Úřad učinit dílčí závěr, že by tito dodavatelé neposkytli plnění veřejné zakázky podle stanoveného harmonogramu jako celku.

210. V neposlední řadě Úřad poukazuje na vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí, ve kterém k reálnosti stanoveného harmonogramu plnění veřejné zakázky mj. uvádí, že „Pro dodavatele, jenž nyní nedodává lesnický systém a takový systém by tedy musel celý vytvořit, bude stanový harmonogram zcela jistě nereálný, nicméně pro dodavatele, kteří lesnické systémy již dodávají, je harmonogram splnitelný.“ Z vyjádření zadavatele je zřejmé, že zadavatel zcela nepokrytě upřednostňuje dodavatele z řad těch, kteří dodávají lesnické systémy a mají je vytvořené. Zjevně je tedy harmonogram nepřiměřený pro dodavatele, kteří by rovněž mohli lesnický informační systém vytvořit a dodat, avšak s ohledem na zadavatelem stanovený harmonogram toho nejsou schopni.

211. V této souvislosti lze poukázat i na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 15/2009-71 ze dne 10.3.2011, v jehož rámci se mj. uvádí, že „Je správná jeho úvaha, že podmínka promítající se do kvalifikačních předpokladů, která se na jednom trhu může jevit jako odůvodněná, přiměřená a v souladu se ZVZ, může na jiném trhu vykazovat výrazně diskriminační charakter, a to typicky na trhu, který teprve vzniká a na kterém se jednotliví dodavatelé teprve etablují. Na takových trzích nemůže stanovení kvalifikačních předpokladů vést k „neotevření“ hospodářské soutěže pro subjekty, které by jinak byly schopny plnění pro zadavatele kvalifikovaně realizovat. Ostatně podpora hospodářské soutěže je sekundárním cílem zákonodárství v oblasti zadávání veřejných zakázek (k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5.6.2008, č. 1771 Sb. NSS).“ Úřad k tomu poznamenává, že byť se citovaný rozsudek týkal předchozí právní úpravy, jsou závěry v něm vyjádřené plně aplikovatelné i na současnou právní úpravu. Stejně tak Úřad doplňuje, že ačkoliv se ve výše uvedená část rozsudku týká kvalifikačních předpokladů, jsou uvedené závěry zcela použitelné i na posuzovanou smluvní (obchodní) podmínku, protože i ty musí být stanoveny v souladu se zásadami stanovenými v § 6 zákona. Gros citovaného rozhodnutí totiž spočívá v uchopení „zjevné nepřiměřenosti“ v jednání zadavatele, a to bez rozdílu, zda k tomuto mělo dojít nastavením požadavků na kvalifikaci či jiných zadávacích podmínek. Zadavatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí uvádí, že pro dodavatele, kteří lesnické systémy již dodávají, je harmonogram splnitelný. Zadavatel tedy zjevně stanovil harmonogram pouze ve vztahu k dodavatelům lesnických systémů (zde Úřad nehodnotí jeho reálnost pro tyto dodavatele), což by v případě jiné veřejné zakázky, která by byla úzce zaměřená na oblast lesnických informačních systémů, nemuselo být problematické. Protože však zadavatel v rámci předmětu plnění poptával současně jak lesnický informační systém, tak i ekonomický informační systém, je trh potenciálních dodavatelů daleko širší a právě tomuto trhu měl zadavatel přizpůsobit i harmonogram plnění, aby i dodavatelé ekonomických informačních systémů měli možnost podat nabídku na veřejnou zakázku. Je tedy zřejmé, že harmonogram nebyl stanoven tak, aby odpovídal podmínkám na trhu.

212. Úřad také nad rámec výše uvedeného poukazuje na skutečnost, že doba realizace projektů LČR: Implementace nového informačního systému ERP a LČR: Implementace nového lesnického informačního systému, z nichž má být veřejná zakázka financována, byla stanovena od 1.1.2016 do 31.12.2020 (viz bod 193. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel měl tedy čtyři roky na realizaci obou projektů. Skutečnost, že zadavatel zahájil zadávací řízení za účelem realizace obou projektů až v samém závěru předposledního roku doby, ve které má být jejich realizace uskutečněna, s termínem podání nabídek v lednu posledního roku realizace obou projektů, neznamená, že zadavatel je oprávněn stanovit podmínky nepřiměřeným způsobem, který řadě potenciálních dodavatelů znemožní ucházet se o veřejnou zakázku. Nelze tedy znevýhodnit potenciální dodavatele v tom smyslu, aby jim v důsledku nepřiměřeně stanoveného termínu plnění veřejné zakázky byla znemožněna účast v zadávacím řízení. Je věcí zadavatele, aby zadávací řízení zahájil tak, aby byla zajištěna řádná hospodářská soutěž o veřejnou zakázku a umožnil účast všem potenciálním dodavatelům.

213. Nad rámec výše uvedeného Úřad uvádí, že lze mít i pochybnosti o dodržení dostatečné 11 měsíční lhůty pro realizaci veřejné zakázky tvrzené zadavatelem. Pokud by zadavatel rozhodl o výběru dodavatele neprodleně po podání nabídek (lhůta pro podání nabídek byla stanovena na 24.1.2020), nebylo by možné ihned uzavřít smlouvu, protože by ještě běžela lhůta pro podání námitek v délce 15 dnů.

214. K posouzení přiměřenosti stanoveného harmonogramu plnění ve vztahu k předmětu plnění Úřad uvádí, že vzal v úvahu skutečnost, že již dodavatel O2 IT Services s.r.o. ve sdělení zadavateli ze dne 9.1.2020 k důvodům nepodání nabídky uvedl nereálný termín zahájení ostrého provozu. Dále se Úřad zabýval důvody nepodání nabídky dodavateli, kteří žádali o vysvětlení zadávací dokumentace, a proto se Úřad se v rámci průzkumu dotazoval nejprve dodavatelů NOTIX s.r.o. a PDS s.r.o. na důvody nepodání nabídky (viz bod 151. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dodavatel PDS s.r.o. výslovně uvádí příliš krátkou dobu na nasazení do ostrého provozu (viz bod 152. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad za účelem objektivního posouzení přiměřenosti stanoveného harmonogramu ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky dále provedl průzkum mezi dalšími potenciálními dodavateli, kdy je mj. požádal o sdělení, zda by byli schopni realizovat plnění veřejné zakázky v souladu s harmonogramem stanoveným zadavatelem v návrhu smlouvy (viz body 155. a 156. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž ve své žádosti předestřel osloveným dodavatelům předmět veřejné zakázky i zadavatelem požadovaný harmonogram plnění (žádost je součástí správního spisu). Z odpovědí dodavatelů pak Úřad zjistil, že minimálně 9 z 11 dodavatelů, jejichž vyjádření Úřad posuzoval, by nebylo schopno splnit předmět veřejné zakázky předmět plnění stanovený v zadávací dokumentaci v čl. 2. Předmět veřejné zakázky a její předpokládaná hodnota bodu 2.1. Předmět a účel veřejné zakázky podle zadavatelem stanoveného harmonogramu. Úřad může uzavřít, že harmonogram plnění (viz bod 192. odůvodnění tohoto rozhodnutí) nebyl stanoven přiměřeně ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky a v důsledku toho došlo na trhu, který je vymezen předmětem veřejné zakázky k významnému omezení hospodářské soutěže, jak bylo prokázáno provedeným průzkumem.

215. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínkyveřejné zakázky v rozporu se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když požadoval realizovat předmět plnění stanovený v zadávací dokumentaci v čl. 2. Předmět veřejné zakázky a její předpokládaná hodnota bodu 2.1. Předmět a účel veřejné zakázky, pro jehož realizaci stanovil dobu plnění v rozporu se zásadou přiměřenosti, když v článku 4. Doba a místo plnění, bodu 4.1 návrhu smlouvy uvedl, že „Poskytovatel se zavazuje poskytovat Plnění v souladu s harmonogramem v následujících krocích (fázích):

Fáze či její část

Zahájení Fáze

Ukončení (splnění) Fáze

Fáze A

dnem nabytí účinnosti Smlouvy

do 1 měsíce (od účinnosti smlouvy)

Fáze B

po dokončení (akceptaci) Fáze A

do 2 měsíců (od akceptace fáze A)

Fáze C

po dokončení (akceptaci) Fáze B

do 2 měsíců (od akceptace fáze B)

Fáze D

po dokončení (akceptaci) Fáze C

31.12.2020

Zahájení ostrého provozu

po dokončení (akceptaci) Fáze D

1.1.2021

přičemž takto stanovený harmonogram plnění veřejné zakázky s termínem zahájení ostrého provozu 1.1.2021, má na trhu za následek významné omezení hospodářské soutěže. Úřad proto, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K dalším tvrzením zadavatele uvedeným ve vyjádření k podkladům rozhodnutí

216. K argumentaci zadavatele zpochybňující výběr dodavatelů, kteří byli Úřadem osloveni s žádostí o součinnost, Úřad uvádí, že v rámci tohoto průzkumu oslovil dodavatele, kteří požádali o vysvětlení zadávací dokumentace, ale následně nabídku nepodali a v další fázi i dodavatele, které zmiňoval navrhovatel ve svých námitkách a následně i v návrhu (Úřad neoslovil ty dodavatele, kteří nabídku v zadávacím řízení podali, či byli poddodavatelem některého z těchto dodavatelů, kteří nabídku podali). Zadavatel okruh dodavatelů zmíněných navrhovatelem nijak nezpochybnil ani v rozhodnutí o námitkách ani ve vyjádření k návrhu, a tudíž Úřad tyto dodavatele požádal v rámci šetření případu o jejich vyjádření. Přesto Úřad v rámci objektivity prováděného šetření oslovil za účelem provedení šetření na trhu i zadavatelem uvedené subjekty (tedy i dodavatele FORESTA SG, a.s., který byl poddodavatelem v rámci jedné z podaných nabídek).

K dalším částem návrhu navrhovatele

217. Navrhovatel v dalších částech svého návrhu uvádí, že zadavatel se dopustil skryté diskriminace a omezení hospodářské soutěže příliš širokým vymezením předmětu veřejné zakázky, a nedostatečným vymezením předmětu veřejné zakázky. Těmito částmi návrhu se však Úřad v souladu se zásadou hospodárnosti nezabýval, neboť ukládaným opatřením k nápravě bylo zadávací řízení zrušeno.

218. K argumentaci navrhovatele, že zadavatel se dopustil skryté diskriminace a omezení hospodářské soutěže příliš širokým vymezením předmětu veřejné zakázky, zadavatel uvedl ve svém vyjádření k návrhu ze dne 13.2.2020 řadu argumentů (viz zejména body 59. – 65. odůvodnění tohoto rozhodnutí), kterými odůvodňuje k zadávání lesnického informačního sytému nLIS a informačního systému ERP v rámci jedné veřejné zakázky nerozdělené na části. Závěry k této části návrhu by ovšem nebylo možné učinit pouze na základě Úřadem provedeného posouzení dokumentace o zadávacím řízení a argumentace navrhovatele a zadavatele, neboť se jedná o vysoce specializovanou záležitost, která by zřejmě vyžadovala zadání znaleckého posudku, který by mohl z odborného technického hlediska zodpovědět otázku, zda je či není nezbytně nutné v rámci požadavku zadavatele na těsné spojení obou systémů (nLIS a ERP) oba tyto systémy poptávat jako jeden komplexní ucelený systém, resp. zda by požadavek zadavatele na těsné (bezešvé) spojení bylo realizovatelné i v případě rozdělení veřejné zakázky na části, které budou sjednocovány prostřednictvím integrační platformy, a tedy zda se jedná o případné důvodné překážky hospodářské soutěže, či nikoliv (viz § 36 odst. 1 zákona).

219. Vzhledem k tomu, že v zadávacím řízení byly podány pouze dvě nabídky, a že někteří z oslovených dodavatelů vyjadřovali zájem o účast na veřejné zakázce, je otázkou, zda zadavatel nerozdělením veřejné zakázky na části bezdůvodně neomezil hospodářskou soutěž, avšak bez znaleckého posudku by buď potvrzení či vyvrácení těchto pochybností bylo nemožné, neboť by nebylo podloženo objektivními odbornými závěry znaleckého posudku. K zadání znaleckého posudku v uvedené věci však Úřad nepřistoupil, neboť závěry tohoto posudku by nemohly mít žádný vliv na ukládané opatření k nápravě, tedy na zrušení zadávacího řízení z důvodů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí. Vypracování znaleckého posudku by v této souvislosti bylo nehospodárné a významně by prodloužilo i délku správního řízení, neboť by vedlo pouze k oddálení vydání rozhodnutí.

220. Při eventuálním novém zadávání veřejné zakázky na systém nLIS a systém ERP je nezbytné, aby zadavatel zvážil, zda předmět veřejné zakázky není vymezen natolik široce, že bezdůvodně omezuje hospodářskou soutěž, a zda by tedy např. rozdělením veřejné zakázky na části neotevřel soutěž více dodavatelům, což by mu mohlo přinést i výhodnější nabídky na realizaci obou systémů.

221. Rovněž objektivní zodpovězení otázky určitosti a transparentnosti stanovení předmětu veřejné zakázky a vyslovení závazného závěru Úřadem by bez odborného znaleckého zkoumání bylo nepředstavitelné, neboť by tak nebyl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. K zadání znaleckého posudku však Úřad nepřistoupil z důvodů uvedených v bodu 219. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

222. K dopisu navrhovatele ze dne 12.3.2020, ve kterém uvádí, že součástí spisu není protokol o otevírání obálek s nabídkami, ze kterého by bylo možné zjistit informace o podaných nabídkách (viz bod 108. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad uvádí, že soupis dokumentace o zadávacím řízení, kterou zadavatel Úřadu zaslal, je uveden v záznamech o obdržené dokumentaci č. j. ÚOHS-06378/2020/500/KDg ze dne 26.2.2020 a č. j. ÚOHS-11515/2020/500/KDg ze dne 15.4.2020, a předmětná dokumentace tvoří přílohu správního spisu. V záznamu o podkladech pro rozhodnutí ze dne 3.6.2020 pod bodem „Námitky, rozhodnutí o námitkách, nepodání nabídky - 02 IT Services s.r.o., podání nabídek“ je zařazen dokument, který zaznamenává podání elektronických nabídek.

V. K VÝROKU III. ROZHODNUTÍ

223. Podle § 263 odst. 2 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

224. V šetřeném případě Úřad dospěl k závěru, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu se zákonem, jak uvedl ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí, a proto Úřad musel přistoupit ke zrušení celého zadávacího řízení, neboť jiný efektivní způsob nápravy nezákonného stavu v době, kdy již jsou podány nabídky, není možné uložit.

225. Pro úplnost Úřad uvádí, že pokud zadavatel nedodrží zákon již při formulaci zadávacích podmínek, Úřad podle § 263 odst. 3 zákona rozhodne o zrušení zadávacího řízení vždy, aniž by musel zkoumat, zda vada zadávacích podmínek měla či mohla mít vliv na výběr dodavatele. S ohledem na výše uvedené rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. K tomu Úřad dodává, že postup zadavatele při zrušení zadávacího řízení upravuje § 128 zákona.

VI. K VÝROKU IV. ROZHODNUTÍ

226. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

227. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

228. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v předmětném zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

VII. K VÝROKU V. ROZHODNUTÍ

229. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

230. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

231. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2020000062.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II., III. a V. má odkladný účinek. Rozklad proti výroku IV. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

1. Mgr. Ilona Kindlová, advokátka, KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o., Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4 - Nusle

2. INDOC s.r.o., Šermířská 2378/3b, 169 00 Praha 6 - Břevnov

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

", "next": 0}