167. Právě citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně rovněž akcentuje nutnost zdůvodnit výběr
vybraného dodavatele, včetně způsobu, jakým k němu došlo, což by mělo být precizně
popsáno především u subjektivních, nekvantifikovatelných (nepočitatelných) hodnotících
kritérií, které nelze dosadit do předem daného vzorce. Ačkoli tato skutečnost klade
na zadavatele, resp. hodnoticí komisi, zvýšené nároky, kdy lze přiznat, že v případě
nekvantifikovatelných kritérií není možné zcela objektivní poměřování jednotlivých nabídek,
tedy je zde nepochybně nezbytný určitý volní aspekt a úvaha hodnotící komise, musí
hodnocení nabídek i v takovýchto případech probíhat tak, aby byla vyloučena jakákoliv
libovůle zadavatele a bylo možné předmětné hodnocení přezkoumat.
37
Č.j.: ÚOHS-14219/2022/510
168. Zadavatel, resp. hodnoticí komise, by tedy měli popsat způsob hodnocení nabídek podle
jednotlivých dílčích kritérií tak, aby výběr ekonomicky nejvýhodnější nabídky byl
transparentní, a to obzvláště u nekvantifikovatelných kritérií, k nimž by měl být podán
důkladný popis, proč byla určitá nabídka hodnocena lépe či hůře ve vztahu k nabídkám
ostatním.
169. Obdobný názor vyjádřil též Úřad, a to již ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-S603/2012/VZ4065/2013/532/RNi ze dne 5. 3. 2013, jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu
č. j. ÚOHS-R83/2013/VZ-25843/2014/323/PMo/LPt ze dne 8. 12. 2014. Úřad tak i zde
v souladu s rozhodovací praxí akcentuje, že zvláště důležité je zdůvodnění bodového
ohodnocení u nepočitatelných, tj. subjektivních, kritérií. Při hodnocení podle těchto
kvalitativních kritérií musí zadavatel ve zprávě hodnocení nabídek vždy slovně zdůvodnit počet
přidělených bodů. Aby bylo celkové hodnocení nabídek transparentní s možností ověření jeho
správnosti a přezkoumání výběru nejvhodnější nabídky, je třeba znát důvody, které vedly
zadavatele k rozdílnému bodovému hodnocení nabídek u stejného kritéria. Zpráva o
hodnocení nabídek tedy musí obsahovat písemné zdůvodnění počtu přidělených bodů,
respektive slovní okomentování názoru a postupu zadavatele, případně upřesnění, na základě
jaké úvahy přidělil zadavatel té které nabídce vyšší nebo nižší počet bodů.
170. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že písemná zpráva o hodnocení nabídek by měla
mj. obsahovat podrobný popis hodnocení jednotlivých nabídek (v rámci jednotlivých kritérií
hodnocení) s uvedením náležitého odůvodnění, včetně odůvodnění počtu přidělených bodů,
přičemž z předmětné zprávy by mělo vyplývat, proč byla konkrétní nabídka hodnocena lépe či
hůře ve vztahu k nabídkám ostatním.
171. Úřad k výše uvedenému dodává, že současně však nelze opomenout skutečnost, že není
oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů zadavatele, resp.
členů hodnoticí komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit či
dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního
soudu č. j. 5 Afs 75/2009 - 100 ze dne 6. 11. 2009). Z citovaného rozsudku dále rovněž vyplývá,
že Úřad nicméně musí dbát na to, aby komise, resp. zadavatel k výsledku hodnocení dospěla
za splnění všech zákonem stanovených požadavků, tedy i za splnění požadavků
transparentního a přezkoumatelného popisu způsobu hodnocení nabídek v odůvodnění.
172. Jak bylo uvedeno výše, Úřad nemůže vstupovat do myšlenkových pochodů zadavatele. V rámci
své přezkumné činnosti tedy Úřad šetří, zda hodnocení bylo uskutečněno zákonem
stanoveným způsobem, transparentně, a zda je tak ve svém důsledku přezkoumatelné. Jinými
slovy řečeno, pravomoci Úřadu sahají do úrovně těch činností zadavatele, které vytvářejí
prostor pro fair podmínky pro účast dodavatelů v soutěži, ale končí tam, kde nastupuje vlastní
úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě (viz rozsudek Nejvyššího
správního soudu č. j. 2 A 9/2002-62 ze dne 16. 3. 2004).
173. Úřad pro úplnost dodává, že byť se výše uvedené rozsudky a rozhodnutí vztahují k právní
úpravě obsažené v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších
předpisů, lze jejich závěry plně vztáhnout i na nynější právní úpravu hodnocení nabídek
obsaženou v zákoně, neboť pojetí hodnocení nabídek, stejně jako výklad zásady
transparentnosti, nedoznaly přijetím nové právní úpravy zásadních změn.
38
Č.j.: ÚOHS-14219/2022/510
174. Podle § 119 odst. 2 písm. d) zákona pořídí zadavatel písemnou zprávu o hodnocení nabídek,
ve které uvede popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé hodnocené údaje z nabídek
odpovídající kritériím hodnocení, popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích
hodnocení, popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení
a výsledek hodnocení nabídek. Z citovaného ustanovení zákona tak vyplývá, že písemná
zpráva o hodnocení nabídek musí obsahovat popis celého postupu zadavatele při hodnocení
nabídek, a to jak pro každou nabídku ve vztahu k jednotlivým kritériím hodnocení zvlášť, tak i
v jejich souhrnu.
175. Ve vztahu k popisu hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení lze přitom
akcentovat, že za situace, kdy zadavatel zvolil pro účely hodnocení nabídek tzv. kritéria kvality,
jež nejsou číselně vyjádřitelná, tedy objektivně měřitelná, současně platí, že popis způsobu
hodnocení by měl zachycovat úvahy zadavatele tak, aby bylo možné zpětně jednoznačně
ověřit způsob, jímž zadavatel přiděloval body jednotlivým nabídkám. Právě slovní popis
hodnocení u kvalitativních kritérií je prvkem, jenž by měl propojovat skutečnosti uvedené
v nabídkách s hodnocením zadavatele, a představuje tak srozumitelnou, konzistentní
a logickou aplikaci pravidel (způsobu hodnocení), jež zadavatel učinil součástí zadávacích
podmínek [srov. komentář k § 119 odst. 2 písm. d) zákona, in PODEŠVA, Vilém, SOMMER,
Lukáš, VOTRUBEC, Jiří, FLAŠKÁR, Martin, HARNACH, Jiří, MĚKOTA, Jan, JANOUŠEK, Martin.
Zákon o zadávání veřejných zakázek: Zákon o registru smluv: komentář. Praha: Wolters
Kluwer, 2016. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 978-80-7552-102-6].
176. Pouze takový způsob hodnocení může být přitom též v souladu se zásadou transparentnosti
zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, kdy výše uvedené je současně v souladu se závěry
vyplývajícími z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 90/2013 - 50 ze dne 7. 1. 2016
(viz bod 167. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a to, že pokud zadavatel stanoví pro hodnocení
nabídek kvalitativní (nepočitatelné) kritérium hodnocení, musí ve zprávě o hodnocení nabídek
o to důsledněji dbát na přezkoumatelný popis a výsledek hodnocení v tomto kritériu.
K nesprávnému hodnocení jednotlivých aspektů a subkritérií v rozporu se zadávací
dokumentací – hodnocení „nejlepších“ nabídek
177. Navrhovatel má za to, že zadavatel nedodržel postup hodnocení stanovený v zadávací
dokumentaci, když dle jeho názoru mělo dojít u každého aspektu k výběru pouze jedné
nejlepší nabídky. Výraz „nejlepší“ dle navrhovatele jasně ukládá výběr jedné nabídky, která
danému kritériu vyhovuje nejlépe. Dle navrhovatele není možné označit všechny nabídky
za „nejlepší“, jak k tomu při hodnocení nabídek ve skutečnosti došlo. Zadavatel se naopak
neshoduje s interpretací navrhovatele, že „nejlepší v rámci příslušného aspektu“ smí být pouze
jedna nabídka. Naopak má za to, že i z definice pravidel pro přidělení 3, 2 nebo 1 bodu je
zřejmé, jaké nedostatky by musela nabídka mít, aby jí mohlo být přiděleno nižší bodové
hodnocení. Úřad se tak dále bude zabývat tím, zda zadavatel při hodnocení nabídek
postupoval podle pravidel hodnocení uvedených v zadávací dokumentaci.
178. V šetřeném případě zadavatel stanovil jako kritéria hodnocení nabídkovou cenu (váha 50 %) a
kvalitu a technickou úroveň nabízeného řešení (váha 50 %), jíž dále rozdělil na 5 samostatných
subkritérií, která se dále člení na jednotlivé dílčí parametry hodnocení. V subkritériu I., jež se
týká vhodnosti návrhu architektury řešení, je celkem 6 dílčích aspektů, v subkritériu II., jímž je
hodnocena vhodnost návrhu architektury řešení z pohledu budoucího rozvoje, jsou celkem 4
39
Č.j.: ÚOHS-14219/2022/510
dílčí aspekty, v subkritériu III., jež se týká navrženého způsobu dodání modulu, je 5 dílčích
aspektů, v subkritériu IV., jež se týká navrženého způsob provozního zajištění a rozvoje
modulu, jsou 3 dílčí aspekty, v subkritériu V., jež se týká analytické rozpracování typové úlohy,
je 6 dílčích aspektů, (viz body 100. až 105. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
179. Zadavatel taktéž v zadávací dokumentaci stanovil, že při hodnocení nabídek v rámci
jednotlivých subkritérií přidělí nabídce za každý aspekt body od 1 do 4. Dále zadavatel uvedl
klíč, dle kterého se budou přidělovat jednotlivé body. Konkrétně zadavatel uvedl, že řešení,
které je nejlepší v rámci příslušného aspektu, ohodnotí 4 body. Nabídku, která proti
nejlepšímu řešení v rámci příslušného aspektu vykazuje nedostatky, které částečně snižují
efektivitu vytvoření, provozu, rozvoje a správy řešení, ale nemají dopad na jeho cílovou kvalitu
nebo použitelnost z pohledu uživatelů, pak zadavatel měl hodnotit 3 body. Následně řešení,
které proti nejlepšímu řešení v rámci příslušného aspektu vykazuje nedostatky, které snižují
cílovou kvalitu nebo použitelnost řešení z pohledu uživatelů nebo významně snižují efektivitu
vytvoření, provozu, rozvoje a správy řešení, měl zadavatel hodnotit 2 body, a nakonec 1
bodem měl hodnotit nabídku, která je v rámci příslušného aspektu vnitřně nekonzistentní,
nebo v ní jsou požadavky zadavatele interpretovány nesprávně s ohledem na účel použití
modulu, nebo není patrné, jak bude hodnocený aspekt řešení naplněn (viz bod 100.
odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel současně uvedl u každého subkritéria základní cíle
hodnocení tohoto subkritéria a zadavatelem preferovaná řešení (viz body 101. až 105.
odůvodnění tohoto rozhodnutí).
180. Součástí písemné zprávy o hodnocení nabídek zadavatel učinil tabulku zachycující hodnocení
kritéria kvalita a technická úroveň nabízeného řešení, kde je ve vztahu ke každé obdržené
nabídce uveden počet přidělených bodů v rozpisu dle dílčích aspektů jednotlivých subkritérií
hodnocení a slovní popis zachycující skutečnosti rozhodné pro přidělení těchto bodů.
181. K výše uvedenému Úřad uvádí, že ze zmíněné stupnice (viz bod 100. odůvodnění tohoto
rozhodnutí) zřetelně vyplývají předem stanovené podmínky pro udělování bodů.
Ze zadávacích podmínek vyplývá, že čtyřmi body bude ohodnocena nabídka nabízející řešení,
které je nejlepší v rámci příslušného hodnoceného aspektu. Dle Úřadu přitom z povahy
nastaveného hodnocení a též z povahy předmětu plnění plyne, že takto „nejlepších“ řešení
může být v rámci téhož aspektu více. Úřad má za to, že více dodavatelů může předložit ve
svých nabídkách srovnatelná řešení nebo dokonce zcela identická řešení (např. každý
z dodavatelů zvolí naprosto stejnou technologii, metodiku apod.), přičemž pokud by Úřad
přistoupil k výkladu navrhovatele, nemohl by zadavatel v takovémto případě hodnotit všechny
tyto nabídky 4 body, což by popíralo smysl daného hodnocení. Předpoklady bodování 2 nebo
3 body pak vychází ze srovnání s „nejlepším řešením“, a to v tom smyslu, že definují charakter
nedostatků, jejichž výskyt v nabídce vede k tomu, že ji nelze v příslušném aspektu hodnotit
„jako nejlepší“, tedy udělit jí 4 body. V souhrnu se tak definované bodování jeví být svou
povahou založené především na negativním principu v tom smyslu, že pokud nabídka vykazuje
určité nedostatky, zápory definovaného charakteru, je dle povahy daných nedostatků
ohodnocena nižším než plným počtem bodů, a pokud dané nedostatky odpovídají svým
charakterem podmínkám pro udělení 1 bodu, je předmětná nabídka za daný aspekt
hodnocena 1 bodem. Úřad současně poznamenává, že vhodnost takto nastavených pravidel
pro hodnocení není předmětem přezkumu tohoto řízení.
40
Č.j.: ÚOHS-14219/2022/510
182. Lze shrnout, že ze zadání pravidel hodnocení dle Úřadu nikterak nevyplývá, že by snad vícero
či všechny nabídky nemohly být shodně hodnoceny plným počtem bodů v daném aspektu.
Úřad ani neshledává nic nelogického na tom, když „nejlepších“ řešení je shledáno více, přičemž
o rozumnosti zadavatelem zastávaného výkladu zadávacích podmínek svědčí již to, že
v opačném případě by se bezúčelně hodnocení nabídek dle stanovených pravidel stalo
prakticky nemožným u aspektů, které v úplnosti dostatečným způsobem splnilo více
dodavatelů a zadavatel by tak nebyl schopen shledat důvody pro udělení nižšího počtu bodů.
Úřad tak má za to, že zadavatel při provedeném hodnocení nabídek nepostupoval v rozporu
se zadávacími podmínkami, když v určitých hodnocených aspektech bodově ohodnotil jako
nejlepší (tedy 4 body) více než jednu nabídku.
K údajné nepřezkoumatelnosti subjektivního hodnocení
183. Navrhovatel v této části návrhu poukazuje na tři konkrétní části hodnocení, které považuje
za nekonkrétní a nepřezkoumatelné. V prvé řadě navrhovatel zmiňuje, že v rámci hodnocení
jeho nabídky (subkritérium Architektura řešení, druhý aspekt) zadavatel mimo jiné uvádí, že
„nabídka vykazuje v tomto hodnoceném aspektu dílčí faktické chyby“. Zadavatel však dle
navrhovatele tyto faktické chyby nepopisuje, a proto má být toto tvrzení nepřezkoumatelné.
K tomu Úřad uvádí, že navrhovatelem citovaná věta je vytržena z kontextu celého hodnocení
předmětného aspektu. Ve dvou odstavcích předcházejících navrhovatelem citované větě
zadavatel podrobně popsal ony „dílčí faktické chyby“ nabídky navrhovatele, když mj. uvedl, že
„Účastník volí jako metodický základ návrhu architektury tzv. Zachmanův Framework. Z této
komplexní metodiky však k rozpracování v nabídce vybírá pouze aplikační, technologickou a
fyzickou architekturu.“ a taktéž v dalším odstavci zadavatel uvedl, že „V nabídce není zřejmá
provázanost jednotlivých architektonických vrstev a použitá notace pro jejich zachycení rovněž
nedrží žádné standardy a tam, kde je nějaký standard využit (např. prvky UML) je tento využit
nesprávně.“ (viz bod 116. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dle Úřadu je z citovaných pasáží
hodnocení předmětného aspektu zřejmé označení dvou okruhů „dílčích chyb“ nabídky
navrhovatele.
184. Co se týče druhé části hodnocení nabídky navrhovatele (subkritérium Náročnost realizace
vybraných změnových požadavků, čtvrtý aspekt), kterou navrhovatel považuje
za netransparentní, neboť dle navrhovatele zadavatel nijak nevymezuje, v čem spočívá vyšší
pracnost a menší transparentnost „z pohledu Objednatele“, Úřad uvádí, že v předmětném
aspektu zadavatel hodnotil aspekt „umožní nejtransparentnější ověření zachování
požadovaných vlastností řešení po nasazení rozvojových požadavků s co nejmenší pracností
na straně Objednatele“. Ze slovního popisu hodnocení nabídky navrhovatele pak vyplývá, že
navrhovatel „pouze odkazuje na dodržení požadavků služba 12 – Rozvoj modulu, aniž by se
blíže vyjádřil ke způsobu naplnění tohoto aspektu“, přičemž dále zadavatel uvádí, že „Obecná
pravidla rozvoje modulu upravuje základní odpovědnosti při ověřeni vlastností řešení po
nasazení rozvojových požadavků“ (viz bod 118. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Závěrem
hodnocení pak zadavatel uvádí, že toto řešení je pracnější a méně transparentnější z pohledu
objednatele než v případě obou dalších hodnocených nabídek. Úřad tak má za to, že zadavatel
v hodnocení popsal svou základní tezi hodnocení, přičemž závěrem uvedl, že vyšší pracnost a
menší transparentnost z pohledu objednatele vyvozuje ze srovnání s ostatními nabídkami.
Z porovnání hodnocení tohoto aspektu v rámci nabídky navrhovatele a v rámci ostatních
nabídek (zejména nabídky vybraného dodavatele, která byla v tomto aspektu hodnocena
41
Č.j.: ÚOHS-14219/2022/510
plnými 4 body) má Úřad za to, že jazykově je zjevné, že tyto ostatní nabídky jsou zadavatelem
hodnoceny lépe, když v případě nabídky vybraného dodavatele zadavatel uvádí, že „Ověření
kvality je transparentně řízeno dokumentovanými testovacími scénáři. Objednatel má možnost
posoudit rozsah a poté pouze selektivně ověřit korektnost předložených dokumentovaných
výstupů.“ a v případě nabídky společnosti SNE, která byla hodnocena 3 body uvádí, že
„Účastník v rámci testování hovoří o automatizovaném testování při nasazení. Tato deklarace
není nijak blíže rozvedena a není vyjasněna odpovědnost a kompetence za definici rozsahu a
obsahu testů a transparentnosti jejich provádění vůči objednateli“. Dle Úřadu je tedy zřejmé,
že zatímco navrhovatel se dle zadavatele ve své nabídce blíže nevyjadřuje ke způsobu naplnění
hodnoceného aspektu, nabídky dvou ostatních účastníků obsahují podrobnější informace o
způsobu naplnění hodnoceného aspektu, a proto byly hodnoceny lépe.
185. K třetí části hodnocení nabídky navrhovatele (subkritérium Navržený způsob dodání modulu,
pátý aspekt), kterou navrhovatel považuje za netransparentní a ke které uvádí, že zadavatel
dospívá k závěru o konfliktním vymezení odpovědností projektového manažera objednatele a
dodavatele, aniž by konkretizoval, v jakých konkrétních případech dochází ke konfliktu
odpovědnosti, Úřad uvádí, že zadavatel v hodnocení k předmětnému aspektu uvedl, že
„Účastník ve své nabídce přiřkl roli projektového manažera objednateli“, přičemž následně
zadavatel rozvedl tři okruhy činností, za které má tato role, tj. role projektového manažera,
odpovídat (viz bod 131. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad tak má za to, že navrhovatel
opětovně vytrhává části hodnocení zadavatele z kontextu, neboť zadavatel v hodnocení jasně
popisuje, jaké odpovědnosti přiřknuté navrhovatelem projektovému manažerovi objednatele
jsou v konfliktu s povinnostmi projektového manažera dodavatele. Jinými slovy zadavatel
popsal činnosti, které měl vykonávat projektový manažer dodavatele, aby mohlo být uděleno
vyšší hodnocení tohoto aspektu, neboť se v předmětném aspektu hodnotilo mj. co největší
minimalizování kapacitních požadavků na pracovníky objednatele (zadavatele), tedy čím více
činností dodavatelé přenesli na zadavatele, tím nižší hodnocení mohli očekávat.
186. Úřad uvádí, že v předmětném popisu hodnocení ve spojitosti se stanovenými zadávacími
podmínkami upravujícími pravidla pro hodnocení nabídek neshledal nezákonnost postupu
zadavatele.
187. Z popisu zadavatele uvedeného v písemné zprávě o hodnocení nabídek nevyplývá, že by
hodnocení nabídek ve vztahu ke kritériu kvalita a technická úroveň nabízeného řešení
probíhalo mimo meze stanovené zadávacími podmínkami (mimo kritéria hodnocení a metodu
vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích), když zadavatel uděloval body v rámci
jednotlivých dílčích aspektů dle předem stanovené bodové stupnice. Úřad rovněž neshledal,
že by postup zadavatele ve vztahu k hodnocení nabídek byl netransparentní.
Nesprávné bodové hodnocení nabídky navrhovatele
188. Navrhovatel dále namítá to, že bodové hodnocení subkritéria Metodika služeb provozu a
rozvoje modulu, první aspekt je v případě navrhovatele a vybraného dodavatele v rozporu se
slovním hodnocením, když oba dodavatelé používají stejný metodický základ ITIL v3 a pouze
vybraný dodavatel je podroben kritice automatického testování, přičemž současně u
vybraného dodavatele je dle zadavatele metodický základ ITIL v3 dobrým příspěvkem
k omezení vzniku chyb, zatímco u navrhovatele je tento metodický základ bez dalších
mechanismů nedostatečný.
42
Č.j.: ÚOHS-14219/2022/510
189. K uvedenému Úřad konstatuje, že ze slovního popisu hodnocení předmětného aspektu je
zřejmý rozdíl mezi nabídkou vybraného dodavatele a navrhovatele. Přestože oba dodavatelé
zvolili metodický základ ITIL v3, tak v případě nabídky vybraného dodavatele je ve zprávě o
hodnocení taktéž uvedeno, že „K omezení možnosti vzniku chyb způsobených lidským
faktorem pak přispívá rovněž zvolení metodický základ (ITIL v3) a také navržený koncept
automatizace vybraných provozních činností“ (viz bod 134. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
Naopak v případě nabídky navrhovatele zadavatel uvedl, že „Proti ostatním nabídkám nenabízí
uchazeč v tomto aspektu žádné mechanismy pro omezení vzniku chyb způsobených lidským
faktorem nad rámec zvoleného metodického základu.“ (viz bod 132. odůvodnění tohoto
rozhodnutí). S ohledem na znění hodnoceného aspektu, tj. dodavatel „nejvíce omezí možnost
vzniku chyb způsobených lidským faktorem, příp. umožní jejich včasnou identifikaci a
odstranění způsobem minimalizujícím dopad na kvalitu a kvantitu poskytovaných služeb“, je
zjevný rozdíl v obou nabídkách, když dle hodnocení zadavatele vybraný dodavatel nabídl další
mechanismy zajišťující omezení možnosti vzniku chyb způsobených lidským faktorem nad
rámec metodiky ITIL v3, zatímco nabídka navrhovatele v daném aspektu neobsahuje žádné
další mechanismy pro omezení vzniku chyb způsobených lidským faktorem nad rámec
zvoleného metodického základu. Současně Úřad uvádí, že i nabídka společnosti SNE byla
hodnocena plným počtem bodům, neboť dle zprávy o hodnocení „Nabídka je v tomto aspektu
srovnatelná s další, v tomto aspektu shodně nejlépe hodnocenou nabídkou.“, přičemž zde
zadavatel taktéž vyzdvihl zvolený metodický základ ITIL v3, architekturu řešení a automatizaci
provozu (viz bod 135. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Nabídky obou v tomto aspektu lépe
hodnocených účastníků však naproti nabídce navrhovatele obsahují mechanismy
automatizace provozu, v důsledku čehož je řešení nabízené navrhovatelem v tomto aspektu
méně provozně efektivní, což odpovídá přidělenému bodovému hodnocení. K argumentu
navrhovatele, že „nejlepší“ nabídkou se nemůže stát nabídka, které je ve slovním hodnocení
něco vytýkáno, Úřad uvádí, že z popisu hodnocení všech tří nabídek je jasné, co s ohledem na
znění předmětného aspektu zadavatel hodnotil, resp. je zjevné, že nejlepší v daném aspektu
jsou ty dvě nabídky, které shodně nabízejí eliminaci předmětných rizik metodikou ITIL v3 a
současně i využití mechanismů automatizace činností.
190. Úřad se tedy neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že zadavatel přiděloval jinou výši bodů
než jaká odpovídá popisu hodnocení zachycenému ve zprávě o hodnocení nabídek.
K požadavkům, které nejsou uvedeny v zadávací dokumentaci
191. Navrhovatel rovněž poukázal na skutečnost, že část argumentů zadavatele, jimiž odůvodňoval
přidělení konkrétních bodů jednotlivým nabídkám, je v rozporu se zadávacími podmínkami,
resp. se jedná o požadavky, které nejsou uvedeny v zadávací dokumentaci, k čemu Úřad
sděluje následující.
192. Nejprve navrhovatel napadá hodnocení v rámci subkritéria Architektura řešení, třetí aspekt,
ke kterému uvádí, že v zadávací dokumentaci není požadována realizace žádných výstupních
sestav ani lokalizace řešení. Dle navrhovatele je tedy nerelevantní v rámci hodnocení
odkazovat na možnost konfigurace výstupních sestav, případně lokalizaci řešení, které nejsou
v rámci zadávací dokumentace požadovány. K tomu Úřad předně uvádí, že v předmětném
aspektu bylo hodnoceno to, že dodavatel „umožní nejširší konfigurovatelnost a parametrizaci
řešení bez nutnosti vývojářského zásahu“. Z uvedené citace předmětného aspektu je dle
Úřadu zřejmé, že zadavatel předem nestanovil minimální ani maximální rozsah
43
Č.j.: ÚOHS-14219/2022/510
konfigurovatelnosti a parametrizace řešení. Dodavatelé tedy měli nabídnout co „nejširší“
možnost konfigurovatelnosti a parametrizace. Jinými slovy zadavatel nestanovil dodavatelům
maximální hranici pro to, co mohou nabídnout, ale nechal to zcela na nich. Pakliže tedy ze
slovního hodnocení nabídky navrhovatele zcela jasně vyplývá (viz body 118. a 120. odůvodnění
tohoto rozhodnutí), že vybraný dodavatel nabídnul širší škálu parametrizace (např. lokalizaci
řešení a úpravu výstupů sestav), je pak i zřejmé, proč zadavatel hodnotil nabídku vybraného
dodavatele více body. Úřad tedy má za to, že zadavatel postupoval při hodnocení v souladu se
zněním hodnoceného aspektu.
193. Dále navrhovatel napadá hodnocení v rámci subkritéria Náročnost realizace vybraných
změnových požadavků, druhý aspekt. K tomu Úřad uvádí, že zadavatel v předmětném aspektu
hodnotil to, že dodavatel „umožní realizovat typové požadavky na budoucí rozvoj s nejmenšími
kapacitními nároky na Objednatele“. Ve slovním hodnocení nabídky vybraného dodavatele
zadavatel u tohoto aspektu uvedl, že „Pracnost na straně Objednatele je transparentně
vyčíslena a k jejímu snížení přispívá především navržený mechanismus testování, kdy účastník
deklaruje dokumentaci celého svého procesu testování, což umožňuje objednateli schválit
rozsah testování, a to následně prověřit pouze namátkově. Tento přístup umožňuje docílit nižší
požadované kapacity na straně Objednatele proti ostatním hodnoceným nabídkám“ (viz bod
122. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž v hodnocení nabídky navrhovatele zadavatel
mj. uvedl, že „Proti nejlépe hodnocené nabídce v tomto aspektu účastník nenavrhl žádný
mechanismus optimalizace nároků na Objednatele a realizace je tak méně efektivní“ (viz bod
121. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedeného dle Úřadu zjevně vyplývá, že navrhovatel
oproti vybranému dodavateli nenavrhl žádný mechanismus optimalizace nároků objednatele.
Dle navrhovatele však zadavatel v rámci hodnocení tohoto kritéria nepožadoval explicitně
popis mechanismu optimalizace nároků na objednatele, přesto jej v rámci hodnocení
najednou zohledňuje. K tomu Úřad dále uvádí, že ze slovního popisu hodnocení vybraného
dodavatele vyplývá, že vybraný dodavatel navrhl přístup, který umožňuje docílit nižší
požadované kapacity na straně objednatele, přičemž ostatní dodavatelé něco obdobného
ve své nabídce nenabídli. Dle Úřadu ze zprávy o hodnocení taktéž vyplývá, že výše popsaný
nedostatek absentujícího mechanismu optimalizace nároků má vliv na kapacitní nároky
objednatele, které byly kritériem hodnocení předmětného aspektu. Pakliže zadavatel dospěl
v souladu s pravidly hodnocení k závěru (viz bod 99. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že řešení
nabízené navrhovatelem je méně efektivní ve srovnání s řešením vybraného dodavatele, a
uvedl, proč, nespatřuje Úřad v hodnocení tohoto aspektu žádný nedostatek.
194. Navrhovatel dále argumentuje tím, že v situaci, kdy je vytýkán nedostatek, který nemá dle
navrhovatele vliv na výsledné řešení veřejné zakázky, je v jednom případě (u hodnocení
nabídky vybraného dodavatele v rámci subkritéria Metodika služeb provozu a rozvoje modulu,
první aspekt) hodnocena nabídka jako nejlepší a v druhém případě (u hodnocení nabídky
navrhovatele v rámci subkritéria Architektura řešení, třetí aspekt) je provedena bodová
srážka. Takový přístup je dle navrhovatele zjevně diskriminační. K tomu Úřad uvádí, že, jak již
bylo popsáno výše (viz bod 189. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v případě hodnocení v rámci
subkritéria Metodika služeb provozu a rozvoje modulu, první aspekt, bylo pro hodnocení
tohoto aspektu podstatné, že vybraný dodavatel nabídl i další mechanismy zajišťující omezení
možnosti vzniku chyb způsobených lidským faktorem nad rámec metodiky ITIL v3. Jedná se
tedy o jinou situaci než v případě hodnocení nabídky navrhovatele v rámci subkritéria
Architektura řešení, třetí aspekt.
44
Č.j.: ÚOHS-14219/2022/510
195. Úřad tedy k této části hodnocení uzavírá, že z předmětného popisu hodnocení ve spojitosti se
stanovenými zadávacími podmínkami upravujícími pravidla pro hodnocení nabídek neshledal
nezákonnost postupu zadavatele.
K údajnému věcně nesprávnému hodnocení nabídek
196. Navrhovatel dále namítá, že u některých hodnocených aspektů zadavatel přidělil nesprávný
počet bodů. K tomu Úřad v prvé řadě opětovně uvádí, že není oprávněn vstupovat
do myšlenkových pochodů hodnotitele. Pokud tedy zadavatel dospěl k závěru,
že navrhovatelem předkládané skutečnosti (návrhy řešení) dostatečně nenaplňují stanovené
zadání, respektive obsahují nedostatky, pak v případě, že z popisu hodnocení je seznatelné,
v jakých částech hodnoceného plnění a z jakých důvodů zadavatel shledal tyto případné vady
či nedostatky, nejsou dány předpoklady pro závěr o nezákonném postupu zadavatele. Úřad
v takovém případě nemůže nahrazovat závěry zadavatele vlastním správním uvážením, a to
s ohledem na zachování volních aspektů hodnocení ze strany hodnotitele.
197. Konkrétně navrhovatel nejprve napadá hodnocení subkritéria Náročnost realizace vybraných
změnových požadavků, čtvrtý aspekt, ke kterému uvádí, že v jeho nabídce jasně specifikovaná
a popsaná opatření včetně deklarovaného zavedení a využívání uvedených registrů umožní
zachování požadovaných vlastností řešení po nasazení rozvojových požadavků s co nejmenší
pracností na straně zadavatele. Z těchto důvodů měla být, dle názoru navrhovatele, jeho
nabídka hodnocena v této části podstatně vyšším bodovým ohodnocením než 2 body. K tomu
Úřad uvádí, že jak již popsal výše (viz bod 184. odůvodnění tohoto rozhodnutí), má za to, že
jazykově je zjevné, že ostatní nabídky jsou zadavatelem v tomto aspektu hodnoceny lépe než
nabídka navrhovatele, což je i důvodem pro přidělení nižšího počtu bodů navrhovateli. Co se
týče toho, že dle hodnocení zadavatele navrhovatel k tomuto kritériu odkazuje pouze na
dodržení požadavků služby 12 – Rozvoj modulu, Úřad uvádí, že navrhovatel ve své nabídce
uvedené konstatuje v bodě 3.1 „Návrh řešení“, kde konkrétně uvádí, že „Případná rizika
plynoucí při realizaci následných změnových požadavků aplikací vyvinutých na míru budou dle
našeho názoru dostatečně eliminována důsledným dodržováním postupy uvedenými v popisu
Služby 12 - Rozvoj modulu“, a dále v bodě 3.1.2 „Náročnost realizace vybraných změnových
požadavků“, kde navrhovatel mj. dále uvádí, že „Současně výše uvedený způsob realizace
změnových požadavků klade nepříliš vysoké nároky na pracnost a kapacitu na straně
Objednatele, jehož úkolem bude pouze definovat příslušný požadavek a po jeho analýze
Dodavatelem ho schválit a dle potřeby otestovat v souladu s postupy uvedenými v popisu
Služby 12 - Rozvoj modulu“. Z uvedených citací je zjevné, že navrhovatel vždy odkazuje pouze
na Službu 12 - Rozvoj modulu, která je pak samostatně upravena bodě 2.3.1 Služba 12 - Rozvoj
modulu a bodě 3.1.4.5.1 Služba 12 - Rozvoj modulu. Navrhovatel ve svých námitkách a návrhu
upozorňuje na body 3.1.3.6.4 Fáze Realizace – testování, 3.1.3.6.6 Fáze ukončení projektu a
rutinního provozu, 3.1.3.2.2.1 Řízení integrace projektu, 3.1.3.2.2.11 Nástroje pro spolupráci
a komunikaci, přičemž zadavatel k tomu uvádí, že předmětné části nabídky se týkají dodání
modulu, nikoliv jeho rozvoje. K tomu Úřad uvádí, že navrhovatelem uvedené podkapitoly jsou
obsaženy v části nabídky 3.1.3 Metodika dodání modulu, přičemž z jejího názvu a navazujícího
popisu (viz bod 112. odůvodnění tohoto rozhodnutí) vyplývá, že následující podkapitoly se
týkají dodání modulu, a nikoliv jeho rozvoje. V předmětném případě však zadavatel hodnotil
„nejtransparentnější ověření zachování požadovaných vlastností řešení po nasazení
rozvojových požadavků s co nejmenší pracností na straně Objednatele.“. Jednalo se tedy o
45
Č.j.: ÚOHS-14219/2022/510
hodnocení týkající se rozvoje modulu, a nikoliv jeho dodání. Z tohoto důvodu je logické, že
zadavatel ve vztahu k hodnocení tohoto aspektu vycházel z těch částí nabídky, které se danou
problematikou zabývají. Co se týče argumentace navrhovatele týkající se neurčitého pojmu
„pracnější a méně transparentní řešení“ užitého zadavatelem, Úřad opětovně odkazuje na své
odůvodnění výše (viz bod 184. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad tak uzavírá, že u
hodnocení tohoto aspektu neshledal pochybení zadavatele.
198. Dále navrhovatel napadá hodnocení subkritéria Architektura řešení, první aspekt, ke kterému
uvádí, že rozpracoval množinu požadavků a cílů, které jsou pro popisovanou část řešení
relevantní, a to v souladu s použitým metodickým základem v takovém rozsahu a detailu, jaký
byl možný z informací uvedených v zadávací dokumentaci. Nabídka, vzhledem k rozsahu
informací uvedených v zadávací dokumentaci, nemůže být dle navrhovatele zpracována
v takovém detailu, aby nahradila detailní analýzu, která bude provedena v rámci realizace
předmětu plnění vítězným uchazečem. V rámci analýzy je dle navrhovatele standardně
prováděno detailní rozpracování globálního návrhu včetně revize aktuálnosti všech
požadavků. Cena této analytické fáze je započítána v ceně za Dodání modulu AIS a jde plně
na vrub dodavatele a dle navrhovatele nebude generovat žádnou zvýšenou pracnost na straně
zadavatele. K tomu Úřad uvádí, že zadavatel v předmětném aspektu hodnotil to, že dodavatel
„identifikuje úplněji množinu požadavků a cílů, které jsou pro popisovanou část řešení
relevantní a správně je zohlední při návrhu řešení“. Ve slovním hodnocení nabídky
navrhovatele k tomuto aspektu zadavatel mj. uvedl, že „Ač je z jednotlivých pohledů na
architekturu zřejmá jejich návaznost, tato není ve schématech zachycena a chybí rovněž
návaznost na požadavky zadavatele a není plně zřejmý způsob naplnění některých z nich. Proti
nejlépe hodnocené nabídce tak bude muset být analytická fáze o tyto aspekty doplněna a
vyžádá si tak zvýšenou pracnost a domyšlení promítnutí požadavků zadání do navržené
architektury“ (viz bod 116. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž Úřad má za to, že
z citované části hodnocení je patrno, v čem je nabídka navrhovatele horší než nabídka
vybraného dodavatele, tj. že nabídka navrhovatele není tak detailně rozpracována a bude
muset být v analytické části plnění veřejné zakázky doplněna.
199. K tomu Úřad dále uvádí, že v bodě 25 s názvem „Vhodnost návrhu architektury řešení“
zadávací dokumentace zadavatel popisuje, jakým způsobem bude jednotlivé aspekty v rámci
tohoto subkritéria hodnotit, resp. co bude při hodnocení brát v potaz. Zadavatel zde mj. uvádí,
že cílem hodnocení dle tohoto subkritéria je preference takové nabídky, ve které dodavatel
prokáže schopnost rozpracovat požadavky objednatele do návrhu architektury řešení,
ze kterého bude průkazné naplnění požadavků a cílů objednatele a naplnění požadavků
na efektivní provoz a rozvoj vzniklého řešení. Zadavatel rovněž preferuje taková řešení, která
co nejvíce eliminují závislost na původním dodavateli modulu (viz bod 101. odůvodnění tohoto
rozhodnutí). V tomto ohledu Úřad musí dát za pravdu tvrzení zadavatele z vyjádření k návrhu,
kde zadavatel uvádí, že v rámci tohoto subkritéria usiluje o „efektivní provoz a rozvoj vzniklého
řešení“, které co nejvíce eliminuje závislost na původním dodavateli modulu. Z tohoto pohledu
je zjevné, proč v tomto aspektu byla nabídka vybraného dodavatele hodnocena vyšším
počtem bodů než nabídka navrhovatele, neboť nabídka navrhovatele není tak detailně
rozpracována a bude muset být v analytické části plnění veřejné zakázky doplněna, přičemž
zadavatel efektivitu (zejména z pohledu eliminace závislosti na původním dodavateli modulu)
dle zadávacích podmínek v tomto aspektu hodnotil. Úřad tak uzavírá, že u hodnocení tohoto
aspektu neshledal pochybení zadavatele.
46
Č.j.: ÚOHS-14219/2022/510
200. Polemika navrhovatele, že zadavatel dospívá v rozhodnutí o námitkách k závěru, že dojde
k „významnému snížení efektivity vývoje proti nejlépe hodnocené nabídce“, tak není dle
Úřadu nijak relevantní, neboť s ohledem na nastavení hodnocení daného subkritéria
v zadávacích podmínkách je zjevné, že zadavatel efektivitu (zejména z pohledu eliminace
závislosti na původním dodavateli modulu) v tomto aspektu hodnotil. Současně Úřad uvádí,
že použití obecného pojmu „snížení efektivity“ zadavatelem v rozhodnutí o námitkách nemůže
v šetřeném případě mít za následek nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách, neboť
zadavatel zcela konkrétně odpověděl na navrhovatelovu námitku k hodnocení tohoto aspektu
tak, že zadavatel popsal, z čeho vycházel (z pravidel pro hodnocení), dále uvedl skutečnost, že
nejlépe hodnocená nabídka dané nedostatky nemá a že odstranění tohoto nedostatku
v kombinaci s nutností dopracovat řadu dalších architektonických pohledů není triviální,
přičemž dojde k významnému snížení efektivity vývoje proti nejlépe hodnocené nabídce (viz
bod 138. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedené argumentace zadavatele (ve spojení se
samotnou zprávou o hodnocení) tak navrhovateli musel být zřejmý postoj zadavatele k jím
podané námitce, přestože pak zadavatel v dílčí části odůvodnění rozhodnutí o námitkách
použil obecnější pojem.
201. Dále navrhovatel napadá hodnocení subkritéria Architektura řešení, druhý aspekt, ke kterému
obdobně jako v případě hodnocení prvního aspektu uvádí, že nabídka, vzhledem k rozsahu
informací uvedených v zadávací dokumentaci, nemůže být zpracována v takovém detailu, aby
nahradila detailní analýzu, která bude provedena v rámci realizace předmětu plnění vítězným
uchazečem. Současně navrhovatel uvádí, že zadavatel nemůže hodnotit vnitřní pracnost
činností navrhovatele. K uvedenému Úřad uvádí, že zadavatel hodnotil aspekt s názvem
„nejlépe dodrží pravidla Dodavatelem zvolené metodiky pro zpracování architektonického
návrhu“. Ve zprávě o hodnocení je v rámci hodnocení předmětného aspektu u nabídky
navrhovatele uvedeno, že navrhovatel vybral jako metodický základ tzv. Zachmanův
Framework. S ohledem na vybraný metodický základ zadavatel ve zprávě o hodnocení
navrhovateli vytknul, že „z této komplexní metodiky však k rozpracování v nabídce vybírá
pouze aplikační, technologickou a fyzickou architekturu. V nabídce není zřejmá provázanost
jednotlivých architektonických vrstev a použitá notace pro jejich zachycení rovněž nedrží žádné
standardy a tam, kde je nějaký standard využit (např. prvky UML) je tento využit nesprávně“,
přičemž dále zadavatel taktéž uvedl, že „rozpracování architektonického návrhu v souladu se
zvolenou metodikou si vyžádá v rámci realizace významnou pracnost“ (viz bod 117.
odůvodnění tohoto rozhodnutí). Naopak v případě hodnocení tohoto aspektu u nejlépe
hodnocené nabídky (vybraného dodavatele) zadavatel uvedl, že „Účastník zvolil jako metodiku
návrhu architektury řešení TOGAF doplněnou o notaci Archimate a oba zvolené principy napříč
nabídkou dodržel.“ (viz bod 118. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedených citací je dle
Úřadu zjevný rozdíl naplnění hodnoceného aspektu mezi uvedenými nabídkami. Zadavatel
požadoval dodržení dodavatelem zvolené metodiky, přičemž z hodnocení nabídky
navrhovatele vyplývá, že toto v případě jeho nabídky dodrženo nebylo, a naopak v případě
nabídky vybraného dodavatele to dodrženo bylo. K argumentaci navrhovatele, že
pro zadavatele je naprosto bezpředmětné zkoumat, kolik modelů bude navrhovatel
zpracovávat, a že zadavatele může zajímat jen výsledek, Úřad uvádí, že tato navrhovatelova
polemika není ve vztahu k hodnocenému aspektu podstatná, neboť zadavatel zcela jasně
požadoval v rámci hodnocení tohoto aspektu dodržení pravidel zvolené metodiky
pro zpracování architektonického návrhu, přičemž navrhovatel dle zprávy o hodnocení jím
47
Č.j.: ÚOHS-14219/2022/510
zvolenou metodiku rozpracoval v nabídce pouze částečně a v části dokonce nesprávně. Úřad
tak uzavírá, že u hodnocení tohoto aspektu neshledal pochybení zadavatele.
202. Navrhovatel taktéž napadá hodnocení subkritéria Navržený způsob dodání modulu, druhý
aspekt. Zadavatel v rámci tohoto aspektu hodnotil to, že dodavatel „navrhne způsob
zpracování dokumentace, který umožní řešení nejlépe užívat, provozovat a dále rozšiřovat“.
Ve zprávě o hodnocení zadavatel k hodnocení nabídky navrhovatele u předmětného aspektu
uvedl, že navrhovatel pouze zrekapituloval zadání, přičemž proti nejlépe hodnocené nabídce
v tomto aspektu bude muset dojít k usazení rozsahu dokumentace v průběhu projektu, což
ve srovnání přístupu přinese nižší efektivitu realizace (viz bod 124. odůvodnění tohoto
rozhodnutí). V případě nejlepší hodnocené nabídky (vybraného dodavatele) zadavatel
v hodnocení uvedl, že vybraný dodavatel rozpracoval strukturu zadáním požadované
dokumentace i projektové dokumentace a popsal části klíčových dokumentů, přičemž
z nabídky vybraného dodavatele je zcela patrný rozsah a způsob zpracování dokumentace (viz
bod 128. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z hodnocení obou nabídek je tak dle Úřadu zjevné,
že zadavatel má za to, že způsob zpracování dokumentace uvedený v nabídce vybraného
dodavatele je podrobnější a lépe zpracovaný než způsob uvedený v nabídce navrhovatele.
Zadavatel v hodnocení nabídky navrhovatele dokonce přímo uvádí, že navrhovatel v rámci
tohoto aspektu „pouze zrekapituloval zadání“.
203. K uvedenému navrhovatel následně v námitkách uvedl odkaz na kapitolu své nabídky 3.1.3.5
Dokumentace modulu, ve které odkazuje na vyhlášku o požadavcích na strukturu a obsah
informační koncepce a provozní dokumentace a o požadavcích na řízení bezpečnosti a kvality
informačních systémů veřejné správy (vyhláška o dlouhodobém řízení informačních systémů
veřejné správy) č. 529/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další příslušné normy a dále
odkazuje na kapitoly 3.1.4.4.3 Služba 9 - Provoz modulu AIS, 3.1.4.4.5 Služba 11 - Uživatelská
podpora modulu a 3.1.4.5.1 Služba 12 - Rozvoj modulu. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách
k uvedenému konstatoval, že předmětné skutečnosti uvedené v nabídce navrhovatele při
hodnocení bral v potaz. Dále pak zadavatel obdobně jako ve zprávě o hodnocení uvedl, že „V
nabídce mimo rekapitulace zadání a odkazu na vyhlášku upravující některé náležitosti
informační koncepce a provozní dokumentace není nijak blíže vymezen rozsah zpracovávané
dokumentace, který v nejlépe hodnocené nabídce nechybí“ (viz bod 139. odůvodnění tohoto
rozhodnutí). K tomu Úřad dále uvádí, že při srovnání požadavků na dokumentaci modulu
uvedených zadavatelem v kapitole 2.2.5 Požadavky na podporovatelnost (viz body 106. až
111. odůvodnění tohoto rozhodnutí) s částí nabídky navrhovatele týkající se „Dokumentace
modulu“ (viz bod 112. odůvodnění tohoto rozhodnutí), musí dát za pravdu tvrzení zadavatele,
který uvedl, že navrhovatel ve své nabídce pouze de facto zrekapituloval zadávací
dokumentaci. Skutečnost, že navrhovatel ke způsobu zpracování dokumentace dále ve své
nabídce uvedl i další drobné jednotlivosti, se Úřadu nejeví v předmětném případě jako
podstatná, neboť se nejedná o informace, které by zásadním způsobem měnily strukturu
zpracování předmětného požadavku, přičemž Úřad podotýká, že z vyjádření zadavatele
v rozhodnutí o námitkách vyplývá, že tyto skutečnosti vzal při hodnocení v potaz. Úřad tak má
za to, že ze zprávy o hodnocení jasně vyplývá, že vybraný dodavatel ve své nabídce navrhl
způsob zpracování dokumentace ve větší podrobnosti a kvalitě než navrhovatel, a tedy není
pochyb o tom, proč zadavatel hodnotil tento aspekt v případě navrhovatele pouze třemi body.
Na uvedeném závěru Úřadu nezmění nic ani tvrzení navrhovatele, že zadavatel opětovně
hodnotí vnitřní pracovní procesy navrhovatele, neboť jak již Úřad uvedl výše, ze zprávy
48
Č.j.: ÚOHS-14219/2022/510
hodnocení je zcela patrný rozdíl v kvalitě nabídek účastníků a z toho vyplývajících udělených
bodů v předmětném aspektu. Úřad tak uzavírá, že u hodnocení tohoto aspektu neshledal
pochybení zadavatele.
204. Navrhovatel dále napadá hodnocení subkritéria Navržený způsob dodání modulu, čtvrtý
aspekt. K uvedenému Úřad uvádí, že zadavatel hodnotil aspekt s názvem „zvolil takový postup
při ověření parametrů modulu, který nejvíce omezuje pravděpodobnost přehlédnutí
nedostatků před uvedením modulu do produkčního provozu“. Dále Úřad uvádí, že ve zprávě
o hodnocení zadavatel v rámci hodnocení nejlepší nabídky v tomto aspektu (nabídky
vybraného dodavatele) uvedl, že „Testování je postaveno na průběžném vyhodnocování
výsledků sprintů a následném celkovém testování při předání projektu. Rozsahem zamýšlených
testů účastník pokrývá ověření všech potřebných aspektů řešení. Minimalizováno je
požadované zapojení objednatele, který má možnost schválením rozsahu testováním
korigovat jeho rozsah, a především díky transparentní dokumentaci průběhu testování jej
ověřovat pouze namátkově. Zvolený přístup účastníka je z hlediska pravděpodobnost
přehlédnutí nedostatků před uvedením modulu do produkčního provozu vhodný a z pohledu
efektivity přístupu hodnocen jako nejlepší.“ (viz bod 130. odůvodnění tohoto rozhodnutí),
přičemž naopak v hodnocení tohoto aspektu v případě navrhovatele, zadavatel upozorňuje na
nedostatečný popis v případě nabídky navrhovatele, když konkrétně např. uvádí, že „Bez
bližšího upřesnění je pak zmíněno automatizované testování“ či „Zadavatelské testování není
rovněž nijak blíže rozvedeno“ (viz bod 129. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel pak
v případě hodnocení tohoto aspektu u nabídky navrhovatele dodává, že „Ve srovnání s nejlépe
hodnocenou nabídkou v tomto aspektu tak bude nutné v průběhu projektu doladit rozsah a
metodiku testování a přístup popsaný v nabídce je výrazně méně efektivní než v případě
nejlépe hodnocené nabídky v tomto aspektu“ (viz bod 129. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel ve zprávě o hodnocení transparentně zachytil, v čem
je nabídka vybraného dodavatele, která byla hodnocena maximální počtem čtyř bodů, lepší
než nabídka navrhovatele, která získala pouze dva body. Zadavatel tedy v hodnocení označil
konkrétní části testování, které navrhovatel oproti vybranému dodavateli blíže nerozvedl,
z hodnocení je tedy zjevné, že nabídka vybraného dodavatele byla v této části daleko
detailnější.
205. K tomu, že navrhovatel dále v námitkách odkazuje na části své nabídky, kde dle jeho slov
„jasně a v dostatečné míře podrobnosti specifikuje jednotlivé testy a jeho přístup k testování
v rámci celého projektu“, Úřad uvádí, že jak vyplývá i z rozhodnutí o námitkách, zadavatel
právě tyto části nabídky navrhovatele vzal v rámci hodnocení předmětného aspektu v potaz,
přičemž Úřad s ohledem na zachycené slovní hodnocení uvedené ve zprávě o hodnocení nemá
pochyb o tom, že by tak zadavatel opravdu neučinil. Co se týče opětovné argumentace
navrhovatele týkající se hodnocení „nižší efektivity“, tak Úřad uvádí, že i v rámci hodnocení
tohoto aspektu je zřejmý rozdíl v kvalitě nabídek navrhovatele a vybraného dodavatele.
Skutečnost, že nabídka navrhovatele není tak detailní jako nabídka vybraného dodavatele, a
současně skutečnost, že navrhovatel by musel svůj postup testování „doladit“ až v rámci
průběhu projektu, jsou tedy skutečnosti, které dle zadavatele mají vliv na celkovou efektivitu
vytvoření, provozu, rozvoje a správy řešení, což dle pravidel pro hodnocení dle bodu 7.2.2 a
násl. mělo být zohledňováno v rámci hodnocení jednotlivých aspektů. Úřad tak uzavírá, že u
hodnocení tohoto aspektu neshledal pochybení zadavatele.
49
Č.j.: ÚOHS-14219/2022/510
206. Navrhovatel dále napadá hodnocení subkritéria Metodika služeb provozu a rozvoje modulu,
první aspekt. K uvedenému Úřad uvádí, že jak již uvedl výše (blíže viz body 188. až 190.
odůvodnění tohoto rozhodnutí), ve zprávě o hodnocení je transparentním způsobem
popsáno, proč nabídka navrhovatele obdržela méně bodů než nabídka vybraného dodavatele.
K argumentaci navrhovatele, že rozhodnutí zadavatele o této námitce je nepřezkoumatelné,
když dle navrhovatele stručné zdůvodnění, dle kterého se zadavatel „nemůže ztotožnit se
stěžovatelovým tvrzením“, naprosto nic nevypovídá o důvodech tohoto stanoviska
zadavatele, Úřad uvádí, že neshledal ani vady rozhodnutí o námitkách, jež by zapříčinily jeho
nezákonnost. Z obsahu rozhodnutí o námitkách vyplývá, že zadavatel ve své reakci odkazoval
na srovnání s nabídkami ostatních účastníků, přičemž dále odkazoval na skutečnosti uvedené
ve zprávě o hodnocení, které promítl do bodového hodnocení daného aspektu (viz bod 140.
odůvodnění tohoto rozhodnutí). Pakliže navrhovatel v námitkách nepředložil žádné nové
argumenty, ale de facto pouze tvrdil, že se závěry zadavatele uvedenými ve zprávě
o hodnocení nelze souhlasit, je relevantní odpověď zadavatele v tom smyslu, že taktéž trvá
na svých závěrech uvedených ve zprávě o hodnocení, kde, jak Úřad uvedl výše, konkrétním a
jasným způsobem popsal svůj postup hodnocení. Úřad tak uzavírá, že u hodnocení tohoto
aspektu neshledal pochybení zadavatele.
K údajnému věcně nesprávnému hodnocení ve vztahu k nabídce vybraného dodavatele
207. Navrhovatel dále napadá hodnocení dvou aspektů v případě nabídky vybraného dodavatele.
Konkrétně se nejprve jedná o hodnocení subkritéria Navržený způsob dodání modulu, pátý
aspekt, k němuž navrhovatel uvádí, že použití metodiky SCRUM, kterou využívá vybraný
dodavatel, je z hlediska nároků na kapacity zadavatele mnohem náročnější než u tradičních
postupů řízení práce, a bez toho, aby se zadavatel vzdal kontrol nad návrhem a realizací
systému, není redukce kapacitních nároků na zadavatele reálná. Přesto je nabídka vybraného
dodavatele v tomto aspektu hodnocena čtyřmi body, přitom hlavním hodnotícím aspektem je
dle zadávací dokumentace aspekt „jsou nejvíce minimalizovány kapacitní požadavky na
pracovníky Objednatele“. Z uvedeného vyplývá, že navrhovatel především zastává názor, že
použití metodiky SCRUM, kterou využívá vybraný dodavatel, je z hlediska nároků na kapacity
zadavatele dle navrhovatele mnohem náročnější než u tradičních postupů řízení práce. K tomu
Úřad uvádí, že přímo ve zprávě o hodnocení k hodnocení daného aspektu u nabídky
vybraného dodavatele zadavatel uvedl, že metodika SRUM má sice výhodu vyšší
transparentnosti, ale obecně klade vyšší nároky na kapacitu zadavatele. K tomu však dále
zadavatel uvedl, že tuto nevýhodu citované metodiky vybraný dodavatel eliminuje sdílením
odpovědnosti za výkon role Product Owner, kde není předpokládaná nutnost rekapitulace již
formulovaného zadání a transparentní dokumentace činností účastníka (např. u testování)
umožňující pouze namátkové prověřování realizace objednatelem. Zadavatel následně
vyzdvihuje vhodnou aplikaci dané metodiky, přičemž má za to, že vybraný dodavatel eliminuje
její obecně vyšší pracnost (viz bod 132. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedeného je tak
dle Úřadu zjevné, že vybraný dodavatel nepoužil metodiku SCRUM pouze ve své obecné
formě, ale snažil se využít jejích kladů a současně co nejvíce eliminovat její špatné stránky.
Výše uvedené odpovídá i na argumentaci navrhovatele, který tvrdí, že zadavatel tak v jednom
případě hodnotí metodiku SCRUM jako náročnější pro zadavatele, přičemž v druhém případě
toto své tvrzení popírá a diví se, jak navrhovatel k závěru o náročnosti této metodiky dospěl,
neboť dle Úřadu, přestože zadavatel uvádí, že metodika SCRUM je v některých ohledech
náročnější, současně v hodnocení dodává, že vybraný dodavatel tyto nevýhody eliminoval
50
Č.j.: ÚOHS-14219/2022/510
několika opatřeními. Z hodnocení tedy dle Úřadu vyplývá, že vybraný dodavatel dokázal
vybalancovat výhody a nevýhody této metodiky spolu s vhodnými opatřeními. Co se týče
argumentace navrhovatele ve vyjádření k podkladům rozhodnutí, tak Úřad opětovně uvádí, že
nemůže nahrazovat hodnocení členů hodnotící komise, resp. zadavatele a zabývat se tím,
která z metodik je pouze méně náročná a která je již významně méně náročná. V tomto ohledu
je rozhodnutí na samotné hodnoticí komisi, resp. zadavateli a Úřad pouze posuzuje to, zda
zadavatel skutečnosti rozhodné pro určení bodového hodnocení transparentně zachytil
ve zprávě o hodnocení, což, jak bylo uvedeno výše, zadavatel učinil. Úřad tak uzavírá, že u
hodnocení tohoto aspektu neshledal pochybení zadavatele.
208. Co se týče druhé výhrady vůči hodnocení nabídky vybraného dodavatele, týkající se subkritéria
Analytické rozpracování typové úlohy, třetí aspekt, Úřad uvádí, že ve zprávě o hodnocení
zadavatel v rámci hodnocení nabídky vybraného dodavatele nejprve uvedl, že „Účastník zvolil
pro vymezení funkcionalit méně obvyklou formu zachycení. Místo obvyklého modelu případů
užití vymezuje funkcionality prostřednictvím diagramů aktivit“ (viz bod 136. odůvodnění
tohoto rozhodnutí). Z uvedeného vyplývá, že zadavatel popsal způsob, jakým vybraný
dodavatel vybral formu zachycení daných funkcionalit. Uvedené bez dalšího není možné dle
Úřadu chápat jako výhradu, ale jedná se pouze o konstatování faktu. Současně zadavatel dále
v hodnocení tohoto aspektu uvedl, že „Dekompozice řešení do funkcionalit je však úplná a
z uživatelského pohledu srozumitelná. Všechny hodnocené nabídky jsou v tomto aspektu
srovnatelné“ (viz bod 136. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z této druhé části hodnocení dle
Úřadu vyplývá, že byť je forma zachycení v nabídce vybraného dodavatele dle zadavatele
„neobvyklá“, je pro zadavatele z uživatelského pohledu srozumitelná a úplná, a tedy není
důvod ji nebrat jako srovnatelnou s ostatními nabídkami, resp. plně vyhovující. Úřad tak má
za to, že z hodnocení nabídky vybraného dodavatele jasně vyplývá, že zadavatel neměl důvod
snižovat bodové hodnocení v případě tohoto aspektu, pakliže nabídnutá řešení považoval
za srovnatelná u všech nabídek.
K vzájemným rozporům při hodnocení jednotlivých kritérií
209. Navrhovatel v této části návrhu napadá hodnocení subkritéria Navržený způsob dodání
modulu, pátý aspekt. Dle navrhovatele závěr zadavatele o konfliktu mezi odpovědností
projektového manažera objednatele a dodavatele uvedený v hodnocení k tomuto aspektu je
v přímém rozporu s hodnocením subkriteria Navržený způsob dodání modulu, první aspekt.
Zadavatel zde dle navrhovatele hodnotí metodiku pro projektové řízení nejvyšším
hodnocením 4, tedy jako nejlepší, přičemž o čtyři aspekty dále hodnotí vymezení
odpovědnosti mezi projektovými manažery jako konfliktní a dochází k nízkému hodnocení 2.
Navrhovatel výše uvedené odůvodňuje zejména tím, že jím zvolená metodika Prince2,
za kterou byl v rámci prvního aspektu předmětného subkritéria hodnocen plným počtem bodů
(tj. čtyřmi body), přiřazuje standardně roli projektového manažera objednateli.
210. K uvedenému Úřad předně uvádí, že zadavatel v každém aspektu hodnotí něco jiného, když
první aspekt předmětného subkritéria zní „zvolil nejvhodnější aplikaci metodik postupu
dodání modulu vzhledem k předmětu plnění a časovým omezením spojenými s dodáním AIS
NIPEZ“ a pátý aspekt je nazván „jsou minimalizovány kapacitní požadavky na pracovníky
Objednatele, při dodržení požadované kvality“. První z citovaných aspektů se tak zaměřuje na
dodání modulu vzhledem k předmětu plnění a časovým omezením spojeným s dodáním AIS
NIPEZ a druhý citovaný aspekt se zaměřuje na minimalizaci kapacitních požadavků na
51
Č.j.: ÚOHS-14219/2022/510
pracovníky zadavatele. Každý z hodnocených aspektů je tedy samostatně hodnoceným
kritériem, který může být každý hodnocen jiným bodovým hodnocením. Současně je dle Úřadu
nutné vzít v potaz i skutečnost, že při hodnocení každého z aspektů jsou brány v potaz nabídky
všech účastníků, které jsou mezi sebou vzájemně porovnávány. V hodnocení jednoho aspektu
tak může být některá z nabídek kvalitnější než nabídka jiného účastníka, ale v hodnocení
dalšího aspektu to může být i naopak. Dle názoru Úřadu se tedy může stát, že přestože
zadavatel hodnotí fakticky totéž (např. zvolení určité metody nebo technologie), z pohledu
každého hodnoceného aspektu může být daná zvolená technologie či metodika hodnocena
jinak, neboť hodnocením každého aspektu zadavatel sleduje jiný účel.
211. V šetřeném případě navrhovatel v případě hodnocení pátého aspektu předmětného
subkritéria obdržel pouze dva body. Úřad předmětné hodnocení blíže rozebral již výše (viz bod
185. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž zde pouze shrnuje, že zadavatel v této části
hodnocení popsal činnosti, které měly být svěřeny projektovému manažerovi dodavatele, aby
mohlo být uděleno vyšší hodnocení tohoto aspektu, neboť se v předmětném aspektu
hodnotilo mj. co největší minimalizování kapacitních požadavků na pracovníky objednatele
(zadavatele), tedy čím více činností dodavatelé přenesli na zadavatele, tím nižší hodnocení
mohli očekávat. Nabídka navrhovatele byla přitom právě ve srovnání s nabídkou vybraného
dodavatele zadavatelem vyhodnocena jako horší, tj. nabídka navrhovatele neminimalizovala
kapacitní požadavky na pracovníky zadavatele tak, jak nabídka vybraného dodavatele.
Z uvedeného hodnocení tedy vyplývá, že podstatným prvkem v udělení bodů bylo právě
srovnání nabídek jednotlivých účastníků. Skutečnost, že nabídka vybraného dodavatele byla
v tomto aspektu kvalitnější, zapříčinila udělení nižšího bodového hodnocení v případě nabídky
navrhovatele.
212. Naopak co se týče hodnocení prvního aspektu daného subkritéria, Úřad uvádí, že zadavatel
zde hodnotil zvolení nejvhodnější aplikace metodiky postupu dodání modulu vzhledem
k předmětu plnění a časovým omezením spojeným s dodáním ASI NIPEZ. Zadavatel zde tedy
nehodnotil minimalizaci kapacitních požadavků zadavatele jako v případě pátého aspektu
předmětného subkritéria. V tomto hledisku se tak jedná o zcela jiné oblasti hodnocených
kritérií. Co se týče samotného hodnocení nabídky navrhovatele v tomto aspektu, Úřad uvádí,
že zadavatel ve zprávě o hodnocení mj. uvedl, že „Z pohledu předmětu plnění a časovým
omezením spojenými s dodáním AIS NIPEZ je zvolený metodický základ vhodný a srovnatelný
s druhou nabídkou, hodnocenou shodně jako nejlepší v tomto aspektu“ (viz bod 124.
odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z citované pasáže je dle Úřadu zjevný závěr hodnocení
k metodickému základu Prince2, a to v tom ohledu, že zvolený metodický základ je z pohledu
tohoto aspektu vhodný a srovnatelný s nabídkou vybraného dodavatele. Úřad tak uzavírá, že
u hodnocení těchto dvou aspektů neshledal pochybení zadavatele.
213. Co se týče argumentace navrhovatele, že rozhodnutí o námitkách je nedostatečné a
nepřezkoumatelné, neboť argumentace, dle níž zadavatel „nevidí“ naprosto jasně popsaný
rozpor, je neakceptovatelná a v rozporu se zákonem, Úřad uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o
námitkách zcela jasně popsal to, co mělo hlavní vliv na hodnocení předmětných dvou aspektů,
a to nejprve to, že v každém z aspektů bylo hodnoceno něco jiného, a taktéž, že u hodnocení
každého aspektu záleží i na nabídkách ostatních účastníků, neboť jednotlivé nabídky jsou ve
vztahu ke každému aspektu navzájem srovnávány. Současně se zadavatel v rozhodnutí o
námitkách taktéž vyjádřil k dalším navrhovatelem předloženým informacím k metodě Prince2,
52
Č.j.: ÚOHS-14219/2022/510
když uvedl, že »K následnému „dovysvětlení“ kompetencí role projektového manažera
Objednatele je nutné uvést, že zde stěžovatel rozšiřuje informace uvedené v nabídce
(upřesněním kompetencí na prostředí a zdroje Objednatele).« (viz bod 141. odůvodnění tohoto
rozhodnutí). Úřad tak ve vztahu k této části námitek neshledal vady rozhodnutí o námitkách,
jež by zapříčinily jeho nezákonnost.
Závěr
214. Na základě výše uvedených skutečností a v souladu se všemi zjištěnými poznatky Úřad
konstatuje, že v rozsahu skutečností namítaných navrhovatelem v návrhu neshledal ze strany
zadavatele nedodržení pravidel pro zadání veřejné zakázky, tudíž není dán důvod pro uložení
nápravného opatření dle § 263 zákona. Úřad proto rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele
podle § 265 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –
Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má
odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1
písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná
uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
v z. Mgr. Michal Kobza
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. Ministerstvo pro místní rozvoj, Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha - Staré Město
2. JUDr. Radovan Mrázek, Masarykovo nám. 3125/11, 78701 Šumperk
3. DEZADATA spol. s r.o., Mostní 102/16, 757 01 Valašské Meziříčí
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
53