{"html": "<div class=\"doc\"><p>předložit nové doklady ke kvalifikaci, musí zadavatel poté opětovně provést nové posouzení</p><p>splnění podmínek účasti vybraného dodavatele; k provedení tohoto nového posouzení je</p><p>nezbytné nejprve zrušit úkon zadavatele spočívající ve sledovaném rozhodnutí a oznámení</p><p>o výběru dodavatele a vrátit zadávací řízení do fáze posouzení splnění podmínek účasti.“</p><p>143. V přípise vybraného dodavatele s názvem „Věc: Předložení nových dokladů nebo prohlášení</p><p>ke kvalifikaci v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání</p><p>veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ‚ZZVZ‘)“ ze dne 15. 12. 2022, který</p><p>zadavatel obdržel téhož dne, je uvedeno, že „[d]ne 12. 12. 2022 Vám byla naší společností</p><p>sdělena skutečnost, že došlo ke ztrátě kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016</p><p>Sb. v pozici hlavní stavbyvedoucí a také, že Vám do 10 pracovních dnů budou předloženy nové</p><p>doklady ke kvalifikaci dle § 88 odst. 1 ZZVZ. V souladu s výše uvedeným předkládáme</p><p>zadavateli v zákonné lhůtě potřebné doklady ke kvalifikaci a tyto tvoří přílohu tohoto dopisu.“</p><p>Z přílohy č. 1 „Seznam členů realizačního týmu“ citovaného přípisu vyplývá, že v rámci</p><p>realizačního týmu vybraného dodavatele byl v pozici hlavní stavbyvedoucí Ing. J. D. nahrazen</p><p>Ing. I. T.</p><p>144. V emailu insolvenčního správce společnosti CAVD, tj. společnosti Horizont ISPL ze dne</p><p>30. 1. 2023 je k dotazu zadavatele, zda byla paní L. R. oprávněna podepsat jménem</p><p>společnosti CAVD dne 12. 12. 2022 dokument s názvem „Věc: Potvrzení složení pracovního</p><p>týmu generálního dodavatele stavby ‚Vědeckotechnický park Dobříš‘“, uvedeno, že „[c]o se</p><p>18</p><p>Pozn. Úřadu: Za společnost CAVD je předmětný přípis podepsán L. R., provozní ředitelkou společnosti CAVD.</p><p>Pozn. Úřadu: Obsahově totožný přípis společnosti CAVD, jen ze dne 12. 12. 2022, vč. totožné přílohy č. 1 pak</p><p>od společnosti CAVD obdržel na základě jí adresované žádosti i zadavatel.</p><p>19</p><p>36</p><p>Č.j.: ÚOHS-28598/2023/500</p><p>týče paní L. R., tak ta je k dnešnímu dni evidována k zaměstnaneckému poměru společnosti</p><p>CAVD s.r.o.“.20</p><p>Právní posouzení</p><p>145. Úřad předně shrnuje, že návrh navrhovatele směřuje proti úkonům zadavatele spočívajícím</p><p>v rozhodnutí o zrušení výběru dodavatele a rozhodnutí o výběru dodavatele II. a proti</p><p>opomenutí zadavatele vyloučit vybraného dodavatele dle § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst.</p><p>2 písm. c) zákona. S ohledem na uvedený rozsah namítaných skutečností a časovou</p><p>souslednost dotčených úkonů přistoupil Úřad v prvé řadě k přezkoumání postupu zadavatele</p><p>ve vztahu k rozhodnutí o zrušení výběru dodavatele a v této souvislosti posouzení povinnosti</p><p>zadavatele vyloučit vybraného dodavatele dle § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. c)</p><p>zákona. Současně však Úřad předesílá, že dříve, než přistoupí k věcnému rozhodování o návrhu</p><p>navrhovatele, je nezbytné, aby se vypořádal s argumentací zadavatele a vybraného</p><p>dodavatele, dle které měl navrhovatel spolu s návrhem složit na účet Úřadu kauce dvě,</p><p>a nikoliv kauci pouze jednu, neboť brojí proti dvěma rozhodnutím o námitkách, a nejedná se</p><p>tak o jeden návrh na přezkoumání úkonů zadavatele.</p><p>Ke složení kauce</p><p>146. K otázce uhrazení kauce Úřad předně v obecnosti uvádí, že složení kauce v zákonem</p><p>požadované výši ve lhůtě pro doručení návrhu je jedním z předpokladů, aby Úřad v návrhovém</p><p>řízení mohl o věci meritorně rozhodnout. Účelem složení kauce ze strany navrhovatele je</p><p>eliminace zjevně účelových a bezdůvodných návrhů, jejichž cílem by bylo toliko blokování</p><p>dalšího průběhu zadávacího řízení. Pro zajištění výše uvedeného účelu je kauce v § 255 odst. 1</p><p>zákona primárně upravena tak, aby výše kauce byla v určitém poměru k hodnotě plnění</p><p>nabízeného navrhovatelem (toliko v případě, kdy hodnotu plnění nelze stanovit, je kauce</p><p>skládána v paušální výši). Nesložení kauce v souladu s § 255 zákona, tj. její nesložení vůbec či</p><p>její složení opožděně nebo v nižší výši, než je zákonem požadováno, má za následek, že správní</p><p>řízení zahájené na základě takového návrhu musí být Úřadem podle § 257 písm. c) zákona bez</p><p>dalšího zastaveno.</p><p>147. Jak bylo uvedeno výše, v šetřeném případě je mezi účastníky správního řízení mj. sporu o tom,</p><p>zda navrhovatel složil kauci ve správné výši. K tomu Úřad shrnuje, že obsahem podání</p><p>navrhovatele ze dne 23. 1. 2023 je návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů</p><p>zadavatele, kterým navrhovatel brojí proti rozhodnutí o zrušení výběru dodavatele a na něj</p><p>navazujícímu rozhodnutí o výběru dodavatele II. a proti opomenutí zadavatele vyloučit</p><p>vybraného dodavatele dle § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. c) zákona</p><p>(v podrobnostech viz výše odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad dále uvádí, že v šetřeném</p><p>případě je nesporné, že navrhovatel podal proti rozhodnutí o zrušení výběru dodavatele</p><p>20</p><p>Pozn. Úřadu: Pro úplnost Úřad uvádí, že zadavatel uvedenou skutečnost ověřoval na základě námitek proti rozhodnutí</p><p>o výběru dodavatele II., v nichž navrhovatel uvedl, že „zadavatel ve výsledku posouzení II neuvádí, kdo za objednatele</p><p>CAVD s.r.o. písemné vyjádření učinil, přičemž tato informace může být zásadní k posouzení toho, zda může být [...]</p><p>vyjádření objednatele považováno za kvalifikovaně průkazné, resp. také pravdivé, či nikoli. [...] Společnost CAVD s.r.o. je</p><p>v současné době v konkurzu a nemá žádné zaměstnance. Z detailů insolvenčního řízení lze dohledat informace o bývalých</p><p>zaměstnancích společnosti CAVD s.r.o. – např. L. R. byla zaměstnána v CAVD s.r.o. od 1. 5. 2017 do 30. 6. 2019 [...] Pokud</p><p>písemné vyjádření objednatele CAVD s.r.o. [...] podepsal některý z těchto bývalých zaměstnanců společnosti CAVD s.r.o.,</p><p>nejedná se o osobu oprávněnou jednat za společnost.“</p><p>37</p><p>Č.j.: ÚOHS-28598/2023/500</p><p>a proti rozhodnutí o výběru dodavatele II. dvoje námitky v rámci dvou různých podání a že</p><p>zadavatel oboje námitky vypořádal v rámci dvou samostatných rozhodnutí o námitkách.21</p><p>148. Dle přesvědčení Úřadu však nelze v posuzované věci podání (návrh) navrhovatele ze dne</p><p>23. 1. 2023 definovat jako dva návrhy proti dvěma zcela odlišným úkonům zadavatele v rámci</p><p>zadávacího řízení, neboť dle Úřadu nejsou obsahem námitek proti rozhodnutí o zrušení výběru</p><p>dodavatele a námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele II. spolu nesouvisející, samostatně</p><p>stojící argumenty, které by tvrdily zcela odlišné porušení zákona zadavatelem, když</p><p>navrhovatel brojí proti rozhodnutím zadavatele týkajícím se stále stejné otázky, a to výběru</p><p>dodavatele Gardenline, resp. krokům zadavatele učiněným v rámci tohoto výběru.</p><p>Navrhovatel přitom od počátku, tj. již v rámci námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele</p><p>I., namítal nesplnění technické kvalifikace vybraným dodavatelem, a to mj. ve vztahu k členům</p><p>realizačního týmu vybraného dodavatele v pozici hlavní stavbyvedoucí a zástupce hlavního</p><p>stavbyvedoucího. Uvedené ve svém důsledku de facto vedlo právě k úkonům zadavatele</p><p>spočívajícím v rozhodnutí o zrušení výběru dodavatele a rozhodnutí o výběru dodavatele II.,</p><p>tj. předmětná rozhodnutí zadavatele se stále pojí s navrhovatelem namítanou „rovinou“, že</p><p>dotčení členové realizačního týmu vybraného dodavatele nesplňují zadavatelem</p><p>požadovanou kvalifikaci. Navrhovatel pak dle obsahu návrhu (i jemu předcházejících námitek)</p><p>zjevně dovozuje počátek nezákonnosti celého namítaného postupu zadavatele právě v chybné</p><p>reakci zadavatele na navrhovatelovy námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele I., kdy</p><p>zadavatel namísto vyloučení vybraného dodavatele zrušil rozhodnutí o výběru dodavatele I.,</p><p>tedy navrhovatel považuje všechny úkony následné po nezákonném rozhodnutí o zrušení</p><p>výběru dodavatele za taktéž nezákonné.</p><p>149. Výše uvedené pak dle Úřadu potvrzuje rovněž skutečnost, že se námitky proti rozhodnutí</p><p>o zrušení výběru dodavatele a námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele II. domáhají</p><p>stejných nápravných opatření, když v rámci námitek proti rozhodnutí o zrušení výběru</p><p>dodavatele navrhovatel požaduje zrušení rozhodnutí o zrušení výběru dodavatele a veškerých</p><p>úkonů zadavatele na toto rozhodnutí navazujících, zejm. rozhodnutí o výběru dodavatele II.,</p><p>a když v rámci námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele II. navrhovatel požaduje zrušení</p><p>rozhodnutí o výběru dodavatele II. a nezákonných úkonů zadavatele, které tomuto rozhodnutí</p><p>předcházely, zejm. rozhodnutí o zrušení výběru dodavatele, neboť již v postupu zadavatele</p><p>po přijetí námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele I. (tj. v rozhodnutí o zrušení výběru</p><p>dodavatele namísto vyloučení vybraného dodavatele) se zakládá nezákonnost postupu</p><p>zadavatele. Z uvedeného je tedy zřejmé, že v rámci obou námitek se navrhovatel domáhá</p><p>zrušení rozhodnutí o zrušení výběru dodavatele a zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele II.</p><p>Nadto se navrhovatel v případě námitek proti rozhodnutí o zrušení výběru dodavatele</p><p>i námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele II. domáhá shodně rovněž toho, aby zadavatel</p><p>napravil své opomenutí vyloučit vybraného dodavatele dle § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2</p><p>písm. c) zákona.</p><p>150. V kontextu uvedeného má tak Úřad za to, že v šetřeném případě lze podání navrhovatele</p><p>ze dne 23. 1. 2023 považovat za jediný návrh, neboť podstatné je to, čeho se podání (návrh)</p><p>věcně týká, přičemž v posuzované věci je to společná otázka výběru dodavatele Gardenline.</p><p>21</p><p>Pozn. Úřadu: Pro úplnost Úřad uvádí, že proti opomenutí zadavatele vyloučit vybraného dodavatele dle § 48 odst. 8</p><p>ve spojení s § 48 odst. 2 písm. c) zákona navrhovatel brojil v obou námitkách, tj. v námitkách proti rozhodnutí o zrušení</p><p>výběru dodavatele i v námitkách proti rozhodnutí o výběru dodavatele II.</p><p>38</p><p>Č.j.: ÚOHS-28598/2023/500</p><p>Jinými slovy řečeno, dle Úřadu nelze konstatovat, že by se argumentace navrhovatele</p><p>pohybovala ve dvou zcela samostatných vzájemně se nepodmiňujících (neovlivňujících)</p><p>okruzích, když, jak bylo konstatováno výše, rozhodnutí o zrušení výběru dodavatele</p><p>a rozhodnutí o výběru dodavatele II. (ve spojení s opomenutím vyloučit vybraného</p><p>dodavatele) úzce souvisí se skutečnostmi namítanými navrhovatelem v námitkách proti</p><p>rozhodnutí o výběru dodavatele I. a když „existence“ rozhodnutí o výběru dodavatele II. je</p><p>navázána na „existenci“ rozhodnutí o zrušení výběru dodavatele (kdy, jak bylo výše uvedeno,</p><p>počátek nezákonnosti celého namítaného postupu zadavatele spatřuje navrhovatel v reakci</p><p>na navrhovatelovy námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele I., kdy zadavatel namísto</p><p>vyloučení vybraného dodavatele zrušil rozhodnutí o výběru dodavatele I., a v tomto důsledku</p><p>jsou navrhovatelem namítány i všechny následné úkony zadavatele jako nezákonné). Pouze</p><p>pro úplnost pak Úřad uvádí, že i z hlediska samotného znění zákona lze dle názoru Úřadu</p><p>dovodit, že podání navrhovatele ze dne 23. 1. 2023 představuje jediný návrh, když toto</p><p>směřuje pouze proti jednomu důvodu pro podání návrhu k Úřadu dle zákona, a to rozhodnutí</p><p>o výběru dodavatele dle § 250 odst. 1 písm. d) zákona. Ničeho na tom nemění ani skutečnost,</p><p>že v daném případě byly podány dvoje samostatné námitky (námitky proti rozhodnutí</p><p>o zrušení výběru dodavatele a námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele II.), neboť tak</p><p>bylo učiněno s ohledem na časovou souslednost jednotlivých úkonů zadavatele</p><p>představujících celý namítaný nezákonný postup zadavatele, kdy ani tato procesní</p><p>„oddělenost“ jednotlivých namítaných úkonů zadavatele a na to navazujících kroků</p><p>navrhovatele dle Úřadu nezpůsobuje věcné odtržení namítaných skutečností, které jsou</p><p>zjevně úzce propojené.</p><p>151. Současně Úřad uvádí, že s ohledem na výše uvedené nepovažuje za důvodnou ani</p><p>argumentaci zadavatele, v níž se zadavatel domáhá toho, aby na nyní řešený případ byly</p><p>obdobným způsobem aplikovány závěry zejm. rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHSR0147/2022/VZ ze dne 22. 12. 2022, a návrh tak byl posouzen jakožto dva samostatné celky.</p><p>Jak plyne i z výše uvedeného, skutkové okolnosti řešené ve výše specifikovaném řízení</p><p>o rozkladu se podstatným způsobem liší od těch, které jsou podkladem tohoto rozhodnutí.</p><p>Zatímco totiž v nyní řešeném případě bylo dovozeno, že úkony zadavatele spočívající</p><p>v rozhodnutí o zrušení výběru dodavatele a rozhodnutí o výběru dodavatele II. představují tzv.</p><p>„propojené nádoby“, v případě řešeném ve výše specifikovaném řízení o rozkladu se o takovou</p><p>situaci nejednalo, neboť „[p]okud se jedním návrhem navrhovatel domáhá změny rozsahu</p><p>předmětu plnění, eventuálně plného zrušení zadávacího řízení, nemá to pranic společného</p><p>s posouzením, zda vybraný dodavatel nabídl předmět plnění za mimořádně nízkou nabídkovou</p><p>cenu, či nikoliv (druhý návrh).“ V citovaném případě se tak zjevně jednalo o dva samostatně</p><p>stojící návrhy proti dvěma zcela odlišným úkonům, resp. opomenutím zadavatele v rámci</p><p>zadávacího řízení, kdy dotčené námitky týkající se výše uvedených pochybení zadavatele byly</p><p>spolu nesouvisející, neboť se jednalo o samostatně stojící argumenty, které tvrdily zcela</p><p>odlišné porušení zákona zadavatelem, a navrhovatel se domáhal odlišných nápravných</p><p>opatření, resp. postupů, kterými by měla být tvrzená nezákonnost napravena. Uvedené však</p><p>zcela jistě neplatí v šetřeném případě.</p><p>152. Se zřetelem na vše shora uvedené tak Úřad uzavírá, že navrhovatel byl v šetřeném případě</p><p>povinen složit na účet Úřadu kauci pouze jednu, a to ve výši, jež s ohledem na pravidla</p><p>stanovená v § 255 odst. 1 zákona a celkovou nabídkovou cenu navrhovatele ve výši</p><p>557 439 341,61 Kč bez DPH odpovídá částce 5 574 393 Kč. Jestliže tak navrhovatel složil spolu</p><p>39</p><p>Č.j.: ÚOHS-28598/2023/500</p><p>s podáním (návrhem) ze dne 23. 1. 2023 na účet Úřadu kauci ve výši 5 575 000 Kč, došlo</p><p>v posuzovaném případě ke složení kauce v souladu s § 255 odst. 1 zákona.22</p><p>153. Ve vztahu ke složení kauce pak Úřad na tomto místě pro úplnost uvádí, že vybraný dodavatel</p><p>ve vyjádření ze dne 30. 3. 2023 mj. namítá, že Úřad doposud nevymezil předmět řízení,</p><p>o kterém bude rozhodovat, přičemž vzhledem k tomu, že dle vybraného dodavatele</p><p>navrhovatel zjevně uhradil kauci toliko za jeden napadaný úkon, měl by být návrh k jednomu</p><p>úkonu zcela zjevně zamítnut z důvodu nesplnění zákonných náležitostí, a „[p]okud tedy Úřad</p><p>nevymezil předmět řízení, vybranému dodavateli je […] upřeno předkládat řádné vyjádření,</p><p>neboť není postaveno na jisto, o čem bude Úřad rozhodovat“. K uvedenému Úřad toliko</p><p>ve stručnosti konstatuje, že předmět tohoto správního řízení byl vymezen obsahem návrhu</p><p>navrhovatele ze dne 23. 1. 2023, s nímž byl vybraný dodavatel seznámen prostřednictvím</p><p>oznámení o zahájení správního řízení ze dne 25. 1. 2023, pročež vybranému dodavateli nelze</p><p>dát za pravdu v tom, že by mu bylo upíráno předkládat řádná vyjádření k předmětu tohoto</p><p>správního řízení (kdy k tomuto dostal prostor i v rámci v průběhu správního řízení stanovených</p><p>lhůt k vyjadřování či navrhování důkazů). Námitky zadavatele a vybraného dodavatele</p><p>směřující k otázce řádnosti uhrazení kauce navrhovatelem byl Úřad povinen vypořádat až</p><p>v rozhodnutí ve věci samém, kdy toto výše učinil.</p><p>K výroku I. tohoto rozhodnutí</p><p>K rozhodnutí o zrušení výběru dodavatele</p><p>154. Co se týče samotného merita věci, Úřad uvádí, že navrhovatel v návrhu předně nesouhlasí</p><p>s úkonem zadavatele spočívajícím v rozhodnutí o zrušení výběru dodavatele učiněném</p><p>s poukazem na změnu kvalifikace vybraného dodavatele. Jedním z důvodů, proč navrhovatel</p><p>považuje rozhodnutí o zrušení výběru dodavatele za nezákonné, je zohlednění změny</p><p>kvalifikace dodavatele Gardenline dle § 88 zákona zadavatelem, přestože je tento institut</p><p>dodavatelem Gardenline zjevně zneužíván. Dle navrhovatele je „využití institutu změny</p><p>kvalifikace […] vybraným dodavatelem, které zcela zjevně směřuje k tomu, aby vybraný</p><p>dodavatel zabránil nepříznivému následku v podobě vyloučení za uvedení nepravdivých údajů</p><p>a dokladů, které měly vliv na posouzení podmínek účasti, třeba považovat za obcházení</p><p>zákona“. Současně dle navrhovatele představuje rozhodnutí o zrušení výběru dodavatele</p><p>nadbytečně excesivní zásah do průběhu zadávacího řízení (tj. je nepřiměřené), neboť § 88</p><p>zákona takový zásah nevyžaduje. Dle navrhovatele měl zadavatel ponechat v platnosti</p><p>rozhodnutí o výběru dodavatele I. a po posouzení změny kvalifikace vybraného dodavatele</p><p>oznámit účastníkům zadávacího řízení, že ke změně kvalifikace došlo a jak po této změně</p><p>vybraný dodavatel kvalifikaci prokázal. Nadto je dle navrhovatele rozhodnutí o zrušení výběru</p><p>dodavatele nepřezkoumatelné, resp. netransparentní, neboť ačkoliv v něm zadavatel odkázal</p><p>na § 88 zákona, v rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o zrušení výběru dodavatele sám</p><p>popsal, že § 88 zákona nestanoví přesná pravidla pro postup v případě změny kvalifikace</p><p>vybraného dodavatele, a proto zadavatel postupoval dle § 39 odst. 1 ve spojení s § 6 zákona.</p><p>Dle navrhovatele tak měl zadavatel v rozhodnutí o zrušení výběru dodavatele „odkázat</p><p>minimálně právě na to, že tento úkon je zadavatelem činěn postupem dle § 39 odst. 1 ZZVZ,</p><p>22</p><p>Pozn. Úřadu: Jelikož navrhovatel složil kauci „dokonce“ vyšší, než je zákonem požadováno, byl mu přeplatek kauce</p><p>ve výši 607 Kč dne 28. 2. 2023 ze strany Úřadu vrácen. Současně Úřad pro úplnost dodává, že ke složení kauce na účet</p><p>Úřadu došlo dne 21. 12. 2022, tj. není pochyb o „včasnosti“ uhrazení kauce ve smyslu § 255 odst. 1 zákona.</p><p>40</p><p>Č.j.: ÚOHS-28598/2023/500</p><p>přičemž […] pro zajištění maximální transparentnosti […] měl […] uvést také v čem spatřuje</p><p>naplnění základních zásad dle § 6 ZZVZ při volbě tohoto postupu“.</p><p>155. Ve vztahu k uvedenému Úřad předně shrnuje, že poté, co zadavatel dne 14. 11. 2022 rozhodl</p><p>o výběru dodavatele Gardenline, byl tento úkon zadavatele (tj. rozhodnutí o výběru</p><p>dodavatele I.) napaden námitkami navrhovatele ze dne 28. 11. 2022, v rámci kterých</p><p>navrhovatel brojil proti neprokázání splnění technické kvalifikace vybraným dodavatelem, a to</p><p>mj. ve vztahu k členovi realizačního týmu vybraného dodavatele v pozici hlavní stavbyvedoucí</p><p>(kdy dle navrhovatele Ing. J. D. při plnění referenční zakázky „Krajské kulturní a vzdělávací</p><p>centrum ve Zlíně“ nikdy nevykonával funkci stavbyvedoucího). V reakci na námitky proti</p><p>rozhodnutí o výběru dodavatele I. přistoupil zadavatel k ověřování výše uvedené</p><p>navrhovatelem namítané skutečnosti mj. postupem dle § 46 zákona, kdy vybraného</p><p>dodavatele žádostí ze dne 5. 12. 2022 vyzval k doložení skutečnosti (relevantními podklady),</p><p>že Ing. J. D. v rámci realizace předmětné referenční zakázky skutečně vykonával funkci</p><p>stavbyvedoucího, přičemž v předmětné žádosti dále stanovil, že žádá „o doložení</p><p>požadovaných objasnění předložených údajů, dokladů, vzorků nebo modelů nebo doplnění</p><p>dalších či chybějících údajů, dokladů, vzorků nebo modelů“. V rámci doplnění nabídky ze dne</p><p>12. 12. 2022 pak vybraný dodavatel uvedl, že co se týče osoby Ing. J. D., zadavateli již byla</p><p>(v rámci samostatného přípisu z téhož dne – pozn. Úřadu) v této souvislosti oznámena ztráta</p><p>kvalifikace a předložena výpověď Ing. J. D. ze dne 6. 12. 2022, přičemž v návaznosti na to</p><p>vybraný dodavatel sdělil, že ve lhůtě dle § 88 odst. 1 zákona dojde k předložení</p><p>nových dokladů k předmětnému kritériu technické kvalifikace. V reakci na uvedené učinil</p><p>zadavatel dne 13. 12. 2022 rozhodnutí o zrušení výběru dodavatele, přičemž v jeho</p><p>odůvodnění mj. uvedl, že „obdržel dne 12. 12. 2022 sdělení vybraného dodavatele</p><p>o skutečnosti, že v rámci jeho nabídky došlo ke ztrátě kvalifikace dle § 88 odst. 1 ZZVZ, a to</p><p>v pozici hlavní stavbyvedoucí […]. Vzhledem ke skutečnosti, že vybraný dodavatel je dle § 88</p><p>odst. 1 ZZVZ povinen v zákonné lhůtě 10 pracovních dnů od oznámení ztráty kvalifikace</p><p>předložit nové doklady ke kvalifikaci, musí zadavatel poté opětovně provést nové posouzení</p><p>splnění podmínek účasti vybraného dodavatele; k provedení tohoto nového posouzení je</p><p>nezbytné nejprve zrušit úkon zadavatele spočívající ve sledovaném rozhodnutí […] o výběru</p><p>dodavatele a vrátit zadávací řízení do fáze posouzení splnění podmínek účasti.“ Dne</p><p>15. 12. 2022 pak vybraný dodavatel zadavateli ve lhůtě dle § 88 odst. 1 zákona předložil</p><p>doklady ke změně jeho kvalifikace, přičemž v rámci uvedené změny byl Ing. J. D. v pozici hlavní</p><p>stavbyvedoucí nahrazen Ing. I. T.</p><p>156. Než Úřad přejde k samotnému posouzení otázky legitimnosti zrušení rozhodnutí o výběru</p><p>dodavatele I., považuje za nezbytné vyjasnit souslednost jednotlivých výše uvedených úkonů</p><p>zainteresovaných stran a význam těchto úkonů, a to zejm. s poukazem na skutečnost, že</p><p>navrhovatel shledává nezákonnost rozhodnutí o zrušení výběru dodavatele předně z důvodu</p><p>dle navrhovatele nezákonné změny kvalifikace vybraného dodavatele dle § 88 zákona. Úřad</p><p>k tomu uvádí, že ve vztahu k této otázce považuje v šetřeném případě za stěžejní, že předtím,</p><p>než vybraný dodavatel oznámil zadavateli ve smyslu § 88 zákona dotčenou změnu (ztrátu)</p><p>kvalifikace ve vztahu k osobě Ing. J. D., přistoupil zadavatel v rámci procesu ověřování této</p><p>části kvalifikace vybraného dodavatele k využití institutu dle § 46 zákona.23 Jak pak výslovně</p><p>23</p><p>Pozn. Úřadu: K uvedenému Úřad pro úplnost dodává, že k využití institutu dle § 46 zákona byl zadavatel v šetřeném</p><p>případě nepochybně oprávněn, resp. takový postup byl legitimní, neboť v rozhodovací praxi Úřadu již bylo vyloženo, že</p><p>41</p><p>Č.j.: ÚOHS-28598/2023/500</p><p>vyplývá z žádosti zadavatele ze dne 5. 12. 2022, zadavatel vybranému dodavateli ve vztahu</p><p>k prokázání splnění dotčené kvalifikace umožnil ve smyslu § 46 zákona jak objasnění jím</p><p>předložených údajů a dokladů, tak rovněž doplnění dalších nebo chybějících informací</p><p>a podkladů.</p><p>157. Co se přitom blíže týče aplikace ustanovení § 46 zákona, považuje Úřad za vhodné na tomto</p><p>místě odkázat na výkladovou praxi Úřadu, a to např. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHSS0451/2019/VZ ze dne 31. 1. 2020, jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu</p><p>sp. zn. ÚOHS-R0029/2020/VZ ze dne 27. 4. 2020, či rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHSS0655/2021/VZ ze dne 22. 2. 2022, v nichž byla řešena otázka, zda je účastník zadávacího</p><p>řízení za situace, kdy zadavatel využije postupu dle § 46 zákona a vyzve účastníka zadávacího</p><p>řízení k objasnění či doplnění informací vztahujících se k prokázání jeho kvalifikace (splnění</p><p>požadavků na referenční zakázky), oprávněn doplnit i další referenční zakázky a zda je</p><p>zadavatel povinen se dodatečně doloženými referenčními zakázkami zabývat a posoudit je.</p><p>V citovaných rozhodnutích přitom bylo dovozeno, že údaje, které jsou relevantní pro</p><p>posouzení kvalifikace a nejsou současně předmětem hodnocení, mohou být v souladu s § 46</p><p>zákona doplněny. Při zjišťování kvalifikovanosti dodavatele se totiž nejedná o změnu nabídky,</p><p>nýbrž o doložení skutečností vztahujících se ke způsobilosti dodavatele. Předseda Úřadu pak</p><p>v uvedeném rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0029/2020/VZ ze dne 27. 4. 2020 výslovně uvedl, že</p><p>„se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky</p><p>nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou</p><p>nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Z textace ustanovení § 46 odst. 2 zákona je</p><p>zřejmé, že pokud se zadavatel rozhodne využít svého práva a vyzve účastníka zadávacího řízení</p><p>k objasnění/vysvětlení své nabídky, pak je účastník zadávacího řízení oprávněn k tomu, aby</p><p>nabídku nejen objasnil či dovysvětlil, ale je oprávněn též k tomu, aby doplnil údaje, doklady,</p><p>vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení.“ Jednou z dalších</p><p>dílčích otázek, jež byla rozhodovací praxí Úřadu zodpovězena, je pak otázka, zda je možno</p><p>v souvislosti s aplikací postupu dle § 46 zákona přistoupit i k doložení nových členů pracovního</p><p>týmu, typicky při prokazování splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) zákona,</p><p>resp. zda je i v tomto případě možno postupovat obdobně jako v případě technické kvalifikace</p><p>dle § 79 odst. 2 písm. a) a b) zákona. Zde Úřad odkazuje na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHSS0099/2021/VZ ze dne 30. 4. 2021, jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu</p><p>sp. zn. ÚOHS-R0088/2021/VZ ze dne 26. 7. 2021, v nichž bylo dovozeno, že nebylo v rozporu</p><p>s § 46 zákona, pokud dodavatel v rámci objasnění nabídky, kdy byl vyzván k objasnění</p><p>a doplnění skutečností prokazujících jeho kvalifikovanost, předložil nové reference (informace</p><p>o novém členovi pracovního týmu), které v původní nabídce obsaženy nebyly, neboť jediným</p><p>hodnotícím kritériem byla ekonomická výhodnost nabídky v podobě nejnižší nabídkové ceny</p><p>a současně nedošlo ke změně nabízeného plnění, resp. nebyl nikterak dotčen předmět plnění</p><p>veřejné zakázky. Předseda Úřadu v uvedeném rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0088/2021/VZ ze dne</p><p>26. 7. 2021 současně ve vztahu k doplnění nového člena pracovního týmu na základě</p><p>předchozí žádosti zadavatele konstatoval, že „[p]odstatné v tomto ohledu je, že zadavatel</p><p>umožnil vedle objasnění i doplnění nabídky. Z takového postupu zadavatele je zřejmé, že hodlal</p><p>postup dle § 46 zákona se uplatní na všechny účastníky zadávacího řízení, tj. i na vybraného dodavatele. Blíže k právě</p><p>uvedenému a k související námitce opomenutí zadavatele vyloučit vybraného dodavatele z další účasti v zadávacím</p><p>řízení pak Úřad odkazuje na další části odůvodnění tohoto rozhodnutí.</p><p>42</p><p>Č.j.: ÚOHS-28598/2023/500</p><p>dále ověřovat kvalifikovanost navrhovatele a tuto otázku ještě nepovažoval za uzavřenou.</p><p>Z ustanovení § 46 zákona vyplývá, že navrhovatel v návaznosti na takto formulovanou výzvu</p><p>zadavatele mohl v daném případě nabídku nejen objasnit, ale i doplnit např. o další údaje</p><p>či doklady, jelikož prostřednictvím výzvy zadavatel zjišťoval informace vztahující se ke kritériu</p><p>technické kvalifikace, tzn. ověřoval kvalifikovanost dodavatele. Není naopak podstatné,</p><p>v jakém rozsahu zadavatel doplnění nabídky zamýšlel. Jakmile zadavatel přistoupil k tomu, že</p><p>navrhovatele vyzval k doplnění nabídky ve smyslu § 46 zákona, dal najevo, že otázku splnění</p><p>kvalifikačních kritérií ještě nepovažuje za uzavřenou a otevřel tím prostor k doplňování údajů</p><p>a dokladů týkajících se otázky kvalifikace, a to v rozsahu dle vlastního uvážení navrhovatele.“</p><p>Dále se pak předseda Úřadu v uvedeném rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0088/2021/VZ ze dne</p><p>26. 7. 2021 vyjádřil rovněž k možnosti nahrazení nepravdivých údajů v nabídce účastníka</p><p>zadávacího řízení skrze § 46 zákona, přičemž v této souvislosti mj. s odkazem na rozsudek</p><p>Soudního dvora EU ze dne 3. 6. 2021 ve věci sp. zn. C-210/20 konstatoval, že „[p]okud se</p><p>v zadávacím řízení ukáže, že uchazeč předložil nepravdivou referenci, nicméně doloží, že i bez</p><p>takové reference splňuje kvalifikační kritéria, je třeba jeho pochybení spočívající v předložení</p><p>nepravdivé reference hodnotit jako málo závažné. Za takových okolností by ve světle</p><p>citovaného rozsudku nemělo být toto pochybení považováno za důvod vyloučení. Tímto</p><p>posouzením nemá být nijak marginalizován fakt, že dodavatel předložil nepravdivou referenci.</p><p>Takový stav je výsostně nežádoucí a bezesporu je třeba proti němu aktivně bojovat. V případě,</p><p>že si zadavatel může nepravdivost reference ověřit jinak a současně je naplněna druhá</p><p>podmínka § 48 odst. 2 písm. c) zákona, není důvodu, proč by nemohl být takový dodavatel</p><p>vyloučen. Obecně by mělo vést k minimalizaci takových situací (podání nepravdivé reference)</p><p>to, že dodavatel nemůže spoléhat na to, že jej zadavatel vyzve dle § 46 zákona a umožní mu</p><p>tím danou situaci ‚narovnat‘. […] Pokud už ale zadavatel získá pochybnost o správnosti údajů</p><p>tvrzených v referencích a sáhne-li na základě toho k žádosti o doplnění nabídky, je přiměřeným</p><p>jedině takový postup, že zadavatel akceptuje případnou výměnu referencí, ke které dodavatel</p><p>přistoupí, nezakazuje-li to jiné ustanovení zákona (zadavateli je např. zakázáno umožnit</p><p>materiální změnu nabídky, o což zpravidla v případech referencí obsahujících nepravdivé údaje</p><p>nepůjde, nebudou-li zkušenosti jimi prokazované zároveň předmětem hodnocení). Pokud by</p><p>zadavatel výměnu referencí neakceptoval, postupoval by v rozporu s účelem institutu</p><p>kvalifikace – dodavateli, který je potenciálně kvalifikovaný, a otázku jehož kvalifikace</p><p>zadavatel ještě nepovažuje za uzavřenou (což plyne z faktu, že umožnil doplnění nabídky), by</p><p>neumožnil kvalifikaci dodatečně doložit.“</p><p>158. Při reflektování jasně daných shora uvedených závěrů rozhodovací praxe Úřadu, od nichž Úřad</p><p>nevidí důvod se v šetřeném případě jakkoliv odchylovat, pak Úřad ve vztahu k posuzované věci</p><p>konstatuje, že z žádosti zadavatele ze dne 5. 12. 2022 je zřejmé, že zadavatel hodlal ověřit</p><p>kvalifikovanost vybraného dodavatele a že vybraný dodavatel byl na základě formulace žádosti</p><p>zadavatele ze dne 5. 12. 2022 oprávněn svoji nabídku v části týkající se prokázání splnění</p><p>kvalifikace vybraných členů realizačního týmu nejen objasnit, ale i doplnit, resp. „změnit“,</p><p>tj. např. právě předložit nové reference ve vztahu k novému členovi realizačního týmu, když</p><p>k tomuto dostal na základě znění žádosti zadavatele bez pochyby prostor (a když v šetřeném</p><p>případě v souladu s výše uvedeným rovněž platí, že jediným hodnotícím kritériem je kritérium</p><p>nejnižší nabídkové ceny a předmětným postupem vybraného dodavatele nedochází ke změně</p><p>nabízeného plnění). S ohledem na právě uvedené je Úřad toho názoru, že v šetřeném případě</p><p>je bezpředmětné, že vybraný dodavatel „podřadil“ oznámení o změně v osobě na pozici hlavní</p><p>43</p><p>Č.j.: ÚOHS-28598/2023/500</p><p>stavbyvedoucí z Ing. J. D. na Ing. I. T. pod změnu kvalifikace dle § 88 zákona, neboť uvedené</p><p>doplnění kvalifikace (potažmo „změna“ – nikoliv však materiální změna nabídky dle</p><p>rozhodovací praxe Úřadu) bylo vybranému dodavateli prokazatelně umožněno</p><p>prostřednictvím institutu dle § 46 zákona na základě žádosti zadavatele ze dne 5. 12. 2022.</p><p>Úřad tak konstatuje, že v šetřeném případě de facto vůbec nedošlo ke změně kvalifikace</p><p>vybraného dodavatele ve smyslu § 88 zákona, neboť vybraný dodavatel mohl zadavateli</p><p>předložit nové doklady k předmětnému kritériu technické kvalifikace v rámci zadavatelem</p><p>iniciovaného doplnění nabídky dle § 46 zákona bez jakéhokoliv odkazu, resp. zmínky</p><p>na předmětné ustanovení § 88 zákona a vybraný dodavatel ostatně tuto změnu v rámci</p><p>prokazování své kvalifikace učinil i součástí doplnění nabídky vybraného dodavatele ze dne</p><p>12. 12. 2022, kde deklaroval právě změnu osoby na pozici hlavní stavbyvedoucí a odkázal se</p><p>na doložení všech nezbytných dokladů v dodatečném přípise, což také následně učinil.24. Se</p><p>zřetelem k uvedenému má tak Úřad za to, že námitky navrhovatele týkající se údajného</p><p>zneužití institutu změny kvalifikace dle § 88 zákona ve vztahu k osobě Ing. J. D., resp. Ing. I. T.</p><p>ze strany vybraného dodavatele nejsou v dané situaci relevantní, neboť jak bylo dovozeno</p><p>výše, byl to právě zadavatel, kdo vybranému dodavateli poskytl prostor doplnit svoji nabídku</p><p>o nové skutečnosti týkající se způsobu prokazování kvalifikace prostřednictvím institutu § 46</p><p>zákona, přičemž takovýto postup je přípustný.</p><p>159. K opakovaně vznesené námitce navrhovatele, že v průběhu zadávacího řízení došlo k více</p><p>změnám kvalifikace dodavatele Gardenline postupem dle § 88 zákona, pročež navrhovatel</p><p>navrhuje, aby do podkladů rozhodnutí byly s ohledem na navrhovatelem namítané zneužití</p><p>dotčeného zákonného institutu dodavatelem Gardenline zařazeny dokumenty zachycující</p><p>úkony dodavatele Gardenline a na ně navazující úkony zadavatele týkající se veškerých změn</p><p>kvalifikace dodavatele Gardenline dle 88 zákona, pak Úřad konstatuje, že uvedený návrh</p><p>navrhovatele neshledal důvodným. Předmětem návrhu navrhovatele ze dne 23. 1. 2023, resp.</p><p>návrhem napadaných úkonů zadavatele je toliko nezákonnost změny kvalifikace dodavatele</p><p>Gardenline ve vztahu k osobě Ing. J. D., resp. Ing. I. T., jež byla vypořádána výše v odůvodnění</p><p>tohoto rozhodnutí. Úřad tak uvádí, že další (jiné) změny kvalifikace dodavatele Gardenline dle</p><p>§ 88 zákona nejsou pro rozhodnutí ve věci směrodatné, nadto za situace, kdy Úřadem bylo</p><p>výše dovozeno, že změna kvalifikace dodavatele Gardenline ve vztahu k osobě Ing. J. D., resp.</p><p>Ing. I. T. ani de facto nenaplňuje změnu kvalifikace ve smyslu § 88 zákona, jehož zneužití</p><p>dodavatelem Gardenline je ze strany navrhovatele namítáno. V kontextu uvedeného pak Úřad</p><p>konstatuje, že rovněž podklady předložené navrhovatelem v příloze vyjádření navrhovatele</p><p>k podkladům rozhodnutí č. 2, z nichž má být dle navrhovatele zřejmé, že dodavatelem</p><p>Gardenline byly předloženy nepravdivé údaje rovněž k odborné zkušenosti „Pavilon</p><p>tropického zemědělství“ Ing. R. S., jenž v realizačním týmu dodavatele Gardenline na pozici</p><p>hlavní stavbyvedoucí figuroval před Ing. J. D., je třeba označit za bezpředmětné, neboť ani tyto</p><p>nejsou v kontextu již uvedeného pro rozhodnutí ve věci rozhodné, a proto k nim Úřad blíže</p><p>nepřihlížel.</p><p>24</p><p>Pozn. Úřadu: Na uvedeném ničeho nemění ani odkaz na § 88 zákona v rámci doplnění nabídky vybraného dodavatele</p><p>ze dne 12. 12. 2022 a skutečnost, že v tentýž den vybraný dodavatel zadavateli zaslal ještě jeden přípis, a to</p><p>přípis formálně psaný jako oznámení změny kvalifikace dle § 88 zákona, neboť daná změna v rámci prokazování</p><p>kvalifikace byla materiálně „kryta“ doplněním nabídky dle § 46 zákona.</p><p>44</p><p>Č.j.: ÚOHS-28598/2023/500</p><p>160. Nad rámec uvedeného nicméně Úřad v souvislosti s problematikou změny kvalifikace dle § 88</p><p>zákona v obecné rovině akcentuje, že ustanovení § 88 zákona nemá sloužit k obcházení zákona</p><p>ve smyslu vytváření prostředí pro „umělé“ setrvání v zadávacím řízení či naopak dodatečné</p><p>získávání kvalifikovanosti pro zadávací řízení (tento závěr je např. výslovně uveden</p><p>i v rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0167/2022/VZ ze dne 8. 2. 2023, zejm. v bodu</p><p>34. jeho odůvodnění). Smysl předmětného ustanovení zákona je třeba vnímat tak, že má</p><p>sloužit v situacích, kdy dodavatel je objektivními okolnostmi nucen přistoupit ke změnám</p><p>v prokazování své kvalifikace, potažmo kvalifikovanosti. Na dané ustanovení zákona by dle</p><p>přesvědčení Úřadu mělo být nazíráno a mělo by být vykládáno v obdobném duchu jako</p><p>v případě již ustálené rozhodovací praxe Úřadu a správních soudů týkající se „kupování</p><p>kvalifikace“ jakožto nežádoucího (zakázaného) efektu ve veřejném zadávání (viz např. závěry</p><p>rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 57/2013-90 ze dne 6. 10. 2014, potvrzené</p><p>rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 204/2014-46 ze dne 14. 5. 2015). Jak ze strany</p><p>dodavatelů, tak ze strany zadavatelů by tak mělo být přistupováno k aplikaci § 88 zákona</p><p>uvážlivě a vždy by mělo být zvažováno, zda je za dané situace využití tohoto institutu možné,</p><p>resp. zda jsou naplněny podmínky, za jakých lze k aplikaci daného institutu legitimně</p><p>přistoupit. Ve zde posuzovaném případě je však třeba akcentovat, jak bylo podrobně popsáno</p><p>výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, že zadavatel vyzval vybraného dodavatele dle § 46</p><p>zákona mj. k doplnění dokladů prokazujících splnění požadavků na kvalifikaci, kdy při</p><p>posouzení této věci Úřad postupoval v intencích ustálené rozhodovací praxe.</p><p>161. Pokud pak jde o samotnou legitimitu zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele I. ze strany</p><p>zadavatele za dané situace a navrhovatelem namítanou skutečnost, že rozhodnutí o zrušení</p><p>výběru dodavatele představuje nadbytečně excesivní zásah do průběhu zadávacího řízení,</p><p>tj. je nepřiměřené, Úřad předně uvádí, že je v obecnosti možné, aby zadavatel svůj předchozí</p><p>postup, resp. své předchozí kroky učiněné v zadávacím řízení revokoval [srov. § 49 zákona],</p><p>kdy se v tomto kontextu řídí stanovenými zadávacími podmínkami, pravidly zákona a zejména</p><p>základními zásadami zadávání veřejných zakázek zakotvenými v § 6 zákona, přičemž žádné</p><p>ustanovení zákona tak zadavateli „z principu“ nezakazuje zrušit jeho rozhodnutí o výběru</p><p>dodavatele. Dle přesvědčení Úřadu v šetřeném případě zadavatel ke zrušení rozhodnutí</p><p>o výběru dodavatele I. mohl nepochybně přistoupit již po samotném podání námitek proti</p><p>rozhodnutí o výběru dodavatele I. a tam vzneseným pochybnostem ve vztahu k prokázání</p><p>splnění technické kvalifikace dodavatelem Gardenline, a nikoliv až po oznámení změny</p><p>kvalifikace ze strany dodavatele Gradenline. Dle Úřadu se totiž zrušení rozhodnutí o výběru</p><p>dodavatele jako jakési „nápravné opatření“ zadavatele za situace, kdy tento má zpochybněno,</p><p>že vybraný dodavatel splňuje veškeré podmínky účasti v zadávacím řízení, pročež není</p><p>vyloučeno, že mu veřejná zakázka nemůže být zadána, jeví obecně principiálně v pořádku,</p><p>resp. jako racionální a transparentní opatření zadavatele, aby mohl řádně objasnit všechny</p><p>namítané skutečnosti a zhodnotit jejich dopad do zadávacího řízení. Současně Úřad uvádí, že</p><p>zadavatel v posuzované věci po obdržení námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele I.</p><p>„spustil“ ve vztahu k vybraným členům realizačního týmu dodavatele Gardenline institut</p><p>doplnění nabídky dle § 46 zákona (kdy rozhodnutí o využití tohoto institutu je zcela v gesci</p><p>zadavatele a bylo legitimní jej ze strany zadavatele v daném případě využít), na základě čehož,</p><p>jak bylo popsáno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, mohlo dojít ke změnám v rámci</p><p>realizačního týmu dodavatele Gardenline. Vzhledem k tomu, že na základě doplnění nabídky</p><p>vybraného dodavatele ze dne 12. 12. 2022 pak bylo zřejmé, že s určitostí dojde ke změně</p><p>45</p><p>Č.j.: ÚOHS-28598/2023/500</p><p>údajů a podkladů, na nichž bylo rozhodnutí o výběru dodavatele I. postaveno, jeví se dle Úřadu</p><p>zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele I. logické i z tohoto důvodu, a to zejména</p><p>s přihlédnutím k zásadě transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona. Úřad se tak ve výsledku</p><p>ztotožnil s názorem zadavatele, že „při podstatné změně kvalifikace […] po výběru dodavatele</p><p>je zrušení předchozího výběru dodavatele, následné nové posouzení kvalifikace […] a provedení</p><p>nového oznámení o výběru všem účastníkům se všemi právy s tímto úkonem spojenými</p><p>jediným možným postupem, který v plném rozsahu šetří práva účastníků daná jim ZZVZ“ (viz</p><p>vyjádření zadavatele k návrhu), a předmětné námitky navrhovatele tak neshledal důvodnými.</p><p>162. K námitce navrhovatele týkající se nepřezkoumatelnosti, resp. netransparentnosti rozhodnutí</p><p>o zrušení výběru dodavatele pak Úřad uvádí, že rovněž tuto považuje za lichou, neboť dle</p><p>Úřadu je v odůvodnění rozhodnutí o zrušení výběru dodavatele jasně obsažen věcný důvod</p><p>zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele I., přičemž tímto je povinnost zadavatele provést</p><p>v návaznosti na změněnou (doplněnou) kvalifikaci dodavatele Gardenline opětovné posouzení</p><p>splnění podmínek účasti tímto dodavatelem, a tedy navrácení zadávacího řízení zpět</p><p>do předmětné fáze před výběrem dodavatele. Ač tak není odůvodnění rozhodnutí o zrušení</p><p>výběru dodavatele nikterak obsáhlé a podrobné, Úřad je toho názoru, že je z něj prokazatelně</p><p>seznatelné, proč zadavatel k předmětnému kroku přistoupil, resp. dané rozhodnutí nezavdává</p><p>pochybnosti o pravých důvodech tohoto kroku zadavatele (kdy tento krok se Úřadu jeví jako</p><p>racionální a legitimní – k tomu viz výše). Uvedenou skutečnost přitom Úřad považuje ve vztahu</p><p>k přezkoumatelnosti rozhodnutí o zrušení výběru dodavatele, resp. k dodržení zásady</p><p>transparentnosti tohoto kroku zadavatele za stěžejní. Jinými slovy řečeno se tak dle Úřadu</p><p>nelze ztotožnit s názorem navrhovatele, že by rozhodnutí o zrušení výběru dodavatele bylo</p><p>ze strany účastníků zadávacího řízení hůře kontrolovatelným, nečitelným či nepřehledným,</p><p>když při jeho racionálním výkladu (a zohlednění odbornosti dodavatelů a snahy o pochopení</p><p>z jejich strany) lze pochopit, proč zadavatel učinil daný krok a co bude následovat. Současně</p><p>Úřad uvádí, že na shora uvedeném závěru nemění ničeho ani skutečnost, že zadavatel</p><p>rozhodnutí o zrušení výběru dodavatele neopřel o konkrétní ustanovení zákona (jak namítá</p><p>navrhovatel), resp. že v jeho odůvodnění odkázal na § 88 zákona, ačkoliv byl de facto využit</p><p>institut dle § 46 zákona, neboť, jak bylo uvedeno výše, odůvodnění rozhodnutí o zrušení</p><p>výběru dodavatele jasně obsahuje věcný důvod zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele I.,</p><p>přičemž právě tuto skutečnost Úřad shledal v daném případě jako stěžejní.</p><p>163. Vzhledem k tomu, že Úřad tedy výše dospěl k závěru, že rozhodnutí o zrušení výběru</p><p>dodavatele nebylo učiněno v rozporu se zákonem, je třeba odmítnout rovněž tvrzení</p><p>navrhovatele, že z důvodu nezákonnosti rozhodnutí o zrušení výběru dodavatele „je třeba</p><p>za nezákonné považovat rovněž úkony zadavatele navazující na nezákonné rozhodnutí</p><p>zadavatele o zrušení výběru, tj. zejména rozhodnutí o výběru II.“ (k dalším námitkám</p><p>navrhovatele ve vztahu k rozhodnutí o výběru dodavatele II. viz výrok II. tohoto rozhodnutí).</p><p>K namítanému opomenutí zadavatele vyloučit vybraného dodavatele</p><p>164. Jak bylo uvedeno výše, navrhovatel v návrhu brojí také proti opomenutí zadavatele vyloučit</p><p>vybraného dodavatele dle § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. c) zákona, přičemž uvádí,</p><p>že již prostřednictvím námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele I. byly zadavateli</p><p>poskytnuty průkazné důkazy o nepravdivosti údajů uvedených vybraným dodavatelem</p><p>k referenci „Krajské kulturní a vzdělávací centrum ve Zlíně“ hlavního stavbyvedoucího Ing. J.</p><p>D. „Pokud však zadavatel z nějakého důvodu ověřoval nepravdivost údajů […] také</p><p>46</p><p>Č.j.: ÚOHS-28598/2023/500</p><p>u objednatele této reference, neměl […] ve smyslu základních zásad zadávání veřejných</p><p>zakázek přijmout oznámení o změně kvalifikace vybraného dodavatele a případně jeho</p><p>kvalifikaci znovu posuzovat […], než bude mít […] vyvráceny důkazy uvedené navrhovatelem</p><p>v jeho námitkách […].“ Navrhovatel je tedy přesvědčen, že „postup zadavatele v zadávacím</p><p>řízení měl být ve své podstatě ‚paralyzován‘ do té doby, než bude moci být vyhodnocena</p><p>povinnost zadavatele postupovat dle § 48 odst. 8 ZZVZ ve spojení s § 48 odst. 2 písm. c) ZZVZ</p><p>[…]“. V souvislosti s výše uvedeným navrhovatel rovněž konstatuje, že zjištění z námitek proti</p><p>rozhodnutí o výběru dodavatele I., že údaje a doklady předložené vybraným dodavatelem</p><p>k referenci „Krajské kulturní a vzdělávací centrum ve Zlíně“ neodpovídají skutečnosti, bylo</p><p>zadavateli dne 14. 12. 2022 potvrzeno objednatelem této reference. Současně pak</p><p>navrhovatel uvádí, že „[z]měnou kvalifikace […] také sám vybraný dodavatel prokázal, že</p><p>původně uvedené údaje k referenci KKVC Zlín, tedy že při jejím plnění vykonával funkci</p><p>stavbyvedoucího Ing. J. D., neodpovídaly skutečnosti, když následně po ohlášení ukončení</p><p>pracovně právního poměru s Ing. J. D. zaměnil jeho osobu na pozici hlavního stavbyvedoucího</p><p>Ing. I. T., který na referenci KKVC Zlín jako stavbyvedoucí skutečně působil (což ostatně tvrdil</p><p>navrhovatel […] v námitkách proti rozhodnutí o výběru I).“</p><p>165. Ve vztahu k uvedenému Úřad předně uvádí, že byť byla kvalifikace Ing. J. D. zpochybněna již</p><p>prostřednictvím námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele I., nepostupoval zadavatel</p><p>v rozporu se zákonem, když na jejich základě automaticky nepřistoupil k vyloučení vybraného</p><p>dodavatele ze zadávacího řízení, neboť ve smyslu rozhodovací praxe Úřadu (viz např.</p><p>rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0193/2018/VZ-21379/2018/522/KČe ze dne 20. 7. 2018) bylo</p><p>třeba námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele I. považovat za relevantní zpochybnění</p><p>kvalifikace vybraného dodavatele, které byl zadavatel povinen (např. postupem dle § 39 odst.</p><p>5 nebo § 46 zákona) vyvrátit či potvrdit. Bylo tak legitimní, pokud zadavatel v dané situaci</p><p>ověřoval kvalifikovanost vybraného dodavatele prostřednictvím dotčených zákonných</p><p>institutů.</p><p>166. Jak pak bylo uvedeno výše, zadavatel v reakci na námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele</p><p>I. umožnil vybranému dodavateli postupem dle § 46 zákona ve vztahu k osobě hlavního</p><p>stavbyvedoucího Ing. J. D. nejen objasnění nabídky, nýbrž i její doplnění, čehož vybraný</p><p>dodavatel také de facto využil, když Ing. J. D. v předmětné pozici z důvodu skončení jeho</p><p>pracovně právního vztahu pro vybraného dodavatele nahradil Ing. I. T. (k tomu Úřad pro</p><p>úplnost doplňuje, že, jak bylo dovozeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, uvedený</p><p>postup vybraného dodavatele byl v souladu s § 46 zákona a nejednalo se o navrhovatelem</p><p>popisované nezákonné „přijetí“ změny kvalifikace dle § 88 zákona25). V takové situaci tedy</p><p>zadavatel přihlížel právě k nově uváděné kvalifikaci. Zde Úřad opětovně odkazuje na</p><p>rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0088/2021/VZ ze dne 26. 7. 2021, kde bylo</p><p>dovozeno, že skrze ustanovení § 46 zákona je připuštěno i nahrazení nepravdivých údajů</p><p>v nabídce účastníka zadávacího řízení, a kde předseda Úřadu konstatoval, že pokud „zadavatel</p><p>získá pochybnost o správnosti údajů tvrzených v referencích a sáhne-li na základě toho</p><p>25</p><p>Pozn. Úřadu: Ve vztahu k uvedenému Úřad toliko ve stručnosti dodává, že v situaci, kdy by se nejednalo o využití</p><p>institutu dle § 46 zákona, nýbrž o samotnou aplikaci ustanovení § 88 zákona, což však v posuzované věci nenastalo, by</p><p>bylo ze strany zadavatele nezbytné důsledně posoudit, zda byly naplněny veškeré podmínky, za nichž lze k aplikaci</p><p>institutu dle § 88 zákona legitimně přistoupit, a v této souvislosti i případný dopad na vyloučení účastníka ze zadávacího</p><p>řízení.</p><p>47</p><p>Č.j.: ÚOHS-28598/2023/500</p><p>k žádosti o doplnění nabídky, je přiměřeným jedině takový postup, že zadavatel akceptuje</p><p>případnou výměnu referencí, ke které dodavatel přistoupí, nezakazuje-li to jiné ustanovení</p><p>zákona […]“ (více k tomu viz výše). Současně Úřad uvádí, že i pokud by se ukázalo, že údaje</p><p>k původní kvalifikaci vybraného dodavatele skutečně neodpovídaly skutečnosti, má</p><p>předložení nového člena týmu vybraného dodavatele a v této souvislosti předložení nových</p><p>referencí za následek, že bez dalšího posuzování již nelze říci, že je splněna podmínka vlivu</p><p>původního pochybení na posouzení podmínek účasti ve smyslu § 48 odst. 2 písm. c) zákona,</p><p>přičemž tato podmínka je vedle samotného předložení nepravdivého údaje nutným</p><p>předpokladem k tomu, aby byl zadavatel oprávněn dodavatele dle dotčeného ustanovení</p><p>zákona ze zadávacího řízení vyloučit. Ve vztahu k uvedenému Úřad dále uvádí, že je třeba si</p><p>uvědomit, že dodavatel, resp. účastník zadávacího řízení ve své podstatě kvalifikovaný buď je,</p><p>nebo není, přičemž v této souvislosti lze analogicky odkázat také např. na rozhodnutí předsedy</p><p>Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0127/2020/VZ ze dne 8. 9. 2020, kde předseda Úřadu konstatoval, že</p><p>„není důvod vylučovat dodavatele, který je plně kvalifikován pro plnění veřejné zakázky, pokud</p><p>je schopen problematické či nejasné referenční zakázky postupem dle § 46 vyměnit (nebo</p><p>doplnit jinými) za ty, které jednoznačně prokazují splnění zadávacích podmínek“. Bez ohledu</p><p>na to, zda údaje a podklady předložené vybraným dodavatelem k osobě hlavního</p><p>stavbyvedoucího Ing. J. D. tedy odpovídaly skutečnosti, resp. byly pravdivé, nedošlo dle názoru</p><p>Úřadu v šetřeném případě k opomenutí zadavatele vyloučit vybraného dodavatele dle § 48</p><p>odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. c) zákona, neboť v nově předložené kvalifikaci vybraného</p><p>dodavatele již Ing. J. D. nefiguroval. V tomto kontextu tak nelze souhlasit s argumentací</p><p>navrhovatele, že měl být postup zadavatele v dané situaci de facto „paralyzován“ a měl být</p><p>aktuálně posuzován původní stav před změnou. S ohledem na vše shora uvedené tak Úřad</p><p>dotčené námitce navrhovatele nepřisvědčil.</p><p>Shrnutí</p><p>167. Podle § 265 písm. a) zákona platí, že Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro</p><p>uložení nápravného opatření.</p><p>168. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti Úřad neshledal, že by se zadavatel</p><p>v intencích předmětné části návrhu dopustil porušení zákona, a proto rozhodl o zamítnutí</p><p>předmětné části návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.</p><p>K výroku II. tohoto rozhodnutí</p><p>169. Jak bylo uvedeno výše, navrhovatel v návrhu namítá rovněž nezákonnost rozhodnutí o výběru</p><p>dodavatele II. z toho důvodu, že dle navrhovatele nemá zadavatel najisto postaveno, zda údaje</p><p>a doklady předložené k referenci „Vědeckotechnický park Dobříš“, na níž měl dle tvrzení</p><p>vybraného dodavatele vykonávat funkci stavbyvedoucího Ing. P. V., odpovídají skutečnosti.</p><p>170. K uvedenému Úřad předně shrnuje, že navrhovatel v námitkách proti rozhodnutí o výběru</p><p>dodavatele I. zpochybnil účast Ing. P. V. na referenční zakázce „Vědeckotechnický park</p><p>Dobříš“ ve funkci stavbyvedoucího zejm. skrze smlouvu o dílo na realizaci předmětu plnění</p><p>této referenční zakázky a skrze seznam subdodavatelů vybraného dodavatele, jimž vybraný</p><p>dodavatel za plnění subdodávky uhradil více než 5 % z celkové ceny této referenční zakázky.</p><p>Současně navrhovatel v námitkách proti rozhodnutí o výběru dodavatele I. uvedl, že doba</p><p>realizace sporné referenční zakázky „Vědeckotechnický park Dobříš“ se překrývá s dobou</p><p>realizace referenční zakázky „Rekonstrukce Národního domu, Karlovy Vary“, kde měl Ing. P. V.</p><p>48</p><p>Č.j.: ÚOHS-28598/2023/500</p><p>rovněž vykonávat funkci stavbyvedoucího, a že není objektivně možné, aby Ing. P. V. skutečně</p><p>zastával pozici stavbyvedoucího, resp. byl osobně přítomen na obou těchto referenčních</p><p>zakázkách, které probíhaly na místech napříč Českou republikou vzdálených přes 150 km</p><p>ve stejnou dobu a které dosahovaly značné hodnoty, a tedy i rozsahu.</p><p>171. Oproti shora uvedeným dokladům předloženým navrhovatelem zadavatel v době rozhodnutí</p><p>o výběru dodavatele II. disponoval prohlášeními objednatele referenční zakázky</p><p>„Vědeckotechnický park Dobříš“ – společnosti CAVD – ze dne 8. 12. 2022 a 12. 12. 2022,</p><p>v nichž společnost CAVD uvádí, že dle dohledaného dokumentu z archivu, jenž tvoří přílohu</p><p>těchto prohlášení, byl Ing. P. V. jedním ze stavbyvedoucích dotčené reference. Přílohu</p><p>citovaných prohlášení pak tvoří „Organizační struktura zhotovitele pro realizaci zakázky</p><p>Vědeckotechnický park Dobříš“ ze dne 7. 12. 2012, kde jako stavbyvedoucí figuruje právě</p><p>Ing. P. V.</p><p>172. Na základě shora uvedeného spektra informací a podkladů byl tak dle Úřadu</p><p>„pochopitelný“ názor zadavatele, že informace a podklady, jež měl zadavatel k dispozici</p><p>v době učinění rozhodnutí o výběru dodavatele II. (a de facto i později, do níže uvedeného</p><p>zpochybnění těchto podkladů navrhovatelem), mohou z hlediska prokázání splnění technické</p><p>kvalifikace vybraným dodavatelem ve vztahu k osobě Ing. P. V. působit „dostatečně“, resp.</p><p>tyto nemusely (v té době a ve vztahu k rozsahu známých informací) vzbudit důvodnou</p><p>pochybnost o jejich správnosti a pravdivosti, nicméně v kontextu posouzení celého případu je</p><p>nezbytné nyní posuzovat všechny známé a rozhodné skutečnosti, které vyšly najevo a tímto</p><p>prizmatem přistoupit k posouzení otázky, zda je vybraný dodavatel tím, kdo řádně prokázal</p><p>kvalifikaci a zadavatel tak řádně v tomto smyslu provedl výběr dodavatele.</p><p>173. V námitkách proti rozhodnutí o výběru dodavatele II. pak navrhovatel účast Ing. P. V.</p><p>na referenci „Vědeckotechnický park Dobříš“ ve funkci stavbyvedoucího zpochybnil (nad</p><p>rámec výše uvedených skutečností uváděných v námitkách proti rozhodnutí o výběru</p><p>dodavatele I.) rovněž skrze prohlášení Ing. J. N., přičemž v této souvislosti uvedl, že „[b]ývalý</p><p>člen statutárního orgánu společnosti KLEMENT a.s., Ing. J. N., jenž ve společnosti KLEMENT a.s.</p><p>působil v letech 2008-2018 (přičemž v rozhodujícím období 2013-2015 na pozici místopředsedy</p><p>představenstva), v prohlášení, které stěžovatel přikládá v příloze č. 2 těchto námitek, potvrdil,</p><p>že v době působení Ing. J. N. ve společnosti KLEMENT a.s. […] nebyl Ing. P. V. pro absenci</p><p>souhlasu zaměstnavatele oprávněn vykonávat shodnou činnost ve smyslu § 304 zákona</p><p>č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a byl zejména zcela plně vytížen</p><p>poskytováním příslušných činností pro svého zaměstnavatele.“</p><p>174. Z dokumentace o zadávacím řízení je přitom zřejmé, že zadavatel v reakci na shora uvedené</p><p>v rámci dalšího ověřování navrhovatelem namítané neúčasti Ing. P. V. v pozici</p><p>stavbyvedoucího na sporné referenci (avšak bez zrušení rozhodnutí o výběru II.) požádal dne</p><p>18. 1. 2023 společnost CAVD, „zda by bylo možné […] ze strany společnosti CAVD s.r.o. doplnit</p><p>již dne 12. prosince 2022 zaslané Potvrzení […] o nějaké další doklady […], které by doložily, že</p><p>pan Ing. P. V. fakticky vykonával v rámci stavby ‚Vědeckotechnický park Dobříš‘ pozici</p><p>stavbyvedoucího“. V návaznosti na uvedené společnost CAVD zadavateli dne 7. 2. 2023 zaslala</p><p>zápisy z kontrolních dnů stavby „VTP Dobříš – CAVD“ ze dne 27. 1. 2014, 5. 6. 2014, 18. 9. 2014</p><p>a 19. 2. 2015, v nichž je mezi osobami přítomnými na těchto kontrolních dnech jako</p><p>stavbyvedoucí uveden Ing. P. V.</p><p>49</p><p>Č.j.: ÚOHS-28598/2023/500</p><p>175. Jak pak vyplývá z výše popsaného průběhu správního řízení, naopak navrhovatel v reakci</p><p>na první usnesení k vyjádření se k podkladům rozhodnutí ze dne 23. 2. 2023 předložil Úřadu</p><p>v příloze vyjádření k podkladům rozhodnutí důkazy, které měly zpochybnit věrohodnost shora</p><p>uvedených prohlášení společnosti CAVD a jí poskytnutých zápisů z kontrolních dnů.</p><p>Navrhovatel předmětné dokumenty zpochybnil zejm. skrze zápisy z kontrolních dnů stavby</p><p>„Vědeckotechnický park Dobříš“ poskytnuté Agenturou CzechInvest, z nichž je dle</p><p>navrhovatele zřejmé, že jsou vyhotoveny v jiné podobě (grafické úpravě) než zápisy</p><p>z kontrolních dnů předložené společností CAVD. Současně navrhovatel upozornil na to, že</p><p>ačkoliv je ze zápisů z kontrolních dnů poskytnutých Agenturou CzechInvest zřejmé, že</p><p>společnost CAVD používala v letech 2013 až 2015 razítko, na němž byla uvedena v té době</p><p>aktuální adresa sídla společnosti Štúrova 1701/55, 142 00 Praha 4 – Krč, na zápisech</p><p>z kontrolních dnů předložených společností CAVD je použito razítko společnosti CAVD</p><p>se sídlem Dobříš 1989, 263 01 Dobříš. Společnost CAVD však své sídlo změnila až ke dni</p><p>5. 10. 2015. „Ačkoli jsou tedy všechny zápisy z kontrolních dnů předložené […] společností</p><p>CAVD s.r.o. vyhotoveny dle jejich označení před datem změny sídla společnosti CAVD s.r.o.,</p><p>na všech z nich je použito razítko společnosti CAVD s.r.o. se sídlem Dobříš 1989, 263 01 Dobříš.“</p><p>Současně navrhovatel upozornil na skutečnost, že v žádném ze zápisů z kontrolních dnů</p><p>poskytnutých Agenturou CzechInvest není uveden Ing. P. V., přičemž tento ani nefiguruje</p><p>ve „Stavebním a montážním deníku“ označeném číslem 1 poskytnutém navrhovateli rovněž</p><p>Agenturou CzechInvest.</p><p>176. Co se týče navrhovatelem předložených dokumentů zpochybňujících věrohodnost podkladů</p><p>poskytnutých společností CAVD, Úřad konstatuje, že jako stěžejní, resp. zakládající důvodné</p><p>pochybnosti o účasti Ing. P. V. na referenční zakázce „Vědeckotechnický park Dobříš“ v pozici</p><p>stavbyvedoucího shledal „Zápis o předání a převzetí staveniště“ ze dne 2. 5. 2013 a na něj</p><p>navazující „Stavební a montážní deník“ označený číslem 1 vztahující se ke sporné referenční</p><p>zakázce. V rámci uvedeného stavebního deníku je jako „hlavní stavbyvedoucí“ uveden</p><p>Ing. L. K. a jako „stavbyvedoucí“ J. Š. Ing. P. V. zde v tomto kontextu, jak bylo upozorněno</p><p>rovněž navrhovatelem (viz výše), nefiguruje. V této souvislosti Úřad zdůrazňuje, že podle</p><p>přílohy č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, je</p><p>to právě stavební deník, kde mají být obsažena mj. jména a příjmení všech osob</p><p>zabezpečujících odborné vedení provádění stavby podle § 153 stavebního zákona,</p><p>tj. stavbyvedoucích. Je to tak primárně stavební deník, který je dotčenými předpisy</p><p>předpokládaným zdrojem informací o osobách stavbyvedoucích na dané stavbě.</p><p>177. Jak pak rovněž vyplývá z výše popsaného průběhu správního řízení, Úřad v návaznosti</p><p>na shora uvedené zjištěné skutečnosti přistoupil k šetření zde rozhodné otázky, tj. otázky, kdo</p><p>na referenční zakázce „Vědeckotechnický park Dobříš“ skutečně zastával pozici</p><p>stavbyvedoucího, a to u širokého spektra zainteresovaných subjektů, přičemž v této</p><p>souvislosti obdržel mj. vyjádření pana J. Š. ze dne 7. 5. 2023 a ze dne 16. 5. 2023, v nichž pan</p><p>J. Š. v souladu se shora citovaným stavebním deníkem potvrzuje, že na referenční zakázce</p><p>„Vědeckotechnický park Dobříš“ vykonával funkci stavbyvedoucího, a to po celou dobu</p><p>realizace této referenční zakázky. Skutečnost, že pan J. Š. působil na sporné referenci ve funkci</p><p>stavbyvedoucího, pak de facto potvrdil rovněž pan Ing. L. K. (působící na dané referenci jakožto</p><p>hlavní stavbyvedoucí), jenž ve vyjádření ze dne 3. 6. 2023 uvedl, že „pan J. Š. v rámci</p><p>předmětné zakázky vykonával funkci stavebního technika – stavbyvedoucího. Byl přítomen</p><p>na stavbě každý den. Mimo jiné vedl také stavební deník.“ Sám pan Ing. P. V. pak ve vyjádření</p><p>50</p><p>Č.j.: ÚOHS-28598/2023/500</p><p>č. 2 uvedl, že mu „nepřísluší hodnotit, respektive dovozovat, kdo byl a kdo nebyl</p><p>zaměstnavatelem pověřen výslovně jako stavbyvedoucí […]. Vzhledem k rozsahu a složitosti</p><p>zakázky v Dobříši ji v různých segmentech vedlo vícero lidí, techniků, a to dle své odbornosti</p><p>a aktuálního rozložení kapacit. Dle toho, co si pamatuji, tak uvádím jmenovitě pana Ing. L. K.,</p><p>pana J. B., pana J. Š., pana J. K. a sebe. Většina se účastnila s přestávkami po celou dobu.“</p><p>178. Se skutečností, že dle navrhovatelem předloženého „Stavebního a montážního deníku“</p><p>označeného číslem 1 působil na referenční zakázce „Vědeckotechnický park Dobříš“ jako</p><p>stavbyvedoucí pan J. Š., a nikoliv vybraným dodavatelem tvrzený pan Ing. P. V., konfrontoval</p><p>Úřad (nejednou) také právě samotného vybraného dodavatele, přičemž v této souvislosti ho</p><p>upozornil rovněž na skutečnost, resp. časový aspekt toho, že zatímco dokumentem</p><p>„Organizační struktura zhotovitele pro realizaci zakázky Vědeckotechnický park Dobříš“</p><p>datovaným ke dni 7. 12. 2012, tj. před začátkem realizace sporné reference byl ze strany</p><p>vybraného dodavatele jakožto stavbyvedoucí deklarován Ing. P. V., při zahájení realizace</p><p>sporné reference v roce 2013 již dle předmětného „Stavebního a montážního deníku“</p><p>figuroval na pozici stavbyvedoucího zjevně J. Š. I přes výše uvedené skutečnosti však vybraný</p><p>dodavatel v průběhu správního řízení setrval na svém tvrzení, že v rámci realizace referenční</p><p>zakázky „Vědeckotechnický park Dobříš“ určil toliko dva stavbyvedoucí, a to Ing. L. K.</p><p>s kompetencí hlavního stavbyvedoucího a Ing. P. K. s kompetencí stavbyvedoucího, a že pokud</p><p>jde o pana J. Š., tento na dané referenci působil jako „organizačně technický pracovník“ (viz</p><p>např. vyjádření vybraného dodavatele ze dne 30. 3. 2023). K požadavku Úřadu na předložení</p><p>všech stavebních deníků k referenční zakázce „Vědeckotechnický park Dobříš“ pak vybraný</p><p>dodavatel sdělil, že těmito nedisponuje, přičemž tyto se Úřadu nepodařilo získat ani</p><p>od objednatele dotčené reference – společnosti CAVD, jí ustanoveného insolvenčního správce</p><p>– společnosti Horizont ISPL, Městského úřadu Dobříš jakožto místně příslušného stavebního</p><p>úřadu či Agentury CzechInvest, jež spornou referenci spolufinancovala (tato disponovala právě</p><p>pouze „Stavebním a montážním deníkem“ označeným č. 1).</p><p>179. S ohledem na shora uvedené skutečnosti zjištěné v průběhu správního řízení je přitom Úřad</p><p>toho názoru, že v nyní nastalé situaci již není průkazné, resp. jsou dány důvodné pochybnosti,</p><p>zda Ing. P. V. na referenční zakázce „Vědeckotechnický park Dobříš“ skutečně zastával pozici</p><p>stavbyvedoucího, jak tvrdí vybraný dodavatel. V této souvislosti přitom nelze především</p><p>přehlédnout, že zatímco vybraný dodavatel doposud tvrdí, že na sporné referenční zakázce</p><p>figurovali toliko dva stavbyvedoucí, a to Ing. L. K. s kompetencí hlavního stavbyvedoucího</p><p>a Ing. P. V. s kompetencí stavbyvedoucího, tj. popírá zastávání pozice stavbyvedoucího</p><p>na dotčené stavbě rovněž J. Š., Úřad disponuje více důkazy prokazujícími opak, zejm.</p><p>„Stavebním a montážním deníkem“ označeným č. 1, jenž účast J. Š. na dotčené referenci</p><p>v pozici stavbyvedoucího jasně potvrzuje (a naopak jako stavbyvedoucího nezmiňuje</p><p>Ing. P. V.), stejně jako prohlášením Ing. L. K. potvrzujícím účast J. Š. na pozici stavbyvedoucího</p><p>na dané zakázce a prohlášením samotného J. Š. taktéž potvrzujícím tuto skutečnost (kdy i výše</p><p>uvedené vyjádření Ing. P. V. uvedené připouští). Již z uvedeného tak plyne Úřadu pochybnost</p><p>ohledně důvěryhodnosti a především pravdivosti tvrzení vybraného dodavatele, a tedy</p><p>i ohledně reálného působení Ing. P. V. na dané stavbě, resp. jeho pozice v rámci dotčené</p><p>referenční zakázky (když funkci, kterou dle vybraného dodavatele měl zastávat výlučně</p><p>Ing. P. V., zjevně vykonávala na dané stavbě i osoba odlišná). Úřad k tomu uvádí, že nepřehlíží</p><p>vybraným dodavatelem Úřadu předkládaná prohlášení třetích osob (dle vybraného</p><p>dodavatele) zainteresovaných na referenční zakázce „Vědeckotechnický park Dobříš“, jež</p><p>51</p><p>Č.j.: ÚOHS-28598/2023/500</p><p>deklarují účast Ing. P. V. na této referenci jako stavbyvedoucího, nicméně konstatuje</p><p>následující. V dané souvislosti je třeba upozornit na výše uvedené vyjádření pana Ing. P. V. č. 2,</p><p>kde je uvedeno, že spornou referenci vedlo s ohledem na vícero aspektů hned několik lidí a že</p><p>panu Ing. P. V. nepřísluší dovozovat, kdo byl zhotovitelem stavby výslovně pověřen jako</p><p>stavbyvedoucí. Tomu odpovídá i Úřadu z úřední činnosti známá běžná praxe na dotčeném</p><p>segmentu trhu, kdy se pojem „stavbyvedoucí“ často užívá „velmi volně“, tj. v rozporu</p><p>se zákonnými předpisy pro osoby vykonávající management v rámci dodavatelské společnosti,</p><p>a nikoliv pro osoby oprávněné k výkonu vybrané činnosti ve výstavbě ve smyslu dotčených</p><p>právních předpisů, jež jsou „určeny“ jako stavbyvedoucí v daném smyslu pro určitou stavbu.</p><p>S ohledem na uvedené a také vzhledem k tomu, že vybraný dodavatel nebyl schopen doložit</p><p>účast Ing. P. V. na referenční zakázce „Vědeckotechnický park Dobříš“ v pozici</p><p>stavbyvedoucího stavebním deníkem, jenž by měl v souladu s výše odkazovanou vyhláškou</p><p>č. 466/2006 Sb. obsahovat jména a příjmení všech stavbyvedoucích působících na stavbě, kdy</p><p>naopak Úřad disponuje stavebním deníkem dokládajícím opak, lze mít dle Úřadu pochybnosti</p><p>o tom, co dotčené zainteresované osoby pozicí/osobou stavbyvedoucího „vůbec“ myslely.</p><p>Nadto výše uvedené pochybnosti „podtrhují“ další navrhovatelem namítané skutečnosti</p><p>týkající se např. účasti Ing. P. V. na kontrolních dnech staveb „Vědeckotechnický park Dobříš“</p><p>a „Rekonstrukce Národního domu, Karlovy Vary“ vzdálených přes 150 km ve stejný den apod.</p><p>Dle Úřadu tak není za nastalé situace zřejmé, zda Ing. P. V. na referenční zakázce</p><p>„Vědeckotechnický park Dobříš“ zastával pozici stavbyvedoucího, nebo zda zde zastával toliko</p><p>pozici s funkcí obdobnou či funkcí zcela jinou. Pro úplnost Úřad dodává, že nepřehlédl, že</p><p>k prokázání splnění technické kvalifikace dle bodu 4.4. písm. b) zadávací dokumentace veřejné</p><p>zakázky ve vztahu k členovi realizačního týmu dodavatele na pozici „Zástupce hlavního</p><p>stavbyvedoucího“ postačovala účast na zadavatelem požadovaných referencích i v pozici</p><p>„zástupce stavbyvedoucí“ a že zadavatel v této souvislosti ani nestanovil žádný minimální</p><p>požadavek na rozsah činnosti stavbyvedoucího, resp. zástupce stavbyvedoucího</p><p>na požadovaných referenčních zakázkách (např. ve smyslu každodenní přítomnosti</p><p>na staveništi po celou dobu stavby apod.). Vzhledem k tomu, že výše však bylo dovozeno, že</p><p>ke dni vydání tohoto rozhodnutí není zřejmé, jakou pozici (a v jakém rozsahu) Ing. P. V.</p><p>na sporné referenční zakázce „Vědeckotechnický park Dobříš“ skutečně zastával, nemohou</p><p>na tomto závěru ničeho změnit ani právě výše uvedené skutečnosti plynoucí ze zadávací</p><p>dokumentace veřejné zakázky. Přičemž samotné pochybnosti nevyvrátil ani v průběhu</p><p>vedeného správního řízení sám vybraný dodavatel.</p><p>180. V aktuální situaci je tak zřejmé, že vzhledem k tomu, že jsou zde podklady, jež vzbuzují</p><p>důvodné pochybnosti ohledně skutečnosti, zda Ing. P. V. na vybraným dodavatelem</p><p>předložené referenční zakázce „Vědeckotechnický park Dobříš“ skutečně působil v pozici</p><p>stavbyvedoucího, jak uvádí vybraný dodavatel, je zřejmé, že splnění kritéria technické</p><p>kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona dle bodu 4.4. písm. b) zadávací dokumentace</p><p>veřejné zakázky ve vztahu k osobě Ing. P. V. jakožto člena realizačního týmu dodavatele</p><p>Gardenline na pozici „Zástupce hlavního stavbyvedoucího“ není řádně prokázáno. Zadavatel</p><p>při dalším postupu v zadávacím řízení pak může plně využít i materiálů, které v průběhu</p><p>vedeného správního řízení zajistil Úřad a jsou obsahem správního spisu v dané věci. V kontextu</p><p>zde řešené problematiky Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHSR0004/2022/VZ ze dne 22. 3. 2022, z něhož vyplývá, že Úřad nemá povinnost ověřovat</p><p>naplnění příslušných podmínek vybraným dodavatelem „v zástupu“ za zadavatele, nýbrž že je</p><p>52</p><p>Č.j.: ÚOHS-28598/2023/500</p><p>to právě zadavatel, který má v případě vznesené nejistoty ohledně naplnění daných podmínek</p><p>tímto dodavatelem vyvinout aktivitu a uvedené řádně ověřit a posoudit.</p><p>181. Dle Úřadu tak v šetřené věci nezbývá než konstatovat, že zadavatel při zadávání veřejné</p><p>zakázky nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když rozhodnutím</p><p>o výběru dodavatele II. opětovně rozhodl o výběru dodavatele Gardenline, ačkoliv následně</p><p>vyšlo najevo, že splnění kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona dle</p><p>bodu 4.4. písm. b) zadávací dokumentace veřejné zakázky ve vztahu k osobě Ing. P. V. jakožto</p><p>člena realizačního týmu dodavatele Gardenline na pozici „Zástupce hlavního</p><p>stavbyvedoucího“ nebylo řádně prokázáno, když na základě dostupných podkladů je zde</p><p>důvodná pochybnost, zda Ing. P. V. na dodavatelem Gardenline předložené referenční zakázce</p><p>„Vědeckotechnický park Dobříš“ skutečně působil v pozici stavbyvedoucího. Úřad pro úplnost</p><p>uvádí, že nezpochybňuje, že se Ing. P. V. referenční zakázky „Vědeckotechnický park Dobříš“</p><p>účastnil, závěrem tohoto rozhodnutí je toliko konstatování, že za situace popsané výše je zde</p><p>důvodná pochybnost, zda se této referenční zakázky účastnil právě na pozici stavbyvedoucího,</p><p>jak tvrdí vybraný dodavatel.</p><p>182. Úřad k předmětné věci dále uvádí, že z jeho úřední činnosti je mu známo, že je v praxi často</p><p>řešena problematika prokazování relevantních zkušeností na pozici stavbyvedoucí. Úřad</p><p>v tomto kontextu upozorňuje, že je na dodavatelích, aby prokázali svoji kvalifikaci, a to tak,</p><p>aby tato nevzbuzovala důvodné pochybnosti, tedy jinými slovy, aby věrohodně prokázali, že</p><p>se daná osoba určité zakázky skutečně účastnila v pozici stavbyvedoucí. Zde je přitom vhodné</p><p>apelovat na dodavatele, aby si již při realizaci určité zakázky vedli řádné písemné podklady,</p><p>které budou zachycovat uvedenou skutečnost, tedy zejm. stavební deník jakožto příslušnými</p><p>právními předpisy předpokládaný zdroj informací o osobách stavbyvedoucích.</p><p>183. Na základě všech shora uvedených skutečností Úřad tudíž konstatuje, že podmínka pro uložení</p><p>nápravného opatření spočívající v nedodržení pravidel stanovených pro zadání veřejné</p><p>zakázky ze strany zadavatele byla v posuzovaném případě naplněna.</p><p>184. Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna podmínka alespoň potenciálního</p><p>vlivu výše uvedeného postupu zadavatele na výběr dodavatele. K podmínce vlivu na výběr</p><p>dodavatele, resp. k jeho potencialitě Úřad uvádí, že výše uvedený nezákonný postup</p><p>zadavatele mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele, neboť v současné situaci</p><p>nemá zadavatel najisto prokázáno, že vybraný dodavatel splňuje podmínky účasti v zadávacím</p><p>řízení, a není tak vyloučeno, že mu veřejná zakázka nemůže být zadána. Úřad tedy konstatuje,</p><p>že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního</p><p>vlivu na výběr dodavatele je v daném případě rovněž naplněna.</p><p>185. Pokud jde o poslední podmínku pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona,</p><p>pak Úřad konstatuje, že zadavatel doposud neuzavřel smlouvu na realizaci předmětu plnění</p><p>veřejné zakázky, a jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky pro to, aby Úřad mohl uložit</p><p>nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.</p><p>186. S ohledem na vše shora uvedené proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto</p><p>rozhodnutí.</p><p>53</p><p>Č.j.: ÚOHS-28598/2023/500</p><p>K vybraným dodavatelem a navrhovatelem dále uváděným skutečnostem a návrhům</p><p>187. K návrhu dodavatele Gardenline, aby Úřad doplnil podklady pro vydání rozhodnutí „o část</p><p>nabídky navrhovatele obsahující dokumenty a informace prokazující splnění kvalifikace</p><p>navrhovatele“ s odůvodněním, že navrhovatel nesplňuje podmínky technické kvalifikace,</p><p>pročež je jeho účast v zadávacím řízení protiprávní a nemůže se stát vybraným dodavatelem,</p><p>resp. mu nemůže vzniknout újma, Úřad uvádí následující.</p><p>188. Úřad předně konstatuje, že tvrzení vybraného dodavatele, že navrhovatelovi nehrozí, resp.</p><p>nevzniká újma (neboť nesplňuje podmínky účasti v zadávacím řízení, resp. technickou</p><p>kvalifikaci), bylo prvně vzneseno až v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí, a to bez jakékoliv</p><p>návaznosti na konkrétní podklad pro vydání rozhodnutí zařazený v předmětném spise,</p><p>tj. jednalo se de facto o „obecnou“ námitku vybraného dodavatele ohledně nedostatku aktivní</p><p>legitimace navrhovatele jakožto dalšího účastníka zadávacího řízení k podání námitek</p><p>a návrhu proti výběru dodavatele v zadávacím řízení a s tím souvisejících úkonů. K tomu Úřad</p><p>uvádí, že podle § 251 odst. 5 zákona, jenž pracuje se zásadou koncentrace řízení, mohou</p><p>v řízení zahájeném na návrh účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné</p><p>návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li</p><p>se na ně omezení podle § 251 odst. 4 zákona; k později uvedeným skutečnostem, návrhům</p><p>důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných</p><p>návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí.</p><p>O podmínkách pro uplatňování návrhů důkazů, nových skutečností a jiných návrhů podle</p><p>§ 251 odst. 5 věty první zákona musí být účastníci řízení s výjimkou navrhovatele poučeni</p><p>v oznámení o zahájení řízení. Vzhledem k tomu, že se v případě předmětného tvrzení</p><p>vybraného dodavatele nejedná o situaci, kdy by vyjádření vybraného dodavatele k podkladům</p><p>rozhodnutí směřovalo ke zpochybnění věrohodnosti nashromážděných podkladů pro vydání</p><p>rozhodnutí, nýbrž jde o „obecné“ tvrzení (a v této souvislosti návrh nových důkazů), které</p><p>vybraný dodavatel dle Úřadu mohl se zřetelem k výše uvedenému uvést již ve vyjádření</p><p>k návrhu, a nikoliv až po uplynutí lhůty uvedené v § 251 odst. 5 zákona, jež mu v šetřeném</p><p>případě uplynula dne 9. 2. 202326, má Úřad za to, že takovým tvrzením (návrhem) vybraného</p><p>dodavatele nebyl povinen se s ohledem na koncentrační zásadu blíže zabývat.</p><p>189. Úřad však pro úplnost a pro vyvrácení všech pochybností k otázce aktivní legitimace</p><p>navrhovatele uvádí, že aktivní legitimace k podání návrhu na přezkum postupu zadavatele při</p><p>zadávání veřejné zakázky se odvíjí od legitimace k podání námitek, přičemž podmínky aktivní</p><p>legitimace k podání námitek plynou z § 241 odst. 1 zákona. Dle citovaného ustanovení zákona</p><p>může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním</p><p>podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky hrozí nebo vznikla újma (obdobně je stanoveno</p><p>i pro případ podání návrhu dle § 250 odst. 1 zákona ve spojení s § 251 odst. 1 zákona). Podle</p><p>§ 241 odst. 3 pak platí, že pokud jde o námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí</p><p>zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu</p><p>veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení,</p><p>může je podat pouze účastník zadávacího řízení. Vzhledem k tomu, že vybraný dodavatel</p><p>nezpochybňuje, že by navrhovatel nebyl dodavatelem ve smyslu § 5 zákona, ani to, že se jedná</p><p>o účastníka dotčeného zadávacího řízení, nýbrž rozporuje toliko existenci újmy na jeho straně,</p><p>26</p><p>Pozn. Úřadu: Oznámení o zahájení správního řízení ze dne 25. 1. 2023 bylo navrhovateli do ručeno téhož dne.</p><p>54</p><p>Č.j.: ÚOHS-28598/2023/500</p><p>Úřad se ve zkratce vyjadřuje k posouzení právě této podmínky aktivní legitimace. V této</p><p>souvislosti Úřad k vlastnímu posuzování vzniku újmy, resp. hrozící újmy odkazuje</p><p>na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0076/2017/VZ-12268/2017/541/MSc ze dne 12. 4. 2017,</p><p>v němž Úřad konstatoval, že „újma je pojem zjevně širší než pojem škoda. Újma nemusí,</p><p>a v určitých fázích ani nemůže, být přesně vyčíslena, a proto stačí obecné vymezení následku</p><p>jednání zadavatele vůči stěžovateli. Újma v sobě zahrnuje jak materiální a v daný okamžik</p><p>vyčíslitelnou škodu, tak škodu, kterou v okamžiku podání návrhu není možné přesně stanovit,</p><p>avšak musí být nesporné, že došlo k újmě na právech eventuálního dodavatele.“ Vzhledem</p><p>k tomu, že navrhovatel pak v námitkách proti rozhodnutí o zrušení výběru dodavatele</p><p>a shodně v námitkách proti rozhodnutí o výběru dodavatele II. uvedl, že „[v] důsledku</p><p>nezákonnosti postupu zadavatele […] a opomenutí povinně vybraného dodavatele vyloučit […]</p><p>vzniká stěžovateli újma, jelikož pokud by zadavatel postupoval řádně dle ZZVZ, byl by vybraný</p><p>dodavatel ze zadávacího řízení vyloučen a stěžovatel by se mohl stát vybraným dodavatelem</p><p>a získat veřejnou zakázku. S ohledem na hodnotu veřejné zakázky jde přitom o újmu dosahující</p><p>velkého rozsahu“, kdy je zřejmé, že případná nezákonnost výběru dodavatele či s tím</p><p>souvisejících úkonů zadavatele učiněných v šetřeném zadávacím řízení by jistě mohla ovlivnit</p><p>samotný výsledek zadávacího řízení a způsobovat navrhovatelem uváděnou újmu, má Úřad</p><p>za to, že uvedená specifikace újmy ze strany navrhovatele je z hlediska požadavků kladených</p><p>zákonem na tento úkon dostatečná, a že dotčené námitce vybraného dodavatele tak nelze</p><p>přisvědčit ani v tomto smyslu. V tomto kontextu je pak irelevantní otázka úspěšnosti</p><p>(pozdějšího) prokázání splnění technické kvalifikace navrhovatelem.</p><p>190. K opakovanému tvrzení vybraného dodavatele, že je mu v rámci nahlížení do předmětného</p><p>spisu odpíráno seznámit se s vybranými dokumenty z dokumentace o zadávacím řízení, jimiž</p><p>Úřad prokazatelně disponuje (např. výzva zadavatele ve smyslu § 46 zákona adresovaná</p><p>navrhovateli po podání návrhu), Úřad uvádí, že, jak ostatně sdělil vybranému dodavateli již</p><p>v přípise ze dne 5. 4. 2023, podle § 260 zákona Úřad s výjimkou té části, která je podkladem</p><p>pro vydání rozhodnutí, neposkytne po dobu výkonu dozoru podle této části zákona informaci</p><p>obsaženou v dokumentaci o zadávacím řízení. Dobou výkonu dozoru podle věty první je doba</p><p>od doručení dokumentace o zadávacím řízení Úřadu podle § 252 odst. 1, § 254 odst. 5 nebo</p><p>§ 258 odst. 1 zákona do jejího odeslání zpět zadavateli. Jestliže tak vybraný dodavatel žádal</p><p>nahlížet do předmětného spisu ve vztahu k dokumentům z dokumentace o zadávacím řízení,</p><p>jež k okamžiku nahlížení netvořily podklady pro vydání rozhodnutí, nebyl Úřad s to je</p><p>s odkazem na shora uvedené vybranému dodavateli poskytnout. Pro úplnost pak Úřad</p><p>dodává, že jakožto správní orgán má Úřad na základě § 3 správního řádu povinnost zjistit stav</p><p>věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho</p><p>úkonu s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu. Za tímto účelem je Úřad povinen opatřit</p><p>si potřebné podklady pro rozhodnutí, přičemž důkazy, které shromáždí v průběhu správního</p><p>řízení, přísluší v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů hodnotit výhradně jemu.</p><p>S ohledem na skutečnost, že vybraným dodavatelem označené dokumenty, s nimiž se chtěl</p><p>v rámci nahlížení do spisu seznámit, tj. dokumenty z dokumentace o zadávacím řízení</p><p>vztahující se k posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení navrhovatelem, Úřad</p><p>nevyhodnotil jako relevantní pro řešení šetřené věci, když otázka (ne)prokázání splnění</p><p>55</p><p>Č.j.: ÚOHS-28598/2023/500</p><p>podmínek účasti navrhovatelem není předmětem tohoto správního řízení, neučinil tyto ani</p><p>podklady pro vydání rozhodnutí.27</p><p>191. K námitce vybraného dodavatele, že argumentace navrhovatele a jím předkládané doklady</p><p>ve vztahu k prokázání kvalifikace Ing. P. V. jsou v rozporu s principem koncentrace řízení, neboť</p><p>pokud byl navrhovatel schopen opatřit si podklady od Agentury CzechInvest, měl tak</p><p>nepochybně učinit dříve (viz vyjádření vybraného dodavatele ze dne 30. 3. 2023), na tomto</p><p>místě uvádí, že s touto se nemůže ztotožnit, neboť podklady od Agentury CzechInvest</p><p>předložené navrhovatelem v rámci vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí</p><p>představují návrhy důkazů, jimiž navrhovatel zpochybnil věrohodnost podkladů pro vydání</p><p>rozhodnutí (konkr. zejm. zápisů z kontrolních dnů z referenční zakázky „Vědeckotechnický</p><p>park Dobříš“ předložených společností CAVD), přičemž právě s touto výjimkou § 251 odst. 5</p><p>zákona ve vztahu k zásadě koncentrace řízení pracuje (k § 251 odst. 5 zákona blíže viz výše</p><p>odůvodnění tohoto rozhodnutí), jinými slovy, právě takovéto návrhy důkazů jsou výslovně</p><p>v rámci vyjádření k podkladům rozhodnutí připuštěny.</p><p>192. K opakovaným tvrzením vybraného dodavatele, že Úřadu nepřísluší jakkoli zasahovat</p><p>do závěrů zadavatele v otázce posuzování kvalifikace, že Úřad postupuje v rozporu</p><p>se základními principy vedení správního řízení či že Úřad nedůvodně oddaluje rozhodnutí</p><p>ve věci, pak Úřad toliko ve stručnosti opakuje, že jakožto správní orgán má Úřad na základě</p><p>§ 3 správního řádu povinnost postupovat ve správním řízení tak, aby byl zjištěn stav věci,</p><p>o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu</p><p>s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu, a že za tímto účelem je Úřad povinen opatřit si</p><p>potřebné podklady pro rozhodnutí, což přesně v šetřeném případě svým postupem činil. Úřad</p><p>tedy nemá za to, že by jakkoliv překročil své pravomoci či že by se dopustil porušení základních</p><p>principů vedení správního řízení, právě naopak tyto svým postupem naplňoval. K argumentaci</p><p>vybraného dodavatele, že by měl Úřad přezkoumat pouze to, zda zadavatel v době rozhodnutí</p><p>o výběru měl dostatek podkladů pro učinění výběru, tedy jinými slovy, že by Úřad měl vycházet</p><p>jen z informací a podkladů, které měl zadavatel v dané době, pak lze poukázat na již uvedené</p><p>a dodat následující. Úřadu nelze vzít právo přezkoumat, zda daný postup nespěje k tomu, že</p><p>by zakázka byla přidělena nekvalifikovanému dodavateli (resp. dodavateli, který nenaplňuje</p><p>zadávací podmínky), přičemž nelze vyloučit, že se tato skutečnost může vyjevit až při řízení</p><p>u Úřadu. Proto přezkum Úřadu nemůže končit pouze u toho, že by se omezil na konstatování,</p><p>že zadavatel v danou chvíli na základě v té době jemu dostupných informací postupoval</p><p>správně, pokud následně vyjde najevo, že informace a podklady, na základě nichž takto</p><p>postupoval, nebyly úplné, správné či pravdivé.</p><p>193. Konečně k návrhu navrhovatele na nařízení ústního jednání ve věci a svědeckých výpovědí</p><p>osob zainteresovaných na referenční zakázce „Vědeckotechnický park Dobříš“, a to zejména</p><p>Ing. P. V., J. Š., Ing. L. K., Ing. M. V., M. K. a Ing. arch. O. D. (blíže viz vyjádření navrhovatele</p><p>ze dne 24. 4. 2023), Úřad konstatuje, že se zřetelem k tomu, že v dotčené věci již bylo ze strany</p><p>Úřadu provedeno objemné písemné šetření, se Úřad rozhodl tomuto návrhu navrhovatele</p><p>nevyhovět, neboť má za to, že shromážděné písemné podklady dostatečně zachycují vyjádření</p><p>všech zainteresovaných subjektů a současně jsou dané skutečnosti zjištěny dostatečně ke zde</p><p>27</p><p>Pozn. Úřadu: Pro úplnost Úřad k námitce vybraného dodavatele, že navrhovatel nesplňuje zadavatelem požadovanou</p><p>technickou kvalifikaci, pročež mu nemůže ani vzniknout újma, odkazuje na předchozí body odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí.</p><p>56</p><p>Č.j.: ÚOHS-28598/2023/500</p><p>činěným závěrům, tudíž není další dokazování ve věci třeba. Navrhovatel měl současně</p><p>možnost se se všemi těmito podklady seznámit a vyjádřit se k nim. Úřad také podotýká, že je</p><p>návrhu v předmětné části vyhovováno a jako nápravné opatření nezákonného postupu</p><p>zadavatele Úřad ruší rozhodnutí o výběru dodavatele II. (k tomu blíže viz níže odůvodnění</p><p>tohoto rozhodnutí). Úřad tak nemá za to, že by uvedeným postupem byl navrhovatel jakkoliv</p><p>krácen na svých právech.</p><p>K výroku III. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření</p><p>194. Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání</p><p>veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo</p><p>může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad</p><p>zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.</p><p>195. Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen</p><p>na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy</p><p>protiprávního stavu, a to při respektování základních zásad zadávání veřejných zakázek. Úřad</p><p>tedy musí vždy volit takové nápravné opatření, které zajistí nápravu nezákonného postupu</p><p>zadavatele a které nesmí vést ke zmaření účelu správního řízení, jímž je ochrana dodavatele</p><p>před nezákonným postupem zadavatele.</p><p>196. Vzhledem k tomu, že došlo k narušení zákonem stanovených pravidel v souvislosti s výběrem</p><p>vybraného dodavatele (prostřednictvím rozhodnutí o výběru dodavatele II.), když tento byl</p><p>vybrán, ač jsou zde důvodné pochybnosti o reálném naplnění zadávacích podmínek tímto</p><p>dodavatelem, resp. o pravdivosti jeho tvrzení, zvolil Úřad jako opatření k nápravě právě</p><p>zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele II. Dále bude na zadavateli, aby v zadávacím řízení</p><p>pokračoval v souladu s pravidly stanovenými zákonem, příp. zadávacími podmínkami.</p><p>197. S ohledem na výše uvedené rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno</p><p>ve výroku III. tohoto rozhodnutí.</p><p>K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení</p><p>198. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění</p><p>smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím</p><p>řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.</p><p>199. Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu</p><p>o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že</p><p>zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím</p><p>řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, tedy je účinný</p><p>i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se</p><p>zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy</p><p>[s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní</p><p>moci rozhodnutí.</p><p>200. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku III. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající</p><p>ve zrušení jednotlivých úkonů zadavatele učiněných v předmětném zadávacím řízení, uložil</p><p>zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít v zadávacím řízení smlouvu</p><p>na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.</p><p>57</p><p>Č.j.: ÚOHS-28598/2023/500</p><p>K výroku V. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení</p><p>201. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření</p><p>nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního</p><p>řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj</p><p>vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení</p><p>o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální</p><p>částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit</p><p>v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí</p><p>30 000 Kč.</p><p>202. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku III. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající</p><p>ve zrušení jednotlivých úkonů zadavatele, a to rozhodnutí o výběru dodavatele II. a současně</p><p>i všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku,</p><p>rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto</p><p>rozhodnutí.</p><p>203. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet</p><p>Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo</p><p>19-24825621/0710, variabilní symbol 2023000082.</p><p>POUČENÍ</p><p>Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro</p><p>ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ‒</p><p>Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I.,</p><p>II., III. a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku IV. tohoto rozhodnutí nemá</p><p>podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení</p><p>o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové</p><p>schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>Mgr. Markéta Dlouhá</p><p>místopředsedkyně</p><p>58</p><p>Č.j.: ÚOHS-28598/2023/500</p><p>Obdrží</p><p>1.</p><p>MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno</p><p>2.</p><p>JUDr. Michal Šilhánek, advokát, LAWYA, advokátní kancelář s.r.o., Tučapy 240, 683 01 Tučapy</p><p>3.</p><p>Gardenline s.r.o., Na Vinici 948/13, 412 01 Litoměřice</p><p>Vypraveno dne</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>59</p></div>", "next": 0}