174. Úřad z dokumentace o zadávacím řízení zjistil, že veškeré úkony prováděné v souvislosti s objasňováním MNNC navrhovatele prováděla hodnotící komise zadavatele. Taktéž z Protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 6. 1. 2020 vyplývá, že hodnotící komise navrhla vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na základě shody všech členů, kdy v tomto protokolu není zachycen žádný odchylný názor. Následně z Usnesení Rady Městské části Prahy 10 č. 59 ze dne 20. 1. 2020 se podává, že Rada Městské části Praha 10 (dále jen „Rada“) schvaluje „na základě doporučení komise ze dne 6. 1. 2020 vyloučení uchazečů v otevřeném řízení na veřejnou zakázku“, kdy jedním z nich byl právě navrhovatel. Ke každému protokolu z jednání hodnotící komise je připojena prezenční listina, ze které vyplývá, kdo se jednání účastnil a v jaké pozici (člen komise, náhradník člena komise, právní poradce, či přizvaný odborník). Z těchto prezenčních listin se pak jasně podává, že pan Ing. Petr Beneš nebyl členem hodnotící komise, ani se nepodílel na žádném jednání hodnotící komise při objasňování MNNC navrhovatele či při doporučení hodnotící komise k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.
175. Úřad pro úplnost dodává, že podle ust. § 94 odst. zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon 131/2000“), se na postavení a jednání rady městské části a na práva a povinnosti jejích členů obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání a na práva a povinnosti členů rady hlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování rady městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na rozhodování rady hlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak. Podle ust. § 70 odst. 2 zákona 131/2000 je pak třeba k platnému usnesení, volbě nebo rozhodnutí rady hlavního města Prahy souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů, kdy dle výše uvedeného je tomu tedy obdobně i v případě rady městské části.
176. Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že za situace, kdy Rada, jakožto výkonný kolektivní orgán zadavatele, schválila vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na základě zákonného závěru hodnotící komise (jak Úřad dovodil výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí), ve které pan Beneš nikterak nefiguroval, to navíc za souhlasu alespoň nadpoloviční většiny jejích členů, nelze na základě těchto skutečností usuzovat o namítané existenci střetu zájmů ve smyslu ust. § 44 zákona, který by mohl ovlivnit vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení.
K rozhodnutí o námitkách
177. Navrhovatel namítá, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách navrhovatele, kdy je dle navrhovatele toto rozhodnutí v rozporu s ust. § 245 odst. 1 zákona.
178. Úřad tedy přistoupil k posouzení rozhodnutí o námitkách, přičemž zjistí-li Úřad, že odůvodnění rozhodnutí o námitkách, kterým zadavatel podané námitky odmítl, neobstojí z pohledu zásady transparentnosti, tedy že je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad přistoupit k uložení nápravného opatření v souladu s ust. § 263 odst. 5 zákona spočívajícím ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Úřad v uvedeném smyslu porovnal námitky, které dle navrhovatele zadavatel řádně nevypořádal, s rozhodnutím o námitkách.
179. Navrhovatel v námitkách brojí proti vyloučení ze zadávacího řízení kvůli důvodnému podezření z uzavření zakázané dohody s jiným účastníkem zadávacího řízení podle ust. § 48 odst. 6 zákona, kdy se proti tomuto závěru zadavatele navrhovatel ohrazuje a uvádí, že závěry zadavatele jsou ničím nepodloženým tvrzením. Navrhovatel zde upozorňuje zadavatele, že pokud v souvislosti s tímto nařčením dojde k nenávratnému porušení dobrého jména navrhovatele, bude případný ušlý zisk soudně vymáhat po zadavateli. Dále k tomuto navrhovatel uvádí, že v době podání nabídky měla společnost BAU plus a CEBU odlišnou vlastnickou strukturu, kdy společný člen statutárního orgánu ani totožné sídlo těchto dvou společností nemůže zavdávat důvod, že by tyto společnosti spolupracovali při podávání nabídek. Ke zpracování nabídek navrhovatele a IRONEX shodnou osobou navrhovatel uvádí možné vysvětlení, kdy si navrhovatel nechal zpracovat svou nabídku společností GI, která pravděpodobně dle navrhovatele zpracovala i nabídku IRONEX. Společnost GI poté cenotvorbu konzultovala s panem Vlčkem, který měl dané komentáře do obou nabídek (navrhovatele a IRONEX) uvést. Navrhovatel je přesvědčen, že zpracování nabídky třetí osobou nemůže vést k domněnce, že by mělo mezi navrhovatelem a IRONEX dojít k jakékoliv dohodě v souvislosti s veřejnou zakázkou. Navrhovatel dále v kontextu zakázané dohody popírá, že by mělo dojít k jejímu uzavření s cílem snížení hranice pro MNNC stanovené v čl. 12 zadávací dokumentace, kdy je navrhovateli známo, že zadavatel může posoudit nabídkové ceny jako MNNC i v jiných případech.
180. Navrhovatel dále v námitkách uvádí, že jej zadavatel nesprávně vyloučil z důvodu podle ust. § 48 odst. 2 písm. b) zákona, o čemž svědčí i skutečnost, že v rozhodnutí o výběru není tento důvod uveden, pouze vyloučení podle ust. § 48 odst. 4 a 6 zákona. Také dle navrhovatele nemůže být navrhovatel z podstaty věci vyloučen ze zadávacího řízení podle ust. § 48 odst. 2 písm. b) zákona a současně podle ust. § 48 odst. 4 zákona. Navrhovatel k tomuto dále uvádí, že řádně odůvodnil MNNC na základě dvou výzev zadavatele, kdy na třetí výzvu zadavatele navrhovatel nereagoval, neboť by došlo k nepřiměřenému zásahu do jeho obchodního tajemství a utajovaných informací. Dále navrhovatel namítá, že k rozhodnutí o vyloučení byl přiložen znalecký posudek a odborné posouzení, kdy jejich značné znečitelnění způsobilo nemožnost přezkumu těchto písemností, a tedy porušení zásady transparentnosti ze strany zadavatele. K tomuto navrhovatel také namítá, že znalec není způsobilou osobou pro zpracování znaleckého posudku, neboť jeho specializace se týká zeleně a parků v případě poškozování a jejich ničení, což není předmětem veřejné zakázky. Navrhovatel poukazuje na diskriminační a šikanózní jednání zadavatele vůči navrhovateli, kdy dle navrhovatele zadavatel postupoval při výzvách k objasnění MNNC zaslaných vybranému dodavateli rozdílně. Navrhovatel tak usuzuje z Písemné zprávy o hodnocení nabídek ze dne 20. 1. 2020, dle které měl zadavatel požadovat po vybraném dodavateli pouze rozpad cen na přímé a nepřímé náklady, avšak po navrhovateli požadoval daleko detailnější rozpad cen na jednotlivé složky.
181. Navrhovatel ve svých námitkách dále namítá, že díky nezákonnému vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení byl také nezákonně vybrán vybraný dodavatel, jehož nabídka byla vyšší než nabídka navrhovatele. Dále navrhovatel namítá, že postup hodnotící komise je netransparentní a nepřezkoumatelný, neboť dle navrhovatele a jemu dostupných Písemných zpráv hodnotící komise není zřejmé, zda hodnotící komise nejprve posuzovala všechny nabídky a poté hodnotila či naopak. Navrhovatel dále namítá, že Posouzení vybraného dodavatele, které bylo součástí oznámení o výběru, nesplňuje zákonné náležitosti ve smyslu ust. § 123 písm. b) bod 2 zákona, a to u dokladů prokazujících profesní způsobilost, ekonomickou a technickou kvalifikaci. Závěrem navrhovatel namítá, že zadavatel jednal v rozporu s péčí řádného hospodáře, když navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení pro fakultativní důvody a vybral nabídku vybraného dodavatele, na kterou bude muset zadavatel vynaložit více finančních prostředků, než kdyby vybral právě nabídku navrhovatele. Navrhovatel navrhuje, aby zadavatel námitkám v plném rozsahu vyhověl, zrušil rozhodnutí o vyloučení, rozhodnutí o výběru, jakož i všechny ostatní úkony s tím související, a následně provedl nové posouzení hodnocení nabídek v souladu se zákonem a zadávacími podmínkami.
182. Zadavatel k námitkám navrhovatele ve věci vyloučení podle ust. § 48 odst. 6 zákona uvádí, že svá tvrzení týkající se zakázané dohody mezi navrhovatelem a jiným účastníkem zadávacího řízení má podloženy mimořádným množstvím důkazů, vyplývajících přímo ze samotných nabídek dotčených účastníků zadávacího řízení a také z veřejně dostupných informací (obchodního rejstříku). Zadavatel má za to, že v této situaci postupuje zcela v souladu se zákonem, kdy považuje navrhovatelovo tvrzení o možné vzniklé škodě v souvislosti s poškozením dobrého jména navrhovatele za účelové. Zadavatel dále uvádí, že nikdy netvrdil, že by měla společnost CEBU a BAU plus naprosto stejnou vlastnickou strukturu, avšak dále k tomuto zadavatel uvádí údaje z obchodního rejstříku, jež dle zadavatele prokazují evidentní propojení těchto dvou společností. Zadavatel zdůrazňuje, že personální propojení ani shodná sídla účastníků (i jejich vlastníků) nebyly jedinými a ani hlavními důvody pro závěr zadavatele o existenci zakázané dohody. Také dle zadavatele navrhovatel ve svých námitkách určité personální propojení a shodné sídlo sám přiznává. Zadavatel opětovně uvádí, že navrhovatel a IRONEX podali ve všech třech částech veřejné zakázky naprosto shodné nabídky, které se lišily pouze v jedné jednotkové položce v řádu desetin haléře. Zadavatel má za to, že tato shoda je výsledkem shodného postupu účastníků a je vyloučeno, aby vznikla pouhou shodou okolností. Tvrzení navrhovatele, že jeho nabídku zpracovávala společnost GI je dle zadavatele čistě účelové. Dle zadavatele právě navrhovatel odpovídá za svou nabídku, a i kdyby pověřil zpracováním nabídky společnost GI, tato by zpracovala nabídku podle navrhovatelem nastavených parametrů, neboť je to právě dodavatel, kdo si z podstaty věci určuje svou cenotvorbu. Zadavatel uzavírá, že i kdyby pro navrhovatele zpracovala nabídku společnost GI, je dle zadavatele toto tvrzení irelevantní ve vztahu ke stanovení nabídkových cen. Také ze shodných chyb ve formátování a totožných komentářů v obou nabídkách je dle zadavatele naprosto jednoznačné, že nabídky zpracovala totožná osoba na základě tzv. přímé dohody o cenách mezi navrhovatelem a IRONEX, čímž mezi těmito subjekty dle zadavatele nepochybně došlo ke vzájemnému dělení trhu. Podle zadavatele měla zakázaná dohoda za cíl snížit výslednou hodnotu (aritmetický průměr všech podaných nabídek) tak, aby nabídka navrhovatele nebyla nižší o více než 25 % z výsledné hodnoty, kdy právě nabídka IRONEX, lišící se o desetiny haléře, měla tento průměr snížit. Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že by jednal svými výzvami k objasnění MNNC účelově s cílem vyloučit navrhovatele coby „nepohodlného“ účastníka.
183. Zadavatel dále objasňuje, že v rozhodnutí o výběru došlo ze strany zadavatele k chybě v psaní spočívající v neuvedení důvodu vyloučení navrhovatele podle ust. § 48 odst. 2 písm. b) zákona. Tato chyba však za situace, kdy byly důvody pro vyloučení navrhovatele podrobným způsobem uvedeny v rozhodnutí o vyloučení, nemůže mít dle zadavatele vliv na zákonnost a přezkoumatelnost celého procesu. Zadavatel dále uvádí, že ustanovení § 48 zákona nejsou kontradiktorní, tedy vyloučení z několika důvodů zároveň je možné a nezpůsobuje to nejasnost a nepřezkoumatelnost takového vyloučení. Zadavatel trvá na tom, že navrhovatel ve stanovené lhůtě neobjasnil či nedoplnil požadované údaje třetí výzvou, kdy tyto údaje byly dle zadavatele rozhodné ke zjištění realizovatelnosti nabídky navrhovatele. Zadavatel uvádí, že identifikoval MNNC navrhovatele, a proto požádal navrhovatele o její objasnění. Dále zadavatel uvádí obsah prvního písemného objasnění navrhovatele, kdy dle zadavatele je toto objasnění nedostatečné, zejména pak odkaz na ceny současného dodavatele, se kterým je navíc zadavatel nespokojen. Dle zadavatele navrhovatel neobjasnil své nabídkové ceny, které jsou o 80 – 50 % levnější než činí průměr všech konkurenčních nabídek. Dále zadavatel popisuje druhou výzvu a druhé písemné objasnění navrhovatele, ve kterém se navrhovatel opětovně odvolává na nabídkové ceny současného dodavatele s doplněním tabulky s rozpisem cen na některé položky. Vzhledem k přetrvávajícím pochybnostem hodnotící komise z hlediska MNNC navrhovatele byli přizváni znalci z oboru, kdy oba tito odborníci jednoznačně vznesli požadavek na zaslání další výzvy k objasnění. Ke znečitelnění obsahu znaleckého posudku a odborného posouzení zadavatel uvádí, že tyto části poskytl k rozhodnutí o vyloučení pouze jako relevantní a podpůrná data odborníků, a to tak, aby neohrozil důvěrnost ostatních nabídek. K odbornosti znalce zadavatel uvádí, že o jeho erudici nemá pochybnosti a námitku ve vztahu odbornosti soudního znalce považuje zadavatel za nedůvodnou, neboť znalec je znalcem v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, což zadavatel považuje za dostačující pro účely posouzení MNNC. K postupu při výzvách zaslaných vybranému dodavateli a navrhovateli zadavatel uvádí, že mezi nabídkami těchto účastníků a následnými vysvětleními nabídek je diametrální rozdíl, kdy dle zadavatele nebylo na místě posílat těmto účastníkům zadávacího řízení totožné výzvy. Zadavatel v případě objasnění MNNC postupoval ke všem účastníkům zadávacího řízení shodně, avšak navrhovatel dle zadavatele nebyl schopen podat řádné vysvětlení MNNC, a proto musel zadavatel navrhovatele vyzývat třetí výzvou k doplnění údajů ve vztahu k rozpadu jednotkových cen. Zadavatel uzavírá, že navrhovatel sice předložil informace ke své nabídkové ceně, avšak tyto nerozptýlily pochybnosti zadavatele o realizovatelnosti předmětu veřejné zakázky. Zadavatel na základě výsledků odborného posouzení společnosti RTS uvádí, že z navrhovatelem poskytnutých informací „nelze s jistotou posoudit, zda jednotkové položkové ceny jsou reálné či nikoliv, protože první ani druhá odpověď[s]těžovatele na výzvy [z]adavatele neobsahují žádné relevantní informace.“.
184. K postupu hodnotící komise zadavatel uvádí, že všechny úkony v rámci zadávacího řízení provedl v souladu se zákonem. Zadavatel doplňuje, že i dle komentářové literatury „může zvolit i takový postup, že při použití principu předřazeného hodnocení z důvodu procesní ekonomie a zabránění časově náročnějšímu opakování procesu vyzývání k poskytnutí potřebných dokladů posoudí splnění podmínek účasti například prvních tří (či jiného počtu) účastníků s nejvýhodnějšími nabídkami“. Zadavatel dále uvádí, že přezkoumal obsah všech dokumentů, které poskytl navrhovateli, i těch, které jsou součástí dokumentace o zadávacím řízení, přičemž dospěl k závěru, že z nich postup hodnotící komise zcela jasně a transparentně vyplývá, proto zadavatel nerozumí všeobecné výhradě, že dokumenty jsou údajně ve vzájemném rozporu.
185. Námitky navrhovatele ve vztahu k nezákonnosti Posouzení vybraného dodavatele dle zadavatele nesplňují náležitosti podle ust. § 244 zákona, neboť z argumentace navrhovatele nevyplývá, jaké konkrétní dokumenty uvedené v Posouzení vybraného dodavatele nesplňují náležitosti podle zákona. Zadavatel považuje Posouzení vybraného dodavatele za dostatečné, kdy z něj jasně vyplývá „rozsah zadavatelem požadované kvalifikace (levá část tabulek obsažených v dokumentu), jakož jsou uvedeny konkrétní dokumenty a údaje, kterými vybraný dodavatel požadovanou kvalifikace prokazoval do takové míry detailu, ze které je nepochybné, zda a jak vybraný dodavatel tu kterou požadovanou způsobilost či kvalifikaci prokazoval (jednoznačně a přehledně vždy uvedeny v pravé části předmětných tabulek v dokumentu)“.
186. Závěrem zadavatel uvádí, že postupem v souladu se zákonem nemohl porušit povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře.
187. Na základě výše uvedeného zadavatel odmítl námitky navrhovatele podle ust. § 245 odst. 2 zákona a § 245 odst. 3 písm. c) zákona.
188. Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že zadavatel předložil navrhovateli argumentační rámec, kterým jasně a srozumitelně reagoval na námitky navrhovatele, když dostatečně vysvětlil, že třetí výzvou požadoval po navrhovateli řádný a srozumitelný rozpad cen na jednotlivé složky tak, aby z tohoto objasnění MNNC byl zadavatel schopen učinit závěr, zda je možné za nabídkovou cenu navrhovatele realizovat veřejnou zakázku řádně a včas, neboť z předchozích dvou písemných objasnění navrhovatele se dostatečný rozpad cen nepodává, byť navrhovatel své jednotkové nabídkové ceny daných položek rozložil na některé složky. Na podporu svého tvrzení zadavatel přiložil také výsledky odborníků, kteří dospěli taktéž k závěru, že navrhovatelova písemná objasnění nepodávají potřebné informace o jednotkových cenách tak, aby bylo možné zhodnotit realizovatelnost veřejné zakázky za nabídkovou cenu navrhovatele. V důsledku nedostatečného objasnění MNNC navrhovatele zadavatel vyloučil navrhovatele i z důvodu podle ust. § 48 odst. 4 zákona, kdy dle zadavatele je možné navrhovatele současně vyloučit jak podle ust. § 48 odst. 2 písm. b) zákona, tak i podle ust. § 48 odst. 4 zákona, neboť se nejedná o kontradiktorní ustanovení. Také zadavatel objasnil, že podání vysvětlení vybraného dodavatele i jeho nabídka se lišila od nabídky a podaných vysvětlení navrhovatele, proto při následných výzvách zadavatel postupoval s cílem získat od navrhovatele řádné a srozumitelné zdůvodnění jeho jednotkových nabídkových cen, které zadavatel identifikoval jako MNNC. Současně zadavatel dostatečně objasnil, z jakých důvodů považuje navrhovatelovo jednání, jako jednání na základě zakázané dohody s jiným účastníkem zadávacího řízení. Dále zadavatel objasnil nesrovnalost v rozhodnutí o vyloučení a v rozhodnutí o výběru, ve kterém došlo k písařské chybě při neuvedení důvodu vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona, taktéž se zadavatel vypořádal s námitkou nepřezkoumatelného postupu hodnotící komise, kdy zadavatel uvedl, že z důvodu procesní ekonomie použil princip předřazeného hodnocení, v této věci zadavatel také přezkoumal obsah všech dokumentů, jež poskytl stěžovateli (především protokoly z jednání hodnotící komise), a dospěl k závěru, že hodnotící komise postupovala jasně a transparentně. Závěrem zadavatel považuje Posouzení vybraného dodavatele za dostatečné, kdy popisuje způsob, jakým bylo posouzení splnění podmínek účasti zachyceno, přičemž zadavateli není z námitek navrhovatele zřejmé, jaké konkrétní doklady v Posouzení vybraného dodavatele absentují, a proto je dle zadavatele tato námitka navrhovatele neúplná. Pro úplnost Úřad uvádí, že zadavatel rozhodnutí o námitkách přehledně rozčlenil a k jednotlivým námitkám navrhovatele se podrobně vyjádřil, kdy po zadavateli nelze požadovat, aby odůvodnil rozhodnutí o námitkách ve výrazně větší míře podrobností, než v jaké jsou uvedeny argumenty stěžovatele.
189. Úřad proto konstatuje, že argumentaci předloženou zadavatelem v rozhodnutí o námitkách neshledal jako nedostatečnou či nesrozumitelnou, neboť zadavatel se dle názoru Úřadu vyjádřil adekvátně ke všem namítaným skutečnostem. Úřad tedy neshledal, že by bylo odůvodnění rozhodnutí o námitkách zatíženo vadou věcné nepřezkoumatelnosti.
K rozhodnutí o výběru
190. Navrhovatel dále namítá nezákonný postup zadavatele při výběru dodavatele, kdy v důsledku nezákonného vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení byl i nezákonně vybrán vybraný dodavatel. Ve věci výběru dodavatele pak navrhovatel dále namítá, že hodnotící komise jednala netransparentně, neboť z písemných zpráv hodnotící komise není navrhovateli zřejmé, zda hodnotící komise nejdříve hodnotila nabídky a poté je posuzovala či naopak. Navrhovatel dále namítá, že Posouzení vybraného dodavatele neobsahuje údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace.
191. K tomuto Úřad předně uvádí, že podle ustanovení § 250 odst. 1 zákona lze návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podat proti všem úkonům i opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu se zákonem a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma na právech navrhovatele. Navrhovatel je tedy aktivně legitimován k podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pokud:
a. existuje úkon nebo opomenutí zadavatele, které je v rozporu se zákonem,
b. navrhovateli vznikla újma nebo mu újma hrozí,
c. mezi úkonem zadavatele a vzniklou/hrozící újmou existuje příčinná souvislost.
192. V rámci přezkumu úkonů zadavatele zahájeného na návrh je prostřednictvím správního řízení sledován subjektivní zájem navrhovatele na tom, aby se mohl účastnit zadávacího řízení probíhajícího v souladu se zákonem a potenciálně se svou nabídkou rovněž uspět. Takový přezkum je podmíněn tím, aby navrhovateli postupem zadavatele vznikla újma nebo vznik újmy alespoň hrozil. Stejně tak je existencí či hrozbou újmy podmíněno již podání námitek ve smyslu ustanovení § 241 odst. 1 a násl. zákona, podle kterého může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.
193. Úřad se tedy zabýval otázkou, zda navrhovateli v šetřeném případě v důsledku napadených úkonů zadavatele (uvedených výše v bodě 190. odůvodnění tohoto rozhodnutí) vznikla újma nebo vznik újmy hrozí. K tomuto Úřad uvádí, že ačkoliv byl navrhovatel aktivně legitimován k podání předmětného návrhu (tvrzená hrozící újma ve formě ušlého zisku, kdy v důsledku domnělého nezákonného vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení byl namísto navrhovatele vybrán jiný dodavatel), za situace, kdy byl navrhovatel zadavatelem na základě oprávněného důvodu vyloučen ze zadávacího řízení podle ust. § 48 odst. 2 písm. b) zákona, čemuž se Úřad věnoval výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí (blíže body 131. – 164. odůvodnění tohoto rozhodnutí), pak již nemůže úspěšně namítat, že úkony, které po jeho vyloučení následovaly, mohly zasáhnout do sféry jeho veřejných subjektivních práv.
194. V souvislosti s právě uvedeným odkazuje Úřad např. na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. 62 Af 40/2013, kde je konstatováno, že „[p]okud byli žalobci vyloučeni poprávu, již se jich nemohl dotknout pozdější postup zadavatele (resp. hodnotící komise) ve vztahu k jiným nabídkám, jež byly hodnoceny“, a dále pak na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 8. 2007, sp. zn. 7 Afs 27/2007, kde se uvádí, že „[v]zhledem k tomu, že stěžovatelé byli vyloučeni z účasti na zadávacím řízení pro nesplnění kvalifikačních kritérií, a to zákonným způsobem, jak již bylo výše uvedeno, nemohou před soudem úspěšně namítat, že úkony, které s jejich vyloučením nesouvisely a byly činěny až poté, kdy byli ze zadávacího řízení vyloučeni, mohly zasáhnout do sféry jejich veřejných subjektivních práv.“
195. Úřad uzavírá, že namítaný postup zadavatele související s výběrem dodavatele (blíže viz bod 190. odůvodnění tohoto rozhodnutí), který dle navrhovatele má „vliv na výběr dodavatele, jakož i na možný přezkum postupu zadavatele v zadávacím řízení“, se navrhovatele po jeho vyloučení ze zadávacího řízení již nemůže jakkoli dotýkat, resp. tento postup zadavatele nemůže ovlivnit závěr Úřadu o důvodném vyloučení navrhovatele za zadávacího řízení podle ust. § 48 odst. 2 písm. b) zákona. Namítá-li navrhovatel, že „z výše uvedených dokladů není zřejmé, jakým způsobem komise vůbec postupovala, tedy zda nejprve došlo k posouzení všech nabídek a následně k hodnocení nabídek či došlo nejprve k hodnocení nabídek a následně až k posouzení nabídky vybraného dodavatele či všech nabídek“, pak k tomuto Úřad doplňuje, že ani přezkum tohoto postupu by nebyl způsobilý zvrátit závěr o zákonném vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení (zákon ostatně zadavateli v § 39 odst. 4 umožňuje volit sled těchto úkonů).
Shrnutí
196. S ohledem na výše uvedené Úřad návrh navrhovatele ze dne 26. 2. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání předmětné veřejné zakázky podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
1. JUDr. Ondřej Kochman, Belgická 276/20, 120 00 Praha 2 – Vinohrady
2. Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3
3. ZENOVA services s.r.o., Purkyňova 2121/3, Nové Město, 110 00 Praha 1
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pozn. Úřadu.
[2] Domeček – odpady s.r.o., IČO 64048772, se sídlem Dřevčická 44, 108 00 Praha 10 – pozn. Úřadu.
[3] Vycházející z přílohy č. 6 zadávací dokumentace – pozn. Úřadu.
[4] Myšleno navrhovatele – pozn. Úřadu.