{"html": "<div class=\"doc\"><p>prodeje zadavatelem vyvinutého řešení a jeho integrace do IT prostředí jiných veřejných</p><p>vysokých škol.</p><p>202. Úřad zdůrazňuje, že v rámci námitek navrhovatel nijak konkrétně nespecifikoval, jakým</p><p>způsobem by mělo k porušení předpisů na ochranu hospodářské soutěže dojít, resp.</p><p>k porušení jakých ustanovení daných předpisů mělo dojít. Kromě obecné formulace, že</p><p>„[d]ůvod vyloučení je tak, rovněž v rozporu s dalšími právními předpisy zakazujícími porušování</p><p>hospodářské soutěže,“ obsahuje bod 2.56 námitek formulaci, podle které „[d]ůraz, který ÚVT</p><p>[zadavatel] klade na integrační platformu a její využití pro komercionalizaci poptávaného</p><p>řešení, vyvolává určité pochybnosti o samotné oprávněnosti tohoto požadavku zadavatele.</p><p>Pokud totiž je důvodem vyloučení řešení stěžovatele obava Ústavu o to, zda by na platformě</p><p>stěžovatele byl schopen postavit konkurenceschopné a „prodatelné“ řešení, musí stěžovatel</p><p>opakovaně zdůraznit, že důvodem vyloučení jakéhokoli dodavatele nemůže být obava z jeho</p><p>konkurenčního vztahu k Ústavu. Rovněž platí, že veřejná zakázka a veřejné finance z principu</p><p>nemohou být zneužívány k přípravě komerční aktivity Ústavu jako zadavatele, tedy k přípravě</p><p>komerčního produktu.“</p><p>203. K důvodu vyloučení č. 3, resp. bodům 2.41 a 2.42 námitek se zadavatel vyjádřil v rámci svého</p><p>rozhodnutí o námitkách na straně 10, kdy uvedl, že „neshledal porušení jakýchkoliv právních</p><p>předpisů. Zadavatel poukazuje na skutečnost, že tuzemské VVŠ běžně provozují obdobné</p><p>činnosti. Zadavatel tak například činí dlouhodobě v oblasti studijní, kdy systém původně</p><p>vyvinutý pro jeho potřeby nabízí ostatním VŠ v ČR, a stejně tak činí i některé jiné VŠ. Výsledkem</p><p>je vysoce konkurenční prostředí.“ Ve stejném duchu svou argumentaci k daným bodům</p><p>námitek uzavírá konstatováním v závěru této části rozhodnutí o námitkách, kdy dodává, že</p><p>rozpor s předpisy na ochranu hospodářské soutěže či zákonem o vysokých školách je</p><p>nepravdivý a irelevantní.</p><p>204. K námitce k důvodu vyloučení č. 6 se vyjadřuje zadavatel v rozhodnutí o námitkách na straně</p><p>15, kdy opětovně konstatuje, že „trvá na důvodu vyloučení č. 6 a uvádí, že tento je plně</p><p>v souladu s platnou legislativou.“</p><p>205. S ohledem na výše uvedené Úřad k šetřenému shrnuje, že z rozhodnutí o námitkách je zřejmé,</p><p>proč zadavatel považuje argumenty navrhovatele ohledně údajného hrozícího porušení</p><p>37</p><p>Č.j.: ÚOHS-15367/2023/500</p><p>pravidel hospodářské soutěže za liché. Úřad uznává, že odůvodnění této části námitek je</p><p>relativně stručné, ovšem to je dle Úřadu dáno především tím, jak obecně byly ze strany</p><p>navrhovatele námitky formulovány, když navrhovatel namítal pouze v obecné rovině, že</p><p>postup zadavatele může v krajním případě naplnit aspekty nekalé soutěže a porušovat</p><p>pravidla hospodářské soutěže, resp. že důvod vyloučení je tak rovněž v rozporu s dalšími</p><p>právními předpisy zakazujícími porušování hospodářské soutěže, aniž by uvedl konkrétní</p><p>rozhodné skutečnosti, které by zakládaly taková porušení, resp. navrhovatel neuvedl ani</p><p>konkrétní ustanovení citovaných zákonů, jejichž porušení ze strany zadavatele by hrozilo. Úřad</p><p>tak považuje dané pasáže odůvodnění rozhodnutí o námitkách s ohledem na specifika</p><p>namítané skutečnosti za podrobné a srozumitelné.</p><p>206. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že odůvodnění námitek ve vztahu k bodům 2.41,</p><p>2.42, 2.56 a 2.57 námitek lze považovat za podrobné a srozumitelné, tedy nelze konstatovat,</p><p>že by odůvodnění daných námitek bylo nepřezkoumatelné, nesrozumitelné či nedostatečně</p><p>odůvodněné. Úřad tedy neshledal porušení § 245 odst. 1 zákona ze strany zadavatele.</p><p>K vyjádření k podkladům rozhodnutí</p><p>207. Na tomto místě Úřad považuje za nutné vyjádřit se k argumentům obsaženým ve vyjádření</p><p>navrhovatele k podkladům rozhodnutí. V tomto ohledu uvádí Úřad následující.</p><p>208. K výhradě navrhovatele, že zadavatel nedodržel obvyklý postup řízení se soutěžním dialogem,</p><p>když některé části zejména jednací části nebyly zachyceny v papírové formě, Úřad konstatuje,</p><p>že, jak již bylo uvedeno výše, soutěžní dialog jako jednací část řízení se soutěžním dialogem</p><p>nemá zákonem stanovenou formu a jednotnou zákonem předepsanou strukturu a způsob</p><p>vedení je v tomto ohledu v diskreci zadavatele. Pro úplnost Úřad uvádí, že se jedná o tvrzení,</p><p>které nebylo obsaženo v návrhu ani v námitkách navrhovatele, a přitom Úřad nemá za to, že</p><p>by se jednalo o nové skutečnosti, které by navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli v rámci</p><p>námitek, tudíž dle § 251 odst. 4 zákona k takovým skutečnostem Úřad nepřihlíží. K tvrzení</p><p>navrhovatele, že k vyloučení došlo poté, co byl zadavatelem vyzván k předložení ceny jeho</p><p>plnění, a k následné konstrukci navrhovatele o tom, že zadavatel navrhovatele vyloučil kvůli</p><p>„bezkonkurenční“ ceně plnění, Úřad uvádí, že se jedná ze strany navrhovatele o pouhé</p><p>spekulace, jelikož daná tvrzení nedokládá žádnými důkazy a zároveň tato tvrzení navrhovatele</p><p>nemají ani žádnou oporu v dokumentaci o zadávacím řízení. Úřad k tomuto doplňuje, že se</p><p>i v tomto případě jedná o tvrzení, která nebyla obsažena v návrhu či námitkách navrhovatele,</p><p>a přitom Úřad nemá za to, že by se jednalo o nové skutečnosti, které by navrhovatel nemohl</p><p>tvrdit již vůči zadavateli v rámci námitek, tudíž dle § 251 odst. 4 zákona k takovým</p><p>skutečnostem Úřad nepřihlíží.</p><p>209. Pokud se jedná o navrhovatelova tvrzení ohledně skutečností, které pro navrhovatele vyplývají</p><p>z dokumentů, které měl navrhovatel k dispozici v rámci vzdáleného přístupu ke spisu, Úřad</p><p>konstatuje, že s ohledem na to, že se navrhovatel odkazuje na názvy položek spisu, které</p><p>nejsou podkladem pro rozhodnutí, a současně navrhovatel do těchto dokumentů nenahlížel</p><p>(pouze odkazuje na jejich názvy v rámci dokumentu s názvem „Obsah spisu“), a také</p><p>s ohledem na to, že skutečnosti, které navrhovatel dovozuje z pouhých názvů daných položek</p><p>spisu, nejsou předmětem tohoto řízení, odmítá Úřad daná tvrzení navrhovatele jako</p><p>bezpředmětná. Pro úplnost Úřad uvádí, že dokumentace o zadávacím řízení obsahuje</p><p>Rozhodnutí o schválení předloženého řešení elektronicky podepsané dne 30. 12. 2022, kterým</p><p>38</p><p>Č.j.: ÚOHS-15367/2023/500</p><p>zadavatel rozhodl, že řešení předložené účastníkem [anonymizováno] je vhodné. Dané</p><p>rozhodnutí je elektronicky podepsáno ve stejný den jako rozhodnutí o schválení předložených</p><p>řešení zbylých dvou účastníků zadávacího řízení a ve stejný den bylo elektronicky podepsáno</p><p>i rozhodnutí o vyloučení navrhovatele. Není tedy pravdou, že by zadavatel stále jednal</p><p>o vhodnosti řešení předloženého účastníkem [anonymizováno], jak tvrdí navrhovatel, a ze</p><p>skutečností vyplývajících z dokumentace o zadávacím řízení zároveň vyplývá, že Úřadu není</p><p>znám žádný důvod se domnívat, že by se všemi účastníky zadávacího řízení při posuzování</p><p>vhodnosti předložených řešení nemělo být zacházeno stejně. K dalšímu tvrzení navrhovatele,</p><p>že v podkladech pro rozhodnutí nenalezl rozhodnutí zadavatele o vhodnosti či nevhodnosti</p><p>řešení navrhovatele, z čehož dovozuje porušení § 69 odst. 5 zákona, jelikož dle jeho názoru</p><p>vyloučení navrhovatele mělo předcházet rozhodnutí o nevhodnosti řešení navrhovatele, Úřad</p><p>uvádí, že z jazykového výkladu § 69 odst. 5 zákona jasně vyplývá, že účastníka, jehož řešení</p><p>není vhodné, musí zadavatel ze zadávacího řízení vyloučit, přičemž o povinnosti zadavatele</p><p>ještě před vyloučením rozhodnout o nevhodnosti řešení zákon nikde nehovoří. Lze tedy</p><p>dovodit, že rozhodnutí o vyloučení lze chápat zároveň jako rozhodnutí o nevhodnosti řešení.</p><p>210. V případě ostatních tvrzení obsažených ve vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí</p><p>má Úřad za to, že nebyly prezentovány nové skutečnosti a tvrzení, které by již nezazněly</p><p>v rámci návrhu či vyjádření navrhovatele v průběhu správního řízení. Z toho důvodu se Úřad</p><p>za účelem vypořádání těchto ostatních bodů odkazuje na výše uvedené právní posouzení.</p><p>211. S ohledem na vše výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.</p><p>POUČENÍ</p><p>Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro</p><p>ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –</p><p>Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má</p><p>odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1</p><p>písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná</p><p>uznávaným elektronickým podpisem.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>Mgr. Markéta Dlouhá</p><p>místopředsedkyně</p><p>Obdrží</p><p>Masarykova univerzita, IČO 00216224, se dílem Žerotínovo náměstí 617/9, 602 00 Brno</p><p>Mgr. Marek Šimka, advokát, Šumavská 519/35, 602 00 Brno</p><p>Vypraveno dne</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>39</p></div>", "next": 0}