a) seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže,
d) osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.
106. Podle § 242 odst. 3 zákona pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání žádostí o účast, musí být námitky proti podmínkám vztahujícím se ke kvalifikaci dodavatele doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty.
107. Podle § 251 odst. 2 zákona musí být návrh, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.
108. Podle § 251 odst. 4 zákona náležitosti návrhu podle odstavce 1 věty první a druhé nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.
109. Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.
110. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
111. Podle § 265 písm. a) zákona platí, že Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
112. Podle § 56 správního řádu závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které úřední osoby nemají, a jestliže odborné posouzení skutečností nelze opatřit od jiného správního orgánu, správní orgán usnesením ustanoví znalce. Usnesení se oznamuje pouze znalci. O zamýšleném ustanovení znalce, popřípadě o ustanovení znalce správní orgán vhodným způsobem účastníky vyrozumí. Správní orgán znalci uloží, aby posudek vypracoval písemně a předložil mu jej ve lhůtě, kterou současně určí. Může znalce také vyslechnout.
113. Podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 398/2009 Sb.se stavbou občanského vybavení rozumí:
a) stavba pro veřejnou správu, soudy, státní zastupitelství, policii, obviněné a odsouzené,
b) stavba pro sdělovací prostředky,
c) stavba pro obchod a služby,
d) stavba pro ochranu obyvatelstva,
e) stavba pro sport,
f) školy, předškolní a školská zařízení,
g) stavba pro kulturu a duchovní osvětu,
h) stavba pro zdravotnictví a sociální služby,
i) budova pro veřejnou dopravu,
j) stavba ubytovacího zařízení pro cestovní ruch s celoročním i sezónním provozem pro více než 20 osob.
K údajně nedostatečnému vypořádání vysvětlení zadávací dokumentace
114. Navrhovatel v části I. „Popis skutkového stavu“ návrhu mj. sděluje: „Za účelem vyjasnění si některých problematických bodů zadávací dokumentace uvedených v čl. 1.3. Technické kvalifikace (…) se dne 15.2.2021, 19.2.2021 a 21.2.2021 na zadavatele obrátil s konkrétními dotazy. Zadavatel se však s některými dotazy navrhovatele vypořádal nedostatečně, pouze v obecné rovině či ledabyle a v mnohém lze jeho odpovědi hodnotit jako nepřezkoumatelné a neadekvátní položeným dotazům.“
115. Po posouzení obsahu návrhu Úřad konstatuje, že navrhovatel shora citovaným tvrzením nenapadá nejednoznačnost zadávací dokumentace či kritérií technické kvalifikace, ale toliko konstatuje, že zadavatel údajně nejednoznačně postupoval při vysvětlení zadávací dokumentace. Z obsahu návrhu však nelze seznat, že by jím navrhovatel napadal nedodržení pravidel stanovených zákonem zadavatelem při vysvětlení zadávací dokumentace, stejně tak nelze seznat, že se navrhovatel domáhá přijetí nápravného opatření ve vztahu k vysvětlením zadávací dokumentace. Úřad tudíž na citované skutečnosti nahlíží jako na fakta, kterými navrhovatel toliko popisuje skutkový stav před podáním námitek (návrhu), resp., že těmito skutečnostmi navrhovatel Úřadu dokresluje důvod podání námitek, resp. návrhu.
116. Závěr učiněný v předchozím bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí podporuje i tvrzení navrhovatele uvedené v rozkladu ze dne 15. 6. 2021, v němž uvádí, že „(b)yť se zadavatel s některými dotazy navrhovatele v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 až č. 3 vypořádal nedostatečně (…) navrhovatel svým podáním nebrojil proti postupům zadavatele spočívajícím ve vysvětlení zadávací dokumentace, ale proti nastavení samotných zadávacích podmínek“.
117. Úřad s ohledem na shora uvedené a v kontextu závazného právního názoru předsedy Úřadu uvedeného v druhostupňovém rozhodnutí, jenž je citován v bodu 64. odůvodnění tohoto rozhodnutí, uzavírá, žeskutečnosti uvedené v bodě 114. odůvodnění tohoto rozhodnutí navrhovatel nerozporoval, tudíž se jimi Úřad v rámci právního posouzení věci dále nezabýval.
K délce správního řízení
118. K polemice zadavatele uvedené ve vyjádření k znaleckému posudku, ve které shrnuje průběh správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0119/2021/VZ vč. datací z hlediska délky vedeného řízení, Úřad konstatuje, že v rámci šetřeného správního řízení činil nezbytné úkony vedoucí ke zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a také za účelem dodržení závazného právního názoru předsedy Úřadu vysloveného v druhostupňovém rozhodnutí.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
Zjištěné skutečnosti
119. Podle bodu 4. kvalifikační dokumentace zadavatel stanovil lhůtu pro podání žádostí o účast na 3. 3. 2021 v 9:00 hod.
120. Zadavateli byly dne 2. 3. 2021 doručeny námitky podané navrhovatelem. Námitky zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 17. 3. 2021 odmítl. Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno téhož dne.
121. V části II. písm. A) námitek navrhovatel brojí proti čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace, když mj. namítá, že v tomto bodě stanovené zadávací podmínky jsou „natolik podrobné a provázané, že kombinace zadavatelem stanovených kritérií je diskriminační a omezuje potenciální účastníky v možnosti se dané veřejné zakázky účastnit a předložit zadavateli co nejvýhodnější nabídkovou cenu.“ V další argumentaci navrhovatel namítá, že je „»nadstavba« úzce specifikovaným stavebním prvkem, který navíc u řady prováděných rekonstrukcí není ani reálně možné provádět, (…) Stanovením kritéria »nadstavby« se zadavatel soustředí na technicky nepodstatný konstrukčně-stavební detail, který navíc fixuje (podmiňuje) rekonstrukcí stavby občanského vybavení či jiných stavebních prací obdobného charakteru (…) Stanovením, resp. další konkretizací kritéria o 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením zadavatel opakovaně zužuje okruh účastníků, kteří by byli způsobilí předmětnou zakázku realizovat, a jeho postup je diskriminační.“
122. V části III. písm. B) námitek navrhovatel brojí proti čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace, když mj. namítá, že „předmětné požadavky, jejich další konkretizace, následná kombinace a provázanost jsou diskriminační, nepřiměřená a významným způsobem omezují okruh subjektů v účasti na předmětné zakázce“. Navrhovatel v této souvislosti dále argumentuje, že „pojem »nadstavba« navíc ještě blíže konkretizována a doplněna o požadavek »včetně vyztužení budovy« je úzce specifikovaným stavebním prvkem, který navíc u řady prováděných rekonstrukcí nemá zhotovitel možnost provádět. (…) Pokud by dle výkladu zadávacích podmínek zadavatele uchazeč disponoval realizací nadstavby na budově, které byla před nadstavbou pouze přízemního typu, pak by byl z účasti zjevně diskvalifikován. Je-li v úmyslu zadavatele si ověřit zkušenosti uchazeče s realizací nadstavby měl by tento požadavek formulovat v širším rozsahu, nikoliv ho ještě blíže specifikovat a podmiňovat požadavkem na realizaci nadstavby minimálně na 2-patrové budově (počet pater před nadstavbou).“
123. Navrhovatel v části III. písm. A) návrhu k čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace mj. uvádí: „Otázkou tak zůstává, proč zadavatel ve vymezení kvalifikačních podmínek nepřipustil k prokázání kvalifikace účastníka kupříkladu i realizaci novostavby, případně kombinaci určitého počtu rekonstrukcí a novostaveb. Takovéto nastavení kritérií, zvláště u projektů tohoto typu, je totiž v praxi běžné.“ V závěru své argumentace, v níž brojí proti čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace, navrhovatel sděluje: „Ověření si zkušeností dodavatele s realizací nadstavby je naopak možno vázat např. na realizaci nadstavby (…) přímo u novostavby. (…) Lze jednoznačně konstatovat, že společnost, která má zkušenosti s rekonstrukcemi budov a která zároveň realizovala bezbariérové řešení v budovách, ať už v budovách rekonstruovaných či u novostaveb, je způsobilá pro realizaci předmětné zakázky. Realizace technického řešení prvku »bezbariérovosti« není u rekonstruovaných budov občanského vybavení, oproti realizaci bezbariérového řešení u rekonstruovaných průmyslových staveb či u novostaveb obecně v zásadě natolik odlišná.“
124. Navrhovatel v části III. písm. B) návrhu k čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace mj. uvádí: „Otázkou rovněž je, co konkrétně zadavatel myslím oním »vyztužením budovy«. Toto označení je nejednoznačné, umožňuje řadu různých výkladů a dle navrhovatele je tento požadavek nepřezkoumatelný.“ V závěru své argumentace týkající se čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace navrhovatel sděluje: „Lze jednoznačně konstatovat, že společnost, která má zkušenosti s rekonstrukcemi budov a která realizovala vyztužení budovy, ať už v budovách rekonstruovaných či u novostaveb, je způsobilá pro realizaci předmětné zakázky. Realizace technického řešení prvku »vyztužení budovy« není u rekonstrukce pozemních staveb oproti realizaci vyztužení budovy u novostaveb obecně v zásadě natolik odlišná, aby hrála či mohla hrát v možnosti účasti kteréhokoliv subjektu na předmětné zakázce takovou roli.“
Právní posouzení
125. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že jednou z podmínek pro řádné projednání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem je předcházející podání námitek zadavateli. Platí, že návrh je až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele, neboť prvotním nástrojem jsou námitky, jež jsou podávány přímo zadavateli, který tím dostává možnost na námitky dodavatele reagovat. Zákon tak vyžaduje, aby byly veškeré námitky nejprve uplatněny u zadavatele, a to řádně a včas. V situaci, kdy navrhovatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní včas a řádně, tedy s veškerými zákonnými náležitostmi, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem.
126. Úřad v posuzované věci předně uvádí, že v čl. 4. kvalifikační dokumentace zadavatel stanovil lhůtu pro podání žádostí o účast na 3. 3. 2021 v 9:00 hod. V souladu s § 242 odst. 3 zákona tak námitky proti podmínkám vztahujícím se ke kvalifikaci dodavatele musely být doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání žádostí o účast, tedy do 3. 3. 2021 do 9:00 hod. Navrhovatel podal námitky prostřednictvím elektronické pošty zadavateli dne 2. 3. 2021. Námitky zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 17. 3. 2021 odmítl. Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno téhož dne. Následně navrhovatel podal dne 26. 3. 2021 návrh.
127. Úřad uvádí, že navrhovatel v námitkách mj. brojí proti čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace, když mj. namítá, že v tomto bodě stanovené zadávací podmínky jsou dle něj diskriminační a omezují potenciální účastníky v možnosti účastnit se zadávacího řízení. Navrhovatel mj. brojí proti prokázání technické kvalifikace referenčními stavbami, jejichž předmětem plnění byla nástavba a dále proti prokázání zkušeností s realizacemi rekonstrukcí min. 2 patrové budovy s bezbariérovým řešením (v podrobnostech viz bod 121. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
128. V další části námitek navrhovatel brojí proti čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace, když mj. namítá, že v tomto bodě stanovené zadávací podmínky jsou dle něj diskriminační a nepřiměřené a dále významným způsobem omezují okruh potenciálních dodavatelů v možnosti účastnit se zadávacího řízení. Navrhovatel mj. namítá prokázání technické kvalifikace na referenčních stavbách, jejich předmětem byla realizace nástavby vč. vyztužení a prokázání zkušeností s realizací nástavby vč. vyztužení na min. 2 patrové budově (počet pater před nadstavbou, blíže viz bod 122. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
129. Úřad seznal, že navrhovatel v návrhu rozvíjí poměrně obsáhlou argumentaci, v níž brojí proti čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace, když mj. namítá, že zadavatel nepřipustil prokázání daného kritéria technické kvalifikace prostřednictvím realizací novostaveb nebo kombinace určitého počtu realizací novostaveb a rekonstrukcí. Dle navrhovatele zadavatel mohl ověřit zkušenosti potenciálního dodavatele s realizací nástavby a bezbariérového řešení také prostřednictvím novostaveb (blíže viz bod 123. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
130. V návrhu navrhovatel brojí také proti kritériím technické kvalifikace stanoveným v čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace, přičemž mj. namítá, že pojem „vyztužení“ je nejednoznačný, umožňuje řadu výkladů a je nepřezkoumatelný a dále tvrdí, že není významně odlišná realizace vyztužení u rekonstrukcí a novostaveb (blíže viz bod 124. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
131. Po porovnání obsahu námitek (viz body 121. a 122. odůvodnění tohoto rozhodnutí) s obsahem návrhu Úřad zjistil, že v předchozí dvou odstavcích odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedená tvrzení navrhovatele jsou uvedena pouze v návrhu, nikoli ovšem již v námitkách navrhovatele. Úřad k tomu podotýká, že mu není známo, resp. z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by navrhovatel podal nejpozději do skončení lhůty pro podání žádostí o účast, tj. do 3. 3. 2021 do 9:00 hod, nějaké jiné námitky, které by směřovaly proti výše popsaným skutečnostem, a v nichž by byla uvedena výše popsaná tvrzení.
132. Úřad tedy konstatuje, že v případě shora popsaných tvrzení se jedná o uvedení nových skutečností v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách, a jakožto k takovým má Úřad v souladu s § 251 odst. 4 zákona přihlédnout pouze tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli, přičemž navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli. Jelikož v šetřeném případě navrhovatel ve vztahu k uvedeným tvrzením neprokázal, že by šlo o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli, Úřad k těmto skutečnostem nepřihlédl. Pro úplnost Úřad dodává, že ani povaha daných skutečností nenasvědčuje tomu, že by o takové nové skutečnosti šlo.
133. Úřad akcentuje, že pokud některým částem návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, přičemž jejich řádné a včasné podání je dle jazykového výkladu § 257 písm. h) zákona podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele v téže věci, je zřejmé, že není splněna zákonná podmínka pro projednání uvedených částí návrhu Úřadem. Z uvedeného důvodu Úřad rozhodl, že správní řízení v daných částech návrhu podle § 257 písm. h) zákona zastaví. Na výše uvedeném nemění nic ani skutečnost, že v prvním prvostupňovém rozhodnutí Úřad i tuto část návrhu původně rozhodoval meritorně, neboť první prvostupňové rozhodnutí bylo rozhodnutím předsedy Úřadu zrušeno a o věci je nyní rozhodováno znovu.
134. Z důvodu procesní ekonomie Úřad rozhodl o zastavení řízení o části návrhu (výrok I.) rozhodnutím a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to rovněž s přihlédnutím k závěrům předsedy Úřadu, ke kterým dospěl v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ- 04701/2019/321/ZSř ze dne 15. 2. 2019: „Za třetí lze zmínit situaci, kdy navrhovatel uvede v návrhu rozsáhlou argumentaci týkající se výhrad, které v námitkách neuplatnil, pak o této části návrhu Úřad rozhodne podle § 257 písm. h) zákona samostatným výrokem. V této situaci zákon sice předpokládá formu usnesení, ale tato forma není nezbytně nutná, pakliže Úřad o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím. Tudíž Úřad může podle § 257 písm. h) zákona přímo rozhodnout v samostatném výroku rozhodnutí, v jehož dalších výrocích pojedná zároveň i o dalších částech návrhu. Rozhodnutí je totiž vyšší forma než usnesení, tudíž v rámci něj může Úřad pojednat o všech skutečnostech, i o těch, u kterých, pokud by se rozhodovalo pouze o nich, by postačovala forma usnesení. Takový závěr potvrzuje např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1662/2004 ze dne 2. 5. 2005, z něhož vyplývá: »O zrušení rozsudku soudu prvního stupně a o vrácení věci k dalšímu řízení odvolací soud rozhoduje – jak vyplývá z ustanovení § 223 o.s.ř. - formou usnesení. Povahu usnesení neztrácí toto rozhodnutí ani v případě, je-li přičleněno k jinému rozhodnutí odvolacího soudu, pro něž je ustanovením § 223 o.s.ř. stanovena forma rozsudku.«“ Z toho důvodu Úřad rozhodoval o zastavení řízení v části návrhu rozhodnutím.
135. S ohledem na vše výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. tohoto rozhodnutí
Zjištěné skutečnosti
136. Podle čl. 1. kvalifikační dokumentace: „Při plnění zakázky nemůže být poddodavatelem plněn:
- výkon pozice hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího a k tomu se vztahující kvalifikační předpoklady,
- realizace části předmětu díla – činnosti HSV.
Dodavatel může krom výše uvedených činností určitou část profesní způsobilosti (s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 zákona), ekonomické kvalifikace či technické kvalifikace prokázat prostřednictvím jiných osob. (…)“.
137. V čl. 1.3. písm. a) odst. 1) kvalifikační dokumentace, jenž řeší rozsah požadovaných informací a podkladů podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona, se mj. uvádí: „Dodavatel splňuje technický kvalifikační předpoklad, pokud v posledních pěti letech provedl: Minimálně pět realizací stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku (jedná se o celkovou hodnotu referenční zakázky). Z celkového počtu pěti referenčních zakázek definovaných výše musí být doložena/y účastníkem:
- minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy
- minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla realizace rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením“.
138. V čl. 1.3. písm. a) odst. 2) kvalifikační dokumentace, jenž řeší rozsah požadovaných informací a podkladů podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona, se mj. uvádí: „Minimálně dvě realizace stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce pozemní stavby, ve finančním objemu min. 30.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku (jedná se o celkovou hodnotu referenční zakázky), přičemž součástí této realizace musela být realizace nadstavby budovy včetně vyztužení budovy“.
139. V čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace je stanoveno: „Dodavatel splňuje technický kvalifikační předpoklad, pokud v posledních pěti letech provedl: 3) Minimálně dvě realizace stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce pozemní stavby, přičemž součástí této realizace musela být realizace nového výtahu do budovy v původním stavu bez výtahu.“
140. V čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace, jenž řešení rozsah požadovaných informací a dokladů podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona, se mj. uvádí: „Dodavatel je povinen prokázat minimální úroveň předmětného kvalifikačního předpokladu takto:
hlavní stavbyvedoucí musí mít
o autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. v oboru pozemní stavby jako autorizovaný inženýr,
o min. 5 let praxe při řízení stavebních prací obdobného typu, přičemž jako stavbyvedoucí musel působit min. u dvou obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení, tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu dvou referenčních zakázek definovaných výše musí být doložena minimálně jedna referenční stavební zakázka, jejímž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy,
o doklad o proškolení na realizaci zateplování budov certifikovaným zateplovacím systémem ETICS (např. certifikát, potvrzení od výrobce), který hodlá uchazeč použít u realizace zakázky – odpovídajícího základní technické specifikaci zakázky.
stavbyvedoucí musí mít
o autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. v oboru pozemní stavby jako autorizovaný inženýr,
o min. 3 roky praxe při řízení stavebních prací obdobného typu, přičemž jako stavbyvedoucí nebo zástupce stavbyvedoucího musel působit min. u čtyř obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 60.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu čtyř referenčních zakázek definovaných výše musí být doloženy minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy,
o doklad o proškolení na realizaci zateplování budov certifikovaným zateplovacím systémem ETICS (např. certifikát, potvrzení od výrobce), který hodlá uchazeč použít u realizace zakázky – odpovídajícího základní technické specifikaci zakázky. (…)
člen týmu odpovědný za koordinaci bezpečnosti práce na straně zhotovitele musí mít: (…)
o min. 3 roky praxe u zakázek obdobného typu, přičemž jako odpovědný pracovník za koordinaci bezpečnosti práce musel působit min. u čtyř obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení tj. výstavba (tj. novostavba nebo rekonstrukce) jakékoliv pozemní stavby, ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu čtyř referenčních zakázek definovaných výše musí být doloženy minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy.“
141. Podle článku XI. odst. 10 Přílohy č. 2 „Návrh smlouvy“ zadávací dokumentace (dále jen „návrh smlouvy“): „Zhotovitel je povinen zajistit řízení a odborné vedení stavby dle § 153 odst. 1 a 2 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, v platném znění odborně stavbyvedoucím a zástupcem stavbyvedoucího. Zhotovitel se rovněž zavazuje, že po celou dobu realizace díla bude vykonávat funkci stavbyvedoucího a jeho zástupce osoba uvedená v článku I. této Smlouvy, jejíž kvalifikaci prokazoval v rámci zadávacího řízení. (…)“.
142. V rozhodnutí o námitkách k námitce proti čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace zadavatelmj. uvádí: „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je přes 110 mil. Kč bez DPH, přičemž délka realizace je do 500 kalendářních dnů od zahájení této realizace. Zadavatel požaduje dle daného bodu referenční zakázky ve fin. objemu min. 90 mil. Kč bez DPH, tedy pod výší předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Navíc požadavek není omezen pouze na stavby občanského vybavení, jak se snaží stěžovatel zkresleně uvádět, ale je možné prokázání kvalifikace též jinými stavebními pracemi obdobného charakteru. Zadavatelem stanovené požadavky jsou tak zcela odpovídající předmětu veřejné zakázky, a pokud splňují dané požadavky, není možné klást k tíži zadavatele, že je stěžovatel není schopen splnit. Technické kvalifikační požadavky vyjadřují oprávněné zájmy zadavatele tak, aby předmět veřejné zakázky byl plněn kvalifikovaným dodavatelem. (…) Když vezme zadavatel v potaz předpokládanou délku trvání veřejné zakázky, není počet 1 referenční zakázky za rok nijak nepřiměřený či vybočující, a proto i v tomto rozsahu odpovídají kvalifikační požadavky rozsahu, druhu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.“
143. V rozhodnutí o námitkách k námitce proti čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace zadavatelmj. uvádí: „Požadavky zadavatele jsou zcela v souladu se zákonem a jeho základními zásadami i co se týká referenčních zakázek u hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího. Veškeré požadavky uvedené u těchto osob odpovídají rozsahu a obsahu předmětu plnění. (…) Požadavky zadavatele tak nejsou ani diskriminační, ani nepřiměřené, ale zadavatel se snažil o zachování co možná nejširší hospodářské soutěže při zajištění kvalifikovaného dodavatele, Zadavateli není jasné, co by dle názoru stěžovatele mělo být tedy rozhodným ukazatelem pro prokázání kvalifikovanosti dodavatele. Právě referenční zakázky vypovídají o zkušenostech daných osob u obdobných realizací.“
144. Úřad dne 1. 12. 2021 obdržel znalecký posudek, v němž znalecký ústav v jeho části 4. a 5. sděluje, že „(z)adání znaleckého posudku je variací dotazů na téma rozličných určení staveb (občanské, obytné, průmyslové, zemědělské), druhu stavební akce (novostavba, rekonstrukce), prostorového řešení staveb a jeho změn (počet podlaží, stavební úpravy, přístavba, nástavba). Ve všech těchto případech jsou určující především stavební a montážní práce vycházející z architektonicko stavebního řešení a stavebně konstrukčního řešení, tzn. zásadně rozhodující význam mají nosné konstrukce, jejich uspořádání, struktura i materiálně technické řešení. (…) V rámci rekonstrukce Sokolovny v Hulíně jsou v oblasti prací hlavní stavební výroby (HSV) navrženy hlavní druhy prací: (…) Základy: bednění, výztuž, betonáž, postupné podbetonování stávajících základů (…) kromě doplnění železobetonových ztužujících věnců na zdivo, zesílení základů přibetonováním s prohloubení základů postupným podbetonováním nebylo v dokumentaci šetřené zakázky nalezeno nic, co by ještě mohlo spadat do kategorie použité v technické kvalifikaci pod slovním spojením »vyztužení budovy«. Na základě analýzy dat lze konstatovat, že na šetřené zakázce se mají odehrávat pouze běžné činnosti, které obvykle nastávají při stavebních úpravách stávajících objektů. Kromě toho jsou zde stavební procesy, které nastávají při novostavbách. Není zde žádný proces, který by se dal zařadit do skupiny speciálních technologií, ať už z důvodů mimořádné obtížnosti realizace, nebo potřebného vysoce specifického zařízení či vybavení. Dále je třeba podotknout, že v případě pojmu »vyztužení budovy« není zřejmé, jak ho chápat. Zadavatel sám ho nijak nedefinuje. Nejedná se o označení specifického postupu, který by byl v technické stavební praxi jednoznačně ukotvený tak, že každý z oboru by si pod tímto označením vybavil totéž, co všichni ostatní. V kontextu zadávací dokumentace akce »Rekonstrukce Sokolovny v Hulíně« lze vyztužení budovy chápat jako zvýšení únosnosti základů a zřízení ztužujícího železobetonového věnce. To však jsou běžné činnosti, které nijak nevybočují z kvalifikace stavebních činností, resp. nekladou žádné specifické nároky na provádění. Pod pojmem »vyztužení budovy« lze oprávněně očekávat mnohem náročnější, technologie – např. dodatečné zřízení či osazení ztužujících stěn, zesilujících prvků, dodatečné podpory, stažení objektu předpínací výztuží, zesilování svislých i vodorovných nosných konstrukcí dodatečnou výztuží spolu dobetonováním, zesilování, konstrukcí přídavnými ocelovými konstrukcemi, zvýšení únosnosti lepením uhlíkových lamel.“
145. K otázce č. 1 uvedené v usnesení ze dne 5. 10. 2021, a to „(u)veďte, zda zadavatelem poptávaný předmět plnění veřejné zakázky lze podle Vašeho názoru považovat za „běžné“ plnění, tj. za stavební práce, které se provádějí běžně, resp. často, a je schopen je realizovat široký okruh dodavatelů, nebo se jedná o plnění svou povahou spíše ojedinělé či specifické, vyžadující od dodavatelů určité speciální znalosti či schopnosti. Svou odpověď zdůvodněte.“, se ve znaleckém posudku uvádí: „Znalecký ústav je přesvědčen, že zadavatelem poptávaný předmět plnění veřejné zakázky lze považovat za »běžné« plnění, tj. za stavební práce, které se provádějí běžně, resp. často, a je schopen je realizovat široký okruh dodavatelů. (…) Nejedná se o plnění svou povahou spíše ojedinělé či specifické, vyžadující od zhotovitelů určité speciální znalosti či schopnosti. (…) V celém položkovém soupisu prací a dodávek nebyl nalezen proces, který by se dal zařadit do skupiny speciálních technologií, ať už z důvodů mimořádné obtížnosti realizace, nebo potřebného vysoce specifického zařízení či vybavení. V objektu jsou i dodávky AV techniky a fotovoltaiky, které nejsou součástí dodávky každé stavby, ale ani tyto práce a dodávky nejsou natolik specifické, že by je nedokázal zvládnout široký okruh zhotovitelů (…)“.
146. K otázkám směřujícím k zadavatelem stanovenému kritériu technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace se znalecký ústav vyjádřil následovně.
Otázka 2 i) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Uveďte, zda stavební práce spočívající v realizaci nadstavby stavby občanského vybavení lze považovat podle Vašeho názoru za »běžné«, tzn. jedná se o stavební práce, které se provádějí běžně, resp. často, nebo se jedná o stavební práce svou povahou u staveb občanského vybavení spíše ojedinělé. Svou odpověď zdůvodněte.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „Realizaci nástaveb u staveb občanského vybavení nelze považovat za něco mimořádného, stejně jako nástavby u ostatních typů staveb. Je zcela běžné, že u stávajících staveb se využívá půdorysných zastavěných ploch k navýšení celkové užitné plochy objektu, což lze provést pouze formou nástavby. Těmito stavebními pracemi roste výška budovy buď v celé ploše, nebo jen na části půdorysu. (…)“
Otázka 2 j) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Sdělte, zda jsou ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky (viz shora uvedená citace kapitoly 2. zadávací dokumentace a přiložené vybrané části Přílohy č. 3 »Projektová dokumentace a slepý výkaz výměr« zadávací dokumentace) stavební práce spočívající v realizaci nadstavby z hlediska stavebně-technických a technologických postupů podstatné, či zda je lze považovat za technicky nepodstatný konstrukčně-stavební detail. Svou odpověď zdůvodněte.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „Nástavbou jsou všechny části stavby, kde v novém stavu dochází ke zvýšení dané části budovy oproti původnímu stavu. V této konkrétní stavbě »Rekonstrukce Sokolovny v Hulíně« se jedná o prosté nadezdívky stěn a atik, v části půdorysu i o navýšení původního objektu o jedno podlaží sestávající ze zděných stěn a železobetonového stropu spolu se skladbou ploché střechy. V jiné části půdorysu vznikne menší prosklená nástavba s ocelovou nosnou konstrukcí. Z hlediska stavebních postupů jde o běžné procesy, nic mimořádného. Přesto navržené nástavby a v nich uplatněné stavební procesy nelze označit jako »nepodstatný konstrukčně – stavební detail«. Jako stavební detail by bylo možné označit např. napojení stropu nástavby na svislé nosné konstrukce, napojení střešní izolace u atiky, nebo kotvení paty ocelového sloupku do podkladu – tedy jedno vybrané konkrétní místo, nikoliv celou nástavbu, která zahrnuje spoustu stavebních detailů.“
Otázka 2 k) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Sdělte, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením a realizací rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy bez bezbariérového řešení. Svou odpověď zdůvodněte.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „Z hlediska běžných stavebních prací není mezi rekonstrukcí minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením a rekonstrukcí minimálně 2-patrové budovy bez bezbariérového řešení žádný podstatný rozdíl. Vlastní bezbariérové úpravy totiž tvoří jen zanedbatelně malý podíl v rámci všech stavebních úprav. (…) K tématu bezbariérových řešení je vhodné poznamenat, že většina staveb bude podléhat vyhlášce č. 398/2009 Sb. O obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, která platí pro stavby občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností, (…) Z toho plyne, že u mnohých staveb je zcela zbytečné rozlišovat stavbu s nebo bez bezbariérových řešení, když dle platné vyhlášky stavby musí takováto řešení obsahovat.“
Otázka 2 l) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením a neuplatní se při realizaci rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy bez bezbariérového řešení. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy bez bezbariérového řešení.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „Odpověď plyne z odpovědi na předchozí otázku 2 k). V souvislosti s realizací minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením je zásadní instalace technického zařízení pro překonání výškových rozdílů (výtah, sklápěcí plošina), které však není nezbytně nutné provádět u budovy, jež nemá bezbariérové řešení (ale i taková budova může obsahovat výtah, třebaže s menšími minimálními světlými rozměry kabiny než vyžaduje vyhláška č. 398/2009 Sb.). Dále je nutné počítat s náročnějšími stavebními úpravami venkovních vstupů do objektu, kde platí poměrně přísné požadavky na bezbariérové řešení. Instalaci technických zařízení (výtah, plošina) vždy obstará specializovaný podzhotovitel, přičemž zhotovitel pro něj zajistí stavební připravenost a koordinaci práci. Proto je možné odpověď uzavřít tak, že při realizaci rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy postupy použité pro bezbariérové řešení nevyžadují od zhotovitele speciální schopnosti, znalosti či dovednosti oproti rekonstrukci minimálně 2-patrové budovy bez bezbariérového řešení. V obou případech jde o rekonstrukce objektů, tedy bourací práce a případná statická zajištění či podchycení jsou společným znakem obou druhů rekonstrukcí.“
147. K otázkám směřujícím k zadavatelem stanovenému kritériu technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace se znalecký ústav vyjádřil následovně.
Otázka 3 a) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Uveďte, zda zadavatelem poptávanou realizaci nadstavby budovy včetně vyztužení budovy lze považovat podle Vašeho názoru za »běžnou« stavební činnost, tj. za stavební práci, která se provádí běžně, resp. často, nebo se jedná o plnění svou povahou spíše ojedinělé. Svou odpověď zdůvodněte.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „Otázka míří na konkrétní akci »Rekonstrukce Sokolovny v Hulíně«, kde byla prozkoumána zadávací dokumentace a z hlediska onoho »vyztužení budovy« byly výsledky diskutovány v kapitolách 4.2 a 5.1 tohoto posudku. Zadavatelem poptávanou realizaci nadstavby (z hlediska názvosloví je správným tvarem slovo »nástavba«) budovy včetně vyztužení budovy lze jednoznačně považovat za běžnou stavební činnost, tj. za stavební práce, které se provádí běžně, resp. často. V rámci vyztužení budovy jde o jednoduché práce, které zvládne běžný kvalifikovaný pracovník (zedník, železář – betonář). Nástavbou jsou všechny částí stavby, kde v novém stavu dochází ke zvýšení dané části budovy oproti původnímu stavu. V této konkrétní stavbě se jedná o prosté nadezdívky stěn a atik, v části půdorysu i o navýšení původního objektu o jedno podlaží sestávající ze zděných stěn a železobetonového stropu spolu se skladbou ploché střechy. V jiné části půdorysu vznikne menší prosklená nástavba, s ocelovou nosnou konstrukcí. Ale i toto jsou zcela obvyklé konstrukce a stavebné technologické procesy. Mimo konkrétní zakázku »Rekonstrukce Sokolovny v Hulíně«, by však obecně i »nadstavba« či »vyztužení« budovy mohlo být konstrukčně a technologicky vysoce komplikovanou záležitostí spojenou s nezbytností využití mimořádných postupů a zařízení, které rozhodně nejsou běžné. Každý projekt je originální kombinací stávajících konstrukcí, prostředí, podloží, záměrů investora, technického řešení projektanta, architektonického záměru, statického řešení. Nelze zobecňovat, každý projekt je nutno posuzovat individuálně.“
Otázka 3 b) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Sdělte, zda je možné realizovat nadstavbu budovy bez vyztužení budovy. Svou odpověď zdůvodněte.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „Potíž je v definici pojmu »vyztužení budovy«, viz kap. 5.1. posudku. Tento pojem lze nejlépe chápat jako zvýšení únosnosti některých konstrukcí nebo částí stavby. Obecně není možné tvrdit, že nástavbu lze realizovat bez nebo s »vyztužením« budovy. Vždy závisí na všech okolnostech a rozhoduje projektant spolu se specialistou na stavebně konstrukční řešení (statik). Jejich práce pak vede k návrhu vhodných řešení či opatření – jde o jejich základní odpovědnost a za navržená řešení plně ručí. V mnoha případech pak není nutné v rámci nástavby nic zesilovat, jindy naopak je nezbytné zvyšovat únosnost konstrukcí, a to lze řešit mnoha způsoby.“
Otázka 3 c) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Pokud jste na otázku pod bodem 3. písm. b) sdělili ano, popište, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací nadstavby budovy včetně vyztužení budovy a realizací nadstavby budovy bez vyztužení budovy. Svou odpověď zdůvodněte.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „V této otázce je nutné rozlišovat práce spočívající ve »vyztužení« budovy, tj. zvýšení únosností jakékoliv konstrukce nebo částí stavby a práce týkající se nástavby. Každé přitížení stávajících konstrukcí novými (tj. nástavbou) vede k nezbytnosti statického posouzení původních konstrukcí a případně k jejich úpravě. Jestliže je potřeba zvýšit únosnost stávajících konstrukcí, pak se jedná o práce a postupy, týkající se stávajících konstrukcí, což je přípravou a nezbytnou podmínkou pro následné zahájení, prací na nástavbě. Jestliže stávající konstrukce snesou nový stav včetně přitížení nástavbou, pak se žádné zesilování nekoná a rovnou lze zahájit realizaci, nástavby. Na základě této analýzy lze konstatovat, že realizace nástavby je samostatnou akcí prováděnou v určitém čase a v určité stavební připravenosti předchozích konstrukcí (jako by šlo o novostavbu), takže při realizaci vlastní nástavby budovy už není rozdíl v tom, zda je nebo není nutné i „vyztužení“ budovy.“
Otázka 3 d) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Pokud jste na otázku pod bodem 3. písm. b) sdělili ano, sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci nadstavby budovy včetně vyztužení budovy a neuplatní se při realizaci nadstavby budovy bez vyztužení budovy. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci nadstavby budovy bez vyztužení budovy.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „V návaznosti na odpověď otázky 3 c) je zřejmé, že práce na nástavbě jsou shodné, ať už je nebo není součástí stavby zesílení (»vyztužení«) stávajících konstrukcí. Nástavbu lze realizovat i bez »vyztužení« budovy, závisí na statickém posouzení a stavebně konstrukčním řešení v projektové dokumentaci. Jestliže je nutné něco zesilovat, pak rozdíl v postupech, které se uplatní pouze při realizaci nástavby budovy včetně vyztužení budovy a neuplatní se při realizaci nástavby budovy bez vyztužení budovy, je právě v řešení onoho »vyztužení« budovy. Postupy pro zvýšení únosnosti byly zmíněny, v kap. 5.1. Může se jednat o vysoce odborné a zcela zásadní zásahy do konstrukcí, které mají přímý dopad do bezpečnosti stavby při realizaci i následném užívání. Jednoznačně tak jde o postupy vyžadující od zhotovitele určité specifické schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci nástavby budovy bez vyztužení budovy.“
148. K otázkám směřujícím k zadavatelem stanovenému kritériu technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace se znalecký ústav vyjádřil následovně:
Otázka 4 a) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Popište, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací stavby nového výtahu do budovy, v níž původně výtah nebyl, a realizací stavby výtahu do novostavby. Svou odpověď zdůvodněte.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „V případě novostavby je realizace výtahu podstatně snazší. Nosná konstrukce je už při návrhu přizpůsobena technickým parametrům výtahu a výtahové šachty. Nosné konstrukce jsou projektovány a realizovány tak, aby vyhověly dispozičně staticky i hlukově. Není třeba řešit zásahy do stávajících konstrukcí. U rekonstrukce je nutné respektovat omezení plynoucí z geometrie stávající konstrukce. Obvykle jsou nezbytné bourací práce pro vytvoření potřebného prostoru pro umístění výtahové šachty včetně prostupů ve vodorovných nosných konstrukcích. S tím souvisí případné statické podchycení nebo zesílení dotčených konstrukcí. Dále závisí na konstrukci výtahové šachty (zděná, monolitická, montovaná) – každé konstrukční a materiálové řešení klade specifické požadavky na realizaci. K tomu přistupují omezení okolními stávajícími konstrukcemi v podobě možných stísněných prostor, nezbytnost ruční manipulace s materiálem (nelze využít jeřábů jako u novostavby, kdy je výtahová šachta budována souběžně s ostatními procesy hrubé stavby). Z uvedeného plyne, že realizace stavby nového výtahu do budovy, v níž původně výtah nebyl, je výrazně komplikovanější než u novostavby.“
Otázka 4 b) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizace stavby nového výtahu do budovy, v níž původně výtah nebyl, a neuplatní se při realizaci stavby výtahu do novostavby. Svou odpověď zdůvodněte. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci stavby výtahu do novostavby.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „Odpověď plyne z odpovědi na otázku 4 a). Rozdíl je v tom, že při realizaci stavby nového výtahu do budovy, v níž původně výtah nebyl, je nutné vytvořit potřebný prostor pro umístění konstrukcí výtahové šachty. U novostavby je tento prostor vyhrazen již od počátku a není třeba nijak zasahovat do stávajících konstrukcí. Pokud je výtah umístěn do patřičně rozlehlého stávajícího zrcadla schodiště, pak se do stávajících konstrukcí zasahovat prakticky nemusí a rozdíl mezi rekonstrukcí a novostavbou se stírá. Jestliže se ale musí nejprve bourat, aby bylo možné zahájit realizaci výtahové šachty, pak jde o zcela jinou situaci se všemi důsledky a nároky na zhotovitele. Bourání může být jednoduché, že ho zvládne každý pomocný pracovník, ale také velmi složité s podchycováním a zesilováním stávajících konstrukcí, kdy jsou zapotřebí určité schopnosti, znalosti či dovednosti zhotovitele, kterými jinak nemusí disponovat při realizaci stavby výtahu do novostavby.“
149. Úřad z veřejně dostupných zdrojů na https://www.tzus.cz/sluzby/certifikace-systemu-managementu/osvedcovani-realizatoru-etics, http://www.likov.com/skolici-centrum-likov, https://skoleni.dek.cz/detail/81 nebo https://www.czb.cz/ k osvědčování odborné způsobilosti firem k provádění ETICS, resp. k produktovým školením týkajícím se zateplování budov zjistil, že informace jak o samotných školeních, tak o podmínkách pro udělování osvědčení realizátora ETICS jsou dostupné široké odborné veřejnosti.
Právní posouzení
150. Úřad konstatuje, že předmět tohoto správního řízení spočívá mj. v posouzení, zda zadavatel nestanovil navrhovatelem namítaná kritéria technické kvalifikace v rozporu se zákonem, resp. zda nebyla stanovena tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovala konkurenční výhodu nebo vytvářela bezdůvodné překážky hospodářské soutěže (srov. § 36 odst. 1 zákona) a zda nebyla stanovena nepřiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky v minimální úrovni pro jejich splnění [srov. § 73 odst. 6 písm. b) zákona], to vše při respektování základních zásad zadávání veřejných zakázek specifikovaných v § 6 zákona, a to zásady přiměřenosti a zákazu diskriminace. K tomu Úřad uvádí následující.
151. Úřad předně obecně uvádí, že zadávacími podmínkami jsou podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona veškeré podmínky stanovené zadavatelem, týkající se průběhu zadávacího řízení a účasti v zadávacím řízení. V rámci zadávacích podmínek je zadavatel povinen popsat podmínky účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky, vč. podmínek kvalifikace. Dále je obecně třeba ve vztahu k procesu zadávání veřejných zakázek konstatovat, že v zadávacím řízení lze ve své podstatě každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele považovat za do určité míry limitující a omezující, nicméně takto je konstruován celý zákon a určitá míra omezení volnosti, jak pro zadavatele, tak dodavatele, je zákonem předvídaná a povolená. Zadavatel v případě, že klade na dodavatele určitá omezení, např. v podobě kritérií technické kvalifikace a jejich prokázání, je vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními. Stejně tak je zadavatel povinen reflektovat ve vztahu ke všem svým úkonům, tedy i nastavení zadávacích podmínek, § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávacího řízení. Podle § 36 odst. 1 zákona přitom platí, že zadávací podmínky nesmí být zadavatelem stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Úřad akcentuje, že citované ustanovení zákona musí být taktéž vykládáno ve shodě s již zmíněnými základními zásadami zadávacího řízení zakotvenými v § 6 zákona. Uvedené však neznamená, že je zadavatelům upírána možnost stanovit kritéria technické kvalifikace a jejich prokázání podle svých potřeb (viz níže uvedená judikatura a dále v podrobnostech viz další části odůvodnění tohoto rozhodnutí). Kritéria technické kvalifikace a jejich prokázání pak ovšem musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele. Lze přitom dovodit, že zadávací podmínky mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli čili mohou do určité míry „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení (především zásadu zákazu diskriminace), avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele (ve svém důsledku se pak tedy ani nejedná o porušení zásady zákazu diskriminace). Jinak řečeno zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. musí vycházet z konkrétních logických úvah a potřeb zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny.
152. Úřad dále akcentuje, že smyslem technické kvalifikace tak, jak konstatoval např. Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 15/2014-55 ze dne 2. 9. 2015 (ve vztahu k předchozí právní úpravě, přičemž tyto závěry jsou plně přenositelné i na současnou právní úpravu), „je ze strany osoby ucházející se o získání veřejné zakázky doložit, že plnění, jež je obdobné tomu, jaké je (nyní v aktuálně běžícím zadávacím řízení) poptáváno, již v minulosti úspěšně zrealizoval. Uplatnění požadavků na kvalifikaci – a na doložení splnění zvláště technických kvalifikačních předpokladů – směřuje k zajištění faktické realizace veřejné zakázky toliko takovými dodavateli, kteří k tomu prokazatelně mají dostatečnou technickou způsobilost a zkušenost; tím je minimalizováno zadavatelovo riziko, že dojde ke zmaření primárního účelu zadávacího řízení, kterým je řádná a efektivní realizace plnění, jež je veřejnou zakázkou. Zadavatelem uplatněné požadavky na splnění technických kvalifikačních požadavků tedy mají zajistit, aby se o přidělení veřejné zakázky účinně ucházeli pouze ti dodavatelé, kteří jsou ve skutečnosti schopni po stránce technické a materiální tuto zakázku v případě jejich úspěchu v zadávacím řízení po přidělení veřejné zakázky též plnit, což mohou nejlépe po stránce materiální prokázat již realizovanými plněními.“
153. Úřad též zdůrazňuje, že si je vědom toho, že zadavateli obecně nelze upřít jeho právo stanovit kritéria technické kvalifikace a jejich prokázání dle svých potřeb, tj. stanovení kvalifikace závisí výlučně na uvážení zadavatele, který je jako jediný schopen nejlépe definovat svoje potřeby. V případě, že zadavatel svými kritérii technické kvalifikace do určité míry determinuje, resp. zužuje, okruh potenciálních dodavatelů, s ohledem na relevantní trh poptávaného předmětu veřejné zakázky, musí být schopen toto omezení soutěže, resp. „prolomení“ základních zásad zadávacího řízení, náležitě zdůvodnit a podpořit jej relevantními objektivními skutečnostmi. V této souvislosti lze odkázat na rozsudek NSS č. j. 1 Afs 69/2012 - 55 ze dne 28. 3. 2013, v němž je mj. uvedeno: „Dále zákon o veřejnýchzakázkách obsahuje ustanovení poskytující zadavateli možnost klást na dodavatele konkrétní požadavky (…). S ohledem na individuální povahu každé zakázky je pak zadavateli ponechána velká míra volnosti. Zadavatel může (např. v technických podmínkách, kvalifikačních požadavcích) stanovit konkrétní požadavky, bez jejichž splnění se dodavatel nemůže o veřejnou zakázku úspěšně ucházet. Jejich stanovením tak přímo ovlivňuje okruh možných dodavatelů. Z tohoto důvodu je zapotřebí k počtu a míře takových požadavků přistupovat striktně v duchu výše uvedených zásad. Tyto zásady se navíc přímo promítají i v některých ustanoveních zákona (např. § 50 odst. 3 ZVZ). Protože se jedná převážně o ustanovení dispozitivní, musí být potřeba takového požadavku odůvodnitelná. Zjednodušeně lze říci, že čím podrobnější a přísnější požadavky zadavatel zvolí, tím vyšší nároky budou kladeny na jejich odůvodnění.“ Byť se shora citovaný rozsudek týká předchozí právní úpravy, jsou závěry v něm uvedené aplikovatelné i na zákon.
154. Při stanovení kritérií kvalifikace zadavatelem je zapotřebí kromě předmětu veřejné zakázky reflektovat i situaci na daném trhu, a to tak, aby na tomto trhu mohla být zachována soutěž. K problematice uzavření trhu z důvodu nesprávného vymezení kvalifikačních předpokladů se vyjádřil Krajský soud v Brně ve svém rozsudku sp. zn. 62 Ca 15/2009 ze dne 10. 3. 2011, ve kterém soud judikuje: „Je správná jeho úvaha, že podmínka promítající se do kvalifikačních předpokladů, která se na jednom trhu může jevit jako odůvodněná, přiměřená a v souladu se ZVZ, může na jiném trhu vykazovat výrazně diskriminační charakter, a to typicky na trhu, který teprve vzniká a na kterém se jednotliví dodavatelé teprve etablují. Na takových trzích nemůže stanovení kvalifikačních předpokladů vést k »neotevření« hospodářské soutěže pro subjekty, které by jinak byly schopny plnění pro zadavatele kvalifikovaně realizovat. Ostatně podpora hospodářské soutěže je sekundárním cílem zákonodárství v oblasti zadávání veřejných ukázek (k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5.6.2008, č. 1771 Sb. NSS).“ Přestože se závěry soudu učiněné ve výše uvedeném rozsudku vztahují k předchozí právní úpravě, lze závěry soudu ohledně smyslu zásady zákazu diskriminace zcela jistě aplikovat rovněž i ve vztahu k zákonu.
155. Úřad tedy obecná východiska k právě šetřenému případu shrnuje s tím, že účelem požadavků na prokázání kvalifikace je objektivním, přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu dodavatelů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Požadavky na veškerá kritéria kvalifikace a minimální úroveň pro jejich plnění tedy zadavatel stanoví na základě svých potřeb s ohledem na předmět poptávaného plnění, a to tak, aby se soutěže o veřejnou zakázku zúčastnili pouze ti dodavatelé, kteří jsou schopni po stránce technické a materiální tuto zakázku po jejím přidělení též plnit. Veškerá tato kritéria musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných potřeb zadavatele, a i při existenci konkrétní potřeby, na základě které zadavatel specifikuje určitou minimální úroveň kvalifikace, musí dodržet základní zásady zadávacího řízení uvedené v § 6 zákona, které zabraňují právě tomu, aby nedocházelo k omezování hospodářské soutěže stanovením nepřiměřeně přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele, jež výrazným způsobem ovlivní okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude v závěrečné fázi zadávacího řízení zadavatel vybírat. Jak již bylo uvedeno výše, jedním z důsledků zadávacího řízení je omezení okruhu potenciálních dodavatelů, které se děje mj. prostřednictvím nastavení kritérií kvalifikace např. předložení seznamu významných služeb, prokázání lidských zdrojů a odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Úřad opakovaně připomíná, že zadavatel nese odpovědnost za to, že veškerá kritéria kvalifikace a minimální úroveň pro jejich plnění uvedená v zadávací dokumentaci jsou ve vztahu k předmětu veřejné zakázky objektivní a přiměřená, přičemž čím náročněji (tj. pro dodavatele více omezujícím způsobem) jsou zadávací podmínky vyspecifikovány, tím precizněji musí být zadavatel schopen je odůvodnit. Úřad shora uvedené uzavírá, že je třeba, aby požadavky na prokázání splnění kvalifikace byly odůvodněny předmětem veřejné zakázky, resp. byly stanoveny přiměřeně k předmětu veřejné zakázky, byl je schopen objektivně a patřičně odůvodnit zadavatel a reflektovaly také situaci na daném trhu, a to tak, aby na tomto trhu byla zachována soutěž.
156. Jelikož je Úřad vázán právním názorem předsedy Úřadu vysloveným v druhostupňovém rozhodnutí, konkrétně v jeho bodech odůvodnění 33. a 42., kde předseda Úřadu akcentuje, že „(j)e totiž nutné, aby Úřad zhodnotil, zda odůvodnění předložené zadavatelem skutečně odůvodňuje jím nastavené kvalifikační předpoklady. (…) Úřad zjistí a odůvodní, zda zadavatelem stanovená a navrhovatelem namítaná kritéria technické kvalifikace plní účel prokázání technické kvalifikace dodavateli, nebo naopak tvoří bezdůvodnou překážku v účasti v zadávacím řízení. Úřad tedy kriticky posoudí odůvodnění kritérií technické kvalifikace zadavatelem a přiměřenost těchto kritérií. Úřad doplní úvahy, zda by »obecnější zkušenosti« dodavatelů se stavebními pracemi nemohly být dostačující pro prokázání kvalifikovanosti k plnění veřejné zakázky. (…) Pokud Úřad dovodí, že jím dosud zjištěný skutkový stav není k doplnění odůvodnění dostatečný, může (…) se dotázat institucí majících kvalifikaci k zodpovězení otázky rozdílnosti provádění stavebních prací požadovaných zadavatelem v referenčních zakázkách oproti jiným stavebním pracím obecnějšího rázu.“, a jelikož Úřad seznal, že pro posouzení některých navrhovatelem namítaných kritérií technické kvalifikace je zapotřebí odborných znalostí, kterými oprávněné úřední osoby nedisponují, ustanovil Úřad znalecký ústav k vypracování znaleckého posudku, aby mohl v uvedené věci rozhodnout (v podrobnostech v dalších částech odůvodnění tohoto rozhodnutí).
K znaleckému posudku
157. Úřad obecně uvádí, že správní orgán provede důkaz znaleckým posudkem tam, kde je k posouzení skutečností významných pro zjištění skutkového stavu věci zapotřebí odborných znalostí. Správní orgán musí dbát o to, aby znalcem (znaleckým ústavem) byl ustanoven odborník z toho oboru, popřípadě z jeho odvětví, do něhož spadá odborné posouzení konkrétních skutečností; zadání musí formulovat tak, aby znalci nebylo ukládáno vyjadřovat se k otázkám, u nichž nejde o odborné posouzení skutečností, nýbrž o právní posouzení určitého skutkového stavu nebo o výklad právního předpisu. Toto považuje Úřad za splněné, když zadavatel ve svém vyjádření k znaleckému posudku nezpochybňuje samotnou odbornost znaleckého ústavu.
158. Úřad konstatuje, že znalecký posudek z hlediska splnění formálních znaků posudku je přípustný, přičemž platí, že závěry znaleckého posudku jsou závěry učiněné odborně kvalifikovanou osobou, jsou jasné a vnitřně bezrozporné. Úřad dále konstatuje, že závěry znaleckého ústavu jsou založeny na objektivní analýze dat, která je blíže popsána v části 4. a 5. znaleckého posudku (viz bod 144. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad shledal závěry znaleckého ústavu ve znaleckém posudku za způsobilé být součástí argumentace při právním posouzení projednávané věci. Úřad dále naznal, že závěry znaleckého ústavu nejsou v rozporu s žádnou jinou skutečností, která by byla Úřadem zjištěna z dokumentace o zadávacím řízení.
159. Ke konstatovaní zadavatele, že „nesouhlasí s otázkami, které byly položené“ znaleckému ústavu, jelikož má za to, že „otázky jsou položeny návodným způsobem naznačujícím již předem odpověď.“, a dále k polemice zadavatele, že „Úřad svým druhostupňovým rozhodnutím vrátil prvnímu stupni rozhodnutí s jednoznačnými dotazy, na které se dále Úřad zeptal i zadavatele k podrobnějšímu objasnění. Následně však Úřad poslal dotazy na znalce, přičemž tyto dotazy měli mnohem širší záběr a obsahovou stránku než dotazy druhého stupně, na základě kterých vrátil jednání do prvního stupně k dopracování. Úřad tak vlastně dál a dál rozšiřuje pochybnosti nad svým prvostupňovým rozhodnutím, a to jen z důvodu, že dle navrhovatele a druhého stupně bylo prvostupňové rozhodnutí nedostatečně odůvodněno (…)“, Úřad sděluje, že v položených otázkách nespatřuje „návodnost“ ani nesoulad s druhostupňovým rozhodnutím, jelikož otázky byly kladeny pouze s cílem zjistit stavebně-technologické postupy na různých určeních staveb (např. pozemní stavby, občanské stavby), u různých druhů staveb (novostavby, rekonstrukce) a v rámci prostorového řešení staveb (např. patra, nástavba, vyztužení, řešení bezbariérovosti). Úřad dále podotýká, že zadavatel své konstatování o údajné „návodnosti“ otázek ničím konkrétním nedokládá a nijak blíže toto své tvrzení nerozvádí. Úřad kladl otázky znaleckému ústavu ve shodě s právním názorem předsedy Úřadu (viz bod 156. odůvodnění tohoto rozhodnutí) tedy tak, aby získal dostatek odborných informací ke všem jednotlivým kritériím technické kvalifikace, resp. v nich uvedených požadavcích, které zadavatel stanovil v čl. 1.3. písm. a) bod 1), 2) a 3) kvalifikační dokumentace, a které navrhovatel v návrhu napadá.
160. Zadavatel dále namítá, že „(p)osouzení nastavení kvalifikačních požadavků má provést ÚOHS na základě skutečností sdělených znaleckým ústavem“, neboť znaleckému ústavu nepřísluší posuzovat nastavení kvalifikačních požadavků, k čemuž Úřad akcentuje, že otázky byly kladeny obecně ve vztahu k stavebně-technologickým postupům realizovaným v rámci jednotlivých určení staveb, druhů staveb a prostorového řešení staveb, vyjma otázky týkající se „běžnosti“ předmětu plnění veřejné zakázky a realizace nástavby u sokolovny Hulín. Ze znaleckého posudku jasně vyplývá, že se znalecký ústav k (ne)správnosti kritérií technické kvalifikace z hlediska zákona nikterak nevyjádřil, jelikož se vyjadřoval k stavebním řešením a stavebně konstrukčním řešením, resp. k všeobecně platným vztahům mezi stavebně technologickými podklady a technologickými postupy při realizaci staveb. Bude to tedy bezpochyby Úřad, kdo právně posoudí zákonnost nastavení namítaných kritérií technické kvalifikace. Při právním posouzení věci však Úřad bude vycházet ze skutkových zjištění získaných ze shromážděných podkladů pro vydání rozhodnutí, mj. i z některých závěrů znaleckého ústavu, což je však naprosto v souladu se zásadami ovládajícími správní řízení.
161. K námitce zadavatele uvedené v jeho vyjádření ke znaleckému posudku, v níž namítá, že mu „není vůbec jasné, z jakého důvodu se znalecký ústav vyjadřuje k využívání podzhotovitelů“, Úřad sděluje, že k těmto částem znaleckého posudku ve svém právním posouzení, resp. odůvodnění tohoto rozhodnutí nijak nepřihlížel. Stejně tak Úřad nijak nevycházel ze skutkového zjištění, resp. úvah znaleckého ústavu, v nichž sděluje, že „jsou některé stavební práce realizovány specializovanými firmami v pozici podzhotovitelů“ a tedy jej ani nepromítl do své právní argumentace v odůvodnění tohoto rozhodnutí.
162. Poté co Úřad posoudil přípustnost znaleckého posudku coby důkazu, přistoupil s ohledem na odborné věcné závěry znaleckého ústavu, v něm učiněné, k posouzení navrhovatelem namítaných kritérií technické kvalifikace a jejich prokázání.
K předmětu veřejné zakázky
163. S ohledem na celkovou argumentaci navrhovatele uvedenou v návrhu, resp. před samotným posouzením jednotlivých namítaných kritérií technické kvalifikace, Úřad i s ohledem na závazný právní názor předsedy Úřadu vyslovený v bodu 30. odůvodnění druhostupňového rozhodnutí, a to „(d)o úvahy proto musí být brána i povaha poptávaného předmětu veřejné zakázky, tzn. jeho »běžnost« či naopak »exkluzivnost« a od ní se odvíjející velikost relevantního trhu“, předně posoudil celkový charakter (povahu) předmětu veřejné zakázky, k čemuž uvádí následující.
164. Úřad na tomto místě opakovaně uvádí, že předmět veřejné zakázky spočívá v realizaci přístavby, nástavby, stavební úpravy a zateplení objektu sokolovny v Hulíně (viz bod 2. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
165. Úřad provedl ve vztahu k povaze předmětu veřejné zakázky důkaz znaleckým posudkem, neboť seznal, že k posouzení této skutečnosti významné pro zjištění skutkového stavu věci je zapotřebí odborných znalostí, kterými Úřad nedisponuje. Dle znaleckého posudku jsou předmětem veřejné zakázky běžné činnosti, které obvykle nastávají při stavebních úpravách stávajících objektů (rekonstrukcí), a které nastávají při novostavbách. Ze znaleckého posudku lze seznat, že předmětem veřejné zakázky nejsou procesy, které by se daly zařadit do skupiny speciálních technologií, ať už z důvodů mimořádné obtížnosti realizace, nebo potřebného vysoce specifického zařízení či vybavení. Zadavatelem poptávaný předmět veřejné zakázky lze dle znaleckého ústavu označit za běžné plnění, tzn., že zadavatelem poptávané stavební práce v rámci předmětu veřejné zakázky se provádějí běžně, resp. často, a je schopen je realizovat široký okruh dodavatelů. Nejedná se tedy o plnění svou povahou spíše ojedinělé či specifické, vyžadující od potenciálních dodavatelů určité speciální znalosti či schopnosti (podrobně viz body 144. a 145. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
166. Cílem Úřadu při položení otázky týkající se běžnosti/exkluzivitypředmětu plnění veřejné zakázky znaleckému ústavu bylo, při zohlednění závazného právního názoru předsedy Úřadu vysloveného v bodu 30. odůvodnění druhostupňového rozhodnutí, ve kterém říká, že „(d)o úvahy proto musí být brána i povaha poptávaného předmětu veřejné zakázky, tzn. jeho »běžnost«, či naopak »exkluzivnost« a od ní se odvíjející velikost relevantního trhu“, je posouzení, zda je předmět veřejné zakázky schopen realizovat široký okruh dodavatelů, nebo se jedná o předmět plnění svou povahou spíše ojedinělý (specifický), resp. takový, který by vyžadoval určité speciální znalosti či schopnosti potenciálních dodavatelů. Z odpovědi znaleckého ústavu lze dovodit, že předmět veřejné zakázky je schopen realizovat široký okruh dodavatelů, jelikož předmět veřejné zakázky svou povahou není ojedinělý (specifický), tedy k jeho realizaci není třeba speciálních znalostí či schopností, kterými by potenciální dodavatelé měli disponovat. Jako podstatné Úřad v této souvislosti seznal konstatování znaleckého ústavu, že v položkovém soupisu prací a dodávek nebyl nalezen proces, který by se dal zařadit do skupiny speciálních technologií, ať už z důvodů mimořádné obtížnosti realizace nebo potřebného vysoce specifického zařízení či vybavení. Na základě právě uvedeného Úřad konstatuje, že předmět veřejné zakázky není „poptávkou“ specializovaných/exkluzivních stavebních prací, a proto lze předpokládat, že trh s potenciálními dodavateli pohybujícími se na stavebním trhu bude širší a bude na něm dostatek potenciálních dodavatelů schopných realizovat předmět veřejné zakázky. Úřad v této souvislosti pro úplnost doplňuje, že právě učiněný závěr Úřadu neznamená, že by Úřad rozporoval oprávněnost zadavatele stanovit kritéria technické kvalifikace, jejichž účelem je ověření zkušeností potencionálních dodavatelů se stavebně-technologickými postupy, které jsou v rámci předmětu veřejné zakázky poptávány, přičemž požadavky na jejich prokázání jsou „limitovány“ zásadou přiměřenosti a požadavkem na odůvodněnost ve vztahu k omezování hospodářské soutěže.
167. V této souvislosti Úřad k výhradám zadavatele uvedeným v jeho vyjádření k znaleckému posudku, že „(z)nalecký ústav nemůže posuzovat, zda je předmět plnění veřejné zakázky »běžným« plněním, když není ani zřejmé, co je myšleno pojmem »běžné«. (…) stavební práce při realizaci veřejné zakázky mají svá specifika a je potřeba ověřovat zkušenosti s realizací těchto obdobných stavebních prací.“, uvádí, že ze znaleckého posudku nijak nevyplývá, že by znalecký ústav zpochybňoval ve svých konstatováních o běžnosti/exkluzivitě předmětu veřejné zakázky oprávněnost zadavatele požadovat po potenciálních dodavatelích prokázání technické kvalifikace, jak naznačuje zadavatel. Úřad opakovaně podotýká, že dotazem cílil na zjištění odborného posouzení běžnosti/exkluzivity předmětu veřejné zakázky bez dalšího, když si byl vědom závazného právního názoru předsedy Úřadu, který Úřad citoval v předchozím bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí, a tudíž, na základě odpovědi znaleckého ústavu o povaze předmětu veřejné zakázky, odvozuje velikost okruhu potenciálních dodavatelů, tak jak předseda Úřadu požadoval.
Ke kritériu technické kvalifikace stanovenému v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace
168. S ohledem na předmět tohoto správního řízení (viz bod 150. odůvodnění tohoto rozhodnutí) přistoupil Úřad k posouzení stanovení kritéria technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace, k čemuž Úřad uvádí následující.
169. Navrhovatel tvrdí, že požadavek specifikovaný v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace je „diskriminační a omezuje potencionální účastníky zadávacího v možnosti se dané veřejné zakázky účastnit“, když mj. namítá, že zadavatel stanovil časové období „posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení“ a požaduje „minimálně 5 realizací stavebních prací ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku“. Dle navrhovatele citované požadavky zadavatele mohou vzhledem k počtu zakázek na českém stavebním trhu splnit dodavatelé jen s „velmi malou pravděpodobností“, a to vzhledem k „počtu zakázek vyskytujících se na českém stavebním trhu za posledních 5 let (…) ve vztahu k počtu stavebních společností, které jsou způsobilé se o tyto zakázky ucházet“ (blíže viz body 11. a 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
170. Zadavatel s šetřenou námitkou navrhovatele nesouhlasí, jelikož dle něj časové období koresponduje s § 79 odst. 2 písm. a) zákona a není nezbytné toto období prodlužovat pro zajištění hospodářské soutěže mezi potenciálními dodavateli. Dle zadavatele počet referenčních zakázek a jejich požadovaná finanční hodnota odpovídá rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky a předpokládané hodnotě veřejné zakázky (blíže viz body 25., 69. a 142. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
171. Dle Úřadu kritéria technické kvalifikace specifikovaná v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace týkající se časového období, min. počtu stavebních prací a min. finančního objemu stavebních prací odpovídají složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky. Zadavatelem stanovené časové období (5 letpřed zahájením zadávacího řízení) Úřad považuje za přiměřené, tedy odpovídající složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, ve vztahu k znění § 79 odst. 2 písm. a) zákona a v kontextu závěrů učiněných Úřadem v bodech 163. až 167. odůvodnění tohoto rozhodnutí týkajících se běžnosti/exkluzivity předmětu veřejné zakázky, resp. šíře okruhu potenciálních dodavatelů. Dle Úřadu nelze spatřovat nepřiměřenost či diskriminaci v požadavku, v němž zadavatel reálně požaduje po potenciálním dodavateli, aby předložil realizaci 1 referenční zakázky za rok. Úřad také seznal, že zadavatel v šetřeném kritériu technické kvalifikace stanovil pro jím požadované referenční zakázky nižší finanční hodnotu, než je předpokládaná hodnota veřejné zakázky, z čehož lze usuzovat, že potenciální dodavatelé mohou prokázat své zkušenosti na obdobně finančně náročných referenčních zakázkách, resp. také na referenčních zakázkách, které nejsou v takovém finančním rozsahu jako předmět veřejné zakázky, tudíž i tento požadavek v rámci šetřeného kritéria technické kvalifikace se Úřadu jeví jako přiměřený, tedy odpovídající složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a nediskriminační.
172. Úřad v této souvislosti doplňuje, že argumentace navrhovatele je v této části spíše obecnějšího charakteru a Úřad ji spíše vnímá jako subjektivní tvrzení navrhovatele, které však navrhovatel nepodpořil žádnými relevantními skutečnostmi, resp. neuvedl, na základě jakých dat/statistik polemizuje nad „počtem zakázek vyskytujících se na českém stavebním trhu“, „počtem stavebních společností, které jsou způsobilé se o tyto zakázky ucházet“ a pravděpodobností jejich splnění potenciálními dodavateli, pročež vypořádal argumentaci navrhovatele ve stejné míře obecnosti.
173. Úřad činí dílčí závěr, že namítané požadavky specifikované v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace – časové období, min. počet stavebních prací a min. finanční objem referenčních zakázek – jsou přiměřené ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a že jejich stanovení bylo objektivně odůvodněno zadavatelem, tj. nejsou stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, což Úřad vyvodil v bodech 169. až 172. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
174. Navrhovatel dále u požadavku specifikovaného v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace brojí proti jeho zpřesňování (konkretizaci), když zadavatel požaduje, aby referenční stavby spočívaly i v „realizaci nadstavby budovy“. Navrhovatel tvrdí, že je „»nadstavba« stavebním prvkem, který navíc u řady prováděných rekonstrukcí není ani reálně možné provádět“ a dále k tomu namítá, že „(s)tanovením kritéria »nadstavby« se zadavatel soustředí na technicky nepodstatný konstrukčně-stavební detail“ (blíže viz body 11. a 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
175. Zadavatel s šetřenou námitkou navrhovatele nesouhlasí a sděluje, že nástavba je specifickou činností při provádění rekonstrukcí, kterou dochází k zásahům do statiky, proto potřebuje mít ověřeny zkušenosti potenciálních dodavatelů se stavebně-technologickými postupy při realizaci nástavby, resp. s napojením dalšího patra na stávající budovu. V další argumentaci zadavatel dodává, že požadavek je souladný se zákonem a základními zásadami zadávání veřejných zakázek, když odpovídá předmětu veřejné zakázky (blíže viz body 26. a 69. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
176. Úřad na tomto místě předně shrnuje skutečnosti zjištěné znaleckým ústavem, který k realizaci nástavby v šetřené veřejné zakázce uvádí, že se jedná o prosté nadezdívky stěn a atik, v části půdorysu i o navýšení původního objektu o jedno podlaží sestávající ze zděných stěn a železobetonového stropu spolu se skladbou ploché střechy.Z hlediska stavebních postupů jde dle znaleckého ústavu o běžné procesy, nic mimořádného, přesto navržená nástavba a v nich uplatněné stavebně-technologické postupy nelze označit jako „nepodstatný konstrukčně – stavební detail“. Znalecký ústav jinými slovy říká, že realizaci celé nástavby, která zahrnuje spoustu stavebních detailů, nelze nazývat stavebním detailem, jak činí navrhovatel (podrobně viz bod 146. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
177. Cílem Úřadu při pokládání otázek znaleckému ústavu bylo na základě skutečností uvedených ve znaleckém posudku dovodit, zda zadavatel nestanovil namítané kritérium technické kvalifikace, v němž požaduje předložení referenčních staveb, u nichž byla předmětem plnění nástavba, v rozporu se zákonem, přičemž Úřad považoval za nutné znaleckým posudkem zjistit, v čem konkrétně spočívá realizace nástavby ve zde šetřené veřejné zakázce, a jaké stavebně-technologické postupy jsou realizovány v rámci nástavby, na základě čehož následně posoudil, zda s ohledem na složitost a rozsah předmětu veřejné zakázky a stavebně-technologické postupy je přiměřené požadovat prokázání zkušeností s realizací nástavby, tak jak to učinil zadavatel.
178. Ohledně zadavatelova požadavku na předložení referenčních zakázek týkajících se nástavby dospěl Úřad s ohledem na vyjádření znaleckého ústavu a dále vyjádření zadavatele k závěru, že namítaný požadavek je přiměřený ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky a zadavatelem odůvodněný. Úřad ze znaleckého posudku seznal, že nástavba realizovaná v rámci předmětu veřejné zakázky zahrnuje běžné stavebně-technologické postupy, a že se jedná o realizaci nástavby zahrnující spoustu stavebních detailů. Úřad tedy má za to, že nástavba realizovaná v rámci předmětu veřejné zakázky není jeho nepodstatnou částí a z tohoto důvodu neshledává nic nepřiměřeného na tom, že si chce zadavatel ověřit zkušenosti potenciálního dodavatele s realizací této části předmětu veřejné zakázky, tj. s realizací nástavby při rekonstrukci budovy. Vzhledem k tomu, že Úřad seznal, že nástavba realizovaná v rámci předmětu veřejné zakázky zahrnuje spoustu stavebních detailů, lze dle Úřadu konstatovat, že se nejedná o „nepodstatný konstrukčně – stavební detail“, jak tvrdí navrhovatel, tudíž tuto argumentaci navrhovatele odmítá jako lichou. Úřad dále podotýká, že přiměřenost požadavku na realizaci nástavby zadavatel odůvodňuje tím, že její realizace je součástí předmětu veřejné zakázky, a dále daný požadavek mj. odůvodňuje zásahy do statiky rekonstruované budovy, přičemž dané odůvodnění Úřad považuje za relevantní, jelikož lze i z tohoto pohledu shledat jako přiměřené a zadavatelem odůvodněné, že si zadavatel chce ověřit zkušenosti potenciálních dodavatelů s realizací této části předmětu veřejné zakázky.
179. Úřad činí dílčí závěr, že namítaný požadavek specifikovaný v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace – nástavba – je přiměřený ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a že jeho stanovení bylo objektivně odůvodněno zadavatelem, tj. není stanoven tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručoval konkurenční výhodu nebo vytvářel bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, což Úřad vyvodil v bodech 174. až 178. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
180. Navrhovatel brojí proti zpřesňování (konkretizaci) požadavku specifikovanému v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace, v němž zadavatel požaduje referenční stavby zahrnující řešení bezbariérovosti. Navrhovatel k tomu namítá, že zadavatel „opakovaně zužuje okruh účastníků, kteří by byli způsobilí předmětnou zakázku realizovat“, a dotazuje se: „Je snad k realizaci předmětné zakázky méně odborně způsobilý subjekt, který (…) disponuje (…) rekonstrukcí min. 2-patrové budovy bez bezbariérového řešení? (…) Z jakého důvodu je natolik podstatné disponovat pro realizaci předmětné zakázky alespoň 2 rekonstrukcemi stavby občanského vybavení, kdy se jedná minimálně o 2-patrové budovy, navíc s bezbariérovým řešením?“ (blíže viz bod 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
181. Zadavatel s šetřenou námitkou navrhovatele nesouhlasí a argumentuje, že namítané kritérium technické kvalifikace odpovídá předmětu veřejné zakázky. Zkušenosti s prováděním stavebních prací souvisejících s bezbariérovým řešením považuje zadavatel za legitimní, jelikož jsou specifika při realizaci bezbariérovosti u rekonstrukcí, resp. budov, kde se s řešením bezbariérovosti původně nepočítalo. Zadavatel podotýká, že v rámci veřejné zakázky bude bezbariérovost řešena, tedy i proto potřebuje mít ověřeny zkušenosti potenciálních dodavatelů (blíže viz body 27. a 69. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
182. Úřad na tomto místě shrnuje skutečnosti zjištěné ze znaleckého posudku, ve kterém znalecký ústav k řešení bezbariérovosti u různých typů staveb mj. uvádí, že z hlediska běžných stavebních prací není podstatný rozdíl mezi rekonstrukcí budovy s bezbariérovým řešením a bez bezbariérového řešení, neboť vlastní bezbariérové řešení tvoří jen zanedbatelně malý podíl v rámci všech stavebních úprav realizovaných v rámci rekonstrukce. V rámci řešení bezbariérovosti je řešeno bezbariérové překonání výškového převýšení mezi patry, což je realizováno pomocí ramp (vhodné pro venkovní přístupy do objektu), výtahem nebo sklápěcí plošinou instalovanou na schodištích. Jinak řečeno při realizaci rekonstrukce s bezbariérovým řešením je rozhodující instalace technického zařízení pro překonání výškových rozdílů, je nutné počítat s náročnějšími stavebními úpravami venkovních vstupů do budovy, kde podle znaleckého ústavu platí poměrně přísné požadavky na řešení bezbariérovosti; tyto stavební práce logicky odpadají při rekonstrukci budovy bez bezbariérového řešení. Dle znaleckého ústavu nejsou pro realizaci rekonstrukce s bezbariérovým řešením nutné speciální schopnosti, znalosti či dovednosti dodavatelů oproti rekonstrukci budovy bez bezbariérového řešení. K otázce bezbariérovosti znalecký ústav v obecné rovině dodává, že většina staveb podléhá vyhlášce č. 398/2009 Sb. (podrobně viz bod 146. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
183. Cílem Úřadu při pokládání otázek znaleckému ústavu bylo na základě skutečností uvedených ve znaleckém posudku dovodit, zda zadavatel nestanovil namítané kritérium technické kvalifikace, v němž požaduje předložení referenčních staveb, u nichž byla řešena bezbariérovost, v rozporu se zákonem, přičemž Úřad považoval za nutné znaleckým posudkem zjistit stavebně-technologické postupy při řešení bezbariérovosti u různých typů staveb, na základě čehož následně posoudil, zda s ohledem na složitost a rozsah předmětu veřejné zakázky a stavebně-technologické postupy je přiměřené požadovat prokázání zkušeností s realizací řešení bezbariérovosti, tak jak to učinil zadavatel.
184. Ohledně zadavatelova požadavku na předložení stavebních prací týkajících se řešení bezbariérovosti dospěl Úřad s ohledem na vyjádření znaleckého ústavu a dále vyjádření zadavatele k závěru, že tento požadavek zadavatele je přiměřený ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky a je zadavatelem odůvodněný. Úřad ze závěrů učiněných znaleckým ústavem a z logiky věci dovozuje, že nemůže být sporu o tom, že obecně v rámci rekonstrukcí s bezbariérovým řešením jsou oproti rekonstrukcím bez bezbariérového řešení realizovány navíc stavebně-technologické postupy související právě se zajištěním bezbariérovosti daného rekonstruovaného objektu. S odkazem na předmět veřejné zakázky, v rámci něhož jsou realizovány i stavební úpravy související s bezbariérovým řešením, tedy nelze dle Úřadu zpochybňovat přiměřenost oprávnění zadavatele požadovat prostřednictvím kritérií technické kvalifikace prověření zkušeností potenciálního dodavatele se stavebními pracemi týkajícími se řešení bezbariérovosti v rámci rekonstruované budovy. Úřad dále konstatuje, že odůvodnění zadavatele, v němž uvádí, že realizace bezbariérového řešení je součástí předmětu veřejné zakázky a také, že je rozdíl řešit bezbariérovost u rekonstrukcí, kde se s bezbariérovostí původně nepočítalo, oproti rekonstrukcím, kde již bezbariérovost byla řešena, se jeví jako logické a relevantní, jelikož lze i z tohoto pohledu shledat jako přiměřené a zadavatelem odůvodněné, že si zadavatel chce ověřit zkušenosti potenciálního dodavatele s realizací této části předmětu veřejné zakázky, tj. rekonstrukce s řešením bezbariérovosti.
185. Úřad činí dílčí závěr, že namítaný požadavek specifikovaný v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace – řešení bezbariérovosti – je přiměřený ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a že jeho stanovení bylo objektivně odůvodněno zadavatelem, tj. není stanoven tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručoval konkurenční výhodu nebo vytvářel bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, což Úřad vyvodil v bodech 180. až 184. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
Ke kritériu technické kvalifikace stanovenému v č. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace
186. S ohledem na předmět tohoto správního řízení (viz bod 150. odůvodnění tohoto rozhodnutí) přistoupil Úřad k prověření stanovení kritéria technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace, k čemuž Úřad uvádí následující.
187. Navrhovatel brojí proti zpřesňování (konkretizaci) požadavku specifikovaného v čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace, ve kterém zadavatel požaduje předložení realizace „nadstavby budovy včetně vyztužení budovy“. Dle navrhovatele se jedná o „úzce specifikovaný stavební prvek“. Dle navrhovatele měl zadavatel pro ověření zkušeností potencionálního dodavatele s realizací nástavby tento požadavek formulovat v širším rozsahu, nikoliv ho podmiňovat požadavkem na „včetně vyztužení budovy“ (podrobně viz body 13. a 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
188. Zadavatel s šetřenou námitkou a argumentací navrhovatele nesouhlasí a považuje kritérium technické kvalifikace stanovené v čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace za legitimní, přičemž svou argumentaci opírá zejména o skutečnost, že kritérium odpovídá předmětu veřejné zakázky a slouží k ověření zkušeností potenciálního dodavatele se stavebními pracemi obdobného charakteru (podrobně viz body 28. a 70. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
189. Úřad na tomto místě předně shrnuje skutečnosti zjištěné ze znaleckého posudku, z něhož vyplývá, že zadavatelem poptávanou realizaci nástavby vč. vyztužení lze považovat za běžnou stavební činnost, tj. za stavební práce, které se provádí běžně, resp. často. Ze znaleckého posudku Úřad dále seznal, že není možné obecně sdělit, zda lze nástavbu realizovat s/bez vyztužení, jelikož to záleží na okolnostech daného případu a dále o této skutečnosti rozhoduje statik spolu s projektantem. Podstatné pro realizaci nástavby je statické posouzení stávajících konstrukcí ve vazbě na plánovanou nástavbu. Realizace nástavby je tedy samostatnou stavební prací realizovanou v určitém čase na určitou stavební připravenost stávajících konstrukcí (podrobně viz bod 147. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
190. Cílem Úřadu při pokládání otázek znaleckému ústavu bylo na základě skutečností uvedených ve znaleckém posudku dovodit, zda zadavatel nestanovil namítané kritérium technické kvalifikace, v němž požaduje předložení referenčních staveb, u nichž byla předmětem plnění nástavba vč. vyztužení, v rozporu se zákonem, přičemž Úřad považoval za nutné znaleckým posudkem zjistit, v čem konkrétně spočívá realizace nástavby vč. vyztužení ve zde šetřené veřejné zakázce a jaké stavebně-technologické postupy jsou realizovány v rámci vyztužení a v rámci nástavby, na základě čehož následně posoudil, zda s ohledem na složitost a rozsah předmětu veřejné zakázky a stavebně-technologické postupy je přiměřené požadovat prokázání zkušeností s realizací nástavby vč. vyztužení, tak jak to učinil zadavatel.
191. Ohledně zadavatelova požadavku na předložení stavebních prací spočívajících v realizaci nástavby vč. vyztužení dospěl Úřad s ohledem na stanovisko znaleckého ústavu a vyjádření zadavatele k závěru, že tento požadavek zadavatele je přiměřený ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky a je zadavatelem odůvodněný. Úřad ze znaleckého posudku seznal, že realizace nástavby vč. vyztužení je „běžnou“ stavební činností, neboť tyto práce obvykle nastávají při stavebních úpravách (rekonstrukcí) stávajících objektů, a nejedná se tedy o stavební práce, které by se daly podřadit do skupiny speciálních technologií (např. z důvodů mimořádné obtížnosti realizace, potřeby vysoce specifického zařízení nebo vybavení). S ohledem na závěry týkající se vyztužení uvedené ve znaleckém posudku Úřad konstatuje, že v rámci plnění předmětu veřejné zakázky bude zvyšována únosnost základů a bude zřizován ztužující železobetonový věnec, tzn., že v rámci předmětu veřejné zakázky budou bezpochyby realizovány stavební práce týkající se vyztužení stávajících konstrukcí, na které budou navazovat stavební práce týkající se realizace nástavby. Ze znaleckého posudku Úřad dále seznal, že realizace zvýšení únosnosti stávajících konstrukcí, tedy vyztužení, vyžaduje od dodavatele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými nemusí disponovat dodavatel, který realizuje nástavbu bez vyztužení. Zadavatel ve svém odůvodnění namítaného požadavku uvádí, že v rámci rekonstrukce sokolovny v Hulíně budou realizovány mj. stavební práce týkající se nástavby, bednění, výztuže, betonáže, doplnění železobetonových ztužujících věnců na zdivo, zesílení základů přibetonováním s prohloubením základů postupným podbetonováním, tedy práce týkající se zadavatelem požadované nástavby vč. vyztužení, a dále mj. argumentuje, že pracemi souvisejícími s vyztužením a nástavbou se zasahuje do stávajících konstrukcí rekonstruované stavby, tedy do její statiky, přičemž Úřad tuto argumentaci zadavatele považuje za objektivní a relevantní, a má tudíž za to, že i z tohoto pohledu je přiměřený a zadavatelem odůvodněný požadavek na ověření zkušeností potenciálního dodavatele se stavebně-technologickými postupy souvisejícími s vyztužením a následnou nástavbou.
192. Jelikož znalecký ústav mj. uvádí, že v předmětu veřejné zakázky jsou zahrnuty stavební práce spočívající ve vyztužení a nástavbě, které dle něj lze označit za „běžnou“ stavební činnost neboť pod vyztužením lze očekávat i mnohem náročnější stavebně-technologické postupy, než jaké jsou zahrnuty v předmětu veřejné zakázky, odmítá Úřad tvrzení navrhovatele, že nástavba vč. vyztužení budovy je „úzce specifikovaným stavebním prvkem“, když ze závěrů znaleckého posudku Úřad dovodil, že v případě řešené veřejné zakázky je realizace nástavby vč. vyztužení z pohledu stavebně-technologických postupů „běžnou“ stavební činností, která obvykle nastává při stavebních úpravách (rekonstrukcí) stávajících objektů.
193. Úřad činí dílčí závěr, že namítaný požadavek specifikovaný v čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace – nástavba vč. vyztužení – je přiměřený ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a že jeho stanovení bylo objektivně odůvodněno zadavatelem, tj. není stanoven tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručoval konkurenční výhodu nebo vytvářel bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, což Úřad vyvodil v bodech 186. až 192. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
Ke kritériu technické kvalifikace stanovenému v č. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace
194. S ohledem na předmět tohoto správního řízení (viz bod 150. odůvodnění tohoto rozhodnutí) přistoupil Úřad k prověření stanovení kritéria technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace, k čemuž Úřad uvádí následující.
195. Navrhovatel k technické kvalifikaci stanovené zadavatelem v čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace namítá, že požadavek „považuje za zjevně nepřiměřený a diskriminační, který významným způsobem omezuje hospodářskou soutěž“, když namítá, že, „realizace nového výtahu nemusela být explicitně v rekonstruované budově či novostavbě“ (podrobně viz body 15. a 16. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
196. Zadavatel s argumentací navrhovatele nesouhlasí a považuje technickou kvalifikaci stanovenou zadavatelem v čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace za nediskriminační, jelikož jím ověřuje, že potenciální dodavatel má zkušenosti s prováděním zásahů do statiky podle dané projektové dokumentace. Zadavatel v této souvislosti konstatuje, že realizace nového výtahu v rekonstruované budově vyžaduje jiné technologické postupy než realizace nového výtahu do novostavby.V další argumentaci se pak zadavatel odvolává na rozdílné technologický postupy u realizace výtahu, který musí být zakomponován do technického řešení rekonstruované stavby (podrobně viz body 29., 33., 71. a 77. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
197. Úřad na tomto místě shrnuje skutečnosti zjištěné ze znaleckého posudku, z něhož vyplývá, že v případě novostavby je realizace výtahu podstatně snazší mj. proto, že není třeba řešit zásahy do stávajících konstrukcí. U realizace výtahu v případě rekonstrukce je nutné respektovat omezení plynoucí z geometrie stávající konstrukce, je třeba realizovat nezbytné bourací práce pro vytvoření potřebného prostoru pro umístění výtahové šachty včetně prostupů ve vodorovných nosných konstrukcích, s tím souvisí statické podchycení nebo zesílení dotčených konstrukcí, dodavatel je při realizaci nového výtahu do rekonstrukce omezen stávajícími konstrukcemi. Znalecký ústav konstatuje, že realizace stavby nového výtahu do budovy, v níž původně výtah nebyl, je výrazně komplikovanější než u novostavby (podrobně viz bod 148. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
198. Cílem Úřadu při pokládání otázek znaleckému ústavu bylo na základě skutečností uvedených ve znaleckém posudku dovodit, zda zadavatel nestanovil namítané kritérium technické kvalifikace, v němž požaduje předložení realizace výtahu při rekonstrukci, v rozporu se zákonem, přičemž Úřad považoval za nutné znaleckým posudkem zjistit stavebně-technologické postupy při řešení realizace výtahu u různých druhů stavebních akcí (novostavba, rekonstrukce), na základě čehož následně posoudil, zda s ohledem na složitost a rozsah předmětu veřejné zakázky a stavebně-technologické postupy je přiměřené požadovat prokázání zkušeností s realizací výtahu při rekonstrukci budovy, tak jak to učinil zadavatel.
199. Ohledně zadavatelova požadavku na předložení stavebních prací týkajících se instalace nového výtahu do rekonstruované budovy, dospěl Úřad s ohledem na skutečnosti uvedené ve znaleckém posudku a s ohledem na vyjádření zadavatele k závěru, že tento požadavek zadavatele je přiměřený ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky a je zadavatelem objektivně odůvodněný. S ohledem na závěry učiněné znaleckým ústavem Úřad konstatuje, že realizace stavby nového výtahu do novostavby v sobě zahrnuje jiné stavebně-technologické postupy než zakomponování výtahu do rekonstruované budovy, a dále konstatuje, že stavební práce související s realizací výtahu do rekonstruované budovy jsou výrazně komplikovanější než stavební práce prováděné při realizaci výtahu u novostavby, jelikož u novostavby není třeba řešit zásahy do stávajících konstrukcí. Úřad tudíž odmítá polemiku navrhovatele nad možností prokázání šetřeného kritéria technické kvalifikace na novostavbách. Obdobně jako znalecký ústav odůvodňuje šetřené namítané kritérium i sám zadavatel, když předně uvádí, že realizace výtahu do rekonstruované budovy je součástí předmětu veřejné zakázky, a dále mj. podotýká, že je v rámci stavebně-technologických postupů u realizace výtahu v rekonstruované budově nutné zohlednit stávající konstrukce, statiku a nosnost budovy, pročež Úřad shledává ověření zkušeností potenciálního dodavatele se stavebně-technologickými postupy souvisejícími s realizací výtahu do rekonstruované budovy jako logické, přiměřené a zadavatelem odůvodněné.
200. Úřad činí dílčí závěr, že namítaný požadavek specifikovaný v čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace – realizace výtahu v rekonstruované budově – je přiměřený ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a že jeho stanovení bylo objektivně odůvodněno zadavatelem, tj. není stanoven tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručoval konkurenční výhodu nebo vytvářel bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, což Úřad vyvodil v bodech 194. až 199. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
201. Navrhovatel k technické kvalifikaci stanovené zadavatelem v čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace dále namítá, že požadavek „považuje za zjevně nepřiměřený a diskriminační, který významným způsobem omezuje hospodářskou soutěž“, jelikož s „přihlédnutím k obsahu a koncepčnímu vystavení (…) kvalifikačního požadavku, navíc v kumulaci s kritériem času (v posledních pěti letech) a kritériem počtu zakázek (nejméně 2 zakázky), lze konstatovat, že reálně se předmětného zadávacího řízení může účastnit jen úzká výseč subjektů realizujících stavební činnost, resp. existuje jen malý (omezený) počet účastníků“ (podrobně viz body 15. a 16. odůvodnění tohoto rozhodnutí)
202. Zadavatel s argumentací navrhovatele nesouhlasí a považuje namítanou technickou kvalifikaci za nediskriminační, jelikož odpovídá předmětu veřejné zakázky a omezuje hospodářskou soutěž jen v nezbytné míře (podrobně viz body 29., 71. a 77. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
203. Dle Úřadu kritéria technické kvalifikace specifikovaná v čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace týkající se časového období a min. počtu stavebních prací odpovídají složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky. Zadavatelem stanovené časové období (5 letpřed zahájením zadávacího řízení) Úřad považuje za přiměřené, tedy odpovídající složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, ve vztahu k znění § 79 odst. 2 písm. a) zákona a v kontextu závěrů učiněných Úřadem v bodech 163. až 167. odůvodnění tohoto rozhodnutí týkajících se běžnosti/exkluzivity předmětu veřejné zakázky, resp. šíře okruhu potenciálních dodavatelů. Dle Úřadu nelze spatřovat nepřiměřenost či diskriminaci v požadavku, v němž zadavatel reálně požaduje po potenciálním dodavateli, aby předložil realizaci 1 referenční zakázky za 2,5 roku.
204. Úřad v této souvislosti doplňuje, že argumentace navrhovatele je v této části spíše obecnějšího charakteru a Úřad ji spíše vnímá jako subjektivní tvrzení navrhovatele, které však navrhovatel nepodpořil žádnými relevantními skutečnostmi, resp. neuvedl, na základě jakých dat/statistik polemizuje nad „kritériem času (…) a kritériem počtu zakázek“ a z čeho dovozuje, že „existuje malý (omezený) počet účastníků, kteří jsou schopni zadavatelem stanovený požadavek splnit“, pročež vypořádal argumentaci navrhovatele ve stejné míře obecnosti.
205. Úřad činí dílčí závěr, že namítané požadavky specifikované v čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace – časové období a min. počet stavebních prací – jsou přiměřené ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a že jejich stanovení bylo objektivně odůvodněno zadavatelem, tj. nejsou stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, což Úřad vyvodil v bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí.
K šetřeným námitkám na seznam stavebních prací – shrnutí
206. Úřad na tomto místě shrnuje, že stanovením shora šetřených navrhovatelem namítaných požadavků technické kvalifikace stanovených v čl. 1.3. písm. a) bod 1), 2) a 3) kvalifikační dokumentace zadavatel naplnil účel technické kvalifikace, a to přiměřeně ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a že navrhovatelem namítané požadavky jsou zadavatelem objektivně odůvodněné. Dle Úřadu šetřené navrhovatelem namítané požadavky nepůsobí vůči potenciálním dodavatelům diskriminačně, resp. určitému okruhu potenciálních dodavatelů bezdůvodně přímo či nepřímo nezajišťují jakoukoli konkurenční výhodu, a v jejich důsledku nedochází bezdůvodně k vytváření překážek hospodářské soutěže mezi jednotlivými potenciálními dodavateli, a to s ohledem na závěry Úřadu k předmětu veřejné zakázky učiněné v bodech 163. až 167. odůvodnění tohoto rozhodnutí, a s ohledem na to, že stavební práce týkající se nástavby, vyztužení a řešení bezbariérovosti nelze označit za stavební práce specifické/originální vyžadující vysoce specializované znalosti,s nimiž by se potenciální dodavatelé neměli možnost setkat v rámci výkonu své podnikatelské činnosti (viz body 168. až 205. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad tedy neshledal, že by ze strany zadavatele došlo k porušení § 36 odst. 1 zákona, § 73 odst. 6 písm. b) zákona nebo zásady zákazu diskriminace a zásady přiměřenosti stanovených v § 6 zákona.
Ke kritériu technické kvalifikace stanovenému v č. 1.3. písm. b) technické dokumentace
207. S ohledem na předmět tohoto správního řízení (viz bod 150. odůvodnění tohoto rozhodnutí) přistoupil Úřad k prověření stanovení kritéria technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace, k čemuž Úřad uvádí následující.
208. Navrhovatel namítá, že požadavek na autorizaci u hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucíhoje „nepřiměřený, diskriminační a neodpovídá rozsahu a parametrům předmětné zakázky“. Navrhovatel poukazuje, že provádění stavby je vybranou činností ve výstavbě a takovou činnost může realizovat v případě veřejné zakázky autorizovaná osoba, tedy jak autorizovaný inženýr, tak autorizovaný technik, tj. oba mají „oprávnění k vedení stavby“. Rozdíl mezi autorizovaným inženýrem a autorizovaným technikem tkví zejména v oprávnění autorizovaného inženýra vypracovávat projektovou dokumentaci. Dle navrhovatele je diskriminační a nepřiměřený požadavek v získání autorizace autorizovaného inženýra jak u hlavního stavbyvedoucího, tak stavbyvedoucího (viz body 17. a 18. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
209. Zadavatel s námitkou navrhovatele nesouhlasí a tvrdí, že stavbyvedoucí byl definován jako druhý hlavní stavbyvedoucí, který je účasten realizace spolu s hlavním stavbyvedoucím. Zkušenosti, praxe a vzdělání u těchto osob jsou pro zadavatele určující. Zadavatel podotýká, že autorizovaný inženýr je mj. oprávněn provádět výpočty staveb, průzkumy, zkoušky, či provádět geodetická měření a s tím související práce, tzn. že má mnohem širší záběr činnosti než pouhé vedení realizace stavby (viz body 30. a 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
210. Úřad předně připomíná, že předmětem veřejné zakázky je realizace přístavby, nástavby, stavebních úprav a zateplení objektu sokolovny v Hulíně, přičemž zadavatel mj. i na něm staví svou argumentaci k namítanému požadavku na autorizaci.
211. Úřad seznal, že zadavatel objektivně vysvětlil, proč požaduje na pozici hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího osobu autorizovaného inženýra, a nikoliv autorizovaného technika. Úřad vysvětlení zadavatele považuje za logické, jelikož po hlavním stavbyvedoucím a stavbyvedoucím nepožaduje pouhé řízení provádění stavby, jak naznačuje navrhovatel, ale dotčené osoby jsou pro něj důležité v celém rozsahu stavby. Jako podstatné Úřad považuje to, že stavbyvedoucí není pouze zástupcem hlavního stavbyvedoucího v době jeho nepřítomnosti, ale spolupracuje s ním po celou dobu provádění stavby, přičemž toto postavení stavbyvedoucího je dáno zejména rozsahem předmětu veřejné zakázky, tzn. s ohledem na postavení stavbyvedoucího se jeví jako logické (tedy přiměřené), aby měl shodný stupeň autorizace jako hlavní stavbyvedoucí, jelikož jejich pravomoci v rámci realizace rekonstrukce budou ve své podstatě shodné, nebo velice podobné. Potřeba autorizovaného inženýra na pozici hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího je odůvodněna i mnohem širšími kompetencemi, které může vykonávat, přičemž zadavatel ve své argumentaci zdůrazňuje konkrétní činnosti, které je oprávněn provádět autorizovaný inženýr oproti autorizovanému technikovi (např. provádění výpočtů staveb, průzkumů, zkoušek, geodetických měření). Úřad nijak nerozporuje, že hypoteticky na pozici stavbyvedoucího může být také autorizovaný technik, ale má za to, při zohlednění zejména rozsahu předmětu veřejné zakázky a požadavků, které na obě funkce klade sám zadavatel, je tento požadavek přiměřený a nediskriminační. Úřad v této souvislosti podotýká, že argumentace navrhovatele vychází z faktu, že autorizovaný technik může vykonávat funkci stavbyvedoucího, k tomu Úřad zdůrazňuje, že zadavatel není povinen ve svých požadavcích na odbornost osob podílejících se na realizaci předmětu veřejné zakázky vyžadovat pouze minimálně možné, což je v šetřeném případě navrhovatelem namítaná autorizace ve stupni autorizovaný technik. Dle Úřadu nelze argumentaci o údajné nepřiměřenosti a diskriminaci stavět toliko na tom, že funkci stavbyvedoucího může vykonávat také autorizovaný technik, neboť z druhé strany pohledu je možné konstatovat, že vyšší stupeň autorizace je na této pozici rovněž obecně možný. Úřad k tomu podotýká, že argumentace navrhovatele je v této části spíše obecnějšího charakteru a stavěná toliko na tvrzení navrhovatele, že oprávnění k vedení stavby má také autorizovaný technik, nejen autorizovaný inženýr, přičemž navrhovatel své námitky nepodpořil žádnými dalšími relevantními skutečnostmi. Jelikož argumentace navrhovatele v šetřené námitce je obecnějšího charakteru, vypořádal argumentaci navrhovatele Úřad ve stejné míře obecnosti.
212. Úřad činí dílčí závěr, že namítaný požadavek specifikovaný v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace – autorizace na úrovni autorizovaný inženýr – je přiměřený ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a že jeho stanovení bylo objektivně odůvodněno zadavatelem, tj. není stanoven tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručoval konkurenční výhodu nebo vytvářel bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, což Úřad vyvodil v bodech 207. až 211. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
213. Navrhovatel dále namítá, že požadavek na doložení „dokladu o proškolení na realizaci zateplování budov certifikovaným zateplovacím systémem ETICS (např. certifikát, potvrzení od výrobce), který hodlá uchazeč použít u realizace zakázky – odpovídajícího základní technické specifikaci zakázky“ (dále jen „doklad o proškolení“) hlavním stavbyvedoucím a stavbyvedoucím je nepřiměřený a diskriminační, jelikož jsou dle něj diskriminováni potenciální dodavatelé, kteří mají ve svém týmu osobu proškolenou na realizaci zateplovacího systému ETICS, ale nejedná se o osobu hlavního stavbyvedoucího nebo stavbyvedoucího. Navrhovatel k tomu argumentuje, že hlavní stavbyvedoucí a stavbyvedoucí řídí provádění stavby a nerealizují zateplovací systém ETICS (viz bod 19. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
214. Zadavatel k šetřené námitce navrhovatele sděluje, že pokud hlavní stavbyvedoucí a stavbyvedoucí nejsou proškoleni na realizaci zateplovacího systému ETICS, nemohou kvalifikovaně dohlížet na jeho realizaci, proto považuje předložení dokladu o proškolení za přiměřené a nediskriminační. Potřebu dokladu o proškolení odůvodňuje zadavatel mj. dotační podporou a s tím spojeným tlakem na kvalitu a správnost realizace zateplovacího systému ETICS. Dle zadavatele je namítané kritérium technické kvalifikace legitimní (viz body 31. a 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
215. Úřad nejprve sděluje, že předmětem veřejné zakázky je mj. realizace zateplení objektu, tedy ve vztahu k předmětu veřejné zakázky se namítaný požadavek na předložení dokladu o proškolení hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího jeví přiměřeným. Úřad dále seznal, že zadavatel objektivně vysvětluje své důvody pro předložení dokladu o proškolení. Úřad nevidí nic nepřiměřeného na tom, že zadavatel požaduje, aby řídící pracovníci byli seznámeni (proškoleni), jakým způsobem se určitá část předmětu plnění má realizovat, o to víc pokud ji zadavatel považuje za činnost důležitou, významnou či jinak specifickou (v šetřeném případě dotační podpora). Dle Úřadu totiž není podstatné, že danou činnost řídící pracovníci sami přímo nevykonávají, ale je podstatné to, že dohlíží na její realizaci, tudíž je logické, že mají mít odpovídající povědomí (např. v rozsahu proškolení), jaký způsobem má být daná činnost realizována. Úřad v této souvislosti také uvádí, že hlavní stavbyvedoucí a stavbyvedoucí v rámci plnění předmětu veřejné zakázky mj. dohlíží na veškeré činnosti realizované v průběhu realizace díla, tedy i na provádění systému zateplování ETICS, pročež se jeví jako přiměřené, že zadavatel požaduje, aby vedle řádného provedení zateplování byla prováděna i řádná a kvalitní odborná kontrola ze strany vedení stavby, což dle Úřadu má vliv na průběh plnění předmětu veřejné zakázky a vytváří předpoklad pro možnost řádného dokončení díla dodavatelem. Úřad tak posoudil šetřený navrhovatelem namítaný požadavek na doklad o proškolení jako přiměřený a nediskriminační s ohledem na rozsah a složitost předmětu veřejné zakázky a objektivní důvody zadavatele. Úřad dále konstatuje, že argumentaci o údajné nepřiměřenosti a diskriminaci šetřeného navrhovatelem namítaného požadavku navrhovatel staví toliko na tvrzení, že oba vedoucí pracovníci zateplovací systém ETICS nerealizují, což však v kontextu shora uvedeného Úřad dovodil jako nepodstatné. Jelikož je argumentace navrhovatele v této části spíše obecnějšího charakteru a stavěná toliko na jednom tvrzení, když navrhovatel svou námitku nepodpořil žádnými dalšími relevantními skutečnostmi, vypořádal argumentaci navrhovatele Úřad ve stejné míře obecnosti. Úřad pro úplnost dodává, byť navrhovatel v opačném směru neargumentuje, že z veřejně dostupných zdrojů seznal, že získání dokladu o proškolení se nejeví nijak obtížné či limitující v důsledku jeho „dostupnosti“ (viz bod 149. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
216. Úřad činí dílčí závěr, že namítaný požadavek specifikovaný v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace – doklad o školení ETICS – je přiměřený ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a že jeho stanovení bylo objektivně odůvodněno zadavatelem, tj. není stanoven tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručoval konkurenční výhodu nebo vytvářel bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, což Úřad vyvodil v bodech 213. až 215. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
217. Navrhovatel namítá k stanovení kritéria technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace u hlavního stavbyvedoucího, že „stanovení minimálního finančního objemu (…) ve výši 90 mil. Kč bez DPH (…) by nemělo být rozhodným ukazatelem pro ne/možnost prokázání kvalifikovanosti a zkušeností na pozici hlavního stavbyvedoucího (…)“ (viz bod 20. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
218. Zadavatel s námitkou navrhovatele nesouhlasí, přičemž svou argumentaci staví na rozsahu a obsahu předmětu veřejné zakázky (blíže viz bod 143. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
219. Dle Úřadu kritérium technické kvalifikace spočívající v prokázání praxe při řízení stavebních prací „ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku“ hlavním stavbyvedoucím odpovídá složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky a koresponduje s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky stanovenou zadavatelem na cca 110 mil. Kč. Úřad seznal, že zadavatel v šetřeném namítaném požadavku stanovil nižší finanční hodnotu, než je předpokládaná hodnota veřejné zakázky, z čehož lze usuzovat, že potenciální dodavatelé mohou prokázat zkušenosti hlavního stavbyvedoucího na obdobně finančně náročných referenčních zakázkách, resp. i referenčními zakázkami, které nejsou v takovém finančním rozsahu jako předmět veřejné zakázky, tudíž tento požadavek v rámci šetřeného kritéria technické kvalifikace se Úřadu jeví jako přiměřený a nediskriminační.
220. Úřad v této souvislosti doplňuje, že argumentace navrhovatele je v této části spíše obecnějšího charakteru a Úřad ji spíše vnímá jako subjektivní tvrzení navrhovatele, které však navrhovatel nepodpořil žádnými relevantními skutečnostmi, když svou námitku toliko staví na konstatování, že by finanční objem stavebních prací neměl být rozhodným ukazatelem pro prokázání kvalifikovanosti a zkušeností osoby na pozici hlavního stavbyvedoucího, přičemž obecně s tímto tvrzením navrhovatele se Úřad nemůže ztotožnit, jelikož ve finančním objemu se jistě promítá rozsah, složitost či specifičnost stavebních pracích. Jelikož argumentace navrhovatele v šetřené námitce je obecnějšího charakteru, vypořádal argumentaci navrhovatele Úřad ve stejné míře obecnosti.
221. Úřad činí dílčí závěr, že namítaný požadavek specifikovaný v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace – finanční objem min. 90 mil. Kč – je přiměřený ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a že jeho stanovení bylo objektivně odůvodněno zadavatelem, tj. není stanoven tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručoval konkurenční výhodu nebo vytvářel bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, což Úřad vyvodil v bodech 217. až 220. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
222. Navrhovatel namítá k stanovení kritéria technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace u stavbyvedoucího, že „stanovení minimálního finančního objemu (…) ve výši 60 mil. Kč bez DPH (…) by nemělo být rozhodným ukazatelem pro ne/možnost prokázání kvalifikovanosti a zkušeností na pozici (…) stavbyvedoucího (…)“ (viz bod 20. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
223. Zadavatel s námitkou navrhovatele nesouhlasí, přičemž svou argumentaci staví na rozsahu a obsahu předmětu veřejné zakázky (blíže viz bod 143. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
224. Dle Úřadu kritérium technické kvalifikace spočívající v prokázání praxe při řízení stavebních prací „ve finančním objemu min. 60.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku“ stavbyvedoucím odpovídá složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky a koresponduje s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky stanovenou zadavatelem na cca 110 mil. Kč. Úřad seznal, že zadavatel v šetřeném namítaném požadavku stanovil nižší finanční hodnotu, než je předpokládaná hodnota veřejné zakázky, z čehož lze usuzovat, že potenciální dodavatelé mohou prokázat zkušenosti stavbyvedoucího na obdobně finančně náročných referenčních zakázkách, resp. i referenčními zakázkami, které nejsou v takovém finančním rozsahu jako předmět veřejné zakázky, tudíž tento požadavek v rámci šetřeného kritéria technické kvalifikace se Úřadu jeví jako přiměřený a nediskriminační.
225. Úřad v této souvislosti doplňuje, že argumentace navrhovatele je v této části spíše obecnějšího charakteru a Úřad ji spíše vnímá jako subjektivní tvrzení navrhovatele, které však navrhovatel nepodpořil žádnými relevantními skutečnostmi, když svou námitku toliko staví na konstatování, že by finanční objem stavebních prací neměl být rozhodným ukazatelem pro prokázání kvalifikovanosti a zkušeností osoby na pozici stavbyvedoucího, přičemž obecně s tímto tvrzením navrhovatele se Úřad nemůže ztotožnit, jelikož ve finančním objemu se jistě promítá rozsah, složitost či specifičnost stavebních pracích. Jelikož argumentace navrhovatele v šetřené námitce je obecnějšího charakteru, vypořádal argumentaci navrhovatele Úřad ve stejné míře obecnosti.
226. Úřad činí dílčí závěr, že namítaný požadavek specifikovaný v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace – finanční objem min. 60 mil. Kč – je přiměřený ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a že jeho stanovení bylo objektivně odůvodněno zadavatelem, tj. není stanoven tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručoval konkurenční výhodu nebo vytvářel bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, což Úřad vyvodil v bodech 222. až 224. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
227. Navrhovatel namítá k stanovení kritéria technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace u člena odpovědného za BOZP, že je nepřiměřené a diskriminační, zejména ve vztahu ke stanovení min. počtu referenčních zakázek, min. finančnímu limitu referenčních zakázek a realizaci nástavby (viz bod 21. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
228. Zadavatel s šetřenou námitkou navrhovatele nesouhlasí a k realizaci nástavby uvádí, že jde o specifickou činnost, a proto je nutné, aby osoba zajišťující bezpečnost práce na straně potenciálního dodavatele byla dostatečně kvalifikovaná. Zadavatel svou argumentaci staví na rozsahu předmětu veřejné zakázky (blíže viz bod 32. a 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
229. K počtu požadovaných referenčních zakázek Úřad při zohlednění časového období (3 roky) a s ohledem na závěry týkající se trhu se stavebními zakázkami (blíže viz body 163. až 167. odůvodnění tohoto rozhodnutí) konstatuje, že se jeví přiměřeně, když zadavatel požaduje předložení min. 4 referenčních zakázek, tedy zhruba 1 referenční zakázku za rok. Stejně tak dle Úřadu nelze shledat nic nepřiměřeného na skutečnosti, že si zadavatel na určitém počtu referenčních zakázek ověřuje zkušenosti člena odpovědného za BOZP s obdobně finančně náročnými stavbami jako je předmět veřejné zakázky.
230. Dle Úřadu kritérium technické kvalifikace spočívající v prokázání praxe na stavebních pracích „ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku“ členem odpovědným za BOZP odpovídá předmětu složitosti a rozsahu veřejné zakázky a koresponduje s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky ve výši cca 110 mil. Kč. Úřad seznal, že zadavatel v šetřeném namítaném požadavku stanovil nižší finanční hodnotu, než je předpokládaná hodnota veřejné zakázky, z čehož lze usuzovat, že potenciální dodavatelé mohou prokázat zkušenosti člena odpovědného za BOZP na obdobně finančně náročných referenčních zakázkách, resp. i referenčními zakázkami, které nejsou v takovém finančním rozsahu jako předmět veřejné zakázky, tudíž tento požadavek v rámci šetřeného kritéria technické kvalifikace se Úřadu jeví jako přiměřený a nediskriminační. Jelikož je argumentace navrhovatele v této části spíše obecnějšího charakteru a stavěná toliko na tvrzení, že by šetřený navrhovatelem namítaný požadavek neměl být rozhodný pro (ne)možnost prokázání zkušeností člena odpovědného za BOZP, přičemž navrhovatel svou námitku nepodpořil žádnými dalšími relevantními skutečnostmi, proč považuje šetřené za nepřiměřené a diskriminační, vypořádal argumentaci navrhovatele Úřad ve stejné míře obecnosti.
231. K námitce, v níž navrhovatel namítá, že člen odpovědný za BOZP prokazuje praxi na referenčních zakázkách, u kterých byla realizována nástavba, Úřad plně odkazuje na své závěry učiněné v bodech 174. až 179. odůvodnění tohoto rozhodnutí, jelikož tyto jsou shodně aplikovatelné také ve vztahu k šetřenému navrhovatelem namítanému požadavku – zkušenosti člena odpovědného za BOZP s realizací nástavby, a konstatuje, že požadavek je přiměřený a nediskriminační. Úřad v této souvislosti podotýká, že argumentace navrhovatele je v této části spíše obecnějšího charakteru a stavěná toliko na otázce navrhovatele, z jakého důvodu je třeba ověřovat zkušenosti s nástavbou u člena odpovědného za BOZP, avšak konkrétní relevantní skutečnosti, proč je šetřený navrhovatelem namítaný požadavek údajně nepřiměřený a diskriminační, navrhovatel neuvádí, proto Úřad vypořádal argumentaci navrhovatele ve stejné míře obecnosti.
232. Úřad činí dílčí závěr, že namítané požadavky specifikované v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace – počet referenčních zakázek, finanční objem min. 90 mil. Kč a realizace nástavby – jsou přiměřené ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a že jejich stanovení bylo objektivně odůvodněno zadavatelem, tj. nejsou stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářel bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, což Úřad vyvodil v bodech 227. až 231. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
K šetřeným námitkám na odbornou kvalifikaci – shrnutí
233. Úřad na tomto místě shrnuje, že stanovením shora šetřených navrhovatelem namítaných požadavků technické kvalifikace stanovených v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace zadavatel naplnil účel technické kvalifikace, a to přiměřeně ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a že navrhovatelem namítané požadavky jsou zadavatelem objektivně odůvodněné. Dle Úřadu šetřené navrhovatelem namítané požadavky nepůsobí vůči potenciálním dodavatelům diskriminačně, resp. určitému okruhu potenciálních dodavatelů bezdůvodně přímo či nepřímo nezajišťují jakoukoli konkurenční výhodu, a v jejich důsledku nedochází bezdůvodně k vytváření překážek hospodářské soutěže mezi jednotlivými potenciálními dodavateli. Uvedené bylo Úřadem vyvozeno v bodech 207. až 232. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad tedy neshledal, že by ze strany zadavatele došlo k porušení § 36 odst. 1 zákona, § 73 odst. 6 písm. b) nebo zásady zákazu diskriminace a zásady přiměřenosti stanovených v § 6 zákona.
234. S ohledem na vše shora uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K výroku III. tohoto rozhodnutí
Zjištěné skutečnosti
235. V čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace je stanoveno:
„Dodavatel splňuje technický kvalifikační předpoklad, pokud v posledních pěti letech provedl: 1) Minimálně pět realizací stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku (jedná se o celkovou hodnotu referenční zakázky).
Z celkového počtu pěti referenčních zakázek definovaných výše musí být doložena/y účastníkem:
- minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy
- minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla realizace rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením.“
236. V čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace je stanoveno:
„Dodavatel splňuje technický kvalifikační předpoklad, pokud v posledních pěti letech provedl: 2) Minimálně dvě realizace stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce pozemní stavby, ve finančním objemu min. 30.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku (jedná se o celkovou hodnotu referenční zakázky), přičemž součástí této realizace musela být realizace nadstavby budovy včetně vyztužení budovy. Z celkového počtu 2 referenčních zakázek definovaných výše musí být minimálně jedna referenční stavební zakázka, jejímž předmětem plnění byla mimo realizace nadstavby na minimálně 2 patrové budově (počet pater před nadstavbou).“
237. V čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace je stanoveno:
„Dodavatel splňuje technický kvalifikační předpoklad, pokud v posledních pěti letech provedl: 3) Minimálně dvě realizace stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce pozemní stavby, přičemž součástí této realizace musela být realizace nového výtahu do budovy v původním stavu bez výtahu.“
238. V čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace je mj. stanoveno:
„Hlavní stavbyvedoucí musí mít
autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. v oboru pozemní stavby jako autorizovaný inženýr,