{"html": "

k minimalizaci vzniku či negativního dopadu rizik je vyšší než průměrná, ale nedosahuje té

úrovně, aby ji bylo možno označit za vysokou), tj. druhé nejvyšší hodnocení z bodovací škály

3 - 7 - 11 - 15 bodů, a to s následujícím odůvodněním.

159. Zadavatel ve zprávě o hodnocení souhrnně k hodnocení nabídek v dílčím kritériu „Identifikace

a řízení rizik“ mj. uvedl, že účastníci ve větší míře neprokázali prostřednictvím svých nabídek

stěžejní schopnost stručně, jasně a výstižně svou expertizu popsat a solidně podložit skrze

navrhovaná opatření. Současně dle zadavatele platí, že nabídky navrhují opatření pro

eliminaci rizik či jejich řízení ve prospěch zadavatele velmi různorodě a jejich předvídatelný

efekt je z pohledu zadavatele odlišný, v řadě případů nebylo možné z nabídek identifikovat

jasné návrhy na realizace konkrétních opatření.

160. K účastníku č. 1 zadavatel v souhrnném hodnocení uvedl, že nedokázal identifikovaná rizika

podpořit vhodně nastavenými návrhy opatření, a to zejména u identifikovaného rizika č. 1,

kde opatření postrádají potřebnou konkrétnost a praktické uchopení v realizaci. Za zásadní

překážku pro lepší hodnocení nabídky účastníka č. 1 považuje zadavatel absenci dominantních

informací. Z pohledu hodnotící komise se jedná o naplnění kategorie hodnocení dle definice

bodu 9.4. zadávací dokumentace: „míra efektu návrhů a opatření účastníka zadávacího řízení

na minimalizaci vzniku či negativního dopadu rizik je průměrná (návrhy a opatření jsou

podložena údaji, z nichž lze převážně dovodit, že průměrné míry efektu bude v rámci plnění

veřejné zakázky dosaženo)“.

161. U účastníka č. 3 hodnotící komise zejména ocenila identifikaci rizika č. 4 „daňové a rozpočtové

určení“, které považuje za zásadní a jeho identifikace dle komise svědčí o odbornosti na straně

účastníka č. 3 a uvažování v širších souvislostech. Návrhy a opatření k eliminaci rizik účastníka

č. 3 přesto dle názoru hodnotící komise v některých případech postrádají potřebnou míru

konkrétnosti. Hodnotící komise proto konstatovala, že nabídka účastníka č. 3 v tomto kritériu

spadá (stejně jako u účastníka č. 1, pozn. Úřadu) do kategorie průměrné míry efektu návrhů

a opatření účastníka na minimalizaci vzniku či negativního dopadu rizik.

38

Č.j.: ÚOHS-24657/2023/500

162. Ze souhrnného hodnocení nabídek je patrné, že zadavatel při hodnocení nabídek v rámci

dílčího hodnotícího kritéria „identifikace a řízení rizik“ kladl důraz nejen na samotnou

identifikaci rizik, ale především na „návrhy a opatření“ nabídnutá účastníky zadávacího řízení

k eliminaci identifikovaných rizik. Na míře naplnění efektu návrhů a opatření byla rovněž

založena kategorizace přidělování bodů předem definovaná v bodu 9.4.2 zadávací

dokumentace (viz bod 91. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad v této souvislosti zdůrazňuje,

že pokud bylo hodnocení nabídek v dílčím kritériu „Identifikace a řízení rizik“ koncipováno tak,

že zadavatel hodnotil míru efektu návrhů a opatření k eliminaci identifikovaných rizik, pak

nelze akceptovat neuvedení těchto údajů (tj. konkrétních návrhů a opatření předložených

účastníky zadávacího řízení v jejich nabídkách) ve zprávě o hodnocení, neboť se nepochybně

jedná o hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení dle § 119 odst. 2 písm.

d) bod. 1. zákona.

K hodnocení v rámci kritéria „Přidaná hodnota (invence dodavatele)“

163. Dle bodu 9.5.1 zadávací dokumentace je účelem dílčího hodnotícího kritéria „Přidaná hodnota

(Invence dodavatele)“ hodnocení invence dodavatele prostřednictvím dodavatelem

identifikovaného návrhu dodatečného plnění, které má přispět k lepšímu naplnění

projektových cílů dle bodu 9.3.2 zadávací dokumentace. Zadavatel stanovil, že dodavatelé

v rámci svých nabídek stručně, srozumitelně a jednoznačně popíší návrhy dodatečných plnění,

která zadavateli nabízí k lepšímu dosažení projektových cílů a vysvětlí to, jakým konkrétním

způsobem tato plnění k lepšímu dosažení projektových cílů přispějí. Podle bodu 9.5.2 je

předmětem hodnocení v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria invence dodavatelů

prostřednictvím dodatečných plnění a jejich vliv na dosažení projektových cílů dle bodu 9.3.2

zadávací dokumentace. Hodnocení se provede na základě nabídky dodavatele – vyplněné

Přílohy č. 8 zadávací dokumentace. Vodítkem pro hodnocení nabídek pak budou kontrolní

otázky uvedené na „Kontrolním listu Přidané hodnoty (Invence dodavatele)“, jež tvoří přílohu

č. 11 zadávací dokumentace. Zadavatel dále zdůraznil, že metoda BVA/BVP je postavena

na hodnocení invence dodavatelů, kterou bude zadavatel hodnotit podle nabídnutých

dodatečných plnění v rámci opčního plnění dle bodu 2.4 zadávací dokumentace ve spojení

s jejich vlivem na lepší naplnění projektových cílů zadavatele.

164. Ve formuláři ke kritériu „Přidaná hodnota (invence dodavatele)“ měli účastníci zadávacího

řízení ve své nabídce vyplnit textová pole definovaná takto:

•

Identifikace dodatečného plnění

•

Identifikace projektového cíle, ke kterému se dodatečné plnění vztahuje

•

Popis vlivu dodatečného plnění na naplnění projektového cíle

•

Dominantní informace – odůvodnění realizovatelnosti

165. Úřad provedl porovnání údajů uvedených účastníky ve formulářích „Přidaná hodnota (invence

dodavatele)“ (příloha č. 8 zadávací dokumentace) s obsahem zprávy o hodnocení nabídek

a nedostatky stran uvedení hodnocených údajů ve zprávě o hodnocení nabídek shledal

zejména v odpovědích na 2. dotaz kontrolního listu, tj. zda je z účastníkem uvedených

dodatečných plnění seznatelný dopad na lepší naplnění projektových cílů zadavatele. Níže se

Úřad podrobněji vyjádří pouze k těm částem zprávy o hodnocení nabídek, ve kterých shledal

nedostatky.

39

Č.j.: ÚOHS-24657/2023/500

K dodatečnému plnění účastníka č. 1

166. Z nabídky účastníka č. 1 vyplývá, že ve vyplněném formuláři „Přidaná hodnota (invence

dodavatele)“ nabídl celkem 3 dodatečná plnění, která zadavatel ve zprávě o hodnocení popsal

a rovněž uvedl projektový cíl, ke kterému se dodatečná plnění vztahují. Dominantní informace,

jež měly odůvodnit realizovatelnost nabídnutých plnění zadavatel představil alespoň rámcově,

když uvedl, že návrhy dodatečných plnění účastník č. 1 podpořil vždy konkrétnější informací

v tom smyslu, že jeho pracovní tým má znalost podobných analýz z jiných systémů v EU a uvádí

i konkrétnější příklady států Evropské unie, kde působil jeho tým. Ačkoliv hodnotící komise

vytkla určitou obecnost těchto informací (není jasné co bylo výsledkem analýz, na jakých

pozicích se členové týmu podíleli atd.), přesto dospěla k závěru, že se jedná o informace, které

by v další fázi bylo možné ověřit.

167. Zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl, že dodatečné plnění č. 1 účastníka č. 1 spočívá

v „rozšíření koncepce o připravenost na podporu PPP s přenosem rizika poptávky

na koncesionáře“, a toto plnění lze dle zadavatele považovat za přidanou hodnotu nad rámec

základního předmětu plnění. V odpovědi na druhý dotaz kontrolního listu, zda: „Je

z účastníkem uvedených dodatečných plnění seznatelný dopad na lepší naplnění projektových

cílů zadavatele?“, hodnotící komise uvedla, že se jedná o složitý model, u kterého spíše

převažují zjevná rizika a s ohledem na obecnější popis očekávaných analýz nelze jednoznačně

potvrdit pozitivní efekt na naplnění účastníkem deklarovaného projektového cíle č. 1 – celková

socioekonomická efektivita SEM. Zadavatel dále uvedl, že účastník č. 1 předkládá poměrně

konkrétní postup, který může být (za jistých okolností) přínosem pro zadavatele. Popis

účastníka považuje zadavatel za srozumitelný vzhledem ke sledovanému projektovému cíli,

avšak s ohledem na absenci dalších informací ale nelze jednoznačně potvrdit „měřitelný“

a pozitivní efekt.

168. Úřad uvádí, že ačkoliv je z citovaného hodnocení dodatečného plnění č. 1 patrné, že zadavatel

hodnotil zejména vliv tohoto plnění na naplnění projektových cílů, ke kterým se vztahují,

ze zprávy o hodnocení není zřejmé, jakých informací uvedených účastníkem č. 1 se uvedené

hodnocení týká. Ve zprávě o hodnocení zcela chybí informace o tom, jaké konkrétní údaje

účastník č. 1 ve své nabídce v části formuláře „Popis vlivu na naplnění projektového cíle“

vyplnil, ačkoliv jsou v nabídce účastníka č. 1 prokazatelně obsaženy a hodnotící komise

současně uvedla, že účastník č. 1 předkládá poměrně konkrétní postup, který může být

(za jistých okolností) přínosem pro zadavatele, aby však zároveň konstatovala, že s ohledem

na obecnější popis očekávaných analýz nelze jednoznačně potvrdit pozitivní efekt na naplnění

účastníkem deklarovaného projektového cíle.

169. U dodatečného plnění č. 2, které spočívá v analýze možnosti „organizačního zakotvení role

Výběrčího pro SEM a EDAZ v kontextu“ zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl, že s ohledem

na poměrně obecné informace o budoucí analýze není schopen jednoznačně potvrdit, zda

podobná analýza bude skutečně prospěšná nad rámec očekávaného rozsahu a základní

analytické činností dodavatele. Zadavatel dále uvedl, že účastník předpokládá určité

„scénáře“, pracující mj. „s výkonovým zpoplatněním osobních vozidel“, ale jelikož je podobná

analýza odvislá od řady dalších faktorů, nelze s ohledem na nejasný charakter návrhu

jednoznačně potvrdit jeho pozitivní efekt.

40

Č.j.: ÚOHS-24657/2023/500

170. Úřad uvádí, že zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek vytkl účastníku č. 1 u dodatečného

plnění č. 2 obecnost informací a nejasnost návrhu, aniž by uvedl, z jakých konkrétních údajů

uvedených v nabídce účastníka č. 1 při svém hodnocení vycházel, když zmínil pouze okrajově,

že součástí analýzy mají být mj. „scénáře, pracující s výkonovým zpoplatněním osobních

vozidel“, ačkoliv účastník č. 1 ve formuláři „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“

k dodatečnému plnění č. 2 v části „Popis vlivu dodatečného plnění na naplnění projektového

cíle“ uvedl následující:

„Zadavatelem poptávanou analýzu sjednocení systému SEM a EDAZ doplníme o organizační

aspekt. Provedeme analýzu možných organizačních řešení role “výběrčí mýtného”, jeho

charakteru (soukromoprávní nebo veřejnoprávní entita) a dopadů aspektů pořízení a provozu

mýtného systému. Velký význam této analýze přikládáme ve scénářích, pracujících

s výkonovým zpoplatněním osobních vozidel.

Z hlediska socioekonomické efektivity SEM ovlivňuje počet a statut subjektů s rolí “výběrčí

mýtného” v jedné zemi nejen náklady řešení, ale i složitost zákaznických vztahů s uživateli

komunikace (v případě veřejnoprávní entity zejména z hlediska povahy poplatku, na jehož

výběr je aplikovatelný daňový řád). Statut výběrčího mýtného také ovlivňuje možnosti

vymáhání mýtné povinnosti a řešení situací, kdy je mýtná povinnost porušena.“.

K dodatečnému plnění účastníka č. 2

171. Úřad zjistil, že účastník č. 2 ve své nabídce ve vyplněném formuláři „Přidaná hodnota (invence

dodavatele)“ představil celkem 3 dodatečná plnění, která zadavatel ve zprávě o hodnocení

alespoň rámcově identifikoval.

172. K dodatečnému plnění č. 2 spočívajícímu v „predikci budoucího technologického vývoje“

v automobilovém průmyslu zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl, že s ohledem na obecné

informace, které fakticky pouze shrnují aktuální stav, není hodnotící komise schopna

jednoznačně potvrdit pozitivní efekt „vypracování dlouhodobého výhledu“. Obdobné závěry

zadavatel prezentoval rovněž u dodatečného plnění č. 3 spočívajícího ve vytvoření „Koncepce

Dynamic Pricing“, kde účastník č. 2 taktéž předpokládá, že zpracuje neurčitý „dlouhodobý

výhled rozvoje“. Zadavatel dále uvedl, že s ohledem na absenci dalších informací nelze

u dodatečných plnění č. 2 a č. 3 jednoznačně potvrdit „měřitelný“ a pozitivní efekt na lepší

naplnění projektových cílů. Zadavatel dále v případě všech dodatečných plnění uvedl,

že nejsou podpořena ověřitelnými dominantními informacemi, neboť účastník č. 2 pouze

volně navazuje na předchozí text a prezentuje toliko obecně známé informace a neprezentuje

žádné podobné projekty ani odkazy na předchozí využitelné zkušenosti.

173. K citovanému hodnocení Úřad uvádí, že ačkoliv zadavatel učinil závěr o tom, že informace

uvedené účastníkem č. 2 k dodatečnému plnění č. 2 a 3 v jeho nabídce jsou obecné, a proto

nelze potvrdit pozitivní vliv na naplnění projektových cílů (přičemž ani neuvedl, jakých

konkrétních cílů), ve zprávě o hodnocení vyjma zmínky o „zpracování dlouhodobého výhledu“

neuvedl údaje, ke kterým se jeho závěry vztahují, tj. hodnocené údaje uvedené účastníkem

č. 2 v části nabídky označené jako „Popis vlivu dodatečného plnění na naplnění projektového

cíle“ u dodatečného plnění č. 2 a 3. Zadavatel dále ve zprávě o hodnocení neuvedl, jaké

konkrétní údaje účastník č. 2 vyplnil v části nabídky označené jako „Dominantní informace –

odůvodnění realizovatelnosti“ u všech dodatečných plnění a specifikoval je pouze jako

41

Č.j.: ÚOHS-24657/2023/500

„obecně známé informace“, aniž by je dále upřesnil. Takové jednání zadavatele lze dle Úřadu

hodnotit jako porušení pravidla stanoveného v § 119 odst. 2 písm. d) bod 1. zákona.

K dodatečnému plnění účastníka č. 3

174. Jak vyplývá z nabídky účastníka č. 3, ve vyplněném formuláři „Přidaná hodnota (Invence

dodavatele)“ uvedl celkem 2 dodatečná plnění, jejichž identifikaci zadavatel ve zprávě o

hodnocení nabídek citoval.

175. K dodatečnému plnění č. 1 účastníka č. 3 zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl, že spočívá

v „analýze možných trendů alternativních metod sběru dat o užití pozemních komunikací“,

přičemž účastník č. 3 nabídl, že nad rámec základní analýzy zpracuje ještě možnosti nahrazení

stávajících palubních jednotek za alternatívní řešení. Ačkoliv zadavatel uvedl, že účastník č. 3

dodatečné plnění č. 1 poměrně jednoznačně objasnil, co se týče budoucího postupu,

s ohledem na absenci bližší souvislosti (např. jaké alternativní řešení lze eventuálně posuzovat,

jaké jsou příklady dobré praxe apod.) ale nelze dle názoru hodnotící komise jednoznačně

potvrdit pozitivní efekt na naplnění projektového cíle (který zadavatel ve zprávě o hodnocení

rovněž neidentifikoval).

176. V odpovědi na pátý dotaz kontrolního listu, zda: „Jsou účastníkem nabídnutá dodatečná plnění

a jejich vliv na projektové cíle podpořena ověřitelnými dominantními informacemi

(tj. jednoznačnými informacemi, ze kterých vyplývá jejich kladný vliv)?“ se hodnotící komise

shodla, že platí „ne“, neboť účastník pouze volně navazuje na předchozí text a prezentuje

v zásadě toliko obecně známé informace. Účastník neprezentuje žádné podobné projekty ani

odkazy na předchozí využitelné zkušenosti.

177. K výše citovanému hodnocení dodatečného plnění č. 1 Úřad uvádí, že ačkoliv zadavatel

ve zprávě o hodnocení alespoň rámcově představil, jaké údaje účastník č. 3 v nabídce uvedl

k „Popisu vlivu dodatečného plnění na naplnění projektového cíle“, zároveň vytkl účastníku

č. 3 absenci dalších informací, které by potvrdily pozitivní efekt na naplnění projektového cíle.

Zadavatel dále uvedl, že nabídnuté dodatečné plnění není podpořeno ověřitelnými

dominantními informacemi, aniž by však blíže specifikoval, jaké údaje účastník č. 3

k odůvodnění realizovatelnosti dodatečného plnění č. 1 do své nabídky v části týkající se

dominantních informací zahrnul.

K dodatečnému plnění účastníka č. 4

178. Z nabídky účastníka č. 4 (vybraného dodavatele) Úřad zjistil, že účastník č. 4 ve

formuláři ke kritériu „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“ nabídl celkem 3 dodatečná

plnění. Zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek k prvním dotazu kontrolního listu, zda: »Jdou

účastníkem nabídnutá dodatečná plnění nad rámec minimálních požadavků zadavatele (tj.

jedná se o plnění skutečně „navíc“)?« uvedl, že hodnotící komise se jednomyslně shodla na

odpovědi „ano“, a to u všech dodatečných plnění.

179. K dodatečnému plnění č. 1 účastníka č. 4 zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek uvedl,

že spočívá v „detailním rozpracování konceptu in-house“ o další relevantní souvislosti, které

konkretizoval co do očekávaných výstupů analýzy in-house modelu, a to v podrobnostech,

které poskytují hodnotící komisi jasnou představu. Zadavatel dále konstatoval, že související

dílčí kroky analýzy mohou přispět k lepšímu naplnění konkrétního projektového cíle. V rámci

dodatečného plnění č. 1 účastník č. 4 dle zadavatele předpokládá podrobný návrh

42

Č.j.: ÚOHS-24657/2023/500

organizačního a provozního modelu, resp. výběr řešení při současném dosažení co nejnižších

nákladů. Co se týče údajů uvedených účastníkem č. 4 v části formuláře označené jako

„Dominantní informace – odůvodnění realizovatelnosti“, zadavatel uvedl, že účastník č. 4

odkázal na „konkrétní zahraniční model“ a současně upřesnil i zkušenosti a závěr vlastní

expertízy, která je využitelná pro tuzemský model.

180. K právě citovanému hodnocení Úřad uvádí, že zadavatel údaje uvedené v nabídce účastníka

č. 4 k dodatečnému plnění č. 1 do zprávy o hodnocení nabídek zobecnil tak, že na základě

informací uvedených zadavatelem nelze posoudit, z jakého důvodu zadavatel nabídku

vybraného dodavatele hodnotil jako nejlépe vyhovující představám zadavatele v tomto dílčím

kritériu. Zadavatel uvedl, že dodatečné plnění spočívá v rozpracování konceptu in-house

o „další relevantní souvislosti“, aniž by je však blíže konkretizoval, tj. aniž by uvedl hodnocené

údaje. Úřad k tomu uvádí, že v důsledku neuvedení těchto hodnocených údajů nelze posoudit

(zpětně přezkoumat), zda se skutečně jedná o „plnění navíc“, tj. nad rámec předmětu veřejné

zakázky, a to obzvláště za situace, kdy realizaci varianty in-house zadavatel již dříve hodnotil

jako plnění v rámci předmětu veřejné zakázky v dílčím hodnotícím kritériu „Identifikace

a řízení rizik“ u rizika č. 2 uvedeného vybraným dodavatelem v jeho nabídce. Dále zadavatel

uvedl, že „související dílčí kroky analýzy“ mohou přispět k lepšímu naplnění „konkrétního“

projektového cíle, avšak opět bez upřesnění, o jaké dílčí kroky se jedná a k jakému

projektovému cíli mohou přispět. Dominantní informace vybraného dodavatele zadavatel

zmínil rovněž velice neurčitě pomocí odkazu na „konkrétní zahraniční model“ a „zkušenosti

a závěr vlastní expertizy“ vybraného dodavatele, když z těchto formulací nelze seznat o jaký

zahraniční model se jedná nebo co tvoří zkušenosti a závěr expertizy účastníka č. 4, a nelze

tedy na základě takto formulovaných informací dospět k závěru, že se jedná o ověřitelné

informace, tj. jednoznačné informace, ze kterých vyplývá jejich kladný vliv na naplnění

projektových cílů. K tomu Úřad uvádí, že pokud zadavatel v bodu 9.5.2 zadávací dokumentace

stanovil, že v rámci tohoto dílčího kritéria budou ve stejné míře zohledněny nejen popisy

dodatečných plnění, ale i dominantní informace k nim se vztahující, pak je nezbytné, aby tyto

hodnocené údaje uvedl ve zprávě o hodnocení nabídek, jak stanoví § 119 odst. 2 písm. d) bod

1. zákona.

181. K dodatečnému plnění č. 2 účastníka č. 4 zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl, že souvisí

s přípravou „strategické analýzy komunikačních technologií do roku 2050 pro systém SEM“,

a dále, že účastník č. 4 konkretizoval, v jakých technologických oblastech (mj. „dopravní

telematika, autonomní mobilita, alternativní paliva“ a další) připraví další analytické výstupy.

Zároveň dle zadavatele účastník č. 4 uvádí konkrétní příklady, na základě kterých lze

demonstrovat i pozitivní efekt dodatečného plnění. Navržené řešení považuje hodnotící

komise za jasné, srozumitelné a přínosné.

182. K právě uvedenému Úřad uvádí, že zadavatel stejně jako u dodatečného plnění č. 1 zahrnul

údaje z nabídky účastníka č. 4 do zprávy o hodnocení nabídek jen v jakési zobecněné shrnující

podobě, když konstatoval, že představil „konkrétní“ příklady, na základě kterých lze

demonstrovat pozitivní efekt dodatečného plnění, aniž by však uvedl jaké konkrétní údaje

účastník č. 4 ve své nabídce uvedl. Opětovně lze uvést, že pokud zadavatel založil hodnocení

v tomto dílčím hodnotícím kritériu na posouzení naplnění míry efektu dodatečných plnění na

naplnění projektových cílů (viz bod 92. odůvodnění tohoto rozhodnutí), pak musí ve zprávě

o hodnocení uvést konkrétní údaje z nabídky účastníka, na základě kterých dospěl k závěru

43

Č.j.: ÚOHS-24657/2023/500

o naplnění míry efektu odpovídajícímu přidělenému bodovému hodnocení. Takové jednání

zadavatele považuje Úřad za nedodržení pravidla stanoveného v § 119 odst. 2 písm. d) bod 1.

zákona.

183. Dodatečné plnění č. 3 zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek specifikoval jako

„rozpracování vybraných bezpečnostních aspektů využití SEM“ a současně zadavatel ve zprávě

uvedl, že účastník č. 4 v rámci tohoto plnění upřesnil celkem „4 okruhy bezpečnostních oblastí,

které stručně avšak velmi jasně konkretizuje“. Hodnotící komise dále uvedla, že nepřehlíží,

že nastíněné okruhy otázek mohou být trochu předčasně řešeny již v této fázi projektu, přesto

dospěla k závěru, že podobný výstup bude pro zadavatele přínosem.

184. K hodnocení dodatečného plnění č. 3 vybraného dodavatele Úřad uvádí, že ačkoliv zadavatel

uvedl, že „4 okruhy bezpečnostních oblastí“ účastník č. 4 popsal ve své nabídce velmi jasně

a konkrétně a zadavatel na základě nastíněných bezpečnostních oblastí dospěl k závěru,

že tyto okruhy otázek mohou být přínosem pro zadavatele, tj. hodnotil je pozitivně, ve zprávě

o hodnocení nabídek nejsou tyto okruhy nijak blíže upřesněny a není tedy zřejmé, na základě

jakých údajů uvedených ve formuláři „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“ zadavatel

nabídku vybraného dodavatele hodnotil tak, jak ji hodnotil. Takové jednání zadavatele

považuje Úřad za nedodržení pravidla stanoveného v § 119 odst. 2 písm. d) bod 1. zákona.

Souhrnně k hodnocení v dílčím kritériu „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“

185. Hodnotící komise se dle bodu 18. zprávy o hodnocení nabídek, „PŘIDANÁ HODNOTA (INVENCE

DODAVATELE) – SOUHRNÉ HODNOCENÍ NABÍDEK“, jednomyslně shodla na bodovém

hodnocení účastníků následovně: účastník č. 2 obdržel 5 bodů (průměrná míra efektu

dodatečných plnění na naplnění projektových cílů zadavatele), tj. druhé nejnižší možné

hodnocení, účastníci č. 1 a č. 3 obdrželi shodně 2 body (nízká až nedostatečná míra efektu

dodatečných plnění na naplnění projektových cílů zadavatele), tj. nejhorší možné hodnocení

a účastník č. 4 (vybraný dodavatel) byl ohodnocen počtem 10 bodů (vysoká míra efektu

dodatečných plnění na naplnění projektových cílů zadavatele), tj. obdržel nejvyšší možné

hodnocení z bodovací škály 2 - 5 - 7 - 10 bodů.

Souhrnně k hodnocení nabídek v rámci dílčích kritérií „Odborná úroveň“, „Identifikace a řízení

rizik“ a „Přidaná hodnota (invence dodavatele)“

186. V bodu 19.1 zprávy o hodnocení zadavatel zrekapituloval přidělené bodové hodnoty, kterými

hodnotící komise ohodnotila vyplněné anonymní formuláře v dílčích kritériích hodnocení

„Odborná úroveň“, „Identifikace a řízení rizik“ a „Přidaná hodnota (invence dodavatele)“

následovně:

44

Č.j.: ÚOHS-24657/2023/500

187. Z přehledu počtu přidělených bodů je patrné, že rozdíl mezi bodovým ohodnocením nabídky

účastníka č. 4 (vybraného dodavatele) a ostatních účastníků je značný – 24 bodů u účastníků

č. 1 a 3 (navrhovatele 2 a navrhovatele 1) a 25 bodů u účastníka č. 2 (BDO Consulting). Největší

rozdíl v počtu přidělených bodu pak připadá na dílčí kritérium „Odborná úroveň“, kdy odstup

mezi nabídkou vybraného dodavatele a ostatními účastníky činí 12 bodů. Z porovnání

výsledného celkového bodového hodnocení, tj. včetně dílčího kritéria „Schopnost manažera

projektu přispět k naplnění projektových cílů zadavatele“ a dílčího kritéria „Nabídková cena“,

ve výši 55 – 60,94 – 48,18 – 70,16 odpovídajícími pořadí účastníků č. 1 – 2 – 3 – 4 pak vyplývá

velký vliv těchto subjektivních kritérií hodnocení na výsledné pořadí nabídek, zejména pak

dílčího kritéria „Odborná úroveň“, když rozdíl v celkovém počtu získaných bodů mezi nabídkou

vybraného dodavatele a účastníka č. 2, který se umístil druhý v pořadí, činí pouhých 9,22 bodů.

188. Jak již bylo výslovně řečeno již výše, za situace, kdy zadavatel pro hodnocení nabídek zvolí

kvalitativní (subjektivní) hodnotící kritéria, jako je tomu i v šetřeném případě, musí ve zprávě

o hodnocení nabídek o to pečlivěji a důsledněji odůvodnit výsledek hodnocení nabídek

v těchto kritériích, aby bylo hodnocení nabídek přezkoumatelné a transparentní. Ve vztahu

k hodnoceným údajům, jenž mají být součástí zprávy o hodnocení nabídek dle § 119 odst. 2

písm. d) bodu 1. zákona, pak platí, že tyto mají být ve zprávě obsaženy v dostatečném detailu,

aby bylo možné přezkoumat, zda přidělené bodové ohodnocení skutečně odpovídá

hodnoceným údajům.

189. Ze zprávy o hodnocení nabídek tak musí vyplývat, jaké údaje v rámci hodnocení nabídek

v jednotlivých dílčích kritériích hodnocení zadavatel hodnotil a v jakých těchto nabídnutých

parametrech (údajích) příslušného dodavatele spatřuje lepší, či naopak horší, podmínky plnění

v komparaci s ostatními nabídkami. Ze zprávy o hodnocení nabídek tedy musí být patrné, jaké

konkrétní aspekty nabídek jednotlivých účastníků zadávacího řízení byly předmětem

hodnocení, a jaký vliv měly na počet přidělených bodů. Zadavatel by tak měl za účelem

zajištění zásady transparentnosti a ke splnění požadavku uvedeného v § 119 odst. 2 písm. d)

bod 1. zákona ve zprávě o hodnocení nabídek popsat, jaké všechny údaje dodavatel v rámci

hodnoceného kritéria v jeho nabídce nabídl, jaké z těchto parametrů odpovídají představám

(požadavkům) zadavatele a jaké nikoliv, včetně bližšího zdůvodnění, aby bylo zpětně

přezkoumatelné (a to nejen Úřadem, ale zejména ostatními účastníky zadávacího řízení

jakožto odborníky na danou problematiku), že dodavatel, jenž obdržel v rámci konkrétního

dílčího kritéria hodnocení nejvyšší počet bodů, skutečně předložil zadavateli nabídku

s nejvýhodnějšími, tj. nejkvalitnějšími, podmínkami plnění.

45

Č.j.: ÚOHS-24657/2023/500

190. Po přezkoumání zprávy o hodnocení nabídek vyhotovené zadavatelem v posuzovaném

zadávacím řízení, Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že tuto nelze považovat

za souladnou s §119 odst. 2 písm. d) bod 1. zákona.

191. Jak bylo podrobněji rozvedeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, Úřad porovnával obsah

zprávy o hodnocení nabídek s údaji uvedenými účastníky zadávacího řízení v anonymních

formulářích, které tvoří Přílohy č. 6 až 8 zadávací dokumentace. Ze zprávy o hodnocení

nabídek vyplynulo, že zadavatel hodnocené údaje z nabídek nezahrnul do této zprávy v takové

míře detailu, aby bylo možné následně ze strany všech účastníků zadávacího řízení ověřit,

že slovní a bodové ohodnocení v daném dílčím kritériu odpovídá hodnoceným údajům.

Ve zprávě o hodnocení nabídek se to projevilo mj. tak, že v případě, kdy účastník např. v dílčím

kritériu hodnocení „Odborná úroveň“ nabídl k naplnění konkrétního projektového cíle několik

dílčích opatření, zadavatel ve zprávě uvedl pouze některé (např. 1 z 5 navržených opatření)

a ostatní nespecifikoval, přičemž nebylo ani zřejmé, zda a jak tato další opatření hodnotil.

V některých částech hodnocení (konkrétně u návrhů účastníka č. 3 k naplnění projektového

cíle č. 1 v dílčím kritériu „Odborná úroveň“) dokonce zadavatel neuvedl žádné hodnocené

údaje, pouze zmínil jejich počet, který však, a to Úřad zdůrazňuje, nebyl předmětem

hodnocení. Úřad podotýká, že pokud zadavatel ve zprávě neuvede všechny údaje, které byly

předmětem hodnocení, nelze na základě zprávy o hodnocení nabídek, ze strany účastníků

zadávacího řízení a následně i Úřadu ověřit a přezkoumat věrohodnost toho (blíže viz

následující bod odůvodnění tohoto rozhodnutí), zda hodnocení zadavatele odpovídá

skutečnosti a zda případně zadavatel nehodnotil obdobné či stejné údaje u jednotlivých

účastníků rozdílně. Úřad má za to, že způsob, kterým zadavatel zaznamenal průběh hodnocení

je netransparentní a má za následek to, že pro účastníky zadávacího řízení jsou nabídky

na základě údajů uvedených (či spíše absentujících) ve zprávě o hodnocení fakticky vzájemně

neporovnatelné.

192. Úřad dále zdůrazňuje, že zpráva o hodnocení nabídek je jediným zdrojem informací týkajících

se hodnocení ve vztahu k účastníkům zadávacího řízení, kteří mají možnost namítat

nezákonnost postupu zadavatele. Avšak v případě, že zadavatel ve zprávě o hodnocení

neuvede všechny údaje, které byly předmětem hodnocení, nemají účastníci jakožto odborníci

na danou problematiku možnost posoudit, zda zadavatelem uvedené hodnocení skutečně

odpovídá hodnoceným údajům a v důsledku toho mají velmi ztíženou možnost napadnout

proces hodnocení prostřednictvím institutu námitek. To se ostatně potvrdilo i v tomto

správním řízení, kdy se navrhovatelé až v rámci seznámení s podklady pro rozhodnutí, jejichž

součástí byly formuláře vyplněné účastníky zadávacího řízení, dozvěděli, které konkrétní údaje

byly předmětem hodnocení, a v návaznosti na to až ve vyjádření k podkladům pro rozhodnutí

ve správním řízení mohli uplatnit některé námitky (např. nová argumentace navrhovatele 2

týkající se hodnocení nabídky vybraného dodavatele v dílčím kritériu hodnocení „Identifikace

a řízení rizik“).

193. Ve velmi omezené míře byly ve zprávě o hodnocení nabídek uvedeny rovněž údaje, které

představovaly tzv. dominantní informace dokládající realizovatelnost a ověřitelnost

navržených opatření, u kterých se zadavatel často omezil na sdělení, že tyto vyhodnotil jako

velmi obecné, nedokládající schopnost opatření přispět k naplnění projektového cíle (např. při

hodnocení nabídky účastníka č. 3 ve vztahu k projektovému cíli č. 3 v dílčím kritériu „Odborná

úroveň“). U dominantních informací se zadavatel spíše v popisu hodnocení věnoval tomu, co

46

Č.j.: ÚOHS-24657/2023/500

v hodnocených nabídkách postrádá, aniž by však uvedl, jaké údaje tam uvedeny byly, aby bylo

možné zpětně posoudit ze strany jednotlivých účastníků zadávacího řízení, zda skutečně

nenaplňují kritéria zadavatele stanovené v zadávacích podmínkách.

194. V důsledku neuvedení všech hodnocených údajů není z popisu hodnocení nabídek u dílčích

kritérií hodnocení „Odborná úroveň“, „Identifikace a řízení rizik“ a „Přidaná hodnota (Invence

dodavatele)“ uvedeného ve zprávě o hodnocení nabídek zřejmé (tj. zpětně ověřitelné),

z jakých konkrétních důvodů přidělil zadavatel jednotlivým účastníkům v rámci předmětných

dílčích kritérií hodnocení příslušný počet bodů, což ve svém důsledku vede k tomu, že se jedná

o popis hodnocení nepřezkoumatelný, a tedy netransparentní, a tím i rozporný se zákonem.

195. Pochybnost o řádném průběhu hodnocení nabídek a jeho férovosti vzbuzuje rovněž rozdílná

míra podrobnosti popisu hodnocení a rozdílné množství uvedených údajů u hodnocení

jednotlivých kvalitativních dílčích kritérií hodnocení, kdy např. u kritéria „Identifikace a řízení

rizik“ byly hodnocené údaje ve zprávě u některých účastníků uvedeny v uspokojivém detailu

(viz výše) a naproti tomu u kritéria „Odborná úroveň“, u kterého činil bodový rozdíl mezí

nejlépe hodnocenou nabídkou a ostatními nabídkami nejvíce (12 bodů), shledal Úřad zásadní

nedostatky, co se týče uvedení hodnocených údajů. Jak bude podrobněji rozvedeno dále,

hodnocení v kritériu „Odborná úroveň“ mělo přitom významný vliv na výběr dodavatele.

196. Úřad na tomto místě opětovně připomíná, že k dodržení zásady transparentnosti je nezbytné,

aby veškeré úkony, jež zadavatel v celém průběhu zadávacího řízení učiní, byly zpětně

ověřitelné, tj. přezkoumatelné. Zvláště důležitý je důkladný popis postupu zadavatele

u subjektivních, nekvantifikovatelných (nepočitatelných) kritérií hodnocení, což klade zvýšené

nároky na zadavatele, který musí být schopen popsat způsob hodnocení nabídek dle

jednotlivých dílčích kritérií tak, aby byl výběr ekonomicky nejvýhodnější nabídky zpětně

přezkoumatelný, tj. transparentní, a to jak pro účastníky zadávacího řízení, tak pro Úřad, který

přezkoumává postup zadavatele.

197. Ve světle shora popsaných skutečností tedy Úřad konstatuje, že v důsledku absence

hodnocených údajů nelze ze zprávy o hodnocení nabídek zpětně ověřit, že nabídka vybraného

dodavatele v rámci dílčích kritérií hodnocení „Odborná úroveň“, „Identifikace a řízení rizik“

a „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“ skutečně odpovídala požadavkům zadavatele

v nejvyšší kvalitě v porovnání s ostatními nabídkami, a nelze z ní tedy tím pádem ani ověřit,

zda zadavatel postupoval správně, když i na základě těchto dílčích kritérií vyhodnotil nabídku

vybraného dodavatele jako nejvýhodnější. Neuvedení hodnocených údajů ve zprávě

o hodnocení nabídek zároveň zásadním způsobem omezuje právo ostatních účastníků

zadávacího řízení, kteří jakožto odborníci mají znalosti dané problematiky, bránit se proti

případnému nezákonnému postupu zadavatele při výběru dodavatele námitkami.

Z uvedeného důvodu nemůže být postup zadavatele při zdokumentování hodnocení nabídek

označen za zpětně přezkoumatelný a jedná se tak ve svém důsledku o postup netransparentní.

198. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

199. Úřad dále doplňuje, že shora učiněné závěry nikterak nekolidují se závěry Nejvyššího správního

soudu obsaženými v rozsudku sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009, tj. že Úřad nesmí při

své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů. Úřad

upozorňuje, že tímto rozhodnutím zadavateli nijak neupírá možnost posoudit a vybrat, které

z nabízených plnění pro něj představuje nejvýhodnější podmínky plnění. Avšak tento výběr

47

Č.j.: ÚOHS-24657/2023/500

musí nacházet oporu v transparentně provedeném hodnocení nabídek. Za situace, kdy

v posuzovaném případě zpráva o hodnocení nabídek neobsahuje patřičný popis hodnocení

jednotlivých nabídek včetně hodnocených údajů, z něhož by bylo přezkoumatelné, že nabídka

vybraného dodavatele obdržela v rámci hodnocení dílčích kritérií hodnocení „Odborná

úroveň“, „Identifikace a řízení rizik“ a „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“ opodstatněně

nejvyšší počet bodů, neboť v komparaci s ostatními nabídkami poskytuje v předmětných

kritériích zadavateli nejvýhodnější podmínky plnění, nelze zadavatelem provedené hodnocení

nabídek označit za souladné s požadavky zákona.

200. Po vyřešení stěžejní otázky v šetřeném případě Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla

naplněna podmínka vlivu na výběr dodavatele. V této souvislosti Úřad uvádí, že ačkoliv se níže

citované rozsudky týkají případů, kdy bylo rozhodováno na základě zákona č. 137/2006 Sb.,

o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zároveň bylo v těchto případech

rozhodováno o spáchání správního deliktu zadavatelem, lze z nich plynoucí závěry analogicky

aplikovat i na řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, v němž je rozhodováno o uložení

nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, neboť i v tomto případě je uložení

nápravného opatření Úřadem podmíněno nedodržením pravidel ze strany zadavatele

stanovených pro zadání veřejné zakázky, kdy tento postup současně ovlivnil nebo mohl

ovlivnit výběr dodavatele, což je totožná formulace, jakou ve vztahu ke správnímu deliktu

používala níže uvedená předchozí právní úprava.

201. K této otázce se například vyjádřil Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 120/2013-156

ze dne 26. 3. 2015, když uvedl, že „dospěje-li tedy žalovaný k závěru, že zadavatel ZVZ porušil,

pak je dále rozhodující, zda takový úkon podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr

nejvhodnější nabídky, tj. zda v příčinné souvislosti s porušením ZVZ ze strany zadavatele došlo

nebo alespoň mohlo dojít k výběru jiné nabídky, než jak by bylo učiněno, pokud by zadavatel

zákon neporušil. Podstatnost ovlivnění pořadí je tu třeba v zásadě dovozovat z výsledku

posouzení skutečnosti, zda existuje alespoň potenciální možnost, že v důsledku porušení ZVZ

zadavatelem se může stát vítězem zadávacího řízení jiná osoba, než by se jím stala

za situace, pokud by zadavatel ZVZ neporušil.“. Není tedy rozhodující, zda k ovlivnění výběru

dodavatele skutečně došlo, ale postačí eventuální možnost ovlivnění. Lze tedy shrnout, že

v případě, kdy zadavatel nedodrží postup stanovený zákonem, postačuje k uložení nápravného

opatření potenciální možnost, že k podstatnému ovlivnění výběru dodavatele mohlo dojít.

202. Rovněž předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. R128/2014/VZ-19203/2014/321/MMl ze dne

12. 9. 2014 uvedl, že zákon nevyžaduje prokázání podstatného vlivu na výběr nejvhodnější

nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější

nabídky. Obdobně je již v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ1837/2009/310/ASc ze dne 12. 2. 2009 uvedeno, že »[s]kutková podstata správního deliktu

dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze

potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by

k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně“ se vztahuje jak

na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost „mohlo podstatně ovlivnit výběr

nejvhodnější nabídky.«.

203. Nejvyšší správní soud pak v odůvodnění rozsudku č. j. 4 As 61/2016-34 ze dne 28. 6. 2016

konstatoval, že v případě, že správní orgán shledá, že se v daném případě jedná o ohrožovací

formu správního deliktu, nelze faktický vznik škody z logiky věci nijak prokazovat. Podle názoru

48

Č.j.: ÚOHS-24657/2023/500

Nejvyššího správního soudu: „Pokud by totiž správní orgán toto ohrožení právem chráněného

zájmu blíže prokazoval, ve skutečnosti by jeho dokazování směřovalo k tomu,

do jaké míry došlo ke skutečné poruše u tohoto právem chráněného zájmu, [...] takové

dokazování by bylo nepřiměřeně obtížné či přímo někdy i nemožné, neboť by bylo nutné oslovit

blíže neurčený okruh jiných dodavatelů nacházejících se často na velkém území. Takové

dokazování by proto bylo často za hranicí možností správního orgánu a mohlo by vést

k nemožnosti účinného postihování porušení povinností zadavatelů dle ustanovení § 120 odst.

1 písm. a) ZVZ.“.

204. K podmínce vlivu na výběr dodavatele, resp. k jeho potencialitě tedy Úřad s ohledem na výše

uvedenou rozhodovací praxi soudů a jeho vlastní rozhodovací činnost uvádí, že výše uvedený

nezákonný postup zadavatele mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele. Tato

skutečnost je dána především tím, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že hodnocení

bude provedeno podle ekonomické výhodnosti nabídek na základě dílčích kritérií hodnocení

„Nabídková cena“ s váhou 30 %, „Odborná úroveň“ s váhou 25 %, „Identifikace a řízení rizik“

s váhou 15 %, „Přidaná hodnota (invence dodavatele)“ s váhou 10 % a „Schopnost manažera

projektu přispět k naplnění projektových cílů zadavatele“ s váhou 20 %. Úřad se přitom

v tomto rozhodnutí zabýval postupem zadavatele při hodnocení nabídek v rámci dílčích kritérií

hodnocení „Odborná úroveň“, „Identifikace a řízení rizik“ a „Přidaná hodnota (Invence

dodavatele)“ s celkovou vahou 50 %.

205. U hodnocení nabídky navrhovatele 1 v těchto dílčích kritériích hodnocení shledal Úřad

pochybení v dílčích kritériích „Identifikace a řízení rizik“ a „Přidaná hodnota (Invence

dodavatele)“. Po provedeném přepočtu z tabulky tvořící součást zprávy o hodnocení nabídek

bylo Úřadem zjištěno, že pokud by nabídka navrhovatele 1 obdržela v dílčím kritériu

hodnocení „Identifikace a řízení rizik“ plný počet 15 bodů a v dílčím kritériu hodnocení

„Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“ plný počet 10 bodů, pak by jím podaná nabídka

obdržela celkem 71 bodů.

206. U účastníka č. 2 shledal Úřad pochybení při hodnocení jeho nabídky zadavatelem v dílčích

kritériích hodnocení „Odborná úroveň“ a „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“.

Po provedeném přepočtu z tabulky tvořící součást zprávy o hodnocení nabídek bylo Úřadem

zjištěno, že pokud by nabídka účastníka č. 2 obdržela v dílčím kritériu hodnocení „Odborná

úroveň plný počet 25 bodů a v dílčím kritériu hodnocení „Přidaná hodnota (Invence

dodavatele)“ plný počet 10 bodů, pak by jím podaná nabídka obdržela celkem 84,94 bodů.

207. U hodnocení nabídky navrhovatele 2 shledal Úřad pochybení ve všech předmětných dílčích

kritériích hodnocení. Po provedeném přepočtu z tabulky tvořící součást zprávy o hodnocení

nabídek bylo Úřadem zjištěno, že pokud by nabídka navrhovatele 2 obdržela v dílčím kritériu

hodnocení „Odborná úroveň“ plný počet 25 bodů, v dílčím kritériu hodnocení „Identifikace

a řízení rizik“ plný počet 15 bodů a v dílčím kritériu hodnocení „Přidaná hodnota (Invence

dodavatele)“ plný počet 10 bodů, pak by jím podaná nabídka obdržela celkem 83,18 bodů, což

je více než obdržela nabídka vybraného dodavatele (70,16 bodů), pokud by její hodnocení

zůstalo nezměněno.

208. U vybraného dodavatele shledal Úřad pochybení při hodnocení jeho nabídky zadavatelem

v dílčích kritériích hodnocení „Odborná úroveň“ a „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“. Po

provedeném přepočtu z tabulky tvořící součást zprávy o hodnocení nabídek bylo Úřadem

49

Č.j.: ÚOHS-24657/2023/500

zjištěno, že pokud by nabídka vybraného dodavatele obdržela v dílčím kritériu hodnocení

„Odborná úroveň“ nejnižší možný počet 6 bodů, tj. stejný počet bodů jako zadavatel přidělil

všem ostatním účastníkům, a v dílčím kritériu hodnocení „Přidaná hodnota (Invence

dodavatele)“ nejnižší možný počet 2 bodů, pak by jím podaná nabídka obdržela celkem 50,16

bodů, což je méně než obdržela nabídka navrhovatele 1 (55 bodů), pokud by její hodnocení

zůstalo nezměněno a zároveň méně než by obdržely nabídky všech ostatních účastníků

zadávacího řízení, pokud by jejich nabídky byly lépe hodnoceny (viz výše).

209. Z výše uvedeného je tak zřejmé, že zadavatelem netransparentně provedené hodnocení

v rámci dílčích kritérií hodnocení „Odborná úroveň“, „Identifikace a řízení rizik“ a „Přidaná

hodnota (Invence dodavatele)“ s celkovou vahou 50 % mohlo mít vliv na výsledné pořadí

nabídek, tj. je zde evidentně dán možný vliv na výběr dodavatele.

210. Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci

alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna, neboť postup

zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele.

211. Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci

alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna, neboť postup

zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele.

212. Pokud jde o poslední podmínku pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona,

pak Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak

naplněny všechny zákonné podmínky pro to, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření

ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

213. Úřad doplňuje, že tímto rozhodnutím není vyloučeno, že zadavatel dospěje opětovně k závěru,

že vybraný dodavatel nabídl v rámci dílčích kritérií hodnocení „Odborná úroveň“, „Identifikace

a řízení rizik“ a „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“ takové plnění, které zadavateli

vyhovuje nejlépe, a proto nabídka vybraného dodavatele získá v předmětných dílčích kritériích

hodnocení znovu plný počet bodů. Je ovšem nezbytné, aby zadavatel své závěry ve zprávě

o hodnocení nabídek řádně popsal a osvětlil, aby tyto byly zpětně přezkoumatelné. Úřad

přitom akcentuje, že je nezbytné, aby tímto způsobem zadavatel postupoval ve vztahu ke

všem nabídkám, tj. aby zpráva o hodnocení nabídek obsahovala transparentní popis

hodnocení u všech aspektů nabídek, které se nějakým způsobem dotýkají hodnocení.

K dalším namítaným skutečnostem

214. Ve vztahu k dalším namítaným skutečnostem obou navrhovatelů Úřad konstatuje, že

zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky zvolil metodu BVA, jež, velmi zjednodušeně

řečeno, spočívá v prvotním hodnocení nabídek a teprve až v následném posouzení kvalifikace.

Úřad proto prioritně přistoupil k přezkoumání namítaných skutečností vztahujících se k

náležitostem zprávy o hodnocení nabídek, přičemž shledal, že zadavatel již v okamžiku

hodnocení nabídek porušil zákon. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že zadavatel

nedodržel pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky již v souvislosti s

hodnocením nabídek, považuje Úřad s ohledem na doposud zjištěný skutkový stav věci za

nadbytečné zabývat se další argumentací uváděnou jednotlivými navrhovateli, a to i při

zohlednění zásady procesní ekonomie, neboť oběma návrhům bylo vyhověno v tom smyslu,

že byl zrušen učiněný výběr dodavatele. Úřad tak nepřehlédl, že součástí návrhů obou

50

Č.j.: ÚOHS-24657/2023/500

navrhovatelů byly rovněž námitky týkající se možného střetu zájmů při hodnocení nabídek, a

dále posouzení splnění podmínek účasti vybraným dodavatelem.

215. K tomu Úřad uvádí, že ačkoliv Úřad v rozhodnutí k těmto okruhům námitek z důvodu zásady

procesní ekonomie neuvádí podrobnou argumentaci, nelze z obsahu vedeného správního

spisu, se kterým se všichni účastníci vedeného správního řízení seznámili či mohli seznámit,

prima facie nutně usuzovat na další porušení zákona zadavatelem, pokud kroky zadavatele

budou řádně zdůvodněny. Úřad i v průběhu vedeného správního řízení zajistil řadu informací,

které může zadavatel při provedení nového výběru dodavatele, využít. Současně ale Úřad

zdůrazňuje, že navrhovatel 1 ve svém vyjádření k podkladům pro rozhodnutí ze dne 6. 6. 2023

zpochybnil věrohodnost dosud shromážděných podkladů a navrhl provedení nových důkazů.

Dle Úřadu by tak bylo s ohledem na zpochybnění věrohodnosti Úřadem shromážděných

podkladů pro rozhodnutí třeba ke zjištění stavu věci provést v dalším průběhu řízení ještě

minimálně jeden další důkaz, a to důkaz svědeckou výpovědí osoby [JMÉNO 3 A PŘÍJMENÍ 3],

nechť tedy i zadavatel při dalším postupu v zadávacím řízení důkladně zváží, jak s předmětnou

námitkou navrhovatele 1 v dalším průběhu zadávacího řízení naloží. S ohledem na povinnost

Úřadu vyřizovat věci bez zbytečných průtahů a postupovat tak, aby nikomu nevznikaly

zbytečné náklady a co nejméně zatěžovat dotčené osoby, však k tomuto procesnímu úkonu

Úřad již s ohledem na vývoj předmětného správního řízení nepřistoupil.

216. Navrhovatel 1 ve vyjádření k podkladům pro rozhodnutí ze dne 6. 6. 2023 dále zpochybnil

věrohodnost shromážděných podkladů pro rozhodnutí, když uvedl, že účast [JMÉNO 1 A

PŘÍJMENÍ 1], na hodnocení nabídek vyvolává důvodné pochybnosti o neexistenci střetu zájmů

s ohledem na téměř 20leté působení u poddodavatele. Navrhovatel 1 se domnívá, že

[PŘÍJMENÍ 1] musel být schopen identifikovat nabídku vybraného dodavatele, resp.

poddodavatele, nejpozději na počátku pohovoru s projektovým manažerem [JMÉNO 2 A

PŘÍJMENÍ 2], kdy měl zadavatele na možný střet zájmů upozornit a minimálně vysvětlit jeho

okolnosti. V situaci, kdy [PŘÍJMENÍ 1] své působení u poddodavatele hodnotící komisi a

zadavateli zatajil, pak dle navrhovatele 1 nutně nelze nemít pochybnosti o celém procesu

hodnocení nabídek. Úřad k tomu dodává, že z písemného vyjádření [PŘÍJMENÍ 1] ze dne

9. 5. 2023, které Úřad zajistil od výše jmenovaného v průběhu tohoto řízení vyplývá, že

[PŘÍJMENÍ 1] na Fakultě dopravní ČVUT vyučuje několik hodin cvičení či přednášek v semestru

v odborných předmětech (základy dopravního inženýrství, bezpečnost dopravy a podobně),

přičemž jím vyučované předměty spadají pod jiné ústavy, než na kterém působí [PŘÍJMENÍ 2]

a tato spolupráce byla vždy založena na uzavření dohody o provedení práce a nikdy pracovním

poměrem. [PŘÍJMENÍ 1] dále uvedl, že další spolupráce s ČVUT spočívá v jeho účasti ve

státnicových komisích, kde zastupuje veřejný sektor a je zván jako odborník v souvisejících

tématech, přičemž zdůraznil, že výše uvedené aktivity se ani okrajově nedotýkají problematiky

mýtného či telematiky a osobně považuje označení těchto aktivit jako potenciální střet zájmů

za nesmyslné. Současně Úřad uvádí, že obecně platí, že pouhou osobní znalost s některými

osobami na straně účastníka zadávacího řízení či běžné pracovní kontakty a priori nelze

automaticky bez dalšího považovat za situaci, která představuje střet zájmů dle § 44 zákona.

Takový obecný závěr však nijak nepředjímá právní posouzení v této věci, neboť k němu Úřad

z níže uvedených důvodů nakonec nepřistoupil. Současně pak Úřad akcentuje, že považuje za

velmi vhodné, aby měl zadavatel obdobné okolnosti vždy řádně zdokladovány v dokumentaci

o zadávacím řízení a pakliže vyvstanou okolnosti obdobné té, která byla vnesena i do tohoto

správního řízení, a tedy vyskytla se v průběhu řešené veřejné zakázky, je nanejvýš

51

Č.j.: ÚOHS-24657/2023/500

transparentní postup zadavatele, který přizná všechny důležité okolnosti, které mohou

panovat jak na straně zadavatele, tak účastníků zadávacího řízení, tzn. otevřeně potenciálně

sporné okolnosti transparentně přiznat a odůvodnit.

217. Navrhovatelé ve svých návrzích namítali další případná pochybení zadavatele při zadávání

veřejné zakázky (viz obsahy návrhů 1 a 2 výše). Úřad k tomu uvádí, že další navrhovateli

namítaná pochybení zadavatele nepřehlíží. Posuzování skutečností, zda zadavatel při zadávání

šetřené veřejné zakázky porušil další pravidla stanovená zákonem, by nicméně v tomto

správním řízení nebylo s ohledem na výše uvedené účelné, neboť ani shledání některého

z dalších tvrzených pochybení zadavatele by nemohlo vést k jinému výsledku řízení,

tj. k uložení jiného nápravného opatření v podobě zrušení provedeného výběru dodavatele.

218. Vzhledem k výše uvedenému tedy považuje Úřad za nadbytečné zabývat se ostatními

argumenty navrhovatelů. Úřad má za to, že šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by

nemohlo mít na podobu Úřadem ukládaného nápravného opatření vliv. Úřad tak postupuje v

souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro

uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod.

Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních

soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně

zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich

existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně

též nedůvodně pozdrží průběh správního řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň

jeden důvod pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů

nadbytečné.

K uložení nápravného opatření

219. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné

zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit

výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací

řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

220. Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v rámci hodnocení

nabídek v souladu se zákonem, jak Úřad uvedl ve výroku I. tohoto rozhodnutí, přičemž tento

postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

221. Nedodržení zákonem stanoveného postupu ze strany zadavatele přitom mohlo ovlivnit výběr

dodavatele, jak bylo Úřadem blíže popsáno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

222. Úřad uvádí, že při rozhodování podle § 263 odst. 2 zákona je povinen na základě zjištěných

skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to

při dodržení základních zásad zadávacího řízení, tj. zásady transparentnosti, rovného

zacházení, přiměřenosti a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky.

223. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel pochybil až při hodnocení podaných

nabídek, jeví se jako nejvhodnějším nápravným opatřením právě zrušení těch úkonů

zadavatele, při kterých se dopustil porušení zákona, rozhodnutí a oznámení o výběru

dodavatele ze dne 9. 1. 2023, jehož přílohou byla zpráva o hodnocení nabídek.

224. Úřad proto s ohledem na výše uvedené rozhodl o zrušení úkonů zadavatele, jak je uvedeno

ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

52

Č.j.: ÚOHS-24657/2023/500

K zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

225. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění

smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím

řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

226. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení

nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel

až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení,

přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného

rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout

splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci

rozhodnutí.

227. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající

ve zrušení úkonů zadavatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do

pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu

na veřejnou zakázku.

K uložení úhrady nákladů řízení

228. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření

nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního

řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj

vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení

o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální

částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit

v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí

30 000 Kč.

229. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření, rozhodl

Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto

rozhodnutí.

230. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo

19-24825621/0710, variabilní symbol 2023000121.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro

ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –

sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad

proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto

rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků

učiněná v řízení o rozkladu se Úřadu podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají výhradně

53

Č.j.: ÚOHS-24657/2023/500

prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým

podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.

HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00

Praha 1

2.

CGI IT Czech Republic s.r.o., Laurinova 2800/4, Stodůlky, 155 00 Praha 5

3.

Inoxive s.r.o., Mezibranská 1579/4, Nové Město, 110 00 Praha 1

4.

Ernst & Young s.r.o., Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

54

", "next": 0}