137. Ve vztahu ke kombinaci požadavků i. – viii. Úřad dále opětovně uvádí, že účelem technické kvalifikace je zajištění toho, aby zadavatel k plnění veřejné zakázky vybral takového dodavatele, jenž bude reálně schopen po stránce odborných schopností, zkušeností či materiálního zajištění předmět veřejné zakázky úspěšně splnit. Zadavatel je přitom povinen zadávací podmínky v podobě technické kvalifikace stanovit tak, aby mu tyto na jedné straně poskytovaly záruku, že obdrží kvalitní plnění, na straně druhé aby však určitým dodavatelům bezdůvodně přímo či nepřímo nezaručovaly konkurenční výhodu a nejednalo se o zadávací podmínky zjevně nepřiměřené. Úřad uvádí, že argumentace navrhovatele ve vztahu k požadavkům i. – viii. je velmi obecná, neboť navrhovatel neuvádí bližší argumenty, z jakého důvodu shledává jednotlivé předmětné požadavky (kromě požadavku i.), příp. jejich kombinaci, diskriminačními, nýbrž uvádí toliko, že vylučují další účastníky a kopírují technické řešení nabízené konkrétním výrobcem. Úřad má tedy za to, že vzhledem k obecnosti argumentace navrhovatele týkající se kombinace požadavků i. – viii. předložil zadavatel Úřadu logické a racionální důvody, proč požadoval prokázat realizaci dodávek, jež budou zahrnovat požadavky i. – viii. V MDC poptávaných zadavatelem budou umístěny IT a ICT technologie, které jsou součástí kritické infrastruktury státu a podléhají zpřísněným pravidlům na zajištění kybernetické bezpečnosti, a musí tedy vyhovět vysokým bezpečnostním nárokům. Těmto nárokům potom odpovídají požadavky i. – viii. stanovené zadavatelem v rámci technické kvalifikace, kdy požadavky ii. a viii. byly stanoveny z důvodu servisu a údržby MDC bez přerušení provozu a požadavek i. a požadavky iii. – vii. splňují nároky na fyzickou a personální bezpečnost, dálkový monitoring technologií kritické infrastruktury a dohled nad nimi, provozní bezpečnost a bezpečnost proti úniku informací. Požadavky i. – viii. jsou rovněž vzájemně provázané a na sobě závislé, kdy realizace jednoho požadavku přímo ovlivňuje návrh řešení a realizaci jiného požadavku. S ohledem na uvedené skutečnosti zadavatel tedy požaduje, aby dodavatelé prokázali zkušenosti s realizací všech požadavků v rámci MDC současně. Předmětné požadavky zadavatele v jejich souhrnu tak nelze označit za „excesivní“, neboť tyto jsou přiměřené poptávanému předmětu plnění veřejné zakázky a jako celek dle přesvědčení Úřadu představují nástroj pro legitimní selekci dodavatelů a nevedou k bezdůvodné diskriminaci potenciálních dodavatelů. Úřad konstatuje, že vzhledem k obecnosti argumentů navrhovatele, proč považuje požadavky i.–
viii. za diskriminační, zadavatel dostatečným způsobem odůvodnil předložení dodávek zahrnujících současně všechny předmětné požadavky v rámci kritérií technické kvalifikace.
138. Úřad dále uvádí, že z provedeného šetření na trhu obvyklých dodavatelů mobilních datových center (blíže viz body 121. - 122. odůvodnění tohoto rozhodnutí) plyne, že na relevantním trhu existuje nejméně 6 dodavatelů (SYPROS RWB, CATEGORY, Schneider Electric, Huawei, Vertiv Czech a PRONIX), kteří jsou schopni splnit požadavek zadavatele na prokázání realizace dodávek MDC, které zahrnovaly současně všechny požadavky i. – viii. Společnost SYPROS RWB ve vyjádření uvedla, že požadavky i. – viii. nejsou nijak mimořádné, neboť zahrnují veškeré technologie, které je nutné pro zajištění funkčnosti datového centra instalovat, a jsou tedy standardní a odpovídají běžným požadavkům objednatelů na MDC. Společnost CATEGORY rovněž ve vyjádření uvedla, že rozsah těchto požadavků je běžný a obvyklý a uvedené požadavky jsou běžně poptávané objednateli. Společnost Schneider Electric ve vyjádření sdělila, že uvedené požadavky nejsou v oblasti poptávky IT či NON-IT dodávek ničím nestandardním a společnost VertivCzech ve vyjádření sdělila, že jsou běžné.
139. Úřad na tomto místě tedy konstatuje, že nemůže přisvědčit námitce navrhovatele, že stanovení kombinace požadavků i. – viii. ze strany zadavatele vylučuje další potenciální dodavatele, jakož ani tvrzené nemožnosti dodávek MDC od dodavatelů Schneider Electric a Vertiv Czech, neboť uvedené společnosti ve svých vyjádřeních uvedly, že by byly schopny splnit požadavek zadavatele na předložení dodávek zahrnujících realizaci požadavků i. – viii. Úřad rovněž nemůže souhlasit s tvrzením navrhovatele, že kombinace požadavků i. – viii. kopíruje technické řešení nabízené dodavatelem ALTRON, neboť z provedeného průzkumu plyne, že na relevantním trhu existuje nejméně 6 dodavatelů, kteří jsou schopni požadavky i. – viii. splnit.
140. Ve světle výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že požadavky zadavatele na prokázání kritérií technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona stanovené v čl. 5 bodě 5.5 písm. a) odst. 3 a 4 zadávací dokumentace odpovídají předmětu veřejné zakázky a nepředstavují zjevně nepřiměřené zadávací podmínky, které by vedly k bezdůvodné diskriminaci některých dodavatelů, a jsou tedy souladné se zákonem. O tom, že uvedená kritéria technické kvalifikace nejsou zjevně nepřiměřená, dle Úřadu svědčí i fakt, že na relevantním trhu existuje nejméně 6 dodavatelů, kteří jsou schopni tato kritéria splnit, jak vyplývá z Úřadem provedeného šetření. Úřad dále uvádí, že nepřehlédl, že společnosti Rittal Czech a CONTEG by dle svých vyjádření nebyly schopny kritéria technické kvalifikace stanovená v čl. 5 bodě 5.5 písm. a) odst. 3 a 4 zadávací dokumentace splnit. V této souvislosti Úřad uvádí, že kritéria technické kvalifikace představují pro dodavatele určité „síto“, které určuje, kteří dodavatelé se mohou ucházet o získání veřejné zakázky, a kteří nikoliv. Je tedy fakticky nemožné, aby zadavatelé úroveň kvalifikace nastavili tak, aby tato byla splnitelná pro absolutně všechny dodavatele působící na relevantním trhu. Vždy se tedy najdou dodavatelé, kteří požadovanou kvalifikaci nesplní, ovšem jak vyplývá z rozhodnutí předsedy Úřaduč.j.ÚOHS-R0122/2019/VZ-26282/219/322/HSc ze dne 25. 9. 2019 uvedeného výše
„po zadavateli nelze spravedlivě požadovat, aby stanovené zadávací podmínky měly na všechny dodavatele stejný dopad.“. Ve vztahu k vyjádření společnosti CONTEG Úřad doplňuje, že zadavatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 12. 6. 2020 namítá, že vzhledem k tomu, že společnost CONTEG je dle názoru zadavatele majetkově a personálně propojena s navrhovatelem, neměl by Úřad přihlížet k vyjádření této společnosti. V této věci Úřad uvádí, že nepovažoval za potřebné ověřovat tvrzení zadavatele týkající se propojenosti společnosti CONTEG s navrhovatelem, neboť tato okolnost nemůže mít vliv na již učiněné závěry (zejm. pak na výsledky provedeného průzkumu trhu).
141. Úřad současně nepřehlédl skutečnost, že zadavatel obdržel nabídku na plnění veřejné zakázky od jednoho dodavatele. K tomu Úřad pro úplnost konstatuje, že byť lze obdržení jediné nabídky obecně považovat za jeden z indikátorů přílišného omezení hospodářské soutěže, uvedené neplatí automaticky. Není tedy možné klást rovnítko mezi obdržení jediné nabídky a nezákonný postup zadavatele. Z obdržení jedné nabídky zadavatelem tak nelze činit automatický závěr, že se zadavatel dopustil porušení zákona. Vždy je totiž nutné pečlivě zvážit veškeré skutkové okolnosti konkrétního případu v jejich vzájemném kontextu. V šetřeném případě Úřad po posouzení věci, s přihlédnutím k informacím, jež získal průzkumem relevantního trhu, dospěl k závěru, že zadavatel při stanovení kritérií technické kvalifikace nepostupoval v rozporu se zákonem. Obdržení jedné nabídky proto Úřad nevyhodnotil jako důsledek nezákonného jednání zadavatele při stanovení kritérií technické kvalifikace.
K dalším namítaným skutečnostem
142. Navrhovatel v návrhu dále uvádí, že zadavatel se v rozhodnutí o námitkách nevypořádal s tvrzením, že „přidělání[m] příčky je naprosto běžný úkon nevyžadující absolutně žádné nároky na účastníka“, přičemž dále uvádí, že „zbudování příčky v kontejneru je věcí dvou základních pracovníků montáže a trvání cca 4 člověkohodin.“. S ohledem na právě uvedené Úřad přistoupil k posouzení toho, zda rozhodnutí o námitkách obstojí v testu zákonnosti ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, tedy zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně mj. k uvedené námitce a zda je tak rozhodnutí o námitkách přezkoumatelné.
143. Navrhovatel v bodě 5 námitek brojí proti požadavku zadavatele stanovenému v čl.5 bodu 5.5 písm. a) odst. 4 podbodě i. zadávací dokumentace (požadavku na dodávku kontejneru s oddělenou vstupní komorou od datasálu) a uvádí, že ‚standardně tuto vstupní komoru nenabízí žádný z konkurentů ani světových výrobců, nicméně v praxi se v podstatě jedná pouze o triviální instalaci příčky s dveřmi, kterou jsou do kontejneru schopni osadit všichni výrobci kontejnerů, náročnost tohoto provedení je takřka nulová a v praxi se tyto „vstupní místnosti“ často nepo[u]žívají. Je to naprosto irelevantní požadavek, jako kdyby ve stavebnictví požadoval zadavatel zhotovení komory či šatny v projektu bytových domů nebo například předsálí šatny v průmyslovém objektu. Požadavek oddělené vstupní komory (tedy přidáním prefabrikované příčky) je potvrzením zvýhodnění jediného dodavatele.’.
144. K této námitce zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že není pravdou, jak uvádí stěžovatel, že „standardně tuto vstupní komoru nenabízí žádný z konkurentů ani světových výrobců“, a že ‚v praxi se tyto „vstupní místnosti“ často nepoužívajíˊ, neboť datová centra se vstupní komorou kontejneru oddělenou od datasálu jsou na trhu standardně realizována, a to v 1/3 – 1/2 všech případů. Zadavatel dále uvádí, že není pravda, jak tvrdí navrhovatel, že tento požadavek je neoprávněný, diskriminační či irelevantní, a doplňuje, že tento požadavek je pro zadavatele naprosto zásadní. Zadavatel požaduje, aby předmětná datová centra měla vstupní komoru oddělenou od datasálu, neboť je nepřípustné, aby se do datasálu, obsahujícího kritické technologie, vcházelo přímo z otevřeného prostoru. Oddělením vstupní komory a datasálu dojde k minimalizaci přístupu osob obsluhujících NON-IT technologie ke kritickým IT technologiím v datasále a oddělená vstupní komora představuje tedy pro zadavatele prvek fyzické bezpečnosti ve smyslu zákona č. 412/2005, jehož dodržování zadavatel vyžaduje vzhledem k povaze a zvláštnímu režimu informací v budoucnu umístěných v MDC. Dalším důvodem zadavatele pro požadavek i. je, aby se zamezilo vniknutí prachu, vlhkosti, sněhu a dalších negativních meteorologických vlivů a nečistot do datasálu. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách konstatuje, že s ohledem na popsanou nezbytnost a důležitost poptávaného řešení datového centra (se vstupní komorou oddělenou od datasálu) je zřejmé jeho oprávnění požadovat potvrzení, že dodavatel má zkušenosti s provedením takového řešení.
145. Úřad tedy na základě výše uvedených skutečností konstatuje, že zadavatel předložil navrhovateli argumentační rámec, kterým jasně a srozumitelně reagoval na námitku navrhovatele týkající se požadavku i. Úřad dále uvádí, že rozhodnutí o námitkách bylo srozumitelné a dostatečně konkrétní, vzhledem k míře obecnosti námitek navrhovatele. Po zadavateli nelze požadovat, aby odůvodnil rozhodnutí o námitkách ve výrazně větší míře podrobností, než v jaké jsou uvedeny argumenty navrhovatele, či aby domýšlel, jakým směrem se měla argumentace navrhovatele ubírat.
146. Úřad proto konstatuje, že argumentaci předloženou zadavatelem v rozhodnutí o námitkách neshledal jako nedostatečnou či nesrozumitelnou, neboť zadavatel se dle názoru Úřadu vyjádřil adekvátně k namítaným skutečnostem. Úřad tedy neshledal, že by bylo odůvodnění rozhodnutí o námitkách zatíženo vadou věcné nepřezkoumatelnosti.
147. Navrhovatel dále namítá, že zadavatel porušil ust. § 245 odst. 2 zákona, když odmítl námitky, ačkoliv byly naplněny důvody pro jejich vyhovění. Úřad k tomu uvádí, že v ust. § 245 odst. 2 zákona je stanoveno, že „[p]okud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne.“. V šetřeném případě Úřad se zadavatel nedopustil porušení citovaného ustanovení zákona, neboť z rozhodnutí o námitkách plyne, že zadavatel posoudil námitky stěžovatele, přičemž je neshledal důvodnými a následně rozhodl, že námitky podané stěžovatelem odmítá.
148. Úřad se dále vyjadřuje k námitce navrhovatele uvedené v bodě 13. odůvodnění tohoto rozhodnutí, že „zbudování příčky v kontejneru je věcí dvou základních pracovníků montáže a trvání cca 4 člověkohodin“, což lze dle navrhovatele ověřit dotazy na konkurenční společnosti a znaleckým posudkem a dále k argumentaci navrhovatele uvedené ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 12. 6. 2020 (blíže viz bod 78. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že „dává Úřadu na zvážení konzultaci s nezávislým odborníkem, o jaké odbornosti vypovídá skutečnost, že do kontejneru namontujete prefabrikovanou příčku s dveřmi.“. Navrhovatel rovněž ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 12. 6. 2020 uvádí, že kombinace požadavků i. – viii. uvedená jako požadavek zadavatele na dodávky MDC v rámci kritérií technické kvalifikace, kopíruje technické řešení nabízené jediným výrobcem v České republice, a sice společností ALTRON, pročež navrhovatel Úřadu navrhuje, „aby nechal zpracovat znalecký posudek či průzkum trhu na jedinečnost technického řešení poptávané[ho] zadavatelem“ (viz bod 77. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
149. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že při zjišťování skutkového stavu věci v průběhu správního řízení není vázán návrhy účastníků řízení, nýbrž potřebou provést pouze takové důkazy, které jsou nezbytné ke zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Povinností Úřadu tedy není automaticky na návrh navrhovatele přistoupit ke konzultaci s nezávislým odborníkem, provedení šetření na relevantním trhu, či zadání znaleckého posudku, pokud neshledá jejich objektivní nutnost pro potřeby přezkumu příslušného případu. Obdobně se vyjádřil rovněž Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 30 Af 80/2012-65 ze dne 18. 9. 2014: „[t]eprve pokud právní posouzení věci orgánem dohledu nedospěje k jednoznačnému závěru, je na místě opatřit si znalecký posudek k otázkám skutkovým. Znalecké posouzení není postaveno naroveň posouzení právnímu, nýbrž jde o podpůrný důkazní prostředek pro právní výklad.“ Ve vztahu k požadavku zadavatele na dodávku kontejneru s oddělenou vstupní komorou od datasálu Úřad uvádí, že předmětem posouzení v této věci bylo, zda zadavatel stanovil tento požadavek přiměřeně ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, oprávněným potřebám zadavatele a podmínkám panujícím na relevantním trhu. Úřad uvádí, že po posouzení všech skutečností nezbytných pro vydání rozhodnutí dospěl k závěru, že požadavek na dvě významné dodávky zahrnující dodávku kontejneru s oddělenou vstupní komorou od datasálu odpovídá předmětu veřejné zakázky a nepředstavuje zjevně nepřiměřenou zadávací podmínku, která by vedla k bezdůvodné diskriminaci některých dodavatelů, a je tedy souladný se zákonem. S ohledem na právě uvedené Úřad tedy nepovažoval za nutné zjišťovat náročnost zhotovení příčky v mobilním datovém centru dotazy na konkurenční společnosti či znaleckým posudkem, jak navrhuje navrhovatel.
150. K otázce „jedinečnosti technického řešení poptávaného zadavatelem“ Úřad uvádí, že pro posouzení opodstatněnosti požadavků i. – viii. zadavatele provedl Úřad šetření na trhu obvyklých dodavatelů mobilních datových center (viz body 138. - 139. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Na základě odpovědí oslovených dodavatelů učinil Úřad závěr, že na trhu existuje nejméně 6 dodavatelů, kteří jsou schopni splnit kombinaci požadavků i. – viii., čímž vyvrátil tvrzení navrhovatele, že kombinace těchto požadavků kopíruje technické řešení nabízené jediným dodavatelem ALTRON. Úřad uvádí, že závěr učiněný z provedeného průzkumu trhu považuje pro zjištění skutkového stavu v rámci správního řízení za dostatečný, a proto již nepřistoupil k zadání znaleckého posudku. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0036/2020/VZ ze dne 19. 5. 2020, ve kterém byla posuzována vhodnost provedení průzkumu trhu za účelem zjištění skutkového stavu, a to i v porovnání s případným znaleckým posudkem. V tomto rozhodnutí se uvádí, že vyhotovení znaleckého posudku „není v této věci zcela vyloučeno, nicméně právě oslovení dodavatelů, kteří jsou potenciálními adresáty posuzovaných zadávacích podmínek (pohybují se na relevantním trhu largo sensu), se jeví jako vhodnější způsob zjištění skutkového stavu. Nelze rovněž předpokládat, že by znalec byl schopen vyhotovit znalecký posudek, aniž by sám oslovil dodavatele, kteří se účastní relevantního trhu. Jsou to právě okolnosti jako: připravenost systému dodavatele, nezbytnost propojení se stávajícím systémem zadavatele nebo kapacitní možnosti dodavatele; které ovlivňují závěr o tom, zda je konkrétní posuzovaná lhůta poskytnutá pro realizaci plnění veřejné zakázky přiměřená, nebo nikoliv. Bez dotázání se dodavatelů znalec patrně nebude schopen otázku (ne)přiměřenosti dané lhůty posoudit.“.
Tento závěr je aplikovatelný i v nyní řešení věci, neboť předmětem přezkumu je rovněž dopad vymezených zadávacích podmínek na relevantní trh, kdy právě subjekty takového trhu jsou nejvíce kvalifikované pro poskytnutí skutkových zjištění, ze kterých lze vycházet při přezkumu zadávacích podmínek.
151. Ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 17. 6. 2020 navrhovatel namítá (viz bod 79. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že ‚zadavatel požaduje certifikaci TCCF a svazuje (nepřímo) požadavek s prověrkou Národního bezpečnostního úřadu […]. Převedeno do „lidské řeči“, certifikaci TCCF, kterou lze zajistit pouze zahraniční společností, a to prostřednictvím Uptime Institute, která nedisponuje požadovanou prověrkou dle NBÚ […] Požadavek na prověrku dle NBÚ na stupeň důvěrné pro zhotovitele kontejnerového datového centra pak znamená, že [z]adavatel hodlá nalézt zhotovitele s prověrkou, který si koupí certifikaci u zahraniční společnosti bez jakékoliv této prověrky’. Úřad uvádí, že z uvedeného tvrzení plyne, že navrhovatel brojí proti skutečnosti, že zadavatel dle přesvědčení navrhovatele spojuje technický požadavek na doložení certifikace TCCF u zhotoveného MDC stanovený v bodě 2.1 technické specifikace s povinností dodavatele předložit doklady prokazující způsobilost k nakládání s utajovanými informacemi ve stupni utajení „důvěrné“. Úřad nejprve uvádí, že v ust. § 251 odst. 5 zákona je stanoveno, že v řízení zahájeném na návrh mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle odstavce 4, přičemž k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. V odstavci 4 citovaného ustanovení zákona se potom uvádí, že náležitosti návrhu podle odstavce 1 věty první a druhé nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem, přičemž Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. Úřad dále uvádí, že navrhovatel v návrhu brojil proti údajnému propojení požadavku stanovenému v rámci kritérií technické kvalifikace spočívajícímu v předložení dodávky s certifikací TCCF s povinností dodavatele předložit doklady prokazující způsobilost k nakládání s utajovanými informacemi ve stupni utajení „důvěrné“ (viz bod 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí), avšak následně (ve vyjádření k podkladům ze dne 17. 6. 2020) brojí proti údajnému propojení technického požadavku na doložení certifikace TCCF u zhotoveného MDC s posledně uvedenými doklady (v tomto případě se již nejedná o propojení požadavků v rámci kritérií technické kvalifikace a dokladů prokazujících způsobilost k nakládání s utajovanými informacemi ve stupni utajení „důvěrné). S ohledem na právě uvedené Úřad konstatuje, že k předmětné argumentaci navrhovatele uvedené ve vyjádření k podkladům ze dne 17. 6. 2020 s odkazem na ust. § 251 odst. 5 v návaznosti na odst. 4 zákona nemohl přihlédnout (přesto lze i s ohledem na skutečnost, že dle technické specifikace zadavatel poskytne dodavateli součinnost pro účely testování ze strany Uptime Institute vč. vstupu osob nezbytných pro provedení certifikace v míře nezbytné pro dodávku předmětu plnění a instalaci a certifikaci MDC uvést, že ani tato argumentace nevzbuzuje u Úřadu pochybnosti o nezákonném stanovení zadávacích podmínek).
152. S ohledem na vše výše uvedené Úřad rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele ze dne 22. 3. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Mobilní datová centra pro umístění ICT technologií z vymístění Olšanská 4“, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová místopředsedkyně
Obdrží
1. Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7
2. Mgr. Miroslav Kučerka, advokát, KGS legal, s.r.o., advokátní kancelář, Národní 416/37, 110 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
1 Navrhovatel podal dne 30. 12. 2019 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání původní veřejné zakázky – pozn. Úřadu.
2 Dle běžně dostupných informací (např. https://www.autocont.cz/portfolio-reseni-a-sluzeb/it-infrastruktura/datova- centra-a-virtualizace, http://neko.cz/reseni/non-it-infrastruktura/,http://www.datacentra.cz/cz/dc-datove-centrum- infrastruktura) představuje NON-IT zařízení např. napájení elektrickou energií, klimatizaci, hasicí systém, fyzické zabezpečení přístupu, ochranu dat, datové rozvaděče, monitoring a vzdálenou správu – pozn. Úřadu.
3 Pozn. Úřadu – dostupné např. zde: https://ictrevue.ihned.cz/c3-65515680-0ICT00_d-65515680-provozni-bezpecnost-nejpalcivejsim-mistem-firem
https://datacentrum.wedos.com/a/372/tier-certifikace.htmlhttps://journal.uptimeinstitute.com/explaining-uptime-institutes-tier-classification-system/https://uptimeinstitute.com/tier-certification/construction