{"html": "

rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0370/2019/VZ-34233/2019/512/ŠMr ze dne 11. 12. 2019

39

Č.j.: ÚOHS-23727/2024/500

124. Dále Úřad uvádí, že nepřehlédl tu skutečnost, že navrhovatel v námitkách a následně v návrhu

poukazoval na možné porušení pracovněprávních a právních předpisů při plnění veřejné

zakázky ze strany vybraného dodavatele, příp. na obdržení neoprávněné podpory, a to

především s ohledem na jeho nabídkovou cenu, kdy v této souvislosti v obecnosti poukazuje

na „reálné poměry relevantního trhu ve stavebnictví a nárůsty vstupů a dalších nákladů“

a rovněž zmiňuje případné vyšší náklady (na mzdy a dopravu) pro případ, kdy je žula dodávána

ze zahraničí. K tomu Úřad předně uvádí, že navrhovatel neuvedl žádné bližší skutečnosti (např.

konkrétní výpočty či jiné relevantní podklady), na základě kterých dovozuje možné porušení

pracovněprávních předpisů ze strany vybraného dodavatele při plnění veřejné zakázky, resp.

získání neoprávněné podpory a rovněž nijak nekonkretizuje, jaké jiné právní předpisy dle něj

vybraný dodavatel v kontextu MNNC, resp. nabízeného plnění porušuje. Nadto lze

konstatovat, že vybraný dodavatel v odpovědi na výzvu č. II předložil cenovou nabídku svého

poddodavatele, z níž při tvorbě své nabídky vycházel.

125. Na základě výše uvedeného Úřad shrnuje, že zadavatel zjišťoval existenci MNNC v nabídce

vybraného dodavatele a následně posoudil její odůvodněnost z textu odpovědi na výzvu č. I,

a to před odesláním oznámení o výběru dodavatele. Následně opakovaně požádal vybraného

dodavatele k objasnění, opět včetně požadavku na potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4

zákona. Vzhledem k tomu, že vybraný dodavatel v odpovědi na výzvu č. I i v odpovědi na výzvu

č. II skutečnosti dle § 113 odst. 4 zákona potvrdil, nebyl naplněn žádný z důvodů pro povinné

vyloučení stanovených v § 113 odst. 6 zákona.

126. Nad rámec uvedeného Úřad k námitce navrhovatele, že se zadavatel spokojil s prostým

oznámením o existenci poddodavatelského systému, aniž by jakkoli ověřil reálnost ceny žuly

od jejího původce, a k tvrzení navrhovatele, že pokud zákon stanoví povinnost zadavateli

k ověřování mimořádné nízkosti nabídkové ceny, nelze se této povinnosti zbavit toliko

formálně činěnými kroky, nicméně reálnost nabídkové ceny a její soulad se zákonnými

požadavky musí být postaven na jisto, dodává, že zadavatel dne 12. 12. 2023 obdržel

od vybraného dodavatele odpověď na výzvu č. I, ve které konstatuje, že při stanovení

nabídkové ceny vychází z nabídky poddodavatelů, vlastních kalkulací na základě zkušeností

a průzkumu trhu a dále nabídková cena zahrnuje marži dle jeho interní směrnice. Dále dne

31. 1. 2024 zadavatel obdržel od vybraného dodavatele odpověď na výzvu č. II, ve které

konkretizuje, že ceny dodávaného materiálu vychází z nabídky Kamenoprůmyslové závody

s.r.o., přičemž tuto cenovou nabídku společně s komentářem ke způsobu ocenění kamenných

prvků přikládá v příloze své odpovědi. Vybraný dodavatel současně uvádí, že počítá nejen s

pokrytím svých provozních nákladů, ale i s přiměřeným ziskem, když uvádí, že do celkové

nabídkové ceny započítal i pořizovací přirážku. Zadavatel přitom jeho zdůvodnění akceptoval.

127. K argumentu navrhovatele, že zadavatel neověřil naplnění zákonných požadavků a reálně

neověřil předloženou cenu u původce žuly, tj. u poddodavatele Kamenoprůmyslové

závody s.r.o., Úřad uvádí, že úprava stanovená v § 113 zákona je zcela jednoznačně směřována

k účastníkovi zadávacího řízení, kdy tento má nést případné důsledky za své vlastní nacenění.

Zákon tedy počítá se zdůvodňováním stanovení ceny samotným účastníkem zadávacího řízení,

nikoliv jeho poddodavateli.10 Pro zadavatele by měl být obecně při objasnění MNNC

10

Požadavek směřovaný na informace ohledně konkrétního způsobu nacenění určitého plnění poddodavateli tedy lze

vnímat jako jdoucí nad rámec toho s čím počítá zákon; jeví se jako nepřiměřené požadovat po dodavatelích, aby znali

detailní cenotvorbu svých poddodavatelů. V některých situacích si sice lze představit, že dodavatel může disponovat

40

Č.j.: ÚOHS-23727/2024/500

dostačujícím důkazem to, že dodavatel má zajištěno od poddodavatele plnění za konkrétní

předloženou cenu, tedy že tímto způsobem objasnil, proč je vysvětlovaná položka naceněna

daným způsobem (viz např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-35550/2021/162/DHa

ze dne 23. 11. 2021, sp. zn. ÚOHS-R0151/2021/VZ).

128. Navrhovatel dále rovněž zpochybňuje, zda plnění nabízené vybraným dodavatelem splňuje

zadávací podmínky veřejné zakázky. Konkrétně má za to, že materiál nabízený vybraným

dodavatelem nesplňuje konkrétní parametry a vlastnosti žuly stanovené v zadávací

dokumentaci.11

129. Úřad připouští, že pokud by dodavatel nabízel plnění, které nesplňuje zadavatelem stanovené

zadávací podmínky, mohla by taková skutečnost být důvodem nižší nabídkové ceny, příp.

mimořádně nízké nabídkové ceny, nicméně takováto skutečnost by byla primárně problémem

z hlediska posouzení, zda jsou splněny podmínky účasti v zadávacím řízení, tj. v daném případě

technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky.

130. V kontextu těchto navrhovatelem namítaných skutečností považuje Úřad za vhodné předně

v obecné rovině uvést, že průběh zadávacího řízení je určen pravidly vymezenými zákonem,

přičemž zadavatel je povinen dodržet rovněž jím stanovené zadávací podmínky. Úlohou

zadavatele je zajistit, aby vlastní zadávací řízení probíhalo v mezích zákona a stanovených

zadávacích podmínek. Za zákonný průběh zadávacího řízení tedy odpovídá primárně

zadavatel, jenž podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona vybírá z účastníků zadávacího řízení

vybraného dodavatele mj. na základě posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení,

kterými se rozumí mj. i technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky. Účelem

tohoto postupu zadavatele je, aby smlouva na zajištění poptávaného předmětu plnění byla

uzavřena s dodavatelem, jenž tyto stanovené podmínky splňuje, resp. jehož nabídka odpovídá

zadavatelem stanoveným požadavkům. Zákonodárce v této souvislosti v rámci § 39 odst. 4

věty druhé zákona přímo vymezuje povinnost zadavatele provést u vybraného dodavatele

posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení vždy. Zadavatel by tak měl mít na

základě údajů obdržených v nabídce vybraného dodavatele (popř. též obsažených v doplnění

či objasnění nabídky) prokázáno, že vybraný dodavatel stanovené zadávací podmínky splňuje,

respektive že nabídka dodavatele, jenž by se měl stát vybraným dodavatelem pro účely

realizace poptávaného plnění, odpovídá požadavkům zadavatele stanoveným v zadávací

dokumentaci. Pakliže by zadavatel sice formálně provedl posouzení splnění podmínek účasti,

avšak tyto neodpovídaly stanoveným zadávacím podmínkám, bylo by nutno považovat takový

postup zadavatele za rozporný se základními zásadami.

131. Tak jako v průběhu celého zadávacího řízení, rovněž při posuzování splnění podmínek účasti

v zadávacím řízení musí zadavatel postupovat v souladu se základními zásadami zadávání

veřejných zakázek dle ustanovení § 6 zákona, zejména pak se zásadou transparentnosti.

Z pohledu dodržení zásady transparentnosti pak obstojí pouze takový postup zadavatele, který

určitou možností a znalostí cenotvorby i svého poddodavatele, nicméně pro řadu případů považuje Úřad za v zásadě

nemožné, aby se dodavatel k takovým informacím dostal.

11

Pochybnost navrhovatele ohledně splnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem byla navrhovatelem

detailněji formulována až v průběhu správního řízení, neboť teprve až v jeho průběhu se navrhovatel dozvěděl

relevantní informace o části plnění nabízeném vybraným dodavatelem (zejména pak jeho chemicko-fyzikální vlastnosti).

Navrhovatel pak po seznámení se s podklady rozhodnutí zpochybnil předloženou laboratorní analýzu a prohlášení

o vlastnostech (viz obsah vyjádření navrhovatele k podkladům).

41

Č.j.: ÚOHS-23727/2024/500

je čitelný, předvídatelný, srozumitelný, tedy zpětně přezkoumatelný. K zajištění zásady

transparentnosti při posuzování splnění podmínek účasti v zadávacím řízení je tedy třeba, aby

v úkonech, které jsou s posuzováním spjaty, bylo řádně zachyceno, zda dodavatel podmínky

účasti splnil či nesplnil a současně z jakých podkladů tento závěr zadavatele vycházel.

132. Úřad dále v této souvislosti dodává, že zadavatel posouzení splnění podmínek účasti

v zadávacím řízení provádí na základě údajů a dokladů obsažených v nabídce, přičemž je

oprávněn ověřovat si věrohodnosti poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů „vlastní

cestou“ ve smyslu § 39 odst. 5 zákona, ale taktéž je oprávněn postupovat podle § 46 odst. 1

zákona a požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů a dokladů,

které uvedli ve svých nabídkách. Je-li to třeba pro účely řádného průběhu zadávacího řízení,

může zadavatel po účastnících zadávacího řízení také požadovat doplnění jejich nabídek

o chybějící údaje a doklady. Úřad v této souvislosti uzavírá, že pokud zadavatel využije

některou z výše uvedených možností ověřování/objasňování nabídky dodavatele, je

pochopitelně povinen všechny tyto dodatečně zjištěné skutečnosti v rámci posouzení splnění

podmínek účasti dodavatele v zadávacím řízení rovněž zohlednit.

133. V šetřeném případě zadavatel v zadávací dokumentaci, konkrétně v části D.1.1.6 projektové

dokumentace stanovil požadavek, aby materiál, který bude v rámci realizace plnění použit

na dlažby a obruby, byl granit, přičemž za referenční materiál označil (1) Porfyrický biotitický

granit (libereckou žulu), původ Hraničná, ČR, (2) Krkonošskou žulu, původ Szklarska Poręba

Huta, Polsko, a (3) Granit Rosa Sardo, Itálie. Současně zadavatel v zadávací dokumentaci

stanovil, aby tento materiál splňoval minimální požadovanou hodnotu parametru „Kluznost“,

tj. minimální požadovanou odolnost proti skluzu, kterou pro suchý povrch – tryskaný stanovil

na 83 a pro mokrý povrch – tryskaný pak na 75.

134. V souvislosti s posuzováním obdržených nabídek se hodnotící komise v rámci svého prvního

jednání usnesla, že u vybraného dodavatele kromě možné existence mimořádně nízké

nabídkové ceny bude ověřovat mj. rovněž i to, zda nabídka vybraného dodavatele splňuje

minimální požadované parametry stanovené v zadávací dokumentaci. Za tímto účelem

hodnotící komise zaslala vybranému dodavateli výzvu č. I, v rámci které (mj.) po vybraném

dodavateli požadovala sdělení názvu materiálu, který bude použit na kamenné prvky, popř.

předložení vzorku a technických parametrů kamenných prvků. V reakci na uvedenou výzvu

vybraný dodavatel zaslal zadavateli odpověď na výzvu č. I, ve které uvedl, že hodlá realizovat

kamenné prvky výrobkem z přírodního kamene Rosa Beta (dále také jako „nabízený

materiál“), přičemž jeho technické parametry doložil prohlášením o vlastnostech a laboratorní

analýzou, a rovněž zadavateli doručil fyzické vzorky nabízeného materiálu.

135. V protokolu o II. jednání komise, které proběhlo po obdržení odpovědi vybraného dodavatele

na výzvu č. I, tedy poté, co se členové komise, potažmo tedy zadavatel dozvěděl technické

parametry nabízeného materiálu, je v souvislosti s ověřením splnění minimálních parametrů

požadovaných v zadávací dokumentaci pouze odcitována relevantní pasáž odpovědi

vybraného dodavatele na výzvu č. I, přičemž v závěru protokolu je uvedeno, že „vybraný

dodavatel prokázal splnění kvalifikace a zadávacích podmínek pro veřejnou zakázku zákonným

způsobem a v rozsahu požadovaném zadavatelem.“

136. Z uvedeného je tedy zřejmé, že zadavatel bez dalšího pouze akceptoval závěry vybraného

dodavatele uvedené v odpovědi na výzvu č. I v tom smyslu, že navržené řešení z přírodního

42

Č.j.: ÚOHS-23727/2024/500

kamene je správné (a tedy odpovídá zadávacím podmínkám), aniž by se fakticky zabýval

obsahem přiložených dokumentů, tj. obsahem laboratorní analýzy a prohlášení

o vlastnostech, ve kterých byly uvedeny konkrétní technické parametry nabízeného materiálu,

na jejichž základě by bylo možno ověřit splnění minimálních zadavatelem požadovaných

parametrů, což ostatně (mj.) mělo být účelem výzvy č. I. Úřad podotýká, že uvedené, tj. řádné

ověření splnění minimálních zadavatelem požadovaných parametrů předmětu plnění,

nicméně nevyplývá ze zadavatelem předložené dokumentace o zadávacím řízení.

137. Úřad v této souvislosti uvádí, že pokud by zadavatel u vybraného dodavatele kvalitu

nabízeného materiálu, resp. jeho soulad se zadávacími podmínkami skutečně ověřoval, jak

opakovaně deklaroval nejen v rozhodnutí o námitkách, ale rovněž v průběhu nyní vedeného

správního řízení, nepochybně by – již před podáním námitek navrhovatele proti výběru –

musel získat pochybnosti o tom, zda materiál nabízený vybraným dodavatelem splňuje

požadavky zadavatele na odolnost proti skluzu stanovené v zadávací dokumentaci.

Z laboratorní analýzy a z prohlášení o vlastnostech totiž vyplývá, že hodnoty odolnosti proti

skluzu jsou o poznání nižší než minimální hodnoty zadavatelem požadované v zadávací

dokumentaci (průměrná hodnota odolnosti proti skluzu uvedená v laboratorní analýze je 60

u suchého povrchu a 25 u mokrého povrchu, v prohlášení o vlastnostech pak hodnota

odolnosti proti skluzu je 70 u suchého povrchu a 65 u mokrého povrchu). Zároveň rovněž nelze

přehlédnout, že se jedná o hodnoty rozporné, přestože v prohlášení o vlastnostech je výslovně

uvedeno, že toto je vydáno právě na základě výsledků laboratorní analýzy.

138. Úřad uvádí, že za situace, kdy již v průběhu zadávacího řízení vyvstaly, resp. zadavateli měly

vyvstat možné pochybnosti ohledně reálného splnění podmínek účasti vybraným

dodavatelem, kdy zadavatel mohl a měl již před samotným podáním předmětným námitek

navrhovatele získat indicie o tom, že údaje obsažené v dokladech, kterými vybraný dodavatel

prokazoval kvalitu nabízeného materiálu, neodpovídají minimálním parametrům

požadovaným zadavatelem v zadávací dokumentaci, bylo povinností zadavatele dané

pochybnosti rozptýlit a počínat si v zadávacím řízení tak, aby jeho úkony byly souladné se

zásadou transparentnosti. Úřad však v dokumentaci o zadávacím řízení nenalezl žádné

skutečnosti svědčící o tom, že by zadavatel ve světle shora popsaných pochybností splnění

podmínek účasti vybraného dodavatele, resp. splnění technických podmínek u nabízeného

plnění ověřoval. Prostá akceptace dokumentů předkládaných vybraným dodavatelem

za účelem ověření splnění kvalitativních parametrů nabízeného plnění (bez faktického

zhodnocení jejich obsahu) nemůže být označena za odpovídající zásadě transparentnosti

zadávacího řízení, neboť tyto dokumenty neobsahují nezpochybnitelné údaje, na základě nichž

by bylo lze učinit závěr o jednoznačném splnění podmínek účasti vybraného dodavatele.

Ba naopak, informace uvedené v předmětných dokumentech pochybnosti o splnění podmínek

účasti vybraného dodavatele vyvolávají, když tyto informace jsou vnitřně rozporné, nadto

neodpovídající minimálním parametrům požadovaným zadavatelem.

139. Z dokumentace o zadávacím řízení rovněž nevyplývá, že by se zadavatel po obdržení námitek

proti výběru, ve kterých navrhovatel zadavatele upozornil mj. na to, že materiál nabízený

vybraným dodavatelem nesplňuje požadavky na kvalitu materiálu stanovené v zadávací

dokumentaci, ověřením splnění minimálních parametrů požadovaných zadavatelem ve vztahu

k nabízenému materiálu dále (nad rámec výše popsaného) zabýval, přičemž následně

v rozhodnutí o námitkách toliko konstatoval, že kvalitu nabízeného materiálu a jeho soulad se

43

Č.j.: ÚOHS-23727/2024/500

zadávacími podmínkami ověřoval (zasláním výzvy vybranému dodavateli a obdržením

prohlášení o vlastnostech a laboratorní analýzy od vybraného dodavatele), přičemž postavil

najisto, že materiál, který bude využívat vybraný dodavatel k realizaci kamenných prvků,

splňuje všechny zadavatelem stanovené zadávací podmínky. Úřad v této souvislosti

pro úplnost doplňuje, že zadavatel sice po obdržení námitek proti výběru vybranému

dodavateli zaslal výzvu č. II, nicméně v této výzvě již nepožadoval objasnění v souvislosti

s ověřováním splnění minimálních požadovaných parametrů vybraným dodavatelem

nabízeného materiálu.

140. Úřad v této souvislosti poukazuje na to, že se v průběhu správního řízení pokusil vyvstalé

pochybnosti vyjasnit, když se za tímto účelem obrátil na zadavatele, aby se k rozporům

v dokladech předložených vybraným dodavatelem za účelem ověření splnění kvalitativních

parametrů nabízeného materiálu ze strany vybraného dodavatele vyjádřil. Zadavatel nicméně

ani v reakci na výzvu Úřadu neudělal nic pro to, aby pochybnosti ohledně splnění podmínek

účasti vybraným dodavatelem rozptýlil, když v rámci své argumentace setrval u domněnek

a ničím nepodložených tvrzení. Zadavatel se sice snažil obhájit svůj postup mj. v tom smyslu,

že v souladu se zadávací dokumentací byly hodnoty odolnosti proti skluzu ověřovány ze strany

autorizované osoby – projektanta (odborníka), který měl k dispozici dokumenty a vzorky

předložené vybraným dodavatelem v reakci na výzvu zadavatele, přičemž tato autorizovaná

osoba – projektant (odborník) shledal předložené vzorky a posuzované vzorky uspokojivými,

z čehož vyplynulo naplnění zadávacích podmínek, které hodnotící komise neměla důvod

zpochybňovat, nicméně nepředložil jakýkoli relevantní důkaz o této skutečnosti.

141. V souvislosti s uvedenou argumentací zadavatele pak Úřad předně uvádí, že za řádné

posouzení splnění podmínek účasti je zodpovědný výlučně zadavatel, ač je realizováno jím

jmenovanou hodnotící komisí, a této odpovědnosti se v dané situaci (kdy si dožádá informace

o předmětu plnění pro účely posouzení nabídky) nemůže zprostit ani na základě ustanovení

zadávací dokumentace, že finální výběr výrobků a materiálu musí být odsouhlasen autorským

dozorem po předvedení vzorků daných materiálů, resp. tvrzením, že posouzení předložených

dokumentů a vzorků provedla autorizovaná osoba – projektant (odborník), jejíž odborný názor

hodnotící komise neměla důvod zpochybňovat, obzvláště pak za situace, kdy se jednalo

o údaje jednoznačně snadno zkontrolovatelné a posouzení odborníka nadto není nikterak

doloženo. Dané tvrzení zadavatele tak ani neprochází dokumentací o zadávacím řízení. Úřad

k tomu uvádí, že z předložené dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že posouzení splnění

podmínek účasti ze strany hodnotící komise proběhlo na II. jednání hodnotící komise, v rámci

kterého měla hodnotící komise podklady prokazující technické parametry materiálu a vzorky

předložené vybraným dodavatelem teprve k dispozici. Z protokolu o jednání hodnotící komise

nicméně nevyplývá, že by se tohoto II. jednání účastnil přizvaný odborník Ing. arch. David

Pavlišta, jakožto zodpovědný projektant (oproti informacím o složení komise pro I. jednání,

v rámci kterých zodpovědný projektant uveden je), který dle tvrzení zadavatele měl splnění

zadávacích podmínek ověřit. Z předložené dokumentace pak ani nevyplývá, že by hodnotící

komise vycházela z podkladů zpracovaných touto autorizovanou osobou – projektantem

(odborníkem) za účelem posouzení technických parametrů nabízeného materiálu. Úřad v této

souvislosti dodává, že i kdyby autorizovaná osoba – projektant (odborník) vzorky předložené

vybraným dodavatelem posuzoval, jednalo by se fakticky o pouhé zhodnocení vizuální stránky

vzorků a kontrolu předložených dokumentů, nikoliv o faktické ověření technických parametrů

nabízeného materiálu, když za tímto účelem by si autorizovaná osoba – projektant (odborník)

44

Č.j.: ÚOHS-23727/2024/500

musela nechat zpracovat vlastní laboratorní analýzu, avšak tato skutečnost z dokumentace

o zadávacím řízení nevyplývá a ani zadavatel nic takového netvrdí. Současně v kontextu

šetřeného případu nelze opomíjet skutečnost, že z dokumentů předložených vybraným

dodavatelem výslovně vyplývá, že nabízené plnění nesplňuje požadované technické

parametry (k uvedeným hodnotám viz výše odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž

s přihlédnutím k zásadě transparentnosti by musela případně dokumentací o zadávacím řízení

v souvislosti s posouzením na straně zadavatele prostupovat informace, proč nelze tyto údaje

předložené dokonce samotným vybraným dodavatelem považovat za relevantní a na základě

jakých (objektivních) skutečností zadavatel dospěl k závěru, že jsou ve vztahu k nabízenému

plnění splněny požadované technické parametry. S ohledem na uvedené je tedy Úřad

přesvědčen, že tvrzení zadavatele ohledně posouzení předložených vzorků a dokladů

autorizovanou osobou – projektantem (odborníkem) je více než sporné, a to pak právě

i v kontextu konkrétních technických parametrů (vlastností) nabízeného materiálu (alternativy

k zadavatelem požadovanému).

142. V rozhodnutí o námitkách zadavatel argumentuje, že „vybraný dodavatel má při realizaci

veřejné zakázky v úmyslu použít na dlažbu materiál Rosa Beta (ze Sardinie) a na opěrné zdi

materiál Krkonošská žula12“, což jsou dle zadavatele referenční materiály, které explicitně

umožnil použít v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. VI. Úřad v této souvislosti uvádí,

že v případě nabízeného materiálu Rosa Beta, který vybraný dodavatel hodlá použít na dlažbu,

se výslovně nejedná o materiál, který zadavatel připustil v rámci vysvětlení zadávací

dokumentace č. VI, neboť v předmětném vysvětlení byl jako referenční materiál uveden Granit

Rosa Sardo a dále pak Porfyrický biotitický granit (liberecká žula) a Krkonošská žula13. Již

z porovnání samotných názvů je tedy zřejmé, že uvedené přírodní materiály nejsou totožné,

nicméně i kdyby se po estetické stránce jednalo o obdobné materiály, nelze bez dalšího

konstatovat, že nabízený materiál Rosa Beta splňuje minimální technické parametry

požadované zadavatelem. Hodnotící komise se tak v rámci posouzení splnění podmínek účasti

měla obsahem dokumentů předložených vybraným dodavatelem (laboratorní analýzou a

prohlášením o vlastnostech) jednoznačně zabývat, v důsledku čehož by musela rozpor jak u

označení kamene, tak mezi informacemi (hodnotami) v těchto dokumentech uvedenými

odhalit, resp. zjistit, že materiál nabízený vybraným dodavatelem nesplňuje zadavatelem

stanovené minimální požadované parametry na materiál poptávaný za účelem realizace

kamenných prvků.

143. Závěrem Úřad uvádí, že zadávací podmínku stanovenou v část D.1.1.6 projektové

dokumentace, dle které zadavatel bude sledovat míru naplnění technických vlastností

používaného materiálu v rámci „vzorkování“ v průběhu realizace stavby, jako takovou

reflektuje, nicméně za situace, kdy se zadavatel rozhodne ověřovat splnění minimálních

požadovaných technických parametrů nabízeného materiálu již v průběhu zadávacího řízení

a za tímto účelem jsou mu vybraným dodavatelem předloženy dokumenty, které mají

dokládat technické vlastnosti nabízeného materiálu, nemůže hodnotící komise na ověření

12

Informaci o užití Krkonošské žuly na opěrné zdi se zadavatel dozvěděl od vybraného dodavatele v odpovědi na výzvu

č. II, v rámci které zadavatel po vybraném dodavateli požadoval objasnění ceny materiálu, který bude použit na kamenné

prvky

13

V souvislosti s Krkonošskou žulou Úřad argument zadavatele týkající se přípustnosti použití uvedeného materiálu

při realizaci veřejné zakázky nerozporuje

45

Č.j.: ÚOHS-23727/2024/500

splnění minimálních technických parametrů bez dalšího rezignovat s tím, že splnění

technických parametrů nabízeného materiálu bude zadavatel ověřovat až při plnění veřejné

zakázky. Úřad znovu akcentuje, že povinností zadavatele bylo splnění podmínek účasti

vybraným dodavatelem před samotným provedením výběru dodavatele posoudit na základě

všech dokladů, které měl v daném okamžiku k dispozici.

144. Jen pro úplnost pak Úřad dodává, že vybraný dodavatel, přestože byl účastníkem správního

řízení, se v průběhu řízení vedeného před Úřadem nevyjádřil, ve snaze podpořit (byť

nesprávný) závěr zadavatele, že vybraný dodavatel prokázal splnění zadávacích podmínek

veřejné zakázky zákonným způsobem a v rozsahu požadovaném zadavatelem.

145. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel na základě dokumentů

předložených vybraným dodavatelem nemohl mít postaveno najisto, že nabízené plnění

splňuje zadávací podmínky (resp. technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky),

jak uvedl v oznámení o výběru dodavatele, když v průběhu zadávacího řízení, a to konkrétně

ještě před provedením posouzení podmínek účasti u vybraného dodavatele, získal indicie,

potažmo přímo důkazy svědčící o tom, že materiál nabízený vybraným dodavatelem nesplňuje

minimální technické parametry požadované zadavatelem v zadávací dokumentaci, konkrétně

hodnotu odolnosti proti skluzu na suchém povrhu – tryskaném minimálně 83 a na mokrém

povrchu – tryskaném minimálně 75, nicméně tyto v průběhu zadávacího řízení fakticky

ignoroval a i přes výše uvedené u vybraného dodavatele konstatoval splnění zadávacích

podmínek, přičemž takovýto postup zadavatele nelze považovat za souladný se zásadou

transparentnosti.

K tvrzenému nesplnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona

146. Úřad stručně rekapituluje, že navrhovatel v části návrhu rovněž vyjadřuje přesvědčení, že

vybraným dodavatelem předložená referenční zakázka D3 nesplňuje požadavky stanovené

zadavatelem bodě 10.3.1. zadávací dokumentace týkající se kritéria technické kvalifikace

podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona. Podle názoru navrhovatele z veřejně dostupných zdrojů

vyplývá, že vybraný dodavatel nemohl prokázat kvalifikaci v požadovaném rozsahu, když

jednak není naplněna podmínka poskytnutí stavebních prací za posledních 10 let před

zahájením zadávacího řízení a jednak referenční zakázka D3 byla realizována vadně, co do

kvality i termínu, přičemž v průběhu realizace stavby nepochybně došlo k zakázaným změnám

smlouvy, tudíž uvedenou referenci nelze akceptovat. Navíc má za to, že předložený písemný

závazek BERGER BOHEMIA a.s. nemůže ve vztahu k prokázání splnění technické kvalifikace

obstát, jelikož z něj nevyplývá, jaké konkrétní stavební práce bude uvedený poddodavatel

skutečně realizovat. K tomu Úřad uvádí následující.

147. Úřad v obecné rovině konstatuje, že kvalifikací se ve smyslu ustanovení § 28 odst. 1 písm. c)

zákona rozumí způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku. Tento pojem tedy

nezahrnuje pouze oprávnění k výkonu určité činnosti, ale např. i existenci doložitelných

zkušeností či praxe dodavatele. V nejobecnější rovině lze uvést, že účelem institutu kvalifikace

v zadávacím řízení je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby

zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky

o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat (srov. např.

rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0492/2017 ze dne 9. 2. 2018). Adekvátně nastavené

kvalifikační předpoklady jsou tedy jakýmsi „sítem“, které má zamezit účasti subjektů

46

Č.j.: ÚOHS-23727/2024/500

neschopných danou veřejnou zakázku řádně splnit. Co se týče kritérií technické kvalifikace,

jejich smyslem je pak konkrétně prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných

schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě (srov.

§ 79 odst. 1 zákona).

148. Pokud jde o prokazování technické kvalifikace formou tzv. „referenčních zakázek“, Úřad uvádí,

že u veřejných zakázek na stavební práce, dodávky či služby dodavatel ve smyslu § 79 odst. 2

písm. a) a písm. b) zákona předkládá seznam poskytnutých stavebních prací/významných

dodávek či služeb, přičemž nad rámec seznamu je u veřejných zakázek na stavební práce

zákonem vyžadováno předložení osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení

nejvýznamnějších z uvedených prací. U veřejných zakázek na dodávky či služby je zákonem

vyžadováno doplnění seznamu významných dodávek či služeb o údaje o ceně a době plnění

a o identifikaci objednatele.

149. Při posouzení splnění kvalifikace je nutné vždy reflektovat samotný účel tohoto institutu,

kterým je, jak již bylo nastíněno výše, to, aby byl objektivním způsobem zajištěn výběr

dodavatele právě z okruhu subjektů, kteří dokládají své schopnosti zakázku realizovat řádně

a včas. Posledně uvedené pak vyplývá i z rozhodovací praxe. Krajský soud v Brně k tomu např.

v rozsudku sp. zn. 62 Af 15/2014 ze dne 2. 9. 2015 uvádí, že »[ž]alovaný tedy podle zdejšího

soudu správně vyšel z toho, že zadavatel nemá podle ZVZ povinnost „slepě“ přijmout jakékoli

osvědčení, jež požadavky zadavatele na doložení tzv. referencí formálně naplňuje, a to bez

ohledu na pochybnosti, které zadavateli z takového osvědčení vyplynou. Zadavatel musí mít

oprávnění prověřit i obsahovou stránku těchto osvědčení a závěr ohledně splnění kvalifikace

učinit právě s ohledem na tuto obsahovou stránku«.

150. Aby tedy byl naplněn účel kvalifikace, zadavatel nemůže být nucen akceptovat, resp. nemůže

akceptovat k prokázání technické kvalifikace takové referenční zakázky, které mu neposkytují

dostatečné záruky o schopnostech vybraného dodavatele řádně realizovat veřejnou zakázku.

Takovou neakceptovatelnou referenční zakázkou je především taková zakázka, která, byť by

jinak splňovala podmínky stanovené zadavatelem, nebyla plněna řádně, neboť je absurdní,

aby k prokázání zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě

sloužila zakázka, která „v odpovídající kvalitě“ realizována nebyla. Naopak, Úřad má se

zřetelem k zásadě transparentnosti za to, že pokud v souvislosti s prokázáním kvalifikace

konkrétního dodavatele vyvstanou na straně zadavatele jakékoliv pochybnosti, je nejen jeho

možností, ale taktéž i jeho povinností tyto pochybnosti odstranit, a mít tak postaveno najisto,

že účastník zadávacího řízení kvalifikační kritérium skutečně prokázal, čímž rovněž splnil

podmínky účasti v zadávacím řízení.

151. Úřad k právě uvedenému dále dodává, že zadavatelé primárně provádí posouzení splnění

podmínek účasti v zadávacím řízení, tedy i prokázání kvalifikace, na základě údajů a dokladů

obsažených v nabídce, příp. žádosti o účast a pokud nemají žádné indicie zpochybňující splnění

zadávacích podmínek, nelze jim nic vytknout, pokud na základě těchto dokumentů konstatují

prokázání kvalifikace, potažmo splnění podmínek účasti. Zcela jiná situace však nastane,

pokud je seznam poskytnutých referencí a s nimi související osvědčení objednatelů, resp.

informace a údaje v těchto dokumentech obsažené, a tedy i splnění zadávacích podmínek,

relevantním způsobem zpochybněno, zejména pak vyvstanou-li takové pochybnosti

na základě relevantních a řádně podaných námitek. V takovém případě je povinností

zadavatele tyto kvalifikované pochybnosti vyvrátit, a mít tak postaveno najisto, že vybraný

47

Č.j.: ÚOHS-23727/2024/500

dodavatel kritéria kvalifikace skutečně prokázal, a tedy rovněž splnil podmínky účasti

v zadávacím řízení.

152. Jak vyplývá z bodu 10.3.1. zadávací dokumentace, zadavatel požadoval předložení seznamu

referenčních stavebních prací poskytnutých za posledních 10 let před zahájením zadávacího

řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších

z těchto prací ve smyslu § 79 odst. 2 písm. a) zákona, který měl zahrnovat min. 3 významné

obdobné zakázky, jejímž předmětem byla výstavba, rekonstrukce nebo oprava dálnic nebo

silnic, případně místních komunikací, jejíž součástí byla lávka nebo most ve vodním toku,

přičemž investiční náklady každé takové zakázky činí minimálně 40 000 000 Kč bez DPH.

153. Z dokumentace o zadávacím řízení Úřad zjistil, že k prokázání technické kvalifikace podle § 79

odst. 2 písm. a) zákona vybraný dodavatel předložil seznam stavebních prací z něhož vyplývá,

že předkládá v souladu s požadavky zadavatele stanovenými v zadávací dokumentaci celkem

3 referenční zakázky na stavební práce, přičemž jednou z jich byla i referenční zakázka D3

prokazovaná prostřednictvím poddodavatele BERGER BOHEMIA a.s. Právě uvedená referenční

zakázka, konkrétně její řádnost a doba realizace, byla navrhovatelem s odkazem na veřejně

dostupné zdroje zpochybněna v námitkách. V návaznosti na ně zadavatel dne 29. 1. 2024

vyzval vybraného dodavatele k objasnění a doplnění nabídky mj. v souvislosti s předmětnou

referenční stavbou. Zadavatel na základě výzvy II. obdržel od vybraného dodavatele předávací

protokol k části díla realizované BERGER BOHEMIA a.s., ze kterého vyplývá, že práce na stavbě

„SO 8-203 Dálniční most přes potok v km 96,6238“ byly zahájeny v říjnu 2010 a skončeny

v srpnu 2013, přičemž k předání díla objednatelem referenční zakázky (tj. společností

STRABAG a.s.) došlo až dne 3. 12. 2013. Z předávacího protokolu nadto vyplývá, že stavební

práce byly ze strany poddodavatele BERGER BOHEMIA a.s. provedeny bez závad a byly prosty

jakýchkoliv připomínek. Zadavatel v této souvislosti od vybraného dodavatele obdržel rovněž

poddodavatelovo čestné prohlášení ke splnění požadavků zadavatele u referenční zakázky D3

ve kterém mj. identifikoval konkrétní součásti referenční zakázky D3, které prováděl

poddodavatel BERGER BOHEMIA a.s. přičemž mezi objekty není uvedena stavba „SO 0307 B

most přes rybník Koberný“, kterou zmiňuje navrhovatel jakožto stavbu, která byla realizována

vadně. V předloženém čestném prohlášení je pak explicitně uvedeno, že uvedenou stavbu

poddodavatel BERGER BOHEMIA a.s. nerealizoval. V rámci odpovědi na výzvu II. dále vybraný

dodavatel zadavateli předložil interní dokument BERGER BOHEMIA a.s. „Předání dokončených

objektů“ ze kterého vyplývá, že část objektů byla objednateli STRABAG a.s. předána až v září

2013. Úřad má tedy za to, že zadavatel vznesené pochybnosti navrhovatele rozptýlil, a tedy

u vybraného dodavatele řádně posoudil splnění podmínek účasti a má za prokázané, že

předmětná referenční zakázka D3 splňuje požadavky stanovené zadavatelem v zadávací

dokumentaci. Nad rámec výše uvedeného navíc podotýká, že u těchto typů staveb není

neobvyklé, že je objekt uveden do provozu ve chvíli, kdy ještě nejsou ukončeny veškeré práce

a stavba není hotová. K argumentům navrhovatele vyplývajícím dle něj z veřejně dostupných

zdrojů ohledně existence neoprávněných změn smlouvy a neuplatnění smluvních pokut pak

Úřad stručně konstatuje, že předmětem referenční zakázky D3 je plnění realizované

poddodavatelem BERGER BOHEMIA a.s. pro objednatele STRABAG a.s. (které bylo tímto

objednatelem označeno jako řádné), a toto nelze zaměňovat s realizací veřejné zakázky

„Provedení stavby dálnice D3 Tábor - Veselí nad Lužnicí“, jejímž zadavatelem je Ředitelství

48

Č.j.: ÚOHS-23727/2024/500

silnic a dálnic14, pročež uvedený argument navrhovatele nelze považovat pro šetřenou věc

za relevantní.

154. Úřad má tedy s odkazem na všechny shora uvedené skutečnosti za prokázané, že zadavatel

dodržel při zadávání předmětné veřejné zakázky pravidla stanovená pro zadání veřejné

zakázky, když u vybraného dodavatele posoudil podmínku účasti v zadávacím řízení spočívající

v kritériu technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona jako splněnou v souladu

s požadavkem stanoveným v bodě 10.3.1. zadávací dokumentace.

155. Co se týče argumentu navrhovatele ohledně písemného závazku poddodavatele BERGER

BOHEMIA a.s. uvádí Úřad následující.

156. Úřad předně v obecné rovině konstatuje, že podmínkou zakotvenou v § 83 odst. 1 písm. d)

zákona, kterou musí dodavatel splnit v případě, kdy prokazuje splnění kritéria technické

kvalifikace prostřednictvím jiné osoby (poddodavatele), je předložení písemného závazku jiné

osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv,

s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň

v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. Dle právní domněnky v § 83

odst. 2 zákona je tento požadavek splněn, jestliže je obsahem písemného závazku jiné osoby

společná a nerozdílná odpovědnost této osoby za plnění veřejné zakázky společně

s dodavatelem. Prokazuje-li však dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci a předkládá

doklady podle § 79 odst. 2 písm. a), b) nebo d) zákona vztahující se k takové osobě (jako je

tomu v posuzovaném případě), musí dokument podle § 83 odst. 1 písm. d) zákona obsahovat

závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované

kritérium kvalifikace vztahuje.

157. Zadavatel by měl být na základě písemného závazku jiné osoby schopen jasného úsudku

o tom, zda je zajištěno, že veřejná zakázka bude realizována opravdu tím, kdo danou

schopností disponuje, nikoliv tím, kdo si ji – toliko pro účely zadávacího řízení – pouze

„obstaral“, resp. „koupil“. Je tedy nezbytné, aby byl zadavatel na základě písemného závazku

jiné osoby schopen jednoznačně určit, zda vůbec, jakým konkrétním způsobem a v jakém

rozsahu se bude tato „kvalifikovaná jiná osoba“ podílet na plnění dané veřejné zakázky.

158. V šetřeném případě písemný závazek poddodavatele vyplývá z předložené smlouvy s BERGER

BOHEMIA a.s. uzavřené mezi vybraným dodavatelem a poddodavatelem BERGER

BOHEMIA a.s., kde je v čl. II odst. 1 stanoveno, že smlouva je uzavírána za účelem prokázání

splnění kvalifikace dle § 79 odst. 2, písm. a) zákona, a to v předmětném zadávacím řízení a v čl.

II. odst. 2 je dále stanoveno, že v případě, že bude v zadávacím řízení vybrána nabídka

vybraného dodavatele, zavazuje se poddodavatel poskytnout vybranému dodavateli plnění

určené v plnění veřejné zakázky alespoň v rozsahu, v jakém prokázal vybraný dodavatel

prostřednictvím BERGER BOHEMIA a.s. splnění kvalifikace. Dle čl. II. odst. 4 smlouvy s BERGER

BOHEMIA a.s. se dále poddodavatel zavazuje poskytnout vybranému dodavateli „(…)

práce/dodávky/služby související s provedením železobetonových konstrukcí a poskytnutí

technické podpory spočívající v konzultační a poradenské činnosti při realizaci zakázky, přičemž

přesná specifikace jednotlivých stavebních prací, dodávek a služeb, které budou předmětem

subdodávky zajišťované Subdodavatelem, bude dohodnuta samostatnou smlouvou o dílo.“

14

viz https://egordion.tendersystems.cz/nabidkaGORDION/zakazka.seam?mode=zakladni_udaje&cid=584106

49

Č.j.: ÚOHS-23727/2024/500

159. Úřad tedy zkoumal vymezení písemného závazku poddodavatele, přičemž posuzoval, zda byl

jeho písemný závazek vymezen v souladu s § 83 odst. 1 písm. d) zákona a § 83 odst. 2 zákona.

160. Úřad předně uvádí, že ačkoliv z § 83 odst. 2 zákona vyplývá, že povinnost podle § 83 odst. 1

písm. d) zákona je splněna, pokud je obsahem písemného závazku jiné osoby společná

a nerozdílná odpovědnost této osoby za plnění veřejné zakázky společně s dodavatelem, je

v šetřeném případě nezbytné reflektovat, že vybraný dodavatel prokazoval prostřednictvím

poddodavatele kritérium technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona (definované

v bodu 10.3.1. zadávací dokumentace). V takovém případě [tj. pokud dodavatel prokazuje

prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci mj. dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona] pak § 83 odst. 2

zákona doplňuje, že písemný závazek jiné osoby musí mj. obsahovat závazek, že jiná osoba

bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace

vztahuje.

161. Úřad rekapituluje, že zadavatel v bodu 10.3.1. zadávací dokumentace vymezil podmínky

prokázání technické kvalifikace tak, že mj. požadoval, aby byla technická kvalifikace

prokázána referenční zakázkou, jejímž předmětem byla výstavba, rekonstrukce nebo oprava

dálnic nebo silnic, případně místních komunikací, jejíž součástí byla lávka nebo most

ve vodním toku. Je zřejmé, že prostřednictvím reference požadované v bodu 10.3.1. zadávací

dokumentace si zadavatel u účastníků zadávacího řízení ověřoval, zda mají dostatečnou

„zkušenost“ s realizací výstavby, rekonstrukce nebo opravy dálnic nebo silnic, případně

místních komunikací, jejíž součástí byla lávka nebo most ve vodním toku, což ostatně

koresponduje s předmětem plnění veřejné zakázky, kterým je „provedení stavebních prací

kultivace a revitalizace sídla Libereckého kraje, nábřeží řeky Nisy – úprava koryta řeky náplavka, lávka, rampa a schodiště, vstup do budovy A, komunikace a zpevněné plochy, park

s kioskem a dětským hřištěm.“ Vybraný dodavatel přitom uvedenou část technické kvalifikace

v šetřeném prokazoval prostřednictvím poddodavatele, resp. prostřednictvím

poddodavatelské smlouvy a smlouvy o smlouvě budoucí s tímto poddodavatelem.

162. K výše uvedenému Úřad doplňuje, že je to právě zadavatel, kdo stanovuje požadavky

v zadávací dokumentaci a je tak v jeho zájmu, aby obdržená nabídka odpovídala jeho

potřebám. Jelikož zadavatel v zadávací dokumentaci k šetřené zakázce požadoval v rámci

prokázání kritérií technické kvalifikace mj. doložení zkušenosti s realizací dálnic nebo silnic,

případně místních komunikací, jejíž součástí byla lávka nebo most ve vodním toku, je zřejmé,

že právě předchozí zkušenosti s takovýmto plněním představují pro zadavatele ukazatel

schopnosti realizovat předmět veřejné zakázky. Úřad pak v tomto kontextu konstatuje, že ze

znění závazku je zřejmé, že ze strany BERGER BOHEMIA a.s. budou jednak prováděny

konkrétní stavební práce, a to železobetonové konstrukce, které jsou např. součástí lávek,

resp. mostů, a rovněž poskytován dohled při realizaci zakázky, tj. poddodavatel BERGER

BOHEMIA a.s. bude vybranému dodavateli poskytovat technickou podporu a své odborné

knowhow, a to v rozsahu předložené referenční zakázky.

163. S ohledem na vše výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že formulace, resp. vymezení závazku

(ve vztahu k prokázání kritéria technické kvalifikace dle bodu 10.3.1. zadávací dokumentace)

poddodavatele je z pohledu požadavků vyplývajících z § 83 odst. 1 písm. d) a § 83 odst. 2

zákona dostatečná a naplňující smysl a účel zákona, neboť z ní lze dovodit, že se poddodavatel

BERGER BOHEMIA a.s. zavázal k realizaci prací a dohledu tak, jak jej definoval zadavatel

50

Č.j.: ÚOHS-23727/2024/500

v zadávací dokumentaci a míra participace poddodavatele na plnění veřejné zakázky tak

odpovídá rozsahu, v jakém poddodavatel za vybraného dodavatele prokázal kvalifikaci.

164. Argumentaci navrhovatele, kterou brojí proti nesplnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2

písm. a) zákona vybraným dodavatelem, tak Úřad považuje za nedůvodnou.

K tvrzenému nesplnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona

165. Navrhovatel dále uvádí, že vybraný dodavatel prokazuje splnění kritéria technické kvalifikace

dle § 79 odst. 2 písm. d) prostřednictvím poddodavatele společnosti ZEPS s.r.o. a [JMÉNO,

PŘIJMENÍ], tj. fyzickou osobou disponující požadovanou autorizací. [JMÉNO, PŘIJMENÍ] pak

bude vykonávat funkci hlavního stavbyvedoucího a ponese veškerou odpovědnost za výkon

funkce hlavního stavbyvedoucího. Navrhovatel má za to, že se jedná o situaci tzv. agenturního

zaměstnávání, kdy ZEPS s.r.o. bude [JMÉNO, PŘIJMENÍ] „půjčovat“ vybranému dodavateli, a

to právě v rozporu s právní úpravou agenturního zaměstnávání.

166. Úřad zde v obecné rovině uvádí, že vztah poddodavatelský je vztahem, jehož právním

základem je smluvní ujednání mezi dodavatelem a poddodavatelem, který se zavazuje

poskytovat dodavateli určitou dílčí část plnění, kterou pak jako celek dodává dodavatel

objednateli (je vůči objednateli tzv. generálním dodavatelem). Obsahem poddodavatelského

závazku je tedy poskytnutí dílčí části plnění, kdy poddodavatel vystupuje vůči dodavateli

vlastním jménem, za zhotovení dané části díla pak též nese odpovědnost (nicméně pouze vůči

dodavateli, za dílo jako celek nese vůči objednateli odpovědnost generální dodavatel). Definici

poddodavatele zákon neobsahuje, nicméně lze dovodit např. ze soudní judikatury, že

za poddodavatele bude považován každý, kdo poskytne pro plnění veřejné zakázky věci či

službu, které jsou přímou součástí plnění veřejné zakázky (srov. např. rozsudek Krajského

soudu v Brně 62 Af 103/2015-178 ze dne 8. 12. 201615), tj. jedná se o osobu, která participuje

na plnění veřejné zakázky, avšak jeho závazky směřují nikoliv přímo k objednateli, ale

k dodavateli, se kterým navázal smluvní vztah.

167. Situace, kdy je přítomen dodavatel, který realizuje pro objednatele předmět plnění

a za účelem realizace veřejné zakázky řeší obsazení pracovních pozic, resp. doplnění

pracovního týmu tím způsobem, že si sjedná s pracovníkem dohodu o provedení práce, popř.

uzavře s jiným zaměstnavatelem dohodu o dočasném přidělení zaměstnance, je situací

odlišnou od poddodavatelského závazku, neboť cílem dohod, které jsou uzavírány podle

zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník

práce“), je obstarat pracovní kapacity, a to způsobem, kdy osoby, se kterými (popř. ohledně

kterých) je uzavírána dohoda, jsou v pozici závislé na dodavateli, tzn. potřebné práce

nevykonávají na vlastní odpovědnost a náklady; cílem předmětných dohod není zasmluvnit

poskytnutí určitých služeb či prací coby součásti realizace veřejné zakázky, za které by nesla

dotyčná osoba odpovědnost. Navázání předmětných vztahů, tj. uzavření zmíněných dohod se

děje v rovině práva pracovního. Odpovědnost za zhotovení části díla je i nadále na dodavateli,

tato není přenesena na zaměstnance, popř. jeho přidělujícího zaměstnavatele tak, jako by

tomu bylo u poddodavatelského závazku. Dodavatel si řídí své pracovníky, vč. pracovníků

15

Ačkoliv se jedná o judikaturu vážící se k předchozí právní úpravě obsažené v zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných

zakázkách, Úřad považuje relevantní pasáž rozsudku za aplikovatelnou i za současné právní úpravy.

51

Č.j.: ÚOHS-23727/2024/500

„zapůjčených“, kterým ukládá pracovní úkoly, organizuje jejich práci, řídí je a kontroluje [srov.

§ 43a odst. 4 zákoníku práce].

168. Úřad s ohledem na skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení konstatuje, že

neshledal, že by v tomto ohledu došlo k jakémukoliv nezákonnému jednání. Z listin

obsažených v dokumentaci o zadávacím řízení není zřejmé, jaký postup vybraný dodavatel

zvolí, neboť stejně tak jako si vybraný dodavatel může najmout přímo konkrétního člověka

a uzavřít dohodu přímo s konkrétní fyzickou osobou, může rovněž uzavřít s jinou společností

smlouvu, na základě které bude tato společnost řídit předmětnou stavbu, a to prostřednictvím

této fyzické osoby ve funkci hlavního stavbyvedoucího.

169. Co se týče argumentu navrhovatele ohledně písemného závazku poddodavatele ZEPS s.r.o.

ve kterém dle navrhovatele zcela absentuje samotný závazek výkonu funkce stavbyvedoucího

Úřad nejprve v obecnosti odkazuje na bod 156 a násl. tohoto rozhodnutí. Úřad konstatuje, že

dle čl. II. odst. 2 smlouvy s ZEPS s.r.o. se poddodavatel ZEPS s.r.o. zavazuje poskytnout

vybranému dodavateli „plnění určené k plnění Veřejné zakázky či k poskytnutí věcí a práv,

s nimiž bude Dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění Veřejné zakázky, a to alespoň

v rozsahu, v jakém Dodavatel prostřednictvím Subdodavatele prokázal splnění kvalifikace (viz

§83 odst. 1, písm. d) ZZVZ)“ a dle čl. II. odst. 4 téže smlouvy se poddodavatel zavazuje

poskytnout „(…) práce/dodávky/služby související s výkonem funkce hlavního

stavbyvedoucího“. Úřad má přitom za to, že ze znění závazku jednoznačně vyplývá, že

ZEPS s.r.o. bude zajišťovat všechny nezbytné činnosti, které vyžaduje výkon funkce hlavního

stavbyvedoucího, včetně činností, které jsou přímou náplní výkonu této funkce.

170. Úřad tedy uzavírá, že argumentaci navrhovatele týkající se nesplnění technické kvalifikace dle

§ 79 odst. 2 písm. d) zákona rovněž nepovažuje za důvodnou.

K tvrzené vadnosti oznámení o výběru dodavatele

171. Navrhovatel v návrhu rovněž uvádí, že oznámení o výběru dodavatele je vadné.

172. Úřad předně uvádí, že smyslem oznámení o výběru dodavatele dle § 123 zákona je informovat

účastníky zadávacího řízení o výběru dodavatele, u něhož již zadavatel má ověřeno splnění

podmínek účasti. Oznámení o výběru má zcela zásadní postavení v zadávacím řízení a jeho

úkolem je zajistit vysokou míru transparentnosti postupu zadavatele při výběru dodavatele.

Oznámení o výběru dodavatele musí přezkoumatelným způsobem zachytit, proč zadavatel

vybral konkrétního dodavatele, a současně musí ve vztahu k zákonem definovaným

skutečnostem obsahovat i skutečnosti týkající se splnění podmínek účasti. Součástí oznámení

o výběru tak musí být zpráva o hodnocení nabídek (pokud proběhlo hodnocení nabídek), tj.

dokument zachycující způsob hodnocení a postup, kterým zadavatel dospěl k ekonomicky

nejvýhodnější nabídce (náležitosti písemné zprávy o hodnocení nabídek jsou definovány

v § 119 odst. 2 zákona) a rovněž výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného

dodavatele, který obsahuje taxativně vyjmenované náležitosti a ze kterého musí být patrné

mj. jakými doklady a údaji vybraný dodavatel prokázal splnění kvalifikace.

173. Účelem tohoto ustanovení je dle Úřadu umožnit ostatním účastníkům zadávacího řízení

provést kontrolu postupu zadavatele při posouzení kvalifikace vybraného dodavatele, ale

i výběru samotného. Z logiky věci je tak zadavatel dle tohoto ustanovení především povinen

uvést takové informace, z nichž bude patrné, že požadované kvalifikační požadavky byly

52

Č.j.: ÚOHS-23727/2024/500

splněny, jelikož na základě těchto informací rozhodl zadavatel o výběru dodavatele

a na základě těchto informací mohou ostatní účastníci zadávacího řízení zkontrolovat, zda

odpovídají zadávacím podmínkám a případně se rozhodnout, že podají námitky. Na základě

účelu daného ustanovení zákona tak má seznam dokladů obsahovat především ty doklady,

kterými vybraný dodavatel svou kvalifikaci prokazoval, a tedy i prokázal, jelikož pouze takové

informace mají pro ostatní účastníky řízení vypovídající hodnotu při případném posouzení

toho, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem. Naopak informace a doklady, kterými

vybraný dodavatel svou kvalifikaci neprokázal, pak naopak zcela logicky nemají pro prokázání

kvalifikace ani pro kontrolu postupu zadavatele při posouzení kvalifikace ostatními účastníky

zadávacího řízení a následné zvažování dalších kroků ostatních účastníků zadávacího řízení

žádnou vypovídající hodnotu. Není totiž možné vyvracet prokázání kvalifikace na základě

dokladů, kterými nebyla vůbec prokazována, a proto není dle Úřadu důvod s těmito doklady

a informacemi v nich obsaženými ostatní účastníky zadávacího řízení seznamovat. Jiný výklad

daného ustanovení by dle Úřadu nekorespondoval s jeho samotným účelem.

174. Úřad konstatuje, že zadavatel v souladu s § 123 zákona v oznámení o výběru dodavatele

zprávu o hodnocení nabídek a výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného

dodavatele v rozsahu seznamu dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci,

a údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace předložil. Zadavatel

ve svém oznámení o výběru oznámil, kdo je vybraným dodavatelem. Přílohu tohoto oznámení

tvoří zpráva o hodnocení a výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného

dodavatele. Úřad tedy konstatuje, že oznámení o výběru dodavatele obsahuje veškeré

náležitosti uvedené v ustanovení § 123 zákona a to, že v něm není uvedena informace

o původci žuly, která bude v rámci plnění použita vybraným dodavatelem, nezakládá jeho

vadnost nebo netransparentnost. Zadavatel ve svém oznámení o výběru dodavatele

účastníkům přiblížil, na základě jakých parametrů a kritérií vybral vybraného dodavatele

k plnění veřejné zakázky, přičemž neponechal stranou žádný ze zákonných požadavků

na obsahovou stránku oznámení o výběru dodavatele dle § 123 zákona. Zároveň si zadavatel

v zadávací dokumentaci veřejné zakázky nevyhradil postup v souladu s § 104 zákona, a proto

nebyl povinen součástí oznámení o výběru dodavatele učinit informace o vybraných

dodavatelem dodávaném kamenné materiálu nebo jeho poskytovateli. Z předmětného

ustanovení § 123 zákona, jakož i z žádného jiného ustanovení zákona nevyplývá povinnost

zadavatele rozkrývat v oznámení o výběru dodavatele předmět plnění.

175. Úřad tedy uzavírá, že argumentaci navrhovatele, kterou navrhovatel napadá vadnost

oznámení o výběru z důvodu neuvedení informací o původci žuly, jež bude v rámci plnění

použita vybraným dodavatelem, odmítá jako nedůvodnou.

K rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele

176. Navrhovatel dále ve svém návrhu rovněž namítá, že zadavatel nedostatečně vypořádal

všechny námitky navrhovatele, neboť v rozhodnutí o námitkách neuvedl označení

konkrétního dodavatele (původce) žuly a navrhovateli je tak zcela znemožněno předložil

relevantní argumentaci, ačkoli takovouto konkrétní informaci, v podstatě jedinou a relevantní

jak pro posouzení nabídnuté ceny z pohledu její mimořádné nízkosti, tak z pohledu naplnění

zadávacích podmínek, považuje navrhovatel za relevantní pro vypořádání své námitky. Úřad

se tedy zabýval otázkou, zda rozhodnutí o námitkách dostojí požadavkům stanoveným v § 245

odst. 1 zákona, tedy zda součástí citovaného rozhodnutí je odůvodnění, ve kterém

53

Č.j.: ÚOHS-23727/2024/500

se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřil ke skutečnostem uvedeným stěžovatelem

(navrhovatelem) v námitkách.

177. Úřad s ohledem na skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení konstatuje, že

námitky byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahují veškeré náležitosti

ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně

vypořádat v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

178. Úřad v návaznosti na výše uvedené posoudil rozhodnutí o námitkách, kdy vycházel z toho, že

pokud navrhovatel uvádí v námitkách konkrétní argumenty, je nezbytné, aby zadavatel na tyto

argumenty adekvátně reagoval. Úřad však zároveň doplňuje, že pro splnění požadavku

na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách

není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele

do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí

o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko

k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné,

aby odůvodnění podaných námitek postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo

ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.

179. Úřad konstatuje, že konkrétní námitky jsou obsaženy v částech II. – IV. námitek. Otázka

původu žuly, resp. (pod)dodavatele (původce) žuly je zmíněna v části II. námitek, přičemž

obsahem a podstatou dotčené části námitek je údajně mimořádně nízká nabídková cena

vybraného dodavatele, která se dle navrhovatele výrazně liší od nabídkových cen zbývajících

účastníků zadávacího řízení. V této souvislosti navrhovatel konstatuje, že nabídka je

z podstatné části tvořena dodávkou specifické žuly a rozvíjí úvahu o tom, že nabízené ceny

není v této souvislosti možno dosáhnout zákonným způsobem s českým ani se zahraničním

(pod)dodavatelem. Svá tvrzení uzavírá domněnkou, že si cenu žuly zadavatel neověřoval

a neopatřil si od dodavatele žuly žádné informace, resp. zpochybňuje, že je zadavateli

dodavatel žuly znám.

180. Úřad přezkoumal rozhodnutí o námitkách a dospěl k závěru, že v rozhodnutí o námitkách

se zadavatel vyjádřil ke každému z okruhů (částí) námitek, přičemž z tohoto vyjádření je

zřejmé, proč zadavatel námitky navrhovatele odmítl podle § 245 odst. 2 zákona jako

nedůvodné a je z něj tedy patrné, proč považuje svůj postup v zadávacím řízení za souladný

se zákonem, stejně tak proč považuje argumenty navrhovatele v této souvislosti za liché. Úřad

má za to, že zadavatel nebyl (vzhledem k formulaci námitek) povinen nezbytně identifikovat

původce nabízené žuly, zcela postačuje, když v rozhodnutí o námitkách předně nabízenou žulu

konkrétně identifikoval a dále uvedl, že požadovanou žulu vybraný dodavatel obstará

prostřednictvím poddodavatele, přičemž zadavatel měl k dispozici jeho cenovou nabídku

(tedy mu byl nepochybně znám). Lze tak dovodit, že ve vztahu k dotčené části námitek je

postihnuto jejich gros a zdůvodnění, které zadavatel stěžovateli (navrhovateli) poskytl, je

dostačující k tomu, aby byla naplněna povinnost zadavatele vymezená v § 245 odst. 1 zákona

spočívající v jasném a srozumitelném vypořádání odůvodnění rozhodnutí o námitkách.

181. Úřad tedy uzavírá, že argumentace navrhovatele, ve které navrhovatel napadá rozhodnutí

o námitkách z důvodu neuvedení informací o původci žuly, je nedůvodná.

54

Č.j.: ÚOHS-23727/2024/500

Závěr

182. Z výše uvedených závěrů vyplývá, že zadavatel v předmětném zadávacím řízení vybral

dodavatele, u kterého však neměl najisto postavené, že tento splňuje veškeré podmínky účasti

v zadávacím řízení. Zadavatel totiž požadoval, aby hodnota odolnosti materiálu (prvků

z přírodního kamene) proti skluzu pro suchý povrch – tryskaný činila minimálně 83 a pro mokrý

povrch – tryskaný minimálně 75, přičemž vybraný dodavatel v rámci institutu objasňování

nabídky zadavateli předložil dokumenty, ze kterých vyplývá, že hodnoty odolnosti proti skluzu

jak pro suchý, tak pro mokrý povrch u jím nabízeného plnění nedosahují minimálních hodnot

požadovaných zadavatelem v zadávací dokumentaci a nadto každý z předložených dokumentů

obsahoval rozdílné údaje o nabízeném plnění, avšak zadavatel tyto skutečnosti fakticky

ignoroval. Takovýto postup, kdy zadavatel i přes právě uvedené při posouzení konstatuje

splnění podmínek účasti a dodavatele následně vybere, však nelze považovat za souladný se

zásadou transparentnosti.

183. Vzhledem k výše uvedenému Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření

184. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné

zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může

ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší

zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

185. Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidla

stanovená pro zadání veřejné zakázky způsobem, který je popsán ve výroku I. tohoto

rozhodnutí. Úřad má za to, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl ovlivnit výběr

dodavatele, což je dáno především tím, že předložená dokumentace o zadávacím řízení

nenese takové informace, na základě kterých by bylo možno uzavřít, že vybraný dodavatel

splňuje podmínky účasti v zadávacím řízení. Úřad proto konstatuje, že podmínka pro uložení

nápravného opatření, spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele,

je v daném případě naplněna, neboť v případě, že by zadavatel provedl posouzení splnění

podmínek účasti v souladu se zákonem, nelze nyní vyloučit, že by se mohl stát vybraným

dodavatelem jiný účastník zadávacího řízení, resp. by se jím nestal stávající vybraný dodavatel.

186. Úřad dodává, že nijak nepředjímá výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného

dodavatele v zadávacím řízení, pouze toliko konstatuje, že zadavatel toto bude muset provést

znovu, a to v intencích skutečností uváděných výše.

187. Pokud jde o třetí podmínku, Úřad uvádí, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou

zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky k tomu, aby Úřad mohl uložit nápravné

opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

188. Při rozhodování podle § 263 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit,

jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu, a to při dodržení

základních zásad procesu zadávání. Úřad tedy musí vždy volit takové nápravné opatření, které

zajistí nápravu nezákonného postupu zadavatele a které nesmí vést ke zmaření účelu

správního řízení, jímž je ochrana dodavatele před nezákonným postupem zadavatele.

189. Úřad konstatuje, že v šetřeném případě není nutné rušit celé zadávací řízení. Vzhledem

k tomu, že v šetřeném případě nelze konstatovat splnění podmínek účasti v zadávacím řízení

55

Č.j.: ÚOHS-23727/2024/500

u vybraného dodavatele (viz předchozí obsah odůvodnění tohoto rozhodnutí), lze nápravu

zjednat tím, že bude zrušeno oznámení o výběru dodavatele spolu se všemi úkony zadavatele

s oznámením o výběru souvisejícími, které zadavatel učinil v předmětném zadávacím řízení,

jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Pro úplnost Úřad uvádí, že je na zadavateli,

aby zvážil případné zrušení dalších (již učiněných) úkonů, resp. aby zvážil další postup

v zadávacím řízení v duchu zajištění zákonnosti jeho průběhu.

190. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak

je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – k uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

191. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění

smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím

řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

192. Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu

o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že

zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím

řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, tedy je účinný

i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se

zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s

důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci

rozhodnutí.

193. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající

ve zrušení oznámení o výběru dodavatele a všech úkonů zadavatele s oznámením o výběru

souvisejících, které zadavatel učinil v předmětném zadávacím řízení, zakázal zároveň ve výroku

III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít

v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

194. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření

nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního

řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj

vyhláškou.

195. Podle § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání

úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, činí paušální částka nákladů řízení

o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad

rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, 30 000 Kč.

196. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající

ve zrušení oznámení o výběru dodavatele a současně i všech úkonů zadavatele s oznámením

o výběru souvisejících, které zadavatel učinil v předmětném zadávacím řízení, rozhodl Úřad

o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

197. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo

19-24825621/0710, variabilní symbol 2024000158.

56

Č.j.: ÚOHS-23727/2024/500

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu

pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –

Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I.,

II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá

podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení

o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky

nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. JUDr. Kamil Jelínek, Ph.D., advokát, Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno

2. Gardenline s.r.o., Na Vinici 948/13, Předměstí, 412 01 Litoměřice

3. CL-EVANS s.r.o., Bulharská 1557, 470 01 Česká Lípa

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

57

", "next": 0}