189. Navrhovatel v návrhu uvádí, že vzhledem ke způsobu cenotvorby u stravovacích poukázek cena stravenky minimálně do úrovně 94 Kč nepředstavuje hodnotitelnou položku, a pokud je hodnocena celá nominální hodnota stravenky, vede to k tomu, že vyhodnocení kritéria ceny nekoresponduje se stanovenou váhou 90 %. Dle navrhovatele se tak postup zadavatele stává netransparentní a diskriminační pro účastníky, kteří v legitimním očekávání hodnoty 90% váhy budou spoléhat na výši své nabídkové ceny. K tomu Úřad uvádí následující.
190. Platí, že zadavatel je povinen stanovit kritéria hodnocení a tedy pravidla pro hodnocení nabídek jako celek v souladu s požadavkem na transparentnost zadávacího řízení takovým způsobem, aby dodavatelé, kteří se rozhodnou pro účast v zadávacím řízení, byli reálně schopni předložit konkrétní nabídky a již v době před podáním nabídek věděli, podle čeho a jakým způsobem budou jimi předložené nabídky zadavatelem hodnoceny. Uvedený závěr potvrzuje např. i rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 86/2008-222 ze dne 25. 3. 2009, v němž soud judikoval, že „(…) jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu (…).“. Stanovení kritérií hodnocení musí být tudíž ze strany zadavatele provedeno tak, aby všechny obdržené nabídky byly mezi sebou vzájemně porovnatelné, a zadavatel tak mohl objektivně zjistit, která nabídka je pro něj ekonomicky nejvýhodnější. Pravidla pro hodnocení nabídek musí být tedy přesně specifikovaná, transparentně stanovená a na základě toho také zpětně přezkoumatelná.
191. Jak vyplývá z příslušných ustanovení zadávací dokumentace, v šetřeném případě zadavatel zvolil hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti na základě nejvýhodnějšího poměru ceny a kvality, přičemž pro hodnocení nabídek stanovil dvě kritéria hodnocení, kritérium ceny a kritérium smluvních partnerů. Zadavatel dle zadávací dokumentace jednotlivá kritéria hodnocení i způsob hodnocení předem jasným a srozumitelným způsobem vymezil. Obě dílčí kritéria hodnocení měla nastavenou procentuální hodnotu, kterou jim zadavatel přiřadil. Zadavatel rovněž jasně a srozumitelně stanovil způsob výpočtu bodů, které účastníci mohli získat (viz body 129. – 134. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Skutečnost, že bude zadavatel v rámci kritéria ceny hodnotit celkovou nabídkovou cenu za stravenku, tedy byla ze zadávacích podmínek zcela zřejmá. Jelikož lze přitom důvodně předpokládat, že nabídky do šetřeného zadávacího řízení budou podávat dodavatelé, kteří v daném oboru působí a jsou tedy s cenotvorbou stravenek obeznámeni, pak i v případě, že by bylo pravdivé tvrzení navrhovatele, že fakticky je předmětem hodnocení pouze cena stravenky nad částku 94 Kč, musí být dle názoru Úřadu taková skutečnost ostatním dodavatelům zřejmá, stejně jako je zřejmá navrhovateli. Dodavatelé tedy měli možnost své nabídky stanovenému způsobu hodnocení přizpůsobit. S ohledem na uvedené nelze mít za to, že kritéria hodnocení byla zadavatelem stanovena v rozporu se zásadou transparentnosti.
192. Navrhovatel dále bez bližšího vysvětlení uvádí, že stanovenými kritérií hodnocení zadavatel porušil zásadu rovného zacházení. K této zásadě Úřad uvádí, že z ní vyplývá pro zadavatele povinnost zajistit, aby bylo v každé situaci zacházeno se všemi dodavateli obdobně, tedy tak, aby měl každý dodavatel zcela srovnatelnou příležitost na úspěch při ucházení se o veřejnou zakázku. V rámci všech úkonů zadavatele vůči dodavatelům nesmí vznikat bezdůvodné rozdíly, které by některého z dodavatelů zvýhodňovaly nebo upřednostňovaly. Co se týče rozdílu mezi zásadou rovného zacházení a zásadou zákazu diskriminace, zásada rovného zacházení je typicky spojena s určitým aktivním úkonem zadavatele vůči dodavateli či skupině dodavatelů, tj. k jejímu porušení dochází, pokud se zadavatel nechová vůči dodavatelům stejně, tedy svým jednáním bezdůvodně ovlivní postavení k lepšímu nebo i horšímu pouze u části dodavatelů. Naopak v případě, že je příčina nezákonného postupu zadavatele shledána ještě před podáním nabídek, a to typicky již v samotném způsobu stanovení zadávacích podmínek, které bezdůvodně znevýhodňují určitého dodavatele či skupinu dodavatelů, bude se jednat spíše o diskriminační jednání a porušení této zásady.
193. Vzhledem k tomu, že zadavatel stanovil kritéria hodnocení v zadávacích podmínkách pro všechny účastníky zadávacího řízení stejným způsobem, Úřad neshledal ve stanovení kritérií hodnocení porušení zásady rovného zacházení.
194. Navrhovatel dále uvádí, že stanovený způsob hodnocení nabídek je v rozporu se zásadou zákazu diskriminace. K tomu navrhovatel uvádí, že zvolený model hodnocení nabídek je diskriminující především k novým soutěžitelům, kteří nemají srovnatelný počet smluvních partnerů jako konkurenční zaběhnuté společnosti, ačkoliv by tito noví soutěžitelé mohli zajistit stejnou kvalitu poskytovaných služeb. Navrhovatel zde poukazuje na to, že vstoupil na trh se stravovacími poukázkami v roce 2017, kde do té doby působily pouze zaběhnuté společnosti, které neměly důvod zvolený model hodnocení s ohledem na podobný počet smluvních partnerů napadat.
195. Zásada zákazu diskriminace spočívá zejména v tom, že žádný z dodavatelů nesmí být postupem zadavatele bezdůvodně znevýhodněn oproti svým konkurentům. Zásada zákazu diskriminace tedy cílí na to, že zadavatel nesmí dodavatelům bezdůvodně ztěžovat možnost účastnit se zadávacího řízení či v zadávacím řízení uspět. Zadavatel tedy musí zajistit, aby žádní z dodavatelů, kteří jsou schopni veřejnou zakázku řádně realizovat, nebyli bezdůvodně vyřazeni z účasti na zadávacím řízení či bezdůvodně znevýhodněni v jeho průběhu.
196. K tomu Úřad uvádí, že ačkoliv se navrhovateli nastavení kritérií hodnocení může vůči němu jevit jako diskriminační, fakticky jde pouze o nevýhodu z toho, že je na daném trhu nový a nedisponuje tudíž takovým množstvím smluvních partnerů, jako ostatní účastníci zadávacího řízení. Platí přitom, že nový dodavatel na trhu nemůže automaticky počítat s tím, že jeho nabídka bude v zadávacích řízeních ihned vítězit. Jinými slovy řečeno, po zadavatelích nelze požadovat, aby při stanovení zadávacích podmínek zkoumali konkrétní situaci jednotlivých dodavatelů působících na daném trhu a zadávací podmínky přizpůsobovali jejich individuálním potřebám. Obecně lze konstatovat, že je zcela běžné, že některým dodavatelům budou zadavatelem stanovená kritéria hodnocení vyhovovat méně a některým více. Nejde přitom o diskriminaci, ale o projev aktuální situace na daném trhu. S ohledem na výše uvedené Úřad neshledal v kritériích hodnocení rozpor se zásadou zákazu diskriminace.
197. Na základě výše uvedeného Úřad neshledal, že by způsob hodnocení nabídek byl stanoven v rozporu se zákonem, respektive že by dílčí kritéria hodnocení v souhrnu neodpovídala definici ekonomické výhodnosti nabídek, či že by zadavatel jejich stanovením porušil zásady transparentnosti, rovného zacházení nebo zákazu diskriminace. Úřad tedy nezjistil důvod pro uložení nápravného opatření, a proto rozhodl o zamítnutí návrhu podle § 265 písm. a) zákona tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
1. Česká republika- Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Palackého náměstí 375/4, 128 00 Praha,
2. Mgr. Radovan Kubáč, Olivova 2096/4, 110 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy