{"html": "

139. Dle rozsudku NSS z rozhodnutí o vyloučení vyplývá, že zadavatel při posuzování stěžovatelem nabídnuté ceny vycházel z dokumentu „Přehled obvyklých cen ICT prací“ ze dne 26. 11. 2018. Tento přehled obsahuje údaje o ceně prací typově označených jako administrátor, analytik, architekt, auditor, blended rate, podpora, programátor, rutinní práce, specialista, školitel, technik, tester, vedoucí projektu. Dle rozsudku NSS zadavatel v rozhodnutí o vyloučení konstatoval, že služby Rozvoje dle nabídky stěžovatele bude ze 48 % provádět osoba v roli vývojáře ohodnocena cenou bez marže ve výši 2 810 Kč za tzv. 1 člověkoden. Srovnání zadavatel dle rozsudku NSS provedl s pozicí programátora seniora, neboť ta dle zadavatele fakticky odpovídá pozicí vývojáře. Dle rozsudku NSS bral zadavatel v úvahu hodnoty mediánu 1 člověkodne a uvedl, že v případě programátora seniora je tato hodnota 11 200 Kč, u programátora juniora 9 000 Kč, u webového programátora 6 000 Kč a nejnižší hodnotu mediánu za 1 člověkoden shledal zadavatel v případě pozice programátor.net, a to ve výši 4 392 Kč. Zadavatel vyhodnotil, že stěžovatelem nabídnutá cena za 1 člověkoden vývojáře je „výrazně nižší než ceny obvyklé na této pozici“. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení nevyložil své úvahy, na základě kterých při posouzení MNNC vycházel z „ceny obvyklé“. Zadavatel nadto dle rozsudku NSS bez dalšího ztotožnil s hodnotou mediánu částek uvedených v Přehledu obvyklých cen ICT, a řádně nevysvětlil, z jakého důvodu se nezabýval rozptylem na trhu reálně nabízených cen. Z tabulky na s. 11 Přehledu obvyklých cen ICT přitom dle rozsudku NSS vedle mediánových, resp. průměrných hodnot vyplývají i maximální a minimální hodnoty cen pro všechny varianty v kategorii programátor včetně rozložení jejich četnosti na trhu. V Přehledu jsou dle rozsudku NSS uvedeny následující minimální hodnoty: u programátora seniora 2 024 Kč, u programátora juniora 2 296 Kč, u webového programátora 2 296 Kč, a u zadavatelem zmíněného programátora.net 2 600 Kč. Z ničeho však dle rozsudku NSS relevantně nevyplývá, z jakých důvodů stěžovatelem nabídnutá cena (2 810 Kč), která nebyla nižší než na trhu se reálně vyskytující ceny (byť ty nižší), založila pochybnosti o schopnosti stěžovatele za danou cenu předmětnou veřejnou zakázku (resp. její část Rozvoj) realizovat. Zadavatel dle rozsudku NSS v podstatě ztotožnil nižší cenu s nekvalitním plněním, aniž by však uvedl relevantní argumentaci a důkazy, které by takový závěr jednoznačně potvrzovaly. Dle rozsudku NSS ani z ničeho jiného nevyplývá opora pro takový zjednodušující a soutěž významně omezující závěr.

140. Krajský soud dle rozsudku NSS pochybil, pokud rozhodnutí správních orgánů nezrušil. Dle rozsudku NSS navrhovatel v žalobě a následně i v kasační stížnosti důvodně poukazoval na porušení zásady transparentnosti. Na základě uvedeného dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost je důvodná, a v souladu s § 110 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, rozsudek KS zrušil. Vzhledem k tomu, že v dané věci by krajský soud v souladu s vysloveným závazným právním názorem neměl jinou možnost, než zrušit napadené rozhodnutí Úřadu a rozhodnutí správního orgánu I. stupně, rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s § 110 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 78 odst. 1, 3 a 4 soudního řádu správního, tak, že sám rozhodnutí předsedy Úřadu a rozhodnutí Úřadu zrušil a věc vrátil Úřadu k dalšímu řízení, ve kterém je vázán výše uvedenými závěry.

VIII. DALŠÍ PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

141. Přípisem č. j. ÚOHS-28234/2021/535/AHn ze dne 19. 8. 2021 Úřad oznámil účastníkům řízení pokračování správního řízení.

142. Dne 18. 8. 2021 byl Úřadu doručen návrh navrhovatele z téhož dne na uložení předběžného opatření spočívajícího v zákazu uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení. Navrhovatel se v citovaném návrhu odkazuje mj. na rozsudek KS a rozsudek NSS.

143. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-28259/2021/500/AIv ze dne 19. 8. 2021 nařídil Úřad zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavření smlouvy v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Uvedené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno téhož dne.

144. Usnesením č. j. ÚOHS-29498/2021/535/JCh ze dne 1. 9. 2021 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření navrhovatele ze dne 10. 9. 2021

145. Dne 10. 9. 2021 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne. Navrhovatel v citovaném vyjádření s odkazem na rozsudek NSS uvedl, že jednou ze základních jím namítaných skutečností byla otázka posouzení cen prací v oblasti ICT ze strany zadavatele. Navrhovatel dle svého tvrzení s poukazem na konkrétní důvody namítal, že posouzení zadavatele bylo nesprávné, neobjektivní a v konečném důsledku netransparentní. Dle navrhovatele je v rozsudku NSS posouzen postup zadavatele při hodnocení navrhovatelem nabízené ceny, který dle rozsudku NSS nelze označit za přijatelný.

146. Navrhovatel dále uvedl, že v rozsudku NSS se Nejvyšší správní soud dále podrobně zabýval jednotlivými cenami jednotlivých rolí v rámci Rozvoje, které účastník uváděl, přičemž tyto ceny konfrontoval s cenami dle „Přehledu obvyklých cen ICT prací“ užitého zadavatelem při posouzení objasnění MNNC ceny Rozvoje nabídnuté účastníkem. Navrhovatel dále odkazuje na závěry rozsudku NSS v uvedené věci.

147. Navrhovatel dále s odkazem na bod 47 rozsudku NSS uvedl, že Nejvyšší správní soud podrobil kritice rovněž přístup zadavatele při využití znaleckého posudku vypracovaného v roce 2019 pro Ministerstvo životního prostředí jako zadavatele veřejné zakázky na informační systém odpadového hospodářství se závěrem, že i tento revidovaný postup zadavatele vede k závěru o neobjektivním posouzení, resp. o nedodržení zásady transparentnosti.

148. Navrhovatel zdůraznil, že Nejvyšší správní soud se vrátil k základům objasnění MNNC ze strany navrhovatele, když důvodnost závěru zadavatele o neobjasnění MNNC ze strany navrhovatele postaveném na neobjektivním hodnocení, již v základu zcela vyvrátil. Tím dle navrhovatele Nejvyšší správní soud vytvořil podklad k tomu, aby nadále posouzení objasnění MNNC Rozvoje nemuselo být vedeno pouze směrem posuzování přínosů platformy SoftShell pro cenu Rozvoje, když není v návaznosti na odůvodnění rozsudku NSS důvod, proč by nebylo možné posoudit MNNC Rozvoje účastníka jako objasněnou i bez ohledu na přínos platformy SoftShell a i jen s odkazem na ostatní obsah objasnění MNNC Rozvoje, které účastník zadavateli předložil. Dle navrhovatele bylo zdůvodnění s odkazem na přínosy platformy SoftShell pouze součástí celého zdůvodnění, v žádném případě však výlučným obsahem zdůvodnění MNNC Rozvoje.

149. Navrhovatel závěrem citovaného vyjádření navrhl,aby Úřad jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele zrušil rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z předmětného zadávacího řízení a všechny všech následné úkony zadavatele v zadávacím řízení na uvedenou veřejnou zakázku.

IX. ZÁVĚRY ÚŘADU

150. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 48 odst. 4 zákona kdyžrozhodnutím ze dne 11. 3. 2020 vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení na uvedenou veřejnou zakázku z důvodu, že jeho nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla zdůvodněna, ačkoliv zadavatelem provedené posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny nebylo provedeno v souladu s § 113 odst. 6 zákona a zásadou transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, neboť jmenovaný zadavatel transparentně neposoudil objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 13. 2. 2020 předložené navrhovatelem, přičemž uvedený postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

Relevantní ustanovení zákona

151. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

152. Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely zákona rozumí mimořádně nízkou nabídkovou cenou nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

153. Podle § 113 odst. 1 zákona provede zadavatel posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

154. Podle § 113 odst. 2 zákona může zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit

a) cenu nebo náklady, které bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebo

b) způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny.

155. Podle § 113 odst. 3 zákona není v případě podle § 113 odst. 2 zákona vyloučeno, aby zadavatel posoudil nabídkovou cenu nebo náklady jako mimořádně nízkou nabídkovou cenu i v jiných případech, než jsou uvedeny v § 113 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona.

156. Podle § 113 odst. 4 zákona požádá zadavatel účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

157. Podle § 113 odst. 5 zákona musí účastník zadávacího řízení v objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím

a) ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod,

b) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo

c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

158. Podle § 113 odst. 6 zákona posoudí zadavatel objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud z objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a) nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona,

b) nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c) neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

Zadávací dokumentace

159. V bodu 6 zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že bude v souladu s § 113 odst. 1 zákona posuzovat výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky z hlediska MNNC, a to i v případě jednotlivých dílčích cen plnění předmětné veřejné zakázky, nikoli pouze z hlediska celkových nabídkových cen, které jsou předmětem hodnocení. Za účelem vyloučení veškerých pochybností zadavatel dále v uvedeném bodu zadávací dokumentace v souladu s § 113 odst. 2 písm. b) zákona stanovil, že za nabídku obsahující MNNC bude považována taková cenová nabídka, jejíž cenová úroveň (celková či ve vztahu k jednotlivým položkám) bude o více než 40 % nižší než průměrná cenová úroveň všech hodnocených nabídek, čímž nebude dotčena možnost zadavatele postupovat dle § 113 zákona i v případě, že zadavatel shledá nabídkovou cenu některého z dodavatelů mimořádně nízkou ve vztahu k předmětu veřejné zakázky na základě jiných skutečností.

Nabídka navrhovatele

160. Z obdržené dokumentace o zadávacím řízení dále vyplývá, že dílčí položka „cena za poskytování 1 člověkodne Rozvoje ve výši dle odst. 12.3.1 Smlouvy“ (dále jen „cena za 1 MD služeb Rozvoje“) v nabídce navrhovatele činí 4 300,- Kč bez DPH, tj. o více než 40 % méně než průměrná cenová úroveň všech hodnocených nabídek

Předchozí rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení

161. V rámci předchozího rozhodnutí o vyloučení zadavatel konstatoval, že nabídková cena navrhovatele za služby Rozvoje byla o více než 40 % nižší než průměrná cenová úroveň podaných nabídek. Zadavatel dále uvedl, že cena za poskytování služeb Rozvoje, která byla předmětem objasnění MNNC, činí přibližně 24 % z nabídkové ceny navrhovatele, a že tedy tvoří podstatnou složku nabídkové ceny. Pro posouzení MNNC ve vztahu k nabídkové ceně navrhovatele za služby Rozvoje provedl zadavatel porovnání s cenami za 1 MD Rozvoje v rámci tří zakázek obdobného charakteru, s analytickým materiálem „Přehled obvyklých cen ICT prací“ z roku 2018, se znaleckým posudkem vypracovaným v roce 2019 pro Ministerstvo životního prostředí, s výsledky průzkumu společnosti Inside – KPC Group z roku 2018, a s výsledky statistického zjišťování o průměrném výdělku zaměstnanců ČR z roku 2018, čímž dospěl k závěru, že ceny navrhovatele u rolí analytik, vývojář a tester jsou podstatně nižší než ceny běžné na trhu, stejně jako cena za 1 MD Rozvoje. Zadavatel následně posoudil nabídkovou cenu navrhovatele za 1 MD Rozvoje s cenami nabízenými v rámci předchozí veřejné zakázky z přelomu let 2014 a 2015, kde průměrná nabídková cena za 1 MD Rozvoje činila 7 800,46 Kč bez DPH.

Výzva k objasnění MNNC

162. Z výzvy k objasnění MNNC vyplývá, že zadavatel položil navrhovateli celkem 14 otázek, týkajících se především platformy SoftShell, přičemž zároveň navrhovatele požádal o doložení informací či dokumentů zodpovídajících uvedené otázky, dále dostupné vývojářské, administrátorské a jiné dokumentace k platformě SoftShell, popř. dalších vhodných podkladů, a o alespoň patnáctiminutovou prezentaci SoftShell. Při odůvodnění MNNC měl navrhovatel dle zadavatele zohlednit mj. aspekty uvedené v § 113 odst. 5 zákona, tj. ekonomické aspekty výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod, použitá technická řešení nebo výjimečně příznivé podmínky, nebo originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

Objasnění MNNC

163. V rámci objasnění MNNC za služby Rozvoje navrhovatel k dotazům zadavatele mj. uvedl, že platforma SoftShell, vytvořená společností Eller s. r. o., je použita pouze jako jeden ze stavebních kamenů jeho vlastní aplikační platformy a je navrhovatelem využívána v rámci dalších zadávacích řízení a realizačních projektů, a že uzavřel s vykonavatelem majetkových práv k platformě SoftShell dohody o spolupráci, jejichž výsledkem bude rozvoj vlastní aplikační platformy, a že má za účelem zachování kontinuity zákaznických aplikací v souladu se svými závazky přístup ke zdrojovému kódu SoftShell. Navrhovatel dále uvedl, že platforma SoftShell obsahuje softwarové akcelerátory, kterými jsou tiskový subsystém, logování, výpočtový akcelerátor, komunikační akcelerátor, modul číselníky, modul šablony, modul statistiky a modul kalendář. Konečně navrhovatel uvedl, že dle jeho odhadu by v případě nevyužití platformy SoftShell došlo k navýšení nákladů na služby Rozvoje na MD o přibližně 75 %.

164. Z obdržené dokumentace o zadávacím řízení dále vyplývá, že dne 13. 12. 2019 byla v sídle zadavatele představena ukázka práce jednotlivých rolí při činnostech spadajících do služeb Rozvoje poptávaného systému v SoftShell, které se na straně zadavatele účastnili přizvaní odborníci Michal Bláha a Martin Šigut, kteří kladli související dotazy, týkajících se zejména otázky testování v rámci Rozvoje, přístupu ke zdrojovému kódu, referencí, vazby platformy SoftShell na zbytek dodávaného informačního systému, rozpadu jednotlivých rolí v rámci služeb Rozvoje, programovacího jazyka spjatého s nabízeným systémem či workflow výsledné aplikace. Výstupem uvedených profesionálů z předmětné ukázky pak byly závěry o skutečnostech zjištěných v rámci této ukázky (dále též „zpráva Bláha“ a „zpráva Šigut“), z nichž zadavatel při posouzení odůvodnění MNNC navrhovatele vzhledem ke službám Rozvoje vycházel, a které tvoří přílohu rozhodnutí o vyloučení.

Rozhodnutí o vyloučení navrhovatele

165. V rozhodnutí o vyloučení zadavatel stejně jako v předchozím rozhodnutí o vyloučení (srov. bod č. 161 odůvodnění tohoto rozhodnutí) uvedl, že nabídková cena navrhovatele za služby Rozvoje byla o více než 40 % nižší než průměrná cenová úroveň podaných nabídek, že cena za poskytování služeb Rozvoje, která byla předmětem objasnění MNNC, činí přibližně 24 %, tj. podstatnou složku, nabídkové ceny navrhovatele.

166. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení dále uvedl, že pro posouzení MNNC ve vztahu k nabídkové ceně za služby Rozvoje bylo provedeno porovnání cen prací v profesích v oblasti lCT, které popsal následujícím způsobem:

167. „V první fázi porovnání cen bylo provedeno porovnání s cenami za 1 MD rozvoje v oblasti Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, jehož je předmět veřejné zakázky součástí. V rámci tří zakázek obdobného charakteru byly uvedeny ceny za 1 MD rozvoje ve výši 6 513 Kč, 7 500 Kč a 7 992 Kč. Po posouzení těchto cen zadavatel dospěl k závěru, že cena nabízena účastníkem je ve výši 53,8 % až 66 % z cen. V obdobných zakázkách realizovaných zadavatelem.

168. V druhé fázi posouzení bylo provedeno porovnání na základě analytického materiálu „Přehled obvyklých cen lCT prací“ (zpracovaný Vysokou školou ekonomickou v Praze - fakultou Informatiky a statistiky v listopadu 2018) (dále jen „přehIed obvyklých cen lCT prací“) obsahujícího přehled obvyklých cen lCT prací na základě skutečně sjednaných cen v lCT smlouvách, u něhož byly zdrojem dat smlouvy zveřejněné v registru smluv. Tento materiál uvádí následující hodnoty mediánu 1 MD: Analytik 11 600 Kč, Programátor 9 600 Kč a Tester 8 568 Kč. l po snížení cen o vliv marže s předpokladem 16 % jsou ceny nabízené účastníkem za jednotlivé pozice ve výši 33,6 % až 45 % z cen obvyklých dle předmětného materiálu.

169. Ve třetí fázi bylo provedeno porovnání se znaleckým posudkem č. 745-27/2019 vypracovaným Pražskou znaleckou kanceláří, s.r.o. (lng. Pavel Tolar, David Mašín) v dubnu 2019 pro Ministerstvo životního prostředí (dále jen „znaIecký posudek“) k posouzení okolností připravované veřejné zakázky, jejímž předmětem bylo zodpovězení dotazu, zda je zadavatelem stanovená cena za uvažovanou zakázku cenou v čase a místě obvyklou. Pro pozice, které jsou předmětem porovnání, uvádí znalecký posudek č. 745-2712019 následující hodnoty za 1 MD: Analytik 9 700 Kč, Vývojář 10 327 Kč a Tester 7 820 Kč. Po snížení cen o vliv marže stanovené znaleckým posudkem ve výši 25 % jsou ceny nabízené účastníkem za jednotlivé pozice ve výši 34 % až 58 % z cen obvyklých dle znaleckého posudku.

170. Ve čtvrté fázi bylo provedeno posouzení na základě průzkumu společnosti lnside - KPC Group (komunita uživatelů a dodavatelů lCT služeb), jenž byl provedený v roce 2018 u 83 respondentů napříč odvětvími. V rámci tohoto průzkumu byly identifikovány následující hodnoty u juniorních pozic (tj. do 5 let praxe) Analytik 7 000 – 11 000 Kč, Vývojář 7 000 -11 000 Kč a Tester 7 000 Kč. l v tomto případě po snížení o předpokládanou marži ve výši 16 % se nabídková cena účastníka pohybuje v rozsahu 29,6 % až 74,6 % z ceny získané provedeným průzkumem.

171. V poslední fázi bylo provedeno nejobecnější posouzení na základě statistického zjišťování o průměrném výdělku zaměstnanců ČR, kdy z posledních dostupných údajů z tohoto šetření jsou k dispozici jak výše hrubých mezd (rok 2018), tak např. medián hodinové mzdy (4Q 2018) pro jednotlivá povolání (v členění podle klasifikace zaměstnání CZ-lSCO) podle krajů ČR. Stanovení ceny na základě těchto informací je ovlivněno dalšími nepřímými faktory, jako jsou nepřímé mzdové náklady, režijní náklady apod. Pro porovnání bylo vycházeno z hodnoty cen: Analytik 4 837 Kč, Vývojář 4 618 Kč a Tester 4 567 Kč, přičemž nabídková cena odpovídá výši 54,3 % až 93 % z těchto hodnot.“

172. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že navzdory metodicky odlišným postupům při uvedených posouzeních dospěl k závěru, že ceny navrhovatele u rolí analytik, vývojář a tester jsou podstatně nižší než ceny běžné na trhu, stejně jako cena za 1 MD Rozvoje. Zadavatel následně posoudil nabídkovou cenu navrhovatele za 1 MD Rozvoje s cenami nabízenými v rámci předchozí veřejné zakázky z přelomu let 2014 a 2015, kde průměrná nabídková cena za 1 MD Rozvoje činila 7 800,46 Kč bez DPH.

173. V souvislosti s tabulkou rozpadu nákladů na služby Rozvoje, která je součástí objasnění MNNC, zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že uvedená tabulka pouze potvrdila, že nabízená cena za 1 MD služeb Rozvoje navrhovatele představuje MNNC, za kterou není možné služby Rozvoje řádně a kvalitně poskytovat. Z uvedené tabulky dle zadavatele vyplývá, že navrhovatel předpokládá, že 48 % všech činností v rámci služeb Rozvoje bude provádět osoba v roli vývojáře ohodnocena cenou bez marže ve výši 2 810 Kč. Dle rozhodnutí o vyloučení má zadavatel s ohledem na své požadavky na samotný systém a s tím související složitost systému i nadále důvodné pochybnosti o tom, že služby osoby vývojáře v nabídce navrhovatele ohodnocené náklady na 1 MD ve výši 2 810 Kč v rozsahu 48 % všech činností v rámci služeb Rozvoje budou navrhovatelem poskytovány kvalitně, včas a bez ohrožení funkčnosti systému. Zadavatel je dle rozhodnutí o vyloučení přesvědčen, že vzhledem k běžným cenám na trhu lT služeb nebudou služby poskytované osobou za tuto nákladovou cenu v odpovídající a požadované kvalitě. Současně dle zadavatele použití frameworku softshell neodůvodňuje provádění služeb Rozvoje v uvedené výši nabídkové ceny. Dle zadavatele je tak nabídková cena výrazně nižší než je cena obvyklá na daném trhu a nebyla navrhovatelem zdůvodněna (viz bod 40 rozhodnutí o vyloučení).

174. Zadavatel v rámci rozhodnutí o vyloučení v uvedené souvislosti odkázal na přehled obvyklých lCT prací, který tvoří přílohu č. 2 rozhodnutí o vyloučení, z něhož dle zadavatele vyplývá, že hodnota mediánu 1 MD pro programátora seniora (který je faktickou pozicí vývojáře) je ve výši 11 200 Kč a pro juniora ve výši 9 000 Kč, dále například pro webového programátora je hodnota mediánu 1 MD ve výši 6 000 Kč nebo pro programátora java ve výši 8 200 Kč. V rozhodnutí o vyloučení zadavatel dále uvedl, že nejnižší hodnota mediánu 1 MD dle přehledu obvyklých lCT prací je pro programátora.net ve výši 4 392 Kč, cena za 1 MD vývojáře dle nabídky navrhovatele je tak výrazně nižší než ceny obvyklé na této pozici.

175. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení dále uvedl, že obdobné závěry vychází i ze znaleckého posudku (viz bod 183. tohoto rozhodnutí), v rámci něhož byla posuzována pozice vývojáře v rámci podpory a servisu Informačního systému odpadového hospodářství, jehož činnost je tak velmi obdobná činnosti v rámci rozvoje v předmětné veřejné zakázce. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že dle znaleckého posudku je cena obvyklá za 1 MD vývojáře bez přirážky zisku ve výši 8 262 Kč. Uvedený závěr ohledně výrazně nižší ceny za 1 MD lze dle rozhodnutí o vyloučení aplikovat i na všechny ostatní pozice, nikoli pouze na pozici vývojáře pokrývajícího 48 % všech prací v rámci rozvoje dle kalkulace navrhovatele, jelikož všechny pozice vymezené navrhovatelem mají ceny výrazně nižší, než je cena obvyklá dle znaleckého posudku. Dle rozhodnutí o vyloučení současně nebyla cena nižší, než je obvyklá na trhu lCT, navrhovatelem zdůvodněna.

176. Z rozhodnutí o vyloučení dále vyplývá, že zadavatel na základě objasnění MNNC ve spojení s prezentací SoftShell identifikoval technické nedostatky uvedené platformy. Za nevýhodu platformy SoftShell považoval zadavatel skutečnost, že „návrh datových entit a vizuálních formulářů je procesně oddělen o návrhu business logiky a workflow aplikace a klade velmi vysoké nároky na projektové a architektonické řízení,“ přičemž i menší změna business logiky vyžaduje dle zadavatele „řízenou koordinaci mimo SoftShell Framework,“ což klade vysoké komunikační a znalostní nároky na analytika a napojené vývojáře z hlediska znalosti architektury zmiňovaného systému nezávisle na frameworku SoftShell, pročež jsou dle zadavatele na danou činnost nutní „mírně až silně seniorní pracovníci“ či „extrémně detailní analytická dokumentace.“ Seniorní pracovníci jsou dle rozhodnutí o vyloučení pro poskytování služeb Rozvoje třeba taktéž z důvodu, že „každou část systému je možné a v případě komplexních informačních systémů nutné detailně konfigurovat,“ což má automatický přesah do celého systému.

177. V rozhodnutí o vyloučení zadavatel dále k řešení nabízenému navrhovatelem uvedl, že „Softshell framework dále neumožňuje automatické testování změn či generování automatických testovacích skriptů. V takovém případě se musí každá změna testovat bud' ručně, anebo nezávislými integračními a Ul testy, které musí být vyvíjeny současně, v souladu a v koordinaci se změnami aplikace v Softshell frameworku' obvyklou a doporučovanou praxí je, že změnu aplikace i související testy upravuje stejný programátor či programátorský tým. Tuto schopnost a znalosti však vyžadují středně až vysoce seniorní znalosti.“ Ve vztahu k ukázce práce v SoftShell zadavatel dále uvedl, že „[a]bsence automatizovaných testů pro vývoj a rozvoj systému celkově prodlužuje čas strávený na rozvoji systému a v důsledku prodražuje realizaci změn. S ohledem na fakt, že automatizované testování je dnes široce podporovaný princip podpory vývoje napříč programovacími jazyky a open-source i obchodními Frameworky, absence této podpory je negativem platformy. Absence automatizovaných testů tedy indikuje, že použití framework SoftShell nemůže být chápán jako prostředek pro zdůvodnění MNNC za služby Rozvoje.“

178. Ze zprávy Šigut, na jejímž základě zadavatel své nadepsané závěry týkající se problematiky automatického testování založil, nad rámec předchozího bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že automatizované testy jsou dle Martina Šiguta častým argumentem pro úsporu nákladů, avšak jejich absence uvedeného znalce nepřesvědčuje o tom, že framework SoftShell může být chápan jako prostředek pro ospravedlnění MNNC.

179. K vnitřní architektuře a implementaci SoftShell frameworku zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že je velmi obecná, a že „[v]zhledem k obecnosti a díky tomu i vnitřní neefektivitě uložených dat aplikace vzniká pochybnost o dostatečné výkonnosti výsledné aplikace při její komplexitě, množství dat a počtu uživatelů. Vzniká tedy vysoké riziko, že v rámci služeb Rozvoje bude nutné aplikaci a zejména interní implementaci Softshell frameworku silně optimalizovat, ladit a opakovaně testovat. Tato práce vyžaduje a mohou ji provádět pouze špičkoví, nejvíce seniorní pracovníci.“

180. Z rozhodnutí o vyloučení dále vyplývá, že zadavatel považuje za rizikovou obecnou datovou bezpečnost frameworku SoftShell, kterou z jeho podhledu limituje „použití netypového jazyka JavaScript na straně serveru a databáze PostgreSQl bez relačních vazeb.“ Zadavatel je dále přesvědčen, že „[v] případě chyb ve vývoji, které se v rámci systémů s rozsáhlou problematikou jako je požadovaný systém nutně musí v systému objevit ve vývoji i rozvoji, hraje velkou roli schopnost nesprávná data systémem nepropustit a rychle na chybu upozornit.“ V tomto ohledu zadavatel shledal, že Framework Softshell „vykazuje fundamentální nedostatky z pohledu věcné konzistence a datové správnosti řešení v krajních situacích,“ že je nevhodný pro „rozsáhlé systémy uchovávající kriticky důležitá data nebo agendy definované zákona,“ a že „[m]ožná náprava realizovaná v rámci Služeb Rozvoje je proces náročný na kvalitu technického řízení a technologickou odbornost specialistů,“ pročež bude dle zadavatele pro uvedené služby poptávat v rámci služeb Rozvoje seniorní a odborně zdatné pracovníky.

181. Přílohu č. 1 rozhodnutí o vyloučení tvoří dokument „Porovnání cen 1 MD v ICT profesích“. Zadavatel zde porovnává nabídkovou cenu navrhovatele na plnění předmětné veřejné zakázky s nabídkovými cenami nabídek podaných na plnění veřejných zakázek „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS ZAMĚSTNANOST“, „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – Integrovaná podpůrná a provozní data (IPPD)“ a „Podpora a rozvoj datových skladů rezortu MPSV (DWH)“ (viz bod 2.1 citované přílohy), které byly zadávány zadavatelem. Zadavatel v citované příloze dále uvedl následující:

„2. Porovnání cen

2.1 Porovnání vůči jiným obdobným veřejným zakázkám zadavatele (MPSV), jejichž předmětem jsou služby rozvoje v oblasti ICT

Zadavatel (MPSV) z hlediska služeb rozvoje v oblasti Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, jehož je projekt IS DAV II součástí, vydefinoval tři následující zakázky (služby) obdobného charakteru, ve kterých byly uvedeny hodnoty následující ceny za 1 MD pro oblast rozvoje IS:

- Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS ZAMĚSTNANOST: 6 513 Kč,

- Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – Integrovaná podpůrná a provozní data (IPPD): 7 500 Kč a

- Podpora a rozvoj datových skladů rezortu MPSV (DWH): 7 992 Kč.

Hodnoty u výše uvedených zakázek umožňují vytvoření alespoň základní kontextové představy o obecné cenové úrovni (hodnotě 1 MD) v oblasti služeb rozvoje v rámci Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí. Jedná se o zakázky:

a) které se typem rozvojových prací podobají zakázce IS DAV II (IS ZAM a IPPD),

b) kterých se DXC.technology účastní jako člen konsorcia (DWH).

Zadavatel (MPSV) u žádné z těchto zakázek neidentifikoval nabídkovou cenu za 1 MD pro oblast rozvoje IS jako mimořádně nízkou.

Uvedené hodnoty za 1 MD jsou cenami jednotnými vztahující se obecně ke všem rolím, které mohou u uvedených zakázek figurovat a neumožňují tedy přímé porovnání vůči jednotlivým rolím tak, jak je definoval ve své nabídce uchazeč DXC.technology. Za této situace se nabízí pouze porovnání oproti celkové „nabídkové ceně“ uvedené v tabulce č. 1. (4 300 Kč vč. marže) zohledňující váhy jednotlivých činností a rolí ve službě Rozvoj.

Z porovnání, viz tab. č. 2, je zřejmé, že uchazečem stanovená hodnota je podstatně nižší v porovnání s cenami u obdobných zakázek (o 2 200 Kč až 3 700 Kč / 1 MD).

Tabulka č. 2

DXC.technology

IS ZAMĚSTNANOST

IPPD

DWH

Cena 1 MD

4 300 Kč

6 513 Kč

7 500 Kč

7 992 Kč

Rozdíl

.

2 213 Kč

3 200 Kč

3 692 Kč

Podíl

.

66,0 %

57,3 %

53,8 %“

182. Přílohu č. 2 rozhodnutí o vyloučení tvoří dokument „Přehled obvyklých cen ICT prací“. Uvedený přehled obsahuje údaje o ceně prací typově označených jako administrátor, analytik, architekt, auditor, blended rate, podpora, programátor, rutinní práce, specialista, školitel, technik, tester, vedoucí projektu. Zdrojem dat jsou dle citovaného dokumentu smlouvy uveřejněné v registru smluv http://smlouvy.gov.cz. Z citovaného přehledu vyplývají následující hodnoty mediánu ceny za 1 MD pro jednotlivé profese Programátora:

- programátor senior 11 200 Kč,

- programátor junior 9 000 Kč,

- webový programátor 6 000 Kč,

- programátor java 8 200 Kč,

- programátor.net 4 392 Kč.

Z citovaného přehledu dále vyplývají následující minimální hodnoty ceny za 1 MD pro jednotlivé profese:

- programátor senior 2 024 Kč,

- programátor junior 2 296 Kč,

- webový programátor 2 296 Kč,

- programátor.net 2 600 Kč.

183. Přílohu č. 3 rozhodnutí o vyloučení tvoří dokument „Znalecký posudek č. 745-27/2019“ zpracovaný Pražskou znaleckou kanceláří, s.r.o., pro zadavatele Česká republika Ministerstvo životního prostředí. Z bodu 3.1.5.2 „nákladová metoda“ znaleckého posudku je zřejmé, že kalkulovaná cena za 1 člověkoden poskytovaných služeb pro příslušnou roli je definován podle vzorce:

Celková nákl. cena práce x 12 měsíců x (1 + Riziko v %)

x (1 + Přiměřený zisk v %)

Člověkoden = -------------------------------------------------------------------------------------------------

Průměrná utilizace x Počet reálně odpracovaných dnů za kalendářní rok

V tabulce č. 16 „Kalkulované ceny za 1 člověkoden“ citované přílohy je uvedeno, že „kalkulovaná cena za 1 člověkoden v Kč bez DPH – tržní hodnota“ pro pozici vývojář činí 10 327 Kč. Z uvedené tabulky dále vyplývá, že je počítáno s Průměrnou utilizací 70 %, Rizikem 10 % a Přiměřeným ziskem 25 %.

Právní posouzení

Obecně k postupu zadavatele při posuzování MNNC

184. Úřad nejprve v obecné rovině konstatuje, že smyslem ustanovení § 113 zákona, jež upravuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je chránit zadavatele před „agresivní“ cenotvorbou jednotlivých dodavatelů z řad zájemců o získání veřejné zakázky. Současně je nutno dodat, že tato ochrana zadavatele není absolutní, tzn. shora citované ustanovení zákona zadavatele nenutí, aby byl chráněn „proti své vůli“. Právě řečené znamená, že i v případě pochybností o tom, zda je nabídnutá cena některým z dodavatelů reálná a je možné za ni konkrétní veřejnou zakázku z ekonomického hlediska smysluplně realizovat, je právem zadavatele se rozhodnout (pokud nejde o některou ze situací popsaných níže), zda takového dodavatele, o jehož nabídkové ceně má pochybnosti, ze zadávacího řízení vyloučí či nikoliv. Pokud jde o otázku mimořádně nízké nabídkové ceny, doznala tak současná právní úprava, tzn. zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v komparaci s předchozí právní úpravou, tj. zákonem o veřejných zakázkách, určitého posunu. Ovšem je zapotřebí současně akcentovat, že výše uvedené rozhodně neznačí, že by měl zadavatel k posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídkách dodavatelů přistupovat jakkoliv „benevolentněji“, popř. že by nikdy nemusel dodavatele z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny z účasti v zadávacím řízení vyloučit, stejně tak není dotčena povinnost zadavatele postupovat i v této fázi zadávacího řízení v souladu se zásadou transparentnosti.

185. V souvislosti s výše uvedeným je nutné uvést, že zákon i nadále pracuje s obligatorními důvody pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, a to za situace kdy je v jeho nabídce obsažena mimořádně nízká nabídková cena. V tomto ohledu lze poukázat na ustanovení § 113 odst. 6 zákona. Citované ustanovení například ukládá zadavateli povinnost vyloučit účastníka zadávacího řízení tehdy, jestliže z jím poskytnutého objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že jeho nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona, čili z mj. důvodu nedodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, či z důvodu dle § 113 odst. 4 písm. b) zákona, tj. z důvodu obdržení neoprávněné veřejné podpory. Pokud tedy příslušný účastník zadávacího řízení v objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny nepotvrdí, že jeho nabídková cena není mimořádně nízká právě v důsledku porušování povinností vyplývajících z právních předpisů, které se vztahují k předmětu veřejné zakázky, či v důsledku obdržení neoprávněné veřejné podpory, pak zadavatel podle § 113 odst. 6 písm. a) zákona musí takového účastníka ze zadávacího řízení vyloučit, tj. vyloučení je v tomto případě obligatorní.

186. Jestliže tedy zadavatel identifikuje nabídkovou cenu některého z účastníků jako mimořádně nízkou, čili získá o reálnosti jím předložené ceny pochybnosti, je jeho povinností postupovat dle § 113 odst. 4 zákona a vyžádat si od tohoto účastníka písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Za předpokladu, že z tohoto zdůvodnění následně vyplyne, že nabídková cena daného účastníka je mimořádně nízká vlivem nedodržování (porušování) právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, stíhá zadavatele povinnost aplikovat § 113 odst. 6 zákona a tohoto účastníka ze zadávacího řízení vyloučit.

187. K povinnosti zadavatele posoudit objasnění MNNC dodavatele stanovené v § 113 odst. 6 zákona odkazuje Úřad dále na rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 5 As 180/2016, kde je mj. uvedeno: „Je přitom třeba opětovně zdůraznit, že žádost hodnotící komise o písemné zdůvodnění nabídkové ceny uchazečem je v § 77 odst. 1 věta druhá ZVZ vázána právě na závěr hodnotící komise o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny.“ K citovanému rozsudku Úřad uvádí, že jeho závěry, byť byl vydán ve vztahu k dnes již neúčinnému zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze použít i ve vztahu k aktuální účinné právní úpravě. Výše citovaná věta z předmětného rozsudku vyjadřuje, že zadavatel má povinnost zjišťovat důvody ohledně výše nabídkové ceny za situace, kdy získá pochybnost, že nabídka obsahuje zákonem „definovanou“ mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Po následné aplikaci postupu dle ustanovení § 113 odst. 4 zákona zadavatel buď dospěje k závěru, že se jedná o zdůvodněnou či nezdůvodněnou mimořádně nízkou nabídkovou cenu, každopádně je však třeba v případě spuštění tohoto mechanismu (postup dle ustanovení § 113 odst. 4 zákona) hledět na nabídkovou cenu jako na mimořádně nízkou, což vyjádřil Nejvyšší správní soud ve výše citovaném rozsudku následovně: „Pokud tedy hodnotící komise shledá existenci mimořádně nízké nabídkové ceny a postupuje podle § 77 odst. 1 ZVZ, nemůže následně dovodit, že se o mimořádně nízkou nabídkovou cenu nejedná. Hodnotící komise ovšem může dospět k závěru, že mimořádně nízká nabídková cena je odůvodněná, pak musí zdůvodnit, proč se tak domnívá; jen takový postup lze považovat za transparentní ve smyslu § 6 odst. 1 ZVZ.“

188. Úřad v uvedené souvislosti konstatuje, že zadavatel je v souladu s § 6 odst. 1 zákona povinen postupovat při posouzení a objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny transparentně rovněž v situaci, kdy dospěje k závěru, že mimořádně nízká nabídková cena nebyla dodavatelem objasněna. Otázkou výkladu zásady transparentnosti se ve své rozhodovací činnosti již opakovaně zabývaly soudy, např. Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 uvádí, že „úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“ Úřad na základě uvedeného konstatuje, že zásada transparentnosti se prolíná celým průběhem zadávacího řízení, přičemž zadavatel je povinen této zásady dbát při veškerých svých úkonech, jež v zadávacím procesu činí, tedy ani úkony související s posouzením mimořádně nízké nabídkové ceny nevyjímaje.

189. Jak Úřad konstatoval výše, pro vyslovení závěru o souladu či rozporu rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele se zákonem je nezbytné vycházet z důvodů, které zadavatel v rozhodnutí (oznámení) o vyloučení formuloval, a to z hlediska posouzení, zda byl zadavatel v rozhodnutí o vyloučení schopen uvedené důvody vyloučení dostatečně konkrétně odůvodnit. V této souvislosti Úřad zdůrazňuje, že i při vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení z důvodu neobjasněné MNNC je v návaznosti na zásadu transparentnosti zadávání veřejných zakázek povinností zadavatele odůvodnit předmětné rozhodnutí tak, aby v jeho postupu nebyly shledány prvky, jež by zadávací řízení činily „nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“[3] Jinými slovy je na zadavateli, aby z rozhodnutí o vyloučení z důvodu tvrzeného neobjasnění MNNC byl seznatelný postup, kterým zadavatel k uvedeným závěrům dospěl. V rámci zákonného požadavku na dodržování zásady transparentnosti zadávacího řízení musí být z rozhodnutí o vyloučení rovněž zřejmé, z jakých podkladů zadavatel při formulaci odůvodnění předmětného rozhodnutí vycházel a na základě jakých skutečností založil své rozhodnutí. Zadavatel tak nemůže zakládat své závěry na svých domněnkách či na skutečnostech, jež nevyplývají z dokumentace o zadávacím řízení. Úřad shrnuje, že zadavatel má právo vyloučit dodavatele z důvodu nezdůvodnění MNNC, avšak tato možnost se striktně váže na požadavek řádného zdůvodnění jeho postupu tak, aby bylo zabráněno možné libovůli ze strany zadavatele při případném vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení.

190. Nad rámec uvedeného Úřad obecně k posuzování MNNC poznamenává, že ačkoli ustanovení § 113 zákona primárně slouží jako ochrana zadavatele před „agresivní“ cenotvorbou jednotlivých dodavatelů, nelze bez dalšího usuzovat k tomu, že v případě nastavení nízké nabídkové ceny v rámci soutěže mezi jednotlivými dodavateli o veřejnou zakázku lze vždy předpokládat, že se jedná o MNNC, kterou určitý dodavatel nebude následně schopen odůvodnit. Nelze totiž odhlédnout od skutečnosti, že cenotvorba je do značné míry dána obchodní politikou jednotlivých dodavatelů, a že soutěž o veřejnou zakázku je soutěží ekonomických subjektů, u kterých se předpokládá, že každý má zájem stát se vybraným dodavatelem a uspět na úkor dodavatele jiného. Z povahy věci vyplývá, že při přípravě nabídky vychází každý dodavatel při stanovení své nabídkové ceny z nákladů na ekonomické vstupy se započtením přiměřeného zisku, a že výsledná nabídková cena je pak jedinečným odrazem kalkulace toho kterého dodavatele. Součástí obchodní politiky jednotlivých dodavatelů je taktéž nastavení osobních nákladů (ve smyslu mzdových nákladů), přičemž konkrétní nabídková cena je dána výsledkem střetu nabídky a poptávky po službách v příslušné oblasti informačních a komunikačních technologií. Úřad má za to, že nelze jakkoli předjímat, že by dodavatelé s nižší nabídkovou cenou měli apriorně poskytovat kvalitativně horší služby než dodavatelé nabízející vyšší nabídkovou cenu, neboť pouze z ceny konkrétní služby nelze obecně usuzovat na její kvalitu, a to už jen z toho prostého faktu, že i nekvalitní plnění lze jistě draze „nacenit“. Sám zákon ostatně pro zajištění kvality poskytovaných služeb poskytuje jiné (a zajisté vhodnější) instituty, např. možnost stanovit technické kvalifikační předpoklady (této možnosti zadavatel ostatně využil). Vzhledem k uvedenému proto Úřad konstatuje, že nastavení nízké ceny ve smyslu MNNC nezbavuje zadavatele v případě, že rozhoduje o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, povinnosti žádat navrhovatele o objasnění MNNC tak, aby byl dán prostor k rozptýlení pochybností o její reálnosti.

Předchozí postup zadavatele

191. Před samotným posouzením jednotlivých důvodů vyloučení navrhovatele uváděných v rozhodnutí o vyloučení Úřad stručně shrnuje, že zadavatel se posouzením nabídkové ceny navrhovatele z hlediska možné existence MNNC zabýval již v polovině roku 2019, kdy navrhovatele vyzval ke zdůvodnění MNNC jednak ve vztahu k nabídkové ceně navrhovatele za 1 MD služeb Rozvoje, jednak ve vztahu k celkové nabídkové ceně navrhovatele. Navrhovatel odůvodnil svou nabídkovou cenu zejména svými rozsáhlými zkušenostmi a technickými specifiky jím nabízeného řešení. Uvedené (předchozí) odůvodnění MNNC nepovažoval zadavatel za dostatečné, proto navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučil. Proti uvedenému postupu zadavatele brojil navrhovatel námitkami a následně (předchozím) návrhem na zahájení správního řízení (sp. zn. S0365/2019/VZ) o přezkoumání úkonů zadavatele. V rámci rozhodnutí o (předchozím) návrhu navrhovatele Úřad konstatoval, že zadavatel transparentně neposoudil (předchozí) objasnění MNNC navrhovatele, a jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele (předchozí) rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení zrušil. Předchozí rozhodnutí Úřadu nabylo právní moci dne 28. 12. 2019. Poté, co předchozí rozhodnutí Úřadu nabylo právní moci, vyzval zadavatel navrhovatele, jak již Úřad uvedl výše, k opětovnému objasnění MNNC, tentokrát toliko ve vztahu k nabídkové ceně za 1 MD služeb Rozvoje. Na základě obdrženého odůvodnění MNNC navrhovatele, jakož i provedené prezentace SoftShell za účasti Michala Bláhy a Martina Šiguta, uvedení znalci ve svých zprávách (tj. zpráva Bláha a zpráva Šigut) zpochybňovali některé aspekty řešení nabízeného navrhovatelem, které zadavatel následně promítl do rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

K rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení

192. V návaznosti na uvedený přehled předchozího postupu zadavatele přistoupil Úřad k samotnému posouzení otázky souladu rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z důvodu nezdůvodnění MNNC se zákonem. Úřad se tedy dále zabýval otázkou, zda zadavatel postupoval v souladu s § 113 odst. 6 zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti stanovanou v § 6 odst. 1 zákona, resp. zda zadavatel posoudil transparentně objasnění MNNC navrhovatele ze dne 13. 2. 2020, když navrhovatele na základě rozhodnutí ze dne 11. 3. 2020 vyloučil ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku z důvodu, že nabídka navrhovatele obsahuje MNNC, která nebyla zdůvodněna. Úřad tak přistoupil k posouzení transparentnosti rozhodnutí zadavatele o vyloučení, a to i v návaznosti na závěry obsažené ve výše citovaném rozsudku NSS, proti němuž navrhovatel brojil svým návrhem. Úřad s odkazem na bod 188. tohoto rozhodnutí konstatuje, že požadavku transparentnosti vyhoví takové rozhodnutí o vyloučení, v němž zadavatel řádně, tj. podrobně, srozumitelně, zřetelně a čitelně uvede důvody, na základě kterých shledal, že odůvodnění MNNC neobsahuje skutečnosti svědčící o tom, že služby Rozvoje lze realizovat za cenu nabízenou navrhovatelem.

193. V posuzovaném případě vyloučil zadavatel navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku podle § 48 odst. 4 zákona z důvodu, že jeho nabídka obsahovala MNNC za služby Rozvoje, kterou navrhovatel dle názoru zadavatele v objasnění MNNC dostatečně nezdůvodnil (viz bod 165. a násl. tohoto rozhodnutí). Z rozhodnutí o vyloučení je zřejmé, že zadavatel při posuzování MNNC v nabídce navrhovatele porovnával nabídkovou cenu navrhovatele s cenami ICT prací vyskytujícími se trhu. Úřad v souladu se závazným právním názorem rozsudku KS konstatuje, že uvedený postup lze v obecné rovině označit za správný, neboť MNNC je třeba vyhodnocovat ve vztahu k předmětu zakázky [jak také vyplývá z § 28 odst. 1 písm. o) zákona], nikoli k předpokládané hodnotě veřejné zakázky stanovené v zadávací dokumentaci.

194. Úřad se dále zabýval otázkou, zda způsob srovnání nabídkové ceny navrhovatele s cenami ICT prací vyskytujícími se trhu byl proveden v souladu se zákonem.

195. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení konstatuje, že při posuzování nabídkové ceny navrhovatele vycházel mj. z dokumentu „Přehled obvyklých cen ICT prací“ (viz bod 167. tohoto rozhodnutí). Uvedený přehled obsahuje údaje o ceně prací typově označených jako administrátor, analytik, architekt, auditor, blended rate, podpora, programátor, rutinní práce, specialista, školitel, technik, tester, vedoucí projektu (viz bod 181. tohoto rozhodnutí). Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení dále konstatuje, že služby Rozvoje dle nabídky stěžovatele bude ze 48 % provádět osoba v roli vývojáře ohodnocena cenou bez marže ve výši 2 810 Kč za tzv. 1 člověkoden (viz bod 173. tohoto rozhodnutí). Z rozhodnutí o vyloučení je zřejmé, že uvedené srovnání zadavatel provedl s pozicí programátora seniora, neboť ta dle zadavatele fakticky odpovídá pozici vývojáře (viz bod 174. tohoto rozhodnutí). Zadavatel tak bral v úvahu hodnoty mediánu 1 člověkodne, přičemž v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že v případě programátora seniora je tato hodnota 11 200 Kč, u programátora juniora 9 000 Kč, u webového programátora 6 000 Kč a nejnižší hodnotu mediánu za 1 člověkoden shledal zadavatel v případě pozice programátor.net, a to ve výši 4 392 Kč.

196. Zadavatel v rámci rozhodnutí o vyloučení vyhodnotil, že navrhovatelem nabídnutá cena za 1 člověkoden vývojáře je „výrazně nižší než ceny obvyklé na této pozici“ (viz bod 174. tohoto rozhodnutí). Zadavatel však v rámci rozhodnutí o vyloučení nevyložil své úvahy, na jejichž základě při posouzení MNNC vycházel z „ceny obvyklé“, kterou bez dalšího ztotožnil s hodnotou mediánu částek uvedených v Přehledu obvyklých cen ICT (příloha č. 2 rozhodnutí o vyloučení, viz bod č. 182. tohoto rozhodnutí) a řádně nevysvětlil, z jakého důvodu se nezabýval rozptylem na trhu reálně nabízených cen. Z Přehledu obvyklých cen ICT přitom vedle mediánových, resp. průměrných hodnot vyplývají i maximální a minimální hodnoty cen pro všechny varianty v kategorii programátor včetně rozložení jejich četnosti na trhu. V uvedeném Přehledu obvyklých cen ICT jsou uvedeny následující minimální hodnoty jednotlivých ICT profesí:

u programátora seniora 2 024 Kč,

u programátora juniora 2 296 Kč,

u webového programátora 2 296 Kč a

u zadavatelem zmíněného programátora.net 2 600 Kč.

197. Z žádné části rozhodnutí o vyloučení ani jiných podkladů předložených zadavatelem však nevyplývá, z jakých důvodů založila navrhovatelem nabídnutá cena, která nebyla nižší než výše uvedené na trhu se reálně vyskytující ceny (byť ty nižší), pochybnosti o schopnosti navrhovatele plnit předmětnou veřejnou zakázku (resp. její část Rozvoj) za jím nabízenou cenu.

198. Na základě uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel tak ztotožnil nižší cenu s nekvalitním plněním, aniž by však uvedl relevantní argumentaci a důkazy, které by takový závěr jednoznačně potvrzovaly. Úřad si je vědom skutečnosti, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení dospěl k závěru, že použití platformy SoftShell nemůže odůvodnit stěžovatelem plánované využití méně kvalifikovaných, a tedy levnějších, pracovníků pro posuzované služby Rozvoje, tedy položky, v níž byla identifikována MNNC, ale naopak bude třeba použít pracovníky seniornější, a tedy dražší (viz body 176., 179. a 180. tohoto rozhodnutí).

199. Úřad však na základě uvedeného konstatuje, že z rozhodnutí o vyloučení ani z ostatních podkladů předložených zadavatelem nevyplývá opora pro závěr zadavatele o nerealizovatelnosti služeb Rozvoje za navrhovatelem nabízenou cenu, neboť z Přehledu obvyklých cen ICT vyplývá, že jsou na trhu dostupné služby seniorních programátorů již od ceny 2 024 Kč za 1 člověkoden, tj. za cenu nižší, než navrhovatelem nabízenou cenu 2 810 Kč. Úřad konstatuje, že z rozhodnutí o vyloučení ani z dalších podkladů předložených zadavatelem nevyplývá, z jakých důvodů zadavatel k uvedeným minimálním hodnotám Přehledu obvyklých cen ICT nepřihlédl přesto, že výše popsané hodnoty (srov. bod 196. tohoto rozhodnutí) byly nižší, než navrhovatelem nabízená cena 2 810 Kč. Zadavatel tak neuvedl seznatelný postup, na jehož základě dospěl k závěru, že nižší cenu lze ztotožnit s nekvalitním plněním.

200. Zadavatel tak v rozhodnutí o vyloučení ani v jiných podkladech v rámci posouzení nabídkové ceny navrhovatele na základě porovnání s „Přehledem obvyklých cen lCT prací“ neuvedl relevantní argumentaci a důkazy, které by závěr o ztotožnění nižší ceny s nekvalitním plněním jednoznačně potvrzovaly. Uvedený postup zadavatele je tak v rozporu se zásadou transparentnosti, neboť není zřejmé, na základě jakých podkladů zadavatel k uvedenému závěru v rozhodnutí o vyloučení dospěl (srov. bod 189. tohoto rozhodnutí). Úřad tak na základě uvedeného konstatuje, že způsob srovnání nabídkové ceny navrhovatele s cenami ICT prací vyskytujícími se na trhu při posouzení objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele v rámci rozhodnutí o vyloučení bylo provedeno v rozporu s § 113 odst. 6 zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona.

201. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení konstatuje (viz bod 168. tohoto rozhodnutí), že při posuzování nabídkové ceny navrhovatele vycházel mj. z porovnání se znaleckým posudkem č. 745-27/2019 vypracovaným Pražskou znaleckou kanceláří, s.r.o., z dubna 2019 pro Ministerstvo životního prostředí (dále jen „znaIecký posudek“). Úřad se tedy dále zabýval otázkou, zda zadavatel v uvedené části rozhodnutí o vyloučení postupoval v souladu se zákonem.

202. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení vyhodnotil, že pozice vývojáře v rámci podpory a servisu systému odpadového hospodářství je velmi podobná činnosti vývojáře v rámci Rozvoje v šetřené veřejné zakázce a uvedl, že dle posudku činí „cena obvyklá“ za 1 člověkoden vývojáře bez přirážky zisku výrazně vyšší cenu (8 262 Kč), než kolik činí cena nabídnutá navrhovatelem. Stejný závěr učinil zadavatel ohledně ostatních pozic v rámci Rozvoje (viz bod 175. tohoto rozhodnutí). Na základě uvedeného Úřad konstatuje, že z předmětné části rozhodnutí o vyloučení ani z jiných dokumentů předložených zadavatelem není zřejmé, na základě jakých úvah zadavatel porovnával navrhovatelem nabídnutou cenu s vybranou cenou obsaženou v posudku. Cena obsažená v posudku, kterou zadavatel označil jako „cenu obvyklou“ je v posudku popsána jako „kalkulovaná cena za 1 člověkoden bez DPH – tržní hodnota“ (viz bod 183. tohoto rozhodnutí), přičemž zadavatel uvedl v rozhodnutí o vyloučení tuto cenu „bez přirážky zisku“. Uvedená hodnota je vypočítaná podle nákladové metody podrobněji popsané ve znaleckém posudku (viz bod 183. tohoto rozhodnutí). Zadavatel ale v předmětném rozhodnutí o vyloučení ani v žádném jiném dokumentu předloženém zadavatelem způsob výpočtu uvedené hodnoty blíže nezkoumal, nezabýval se ani srovnatelností takto vypočítané hodnoty s hodnotami uvedenými v Přehledu obvyklých cen ICT, resp. s cenou nabídnutou navrhovatelem.

203. Na základě uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení ani v jiných podkladech v rámci posouzení nabídkové ceny navrhovatele na základě porovnání se znaleckým posudkem neuvedl na základě jakých úvah či skutečností porovnával navrhovatelem nabídnutou cenu právě s vybranou cenou ze znaleckého posudku vypočítanou podle nákladové metody podrobněji popsané ve znaleckém posudku (viz bod 183. tohoto rozhodnutí). Uvedený postup zadavatele je tak v rozporu se zásadou transparentnosti, neboť není zřejmé, na základě jakých podkladů zadavatel k uvedenému závěru v rozhodnutí o vyloučení dospěl (srov. bod 189. tohoto rozhodnutí). Úřad tak na základě uvedeného konstatuje, že způsob srovnání nabídkové ceny navrhovatele s uvedenou cenou dle znaleckého posudku při posouzení objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele v rámci rozhodnutí o vyloučení byl neobjektivní a provedený v rozporu s § 113 odst. 6 zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona.

204. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení odkázal rovněž na tři veřejné zakázky, ve kterých působil v pozici zadavatele, a které vyhodnotil jako „zakázky obdobného charakteru“, u nichž rovněž provedl porovnání nabídkové ceny navrhovatele s cenami za 1 MD rozvoje (viz body 166. a 182. tohoto rozhodnutí). Proto se Úřad dále zabýval otázkou, zda zadavatel v uvedené části rozhodnutí o vyloučení postupoval v souladu se zákonem.

205. Podrobný popis uvedených tří zakázek je obsahem přílohy č. 1 rozhodnutí o vyloučení „Porovnání cen 1 MD v ICT profesích“ (viz bod 181. tohoto rozhodnutí). Jednalo se o zakázku Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS ZAMĚSTNANOST, zakázku Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – Integrovaná podpůrná a provozní data (IPPD) a zakázku Podpora a rozvoj datových skladů rezortu MPSV (DWH). Z uvedené přílohy č. 1 k rozhodnutí o vyloučení „Porovnání cen 1 MD v ICT profesích“ vyplývá, že zadavatelem uvedené ceny za 1 člověkoden (viz body 166. tohoto rozhodnutí) jsou cenami jednotnými vztahujícími se obecně ke všem rolím, které mohou v rámci uvedených zakázek figurovat, přičemž v předmětném dokumentu je uvedeno, že tyto hodnoty neumožňují přímé porovnání vůči jednotlivým rolím v rámci služeb Rozvoje, jak je definoval ve své nabídce navrhovatel. Pro nyní posuzovanou situaci je tak v citovaném dokumentu provedeno srovnání s celkovou nabídkovou cenou navrhovatele za 1 člověkoden služeb Rozvoje ve výši 4 300 Kč. V uvedeném dokumentu je pak uveden závěr, že navrhovatelem nabízená cena je „podstatně nižší v porovnání s cenami u obdobných zakázek“.

206. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že uvedený dokument, ze kterého zadavatel v rozhodnutí o vyloučení vychází, srovnává celkové ceny realizovaných veřejných zakázek, jejichž podobnost s nyní posuzovanou nabídkovou cenou navrhovatele konstatuje bez jakéhokoli bližšího odůvodnění. Z citovaného dokumentu nadto dále není zřejmé složení ceny (vycházející z rozsahu využitých rolí či způsobu poskytování služby) v zadavatelem poukazovaných zakázkách. Z obsahu citovaného dokumentu je nadto zřejmé, že zde nejsou porovnávány ani ceny za stejné práce. Úřad proto konstatuje, že vypovídající porovnání cen je na základě citovaného dokumentu vyloučeno. Z předmětné části rozhodnutí o vyloučení tak nebyl a ani nemohl být seznatelný postup, kterým zadavatel k uvedeným závěrům dospěl, a proto ani postup zadavatele při vyloučení dodavatele na základě porovnání cen dle citovaného dokumentu nebyl v souladu se zásadou transparentnosti.

207. Úřad na základě výše uvedeného shrnuje, že zadavatel při posouzení objasnění MNNC navrhovatele v rámci rozhodnutí o vyloučení, resp. při srovnání nabídkové ceny navrhovatele s obvyklými cenami ICT prací vyskytujícími se trhu, s cenami uvedenými ve znaleckém posudku a se třemi veřejnými zakázkami, ve kterých působil v pozici zadavatele, nepostupoval transparentně, když neposoudil objektivně, průhledným a čitelným způsobem objasnění MNNC navrhovatele, čímž se jeho postup stal rozporným s § 113 odst. 6 zákona v návaznosti na nedodržení zásady transparentnosti stanovené v § 6 odst. 1 zákona.

208. Úřad současně doplňuje, že si je vědom, že nemůže vstupovat do hodnotících úvah zadavatele, nahrazovat je úvahami vlastními, jakož i dalších limitů postupu Úřadu ve smyslu příslušné právní úpravy a judikatury (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 75/2009 – 100 ze dne 6. 11. 2009). Úřad konstatuje, že stran rozsahu přezkumu postupu zadavatele ze strany Úřadu však zákon i judikatura trvají na povinnosti posoudit soulad postupu zadavatele se zásadou transparentnosti, čemuž Úřad, jak vyplývá z výše uvedeného, dostál, přičemž bylo shledáno, že v šetřeném případě zadavatel zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona nedodržel.

209. V kontextu výše uvedeného nelze přehlížet, že závěr Úřadu o tom, že zadavatel při rozhodnutí o vyloučení nepostupoval v souladu se zásadou transparentnosti je shodný se závěry rozsudku NSS. V citovaném rozsudku je mj. uvedeno: „V nynějším případě zadavatel při posuzování MNNC ve stěžovatelově nabídce porovnával nabídkovou cenu stěžovatele s cenami ICT prací vyskytujícími se trhu. Tento postup lze v obecné rovině označit za správný, neboť MNNC je třeba vyhodnocovat ve vztahu k předmětu zakázky [viz výše citovaný § 28 odst. 1 písm. o) ZZVZ], nikoli k předpokládané hodnotě stanovené v zadávací dokumentaci. Za přijatelný však již nelze označit způsob tohoto srovnání provedený zadavatelem, resp. postup při hodnocení stěžovatelem nabízené ceny. Tento postup podle názoru kasačního soudu výše uvedeným požadavkům neodpovídá.“ V rámci citovaného rozsudku NSS bylo vyhodnoceno srovnání cen navrhovatele s dokumenty „Přehled obvyklých cen lCT prací“, znalecký posudek a „Porovnání cen 1 MD v ICT profesích“, které bylo provedeno zadavatelem v rámci rozhodnutí o vyloučení, přičemž Nejvyšší správní soud uzavřel, že postup zadavatele neodpovídal zásadě transparentnosti stanovené v § 6 zákona.

210. Úřad dále přistoupil k posouzení skutečnosti, zda byla naplněna podmínka alespoň potenciality vlivu na výběr dodavatele. Úřad konstatuje, že pokud by v šetřeném případě zadavatel postupoval při posouzení MNNC navrhovatele v souladu se zákonem, není vyloučeno, že by po transparentním posouzení objasnění MNNC navrhovatele dospěl k odlišným závěrům, tedy že by neshledal důvody pro vyloučení navrhovatele, což mohlo následně ovlivnit konečné pořadí nabídek, jelikož nelze vyloučit, že by se nabídka navrhovatele mohla umístit na základě hodnocení zadavatele dle hodnotících kritérií jako první v pořadí. Úřad na základě uvedeného konstatuje, že postup zadavatele, kdy neposoudil objasnění MNNC navrhovatele v souladu se zákonem, mohl mít vliv na výběr dodavatele.

211. Vzhledem ke skutečnosti, že Úřad v důsledku zjištěného porušení zákona zadavatelem, které mohlo mít vliv na výběr dodavatele, zrušil úkon zadavatele spočívající v rozhodnutí ze dne 11. 3. 2020 o vyloučení navrhovatele z předmětného zadávacího řízení a všechny následné úkony zadavatele učiněné v předmětném zadávacím řízení, jak vyplývá z výroku II. tohoto rozhodnutí, dalšími možnými pochybeními zadavatele namítanými navrhovatelem se Úřad dále již nezabýval, neboť jakýkoliv závěr týkající se dalších možných pochybení zadavatele nemohl ovlivnit závěr Úřadu o zrušení úkonu zadavatele spočívajícího v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z předmětného zadávacího řízení. Úřad v návaznosti na uvedené rovněž odkazuje na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 A 2/99 – 20 ze dne 24. 6. 1999, ze kterého lze per analogiam dovodit shodný závěr, a to, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod.

212. S ohledem na vše výše uvedené Úřad rekapituluje, že zadavatel odůvodnil rozhodnutí o vyloučení, resp. závěr o tom, že navrhovatel dostatečně neobjasnil MNNC za služby Rozvoje, prostřednictvím srovnání, resp. posouzení MNNC navrhovatele, na základě následujících dokumentů. Jednalo se o „Přehled obvyklých cen lCT prací“, přičemž zadavatel v rámci předmětného srovnání neuvedl relevantní argumentaci a důkazy, které by závěr o ztotožnění nižší ceny s nekvalitním plněním jednoznačně potvrzovaly, a není tedy zřejmé, na základě jakých podkladů zadavatel k uvedenému závěru v rozhodnutí o vyloučení dospěl. Dále zadavatel posuzoval nabídkovou cenu navrhovatele na základě porovnání se znaleckým posudkem, přičemž v rozhodnutí o vyloučení ani v jiných podkladech neuvedl na základě jakých úvah či skutečností porovnával navrhovatelem nabídnutou cenu právě s vybranou cenou ze znaleckého posudku, vypočítanou podle nákladové metody podrobněji popsané ve znaleckém posudku. Zadavatel dále provedl srovnání nabídkové ceny navrhovatele se třemi zakázkami zadávanými zadavatelem, jejichž popis je obsahem přílohy č. 1 rozhodnutí o vyloučení „Porovnání cen 1 MD v ICT profesích“. Uvedený dokument, ze kterého zadavatel v rozhodnutí o vyloučení vychází, srovnává celkové ceny realizovaných veřejných zakázek, jejichž podobnost s nyní posuzovanou nabídkovou cenou navrhovatele konstatuje bez jakéhokoli bližšího odůvodnění, nadto zde není zřejmé složení ceny (vycházející z rozsahu využitých rolí či způsobu poskytování služby) v zadavatelem poukazovaných zakázkách a nejsou zde porovnávány ani ceny za stejné práce.

213. Jelikož z výše popsaného je zjevné, že zadavatel při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny postupoval v rozporu se zákonem, je nutné konstatovat, že samotné vyloučení navrhovatele je rovněž nutno shledávat jako nezákonné. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky nedodržel při vyloučení navrhovatele zákonem stanovená pravidla, neboť při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny nedodržel postup stanovený v § 113 odst. 6 zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona tím, že neposoudil transparentně objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele ze dne 13. 2. 2020, přičemž uvedený postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K uložení nápravného opatření

214. Podle § 263 odst. 1 zákona Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření.

215. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

216. Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu při respektování základních zásad procesu zadávání, tj. zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

217. Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky nedodržel při vyloučení navrhovatele postup stanovený v § 48 odst. 4 zákona, když při tomu předcházejícím posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele postupoval v rozporu s § 113 odst. 6 zákona v návaznosti zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona tím, že neposoudil transparentně objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele ze dne 13. 2. 2020, přičemž uvedený postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

218. Úřad dále uvádí, že při rozhodování podle § 263 odst. 2 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu.

219. Z předložené dokumentace je zřejmé, že zadavatel rozhodl dne 11. 3. 2020 o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, přičemž rozhodnutí o vyloučení bylo učiněno v rozporu se zákonem. Vzhledem k tomu, že se zadavatel dopustil svého pochybení v průběhu zadávacího řízení a tento postup mohl mít vliv na výběr dodavatele, přičemž nedošlo k uzavření smlouvy, zrušil Úřad úkon zadavatele spočívající v rozhodnutí ze dne 11. 3. 2020 o vyloučení navrhovatele z předmětného zadávacího řízení a všechny následné úkony zadavatele učiněné v předmětném zadávacím řízení.

220. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

221. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

222. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

223. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele ze dne 11. 3. 2020 o vyloučení navrhovatele z předmětného zadávacího řízení a všech následujících úkonů zadavatele v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. S0166/2020/VZ uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K uložení úhrady nákladů řízení

224. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

225. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele ze dne 11. 3. 2020 o vyloučení navrhovatele z předmětného zadávacího řízení a všech následujících úkonů zadavatele v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

226. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2020000166.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha

2. DXC Technology Czech Republic s.r.o., Pikrtova 1737/1a, 140 00 Praha 4

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Zákon o zadávání veřejných zakázek, Dvořák, Machurek, Novotný, Šebesta a kol., C. H. Beck, 2017, ISBN 978-80-7400-

651-7, str. 46

[2] Rozsudek č. j. 2 A 9/2002-62 ze dne 16. 3. 2004, rozsudek č. j. 5 Afs 75/2009-100 ze dne 6. 11. 2009, rozsudek č. j. 5 As 180/2016-32 ze dne 14. 9. 2017

[3] Uvedený závěr lze a contrario dovodit z rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 166/2005 ze dne 14. 5. 2007, podle kterého není požadavek transparentnosti splněn tehdy, „…pokud by v zadavatelově postupu byly shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“

", "next": 0}