{"html": "<div class=\"doc\"><p>dle navrhovatele nepřiměřeně krátká. Ačkoliv navrhovatel trvá na výše uvedeném, z důvodu</p><p>právní jistoty v souladu s ustanovením § 46 zákona požádal navrhovatel o prodloužení lhůty</p><p>k předložení zadavatelem požadovaných podkladů. Navrhovatel zadavateli rovněž přislíbil, že</p><p>požadovaná data předloží v nejbližším možném a reálně splnitelném termínu.</p><p>37</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>153. Zadavatel naopak v rozhodnutí o vyloučení konstatoval, že ze zadávací dokumentace</p><p>nevyplývá, že by zadavatel mohl požadovat ověření „referencí‫ “ׅ‬pouze bezprostředně před</p><p>podpisem smlouvy, resp. až po výběru nejvhodnější nabídky. Bod 13.4 zadávací dokumentace</p><p>je dle zadavatele formulován tak, že ověření může zadavatel požadovat „před podpisem</p><p>smlouvy s vybraným dodavatelem“, aniž by zadavatele omezoval, v jak velkém předstihu</p><p>k tomu má dojít. Navíc právo zadavatele požadovat „reference“ vyplývá dle zadavatele rovněž</p><p>z § 46 zákona. Dle zadavatele je logické, aby ověřil požadované „reference“ dle technické</p><p>specifikace ještě před výběrem nejvhodnější nabídky. Zadavatel z objasnění nabídky dovodil,</p><p>že navrhovatel zpochybňuje právo zadavatele náhledová data a video-ukázku požadovat,</p><p>a rovněž poukázal na to, že zadávací řízení je vedeno opakovaně. Zadavatel tedy v rozhodnutí</p><p>o vyloučení konstatoval, že nevidí důvod pro prodloužení lhůty nebo opakování své žádosti.</p><p>154. V námitkách navrhovatel trvá na tom, že oprávnění zadavatele požadovat dané reference</p><p>kdykoliv v průběhu zadávacího řízení nevyplývá ani z § 46 zákona, neboť podmínkou pro to,</p><p>aby zadavatel mohl žádat po účastnících zadávacího řízení objasnění a/nebo doplnění údajů,</p><p>dokladů, vzorků nebo modelů, je dle navrhovatele to, aby tohoto doplnění či objasnění bylo</p><p>pro účely řádného průběhu zadávacího řízení zapotřebí. Bude se tedy dle navrhovatele jednat</p><p>o případy, kdy otázka poskytnutí či neposkytnutí objasnění či doplnění chybějících údajů,</p><p>dokladů, vzorků nebo modelů může průběh zadávacího řízení ovlivnit, zejména mít za</p><p>následek vyloučení účastníka, a to zejména pro nesplnění zadávacích podmínek. Podstatou</p><p>a smyslem § 46 odst. 1 zákona je tedy dle názoru navrhovatele objasnění či doplnění údajů,</p><p>které navrhovatel vložil či byl dle požadavků zadávací dokumentace povinen vložit do své</p><p>nabídky. Ve vztahu k požadovaným „referencím“ se však nejedná o tento případ, když se jedná</p><p>o dokumenty a podklady, které měly být předloženy zadavateli až před podpisem smlouvy na</p><p>plnění veřejné zakázky ve smyslu § 104 zákona, a to pouze od vybraného dodavatele. Dále je</p><p>navrhovatel přesvědčen, že požadovat náhledová data a video-ukázku v době, kdy ještě není</p><p>zřejmé, že s dodavatelem bude uzavřena smlouva, je nestandardní, neboť aby vůbec bylo</p><p>možno zejména video-ukázku řádně vytvořit, musí již dodavatel mít k dispozici přístroj, který</p><p>bude teprve dodávat. V daném případě se dle navrhovatele jedná o poměrně nestandardní</p><p>předmět plnění, který dodavatelé nemají standardně na skladě. Navrhovatel je proto</p><p>přesvědčen, že zadavatel nebyl oprávněn v této fázi zadávacího řízení navrhovatele ze</p><p>zadávacího řízení z uvedeného důvodu vyloučit. Navíc navrhovatel poukazuje na to, že</p><p>zadavatelem poskytnutá lhůta v délce 5 pracovních dnů pro předložení „referencí“ nebyla</p><p>splnitelná, na což zadavatele rovněž upozornil a požádal o její prodloužení.</p><p>155. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách trvá na tom, že odstavec 13.4 zadávací dokumentace není</p><p>formulován jako podmínka pro uzavření smlouvy ve smyslu § 104 zákona (tedy jako povinnost,</p><p>bez jejíhož splnění zadavatel nemůže oznámit výběr dodavatele a uzavřít s ním smlouvu),</p><p>nýbrž se jedná o právo zadavatele, které může, ale nemusí využít. I kdyby se navíc jednalo</p><p>o podmínku uzavření smlouvy, je zadavatele přesvědčen, že z ustanovení § 104, § 122 a § 123</p><p>zákona vyplývá, že splnění této podmínky musí zadavatel ověřit ještě před oznámením</p><p>rozhodnutí o výběru dodavatele. K argumentu navrhovatele, že požadovat uvedené</p><p>„reference“ je nestandardní a neúčelné, zadavatel uvádí, že se jedná o námitky proti</p><p>zadávacím podmínkám, které nelze v aktuální fázi zadávacího řízení úspěšně podat.</p><p>K neprodloužení lhůty zadavatel sděluje, že zadávací řízení vede již měsíce, přičemž oprávnění</p><p>požadovat „reference“ bylo vyhrazeno již v zadávací dokumentaci. Navíc je zadavatel</p><p>přesvědčen, že navrhovatel měl možnost „reference“ doplnit i po uplynutí 5 pracovních dnů</p><p>38</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>od doručení žádosti o objasnění, přičemž zadavatel by v takovém případě mohl zmeškání lhůty</p><p>prominout. Nicméně navrhovatel ani později „reference“ nedoplnil. Zadavatel tedy trvá na</p><p>tom, že se k žádosti o prodloužení lhůty dostatečně vyjádřil, když neshledal důvod lhůtu</p><p>prodloužit zejména s ohledem na to, že navrhovatel opakovaně odmítá oprávnění zadavatele</p><p>tyto „reference“ požadovat.</p><p>156. Lze tedy shrnout, že mezi účastníky správního řízení je spor především o tom, zda byl zadavatel</p><p>oprávněn po navrhovateli v dané fázi zadávacího řízení požadovat předložení „referencí“ dle</p><p>bodu 13.4 zadávací dokumentace, a rovněž to, zda lhůta poskytnutá zadavatelem v žádosti</p><p>o objasnění k předložení těchto „referencí“ byla přiměřená. Úřad k tomu uvádí následující.</p><p>157. Dle bodu 13.4 zadávací dokumentace si zadavatel vyhradil právo ověřit před podpisem</p><p>smlouvy s vybraným dodavatelem „reference“ pro technickou specifikaci pro oddělení</p><p>výzkumného HdEEG, „reference“ pro technickou specifikaci pro oddělení rutinního EEG,</p><p>„reference“ pro technickou specifikaci pro oddělení spánkové medicíny a požadavek na</p><p>kompatibilitu mezi oddíly zakázky, jejichž rozsah je detailně popsán v příloze č. 1 smlouvy</p><p>pojmenované jako „technická specifikace“. Tyto „reference“ spočívají v poskytnutí vzorových</p><p>dat ze zesilovače EEG a biologických signálů ve formátu edf+. Dále je pod „reference“ pro</p><p>technickou specifikaci pro oddělení výzkumného HdEEG řazena video-ukázka zapojení</p><p>přístroje v prostředí MRI v blízkosti 1-2 m od primárního magnetu MRI a rovněž nahraná data</p><p>v MRI prostředí pro systém HdEEG pro výzkumné účely. Pod „reference“ pro technickou</p><p>specifikaci pro oddělení spánkové medicíny je dále řazeno poskytnutí zkušební verze SW pro</p><p>skórovacího spánku pro oddělení spánkové medicíny. Ze zadávací dokumentace rovněž</p><p>vyplývá, že zadavatel nepožadoval, aby tyto soubory označované jako „reference“ byly</p><p>součástí nabídky.</p><p>158. Z dokumentace o zadávacím řízení, zejm. ze zprávy o hodnocení dále vyplývá, že komise</p><p>nejprve provedla hodnocení nabídek, kdy předmětem hodnocení byla toliko nabídková cena,</p><p>přičemž komise vybrala k uzavření smlouvy toho účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka</p><p>byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, a to navrhovatele. Následně komise</p><p>přistoupila k posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a dalších podmínek</p><p>stanovených zadavatelem pouze u navrhovatele jakožto vybraného dodavatele. Zadavatel</p><p>nicméně při posuzování podmínek účasti navrhovatele narazil na určité nejasnosti, proto</p><p>požádal navrhovatele o jejich objasnění, přičemž navrhovatele rovněž požádal o předložení</p><p>„referencí“ dle technické specifikace.</p><p>159. Úřad je přesvědčen, že zadavatel byl oprávněn navrhovatele vyzvat k předložení</p><p>požadovaných „referencí“ v souladu s bodem 13. 4 zadávací dokumentace, neboť navrhovatel</p><p>byl v době odeslání žádosti o objasnění vybraným dodavatelem ve smyslu zákona, o čemž byl</p><p>informován v úvodu žádosti o objasnění, kde zadavatel výslovně konstatoval, že dne</p><p>11. 12. 2024 se uskutečnilo jednání hodnoticí komise, na kterém bylo posuzováno splnění</p><p>podmínek účasti navrhovatele jako vybraného dodavatele dle výsledku hodnocení. Úřad</p><p>nesouhlasí s názorem navrhovatele, že by se dodavatel stával vybraným dodavatelem ve</p><p>smyslu zákona až po oznámení o výběru dodavatele dle § 123 zákona, ani s tím, že by zadavatel</p><p>nemohl v případě, kdy už došlo k výběru dodavatele, vyzvat tohoto vybraného dodavatele dle</p><p>§ 46 zákona k objasnění nabídky či doplnění dokladů. Zákon s pojmem „vybraný dodavatel“</p><p>pracuje volněji. Vybraným dodavatelem se v souladu s ustanovením § 28 odst. 1 písm. h)</p><p>zákona rozumí dodavatel, kterého zadavatel vybral k uzavření smlouvy. To znamená, že</p><p>39</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>vybraným dodavatelem se dodavatel stává již bezprostředně poté, co je jeho nabídka</p><p>identifikována jako nejvýhodnější. „Aby byl dodavatel vybraným dodavatelem, nemusí se tedy</p><p>v souladu s výše uvedeným o této skutečnosti ani dovědět a nemusí ani dojít k oznámení</p><p>o výběru dodavatele dle § 123 [zákona] či k jinému formalizovanému rozhodnutí zadavatele o</p><p>jeho výběru. Již samotné provedení hodnocení a nalezení nejvýhodnější nabídky má totiž za</p><p>důsledek, že byl v dotčeném zadávacím řízení identifikován vybraný dodavatel.“12 Na tomto</p><p>místě Úřad považuje za vhodné zdůraznit, že dle zákona se tedy vybraným stává dodavatel,</p><p>pokud byla jeho nabídka v rámci hodnocení (vy)hodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější</p><p>(byl-li v zadávacím řízení více než jeden účastník), tedy nikoliv až odesláním oznámení o výběru</p><p>(či výzvy dle § 122 zákona – viz rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-24386/2022/162, sp.</p><p>zn. ÚOHS-R0065/2022/VZ ze dne 22. 7. 2022). Není přitom rozhodné, zda se bude jednat</p><p>o nabídku již posouzenou z hlediska splnění podmínek účasti, či o nabídky, kdy je hodnocení</p><p>provedeno hned jako první krok po podání a otevření nabídek. Z právě uvedeného je zřejmé,</p><p>že vybraným dodavatelem se tak může stát i dodavatel, který nesplňuje zadávací podmínky,</p><p>přičemž pokud se následně ukáže, že vybraný dodavatel podmínky účasti nesplnil, musí jej</p><p>zadavatel vyloučit. Ostatně jak uvedl Úřad např. v rozhodnutí č. j. ÚOHS-04167/2022/500, sp.</p><p>zn. ÚOHS-S0610/2021/VZ ze dne 3. 2. 2022, „dokud není ukončen proces dle § 104 písm. a)</p><p>zákona, nemůže být v zadávacím řízení … postaveno na jisto, že účastník zadávacího řízení (byť</p><p>v souladu se zákonnou terminologií poněkud nešťastně nazýván již jako vybraný dodavatel)</p><p>splňuje podmínky zadávací dokumentace a že s ním bude uzavřena smlouva.“ I pokud tedy</p><p>zadavatel vybere dodavatele, resp. i tuto skutečnost dodavateli oznámí, automaticky to</p><p>neznamená, že s daným vybraným dodavatelem uzavře smlouvu, neboť následně může</p><p>probíhat další komunikace mezi zadavatelem a daným vybraným dodavatelem, příp.</p><p>ověřování, zda vybraný dodavatel splňuje vše, co zadavatel požadoval. Ačkoliv se tedy</p><p>terminologicky jedná již v této fázi o vybraného dodavatele dle zákona, daný proces „finálního</p><p>výběru“ ještě nemusí být zcela dokončen, resp. smlouva nemusí být s vybraným dodavatelem</p><p>(bez dalšího) uzavřena, neboť existuje celá řada důvodů, díky nimž nemusí nutně dojít</p><p>k uzavření smlouvy s daným dodavatelem (např. může být vybraný dodavatel z daného</p><p>zadávacího řízení vyloučen, neboť zadavatel zjistí, že nesplňuje vše, co požadoval, či zadavatel</p><p>celé zadávací řízení zruší, a to vše v souladu se zákonem).</p><p>160. V projednávaném případě je tedy zřejmé, že navrhovatel byl v době odeslání žádosti</p><p>o objasnění vybraným dodavatelem a zadavatel byl oprávněn po něm požadovat předložení</p><p>„referencí“, neboť si toto právo vyhradil již v zadávací dokumentaci, ve které stanovil, že před</p><p>podpisem smlouvy s vybraným dodavatelem může požadovat předložení „referencí“. Úřad je</p><p>rovněž přesvědčen, že zadavatel byl oprávněn využít k tomuto účelu postup dle § 46 zákona.</p><p>V praxi se postup podle § 46 zákona nejčastěji používá při objasňování nebo doplňování</p><p>nabídek, může se ale jednat i o objasnění či doplnění jakýchkoli dalších úkonů účastníků</p><p>zadávacího řízení, například žádostí o účast nebo dokladů předkládaných před uzavřením</p><p>smlouvy. Základním účelem ustanovení § 46 zákona je poskytnout zadavateli nástroj, který mu</p><p>umožní posoudit soulad nabídky (nebo jiného úkonu účastníka zadávacího řízení) se</p><p>zadávacími podmínkami a zákonem v situaci, kdy je obsah nabídky (nebo jiného úkonu</p><p>účastníka zadávacího řízení) nejasný. V takovém případě lze vyžadovat objasnění již</p><p>12</p><p>Vilém PODEŠVA, Lukáš SOMMER, Jiří VOTRUBEC, Martin FLAŠKÁR, Jiří HARNACH, Jan MĚKOTA a Martin JANOUŠEK.</p><p>Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer. Komentář k § 28 zákona.</p><p>40</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>předložených informací, přičemž není rozhodné, čeho se objasňovaná informace týká. Může</p><p>tedy jít o informaci týkající se podmínek účasti v zadávacím řízení i informaci vztahující se ke</p><p>skutečnostem rozhodným pro hodnocení nabídek. Objasnění však nemůže vést k věcné změně</p><p>nabídky. Lze také požadovat doplnění dalších informací (např. dokladů), které původně</p><p>nejasný obsah nabídky vysvětlí (tedy prokáží její skutečný obsah).13 Zadavatel byl tedy</p><p>jednoznačně oprávněn postupem dle § 46 zákona vyzvat navrhovatele mj. k předložení</p><p>„referencí“ dle technické specifikace, na jejichž základě by byl zadavatel schopen posoudit,</p><p>zda plnění nabízené navrhovatelem splňuje zadávací podmínky.</p><p>161. Zadavatel v žádosti o objasnění navrhovateli stanovil lhůtu k poskytnutí „referencí“ v délce</p><p>pěti pracovních dnů ode dne doručení této žádosti. Navrhovatel v objasnění nabídky požádal</p><p>o prodloužení této lhůty, přičemž zadavateli sdělil, že požadovaná data nemá aktuálně</p><p>k dispozici, neboť je pro něj neúčelné jejich zajištění v době, kdy ještě není zřejmé, zda bude</p><p>předmět plnění zadavateli dodávat, a to i s ohledem na nákladnost jejich zajištění, zejm.</p><p>zajištění požadované video-ukázky. Z toho důvodu navrhovatel lhůtu považoval za</p><p>nepřiměřeně krátkou, přičemž rovněž upozornil na to, že se jedná o období před vánočními</p><p>svátky (žádost o objasnění byla navrhovateli doručena dne 15. 12. 2024 a poslední den lhůty</p><p>pro předložení „referencí“ připadl na pátek 20. 12. 2024). Nicméně zadavatel žádosti</p><p>navrhovatele nevyhověl, když v rozhodnutí o vyloučení konstatoval, že nevidí důvod lhůtu</p><p>prodloužit nebo žádost opakovat, neboť zadávací řízení je vedeno opakovaně a navrhovatel</p><p>zpochybňuje právo zadavatele „reference“ vůbec požadovat. Zadavatel rovněž poukázal na to,</p><p>že navrhovatel měl možnost „reference“ poskytnout i po uplynutí stanovení lhůty, neboť</p><p>v případě pozdějšího dodání by zadavatel zmeškání lhůty mohl prominout, nicméně</p><p>navrhovatel tak neučinil.</p><p>162. Úřad v této souvislosti upozorňuje na povinnost zadavatele dodržovat v průběhu celého</p><p>zadávacího řízení základní zásady zadávacího řízení vymezené v ustanovení § 6 zákona, zejm.</p><p>zásadu transparentnosti. Zásada transparentnosti zakotvená v § 6 odst. 1 zákona je společně</p><p>se zásadou přiměřenosti, zásadou rovného zacházení a zásadou zákazu diskriminace jednou</p><p>z hlavních zásad, na kterých je zákon vystavěn a které musí zadavatel respektovat a dodržovat</p><p>během celého zadávacího řízení.</p><p>163. Pro dodržení zásady transparentnosti v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 zákona musí být</p><p>skutečnosti uváděné zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení řádně,</p><p>tj. srozumitelně a určitě popsány tak, aby bylo toto rozhodnutí zpětně přezkoumatelné, jasné</p><p>a srozumitelné. Pokud se zadavatel v rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení</p><p>rovněž vyjadřuje k žádosti tohoto účastníka o prodloužení lhůty poskytnuté k předložení</p><p>určitých dokladů ve smyslu § 46 zákona, je s ohledem na zásadu transparentnosti nezbytné do</p><p>rozhodnutí o vyloučení obsáhnout rovněž myšlenkové pochody zadavatele, které jej vedly</p><p>k rozhodnutí lhůtu neprodloužit. Úřad je tedy přesvědčen, že pokud zadavatel nevyhoví</p><p>žádosti o prodloužení lhůty k objasnění nebo doplnění údajů, vzorků nebo modelu dle § 46</p><p>odst. 1 zákona, musí své rozhodnutí dostatečně jasným způsobem vysvětlit. Odůvodnění tudíž</p><p>musí být učiněno tak, aby z jeho výkladu bylo nanejvýše jasné, z jakého konkrétního důvodu</p><p>(případně důvodů) zadavatel nepřistoupil k prodloužení lhůty stanovené k doplnění</p><p>13</p><p>Metodický dokumenty zpracovaný Úřadem k aplikaci ustanovení § 46 zákona dostupný</p><p>https://uohs.gov.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/verejne-zakazky/3477-urad-publikoval-metodickydokument-k-objasnovani-a-doplnovani-nabidek-v-zadavacich-rizenich.html</p><p>41</p><p>zde:</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>požadovaných dokladů, a musí být patrné, jaké úvahy vedly daného zadavatele k učiněnému</p><p>rozhodnutí. Toto odůvodnění zadavatelova rozhodnutí o neprodloužení lhůty k poskytnutí</p><p>požadovaných dokladů je o to významnější, pokud neposkytnutí požadovaných dokladů je</p><p>důvodem pro vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení.</p><p>164. V projednávaném případě je Úřad přesvědčen, že rozhodnutí o vyloučení trpí vadou</p><p>netransparentnosti v části, ve které se zadavatel vyjadřuje k žádosti navrhovatele</p><p>o prodloužení lhůty k poskytnutí „referencí“. Zadavatel žádným konkrétním způsobem</p><p>nevysvětlil, proč lhůtu na základě žádosti navrhovatele neprodloužil, ani proč poskytnutou</p><p>lhůtu považuje za přiměřenou. Zadavatel se v této souvislosti toliko omezil na konstatování,</p><p>že nevidí důvod k prodloužení lhůty, přičemž své rozhodnutí odůvodnil tím, že zadávací řízení</p><p>je vedeno opakovaně a navrhovatel zpochybňuje právo zadavatele vůbec tyto „reference“</p><p>požadovat. Lze tedy usuzovat, že zadavatel dospěl k závěru, že navrhovatel by ani v případě</p><p>prodloužení lhůty požadované „reference“ nepředložil. Úřad je nicméně přesvědčen, že</p><p>zadavatel nevzal na vědomí skutečnosti uvedené navrhovatelem v objasnění nabídky, kde</p><p>navrhovatel přislíbil, že dodá zadavateli požadované „reference“ v nejblíže reálně splnitelném</p><p>termínu, přičemž osvětlil, že těmito soubory nedisponuje, neboť pro něj nebylo účelné je</p><p>pořizovat předem. Úřad je přesvědčen, že argumentaci navrhovatele lze do jisté míry</p><p>považovat za poměrně racionální. Ani zadavatel v zadávací dokumentaci nevyžadoval, aby</p><p>dodavatelé podávající nabídky těmito dokumenty disponovali už v době jejich podání, je tedy</p><p>logické, že dodavatel, který bude vybrán k plnění veřejné zakázky, bude potřebovat určitý čas</p><p>k získání těchto dat. Lze usuzovat, že zadavatel považoval lhůtu 5 pracovních dnů jako</p><p>dostatečný časový úsek pro získání těchto dat, nicméně tato skutečnost není z rozhodnutí</p><p>o vyloučení ani z jiných dokumentů zřejmá. Je tedy nutné postup zadavatele považovat za</p><p>netransparentní, neboť zadavatel na žádost navrhovatele o prodloužení lhůty stanovené</p><p>k poskytnutí „referencí“ řádným způsobem nereagoval, když jednoznačně nepopsal, z jakého</p><p>důvodu k jejímu prodloužení nepřistoupil, ani nepopsal důvody, které by vedly k závěru, že</p><p>stanovená lhůta je v projednávaném případě přiměřená. Úřad je přesvědčen, že ani</p><p>skutečnost, že navrhovatel mohl podklady dodat po uplynutí zadavatelem vymezené lhůty,</p><p>nemůže odůvodňovat její neprodloužení, jak se snaží tvrdit zadavatel zejm. ve svém vyjádření</p><p>ze dne 4. 8. 2025. Navrhovatel nemůže předpokládat a ani spoléhat na to, že mu případné</p><p>zmeškání lhůty bude ze strany zadavatele prominuto, přičemž s ohledem na to, že navrhovatel</p><p>potřebnými doklady v té době nedisponoval (což ani zadavatel nevyžadoval) a s ohledem na</p><p>to, že jejich pořízení je spojeno s určitými náklady, nelze navrhovateli vytýkat, že tyto podklady</p><p>zadavateli nedodal v době, kdy čekal na odpověď na svou žádost o prodloužení lhůty. Proto</p><p>nedodání „referencí“ po lhůtě, která navrhovateli již uplynula, nemůže být použito jako důvod</p><p>pro neprodloužení této lhůty.</p><p>165. Úřad souhlasí s názorem, že zadavatel není povinen se vypořádat s každým jednotlivým dílčím</p><p>argumentem navrhovatele, nicméně na žádost o prodloužení lhůty je zadavatel bezpochyby</p><p>povinen reagovat tak, aby bylo navrhovateli jednoznačně zřejmé, zda k prodloužení lhůty</p><p>přistoupil a pokud ne, tak z jakého důvodu tak neučinil a proč považuje stanovenou lhůtu za</p><p>přiměřenou. Pokud zadavatel svůj postup dostatečně jasně nevysvětlil, dopustil se zásadního</p><p>porušení zásady transparentnosti, neboť učinil svůj postup nejasným a nepřezkoumatelným.</p><p>Úřad v této souvislosti podotýká, že v projednávaném případě se nezabýval tím, zda lze</p><p>zadavatelem stanovenou lhůtu k poskytnutí „referencí“ považovat za přiměřenou, omezil se</p><p>pouze na posouzení toho, zda zadavatel svůj postup spočívající v neprodloužení lhůty</p><p>42</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>k poskytnutí požadovaných dokladů v souladu se zásadou transparentnosti dostatečně popsal</p><p>a odůvodnil, aby byl jeho postup čitelný a přezkoumatelný.</p><p>166. Úřad současně doplňuje, že si je vědom, že nemůže vstupovat do hodnotících úvah zadavatele,</p><p>nahrazovat je úvahami vlastními, jakož i dalších limitů postupu Úřadu ve smyslu příslušné</p><p>právní úpravy a judikatury (srov. rozsudek NSS č. j. 5 Afs 75/2009 – 100 ze dne 6. 11. 2009).</p><p>Úřad konstatuje, že stran rozsahu přezkumu postupu zadavatele ze strany Úřadu však zákon</p><p>i judikatura trvají na povinnosti posoudit soulad postupu zadavatele se zásadou</p><p>transparentnosti, čemuž Úřad, jak vyplývá z výše uvedeného, dostál, přičemž bylo shledáno,</p><p>že v šetřeném případě zadavatel zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona</p><p>nedodržel.</p><p>167. Úřad tedy uzavírá, že zadavatel v této souvislosti nedodržel pravidlo stanovené v § 48 odst. 2</p><p>písm. b) zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1</p><p>zákona, když vyloučil navrhovatele z důvodu, že tento nedoložil doklady zadavatelem</p><p>požadované na základě žádosti podle § 46 zákona, aniž by v rozhodnutí o vyloučení dostatečně</p><p>reflektoval žádost navrhovatele o prodloužení lhůty k předložení požadovaných dokladů,</p><p>a aniž by dostatečně reflektoval informace, které navrhovatel v objasnění nabídky poskytl,</p><p>když informoval, že tyto doklady nemá k dispozici, neboť nemá požadovaný předmět plnění</p><p>nezbytný pro jejich vytvoření na skladě, a aniž by zadavatel transparentním způsobem popsal</p><p>důvody, pro které považuje lhůtu stanovenou v žádosti o objasnění za přiměřenou a důvody</p><p>popsané navrhovatelem za nerelevantní, čímž zatížil rozhodnutí o vyloučení v části týkající se</p><p>neposkytnutí požadovaných „referencí“ vadou netransparentnosti. Proto tento důvod pro</p><p>vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení nelze považovat za souladný se zákonem.</p><p>K neobjasnění či nesplnění technických parametrů</p><p>168. Z žádosti o objasnění je dále zřejmé, že hodnoticí komise dospěla k závěru, že nabídka</p><p>navrhovatele obsahuje technickou specifikaci, která je téměř shodná s technickou specifikací</p><p>vymezenou zadavatelem v zadávací dokumentaci, přičemž na základě veřejně dostupných</p><p>informací nelze některé parametry nabízeného plnění dle názoru komise ověřit. Komise tedy</p><p>získala podezření, že navrhovatel pouze formálně označil všechny požadavky na technickou</p><p>specifikaci za splněné, aniž by tyto parametry odpovídaly skutečnosti. Vzhledem k tomu, že</p><p>navrhovatel nedodal podrobnější specifikaci nabízených přístrojů, vycházela komise při</p><p>posuzování splnění zadávacích podmínek z technické specifikace dostupné na webových</p><p>stránkách navrhovatele k přístroji TruScan EEG.</p><p>169. Zadavatel s ohledem na zjištěné nejasnosti požádal navrhovatele, aby vysvětlil konkrétní</p><p>technické údaje, které jsou v jeho nabídce nejasně specifikovány, případně jsou neověřitelné</p><p>nebo rozporné. Zadavatel žádost o objasnění rozdělil mj. dle jednotlivých oddílů předmětu</p><p>plnění veřejné zakázky, kdy u každého oddílu v rámci jednotlivých bodů uvedených formou</p><p>odrážek vymezil technické parametry, které považuje u nabízeného plnění za sporné.</p><p>V návaznosti na uvedené technické parametry zadavatel navrhovatele požádal o doplnění</p><p>písemného vysvětlení ke každé jednotlivé odrážce tak, aby z předloženého jasně vyplývalo</p><p>splnění zadávacích podmínek.</p><p>170. Dále v tomto rozhodnutí budou samostatně rozebrány jednotlivé technické parametry</p><p>nabízeného přístroje, u kterých zadavatel po obdržení objasnění nabídky shledal důvody pro</p><p>vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.</p><p>43</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>Centrální místnost</p><p>171. Zadavatel v technické specifikaci vymezil přístrojové vybavení centrální monitorovací</p><p>místnosti následovně:</p><p>− „Vysokovýkonná počítačová stanice pro online monitorování probíhajících záznamů.</p><p>− Vizualizace probíhajících nahrávání na dedikovaných monitorech spolu s video</p><p>a zvukovým monitorováním místnosti.</p><p>− Při pořizování záznamu ve všech místnostech současně je stále k dispozici dodatečný</p><p>monitor pro práci na centrálním počítači.</p><p>− Online UPS pro zajištění pokračování záznamu v případě výpadku dodávky energie.</p><p>− Tlačítko push-to-talk pro komunikaci se spánkovou místností.“</p><p>172. Z nabídky navrhovatele vyplývá, že její součástí je mj. přístrojové vybavení centrální</p><p>monitorovací místnosti skládající se z následujících prvků:</p><p>− „vysokovýkonná počítačová stanice pro online monitorování probíhajících záznamů</p><p>(výkonné PC se sníženými hlukovými emisemi, monitor LCD 27 DVI, min. 16 GB RAM,</p><p>min. SSD 500 GB, Windows 11 Pro CZ)</p><p>− vizualizace probíhajících nahrávání na dedikovaných monitorech spolu s video</p><p>a zvukovým monitorováním místnosti.</p><p>− při pořizování záznamu ve všech místnostech současně dodatečný monitor pro práci</p><p>na centrálním počítači</p><p>− online UPS pro zajištění pokračování záznamu v případě výpadku dodávky energie</p><p>− tlačítko push-to-talk pro komunikaci se spánkovou místností.</p><p>− napájecí zdroj včetně bezpečnostního oddělovacího transformátoru (dle EN 6060101)“.</p><p>173. Z žádosti o objasnění je zřejmé, že zadavatel dospěl k závěru, že navrhovatel v nabídce</p><p>nedostatečně specifikoval vybavení a způsob realizace centrální monitorovací místnosti.</p><p>Zadavatel proto navrhovatele požádal o doplnění písemného vysvětlení k těmto</p><p>skutečnostem.</p><p>174. V objasnění nabídky navrhovatel konstatoval, že na základě žádosti zadavatele nelze seznat,</p><p>jaké konkrétní vysvětlení ve vztahu k vybavení centrální monitorovací místnosti zadavatel</p><p>požaduje, proto se navrhovatel dle svého názoru nemohl k žádosti podrobněji vyjádřit.</p><p>Navrhovatel proto ve vztahu k centrální monitorovací místnosti toliko citoval příslušnou část</p><p>nabídky, přičemž uvedený popis považoval pro potřeby zadavatele za dostatečný. Navrhovatel</p><p>rovněž v objasnění nabídky vyzval zadavatele ke specifikování toho, co mu v popisu</p><p>obsaženém v nabídce chybí, resp. na co konkrétně žádost zadavatele směřuje.</p><p>175. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení konstatoval, že v technické specifikaci vymezil přístrojové</p><p>vybavení centrální monitorovací místnosti, kdy její součástí mají být mimo jiné dedikované</p><p>monitory (tyto monitory jsou určené pro vizualizaci jednotlivých probíhajících nahrávání),</p><p>dodatečný monitor pro práci na centrálním počítači a online UPS pro zajištění pokračování</p><p>44</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>záznamu v případě výpadku dodávky energie. Navrhovatel ale ve své nabídce i jejím objasnění</p><p>specifikoval pouze jediný monitor („monitor LCD 27 DVI“), ač z technické specifikace je dle</p><p>zadavatele zřejmé, že požaduje více monitorů pro odlišné funkce. Vedle toho navrhovatel</p><p>žádným způsobem nespecifikoval online UPS. Údaje uvedené v nabídce navrhovatele tedy byly</p><p>dle názoru zadavatele nejasné a navrhovatel je neobjasnil ani na základě žádosti zadavatele.</p><p>176. V námitkách navrhovatel poukazuje na to, že zadavatel v technické specifikaci sice uvedl</p><p>u přístrojového vybavení centrální místnosti: „vizualizace probíhajících nahrávání na</p><p>dedikovaných monitorech spolu s video a zvukovým monitorováním místnosti“, nicméně o jaké</p><p>množství monitorů se má jednat, není z vymezené technické specifikace zřejmé. Navrhovatel</p><p>proto podotýká, že za úplnost a správnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel, přičemž</p><p>zadavatel nemůže odpovědnost za nejasnost zadávacích podmínek přenášet na dodavatele.</p><p>Zadavatel dále nekonkretizuje, co si má navrhovatel představit pod konkretizací UPS a jaké</p><p>údaje a jaké konkrétní informace má navrhovatel zadavateli v tomto ohledu předkládat, resp.</p><p>v jakém rozsahu a z jakého důvodu má pochybnosti o nesplnění uvedeného technického</p><p>parametru navrhovatelem nabízeného plnění.</p><p>177. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách trvá na tom, že v technické specifikaci rozlišuje mezi</p><p>dedikovanými monitory a dodatečným monitorem. Zadavatel tedy považuje za prokázané, že</p><p>v centrální monitorovací místnosti nemůže být pouze jeden monitor. Ve vztahu ke konkretizaci</p><p>UPS zadavatel uvádí, že navrhovatel měl online UPS konkretizovat tak, aby bylo zřejmé, jaké</p><p>zařízení má být instalováno (aby zadavatel mohl ověřit, zda bude plnit svůj účel). Tohoto</p><p>navrhovatel mohl docílit například uvedením názvu zařízení nebo sdělením jeho klíčových</p><p>parametrů.</p><p>178. Úřad tedy vyšel z textu rozhodnutí o vyloučení, ze kterého dovodil, že zadavatel vyloučil</p><p>navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona, neboť dospěl k závěru, že na základě žádosti</p><p>o objasnění dle § 46 zákona nebyly navrhovatelem dostatečně objasněny skutečnosti</p><p>vztahující se k vybavení centrální monitorovací místnosti. Úřad se tedy zaměřil, zda</p><p>v projednávaném případě byl naplněn tento důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího</p><p>řízení.</p><p>179. Úřad v této souvislosti nejprve připomíná význam a důležitost řádně a pečlivě zpracované</p><p>zadávací dokumentace pro průběh celého zadávacího řízení. Zadávací dokumentace je</p><p>základním dokumentem, na jehož podkladě dodavatelé zpracovávají své nabídky. Co</p><p>nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky a veškerých podmínek jeho plnění je tedy</p><p>základem pro podání nabídek odpovídajících požadavkům zadavatele a současně nabídek</p><p>vzájemně porovnatelných. Požadavky zadavatele musí být proto v zadávací dokumentaci</p><p>vymezeny způsobem, který bude vnímán a chápán všemi subjekty stejně a jednoznačně,</p><p>a který nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či rozdílný výklad. Jinými slovy řečeno,</p><p>zadávací dokumentace musí být pro dodavatele, jež mají v úmyslu soutěžit o veřejnou zakázku,</p><p>natolik čitelná, aby po seznámení se s jejím obsahem bez pochybností věděli, „co“ mají</p><p>zadavateli nabídnout a jakými podmínkami jsou vázáni, přičemž sám zadavatel je takto</p><p>stanovenými podmínkami dále vázán. Zadávací dokumentace musí obsahovat informace</p><p>nutné k vypracování nabídek, přičemž pokud zadávací dokumentace neobsahuje veškeré</p><p>informace pro zpracování nabídek, popř. jsou takové informace nejasné a lze je vyložit více</p><p>možnými způsoby, jedná se o pochybení na straně zadavatele. Nabídka, která splňuje</p><p>požadavky stanovené v zadávací dokumentaci, pak nemůže být ze zadávacího řízení vyřazena.</p><p>45</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>Je to vždy zadavatel, kdo zodpovídá za správnost a úplnost zadávací dokumentace (viz např.</p><p>rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 19/2011-116 ze dne 2. 8. 2012). Důvodem pro</p><p>vyloučení účastníka tedy může být pouze rozpor předložených údajů, dokladů atd. se</p><p>zadávacími podmínkami, nikoli s představami zadavatele, které nebyly v zadávacích</p><p>podmínkách jednoznačně popsány.</p><p>180. K průběhu zadávacího řízení Úřad připomíná, že zadavatel v zadávací dokumentaci vymezil</p><p>technické parametry přístrojového vybavení centrální monitorovací místnosti, přičemž</p><p>z těchto požadavků jednoznačně vycházel navrhovatel ve své nabídce, když tyto do své</p><p>nabídky z velké části opsal a doplnil je o určité technické údaje nabízeného řešení. Pokud tedy</p><p>ze zadávacích podmínek vyplývá, že dodavatel je povinen v rámci vybavení centrální</p><p>monitorovací místnosti dodat více monitorů (dedikované monitory a dodatečný monitor pro</p><p>práci na centrálním počítači), jak tvrdí zadavatel, je nutné konstatovat, že rovněž z nabídky</p><p>navrhovatele vyplývá, že dodá více monitorů, když navrhovatel zadávací podmínky v této části</p><p>nabídky v podstatě opsal. V této souvislosti je nutné připomenout, že zadavatel v zadávacích</p><p>podmínkách výslovně nestanovil požadavek na počet jednotlivých monitorů či jejich konkrétní</p><p>specifikaci a rovněž nepožadoval, aby potenciální dodavatelé ve své nabídce označili jejich</p><p>počet nebo je jiným způsobem konkretizovali. Vzhledem k tomu, že je to právě zadavatel, kdo</p><p>je odpovědný za dostatečně jasné vymezení zadávacích podmínek a za správnost a úplnost</p><p>zadávací dokumentace, nelze klást navrhovateli k tíži, že tyto monitory ve své nabídce</p><p>nespecifikoval a nezahrnul ani jejich počet.</p><p>181. Zadavatel nicméně zastává názor, že navrhovatel ve své nabídce nedostatečně specifikoval</p><p>vybavení a způsob realizace monitorovací místnosti, a proto jej požádal o doplnění písemného</p><p>vysvětlení k těmto skutečnostem tak, aby z předloženého vyplývalo splnění zadávacích</p><p>podmínek. Je však nutné konstatovat, že zadavatel ani v této žádosti o objasnění žádným</p><p>způsobem nepopsal své pochybnosti ohledně počtu navrhovatelem nabízených monitorů či</p><p>specifikace konkrétního vybavení centrální monitorovací místnosti, zejm. UPS. Na takto</p><p>obecnou žádost reagoval navrhovatel tím, že v objasnění především citoval příslušnou část</p><p>nabídky. Úřad je s ohledem na právě uvedené přesvědčen, že zadavatel nebyl oprávněn</p><p>vyloučit navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu, že neobjasnil požadované údaje, neboť</p><p>žádost zadavatele byla formulována tak neurčitě, že navrhovatel opravdu nemusel být s to</p><p>„odhadnout“, jakou reakci by si zadavatel představoval. Obdobně jako v případě žádosti</p><p>o objasnění MNNC byl zadavatel s ohledem na zásadu transparentnosti upravenou v § 6 odst.</p><p>1 zákona povinen v žádosti o objasnění specifikovat dostatečně jasným a srozumitelným</p><p>způsobem jím zjištěné nedostatky nabídky navrhovatele a své pochybnosti o splnění</p><p>zadávacích podmínek, aby navrhovatel měl možnost na tuto žádost řádně reagovat</p><p>a pochybnosti zadavatele vyvrátit. Pokud navrhovatel vycházel ze zadávací dokumentace</p><p>a v podstatě ve své nabídce opsal technickou specifikaci přístrojového vybavení centrální</p><p>monitorovací místnosti stanovenou zadavatelem, nemohlo mu být na základě žádosti</p><p>o objasnění formulované zadavatelem poměrně vágním způsobem zřejmé, jaké konkrétní</p><p>skutečnosti by měl zadavateli objasnit, když jeho nabídka jednoznačně odpovídala zadávací</p><p>dokumentaci a žádnou další specifikaci přístrojového vybavení centrální monitorovací</p><p>místnosti zadavatel nevyžadoval. Objasnění nabídky ze strany navrhovatele tedy jednoznačně</p><p>odpovídalo poměrně stručné žádosti zadavatele o objasnění. Úřad připomíná, že je to právě</p><p>zadavatel, kdo nese odpovědnost za to, aby zadávací dokumentace byla zpracována tak, aby</p><p>obsahovala informace nezbytné pro zpracování nabídek. Základem zadávací dokumentace je</p><p>46</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>totiž co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky, provedené natolik podrobným,</p><p>srozumitelným a co do významu jednotlivých údajů jednoznačným způsobem, který umožní</p><p>samotné sestavení nabídky. Nelze proto klást k tíži navrhovateli, že do své nabídky nezahrnul</p><p>údaje, jejichž zahrnutí zadavatel v zadávací dokumentaci přímo nevyžadoval. Rovněž nelze</p><p>navrhovateli vyčítat, že tyto údaje zadavateli na jeho žádost neobjasnil, když jejich objasnění</p><p>zadavatel výslovně v žádosti o objasnění nepožadoval, resp. na základě znění žádosti</p><p>o objasnění ve spojení se zadávací dokumentací nebylo možné dovodit, jaké skutečnosti by</p><p>měl navrhovatel zadavateli v souvislosti s centrální monitorovací místností objasnit.</p><p>182. Úřad proto konstatuje, že s ohledem na výše uvedené skutečnosti nelze dovodit naplnění</p><p>zadavatelem tvrzeného důvodu pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení</p><p>u přístrojového vybavení centrální monitorovací místnosti, tj. že údaje uvedené v nabídce</p><p>navrhovatele byly nejasné. Rovněž nelze souhlasit se zadavatelem, že údaje vztahující se</p><p>k přístrojovému vybavení centrální monitorovací místnosti nebyly navrhovatelem objasněny</p><p>nebo doplněny na základě žádosti zadavatele podle § 46 zákona, neboť navrhovatel na žádost</p><p>zadavatele reagoval způsobem odpovídajícím její formulaci, když potvrdil, že nabízí takové</p><p>vybavení centrální monitorovací místnosti, které bylo v jeho nabídce specifikováno způsobem</p><p>vycházejícím ze znění zadávací dokumentace. Pokud zadavatel v žádosti o objasnění</p><p>nespecifikoval, v čem konkrétně by mělo objasnění navrhovatele ve vztahu k centrální</p><p>monitorovací místnosti spočívat, nelze po navrhovateli požadovat, aby takové objasnění</p><p>předložil. Úřad tak uzavírá, že tento důvod pro vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím</p><p>řízení coby důvod dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona nemůže obstát.</p><p>Rozlišení bitové hloubky ADC</p><p>183. Zadavatel v technické specifikaci pro jednotlivé oddíly požaduje zesilovač EEG a biologických</p><p>signálů, zesilovač EEG a biologických signálů rutinního EEG a zesilovač EEG a biologických</p><p>signálů pro výzkumné HdDEEG, jejichž rozlišení bitové hloubky ADC bude činit 24 bitů.</p><p>Navrhovatel v nabídce uvádí u všech nabízených zesilovačů EEG rozlišení bitové hloubky</p><p>ADC 24 bitů. Vzhledem k tomu, že ve veřejně dostupné technické specifikaci nabízeného</p><p>přístroje tento parametr není zmíněn, požádal zadavatel navrhovatele o doplnění písemného</p><p>vysvětlení tak, aby z předloženého jasně vyplývalo splnění jmenované zadávací podmínky.</p><p>184. V objasnění nabídky navrhovatel prohlásil, že jím nabízené plnění tento požadavek v plném</p><p>rozsahu splňuje. Ačkoli tento údaj není výslovně uveden v technické specifikaci přístroje</p><p>dohledané zadavatelem, navrhovatel poukazuje na to, že nabízené EEG hlavice řady PLUS jsou</p><p>nominálně 24 bitové. „To, že se jedná o DC hlavice je zřejmé z parametru Kmitočtový rozsah</p><p>0 - 4000 Hz, kde dolní nulová hodnota znamená stejnosměrný přenos. Také všechny na trhu</p><p>nabízené snímací DC EEG hlavice jsou nominálně 24 bitové. To mimo jiné i z toho důvodu, že</p><p>pro snímání stejnosměrných EEG signálů nepostačuje 16 bitový A/D převod.“</p><p>185. V rozhodnutí o vyloučení zadavatel konstatoval, že si ověřil tvrzení navrhovatele, přičemž</p><p>zjistil, že na str. 59 návodu k nabízenému přístroji, na který v jiných souvislostech odkazuje</p><p>sám navrhovatel, je pro všechny snímací jednotky uveden parametr „A/D konverze“ hodnotou</p><p>„až 24 bitů“. Použití slova „až“ dle názoru zadavatele ukazuje, že se jedná o maximální možnou</p><p>hodnotu, které ale reálně nemusí být dosaženo (resp. jí lze dosáhnout jen za ideálních</p><p>podmínek). Zadavatel proto dospěl k závěru, že účastník nedoložil, že jím nabízené řešení</p><p>splňuje požadovaný parametr, resp. zadávací podmínky.</p><p>47</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>186. Navrhovatel v námitkách sděluje, že návod dohledaný zadavatelem obsahuje základní</p><p>parametry nabízeného plnění. Navrhovatel trvá na tom, že přístroj v uvedeném parametru</p><p>umožňuje konfiguraci tak, že snímací jednotka má hodnotu právě 24 bitů. Navrhovatel</p><p>podotýká, že je výrobcem nabízeného přístroje a je schopen bez dalšího přístroj konfigurovat</p><p>podle individuálních požadavků zadavatele. Skutečnost, že všechny nabízené hlavice jsou ve</p><p>verzi PLUS 24bitové, si zadavatel může dle tvrzení navrhovatele ověřit na odkazované zakázce,</p><p>kde je vidět technická specifikace přístrojů.</p><p>187. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách nejprve připomíná, že pro rozhodnutí o vyloučení je</p><p>rozhodující stav v době, kdy vypršela lhůta pro objasnění nabídky. Zadavatel je tedy</p><p>přesvědčen, že nemůže přihlížet ke skutečnostem uvedeným v námitkách, proto setrvává na</p><p>svých závěrech obsažených v rozhodnutí o vyloučení. Zadavatel poukazuje na to, že stanovil</p><p>tento parametr bez příslovce „nominálně“, které užívá navrhovatel ve svém objasnění. Rovněž</p><p>skutečnost, že nepostačuje 16bitový A/D převod dle zadavatele neznamená, že je v procesu</p><p>zachováno rozlišení 24 bitů. S ohledem na tyto skutečnosti dle názoru zadavatele nelze tento</p><p>parametr považovat za objasněný.</p><p>188. Úřad opět vyšel z textu rozhodnutí o vyloučení, ze kterého dovodil následující. Zadavatel</p><p>vyloučil navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, neboť dospěl k závěru, že navrhovatel</p><p>nedoložil, že jím nabízené řešení splňuje požadovaný parametr specifikovaný jako rozlišení</p><p>bitové hloubky ADC v hodnotě 24 bitů, tj. že splňuje zadávací podmínky. Úřad se tedy zaměřil,</p><p>zda v projednávaném případě byl naplněn tento důvod pro vyloučení navrhovatele ze</p><p>zadávacího řízení.</p><p>189. Úřad na tomto místě opakuje, že zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze</p><p>z důvodů stanovených zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení. Pokud se zadavatel</p><p>rozhodne účastníka zadávacího řízení vyloučit, musí mít postaveno najisto, že důvody pro jeho</p><p>vyloučení byly skutečně naplněny. Úřad dále uvádí, že pro případy, kdy z nabídky není zcela</p><p>jasné, zda tato splňuje požadavky zadavatele, či nikoliv, stanovil zákonodárce v zákoně institut</p><p>výzvy podle § 46 odst. 1 zákona. Zadavatel je podle citovaného ustanovení zákona oprávněn</p><p>požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů a dokladů, které ve</p><p>svých nabídkách uvedli. Je-li to třeba pro účely řádného průběhu zadávacího řízení, může</p><p>zadavatel po účastnících zadávacího řízení také požadovat doplnění jejich nabídek či žádostí</p><p>o účast o chybějící údaje a doklady. Možnost žádat o objasnění a doplnění je oprávněním</p><p>zadavatele, a je tedy na zadavateli, zda dané možnosti v situaci, kdy nabídka či žádost o účast</p><p>účastníka zcela neodpovídá zadávacím podmínkám, využije, nebo účastníka ze zadávacího</p><p>řízení z důvodu nepředložení dostatečné a úplné nabídky či žádosti o účast vyloučí.</p><p>190. V určitých situacích však může zadavateli vzniknout povinnost učinit výzvu dle § 46 odst. 1</p><p>zákona. Tato povinnost nastává zejména v situaci, kdy si zadavatel bez využití tohoto institutu</p><p>nemůže učinit jasnou představu o tom, zda dodavatel zadávací podmínky splňuje, či nikoliv.</p><p>Rovněž komentářová literatura14 uvádí, že &quot;[a]čkoli ze ZVZ vyplývá, že postup dle</p><p>komentovaného § 46 je pro zadavatele fakultativní (zadavatel může, ale nemusí žádost</p><p>o objasnění či doplnění dle komentovaného ustanovení učinit), v některých případech bude</p><p>zadavatel povinen nechat si identifikovanou nejasnost objasnit, aby měl spolehlivý podklad pro</p><p>14</p><p>ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek.</p><p>Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022.</p><p>48</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>jednoznačný závěr, zda nabídka může být úspěšně posouzena, resp. zda splňuje zadávací</p><p>podmínky či nikoliv. V některých specifických případech byla totiž soudní judikaturou dovozena</p><p>obligatornost žádosti k objasnění nebo doplnění; jakkoliv se tato judikatura týkala aplikace ZVZ</p><p>2006, je její aplikovatelnost pro aktuální úpravu potvrzena rozhodovací praxí ÚOHS, ze které</p><p>vyplývá, že zadavatel musí mít po podání nabídek najisto postaveno, zda nabídky vyhovují</p><p>zadávacím podmínkám či nikoli a jaké hodnoty mají být v rámci hodnocení nabídek</p><p>hodnoceny.“</p><p>191. Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 10. 2011 mj.</p><p>konstatoval, že „jde-li o nejasnost, která ve svém důsledku způsobuje, že ani zadavatel si není</p><p>jistý, v jaké fázi zadávacího řízení se má tato nejasnost projevit, a jde-li zároveň o nejasnost,</p><p>která už na první pohled vyvolává dojem, že uchazeč se v části své nabídky dopustil chyby, tedy</p><p>o nejasnost již na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň zřejmě lehce</p><p>vysvětlitelnou, pak je namístě zadavateli rezignaci na vyjasnění si takové nejasnosti vytknout.</p><p>Zadavatel musí mít po podání nabídek najisto postaveno, zda nabídky vyhovují zadávacím</p><p>podmínkám či nikoli a jaké hodnoty mají být v rámci hodnocení nabídek hodnoceny; zadavatel</p><p>tedy musí mít spolehlivý podklad pro svůj jednoznačný závěr, zda nabídka může být úspěšně</p><p>posouzena či nikoli.“.</p><p>192. Dle Úřadu tak zadavatel v případě, kdy nemá z předložené nabídky postaveno najisto, zda</p><p>nabídka zadávací podmínky splňuje, či nikoliv, a zda tedy jsou dány důvody pro vyloučení</p><p>účastníka ze zadávacího řízení, musí získat jednoznačný podklad pro posouzení této</p><p>skutečnosti, a je tedy v takovém případě s odkazem na výše uvedené povinen využít institut</p><p>výzvy dle § 46 odst. 1 zákona.</p><p>193. V projednávaném případě navrhovatel ve své nabídce parametr spočívající v rozlišení bitové</p><p>hloubky ADC 24 bitů uvedl, nicméně zadavatel dospěl k závěru, že jej nelze ověřit z veřejně</p><p>dostupné specifikace nabízeného přístroje. Proto zadavatel požádal navrhovatele o doplnění</p><p>vysvětlení, ze kterého bude jednoznačně vyplývat splnění této zadávací podmínky.</p><p>Navrhovatel v objasnění prohlásil, že tento parametr nabízený přístroj jednoznačně splňuje.</p><p>Zadavatel si nicméně tuto skutečnost sám ověřil z návodu, přičemž zjistil, že je v něm uveden</p><p>parametr „A/D konverze“ s hodnotou „až 24 bitů“. Použití slova „až“ dle názoru zadavatele</p><p>ukazuje, že se jedná o maximální možnou hodnotu, které ale reálně nemusí být dosaženo,</p><p>proto zadavatel dospěl k závěru, že navrhovatel nedoložil splnění této zadávací podmínky.</p><p>Úřad je přesvědčen, že zadavatel na základě jemu dostupných informací nemohl dospět</p><p>k závěru, že nabízený přístroj tento požadavek nesplňuje, neboť měl k dispozici prohlášení</p><p>navrhovatele jakožto výrobce nabízeného přístroje, ze kterého vyplývá, že nabízený přístroj</p><p>daný technický parametr jednoznačně splňuje. Rovněž měl zadavatel k dispozici návod, který</p><p>jednoznačně potvrzuje, že přístroj dosahuje daného parametru. V takové situaci zadavatel</p><p>nemohl mít postaveno najisto, že navrhovatel neprokázal uvedený technický parametr nebo</p><p>že jej nedoložil. V návodu je sice uvedeno, že přístroj dosahuje rozlišení bitové hloubky ADC</p><p>až 24 bitů, nicméně z tohoto slovního spojení jednoznačně nelze dovodit, že by hodnota 24</p><p>bitů byla nedosažitelná nebo dosažitelná jenom za výjimečných či ideálních podmínek. Nadto</p><p>navrhovatel, jakožto výrobce a dodavatel nabízeného přístroje jednoznačně prohlásil, že je</p><p>daný požadavek splněn. Pokud zadavateli ani na základě objasnění nabídky nebylo zřejmé, zda</p><p>nabízený přístroj daný technický parametr splňuje právě s ohledem na slovní spojení „až 24</p><p>bitů“ uvedené v návodu, byl zadavatel povinen navrhovatele opětovně vyzvat k objasnění</p><p>49</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>tohoto parametru a s ohledem na zásadu transparentnosti upravenou v § 6 odst. 1 zákona</p><p>konkrétně specifikovat, že spatřuje rozpor mezi jeho prohlášením o splnění daného parametru</p><p>a obsahem návodu, a požádat jej o objasnění těchto skutečností. Úřad proto trvá na tom, že</p><p>na základě dostupných informací nemohl mít zadavatel postaveno najisto, že plnění nabízené</p><p>navrhovatelem zadávací podmínky nesplňuje a že navrhovatel tyto skutečnosti zadavateli</p><p>nedoložil, když jejich splnění vyplývalo, jak z prohlášení navrhovatele obsaženém v objasnění</p><p>nabídky, tak z návodu. Pokud měl však zadavatel i přesto pochybnosti o splnění zadávacích</p><p>podmínek, bylo jeho povinností se touto skutečností dále zabývat do doby, než bude schopen</p><p>jednoznačně konstatovat, zda jsou či nejsou dány důvody pro vyloučení navrhovatele ze</p><p>zadávacího řízení. V popsaném případě tedy zadavatel jednoznačně nemohl (bez dalšího)</p><p>přistoupit k vyloučení navrhovatele s odkazem na ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) zákona</p><p>z důvodu, že navrhovatel nedoložil splnění jmenovaného technického parametru, neboť na</p><p>základě zadavateli dostupných informací nelze jednoznačně konstatovat, že by navrhovatelem</p><p>nabízené řešení daný technický parametr nesplňovalo.</p><p>Podpora lab-streaming-layer protokolu</p><p>194. Zadavatel v technické specifikaci pro jednotlivé oddíly požaduje zesilovač EEG a biologických</p><p>signálů, zesilovač EEG a biologických signálů rutinního EEG a zesilovač EEG a biologických</p><p>signálů pro výzkumné HdEEG, které budou podporovat lab-streaming-layer protokol.</p><p>Navrhovatel v nabídce uvádí, že požadavek je splněn, resp. plně implementován, nicméně</p><p>zadavatel dospěl k závěru, že tento parametr není možné ověřit z veřejně dostupné technické</p><p>specifikace nabízeného přístroje. Proto zadavatel navrhovatele požádal mj. ve vztahu</p><p>k tomuto technickému parametru o doplnění písemného vysvětlení. Navrhovatel v objasnění</p><p>nabídky k tomuto parametru uvádí, že do cenové nabídky byl pro všechny systémy zahrnut</p><p>modul podpory LSL (lab-streaming-layer).</p><p>195. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení trvá na tom, že v nabídce navrhovatele modul podpory LSL</p><p>zmíněn není a není ani konkretizován. Též v návodu není podpora LSL protokolu vůbec</p><p>zmíněna. Zadavatel proto dospěl k závěru, že ani tento parametr nebyl navrhovatelem na</p><p>základě žádosti objasněn.</p><p>196. V námitkách navrhovatel opětovně prohlašuje, že v rámci plnění veřejné zakázky je zadavateli</p><p>připraven dodat přístroj plně odpovídající jeho požadavkům. Pokud by dodaný přístroj daný</p><p>parametr nesplňoval, byl by zadavatel v rámci plnění veřejné zakázky oprávněn uplatňovat</p><p>vůči navrhovateli nároky z odpovědnosti za vady či smluvní pokuty. Navrhovatel v této</p><p>souvislosti předkládá zadavateli rovněž odkaz na video, ze kterého si může tvrzení</p><p>navrhovatele ve vztahu k tomuto parametru ověřit.</p><p>197. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách trvá na tom, že navrhovatel pouze v objasnění nabídky</p><p>uvedl, že do cenové nabídky zahrnul modul podpory LSL, nicméně dle zadavatele nebylo</p><p>zřejmé, o který z možných modulů se jedná. Ani v návodu nejsou dle zadavatele uvedeny</p><p>potřebné skutečnosti k ověření tohoto tvrzení. Zadavatel by se tak musel spoléhat na prosté</p><p>ujištění navrhovatele, přičemž dle názoru zadavatele prosté ujištění nelze považovat za řádné</p><p>objasnění nabídky.</p><p>198. Z obsahu rozhodnutí o vyloučení Úřad dovozuje, že zadavatel vyloučil navrhovatele dle § 48</p><p>odst. 2 písm. b) zákona, neboť dospěl k závěru, že na základě žádosti o objasnění dle § 46</p><p>zákona nebyl navrhovatelem dostatečně objasněn technický parametr specifikovaný jako</p><p>50</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>podpora lab-streaming-layer protokolu. Úřad proto posuzoval, zda v projednávaném případě</p><p>byl naplněn tento důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.</p><p>199. K průběhu zadávacího řízení Úřad připomíná, že zadavatel v žádosti o objasnění konstatoval,</p><p>že z veřejně dostupné technické specifikace nelze ověřit, že nabízený přístroj podporuje labstreaming-layer protokol, přičemž požádal o vysvětlení této skutečnosti. Navrhovatel</p><p>v objasnění výslovně prohlásil, že modul podpory lab-streaming-layer protokolu je v nabídce</p><p>zahrnut, ostatně tato skutečnost dle Úřadu vyplývá i z nabídky, když navrhovatel u každého</p><p>nabízeného zesilovače EEG uvádí parametr „Podpora lab-streaming-layer protokolu ANO –</p><p>plně implementováno“. Zadavatel přesto prohlášení navrhovatele obsažené v objasnění</p><p>nabídky nepovažoval za dostatečné a přistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení</p><p>z důvodu nedostatečného objasnění údajů dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona. Úřad je nicméně</p><p>přesvědčen, že v projednávaném případě není tento důvod pro vyloučení navrhovatele</p><p>naplněn. Z žádosti o objasnění vyplývá, že zadavatel požadoval toliko písemné vysvětlení</p><p>tohoto parametru, a nikoliv jeho doložení konkrétním dokumentem, jako například návodem</p><p>či technickým listem apod. Zadavatel rovněž nepožadoval konkretizaci nabízeného modulu. Je</p><p>proto nutné konstatovat, že navrhovatel na žádost o objasnění odpovídajícím způsobem</p><p>reagoval, když potvrdil, že údaje v nabídce odpovídají skutečnosti a nabízený přístroj daný</p><p>technický parametr splňuje. Dle Úřadu je nutné považovat prohlášení výrobce daného</p><p>přístroje za dostatečné objasnění jmenovaného parametru, neboť pochází přímo od subjektu,</p><p>který přístroj vyvíjí, vyrábí a garantuje jeho vlastnosti. Výrobce je v podstatě</p><p>nejkompetentnější osobou k posouzení a potvrzení technických parametrů a funkcí daného</p><p>přístroje. V projednávaném případě je navrhovatel rovněž výrobcem daného přístroje,</p><p>přičemž jeho prohlášení lze považovat za relevantní zdroj informací poskytnutý odborně</p><p>způsobilou osobou. Nepovažovat toto prohlášení výrobce za dostatečné by v konečném</p><p>důsledku znamenalo zpochybnit odbornost samotného výrobce, který odpovídá za správnost</p><p>údajů o výrobku.</p><p>200. Zadavatel ve vyjádření ze dne 4. 8. 2025 trvá na tom, že navrhovatel jakožto výrobce daného</p><p>produktu nemůže mít v zadávacím řízení privilegované postavení, které by mu umožnilo</p><p>poskytnout namísto dokladů pouhé prohlášení o splnění technických parametrů. Úřad</p><p>jednoznačně odmítá, že by akceptace prohlášení účastníka zadávacího řízení, který je rovněž</p><p>výrobcem nabízeného přístroje, dávala výrobcům privilegované postavení v rámci zadávacího</p><p>řízení či že by byli zproštěni povinnosti dokládat relevantní skutečnosti. Úřad toliko připouští,</p><p>že s ohledem na zjištěné skutečnosti v projednávaném případě a rovněž s ohledem na obecný</p><p>princip poctivosti v obchodním styku dospěl k závěru, že prohlášení navrhovatele jakožto</p><p>výrobce je nutné považovat za dostatečnou reakci na zadavatelem formulovanou žádost</p><p>o objasnění, ve které zadavatel žádal pouze o písemné vysvětlení dané skutečnosti. Úřad je</p><p>přesvědčen, že pokud navrhovatel jakožto výrobce nabízeného přístroje prohlásí, že nabízený</p><p>přístroj daný parametr splňuje, je nutné toto prohlášení brát do úvahy, neboť je to právě</p><p>výrobce, kdo musí znát všechny technické parametry a vlastnosti svého výrobku a musí si být</p><p>vědom případných rizik. Ačkoliv tedy čestné prohlášení či deklarace výrobce nemůže obecně</p><p>vzato nahrazovat doložení oficiální technické dokumentace k nabízenému řešení, má</p><p>bezesporu určitou vypovídací hodnotu. Ostatně technická dokumentace představuje ve své</p><p>podstatě též určitou formu prohlášení výrobce o tom, jak jeho produkt funguje či vypadá, jaké</p><p>má vlastnosti apod. Její větší průkaznost (na rozdíl od „deklarace“ výrobce, kterou si lze</p><p>51</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>v obecné rovině představit jako stručnější dokument) je pak odvislá především od její</p><p>obsažnosti, resp. podrobnosti.</p><p>201. Zadavatel ve vyjádření ze dne 4. 8. 2025 dále upozorňuje, že kdyby v rámci žádosti o objasnění</p><p>požadoval konkrétní dokument nebo popis, tak by tento postup mohl být napaden za</p><p>nepřípustné omezování navrhovatele. Z toho tudíž vyplývá, že v souladu se zásadou</p><p>transparentnosti a přiměřenosti je takový postup, kdy zadavatel nechá navrhovateli volnost,</p><p>jakým způsobem svou nabídku objasní. Úřad s tímto názorem zadavatele do jisté míry</p><p>souhlasí, nicméně je třeba vzít v úvahu relevantní skutečnosti projednávaného případu, kdy</p><p>ze zjištěných skutečností lze dovodit, že zadavatel měl určitou představu o tom, jakým</p><p>způsobem by měl navrhovatel svou nabídku objasnit. Konkrétně z rozhodnutí o vyloučení</p><p>vyplývá, že se zadavateli nelíbí, že v nabídce navrhovatele není modul podpory LSL zmíněn</p><p>a není ani konkretizován, z rozhodnutí o námitkách pak vyplývá, že dle zadavatele nebylo</p><p>zřejmé, o který z možných modulů se jedná, přičemž ani v návodu nejsou dle zadavatele</p><p>uvedeny potřebné skutečnosti k ověření tohoto tvrzení. Úřad je přesvědčen, že pokud má</p><p>zadavatel takové konkrétní požadavky (tzn. požaduje např. konkretizaci modulu nabízeného</p><p>LSL a doložení této skutečnosti konkrétními doklady), musí žádost o objasnění formulovat tak,</p><p>aby z ní právě tyto požadavky byly jednoznačně zřejmé. Pouze na dostatečně konkrétní žádost</p><p>je schopen navrhovatel odpovídajícím způsobem reagovat. Úřad tedy souhlasí s tím, že žádost</p><p>o objasnění nemůže navrhovatele příliš limitovat, nicméně pořád z ní musí být jasně</p><p>seznatelné, jaké skutečnosti by měly být zadavateli objasněny a zda si zadavatel přeje tyto</p><p>skutečnosti doložit konkrétními doklady, případně uvést demonstrativní výčet těchto dokladů</p><p>apod. Pokud je žádost o objasnění příliš obecná a žádné takové konkrétní skutečnosti</p><p>neobsahuje, nelze navrhovateli vytýkat, že ani jeho objasnění neodpovídá představám</p><p>zadavatele, resp. nelze z tohoto důvodu přistoupit k vyloučení navrhovatele ze zadávacího</p><p>řízení.</p><p>202. Úřad proto uzavírá, že zadavatel nebyl oprávněn (bez dalšího) přistoupit k vyloučení</p><p>navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona z důvodu nedostatečného objasnění tohoto</p><p>technického parametru, neboť prohlášení navrhovatele jakožto výrobce daného přístroje lze</p><p>jednoznačně považovat za dostatečné objasnění poskytnuté odborně způsobilou osobou.</p><p>Pokud však u zadavatele přetrvávaly pochybnosti o tom, zda navrhovatelem nabízené řešení</p><p>tento parametr splňuje, byl oprávněn navrhovatele vyzvat k doložení splnění tohoto</p><p>parametru konkrétními dokumenty, např. návodem či technickou dokumentací k nabízenému</p><p>přístroji. Uvedené doklady nicméně zadavatel v projednávaném případě nepožadoval, když</p><p>v žádosti o objasnění žádal toliko potvrzení, resp. písemné vysvětlení tohoto parametru, ze</p><p>kterého bude vyplývat splnění zadávacích podmínek. Na žádost zadavatele navrhovatel řádně</p><p>reagoval, když potvrdil, že nabízené řešení v plném rozsahu splňuje zadávací podmínky, neboť</p><p>je u všech nabízených zesilovačů EEG zahrnut modul podpory lab-streaming-layer protokolu.</p><p>Úřad tak uzavírá, že důvod pro vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení spočívající</p><p>v údajném neobjasnění technického parametru podpory lab-streaming-layer protokolu, coby</p><p>důvod dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona v projednávaném případě nemůže obstát.</p><p>Vzorkovací frekvence</p><p>203. Zadavatel v technické specifikaci pro jednotlivé oddíly požaduje zesilovač EEG a biologických</p><p>signálů, zesilovač EEG a biologických signálů rutinního EEG a zesilovač EEG a biologických</p><p>signálů pro výzkumné HdEEG, jejichž vzorkovací frekvence bude činit 1 kHz – 16 kHz pro každý</p><p>52</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>kanál. Navrhovatel ve své nabídce požadovaný rozsah uvádí, nicméně zadavatel v žádosti</p><p>o objasnění poukazuje na to, že v dostupné technické specifikaci nabízeného přístroje TruScan</p><p>EEG je uvedena vzorkovací frekvence 6000 Hz (6 kHz) na kanál. Dle zadavatele tedy existuje</p><p>obava, že daný parametr v nabídce neodpovídá realitě. „Dále je v technické specifikaci přístroje</p><p>TruScan zmíněna i frekvence ukládání dat 200 – 3000 Hz, což z technického hlediska odpovídá</p><p>reálné vzorkovací frekvenci, která je tímto znatelně odlišná od vzorkovací frekvence uvedené</p><p>v nabídce.“ V žádosti o objasnění zadavatel rovněž vysvětlil pojem vzorkovací frekvence, kdy</p><p>uvedl, že „[v]zorkovací frekvencí se rozumí časový interval mezi jednotlivými nasnímanými</p><p>vzorky, které jsou již převedené v digitální hodnotu a jsou uložené. Jedná se tedy o vzorkovací</p><p>frekvenci naměřených a uložených dat. Hodnota vzorkovací frekvence se nejčastěji uvádí</p><p>v jednotkách Hertz (Hz) nebo počtu vzorků za 1 vteřinu.“.</p><p>204. Navrhovatel v objasnění nabídky odkázal na obsah veřejně dostupného návodu k přístroji</p><p>TruScan EEG, kde je na straně 60 uvedeno u hlavice TruScan s označením PLUS toto: „Rychlost</p><p>ukládání: 250, 500, 1000, 2000, 4000, 8000, 16000 Hz“. Navrhovatel proto ve vztahu k tomuto</p><p>parametru prohlašuje, že jím nabízené plnění požadavek na vzorkovací frekvenci v plném</p><p>rozsahu splňuje.</p><p>205. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení nejprve konstatuje, že vzorkovací frekvencí se míní časový</p><p>interval mezi jednotlivými nasnímanými vzorky, které jsou již převedené v digitální hodnotu</p><p>a jsou uložené. Zadavatel dále uvádí, že z části návodu, na kterou odkazuje navrhovatel</p><p>v objasnění nabídky, není zřejmé, jak konkrétně je vymezeno ukládání (co konkrétně se</p><p>ukládá). Zadavatel požaduje, aby uloženy byly digitální hodnoty, přičemž splnění tohoto</p><p>parametru dle zadavatele z návodu nevyplývá (návod by ukládání mohl vztahovat zejména</p><p>k analogové hodnotě). Zadavatel je proto přesvědčen, že odkaz účastníka na údaj v návodu</p><p>nelze považovat za dostatečné objasnění.</p><p>206. V námitkách navrhovatel opětovně prohlašuje, že jím nabízené plnění tento požadavek</p><p>v plném rozsahu splňuje. Ačkoli požadavek na prokázání způsobu ukládání dat není uveden</p><p>v zadávací dokumentaci, navrhovatel v návaznosti na pochybnosti zadavatele uvádí, že se data</p><p>ukládají se shodnou vzorkovací frekvencí odpovídající nastavení softwaru. Dodání přístroje se</p><p>stejným požadavkem na vzorkovací frekvenci ze strany navrhovatele je možno ověřit na</p><p>odkazu, který navrhovatel v námitkách přikládá.</p><p>207. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách trvá na tom, že ve vztahu ke vzorkovací frekvenci odkaz</p><p>na návod nelze považovat za řádné objasnění, neboť z návodu nevyplývá, zda se rychlost</p><p>ukládání vztahuje k analogové nebo již digitální hodnotě (jak požaduje zadavatel). Zadavatel</p><p>v této souvislosti poukazuje na to, že návod hovoří jen o „rychlosti ukládání“, což nemusí být</p><p>to samé jako „vzorkovací frekvence“, jak ji vymezil zadavatel. Ve vztahu k veřejné zakázce, na</p><p>kterou navrhovatel v námitkách v této souvislosti odkazuje, zadavatel opakovaně sděluje, že</p><p>nemůže přihlížet k novým skutečnostem, které nebyly navrhovatelem sděleny ve lhůtě</p><p>stanovené v žádosti o objasnění.</p><p>208. Výše uvedené lze shrnout následovně. Zadavatel v projednávaném případě poptává zesilovače</p><p>EEG, jejichž vzorkovací frekvence činí 1 kHz – 16 kHz pro každý kanál. Navrhovatel ve své</p><p>nabídce požadovaný rozsah uvádí, nicméně ve veřejně dostupné technické specifikaci</p><p>nabízeného přístroje je dle zadavatele uvedena vzorkovací frekvence 6000 Hz (6 kHz) na kanál.</p><p>Dle zadavatele proto informace obsažené v nabídce nemusí odpovídat realitě. Dále zadavatel</p><p>53</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>v žádosti o objasnění konstatuje, že je v technické specifikaci přístroje zmíněna i frekvence</p><p>ukládání dat 200 – 3000 Hz, což z technického hlediska odpovídá reálné vzorkovací frekvenci,</p><p>která je tímto odlišná od vzorkovací frekvence uvedené v nabídce. Navrhovatel v objasnění</p><p>nabídky prohlásil, že nabízené plnění tento technický parametr splňuje a odkázal na návod, ve</p><p>kterém je rychlost ukládání výslovně uvedena. Nicméně toto objasnění nepovažoval zadavatel</p><p>za dostatečné, neboť dle jeho názoru z návodu nelze dovodit, jak konkrétně je ukládání</p><p>vymezeno, přičemž zadavatel požaduje, aby byly uloženy digitální hodnoty. Proto zadavatel</p><p>navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení. Úřad v této souvislosti opětovně upozorňuje na</p><p>zásadu transparentnosti upravenou v § 6 odst. 1 zákona, kterou je zadavatel povinen</p><p>dodržovat v průběhu celého zadávacího řízení. Je tedy s ohledem na zásadu transparentnosti</p><p>nezbytné, aby z žádosti o objasnění bylo jasně seznatelné, jaké skutečnosti z nabídky jsou pro</p><p>zadavatele nejasné a jakým způsobem by ze strany navrhovatele mělo dojít k jejich objasnění.</p><p>Pokud se objasnění týká technických parametrů, měl by být z žádosti o objasnění jednoznačně</p><p>zřejmý i výklad užitých technických pojmů, pokud je právě tento výklad nezbytný pro objasnění</p><p>nabídky. V projednávaném případě sice zadavatel v žádosti o objasnění definoval pojem</p><p>vzorkovací frekvence, kterou popsal jako časový interval mezi jednotlivými nasnímanými</p><p>vzorky, které jsou již převedené v digitální hodnotu a jsou uložené. Nicméně s tímto pojmem</p><p>sám zadavatel pracoval nekonzistentně, když v žádosti o objasnění uvedl, že v technické</p><p>specifikaci přístroje TruScan je zmíněna i frekvence ukládání dat 200 – 3000 Hz, což</p><p>z technického hlediska odpovídá reálné vzorkovací frekvenci, ale následně v rozhodnutí</p><p>o vyloučení konstatoval, že v návodu, na který odkazuje navrhovatel v objasnění nabídky, je</p><p>uvedena rychlost ukládání, ale není z něj zřejmé, jak konkrétně je ukládání vymezeno (co</p><p>konkrétně se ukládá). Pokud tedy jednou zadavatel konstatoval, že rychlost (resp. frekvence)</p><p>ukládání odpovídá z technického hlediska reálné vzorkovací frekvenci, kdy vzorkovací</p><p>frekvencí se rozumí časový interval mezi jednotlivými nasnímanými vzorky, které jsou již</p><p>převedené v digitální hodnotu a jsou uložené, nemůže poté naopak tvrdit, že rychlost ukládání</p><p>uvedená v návodu nemusí znamenat ukládání digitálních hodnot, nýbrž hodnot analogových.</p><p>Zadavatel tedy svůj postup zatížil vadou netransparentnosti, když s pojmy vzorkovací</p><p>frekvence a rychlost/frekvence ukládání pracoval nekonzistentně. O problému s výkladem</p><p>těchto pojmů vypovídá i rozhodnutí o námitkách, ve kterém zadavatel připouští, že návod</p><p>navrhovatele hovoří jen o „rychlosti ukládání“, což nemusí být to samé jako „vzorkovací</p><p>frekvence“, jak ji vymezil zadavatel. Ani zadavatel tedy není schopen s určitostí říct, zda se</p><p>jedná či nejedná o stejné pojmy, a nemůže mít tedy ani postaveno najisto, zda navrhovatelem</p><p>nabízené řešení tento parametr splňuje či nikoliv. Úřad je tedy přesvědčen, že zadavatel</p><p>jednoznačně nemohl mít na základě předložených dokumentů a postaveno najisto, že by</p><p>přístroj nabízený navrhovatelem nesplňoval ve vztahu k tomuto technickému parametru</p><p>zadávací podmínky, pročež nemohl (bez dalšího) přistoupit k jeho vyloučení dle § 48 odst. 2</p><p>písm. a) zákona.</p><p>209. Úřad je přesvědčen, že nebyl dán ani důvod pro vyloučení upravený v písm. b) citovaného</p><p>ustanovení zákona, neboť nelze konstatovat, že by navrhovatel tento technický parametr na</p><p>žádost zadavatele neobjasnil, když zadavateli písemně prohlásil, že nabízené řešení tento</p><p>technický parametr jednoznačně splňuje (přičemž si byl vědom výkladu pojmu vzorkovací</p><p>frekvence, který zastává zadavatel) a rovněž odkázal na návod k nabízenému přístroji, ze</p><p>kterého dle názoru navrhovatele splnění jmenovaného parametru vyplývá. S ohledem na</p><p>znění žádosti o objasnění je nutné považovat objasnění nabídky ze strany navrhovatele za</p><p>54</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>dostatečné, přičemž pokud i nadále u zadavatele přetrvávaly pochybnosti o splnění</p><p>parametru, měl možnost navrhovatele opětovně vyzvat k objasnění nabídky a v této žádosti</p><p>důsledně konkretizovat své pochybnosti o rozdílu mezi pojmy „rychlosti ukládání“</p><p>a „vzorkovací frekvence“ s ohledem na způsob ukládání dat (v analogové či digitální podobě),</p><p>a to takovým způsobem, aby byl navrhovatel schopen se k nim řádně vyjádřit. Je tedy nutné</p><p>uzavřít, že ani tento důvod pro vyloučení navrhovatele v projednávaném případě nebyl</p><p>naplněn.</p><p>Počet kanálů</p><p>210. Zadavatel ve třetím oddílu technické specifikace požaduje dodání mj. 256-kanálového</p><p>zesilovače EEG a biologických signálů plně kompatibilního pro nahrávání v MRI, přičemž dle</p><p>technické specifikace zadavatel připouští, že může být využito i méně kanálů. Navrhovatel ve</p><p>své nabídce požadovanou hodnotu 256 kanálů uvádí. Zadavatel nicméně dospěl k tomu, že na</p><p>základě veřejně dostupných informací nelze tento parametr ověřit, neboť v technické</p><p>specifikaci nabízeného přístroje je uveden maximální počet kanálů 128. Proto zadavatel</p><p>navrhovatele v této souvislosti požádal o doplnění písemného vysvětlení tak, aby</p><p>z předloženého jasně vyplývalo splnění zadávacích podmínek.</p><p>211. Rovněž ve vztahu k tomuto požadavku navrhovatel v objasnění nabídky odkazuje na návod</p><p>a potvrzuje, že všechny vyráběné varianty a modely v návodu specifikované lze na přání</p><p>zákazníka konfigurovat, a to jak přidáním, tak i odebráním HW a SW modalit. Označení CL256</p><p>užité v návodu navrhovatele znamená 256 kanálů, což odpovídá požadavku zadavatele na 256kanálový zesilovač EEG. Zadavatel nicméně v rozhodnutí o vyloučení dospěl k závěru, že po</p><p>objasnění nabídky ze strany navrhovatele nadále zůstává nejasné, jaké navrhovatel nabízí</p><p>řešení, zejména jaký model hlavic navrhovatel plánuje dodat a v jakém počtu. Odkaz na údaje</p><p>v návodu dle zadavatele nelze považovat za dostatečné objasnění těchto skutečností, proto je</p><p>dle zadavatele dán důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.</p><p>212. Navrhovatel v námitkách považuje výše citovaný závěr zadavatele za absurdní, neboť má za</p><p>to, že model hlavic a jejich počet je z pohledu zadavatelem vymezených technických</p><p>požadavků bezpředmětný. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel mohl požádat o další</p><p>objasnění jeho nabídky, pokud nepovažoval objasnění za dostatečné. Pro vyloučení</p><p>pochybností však navrhovatel uvádí, že jím nabízené řešení obsahuje model hlavice: TruScan</p><p>RS 64 PLUS v počtu 4 ks.</p><p>213. V rozhodnutí o námitkách zadavatel trvá na tom, že z objasnění nabídky nevyplývávalo, jaké</p><p>konkrétně plnění navrhovatel nabízí (zejm. jaký model hlavic a v jakém počtu). Z objasnění</p><p>nabídky vyplývala dle zadavatele toliko možnost více variant nabídky, nicméně zadavatel</p><p>požadoval jedinou variantu. Zadavatel je rovněž přesvědčen, že navrhovatel konkrétní</p><p>variantu uvedl až ve svých námitkách, přičemž tímto navrhovatel materiálně změnil svou</p><p>nabídku v rozporu se zákonem (při 4 kusech hlavic TruScan RS 64 PLUS by bylo kanálů 272,</p><p>nicméně navrhovatel ve své nabídce uvedl kanálů 256).</p><p>214. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel měl pochybnosti o tom, zda</p><p>informace o počtu kanálů poptávaného přístroje pro výzkumné oddělení zesilovače EEG</p><p>uvedené v nabídce navrhovatele odpovídají realitě, proto přistoupil k jejich ověření z veřejně</p><p>dostupných zdrojů, přičemž dospěl k závěru, že tento parametr není schopen ověřit, neboť</p><p>z technické specifikace k nabízenému přístroji byl dle zadavatele uveden maximální počet 128</p><p>55</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>kanálů. Zadavatel tedy vyzval navrhovatele k vysvětlení těchto skutečností, přičemž</p><p>navrhovatel zadavatele odkázal na návod, ze kterého vyplývá, jaké varianty a modely</p><p>nabízeného přístroje je schopen navrhovatel dodat, mj. i přístroj s označením TruScan EEG,</p><p>typ CL, model CL 256, kde toto označení znamená 256 kanálů. S ohledem na právě uvedené je</p><p>Úřad přesvědčen, že tímto objasněním byly pochybnosti zadavatele o pravdivosti</p><p>navrhovatelem uváděného údaje o počtu kanálů nabízeného přístroje dostatečně rozptýleny,</p><p>když navrhovatel jednoznačně prohlásil, že je schopen dodávat přístroj v různých variantách</p><p>upravených na přání zákazníka, přičemž odkázal na návod k nabízenému přístroji, ze kterého</p><p>vyplývá jeho schopnost vyrobit přístroj s 256 kanály. Zadavatelem tvrzený důvod pro vyloučení</p><p>navrhovatele spočívající v tom, že na základě objasnění navrhovatele zůstávalo nejasné, jaké</p><p>řešení navrhovatel nabízí (jaký model hlavic a v jakém počtu), nenaplňuje podmínky dle § 48</p><p>odst. 2 písm. b) zákona, neboť zadavatel v žádosti o objasnění nepožadoval specifikaci</p><p>nabízeného řešení, tj. označení počtu a modelu nabízených hlavic. Zadavatel v žádosti</p><p>o objasnění jednoduše popsal své pochybnosti o pravdivosti údajů vztahujících se k počtu</p><p>kanálů nabízeného přístroje a požadoval vysvětlení údajného rozporu s veřejně dostupnými</p><p>informacemi. Úřad je přesvědčen, že na tuto žádost obdržel zadavatel dostatečnou odpověď</p><p>adekvátní žádosti o objasnění, když navrhovatel potvrdil, že je schopen přístroj dodat</p><p>v různých modalitách, a to i ve variantně s 256 kanály. Zadavatel tedy nebyl v tento okamžik</p><p>oprávněn vyloučit navrhovatele z důvodu nedostatečného objasnění daného technického</p><p>parametru, když se na počet hlavic ani jejich model navrhovatele nezeptal.</p><p>215. Úřad zastává názor, že v projednávaném případě nebyl naplněn ani důvod pro vyloučení dle</p><p>§ 48 odst. 2 písm. a) zákona, neboť na základě předložených dokumentů nelze jednoznačně</p><p>konstatovat nesplnění technické podmínky stanovené v zadávací dokumentaci spočívající</p><p>v dodání přístroje s 256 kanály. Navrhovatel totiž zadavateli výslovně prohlásil, že je schopen</p><p>dodat přístroj nakonfigurovaný dle zadávací dokumentace, tj. model s 256 kanály. Toto tvrzení</p><p>navrhovatele jednoznačně potvrzuje návod, na který zadavatel v objasnění nabídky odkázal.</p><p>Nelze tedy dospět ani k závěru, že by splnění jmenované zadávací podmínky nebylo ve</p><p>stanovené lhůtě navrhovatelem doplněno. Úřad tedy uzavírá, že ani v souvislosti s technickým</p><p>parametrem na dodání přístroje s počtem 256 kanálů nebyl naplněn žádný ze zadavatelem</p><p>tvrzených důvodů pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.</p><p>Plná kompatibilita s fMRI</p><p>216. Zadavatel ve třetím oddílu technické specifikace vymezil požadavek plné kompatibility</p><p>poptávaného 256kanálového zesilovače EEG a biologických signálů pro nahrávání v MRI,</p><p>tj. magnetické rezonanci.15 Navrhovatel v nabídce stručně uvádí, že tento požadavek je splněn.</p><p>Zadavatel nicméně dospěl k tomu, že na základě veřejně dostupných informací nelze tento</p><p>parametr ověřit, neboť v technické specifikaci nabízeného přístroje není tento požadavek</p><p>zmíněn, proto zadavatel požádal navrhovatele o písemné vysvětlení této skutečnosti.</p><p>217. Na výzvu zadavatele navrhovatel reagoval v tom směru, že ačkoliv tento údaj není výslovně</p><p>uveden v technické specifikaci přístroje dohledané zadavatelem, pak ve vztahu k tomuto</p><p>parametru navrhovatel prohlašuje, že jím nabízené plnění tento požadavek v plném rozsahu</p><p>splňuje.</p><p>15</p><p>Zadavatelem je tento technický parametr označován rovněž jako „EEG/fMRI kompatibilita“</p><p>56</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>218. Zadavatel nicméně v rozhodnutí o vyloučení zastává názor, že pouhé prohlášení navrhovatele</p><p>o splnění požadavku na kompatibilitu nabízeného přístroje s MRI nelze považovat za</p><p>dostatečné doložení. Navíc zadavatel uvádí, že na str. 13, 14 a 28 návodu, na který odkazuje</p><p>sám navrhovatel v jiných částech objasnění nabídky, je uvedeno následující:</p><p>»„Prostředí, v kterém se používá EEG přístroj je nutné vybrat s ohledem na bezpečnost provozu</p><p>a možnost ovlivnění jinými přístroji (magnetická rezonance, magnetický stimulátor, atd…).“</p><p>V „Místnost[i], kde se používá Elektroencefalograf TruScan [by] hladina elektromagnetického</p><p>rušení, teplota a vlhkost [...] měly odpovídat běžnému kancelářskému nebo klinickému</p><p>prostředí.“</p><p>„Do užitečného signálu mohou proniknout rušivé signály vlivem blízkého střídavého</p><p>magnetického pole a silného statického magnetického pole.“</p><p>„Protože je z konstrukčních důvodů velmi obtížné zcela odfiltrovat vysokofrekvenční signál</p><p>naindukovaný do nestíněných přívodů elektrod, mohou vlivem tohoto vysokofrekvenčního</p><p>signálu vzniknout rušení, které se projevují jako nízko frekvenční signál. Takto indukované</p><p>artefakty mohou mít různé amplitudy i kmitočet. Tento vysokofrekvenční signál</p><p>radiofrekvenčního až mikrovlnného elektromagnetického pole se může naindukovat z různých</p><p>zdrojů: (...) z magnetické rezonance“.«.</p><p>Z výše cit. částí návodu zadavatel dovozuje, že nabízené řešení nesplňuje zadávací podmínky.</p><p>219. S tímto závěrem navrhovatel nesouhlasí, přičemž v námitkách předně poukazuje na to, že</p><p>zadavatel v rámci zadávacích podmínek nespecifikoval, v čem má kompatibilita konkrétně</p><p>spočívat. Dle navrhovatele „plná kompatibilita s fMRI znamená, že nabízený přístroj</p><p>neovlivňuje kvalitu fMRI vyšetření a při fMRI vyšetření není jak MR systém, tak nabízený přístroj</p><p>poškozen. V blízkosti fMRI je zařízení schopno měřit EEG signál bez ovlivnění kvality signálu.“.</p><p>Navrhovatel v této souvislosti opětovně podotýká, že za úplnost a správnost zadávacích</p><p>podmínek odpovídá zadavatel. Navrhovatel je přesvědčen, že ze zadavatelem citovaných částí</p><p>návodu skutečnost, že daný technický parametr není naplněn, nevyplývá. Dle navrhovatele se</p><p>jedná pouze o obecné upozornění týkající se užívání přístroje, které vzájemnou kompatibilitu</p><p>s fMRI nezpochybňuje.</p><p>220. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách nesouhlasí s tím, že by v zadávacích podmínkách</p><p>nespecifikoval, co konkrétně plná kompatibilita znamená. Dle zadavatele lze ze zadávacích</p><p>podmínek jednoznačně dovodit, že kompatibilita spočívá v zajištění funkčního měření bez</p><p>nežádoucích artefaktů při provozu MRI, dokonce v blízkosti primárního magnetu. Dle</p><p>zadavatele nestačí, že nebude ovlivněna kvalita fMRI vyšetření nebo že magnetická rezonance</p><p>ani nabízený přístroj nebudou poškozeny. Zadavatel trvá na svých závěrech, že z návodu</p><p>vyplývá, že nabízené plnění nesplňuje požadavek na kompatibilitu. Dle zadavatele je v návodu</p><p>uvedeno, že magnetická rezonance může nabízený přístroj ovlivnit, tudíž by měl být používán</p><p>v místnosti, kde hladina elektromagnetického záření odpovídá běžnému kancelářskému či</p><p>klinickému prostředí, neboť do užitečného signálu mohou proniknout rušivé signály vlivem</p><p>blízkého magnetického pole.</p><p>221. Úřad vyšel z textu rozhodnutí o vyloučení, ze kterého vyplývá, že zadavatel vyloučil</p><p>navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, neboť dospěl k závěru, že navrhovatelem</p><p>nabízený přístroj pro oddělení výzkumného HdEEG nesplňuje požadavek na kompatibilitu</p><p>57</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>s magnetickou rezonancí, resp. nesplňuje zadávací podmínky. Úřad se proto zaměřil na</p><p>posouzení, zda v projednávaném případě byl naplněn tento důvod pro vyloučení navrhovatele</p><p>ze zadávacího řízení.</p><p>222. V projednávaném případě je mezi zadavatelem a navrhovatelem spor mj. o tom, co znamená</p><p>plná kompatibilita nabízeného přístroje s MRI, a zda lze z návodu dovodit, že navrhovatelem</p><p>nabízené plnění tuto zadávací podmínku nesplňuje. Úřad proto požádal navrhovatele</p><p>o vysvětlení konkrétních částí návodu, ze kterých zadavatel v rozhodnutí o vyloučení vycházel,</p><p>přičemž zejména požadoval objasnění, zda nabízený přístroj může či nemůže být magnetickou</p><p>rezonancí ovlivněn. Navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 3. 4. 2025 poukázal na to, že</p><p>zesilovač EEG, který zadavatel v projednávaném případě poptával, je pouze jednou z částí EEG</p><p>přístroje popisovaného v citovaném návodu, přičemž ve vztahu k zesilovači je v návodu</p><p>používáno přesnější označení „snímací jednotka“. Dále navrhovatel poukázal na skutečnost,</p><p>že uvedený návod se primárně vztahuje k použití přístrojů TruScan EEG pro tzv. klinické použití</p><p>(jako zdravotnického prostředku). Použití zesilovačů EEG TruScan pro výzkumné účely</p><p>popisuje dle navrhovatele mj. dodatek „TruScan EEG Supplementary Information Research</p><p>Use Guide“, který je zpracován v anglickém jazyce. Navrhovatel nicméně Úřadu předložil</p><p>relevantní části tohoto návodu přeložené do českého jazyka, ze kterých zejm. vyplývá, že</p><p>prostředí MRI představuje značné problémy kvůli silnému statickému magnetickému poli, což</p><p>vyžaduje specializované vybavení a strategie korekce artefaktů. Celý systém TruScan EEG není</p><p>schválen pro provoz v MRI. V místnosti pro MRI lze umístit pouze náhlavní skříň spolu</p><p>s příslušenstvím kompatibilním s MRI v souladu se standardními bezpečnostními protokoly</p><p>MRI. Vlastní nátok (zesilovací jednotka) pak musí být umístěn v bezpečné vzdálenosti, typicky</p><p>0,5 – 1,5 metru od MRI skeneru. Dále je zde popsáno, že elektrody a kabely EEG lze umístit do</p><p>zařízení MRI pouze v případě, že se používají speciální elektrody a svody kompatibilní s MRI.</p><p>Navrhovatel v této souvislosti zdůrazňuje, že v případě výzkumného použití v MRI se aplikují</p><p>určitá specifická technická opatření, například: používají se odlišné, MRI kompatibilní</p><p>elektrody a EEG čepice, samotný zesilovač EEG není umístěn přímo v MRI přístroji, čímž se dále</p><p>snižuje riziko rušení; EEG zesilovač je s ostatními částmi EEG přístroje propojen dlouhým</p><p>optickým kabelem a tyto ostatní části jsou umístěny mimo místnost s MRI přístrojem;</p><p>artefakty vznikající na elektrodách výrazně převažují nad jakýmikoliv jinými typy artefaktů, což</p><p>je běžně zohledňováno v metodice EEG záznamů prováděných v MRI prostředí.</p><p>223. Navrhovatel se dále vyjádřil k pojmu EEG/fMRI kompatibilita, kdy uvedl, že v medicínském</p><p>prostředí je standardně vycházeno z toho, že MRI kompatibilní zesilovač musí být schopen</p><p>pracovat v místnosti s magnetickou rezonancí ve vzdálenosti cca 0,5 m – 1,5 m od primárního</p><p>magnetu a musí být v tomto prostředí schopen natočit EEG signál pacienta současně</p><p>vyšetřovaného skenováním MRI. Rozdíl oproti MRI nekompatibilnímu EEG zesilovači je</p><p>především v tom, z jakého materiálu jsou jednotlivé komponenty vyrobeny. MRI kompatibilita</p><p>primárně neřeší jakým způsobem a do jaké míry je zesilovač odolný proti vlivu MRI. Toto se</p><p>může u různých výrobců lišit, ale stále se dle navrhovatele jedná o fMRI kompatibilním EEG</p><p>zesilovač.</p><p>224. Navrhovatel dále odpověděl na dotazy Úřadu, přičemž potvrdil, že nabízený EEG zesilovač při</p><p>zapnutí či provozu nebude ovlivněn magnetickou rezonancí. Ve vztahu k uvedenému však</p><p>navrhovatel poukazuje na to, že prováděné měření bude pravděpodobně ovlivněno, nikoliv</p><p>EEG zesilovačem, ale elektrodami. Toto rušení je dle navrhovatele běžným jevem při EEG</p><p>58</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>záznamu v MRI, proto se spolu s MRI kompatibilním zesilovačem používají speciální MRI</p><p>kompatibilní stíněné elektrody. Hlavním zdrojem rušení jsou tedy dle tvrzení navrhovatele</p><p>elektrody, nikoli zesilovač. Ve vztahu k zadavatelem citovaným částem návodu navrhovatel</p><p>sděluje, že upozornění uvedené v návodu se primárně týká rušení vznikající na vodičích</p><p>elektrod, nikoliv zesilovače. Navíc navrhovatel upozorňuje, že návod se v této části týká</p><p>nestíněných vodičů, ale při natáčení EEG MRI kompatibilním zesilovačem se používají</p><p>výhradně elektrody stíněné. Toto upozorněné je obecného charakteru a uplatní se u klinických</p><p>EEG přístrojů, kde se stíněné elektrody nepoužívají. Z těchto důvodů, je dle navrhovatele výše</p><p>uvedená pasáž návodu pro natáčení v MRI prostředí irelevantní.</p><p>225. Vzhledem k tomu, že posouzení toho, zda plnění nabízené navrhovatelem skutečně splňovalo</p><p>požadavek na „Plnou kompatibilitu s fMRI“, vyžadovalo odborné znalosti, kterými Úřad</p><p>nedisponoval, požádal celkem 6 subjektů o odborné stanovisko k pojmu plná kompatibilita</p><p>zesilovače EEG s MRI a k výkladu částí návodu citovaných zadavatelem v rozhodnutí</p><p>o vyloučení. Úřad v této souvislosti obdržel celkem tři odborná stanoviska, která se shodují</p><p>v tom, že výrobce musí kompatibilitu zesilovače EEG s MRI testovat a garantovat, přičemž</p><p>výrobci zesilovačů EEG obvykle uvádějí, že jejich přístroje jsou „MR kompatibilní“, „MR Safe“</p><p>nebo „MR Conditional“. Takto označený zesilovač EEG a biologických signálů by neměl</p><p>podléhat rušení silným magnetickým polem MRI přístroje, přičemž důležitá je rovněž</p><p>kompatibilita elektrod, které se k přístroji připojují. Na otázku, zda vyšetření EEG a vyšetření</p><p>MRI mohou probíhat současně, všechna tři odborná stanoviska odpovídají v tom smyslu, že</p><p>současné vyšetření na těchto přístrojích je možné, nicméně jejich vzájemnému ovlivnění nelze</p><p>zcela zabránit. Záleží na konstrukci EEG přístroje a jeho softwaru, do jaké míry tyto rušivé</p><p>účinky dokáže potlačit. Pokud výrobce EEG zařízení neručí za kvalitu signálu v blízkosti</p><p>magnetické rezonance, může se stát, že charakter artefaktů bude nepředvídatelný a nebude</p><p>možné jej potlačit běžnými nástroji. ÚPT AV ČR ve svém stanovisku v této souvislosti uvádí, že</p><p>je mimo možnosti zadavatele posoudit, zda konkrétní produkt kompatibilní je, či není, pokud</p><p>to nezaručí výrobce, a z technických dat výrobce zjistit, zda kvalita EEG signálů bude odpovídat</p><p>potřebám zadavatele.</p><p>226. Úřad tedy výše uvedené skutečnosti shrnuje následovně. Z žádosti o objasnění je zřejmé, že</p><p>zadavatel získal pochybnost o tom, zda navrhovatelem nabízený přístroj splňuje požadavek na</p><p>plnou kompatibilitu s MRI. Vzhledem k tomu, že zadavatel nebyl schopen tento parametr</p><p>ověřit z veřejně dostupné technické specifikace, požádal navrhovatele o písemné vysvětlení,</p><p>aby z něj vyplývalo splnění jmenované zadávací podmínky. Navrhovatel ve svém objasnění</p><p>výslovně prohlásil, že nabízený přístroj požadavek na plnou kompatibilitu s MRI jednoznačně</p><p>splňuje. Zadavatel nicméně prohlášení navrhovatele nepovažoval za dostatečné potvrzení,</p><p>pročež z návodu, na který navrhovatel odkazoval v jiných částech objasnění nabídky ve vztahu</p><p>k jiným parametrům nabízeného přístroje, dovodil, že tento parametr není naplněn. Následně</p><p>zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona</p><p>s odůvodněním, že navrhovatelem nabízený přístroj nesplňuje požadavek na plnou</p><p>kompatibilitu s MRI. Úřad je přesvědčen, že v projednávaném případě není naplněn tento</p><p>důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, neboť na základě předložených</p><p>dokumentů nelze jednoznačně konstatovat nesplnění dané technické podmínky stanovené</p><p>v zadávací dokumentaci.</p><p>59</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>227. Jak Úřad konstatoval výše v tomto rozhodnutí, prohlášení navrhovatele jakožto výrobce</p><p>daného přístroje má výraznou vypovídací hodnotu ve vztahu k jeho technickým parametrům,</p><p>neboť pochází přímo od subjektu, který přístroj vyvíjí, vyrábí a garantuje jeho vlastnosti.</p><p>Výrobce je v podstatě nejkompetentnější osobou k posouzení a potvrzení technických</p><p>parametrů či funkcí daného přístroje. Vzhledem k tomu, že navrhovatel je výrobcem daného</p><p>přístroje, lze jeho prohlášení považovat za relevantní zdroj informací poskytnutý odborně</p><p>způsobilou osobou. Ostatně i z odborných stanovisek vyplývá, že kompatibilitu zesilovače EEG</p><p>s MRI musí testovat a garantovat sám výrobce, který následně označuje přístroj za „MR</p><p>kompatibilní“ nebo „MR nekompatibilní“. Je tedy nutné trvat na tom, že prohlášení</p><p>navrhovatele jakožto výrobce nabízeného přístroje by z pohledu zadavatele mělo být vzato</p><p>v úvahu jako relevantní objasnění jmenovaného parametru, a to i s ohledem na znění žádosti</p><p>o objasnění, ve které zadavatel požadoval pouze vysvětlení tohoto parametru, nikoliv jeho</p><p>doložení konkrétním dokumentem jako je například návod či technická dokumentace</p><p>nabízeného přístroje. Postup zadavatele spočívající v tom, že nepovažoval prohlášení</p><p>navrhovatele ve vztahu k tomuto technickému parametru za relevantní doložení této zadávací</p><p>podmínky, je tedy třeba považovat za nesprávný.</p><p>228. Zadavatel nicméně s tímto názorem Úřadu nesouhlasí, když ve svém vyjádření ze dne</p><p>4. 8. 2025 trvá na tom, že prohlášení navrhovatele o splnění dané podmínky nelze považovat</p><p>za dostatečné. Zadavatel je přesvědčen, že nemůže slepě důvěřovat účastníkům zadávacího</p><p>řízení, nýbrž musí přistoupit k ověření jejich tvrzení, a to i přesto, že se jedná o výrobce daného</p><p>produktu, neboť výrobci dle zadavatele nemohou mít lepší postavení než jiní účastníci</p><p>zadávacího řízení. Úřad nesouhlasí, že by akceptace prohlášení účastníka zadávacího řízení,</p><p>který je rovněž výrobcem nabízeného přístroje, dávala výrobcům privilegované postavení</p><p>v rámci zadávacího řízení či že by byli zproštěni povinnosti dokládat relevantní skutečnosti.</p><p>Úřad toliko připouští, že s ohledem na zjištěné skutečnosti v projednávaném případě a rovněž</p><p>s ohledem na obecný princip poctivosti v obchodním styku dospěl k závěru, že prohlášení</p><p>navrhovatele jakožto výrobce je nutné považovat za dostatečnou reakci na zadavatelem</p><p>formulovanou žádost o objasnění, ve které zadavatel žádal pouze o písemné vysvětlení dané</p><p>skutečnosti. Úřad je přesvědčen, že pokud navrhovatel jakožto výrobce nabízeného přístroje</p><p>prohlásí, že nabízený přístroj daný parametr splňuje, měl by k takovému prohlášení zadavatel</p><p>přihlížet, neboť je to právě výrobce, kdo musí znát všechny technické parametry a vlastnosti</p><p>svého výrobku a musí si být vědom případných rizik. Lze přisvědčit zadavateli, že nemůže slepě</p><p>důvěřovat účastníkům zadávacího řízení a je oprávněn (někdy i povinen) si relevantní</p><p>skutečnosti náležitě ověřit (k tomu viz dále), nicméně pokud má pochybnosti o plnění</p><p>konkrétního parametru, je povinen tyto své pochybnosti jednoznačně účastníkům sdělit</p><p>a rovněž jim vysvětlit, jakým konkrétním způsobem by mělo dojít k jejich objasnění. Jenom při</p><p>splnění těchto podmínek budou účastníci zadávacího řízení schopni reagovat na žádost</p><p>o objasnění zadavatele dle jeho představ. Pokud zadavatel žádá toliko o písemné vysvětlení</p><p>parametru, je nutné s ohledem na skutečnosti výše uvedené prohlášení výrobce daného</p><p>přístroje o splnění daného parametru považovat za dostatečné. Zadavatel dále ve svém</p><p>vyjádření ze dne 4. 8. 2025 poukazuje na to, že navrhovatel neargumentoval svou pozicí</p><p>výrobce, nýbrž pouze prohlásil, že daný parametr je u nabízeného plnění splněn a zadavatel</p><p>danému tvrzení měl věřit. Úřad k tomuto uvádí, že zadavatel si musel být vědom skutečnosti,</p><p>že navrhovatel je výrobcem nabízeného přístroje. Navrhovatel mu několikrát ve svých</p><p>podáních sdělil, že je výrobcem zdravotnických prostředků a rovněž i nabízeného přístroje,</p><p>60</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>přičemž zadavatel si této skutečnosti měl být vědom i s ohledem na to, že působí jako odborník</p><p>v dané oblasti, který má nepochybně určité povědomí o relevantním trhu. Dle Úřadu tedy</p><p>nebylo nutné, aby navrhovatel tuto skutečnost výslovně zdůrazňoval, jelikož vyplývá přímo</p><p>z jeho postavení.</p><p>229. Z rozhodnutí o vyloučení dále vyplývá, že zadavatel přistoupil k ověření tohoto technického</p><p>parametru z návodu, na který navrhovatel odkazoval v souvislosti s jinými technickými</p><p>parametry nabízeného přístroje. V návodu zadavatel narazil na určité pasáže, ze kterých</p><p>dovodil nesplnění tohoto parametru, a proto navrhovatele vyloučil. Úřad v této souvislosti</p><p>připouští, že zadavatel byl v souladu s § 39 odst. 5 zákona oprávněn přistoupit k ověření</p><p>věrohodnosti poskytnutých údajů. A to i přesto, že už měl k dispozici prohlášení navrhovatele</p><p>jakožto výrobce nabízeného přístroje o splnění daného technického parametru. Nicméně je</p><p>třeba konstatovat, že zadavatel při ověřování těchto skutečností vycházel z dokumentu,</p><p>u kterého nemohl mít postaveno najisto, že obsahuje informace relevantní pro posouzení</p><p>daného technického parametru, když na tento návod navrhovatel v této souvislosti výslovně</p><p>neodkázal. Zadavatel byl bezesporu oprávněn si tvrzení navrhovatele ověřit, nicméně nemohl</p><p>mít na základě návodu dostupného v Registru zdravotnických prostředků postaveno najisto,</p><p>že nabízený přístroj jmenovaný parametr nesplňuje. Na základě tohoto návodu zadavatel</p><p>mohl získat toliko pochybnosti o splnění jmenovaného parametru, když z něj v rozporu</p><p>s prohlášeném navrhovatele dovodil, že nabízený přístroj může být ovlivněn rušivými signály</p><p>v blízkosti magnetického pole, tj. mj. v blízkosti magnetické rezonance. Úřad je přesvědčen, že</p><p>v takovém případě byl zadavatel povinen vyzvat navrhovatele dle § 46 zákona k objasnění</p><p>tohoto rozporu nebo k doplnění konkrétního dokumentu, ze kterého by kompatibilita</p><p>nabízeného přístroje s MRI vyplývala. Tento postup však zadavatel nezvolil, když namísto nové</p><p>žádosti o objasnění rovnou přistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu</p><p>nesplnění zadávacích podmínek. Úřad je přesvědčen, že postup zadavatele nebyl v souladu se</p><p>zákonem, neboť zadavatel nemohl na základě předložených dokumentů jednoznačně</p><p>konstatovat nesplnění zadávacích podmínek. Zadavatel měl totiž k dispozici na jedné straně</p><p>prohlášení navrhovatele jakožto výrobce nabízeného přístroje o splnění této zadávací</p><p>podmínky a na druhé straně návod, ze kterého dovozoval naopak nesplnění této podmínky.</p><p>Tato nejasnost nebyla ze strany zadavatele žádným způsobem objasňována. Jak vyplývá</p><p>z vysvětlení navrhovatele ze dne 3. 4. 2025, návod, na který v objasnění nabídky navrhovatel</p><p>odkázal, není při posouzení kompatibility nabízeného přístroje a MRI relevantní, neboť se</p><p>vztahuje k celému přístroji (přičemž zadavatel poptával pouze část tohoto přístroje,</p><p>tj. zesilovač EEG) a rovněž se vztahuje pouze k přístroji užívanému pro klinické účely (přičemž</p><p>zadavatel v projednávaném případě poptával přístroj pro výzkumné účely). Ačkoliv tedy návod</p><p>může být relevantním dokladem ve vztahu k jiným technickým parametrům, u kterých na něj</p><p>navrhovatel výslovně odkázal, nelze z něj vycházet ve vztahu ke všem rozporovaným</p><p>parametrům, mj. ve vztahu k otázce kompatibility s MRI. Lze uvažovat, že pokud by zadavatel</p><p>navrhovatele vyzval k objasnění zadavatelem zjištěného rozporu, informoval by jej</p><p>navrhovatel o výše popsaných skutečnostech. Až pokud by navrhovatel neprokázal, že</p><p>zadavatelem dohledané části návodu nejsou pro nabízený přístroj relevantní, byl by zadavatel</p><p>oprávněn přistoupit k jeho vyloučení. Úřad tedy shrnuje, že v nyní šetřeném případě zadavatel</p><p>rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, aniž by</p><p>z dokumentů předložených navrhovatelem ve spojení s požadavky zadávací dokumentace byl</p><p>bez vyžádání navrhovatelova vysvětlení zadavatelem identifikovaného rozporu mezi tvrzením</p><p>61</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>navrhovatele a návodem schopen jednoznačně dovodit, že je důvod pro vyloučení opravdu</p><p>dán. Úřad proto uzavírá, že zadavatel nemohl mít postaveno najisto, že navrhovatelem</p><p>nabízený přístroj nesplňuje zadávací podmínky, pročež nebyl naplněn důvod pro jeho</p><p>vyloučení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona.</p><p>230. Zadavatel ve vyjádření k podkladům konstatoval, že odborné stanovisko ÚPT AV ČR v podstatě</p><p>potvrdilo závěr zadavatele spočívající v tom, že z návodu k nabízenému přístroji vyplývá, že</p><p>nabízený přístroj EEG by neměl být použit v prostředí magnetické rezonance. Úřad v této</p><p>souvislosti podotýká, že tento závěr nevyvrací, resp. se detailně nezabýval tím, zda tento závěr</p><p>lze skutečně z návodu dovodit. Úřad se v projednávaném případě toliko zabýval tím, zda</p><p>zadavatel v souladu se zákonem přistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení</p><p>z důvodu, že nabízený přístroj nesplňoval požadavek na kompatibilitu s MRI, přičemž dovodil,</p><p>že tento důvod pro vyloučení navrhovatele nebyl naplněn, neboť na základě dostupných</p><p>dokumentů nemohl mít zadavatele jednoznačně postaveno najisto, že nabízený přístroj tento</p><p>technický parametr skutečně nesplňuje. Daný návod totiž nemusí být pro posouzení</p><p>jmenovaného parametru relevantní (přinejmenším tomu nasvědčuje konzistentní a logická</p><p>argumentace navrhovatele), přičemž navrhovatel jakožto výrobce nabízeného přístroje</p><p>jednoznačně prohlásil, že přístroj požadavky zadavatele splňuje, proto zadavatel nebyl</p><p>oprávněn (bez dalšího) vyloučit navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a)</p><p>zákona.</p><p>HW Trigger input</p><p>231. Zadavatel v technické specifikaci požaduje zesilovač EEG a biologických signálů pro oddělení</p><p>výzkumného HdEEG, jehož „HW trigger input“ bude činit 8-bit TTL. Navrhovatel ve své nabídce</p><p>požadovaný rozsah uvádí, když v rámci specifikace zesilovače EEG a biologických signálů pro</p><p>výzkumné HdEEG stanovil „HW trigger input: 8-bit TTL“. Žádné další informace k tomuto</p><p>technickému parametru nejsou v nabídce navrhovatele obsaženy. Zadavatel v žádosti</p><p>o objasnění sděluje, že na základě dostupných informací nelze tento parametr ověřit, neboť</p><p>ve veřejně dostupné technické specifikaci nabízeného přístroje není tento požadavek zmíněn.</p><p>232. V objasnění nabídky navrhovatel prohlašuje, že jím nabízené plnění tento požadavek v plném</p><p>rozsahu splňuje. Ačkoli tento údaj není výslovně uveden v technické specifikaci přístroje</p><p>dohledané zadavatelem, poukazuje navrhovatel na to, že „(…) součástí nabídky pro všechny</p><p>systémy jsou USB adaptery se dvěma konektory RJ45. Každý konektor obsahuje 6-bit TTL vstup.</p><p>Dohromady tedy pro jeden nabízený systém 12-bitový TTL vstup.“.</p><p>233. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení upozorňuje, že v nabídce účastníka nejsou USB adaptéry</p><p>se dvěma konektory zmíněny. Dále je zadavatel přesvědčen, že „(…) dva oddělené 6-bitové</p><p>vstupy znamenají, že nelze přímo použít 8-bitový TTL signál bez dalšího zpracování (ač právě</p><p>jediný 8-bitový TTL signál je uveden v technické specifikaci). Navíc není jisté, zda systém dokáže</p><p>správně synchronizovat dva odlišné vstupy.“ Proto zadavatel nemá za náležitě objasněné, zda</p><p>nabízené řešení odpovídá zadávacím podmínkám.</p><p>234. Navrhovatel v námitkách vyjadřuje názor, že zadavatel v rámci požadavků na technickou</p><p>specifikaci nabízeného plnění popsal „HW Trigger input: 8-bit TTL“ jako minimální technický</p><p>požadavek, přičemž bližší požadavky na tento parametr zadavatel v zadávací dokumentaci</p><p>nestanovil. Navrhovatel je přesvědčen, že jím nabízené plnění daný technický parametr</p><p>splňuje, když nabízený systém má 12-bit TTL. Navrhovatel poukazuje na to, že zadavatel až</p><p>62</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>v rámci rozhodnutí o vyloučení uvažuje nad tím, zda systém dokáže správně synchronizovat</p><p>USB adaptery se dvěma konektory. Pokud zadavatel považoval objasnění za nedostatečné,</p><p>mohl dle názoru navrhovatele požádat o další objasnění nabídky. Navrhovatel pro vyloučení</p><p>pochybností uvádí a prohlašuje, že systém dokáže správně synchronizovat oba vstupy. „Jako</p><p>referenci může (…) uvést např.: Universita v Lausanne, Julien Molinier +33650978298.“</p><p>235. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách nejprve uvádí, že v technické specifikaci není požadavek</p><p>„8-bit TTL“ uveden jako minimální, ale je uveden právě a pouze hodnotou „8-bit TTL“.</p><p>Zadavatel poukazuje na to, že navrhovatel ve své nabídce rovněž uvádí parametr „HW trigger</p><p>input: 8-bit TTL“ jako přesnou hodnotu, přičemž až v rámci objasnění uvádí 12-bit TTL vstup</p><p>složený ze dvou 6-bit TTL vstupů přes RJ45 konektory (které nejsou v nabídce vůbec zmíněny).</p><p>Zadavatel je proto přesvědčen, že navrhovatel nepřípustně změnil obsah své nabídky a byl dán</p><p>důvod pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Zadavatel zdůrazňuje, že primárním důvodem</p><p>pro vyloučení byl rozpor mezi obsahem nabídky a navazujícími tvrzeními navrhovatele, když</p><p>v nabídce navrhovatel uvedl parametr 8 bitů, zatímco v navazujícím objasnění nabídky uvedl,</p><p>že nabízí 12 bitů skrze dva separátní 6bitové konektory, přičemž tyto nejsou v nabídce vůbec</p><p>zmíněny.</p><p>236. Úřad vyšel z obsahu rozhodnutí o vyloučení, ze kterého je zřejmé, že zadavatel vyloučil</p><p>navrhovatele z důvodu, že navrhovatel na žádost zadavatele neobjasnil, zda nabízený přístroj</p><p>pro oddělení výzkumného HdEEG splňuje požadavek na HW trigger input v rozsahu 8-bit TTL,</p><p>jelikož není jisté, zda systém dokáže správně synchronizovat dva vstupy, není proto jisté, zda</p><p>plnění nabízené navrhovatelem splňuje zadávací podmínky. Úřad se proto zaměřil na</p><p>posouzení, zda v projednávaném případě byl naplněn tento důvod pro vyloučení navrhovatele</p><p>ze zadávacího řízení.</p><p>237. Vzhledem k tomu, že se jedná o technický parametr, který vymezil v zadávací dokumentaci</p><p>zadavatel, požádal Úřad právě zadavatele o laicky srozumitelné vysvětlení, co přesně tento</p><p>technický parametr zesilovače EEG a biologických signálů pro výzkumné HdEEG znamená,</p><p>resp. objasnění, jaký je smysl a význam tohoto technického parametru pro funkčnost daného</p><p>přístroje, a jakým způsobem tento parametr ovlivňuje provoz či výkon daného přístroje, aby</p><p>bylo jednoznačně možné pochopit jeho praktický dopad. Zadavatel ve svém vysvětlení</p><p>popisuje funkci tohoto parametru a zdůrazňuje, že hlavním účelem tohoto vstupu je zajištění</p><p>přesné časové synchronizace mezi záznamem biologických signálů a externími událostmi, jako</p><p>jsou zrakové nebo sluchové stimuly. Na otázku, jakým způsobem tento parametr ovlivňuje</p><p>provoz či výkon přístroje, zadavatel odpovídá, že v experimentální praxi parametr zásadně</p><p>ovlivňuje schopnost přístroje správně fungovat ve standardním výzkumném prostředí, kde je</p><p>vyžadována přesná synchronizace mezi různými systémy. Osmibitový TTL vstup umožňuje</p><p>přímé a bezchybné propojení se stimulačními počítači, které vysílají TTL signály typicky</p><p>prostřednictvím běžného paralelního portu – právě s osmi datovými linkami. Díky tomu lze</p><p>dosáhnout okamžité reakce zařízení na konkrétní událost bez časového zpoždění, což je pro</p><p>některé typy měření klíčové. Naopak řešení, která tento vstup postrádají nebo jej nahrazují</p><p>nestandardními kombinacemi (např. 6+6 bitů přes dva různé vstupy, USB adaptéry,</p><p>softwarové značky apod.), neposkytují stejnou úroveň přesnosti a spolehlivosti. Navíc zvyšují</p><p>riziko nekompatibility s běžně používaným softwarem a hardwarem, nebo vyžadují ruční</p><p>kalibrace, vlastní kódování, či vývoj nestandardního propojení.</p><p>63</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>238. Navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 3. 4. 2025 poukazuje na to, že nabízené řešení využívá</p><p>dva 6bitové konektory (RJ45), které jsou navrženy tak, aby fungovaly jako jeden logický</p><p>12bitový vstup. Tyto konektory jsou umístěny v jednom celku, USB adaptéru. Toto technické</p><p>řešení dle navrhovatele splňuje požadavek na 8-bit TTL Trigger input, protože umožňuje</p><p>generování a zpracování signálu v plném rozsahu 8 bitů, a to i přes rozdělení do dvou fyzických</p><p>konektorů.</p><p>239. Úřad požádal celkem 6 subjektů o odborné stanovisko k významu tohoto parametru, přičemž</p><p>obdržel tři odborná stanoviska, která se shodně vyjadřují k pojmu HW Trigger input, když</p><p>konstatují, že tento technický parametr zesilovače EEG má význam časové synchronizace</p><p>vnějších vstupů a zesilovače EEG. Ze stanoviska ČVUT dále vyplývá, že je nutné, aby časová</p><p>synchronizace byla přesná v rámci jednotek milisekund, přičemž tuto synchronizaci zajišťuje</p><p>právě TTL logika, která díky své výrazné jednoduchosti předává informaci o vnějším vstupu</p><p>s minimálním časovým zpožděním. Na otázku, zda řešení nabízené navrhovatelem lze</p><p>považovat za srovnatelné s technickým požadavkem zadavatele, stanovisko ČVUT</p><p>jednoznačně odpovídá, že HW Trigger input řešený pomocí USB adaptérů se dvěma konektory</p><p>RJ416, kdy každý konektor obsahuje 6-bit TTL vstup, nelze považovat za totožné řešení s jedním</p><p>8-bit TTL vstupem. Rozdíl mezi jednotlivými řešeními je rovněž v tom že u řešení navrhovatele</p><p>je potřeba sloučit oba vstupy dohromady, přičemž během tohoto sloučení by teoreticky mohlo</p><p>dojít k časovému zpoždění, které by mohlo vést k znehodnocení základní výhody TTL vstupu</p><p>pro HW Trigger input. VUT ve svém stanovisku konstatuje, že lze v principu považovat</p><p>požadavek zadavatele za splněný, ale navrhovatel musí nabídnout technické řešení, jak bude</p><p>12 bitů (vstup) propojeno s 8-bit výstupem, což je možné. Znalec zpracovávající stanovisko ale</p><p>neumí posoudit, jestli to vyžaduje modifikaci SW. Spojení 2x6-bit TTL vstupu s 8-bit TTL</p><p>výstupem musí být vyřešeno dodatečným HW. Podle stanoviska je řešení navrhovatele spíše</p><p>komplikací než výhodou. ÚPT AV ČR ve svém odborném stanovisku uvádí, že podle zadání je</p><p>rozdělení do dvou konektorů přípustné, a následně se vyjadřuje k možným použitím</p><p>konektorů. Uvádí možné problémy, které by mohly vzniknout při užití dvou konektorů. Podle</p><p>ÚPT AV ČR zadavatel předpokládal jistý typ řešení a nepovažoval za nutné specifikovat další</p><p>vlastnosti. Navrhovatel měl problém vidět a u zadavatele se ujistit o přípustnosti jeho řešení.</p><p>240. Výše uvedené lze shrnout následovně. Zadavatel v zadávací dokumentaci vymezil technické</p><p>parametry poptávaných přístrojů, přičemž u každého parametru uvedl, jakou hodnotu pro</p><p>daný přístroj požaduje. Jedním z poptávaných přístrojů byl zesilovač EEG a biologických signálů</p><p>pro oddělení výzkumného HdEEG, u kterého zadavatel vyžadoval, aby jeho technický parametr</p><p>„HW Trigger input“ činil právě 8-bit TTL. Zadavatel v zadávací dokumentaci k tomuto</p><p>parametru neuvedl žádný konkrétní požadavek, který by dodavatele dále omezoval v jeho</p><p>řešení, ani neupřesnil, jaké řešení je přípustné. Tato premisa vyplývá z rozhodnutí předsedy</p><p>Úřadu, který mj. uvedl, že „je proto nutné zdůraznit, že zadavatel v zadávací dokumentaci</p><p>stanovil požadavek na HW trigger input pouze hodnotou 8-bit TTL. Neuvedl žádný konkrétní</p><p>požadavek, který by dodavatele dále omezoval v jeho řešení, a to ani ve vztahu k údajnému</p><p>dodatečnému technickému řešení v případě 2x6-bit TTL vstupu či maximálního časového</p><p>zpoždění mezi EEG daty a TTL vstupy.“.</p><p>16</p><p>Navrhovatel mluví o konektoru RJ45 – pozn. Úřadu</p><p>64</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>241. Právě hodnotu 8-bit TTL uvedl navrhovatel ve své nabídce. Zadavatel nicméně v souladu s § 39</p><p>odst. 5 zákona přistoupil k ověřování tohoto parametru a zjistil, že z veřejně dostupné</p><p>technické specifikace jej nelze ověřit. Proto zadavatel dle § 46 odst. 1 zákona požádal</p><p>navrhovatele o písemné vysvětlení tohoto parametru, aby z poskytnutého vysvětlení bylo</p><p>jednoznačně zřejmé, že nabízený přístroj tento parametr splňuje. V reakci na tuto žádost</p><p>navrhovatel zadavateli splnění požadavku potvrdil a současně sdělil, že součástí nabídky pro</p><p>všechny systémy jsou USB adaptéry se dvěma konektory RJ45, přičemž každý konektor</p><p>obsahuje 6-bit TTL vstup, dohromady tedy pro jeden nabízený systém 12bitový TTL vstup.</p><p>Zadavatel přesto v rozhodnutí o vyloučení dospěl k závěru, že dva oddělené 6bitové vstupy</p><p>znamenají, že nelze přímo použít 8bitový TTL signál bez dalšího zpracování (ač právě jediný</p><p>8bitový signál je uveden v technické specifikaci i v nabídce navrhovatele). Navíc dle zadavatele</p><p>není jisté, zda systém dokáže správně synchronizovat dva odlišné vstupy. Zadavatel tedy proto</p><p>nepovažoval uvedený technický parametr za náležitě objasněný a přistoupil k vyloučení</p><p>navrhovatele, když dle něj nebylo postaveno najisto, zda přístroj nabízený navrhovatelem</p><p>v tomto aspektu plní požadavky zadavatele. Úřad – vázán právním názorem předsedy Úřadu</p><p>– konstatuje, že tento postup zadavatele nebyl v souladu se zákonem, resp. že nebyl</p><p>v projednávaném případě dán důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, k čemuž</p><p>uvádí následující.</p><p>242. Dle Úřadu je v tomto případě podstatný především proces objasňování nabídky zadavatelem,</p><p>který v žádosti o objasnění uvedl pouze to, že požadavek na 8-bit TTL není v dostupné</p><p>technické specifikaci přístroje zmíněn. Podstatou žádosti o objasnění tedy bylo to, že zadavatel</p><p>nedokázal ověřit splnění tohoto požadavku. V návaznosti na to mu navrhovatel sdělil, že</p><p>požadavek je splněn proto, že přístroj disponuje 2x6-bit TTL. Pokud tedy následně zadavatel</p><p>chtěl navrhovatele vyloučit, a to s odůvodněním, že v nabídce nejsou USB adaptéry se dvěma</p><p>konektory zmíněny, že nelze použít 8bitový signál bez dalšího zpracování a není jisté, jestli</p><p>systém dokáže správně synchronizovat dva odlišné vstupy, jde o důvody, pro které zadavatel</p><p>neměl bez dalšího oporu.</p><p>243. Zadavatel totiž v žádosti o objasnění zkoumal pouze to, jak lze ověřit splnění požadavku na</p><p>8-bit TTL. Navrhovatel jako výrobce zařízení mu v objasnění nabídky splnění předmětného</p><p>požadavku potvrdil a na žádost zadavatele dostatečně odpověděl. Zadavatel však následně</p><p>navrhovatele vyloučil z důvodů, které vyplývají ze samotného nabídnutého řešení, nikoliv pro</p><p>neobjasnění nabídky. Právě na základě tvrzení o funkčnosti řešení ale zadavatel v rozhodnutí</p><p>o vyloučení uvedl, že „[a]ni po reakci účastníka proto zadavatel nemůže považovat za náležitě</p><p>objasněné, že nabízené řešení odpovídá zadávacím podmínkám“. S tímto závěrem však nelze</p><p>souhlasit, neboť navrhovatel v objasnění nabídky nereagoval na žádost zadavatele</p><p>o představení svého řešení, ale na oznamovací větu týkající se možnosti ověření, zda přístroj</p><p>řešením vůbec disponuje. Lze tedy uvažovat, že pokud by zadavatel požadoval představení</p><p>řešení, dostalo by se mu od navrhovatele odpovědi, neboť i ve vedeném správním řízení</p><p>navrhovatel objasňuje jeho fungování a vysvětluje, proč nelze přijmout výtky zadavatele, které</p><p>tento k němu má.</p><p>244. Je proto nutné konstatovat, že zadavatel v žádosti o objasnění neuvedl potřebné informace,</p><p>aby navrhovateli bylo zřejmé, v čem spočívá nejasnost jeho nabídky. Žádost zadavatele byla</p><p>formulována poměrně obecně, když zkoumal pouze to, jak ověřit daný technický parametr,</p><p>přičemž navrhovatel na jeho žádost přiměřeným způsobem reagoval, když mu splnění potvrdil</p><p>65</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>a specifikoval, jak je požadavek naplněn. Pokud zadavateli nebylo jasné, zda je požadavek</p><p>naplněn (tj. vznikly mu pochybnosti o způsobu fungování nabízeného řízení, a to zda bude</p><p>nabízené řešení kompatibilní s jeho systémem), měl navrhovatele požádat o objasnění</p><p>nabídky znovu. Pokud to neučinil, musí nést důsledky svého postupu v případě, kdy neměl</p><p>postaveny najisto důvody, kterými podložil rozhodnutí o vyloučení. Pouhá pochybnost</p><p>zadavatele, že nabízený přístroj dodavatele by nemusel vyhovovat potřebám zadavatele</p><p>s ohledem na způsob technického řešení vstupu TTL, nemůže bez dalšího vést k vyloučení</p><p>tohoto dodavatele.</p><p>245. K tomu je třeba zdůraznit, že obecnost objasnění splnění požadavku odpovídá obecnosti</p><p>žádosti o objasnění. Neřešilo se v něm fungování přístroje. To učinil předmětem zkoumání až</p><p>zadavatel, který rozhodnutí o vyloučení postavil na důvodech, které mohou, ale nemusí</p><p>odpovídat skutečnosti. V takové chvíli to byl právě zadavatel, kdo měl mít ověřeno naplnění</p><p>daných důvodů pro vyloučení. Úřad se proto zabýval tím, zda měl zadavatel v době vyloučení</p><p>navrhovatele ze zadávacího řízení k dispozici doklady, kterými by mohl podložit nesplnění</p><p>požadavku na „HW Trigger input 8 TTL“, přičemž zjistil, že na základě dostupných dokumentů</p><p>nemohl mít zadavatel jednoznačně postaveno najisto, že nabízený přístroj tento technický</p><p>parametr skutečně nesplňuje. Žádost o objasnění byla velmi obecná, zadavateli se od výrobce</p><p>přístroje dostalo toliko potvrzení splnění požadavku, neboť zadavatel ani jiné skutečnosti od</p><p>navrhovatele konkrétně nevyžadoval. Zadavatel tedy jednoznačně neměl důvod pro vyloučení</p><p>navrhovatele postaven najisto, což je patrné ze samotné formulace důvodu pro vyloučení, kdy</p><p>zadavatel mj. uvádí, že „(…) není jisté, zda systém dokáže správně synchronizovat dva odlišné</p><p>vstupy.“. Bylo povinností zadavatele postupovat tak, aby měl ověřeno, že řešení navrhovatele</p><p>neodpovídá zadávacím podmínkám, a to v době vyloučení. To se zjevně nestalo, neboť</p><p>z žádných dokumentů, které byly Úřadu poskytnuty zadavatelem coby součást dokumentace</p><p>o zadávacím řízení, nelze jednoznačně seznat, že by řešení nabízené navrhovatelem</p><p>neodpovídalo zkoumané zadávací podmínce, resp. že by tuto skutečnost měl zadavatel</p><p>ověřenou v době vydání rozhodnutí o vyloučení. Je proto nutné uzavřít s ohledem na vše shora</p><p>popsané, že zadavatel nemohl bez dalšího vyloučit navrhovatele ze zadávacího řízení ani</p><p>z důvodu, že předmět plnění nesplňuje zadávací podmínky, ani z důvodu, že navrhovatel</p><p>neobjasnil nabídku. Pokud chtěl takové závěry učinit, měl skutečně zkoumat řešení</p><p>navrhovatele.</p><p>246. Úřad proto uzavírá, že zadavatel nemohl bez dalšího vyloučit navrhovatele ze zadávacího</p><p>řízení proto, že neobjasnil nabídku a z důvodu, že u předmětného přístroje není zřejmé, zda</p><p>splňuje zadávací podmínky, jelikož přístroj má být dodán s USB adaptéry se dvěma konektory</p><p>(v nabídce tyto ani nebyly zmíněny), a proto nelze použít 8bitový signál bez dalšího zpracování</p><p>a není jisté, jestli systém dokáže správně synchronizovat dva odlišné vstupy. Pokud chtěl</p><p>zadavatel takové závěry učinit, měl skutečně zkoumat řešení navrhovatele a mít postaveno</p><p>najisto, zda řešení nabízené navrhovatelem skutečně odpovídá zadávacím podmínkám.</p><p>V projednávaném případě tedy nebyly naplněny podmínky dle § 48 odst. 2 písm. a) ani písm.</p><p>b) zákona, neboť zadavatel v žádosti o objasnění nepožadoval bližší popis nabízeného řešení</p><p>navrhovatele ani vysvětlení jeho fungování s ohledem na synchronizaci dat, zkoumal pouze to,</p><p>jak lze ověřit splnění požadavku na 8-bit TTL, a současně nijak neověřil, a tedy neměl</p><p>postaveno najisto, že předmět plnění nesplňuje zadávací podmínky. Zadavatel v žádosti</p><p>o objasnění jednoduše popsal své pochybnosti o splnění daného parametru a požadoval</p><p>vysvětlení, ze kterého bude zřejmé jeho splnění. Úřad má za to, že na tuto žádost obdržel</p><p>66</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>zadavatel dostatečnou odpověď adekvátní žádosti o objasnění, když navrhovatel potvrdil, že</p><p>požadavek je splněn proto, že přístroj disponuje 2x6-bit TTL. Zadavatel tedy nebyl v tento</p><p>okamžik oprávněn vyloučit navrhovatele z důvodu nedostatečného objasnění daného</p><p>technického parametru, když se blíže na fungování nabízeného přístroje s ohledem na</p><p>zkoumaný parametr neptal, přičemž z dokumentů předložených zadavatelem ani nevyplývá,</p><p>že by se zadavatel vůbec zabýval funkčností nabízeného řešení, resp. tím, zda by</p><p>navrhovatelem nabízené řešení mohlo či nemohlo představovat ekvivalentní řešení</p><p>požadavku na HW trigger input. Je proto nutné konstatovat, že zadavatel nedisponoval</p><p>dokumenty, na jejichž základě by mohl mít za náležitě objasněné, zda řešení nabízené</p><p>navrhovatelem skutečně bude mít vliv na výsledná data a v konečném důsledku, zda nabízený</p><p>přístroj splňuje technické parametry vymezené zadavatelem. Pokud měl zadavatel</p><p>pochybnosti o splnění zadávacích podmínek, bylo jeho povinností se touto skutečností dále</p><p>zabývat do doby, než bude schopen jednoznačně konstatovat, zda jsou či nejsou dány důvody</p><p>pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. V popsaném případě tedy zadavatel</p><p>jednoznačně nemohl (bez dalšího) přistoupit k vyloučení navrhovatele s odkazem na</p><p>ustanovení § 48 odst. 2 písm. b) zákona z důvodu, že navrhovatel neobjasnil splnění</p><p>jmenovaného technického parametru, neboť navrhovatel na žádost o objasnění dostatečným</p><p>způsobem reagoval, když zadavateli splnění daného technického parametru potvrdil</p><p>a zadavatel nemohl mít na základě dostupných dokumentů postaveno najisto (zejm. pouze na</p><p>základě objasnění nabídky), že řešení nabízené navrhovatelem daný parametr nesplňuje, tedy</p><p>nebyl naplněn ani důvod pro vyloučení navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona.</p><p>247. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 4. 8. 2025 trvá na tom, že navrhovatel tím, že při podání</p><p>rozkladu doplnil znalecké posudky, se dopustil porušení zásady koncentrace. Jak konstatoval</p><p>předseda ve svém rozhodnutí, není v rozporu se zákonem, že navrhovatel přiložil k rozkladu</p><p>dokumenty, kterými prokazoval funkčnost svého řešení (znalecký posudek aj.). Podstata sporu</p><p>v námitkovém řízení totiž ležela v tom, jestli navrhovatel objasnil nabídku a jestli měl zadavatel</p><p>postaveny najisto jeho vyloučení. Až následně byly v rámci správního řízení pořízena odborná</p><p>stanoviska týkající se nabídnutého řešení. Pokud tedy chtěl navrhovatel napadené rozhodnutí</p><p>v tomto směru rozporovat a podložit svá tvrzení, byl oprávněn k nim přiložit důkazy. Je pak</p><p>zřejmé, že obdobná situace nastává v řízení před Úřadem při novém projednání věci, kdy se</p><p>Úřad s ohledem na závěry předsedy Úřadu při věcném posouzení zaměřil na zkoumání</p><p>aspektu, zda navrhovatel objasnil nabídku v intencích žádosti o objasnění a jestli zadavatel</p><p>prokázal důvody pro jeho vyloučení. Současně lze konstatovat, že jelikož nedošlo k porušení</p><p>zásady koncentrace v řízení o rozkladu u předsedy Úřadu (zadavatel nepředkládá</p><p>argumentaci, která by představovala polemiku se závěry předsedy Úřadu), nemohlo dojít</p><p>k porušení této zásady ani v rámci nového projednání věci před Úřadem, kdy již nebyly žádné</p><p>nové podklady doplňovány.</p><p>Závěr</p><p>248. Na základě všech zjištění a skutečností uvedených v odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad</p><p>dospěl k závěru, že žádný z důvodů uvedených v rozhodnutí o vyloučení není oprávněný,</p><p>zadavatel vyloučil navrhovatele nedůvodně, a jeho postup je tedy nutné považovat za</p><p>rozporný se zákonem. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku</p><p>I. tohoto rozhodnutí.</p><p>67</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>249. K návrhu zadavatele o doplnění podkladů o další odborná stanoviska zejména ve vztahu</p><p>k parametru HW trigger input obsaženému ve vyjádření zadavatele ze dne 4. 8. 2025 Úřad</p><p>sděluje, že neshledal důvody pro doplnění podkladů. V této souvislosti Úřad odkazuje na</p><p>správní řád, který v § 6 vymezuje některé ze zásad, na nichž stojí správní řízení. Konkrétně</p><p>v tomto ustanovení zakotvuje zásadu rychlosti, zásadu hospodárnosti a zásadu procesní</p><p>ekonomie správního řízení. Každá z uvedených zásad směřuje k mírně odlišnému výsledku.</p><p>Zásada rychlosti vyjadřuje požadavek na vyřízení věci bez zbytečných průtahů. Zásada</p><p>hospodárnosti pak směřuje k tomu, aby účastníkům ani správnímu orgánu při vyřizování věci</p><p>nevznikaly zbytečné náklady. Zásada procesní ekonomie pak cílí na to, aby správní orgán</p><p>prováděl jen takové úkony, které jsou nezbytné k tomu, aby došlo k naplnění jeho úkolu.</p><p>V řešeném případě Úřad dospěl tomu, že žádný z důvodů specifikovaných v rozhodnutí</p><p>o vyloučení není v souladu se zákonem. Za takového stavu by pak obstarávání dalších</p><p>dokumentů a stanovisek bylo v rozporu s výše uvedenými zásadami správního řízení, neboť</p><p>nelze předpokládat, že by další odborná stanoviska měla na konečné rozhodnutí ve věci nějaký</p><p>vliv, neboť odborná stanoviska získaná ve správním řízení sloužila pouze pro výklad samotného</p><p>odborného termínu „HW trigger input 8-bit TTL“, a nikoliv pro posuzování splnění</p><p>předmětného parametru u přístroje navrhovatele ze strany Úřadu. Je na místě zopakovat</p><p>závěr předsedy Úřadu, že předmětem řízení je v této části to, zda měl zadavatel v době</p><p>rozhodnutí o vyloučení k dispozici doklady, kterými by mohl podložit nesplnění požadavku na</p><p>HW trigger input 8-bit TTL navrhovatelem. Úřad je přesvědčen, že má k dispozici všechny</p><p>potřebné dokumenty nezbytné pro rozhodnutí ve věci, ostatně jak vyplývá z odůvodnění</p><p>tohoto rozhodnutí.</p><p>K výroku II. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření</p><p>250. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání</p><p>veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může</p><p>ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší</p><p>zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.</p><p>251. Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidla</p><p>stanovená pro zadání veřejné zakázky, a to způsobem, který je popsán ve výroku I. tohoto</p><p>rozhodnutí.</p><p>252. Vzhledem k tomu, že navrhovatel předložil v předmětném zadávacím řízení ekonomicky</p><p>nejvýhodnější nabídku (kdy tato skutečnost vyplývá ze zprávy o hodnocení) a následně byl</p><p>zadavatelem ze zadávacího řízení nezákonně vyloučen, není pochyb o tom, že výše uvedený</p><p>nezákonný postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť pokud by k vyloučení</p><p>navrhovatele ze zadávacího řízení nedošlo, mohl by se stát vybraným dodavatelem a nelze</p><p>vyloučit, že by s ním byla uzavřena smlouva na realizaci předmětu plnění. Podmínka pro</p><p>uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zákona spočívající v existenci alespoň</p><p>potenciálního vlivu na výběr dodavatele je tedy v daném případě naplněna. Nadto Úřad</p><p>konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel v předmětném zadávacím řízení smlouvu na</p><p>veřejnou zakázku, jsou tedy naplněny všechny podmínky pro uložení nápravného opatření dle</p><p>§ 263 odst. 2 zákona.</p><p>253. Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na</p><p>základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy</p><p>68</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>protiprávního stavu při respektování základních zásad procesu zadávání, tj. zásady</p><p>transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Úřad tedy musí vždy</p><p>volit takové nápravné opatření, které zajistí nápravu nezákonného postupu zadavatele a které</p><p>nesmí vést ke zmaření účelu správního řízení, jímž je ochrana dodavatele před nezákonným</p><p>postupem zadavatele.</p><p>254. Jelikož se zadavatel porušení zákona dopustil v souvislosti s vyloučením navrhovatele, není</p><p>třeba rušit celé zadávací řízení a postačí zrušit takové úkony zadavatele, které byly jeho</p><p>nezákonným postupem v šetřeném případě dotčeny. Úřad tedy jako opatření k nápravě zvolil</p><p>zrušení rozhodnutí o vyloučení a všech navazujících úkonů zadavatele učiněných v zadávacím</p><p>řízení tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. V návaznosti na zrušení uvedených</p><p>úkonů zadavatel přistoupí k novému posouzení údajů a dokladů předložených navrhovatelem</p><p>a podle výsledku tohoto posouzení zvolí v zadávacím řízení další postup.</p><p>255. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak</p><p>je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.</p><p>K výroku III. tohoto rozhodnutí – k zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení</p><p>256. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění</p><p>smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím</p><p>řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.</p><p>257. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení</p><p>nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až</p><p>do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení,</p><p>přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného</p><p>rozhodnutí. Zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout</p><p>splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního</p><p>řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.</p><p>258. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající</p><p>ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a navazujících úkonů,</p><p>zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení</p><p>tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.</p><p>K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení povinnosti uhradit náklady řízení</p><p>259. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření</p><p>nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního</p><p>řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj</p><p>vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení</p><p>o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální</p><p>částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit</p><p>v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí</p><p>30 000 Kč</p><p>260. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající</p><p>ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a navazujících úkonů,</p><p>rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto</p><p>rozhodnutí.</p><p>69</p><p>Č.j.: ÚOHS-32745/2025/500</p><p>261. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet</p><p>Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo</p><p>19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000175.</p><p>POUČENÍ</p><p>Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro</p><p>ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –</p><p>Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad</p><p>proti výrokům I., II., a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto</p><p>rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona,</p><p>se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu pro ochranu</p></div>", "next": 239877}