týkala dílčích činností spojených s PIL, byť PIL úzce souvisí s LHP. Úřad dále uvádí, že vyjádření
Správy KRNAP potvrzují i dokumenty předložené v rámci přílohy jejího vyjádření, tj. jednotlivé
protokoly o zpracování LHP, které jsou za zhotovitele předávány jednatelem společnosti
Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. a protokoly z kontrolních dnů, kde ve většině případů jsou na
prezenční listině uvedeni zástupci Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o.
149. Součástí argumentace navrhovatele je taktéž to, že zadavateli předložil osvědčení o vykonání
předmětné referenční zakázky ze dne 24. 1. 2022, které Správa KRNAP vydala přímo
společnosti IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. s tím, že z tohoto osvědčení má
vyplývat, že společnost IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. se podílela
na tvorbě celého LHP. K tomu Úřad v prvé řadě uvádí, že v šetřeném případě Správa KRNAP
nebyla v žádném smluvním vztahu se společností IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů,
s.r.o., přičemž objednatelem služeb společnosti IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů,
s.r.o. byla společnost Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. (viz bod 141. odůvodnění tohoto
rozhodnutí). Společnost IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů s.r.o. však žádné
osvědčení vystavené společností Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. nepředložila. V tomto
ohledu Úřad uvádí, že zadavatel má dle § 39 odst. 5 zákona právo ověřovat si věrohodnost
poskytnutých údajů, vzorků a dokladů dodavateli. Zadavatel uvedené prvně ověřoval přímo
u objednatele dané referenční zakázky navrhovatele, tj. společnosti Lesprojekt Hradec
Králové, s.r.o. a následně navrhovatele vyloučil rozhodnutím o vyloučení č. 1. Navrhovatel však
zadavateli předložil nové skutečnosti v rámci svých námitek č. 1, přičemž zadavatel rozhodnutí
o vyloučení č. 1 zrušil s tím, že posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení provede
znovu. Zadavatel se následně dotazoval přímo „investora“ poptávaného plnění (daných LHP),
tj. Správy KRNAP. Dále Úřad poznamenává, že Správa KRNAP ve svém vyjádření zadavateli
zcela jasně popsala, že se společnost IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů s.r.o.
podílela pouze na části LHP (viz body 146. až 148. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z výše
uvedených důvodů tedy osvědčení o vykonání předmětné referenční zakázky ze dne
38
Č.j.: ÚOHS-23068/2023/500
24. 1. 2022 nemá žádnou relevanci, neboť bylo v pozdější fázi zadávacího řízení zcela popřeno
tím, kdo toto osvědčení měl vystavit. Úřad se zároveň neztotožňuje ani s námitkou
navrhovatele, že zpochybňování daného osvědčení ze strany zadavatele bylo nepřiměřené,
neboť, jak je uvedeno výše, zadavatel měl zákonné právo doklad ověřit.
150. Neuznání osvědčení o vykonání předmětné referenční zakázky ze dne 24. 1. 2022 zadavatelem
navrhovatel taktéž napadá v kontextu porušení všech základních zásad stanovených v § 6
zákona, když má za to, že zadavatel vybranému dodavateli uznal jeho referenční zakázku bez
dalšího zkoumání, ale naopak navrhovateli ji dále prošetřoval a následně neuznal. K tomu Úřad
uvádí, že z průběhu zadávacího řízení je nepochybné, že zadavatel měl pochybnost o sporné
referenční zakázce navrhovatele a společnosti Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. z toho důvodu,
že obě společnosti chtěly kvalifikaci prokazovat stejnou referenční zakázkou. Naopak
u vybraného dodavatele žádná pochybnost neexistovala (a navrhovatel ji ani sám neuvádí).
Současně ze zprávy o výsledku posouzení splnění podmínek ze dne 8. 3. 2023 vyplývá, že
vybraný dodavatel prokazoval předmětné kritérium technické kvalifikace referenční zakázkou
s názvem „LHP pro LHC Národní park Podyjí“ vykonanou přímo u zadavatele. Zadavatel tedy
měl přesné informace o tom, jakým způsobem vybraný dodavatel danou referenční zakázku
plnil. Úřad tak má za to, že v tomto ohledu nebyly žádným způsobem porušeny zásady
stanovené v § 6 zákona.
151. K navrhovatelem v námitkách č. 1 předložené emailové komunikaci mezi ním a společností
Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Úřad uvádí, že v předmětné emailové komunikaci se mezi
oběma stranami (vč. dalšího poddodavatele Lesprojekt východní Čechy, s.r.o.) řeší detaily
tvorby PIL. Dle Úřadu z této komunikace žádným způsobem nevyplývá, že by navrhovatel měl
být realizátorem celého LHP, resp. samotné tvorby LHP se tato komunikace přímo netýká.
Současně Úřad podotýká, že tato emailová komunikace postrádá dostatečný kontext, aby z ní
šlo dovozovat jasné závěry bez dalšího. V tomto ohledu má Úřad za to, že nejvíce relevantní je
v této věci vyjádření Správy KRNAP jakožto objednatele předmětných LHP.
152. Co se týče argumentace navrhovatele, že má zkušenosti s tvorbou LHP z jiných zakázek
(seznam LHP vytvořených společností ING-FOREST s.r.o.), Úřad uvádí, že předmětné
referenční zakázky nebyly součástí nabídky navrhovatele, tudíž tato argumentace
navrhovatele není v dané věci relevantní. Nad rámec uvedeného Úřad uvádí, že navrhovatel
na tyto zakázky odkazuje pouze v kontextu svých zkušeností s LHP, a nikoliv v kontextu
podmínek stanovených zadavatelem, tj. LHP vytvořených pomocí PIL v požadovaném časovém
rámci. Sám navrhovatel ve svém návrhu č. 2 uvádí, že v České republice byly realizovány pouze
tři relevantní zakázky tvorby LHP na bázi provozní inventarizace (PIL), které byly oficiálně
schváleny k použití (viz bod 63. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
153. K argumentaci navrhovatele, že společnost Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. neměla a nemá
technické vybavení a odborníky k realizaci PIL, Úřad předně uvádí, že navrhovatel uvedené
dovozuje ze skutečnosti, že společnost Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. v době referenční
zakázky (staré cca 10 let) tyto přístroje a odborníky neměla (neboť je tehdy měla zajišťovat
právě společnost IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o.). V tomto ohledu Úřad
opětovně uvádí, že společnost Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. ve sporné referenční zakázce
figurovala jako generální dodavatel a pro metodu PIL měla zajištěné poddodavatele. Úřad
současně upozorňuje, že situace v 10 let staré zakázce nijak nereflektuje situaci v dnešní době,
přičemž navrhovatel ani žádné konkrétní důkazy o tom, že by společnost Lesprojekt Hradec
39
Č.j.: ÚOHS-23068/2023/500
Králové, s.r.o. nedokázala zajistit potřebné technické vybavení a odborníky k realizaci PIL
v současně řešené veřejné zakázce, nepředkládá.
154. K námitce navrhovatele, že hodnoticí komise (a případně i sám zadavatel) neměla mít při své
činnosti všechny relevantní podklady (objasnění nabídky ze dne 6. 3. 2023 včetně příloh a
námitky č. 1 včetně příloh), Úřad uvádí, že se jedná o pouhou spekulaci navrhovatele, neboť
z dokumentace o zadávacím řízení nic takového nevyplývá. Naopak v rozhodnutí o vyloučení
č. 2 zadavatel jasně deklaruje, že se danými dokumenty zabýval, když uvádí, že „v rámci
posuzování vyhodnotil všechny předložené dokumenty“ a následně uvádí výčet dokumentů,
které se mj. shodují i s dokumenty, které navrhovatel předkládal ve výše zmíněném objasnění
a námitkách (viz bod 108. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad tedy v dokumentaci
o zadávacím řízení nenašel jediný důkaz o tom, že by zadavatel zmíněné dokumenty neměl
k dispozici a hodnoticí komise je nebrala v potaz při své činnosti.
155. Co se týče námitky ohledně porušení zásad 3E, zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve
veřejné správě a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o finanční kontrole ve veřejné
správě“) a současně i porušení některých souvisejících předpisů evropského práva, tak k této
části návrhu č. 2 Úřad uvádí, že není příslušný k výkonu dozoru nad postupy zadavatelů, které
odporují pravidlům plynoucím z jiných právních předpisů, typicky tzv. zásadám 3E, tj. zásadám
účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti obsaženým např. v zákoně o finanční kontrole
ve veřejné správě apod. K tomu Úřad doplňuje, že zákon neupravuje postup zadavatele
z hlediska dodržování namítané „zásady hospodárnosti“. Cílem zákona nezpochybnitelně je
hospodárné, efektivní a účelné nakládání s veřejnými prostředky. Tohoto cíle však zákon
dosahuje nepřímo, a to zajištěním toho, aby smlouvy na veřejné zakázky byly uzavírány na
základě formalizovaného procesu garantujícího zachování hospodářské soutěže, tj. zajištěním
„fair“ podmínek celého zadávacího řízení, nad kterým Úřad vykonává dozor.
K navrhovatelem navrhovaným důkazům
156. Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 6. 6. 2023 nejprve uvádí, že
Úřad nezařadil mezi podklady všechny dokumenty obsažené v dokumentaci o zadávacím
řízení, které obdržel od zadavatele na technickém nosiči dat dne 27. 4. 2023. K tomu Úřad
uvádí, že všechny dokumenty, které považuje za relevantní k věci, zařadil do spisu jako
samostatné položky a jsou podkladem pro vydání rozhodnutí. Úřad nemá za to, že by některý
z dalších dokumentů přinesl do skutkového stavu nějaké nové skutečnosti, které by mohly
změnit zjištěný stav věci a z něj vycházející právní posouzení věci Úřadem. Co se týče žádosti
navrhovatele o položení nových dotazů Správě KRNAP, Úřad uvádí, že nepovažuje ani jednu
z otázek navržených navrhovatelem za relevantní pro zjištění skutkového stavu věci tak, aby o
něm nebyly důvodné pochybnosti. K první otázce Úřad opětovně uvádí, že společnost
Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. byla v dané zakázce „generálním“ dodavatelem a není tedy
relevantní její podíl na jednotlivých částech předmětné zakázky. Co se týče druhé otázky, tak
Úřad má za to, že pro šetřený případ nemá žádný význam zjišťovat 10 let staré zkušenosti
třetích subjektů (tj. v období, kdy Správa KRNAP stanovovala zadávací podmínky na její
veřejnou zakázku, resp. spornou referenční zakázku), neboť současný spor se vede pouze o
tom, v jakém rozsahu se společnost IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. podílela
na předmětné referenční zakázce, kde byla „investorem“ právě Správa KRNAP, a přímým
objednatelem prací společnosti IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů společnost
40
Č.j.: ÚOHS-23068/2023/500
Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Úřad tak uzavírá, že má za to, že v podkladech pro rozhodnutí
jsou všechny relevantní dokumenty pro zjištění skutkového stavu a rozhodnutí ve věci.
K údajnému nevypořádání námitek č. 3
157. Navrhovatel v několika pasážích návrhu č. 2 zmiňuje i nevypořádání námitek č. 3 zadavatelem.
K tomu Úřad v prvé řadě uvádí, že při posouzení dostatečnosti odůvodnění rozhodnutí o
námitkách lze přihlédnout k rozsudku NSS č. j. 9 Afs 70/2008-13 ze dne 30. 4. 2009, v němž
zdejší soud konstatoval, že: "(...) přestože je třeba na povinnosti dostatečného odůvodnění
rozhodnutí z hlediska ústavních principů důsledně trvat, nemůže být chápána zcela
dogmaticky. Rozsah této povinnosti se totiž může měnit podle povahy rozhodnutí a musí být
posuzován ve světle okolností každého jednotlivého případu. Zároveň tento závazek nemůže
být chápán tak, že vyžaduje za všech okolností podrobnou odpověď na každý jednotlivý
argument účastníka (srovnej např. rozsudek ve věci Van de Hurk v. The Netherlands, ze dne
19. 4. 1994, Series No. A 288). To by mohlo vést zejména u velmi obsáhlých podání až
k absurdním a kontraproduktivním důsledkům jsoucím v rozporu se zásadou efektivity a
hospodárnosti řízení." Obdobně také nález Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2006, sp. zn. I. ÚS
116/05, dle kterého "z odůvodnění soudního rozhodnutí musí totiž vždy dostatečným
způsobem vyplývat vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů a
právními závěry soudu, i když není samozřejmě nutno každé rozhodnutí odůvodňovat natolik
obsáhle, že by bylo třeba vyžadovat podrobnou odpověď na každý argument účastníků řízení".
158. Přestože se ve výše uvedené judikatuře jedná o odůvodnění rozsudku soudů, nikoliv
o odůvodnění rozhodnutí zadavatele o námitkách, je možné závěry NSS a Ústavního soudu
vztáhnout i na tato rozhodnutí. Možnost aplikace lze ostatně dovodit za použití argumentum
a maiori ad minus, tj. argument právní logiky "od většího k menšímu". Jinými slovy, je-li
vypořádání základních námitek, aniž by se soud vyjadřoval ke všem jednotlivým dílčím
námitkám a rozsáhle odůvodňoval rozhodnutí o nich, v souladu s právními předpisy,
konstantní judikaturou NSS potvrzenou Ústavním soudem a zároveň v souladu se stanovenými
kvalitativními požadavky na odůvodnění rozhodnutí soudu, pak lze dovodit, že je obdobně
možné odůvodnit i rozhodnutí zadavatele o námitkách. Úřad konstatuje, že rozhodnutí
zadavatele o námitkách nedosahuje takové závažnosti jako rozhodnutí soudu, a proto na něj
nemohou být kladeny přísnější požadavky. Uvedený závěr vyplývá rovněž z rozhodnutí
předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0212/2018/VZ-04264/2019/322/PJe ze dne 12. 2. 2019, kde je
konstatováno, že nelze vykládat § 245 odst. 1 zákona tak, aby byly na zadavatele kladeny
mnohem vyšší nároky než na soudy.
159. Povinnost zadavatele vypořádat podstatu námitek ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, aniž by byl
zadavatel povinen zkoumat, zda je vypořádáno každé jednotlivé tvrzení, které samo o sobě
nemusí mít vůbec podstatu námitek, vyplývá rovněž ze závěrů rozsudku Krajského soudu
v Brně č. j. 31 Af 55/2018-63 ze dne 9. 9. 2020, kde je uvedeno: "Soud samozřejmě rozumí
tomu, že povinnost vyčerpat námitky je zde proto, aby byla daná možnost zadavateli
samostatně napravit případné pochybení bez sankčního zásahu žalovaného. Nicméně žalovaný
oproti tomu musí v přestupkovém řízení o přestupku zadavatele dle § 268 odst. 1 písm. d)
zákona o zadávání veřejných zakázek postupovat tak, aby na prvním místě hleděl na zachování
podstaty námitek, namísto toho, aby zkoumal, zda je vypořádané každé jednotlivé tvrzení,
které samo o sobě nemusí mít vůbec podstatu námitek, ale může se jednat o právní
41
Č.j.: ÚOHS-23068/2023/500
argumentaci, na kterou může bezpochyby reagovat zadavatel tak, že proti ní postaví vlastní
obdobně obsahově hodnotnou právní argumentaci."
160. Na základě shora citovaných závěrů rozsudků Úřad obecně konstatuje, že pokud stěžovatel
uvádí v námitkách konkrétní argumenty, je nezbytné, aby zadavatel na tyto argumenty
adekvátně reagoval. Úřad však zároveň doplňuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost
a podrobnost odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se
zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších
myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje
stěžovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných
skutečností, tj. k podstatě argumentace stěžovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění podaných
námitek postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné
vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.
161. Obsahem a podstatou námitek č. 3 navrhovatele v šetřené věci je argumentace proti jeho
vyloučení z další účasti v zadávacím řízení a s tím souvisejícím posuzováním splnění podmínek
účasti některých dalších účastníků zadávacího řízení. Navrhovatel v námitkách č. 3 konkrétně
poukazuje na nedůvodnost jeho vyloučení a současně netransparentní, nepřiměřený a
nerovný přístup v posuzování jeho kvalifikace a kvalifikace ostatních účastníků zadávacího
řízení. Tři hlavní body námitek by pak šlo shrnout jako vyloučení navrhovatele, nevyloučení
společnosti Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. a vybraného dodavatele, porušení základních
zásad dle § 6 zákona s ohledem na rozdílný přístup k vybranému dodavateli (v podrobnostech
viz bod 109. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
162. Z rozhodnutí o námitkách č. 3 je seznatelné, že zadavatel své odůvodnění odmítnutí námitek
koncipoval ve struktuře podobné jednotlivým námitkám navrhovatele uvedeným v námitkách
č. 3, což samo o sobě napovídá, že se zadavatel ke všem jednotlivým námitkám navrhovatele
uvedeným v námitkách č. 3 vyjádřil. Úřad v této souvislosti dále dodává, že na vypořádání
jednotlivých námitek je pak nutno nahlížet v kontextu celého rozhodnutí o námitkách č. 3
(s ohledem na judikaturní vývoj týkající se právě posuzování transparentnosti rozhodnutí
zadavatelů o námitkách) a zhodnotit, zda jsou úvahy zadavatele uvedené v odůvodnění
rozhodnutí o námitkách č. 3 přezkoumatelné.
163. S ohledem na samotný obsah rozhodnutí o námitkách č. 3 (v podrobnostech viz bod 110.
odůvodnění tohoto rozhodnutí) považuje Úřad rozhodnutí o námitkách č. 3 za dostatečně
podrobné a srozumitelné, jelikož se zadavatel neomezil na pouhé obecné sdělení, že námitky
č. 3 navrhovatele odmítá, ale své odůvodnění odmítnutí námitek č. 3 opřel o konkrétní
skutečnosti, jimiž vyvrátil tvrzení navrhovatele v jednotlivých námitkách, přičemž není ani tak
důležité, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 3 vyjádřil ke každému dílčímu tvrzení
navrhovatele v jednotlivých námitkách, ale je podstatné, zda svým odůvodněním postihl
podstatu jednotlivých námitek předestřených navrhovatelem. Úřad konstatuje, že
z rozhodnutí o námitkách č. 3 je zřejmé, proč zadavatel považuje některá tvrzení navrhovatele
uvedená v posuzované námitce za lichá, a stejně tak je z něj patrné, proč zadavatel nepovažuje
nabídku navrhovatele, resp. předloženou referenci za souladnou se zadávacími podmínkami,
a proč tedy přistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku.
V šetřeném případě tudíž nemůže být sporu o tom, že nejde o pouhé formální odmítnutí
námitek č. 3 bez odůvodnění, neboť rozhodnutí o námitkách č. 3 postihuje gros jednotlivých
námitek navrhovatele, čímž je dle Úřadu naplněna povinnost vymezená v § 245 odst. 1 zákona
42
Č.j.: ÚOHS-23068/2023/500
spočívající v podrobném a srozumitelném odůvodnění rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel
v návrhu č. 2 sice uvádí konkrétní pasáže údajně nevypořádaných námitek č. 3, nicméně se de
facto jedná o to, že zadavatel navrhovatelem předložené důkazy hodnotí jinak (s jinou dávkou
důležitosti v kontextu všech relevantních hodnocených důkazů), než by si představoval
navrhovatel. Současně Úřad podotýká, že již z rozhodnutí o vyloučení č. 2 jasně vyplývá, které
argumenty a podklady zadavatel při svém rozhodování bral v potaz a jakou jim přikládal
relevanci. Následně zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 3 vysvětluje, proč vyloučil
navrhovatele, a ne některého z ostatních účastníků, co byly pro něj relevantní skutečnosti a
dokumenty a proč má za to, že se choval vůči navrhovateli v souladu se zásadami dle § 6
zákona. Odůvodnění rozhodnutí o námitkách č. 3 je tak dle mínění Úřadu podrobné a
srozumitelné, a tudíž jej nelze zrušit pouze pro to, že zadavatel snad mohl některou svoji
argumentaci blíže (podrobněji) rozvést.
K údajnému propojení vybraného dodavatele a Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o.
164. Navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 11. 4. 2023 (podaném v rámci správního řízení sp. zn.
ÚOHS-S0179/2023) a v návrhu č. 2 namítá i to, že vybraný dodavatel a další z účastníků
zadávacího řízení společnost Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. jsou členy Sdružení taxačních
kanceláří, přičemž z uvedeného navrhovatel dovozuje společné zájmy a postup těchto dvou
společností.
165. K tomu Úřad uvádí, že § 48 odst. 6 zákona poskytuje zadavateli oprávnění k vyloučení
účastníka v případě, že disponuje dostatkem věrohodných informací, ze kterých získal
důvodné podezření, že účastník zadávacího řízení uzavřel v souvislosti se zadávanou zakázkou
s jinými osobami zakázanou dohodu podle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně
hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže),
ve znění pozdějších předpisů (tj. dopustil se tzv. bid-riggingu). Jedná se však o fakultativní
možnost vyloučení, kterou není zadavatel povinen v zadávacím řízení zkoumat, a to ani vůči
vybranému dodavateli. Logicky tedy není ani možné, aby se vyloučení z tohoto důvodu
domáhali ostatní účastníci zadávacího řízení. Současně Úřad uvádí, že navrhovatel pouze tvrdí,
že obě společnosti jsou v určitém oborovém sdružení bez žádného určení relevantní
skutečnosti či předloženého důkazu o tom, že by se dané společnosti měly dopustit nebo se
dopouštějí tzv. bid-riggingu. Zadavatel tedy po takhle obecně formulované námitce nemá de
facto ani možnost, jak na danou situaci reagovat, a to zvláště s ohledem na to, že navrhovatel
se vyloučení účastníků z tohoto důvodu ani nemůže reálně domáhat. Úřad tedy má za to, že
zadavatel v tomto ohledu neporušil zákon, když nevyloučil vybraného dodavatele a/nebo
společnost Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. ze zadávacího řízení a současně Úřad nemá za to,
že by se zadavatel musel k této námitce nějak konkrétněji vyjadřovat v rozhodnutí
o námitkách.
166. Úřad současně doplňuje, že navrhovatelovo podezření na možný „bid-rigging“ předal v rámci
Úřadu interně jako podnět Sekci hospodářské soutěže k dalšímu šetření.
167. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem Úřad uzavírá, že neshledal u postupu
zadavatele v intencích v návrhu č. 2 namítaných skutečností důvody pro uložení nápravného
opatření, proto podle § 265 písm. a) zákona rozhodl o zamítnutí návrhu č. 2 tak, jak je uvedeno
ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
43
Č.j.: ÚOHS-23068/2023/500
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –
Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má
odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1
písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná
uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. Správa Národního parku Podyjí, Na Vyhlídce 1581/5, 669 02 Znojmo
2. JUDr. Lubor Ludma, Hanáckého pluku 1153/6, 779 00 Olomouc
3. LESPROJEKT BRNO, a.s, Jezuitská 14/13, 602 00 Brno
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
44