soutěže oproti předmětu veřejné zakázky širší. Zadavatel v této souvislosti ve svých
vyjádřeních opakovaně zdůrazňuje, že dodavatelé primárně prokazují zkušenost s realizací
dvou pozemních staveb (bez ohledu na to, zda se jednalo o výstavbu nebo komplexní
rekonstrukci), kdy hodnota těchto stavebních prací na pozemní stavbě činila nejméně 200 mil.
Kč bez DPH, přičemž z textace daného kvalifikační požadavku vyplývá, že předmětem této
35
Č.j.: ÚOHS-21892/2024/500
pozemní stavby, tj. její součástí, byla také výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního
koupaliště anebo krytého bazénu, zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie,
tzn. aby součástí referenční zakázky (realizace pozemní stavby v určité hodnotě) byly i činnosti,
jež tvoří gros veřejné zakázky. Daný kvalifikační požadavek je tak dle zadavatele možné
prokázat i jinými pozemními stavbami o daném rozsahu kromě samotných venkovních anebo
vnitřních bazénů, např. výstavbu nebo komplexní rekonstrukce škol, hotelových,
rehabilitačních, lázeňských aj. objektů, které lze považovat za pozemní stavby, jestliže splňují
ostatní zadavatelem stanovené požadavky. Z uvedeného zcela logicky vyplývá, že výstavba či
rekonstrukce samotného bazénu (koupací části) nemusela být v hodnotě 200 mil. Kč bez DPH,
a tedy se mohlo jednat o bazén menšího rozsahu, přičemž jedinou podmínkou zadavatele bylo,
aby tyto stavební práce zahrnovaly také dodávku a montáž bazénové technologie. Tento
požadavek je dle zadavatele zcela odůvodnitelný předmětem veřejné zakázky. Pro úplnost
zadavatel uvádí, že za účelem prokázání dotčeného kvalifikačního požadavku se nemusí jednat
o veřejné zakázky, nýbrž také o zakázky realizované soukromým sektorem.
137. K hodnotě referenční stavby zadavatel, uvádí, že hodnotu investičních nákladů na realizaci
výstavby nebo komplexní pozemní stavby ve výši 200 mil. Kč bez DPH považuje zcela
za přiměřenou, když hodnota této referenční stavby činí přibližně 36 % předpokládané
hodnoty pozemní stavby, která je předmětem veřejné zakázky, jež je tak svým rozsahem
stavbou významnou.
138. Úřad na tomto místě shrnuje, že zadavatel odůvodňuje nastavení předmětného kvalifikačního
kritéria ve vztahu k předmětu požadovaných zkušeností fakticky 2 důvody, kdy je to jednak
požadovaná zkušenost s organizací větších staveb, a jednak zkušenost s výstavbou nebo
komplexní rekonstrukci venkovního koupaliště anebo krytého bazénu, zahrnující také dodávku
a montáž bazénové technologie, která je hlavním předmětem veřejné zakázky.
139. Úřad chápe, že organizace práce je v případě větších staveb odlišná (náročnější), než u staveb
malých, a je tedy žádoucí, aby hlavní stavbyvedoucí jako osoba podílející se zcela zásadně
na plnění veřejné zakázky, a to mj. právě na organizačním zajištění realizované stavby, měl
(i opakovanou) zkušenost s organizací a postupy v případě větších staveb. Úřad také
nerozporuje, že požadavek na realizací pozemních staveb v hodnotě alespoň 200 mil. Kč
bez DPH je přiměřený předmětu, resp. rozsahu stavby. Vzhledem k uvedenému považuje Úřad
předmětné argumenty k odůvodnění požadavku na kvalifikaci v právě uvedeném rozsahu (tj.
opakovaná zkušenost na pozici hlavního stavbyvedoucího či – zjednodušeně – na jiné obdobné
pozici s realizací pozemní stavby v hodnotě 200 mil Kč bez DPH) v šetřeném případě
za relevantní.
140. K druhému z důvodů zadavatel uvádí, že rekonstrukce koupaliště tvoří gros předmětu plnění,
což je vzhledem k předmětu plnění samo o sobě nepochybně relevantní argument. Dále uvádí,
že v rámci zadávacích podmínek nevyžadoval u hlavního stavbyvedoucího zkušenost, v rámci
které by samotná výstavba nebo komplexní rekonstrukce „bazénů“, resp. „vodních staveb
určených ke koupání lidí“ musela dosahovat hodnoty 200 mil. Kč bez DPH, ale daný kvalifikační
požadavek je možné prokázat i jinými pozemními stavbami o daném rozsahu, jejichž dílčí
součástí byla (mj.) také výstavba, příp. komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo
krytého bazénu zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie. I pokud by Úřad
připustil právě předestřený výklad zadávací podmínky, není mu zcela jasné, z jakého důvodu
hlavní stavbyvedoucí, který např. i opakovaně realizoval výstavbu hotelu v hodnotě přesahující
36
Č.j.: ÚOHS-21892/2024/500
200 mil. Kč s malým krytým bazénem (vč. montáže technologie), je pro zadavatele větší
zárukou kvality realizace díla než hlavní stavbyvedoucí, který realizoval rekonstrukci koupaliště
nebo krytého bazénu v hodnotě „pouze“ např. 120 mil. Kč bez DPH, kdy zkušenost druhého
stavbyvedoucího je jednoznačně bližší předmětu veřejné zakázky (zkušenost s řízením „velké
stavby“ přitom mohl zadavatel požadovat samostatně). Při reflektování předmětného výkladu
by nadto zadavateli k prokázání zkušenosti pro hlavního stavbyvedoucího postačovala i
realizace stavby za 200 mil. Kč bez DPH, jejíž součástí je i bazén o v zásadě velmi malé hodnotě.
Z právě uvedeného se podává, že stanovenou kombinaci požadavků na zkušenosti hlavního
stavbyvedoucího zadavatel objektivně neodůvodnil, neboť namísto toho, aby si vymezením
předmětné části kvalifikačního požadavku zajistil hlavního stavbyvedoucího, který má
prokazatelnou relevantní zkušenost s výstavbou/rekonstrukcí koupaliště, příp. krytého
bazénu vč. montáže technologie (tj. např. jednu zkušenost o konkrétní hodnotě)11, požadoval
opakovanou zkušenost s „velkou“ stavbou (ačkoliv tyto zkušenosti pro naplnění prvního
ze zadavatelem uvedených důvodů mohl, jak již bylo řečeno, požadovat i zcela samostatně),
přičemž skupinu, resp. okruh referenčních staveb realizovaných hlavním stavbyvedoucím zúžil
požadavkem na to, aby její součástí vždy (tedy v obou případech) byla i výstavba/rekonstrukce
koupaliště či krytého bazénu (vč. montáže technologie). Takovéto nastavení kvalifikačního
požadavku, tj. popsaná kumulace jednotlivých podmínek tedy ani neodpovídá důvodům, pro
které byly dle zadavatele stanoveny. Ostatně i z provedeného průzkumu trhu je jednoznačně
zřejmé, že menšího omezení hospodářské soutěže pro zajištění svých legitimních cílů (tedy pro
výběr dodavatele disponujícího dostatečně kvalifikovaným hlavním stavbyvedoucím) by
zadavatel dosáhl, kdyby požadavek na to, aby předmětem pozemní stavby, s jejíž výstavbou či
rekonstrukcí má zkušenost osoba hlavního stavbyvedoucího, byla výstavba nebo komplexní
rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu zahrnující také dodávku a montáž
bazénové technologie, vztáhl pouze k jedné ze dvou požadovaných realizovaných zakázek.
141. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel přezkoumávané kritérium technické
kvalifikace formuloval v rozporu s § 36 odst. 1 ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) zákona, když
jeho prostřednictvím omezil zásadním způsobem hospodářskou soutěž, aniž by jej byl schopen
objektivně zdůvodnit.
142. Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že omezení hospodářské soutěže v šetřeném
případě spatřuje ve vyloučení potenciálních dodavatelů, kteří se pohybují na relevantním trhu
a mohou disponovat zaměstnanci na pozici hlavního stavbyvedoucího se zkušenostmi
s výstavbou nebo komplexní rekonstrukcí venkovního koupaliště anebo krytého bazénu a
zároveň s řízením „velké stavby“ (nikoli nezbytně však kumulativně v tom smyslu, že by dané
zkušenosti získali na jedné stavbě), ale vzhledem k nastavení kvalifikačních kritérií, tj. výše
popsané kumulaci požadavků na zkušenosti hlavního stavbyvedoucího, se nebyli schopni
účastnit zadávacího řízení. Stejně tak se na trhu objektivně vyskytují dodavatelé, kteří
disponují osobami, které mají zkušenost s jednou „velkou stavbou“, jejímž předmětem byla
rekonstrukce či výstavba venkovního koupaliště anebo krytého bazénu. Zadavatel pak
nedostatečně zdůvodnil, proč by takoví dodavatelé neměli být způsobilí realizovat poptávané
plnění.
11
Právě popsaná varianta by nadto lépe odpovídala i určité „běžné“ praxi při poptávání obdobného předmětu plnění,
kterou lze z veřejně dostupných zdrojů vysledovat (viz výše odůvodnění tohoto rozhodnutí).
37
Č.j.: ÚOHS-21892/2024/500
143. Úřad shledal výše zmíněné porušení zákona ze strany zadavatele současně za porušení
základních zásad, kterými je zadavatel při všech postupech podle zákona vázán. Úřadu nebyly
ze strany zadavatele předloženy relevantní důvody pro stanovení přezkoumávaného
kvalifikačního kritéria, tudíž zadavatel neprokázal, že jím nastavené kritérium je opodstatněné
a přiměřené. Úřad tedy musí konstatovat, že předmětné kritérium bylo stanoveno
nepřiměřeně přísně, tedy v rozporu se zásadou přiměřenosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona.
Jak již Úřad výše konstatoval, zadavatel stanovením přezkoumávaného kvalifikačního kritéria
nedůvodně omezil hospodářskou soutěž, když jeho prostřednictvím některé potenciální
dodavatele bez legitimního důvodu vyloučil ze soutěže o poptávaný předmět plnění. Došlo
tedy i k porušení zásady zákazu diskriminace stanovené v § 6 odst. 2 zákona.
144. Úřad proto vzhledem ke všemu výše uvedenému rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I.
tohoto rozhodnutí.
K výroku II. rozhodnutí – uložení nápravného opatření
145. Úřad jakožto správní orgán je dle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení
šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního
orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek
stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření,
které odstraňuje nezákonný stav.
146. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem,
Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. V případě, že jsou
zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci možné k dosažení
nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření než nápravné opatření spočívající
ve zrušení zadávacího řízení.
147. Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky
šetřeného zadávacího řízení v rozporu se zákonem, a to způsobem, který je popsán ve výroku
I. tohoto rozhodnutí.
148. Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen
rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení.
149. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak
je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K výroku III. rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
150. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění
smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím
řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
151. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení
nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až
do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení,
přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného
rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout
splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci
rozhodnutí.
38
Č.j.: ÚOHS-21892/2024/500
152. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající
ve zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až
do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v předmětném zadávacím řízení
smlouvu.
K výroku IV. rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení
153. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření
nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního
řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj
vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení
o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální
částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit
v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí
30 000 Kč.
154. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající
ve zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je
uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
155. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo
19-24825621/0710, variabilní symbol 2024000187.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –
Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad
proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto
rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků
učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím
datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1
2. YUCON CZ, s.r.o., Tuřanka 1222/115, 627 00 Brno
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
39