{"html": "<div class=\"doc\"><p>o vzájemné neporovnatelnostinabídek. Navrhovatel k neporovnatelnosti nabídek v námitkách uvedl pouze to, že je „(…) výrazným pochybením zadavatele, pokud nezkoumá, zda nabídky účastníků, podané na základě zadávací podmínky zjevně připouštějící více výkladů, jsou vzájemně porovnatelné, a i přesto rozhodl o výběru (…).“. Dále uvedl, že jeho pochybnost  o  neporovnatelnosti  nabídek  vyplývá  také   z toho,   že   „(…)   zadavatel   se při posouzení nabídek opakovaně ptal stěžovatele, zda některý SW je či není součástí  nabídky, tj. ponechával účastníkům zjevně volnou ruku v tom, co vše zadavateli nabídnou.“. Navrhovatel tedy zakládá svou pochybnost  o  neporovnatelnosti  nabídek  na  skutečnosti, že pokud zadávací podmínky umožňují dvojí výklad, zadavateli vzniká povinnost prověřit vzájemnou  porovnatelnost  nabídek.  Úřad  shrnuje,  že  zadavatel  se  podrobně  vyjadřuje   k výkladu zadávacích podmínek  (zejména  ke  stanovení předmětu  plnění  veřejné  zakázky, k bodům 3.5, 4.3, 5.6, 8.16,  12.3, 12.4 TSZ a obecně  ke kapitolám 3, 4, 5,  6, 7, 8, a 13 TSZ,   k obsahu přílohy č. 14.2 a 14.3 TSZ a k položkám 2 a 3 Soupisu prací) a jasně uvádí, že výklad zadávacích podmínek považuje za jednoznačný. Dále zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že „(…) provedl velmi podrobné posouzení obou nabídek a shledal, že nabídky jsou porovnatelné, přičemž jedna nabídka zadávací podmínky splňuje a druhá těmto zadávacím podmínkám neodpovídá.“.</p><p>151.     Dále se zadavatel podle navrhovatele nedostatečně vypořádal s námitkou, že zadavatel postupoval účelově a diskriminačně, když se o důvodech vyloučení navrhovatele dozvěděl již z objasnění nabídky č. 1., poté dvakrát vyzval navrhovatele k objasnění nabídky a až poté jej vyloučil. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že „(…) se rozhodl provést podrobné posouzení obou obdržených nabídek. Součástí posuzování nabídek je i posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny.“. Zadavatel uvedl, že v souladu s příslušnými ustanoveními zákona</p><p>„(…) byly v průběhu posuzování nabídek oba účastníci Zadávacího řízení opakovaně vyzývaní k objasnění svých nabídek a oba (…) byli požádáni o vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny u určitých položek.“. Zadavatel uvedl, že k posouzení nabídek byl přizván i nezávislý odborník    a že nedošlo    k žádnému    nedůvodnému     vyčkávání     ani     nepřiměřenému či nerovnému zacházení. Uvedená námitka navrhovatele byla tedy podle Úřadu zadavatelem dostatečně vypořádána.</p><p>152.     Úřad s ohledem na výše uvedené uvádí, že zadavatel předložil navrhovateli argumentační rámec, kterým jasně a srozumitelně reagoval na námitky navrhovatele. Pro úplnost Úřad uvádí, že zadavatel rozhodnutí o námitkách přehledně rozčlenil a k jednotlivým námitkám navrhovatele se podrobně vyjádřil, kdy po zadavateli nelze požadovat, aby odůvodnil rozhodnutí o námitkách ve výrazně větší míře podrobností, než v jaké jsou uvedeny argumenty stěžovatele.</p><p>153.     Úřad proto konstatuje, že argumentaci předloženou zadavatelem v rozhodnutí o námitkách neshledal jako nedostatečnou či nesrozumitelnou, neboť zadavatel se dle názoru Úřadu vyjádřil adekvátně ke všem namítaným skutečnostem. Úřad tedy neshledal, že by bylo odůvodnění rozhodnutí o námitkách zatíženo vadou věcné nepřezkoumatelnosti.</p><p>K dalším namítaným skutečnostem</p><p>154.     Jak již Úřad uvedl výše, navrhovatel v návrhu brojí proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele (a navazujícímu oznámení o vyloučení), proti rozhodnutí zadavatele o výběru vybraného dodavatele (a navazujícímu oznámení  o výběru)  a proti rozhodnutí o námitkách a navrhuje, aby Úřad „zrušil Oznámení o výběru i Oznámení o vyloučení a jim předcházející kroky[] a uložil, aby zadavatel[] provedl řádné posouzení nabídky navrhovatele.“. Výklad zadávacích podmínek, který navrhovatel zastává (tj. že zadavatel požadoval připojení všech řadičů SSZ k dopravní ústředně výhradně prostřednictvím protokolu OCIT-O V2.0 nebo vyšší), navrhovatel podporuje mj. úvahou, že „[p]okud by snad některé řadiče (zejména řadiče Siemens) komunikovaly prostřednictvím proprietárních protokolů BEFA nebo CANTO (jakkoliv je toto v rozporu s informací v odst. 11 TSZ), má vybraný dodavatel navíc unikátní pozici, protože v obou těchto případech je tento protokol výhradním a uzavřeným produktem společnosti  SIEMENS,  která  je  sama  zároveň  jeho  výhradním  uživatelem.“.   Úřad   výše   v odůvodnění tohoto rozhodnutí dospěl k závěru, že navrhovatel jako osoba odborně zdatná, měl  v zadávacích  podmínkách  dostatek   informací   pro   to,   aby   jednoznačně   dovodil, že některé řadiče SSZ zadavatele nelze připojit k dopravní ústředně napřímo přes komunikační protokol OCIT-O V2.0 nebo vyšší, a měl tudíž počítat s tím, že bude zapotřebí využít i jiné  komunikační  protokoly.  Navíc  bylo  ve  správním  řízení  postaveno  na  jisto,  že navrhovatel již v době podání nabídky věděl, že jím nabízené řešení nezajistí funkční připojení všech SSZ zadavatele k dopravní ústředně, neboť věděl, že některé ze stávajících řadičů SSZ zadavatele nejsou schopny bez dalšího komunikovat přes OCIT-O V2.0 nebo vyšší. Měl-li navrhovatel za to, že z hlediska využití některých komunikačních protokolů je vybraný dodavatel zvýhodněn, nebo že zadavatel „neposkytnul uchazečům nezbytné technické parametry jako informace o VPN a portech, čísla řadičů, dopravní řešení křižovatky zahrnující např. signální plány apod.  a  zejména  pak  konfigurační  soubory  jednotlivých  řadičů  SSZ  ve formátu .xml, a ani nezajistil jejich poskytnutí a součinnost od vybraného dodavatele“,    jak uvádí ve vyjádření k podkladům, měl námitky proti zadávací dokumentaci řádně a včas uplatnit (tj. ve lhůtě dle § 242 odst. 4 zákona). V souladu s § 242 odst. 4 zákona totiž musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek,  pokud  je  tato  v zadávacím  řízení  stanovena,  a  návrh  na zahájení  řízení o přezkoumání úkonů zadavatele musí být Úřadu (a zadavateli) v souladu s § 251 odst. 2 zákona doručen  ve  lhůtě  10  dnů  ode  dne,  v němž  stěžovatel  obdržel  rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul. Účelem uvedených ustanovení zákona je mj. to, aby se zadavatel  včas  dozvěděl  o  případné  nejasnosti  či  nezákonnosti  zadávacích   podmínek     a na základě řádně podaných námitek mohl na takovou situaci reagovat. Úřad nemůže uváděné ignorovat a umožňovat zpětně faktický podrobný přezkum zadávacích podmínek veřejné zakázky v rámci správního  řízení  o  přezkoumání  úkonů  zadavatele  spočívajících  ve vyloučení účastníka zadávacího řízení a rozhodnutí o výběru dodavatele. Navrhovatel však proti zadávacím podmínkám nebrojí a nepožaduje, aby bylo zrušeno zadávací řízení. Naopak v návrhu výslovně uvádí, že „(…) zadávací dokumentace dle jeho názoru není nesrozumitelná ani vnitřně rozporná a neexistují důvody pro zrušení celého  zadávacího  řízení.“.  Úřadu  proto z formulace návrhu nevyplývá, že by navrhovatel měl v úmyslu brojit proti zadávacím podmínkám a uvedené posoudil jako podporu navrhovatelova způsobu výkladu zadávací dokumentace, nikoliv jako samostatnou námitku.</p><p>155.     Úřad k tomu uvádí, že v předmětném správním řízení přezkoumával primárně otázku zákonnosti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. V tomto ohledu se Úřad na základě argumentů navrhovatele uvedených v návrhu zabýval otázkou výkladu zadávacích podmínek, to však jen do té míry, aby posoudil, jestli nabídka navrhovatele zadávací podmínky ne/splňovala, jinými slovy  řečeno,  zda  mělo  rozhodnutí  o  vyloučení  navrhovatele  oporu v zadávacích podmínkách a jestli byl ze zadávacího řízení vyloučen v souladu se zákonem. Úřad se proto zabýval argumentací navrhovatele uvedenou v návrhu, v rámci níž  tvrdil, že    z odkazovaných ustanovení zadávací dokumentace jednoznačně vyplývá, že zadavatel požadoval připojení SSZ k dopravní ústředně výhradně prostřednictvím protokolu OCIT-O V2.0 nebo vyšší, a přezkoumal, zda z navrhovatelem odkazovaných ustanovení zadávací dokumentace takový závěr ne/vyplýval. Úřad výše dospěl k závěru, že z navrhovatelem odkazovaných ustanovení zadávací dokumentace ani z jejich kontextu nevyplýval požadavek zadavatele na připojení všech řadičů SSZ k dopravní ústředně výhradně prostřednictvím protokolu OCIT-O V2.0 nebo vyšší. Dále se Úřad zabýval otázkou, zda zadávací podmínky obsahovaly dostatek informací k tomu, aby z nich navrhovatel jako odborně zdatná osoba musel zjistit, že některé stávající řadiče SSZ zadavatele nelze bez dalšího připojit k dopravní ústředně přes komunikační protokol OCIT-O V2.0 nebo vyšší, neboť navrhovatel tvrdil, že se uvedené ze zadávacích podmínek nedozvěděl. V tomto ohledu bylo ve správním řízení postaveno na jisto, že navrhovatel jako odborně zdatná osoba musel ze zadávacích podmínek zjistit, že některé stávající řadiče SSZ zadavatele nedisponují protokolem OCIT-O V2.0 nebo vyšší. Navíc navrhovatel stvrdil, že tuto informaci  měl  již  v době  podání nabídky k dispozici  a  věděl,   že  jeho  nabídka   nezajistí  funkční   připojení   všech   SSZ   zadavatele k dopravní ústředně.</p><p>156.     Nadto Úřad uvádí, že k námitce navrhovatele, že použití jakéhokoliv jiného komunikačního protokolu než OCIT-O V2.0 nebo vyšší je v rozporu s požadavkem na přímou  komunikaci mezi ústřednou a řadiči SSZ dle bodů 3. 7. TSZ, 3.9 TSZ, 3.10 TSZ a přílohou 14.2 TSZ (kdy dle navrhovatele tedy nelze využít např. tzv. „mezikusu“), z důvodu zásady koncentrace správního řízení dle § 251 odst. 5 nepřihlédl, neboť se jedná o (novou) skutečnost, kterou navrhovatel uplatňuje a podkládá stanoviskem p. Jiřího Zukala až v rámci svého vyjádření      k podkladům rozhodnutí, tj. po uplynutí lhůty 15 dnů od doručení oznámení o  zahájení řízení. Tímto argumentem navrhovatel podporuje svůj způsob výkladu zadávací dokumentace, avšak navrhovatel měl tyto argumenty uvést již v námitkách, resp. v návrhu    a neměl si argumentaci tzv. „schovávat na později“. Úřad je toho názoru, že nejde o skutečnosti, jež by zpochybňovaly věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí.</p><p>157.     Pro úplnost pak Úřad ke stanovisku p. Jiřího Zukala, resp. formulaci dotazů položených navrhovatelem uvádí, že nelze účelově vytrhávat jednotlivá ustanovení zadávacích podmínek z jejich kontextu (např. navrhovatel uvádí, že zadavatel v TSZ požadoval přímou komunikaci mezi ústřednou a řadiči SSZ, avšak v bodě 3.7 TSZ je stanoven požadavek na přímé připojení řadičů SSZ v pořadí optické kabely, metalické kabely, LTE, nikoliv požadavek na zajištění přímé komunikace přes protokol OCIT-O V2.0 nebo vyšší pro všechny řadiče,  nebo když např. navrhovatel uvádí, že zadavatel požadoval, aby při připojení řadičů SSZ k dopravní ústředně byl dodržen požadavek dle bodu 8.16 TSZ na zachování množství monitorovaných informací, avšak v bodě 8.16 TSZ zadavatel tento požadavek stanovil pouze pro případ, že budou řadiče napojovány přes protokol OCIT-O V2.0 nebo vyšší, nikoliv pro připojování prostřednictvím  jiných  komunikačních  protokolů).  Pokud  pak  ve  stanovisku  na  dotaz, zda „[b]ude zajištěna kompatibilita s protokolem OCIT-O ve verzi V1.1, dojde-li k připojení řadičů SSZ k dopravní ústředně jiným protokolem než protokolem OCIT-O V2.0 nebo vyšší, např. protokolem BEFA?“ p. Jiří Zukal odpovídá „[n]e, pouze protokol OCIT-O ve verzi V2.0 nebo vyšší může zajistit kompatibilitu s řadiči vybavenými protokolem OCIT-O ve verzi V1.1. (…).“, Úřad k tomu uvádí, že v zadávací dokumentaci zadavatel nestanovil, že by byly řadiče vybaveny protokolem OCIT-O V1.1, ale v bodě 11.2 TSZ uvedl, že pro komunikaci DÚ s řadiči (bez garance, že se jedná o všechny řadiče) využívá protokol OCIT-O V1.1 a požadoval zachování  kompatibility  s tímto  protokolem  ve  všech   podmínkách   uvedených   v TSZ. Bez ohledu na výše uvedené  však  ani  předmětné  stanovisko  nemění  nic  na skutečnosti, že nabídka  navrhovatele  nesplnila  jeden  ze základních  požadavků  zadavatele  stanových  v zadávacích  podmínkách,  a  to  aby  došlo  k funkčnímu  připojení  všech   SSZ  zadavatele   k dopravní ústředně.</p><p>158.     Úřad závěrem doplňuje, že ani informace o tom, jaký je aktuální  stav řadičů  SSZ zadavatele a jejich plánované výměny, nemůže změnit závěr Úřadu o tom, že navrhovatel nesplnil zadávací podmínky veřejné zakázky, když nabídnul řešení, které nezajistí funkční připojení všech  SSZ  zadavatele  k dopravní  ústředně.  Úřad   proto  z hlediska  procesní  ekonomie   po zadavateli  tuto   informaci   nepožadoval,   ani   nevyčkával   na   doložení   uvedeného   od navrhovatele.</p><p>159.     K námitce navrhovatele týkající se nerovného zacházení s účastníky zadávacího řízení Úřad sděluje,  že  zadavatel  postupoval  obdobně   vůči  oběma   účastníkům  zadávacího   řízení   a vybraného   dodavatele   rovněž    třikrát    požádal    o   objasnění   či   doplnění   nabídky,  a to ve dnech 5. 2. 2020, 13. 2. 2020 a 21. 2. 2020. Nerovnost vzacházení s účastníky zadávacího řízení tedy Úřad v tomto ohledu neshledává. Dále Úřad konstatuje, že v postupu zadavatele vůči navrhovateli, který jej třikrát požádal o objasnění nebo doplnění nabídky a až následně jej ze zadávacího řízení vyloučil, neshledává účelovost ani obstrukce. Zadavatel není zákonem omezen v počtu výzev pro objasnění nabídky (při respektování základních zásad zakotvených v § 6 zákona), přičemž z jeho postupu je zřejmé, že tento se snažil odstranit nejasnosti ohledně způsobu připojení starých typů řadičů SSZ k dopravní ústředně, seznamu SW prostředků zahrnutých v nabídce navrhovatele, jakož i splnění dalších technických podmínek, jako např. umístění dopravní ústředny za firewall spravovaný správcem sítě CTD, rozsah uložení hlášení signálních plánů a archivace on-line signálních plánů, specifikace modulu HBS 2001 zahrnutého v nabídce navrhovatele, a dále ohledně navrhovatelem dokládaných referencí, mimořádně nízké nabídkové ceny u některých položek nabídky navrhovatele a zajištění dodržování právních předpisů ve smyslu § 113 odst. 4 písm. a) zákona a neobdržení veřejné podpory ve smyslu písm. b) téhož ustanovení zákona. Úřad tedy v uvedeném postupu zadavatele vůči navrhovateli neshledává rozpor se zákonem.</p><p>160.     S  ohledem  na  výše  uvedené   Úřad   rozhodl   podle  ustanovení  §  265  písm.  a)  zákona   o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, jak je uvedeno ve výroku tohotor ozhodnutí.</p><p>POUČENÍ</p><p>Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>JUDr. Eva Kubišová</p><p>místopředsedkyně</p><p>Obdrží</p><p>1.             Mgr. Pavel Kroupa, advokát, KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o., Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno</p><p>2.             Mgr. Marek Šimka, advokát, Šumavská 519/35, 602 00 Brno</p><p>3.             Siemens Mobility, s.r.o., Siemensova 2715/1, Stodůlky, 155 00 Praha 5</p><p>Vypraveno dne</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>1 Pozn. Úřadu – jedná se o profil přenosu pro Ethernet s DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol) – viz https://www.ocit.org/en/ocit/interfaces/ocit-o-profile/.</p></div>", "next": 0}