{"html": "<div class=\"doc\"><p>společníkem zhotovitele – sdružení ,,Společnost KojPře“ potvrzena (rovněž dále</p><p>i dodavatelem SAGASTA s.r.o.), nicméně bylo současně sděleno, že předmět plnění</p><p>této zakázky je nyní právě v realizaci, neboť smlouva o dílo, kterou se zadavatelem</p><p>uzavřel, nabyla účinnosti dne 31. 3. 2023; současně však dodal, že by byl schopen</p><p>doložit dokončenou referenční zakázku v požadovaných parametrech</p><p>a požadovaném finančním objemu, realizovanou za posledních 5 let, přičemž</p><p>označil čtyři referenční zakázky, kde byl realizován podrobný IGP,</p><p>•</p><p>„Rekonstrukce traťového úseku Nesovice (mimo) – Kyjov (mimo)“, jejíž cena</p><p>8 000 104,- Kč byla zhotovitelem SUDOP BRNO, spol. s r. o., potvrzena,</p><p>•</p><p>„Sanace tělesa železničního spodku Hájek – Dalovice 177,850 – 181,500“, jejíž cena</p><p>8 335 300,- Kč byla zhotovitelem SG Geotechnika, a.s., potvrzena,</p><p>•</p><p>„Modernizace traťového úseku Nymburk (včetně) – Lysá nad Labem (včetně)“, jejíž</p><p>cena 12 282 350,- Kč byla za zhotovitele – společnost „SP + SAG + MMD_Nymburk</p><p>39</p><p>Č.j.: ÚOHS-31676/2023/500</p><p>– Lysá_DÚR“ dodavatelem SAGASTA s.r.o. potvrzena, nicméně současně bylo Úřadu</p><p>sděleno, že se jedná o předběžný IGP, který dosud nebyl realizován.</p><p>178. Dodavatel PUDIS a.s. Úřadu sdělil, že disponuje zadavatelem požadovanými referencemi.</p><p>179. V šetřeném zadávacím řízení bylo podáno celkem pět nabídek, na nichž participovali tito</p><p>dodavatelé: GEOtest, a.s., CAD-ECO a.s., 4G consite s.r.o., TESIA speciální technické</p><p>práce s.r.o., AZ GEO, s.r.o., SG Geotechnika a.s., STRIX Inženýring, spol. s r.o., GEMATEST spol.</p><p>s r.o., G IMPULS Praha spol. s r.o., Geotechnika Ďurove s.r.o., INSET s.r.o., KOLEJCONSULT &amp;</p><p>servis, spol. s r.o., GEOSTAR, spol. s r.o., SAGASTA s.r.o., GeoTec-GS, a.s. a SUDOP PRAHA a.s.</p><p>180. Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí zpochybňuje, že by IGP realizovaný</p><p>v rámci zadavatelem označené referenční zakázky „Sanace tělesa železničního spodku Hájek</p><p>Dalovice 177,850 – 181,500“ představoval podrobný IGP, podle něj se jednalo o průzkum</p><p>doplňkový, což podle něj vyplývá ze smlouvy, jež byla uveřejněna v Registru smluv.</p><p>Navrhovatel dále odkazuje na dokument „SŽ S4 Železniční spodek“, technické podmínky</p><p>upravující průzkumy silničních dopravních staveb. Následně navrhovatel rozvíjí svoji</p><p>argumentaci stran nezákonnosti, resp. nemožnosti, vyloučení referencí s doplňkovým</p><p>průzkumem, přičemž odkazuje na rozhodovací praxi předsedy Úřadu i Krajského soudu v Brně.</p><p>Právní posouzení</p><p>181. Úřad nejprve vypořádá tvrzení navrhovatele, že zadavatel shora popsaným způsobem, kdy</p><p>v průběhu zadávacího řízení (podle navrhovatele) neodůvodněně změnil zadávací podmínky</p><p>vztahující se k prokázání kritéria technické kvalifikace, jednal netransparentně.</p><p>182. Úřad předně uvádí, že zákon neodpírá zadavateli v otevřeném řízení možnost změnit (do doby</p><p>podání nabídek) zadávací podmínky, má-li to zadavatel za účelné. Vzhledem k tomu, že je</p><p>zadávací řízení poměrně vysoce formalizovaný, administrativně náročný proces, lze očekávat,</p><p>že v průběhu zadávacího řízení dodavatelům či samotnému zadavateli vyvstanou jisté</p><p>výkladové nejasnosti či nepřesnosti ohledně zadávacích podmínek, které následně bude nutné</p><p>zhojit a zadávací dokumentaci změnit či upřesnit.</p><p>183. V šetřeném případě zadavatel sice vysvětluje, že navrhovatelem namítaná změna zadávacích</p><p>podmínek ve skutečnosti představovala „pouze“ jakési upřesnění zadávací dokumentace,</p><p>přesto se zadavatel z opatrnosti a vlastní iniciativy rozhodl postupovat podle ustanovení § 99</p><p>odst. 2 zákona, když prodloužil lhůtu k podání nabídek. Zadavatel na svém profilu uveřejnil</p><p>oznámení o zahájení zadávacího řízení dne 7. 11. 2022, přičemž původní lhůta pro podání</p><p>nabídek by uplynula dne 12. 12. 2022, v 9:00 hod. V průběhu zadávacího řízení zadavatel</p><p>postupně, na základě celkem devíti vysvětlení zadávací dokumentace, prodloužil lhůtu</p><p>pro podání nabídek až do dne 20. 3. 2023. Co se týče navrhovatelem namítané změny</p><p>zadávacích podmínek, zadavatel ji učinil na základě vysvětlení zadávací dokumentace č. 7</p><p>ze dne 31. 1. 2023 a na jeho základě prodloužil lhůtu pro podání nabídek do 13. 3. 2023.</p><p>Následně ještě byla tato lhůta prodloužena na základě „Vysvětlení zadávací dokumentace –</p><p>dodatku č. 9“.</p><p>184. Úřad má za to, že zadavatel postupoval v souladu s ustanovením § 99 odst. 1 zákona, který</p><p>zadavateli umožňuje, aby před uplynutím lhůty pro podání nabídek změnil zadávací</p><p>40</p><p>Č.j.: ÚOHS-31676/2023/500</p><p>dokumentaci. Zadavatel řešenou změnu zadávacích podmínek, resp. zadávací dokumentace,</p><p>souladně se zákonem provedl v době, kdy běžela lhůta pro podání nabídek, současně</p><p>prodloužil lhůtu pro podání nabídek a změnu uveřejnil za svém profilu. Je třeba zdůraznit, že</p><p>zákon neukládá zadavateli povinnost, aby své rozhodnutí změnit zadávací dokumentaci vůči</p><p>dodavatelům jakkoli vysvětloval či obhajoval, proto má Úřad za to, že zadavatel svým shora</p><p>popsaným způsobem neporušil zákonnou zásadu transparentnosti, jak tvrdí navrhovatel.</p><p>185. Co se týče tvrzení navrhovatele, že požadavek zadavatele na prokázání technické kvalifikace</p><p>prostřednictvím předloženého seznamu referenčních zakázek, jejichž předmět plnění spočíval</p><p>v realizaci pouze podrobného IGP, je nepřiměřený, diskriminační a bezdůvodně omezuje</p><p>hospodářskou soutěž, Úřad uvádí následující.</p><p>186. Jak už Úřad zdůraznil výše v části odůvodnění rozhodnutí, která se zabývala (ne)přiměřenou</p><p>šíří poptávaného předmětu plnění, je to právě a jen zadavatel, kdo zná své potřeby. Přestože</p><p>Úřad dohlíží, aby zadavatel svým postupem v zadávacím řízení bezdůvodně neomezoval</p><p>hospodářskou soutěž, zachoval transparentnost a dodržoval zásadu zákazu diskriminace, Úřad</p><p>nemá pravomoc posuzovat, zda zadavatel skutečně potřebuje realizovat ten který předmět</p><p>plnění. Je nezpochybnitelným faktem, že zadávací podmínky, tj. rovněž kvalifikační podmínky</p><p>jakéhokoliv poptávaného plnění vždy budou pro určitou skupinu dodavatelů limitující. Tato</p><p>limitace však nesmí být ze strany zadavatele neodůvodněná a účelná, aby na jejím základě</p><p>mohlo dojít či došlo k (skryté) diskriminaci.</p><p>187. Jak už bylo výše uvedeno v části odůvodnění rozhodnutí, která souvisela s vymezením</p><p>předmětu poptávaného plnění, zadavatel v šetřeném zadávacím řízení poptává provádění</p><p>průzkumů specifických traťových úseků, které jsou zatíženy různými nestabilitami. V důsledku</p><p>těchto nestabilit dochází k deformaci drážních těles, v horším případě k jejich sesuvu. V těchto</p><p>specifických úsecích byly traťové stavby budovány buď navzdory geologicky nevhodným</p><p>poměrům nebo jejich realizace proběhla nevhodným způsobem. Podle tvrzení zadavatele se</p><p>mnohdy jedná o staré stavby, které vznikaly již na přelomu 19. a 20. století, čemuž odpovídaly</p><p>i tehdejší technologické postupy, které se z dnešního pohledu už mohou jevit jako nevhodné</p><p>(mnohdy se jedná o staré stavby a nyní užívané technologické postupy při jejich realizaci ještě</p><p>nebyly známy). Zadavatel popsaným způsobem obhajuje tvrzená specifika poptávaného</p><p>předmětu plnění, kterým dle něj odpovídají rovněž požadavky na kvalifikaci potenciálních</p><p>zhotovitelů.</p><p>188. Úřad reflektuje, že na tuzemském trhu je to téměř výlučně zadavatel, kdo má zkušenosti</p><p>s poptáváním tohoto specifického předmětu plnění, když toto poptává několikrát ročně. Z</p><p>uvedeného tak lze dovodit, že plnění v tomto (širším) rozsahu na relevantním trhu bývá</p><p>poptáváno běžně. Pokud pak zadavatel tvrdí, že bude v rámci dílčích veřejných zakázek</p><p>zadávaných na základě rámcové dohody poptávat zejména podrobné IGP, což určuje jeho</p><p>zájem na tom, aby dodavatelé prokázali, že již v minulosti podrobný IGP realizovali, pak Úřad</p><p>takové tvrzení zadavatele považuje za relevantní v tom smyslu, že požadovaná kvalifikace</p><p>v tomto rozsahu odpovídá předmětu plnění.</p><p>189. Úřad se však v této souvislosti rovněž musel zabývat skutečností, zda zadavatel svým</p><p>požadavkem nepřiměřeně neomezil hospodářskou soutěž, jak tvrdí navrhovatel.</p><p>41</p><p>Č.j.: ÚOHS-31676/2023/500</p><p>190. Jak již bylo výše popsáno, zadavatel ve svém sdělení mimo jiné označil 6 veřejných zakázek,</p><p>které měl zadávat během posledních pěti let, jež svým předmětem odpovídaly požadavkům</p><p>definovaným v bodu 12. „Technická kvalifikace dle § 79 a § 167 odst. 1 ZZVZ“ zadávací</p><p>dokumentace. Úřad dodává, že toto tvrzení zadavatele verifikoval prostřednictvím výše</p><p>popsaných žádostí ze dne 28. 6. 2023 (viz výše odůvodnění tohoto rozhodnutí), kterými oslovil</p><p>zadavatelem označené zhotovitele referenčních zakázek (STRIX Chomutov, a.s., GeoTec-GS,</p><p>a.s., SG Geotechnika, a.s., MORAVIA CONSULT Olomouc a.s., SAGASTA s.r.o., EXprojekt s.r.o.,</p><p>SUDOP BRNO, spol. s r. o., SUDOP PRAHA a.s. a Mott MacDonald CZ, spol. s r.o.) s dotazem,</p><p>zda mohou potvrdit informace poskytnuté zadavatelem. Ve čtyřech případech Úřadem</p><p>oslovení dodavatelé potvrdili informace zadavatele, v jednom případě oslovený dodavatel</p><p>potvrdil, že pro zadavatele realizuje podrobné IGP, avšak realizace ještě není ukončena, proto</p><p>by realizace této veřejné zakázky nemohla být v šetřeném zadávacím řízení použita jako</p><p>referenční a jeden dodavatel uvedl, že veřejná zakázka, v souvislosti s níž byl zadavatelem</p><p>označen, nepředstavovala realizaci podrobného IGP, jednalo se pouze o předběžný IGP.</p><p>Současně však tento dodavatel označil další čtyři veřejné zakázky, které v posledních pěti</p><p>letech realizoval a jež by v šetřeném zadávacím řízení mohly být použity jako referenční</p><p>zakázky, neboť se jednalo o realizaci podrobného IGP. Nad rámec uvedeného je třeba doplnit,</p><p>že rovněž dodavatel PUDIS a. s. Úřadu sdělil, že disponuje zadavatelem požadovanými</p><p>referencemi a je schopen splnit požadavek zadavatele na prokázání technické kvalifikace.</p><p>Úřad dále doplňuje, že v zadávacím řízení bylo podáno celkem pět nabídek.</p><p>191. Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí vyjadřuje pochybnosti o tom, zda</p><p>účastníci zadávacího řízení, kteří podali nabídky, skutečně byli schopni předložit zadavatelem</p><p>požadované reference. Navrhovatel rovněž zdůrazňuje údajnou provázanost vlastnických</p><p>struktur části účastníků zadávacího řízení, jakož i dodavatele PUDIS a.s., který sice nepodal</p><p>nabídku, avšak v reakci na žádost Úřadu se relevantně vyjádřil k požadavkům zadavatele</p><p>na referenční zakázky. Podle Úřadu v tomto kontextu jedná pouze o nepodložené spekulace</p><p>navrhovatele, když spekulativní charakter dotčených „úvah“ v předmětném vyjádření</p><p>připouští i sám navrhovatel; je úkolem zadavatele posoudit, zda obdržené nabídky obsahují</p><p>přiléhavé reference.</p><p>192. Úřad na tomto místě musí uvést i tu skutečnost, že dodavatel SAFETY PRO s.r.o., kterého</p><p>zadavatel rovněž ve svém sdělení označil jako relevantního dodavatele, popsal (v již výše</p><p>uvedeném sdělení ze dne 2. 6. 2023) požadavek zadavatele vztahující se k podrobnému IGP</p><p>jako velmi limitující faktor. Dodavatelé Projekce iGEO s.r.o. a PUDIS a.s. zase ve svém sdělení</p><p>ze dne 5. 6. 2023 připustili, že podle nich má požadavek zadavatele na realizaci podrobného</p><p>IGP vliv na jejich schopnost předložit požadovanou referenci, přestože dodavatel PUDIS a.s.,</p><p>jak bylo popsáno výše, současně tvrdil, že disponuje zadavatelem požadovanými referencemi.</p><p>193. Tímto průzkumem trhu, který Úřad v průběhu správního řízení provedl a nyní nastínil, jakož</p><p>i výčtem dodavatelů, kteří jako účastníci šetřeného zadávacího řízení podali nabídky (někteří</p><p>z těchto dodavatelů byli zadavatelem označeni i jako zhotovitelé referenčních zakázek, které</p><p>splňují požadavky zadavatele), Úřad neměl ambice zjistit přesný počet dodavatelů, kteří</p><p>působí na relevantním trhu a mají zadavatelem požadované reference související s realizací</p><p>podrobného IGP. Úřad tím zamýšlel získat určitý povšechný přehled o tom, zda zadavatel</p><p>skutečně zadává veřejné zakázky, jejichž předmětem plnění je realizace podrobného IGP, zda</p><p>42</p><p>Č.j.: ÚOHS-31676/2023/500</p><p>se na relevantním trhu pohybuje vícero dodavatelů, kteří podrobné IGP realizovali, a disponují</p><p>tak zadavatelem požadovanými referenčními zakázkami.</p><p>194. Úřad má za to, že přestože je požadavek zadavatele na předložení referenčních zakázek, jejichž</p><p>předmětem plnění byla realizace výhradně podrobného IGP, pro část dodavatelů (včetně</p><p>navrhovatele12), kteří působí na relevantním trhu, do jisté míry limitující, nelze hovořit o tom,</p><p>že by zadavatel svým postupem zcela či podstatně omezil hospodářskou soutěž, když je zde</p><p>stále prokazatelně početná skupina dodavatelů, kteří podrobný IGP realizovali a mohou</p><p>zadavatelem požadované referenční zakázky doložit. Současně Úřad dospěl k závěru, že je</p><p>zadavatel schopen svůj zvolený postup, resp. požadavek odůvodnit.</p><p>195. Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí popíral, že by v případě referenční</p><p>veřejné zakázky „Sanace tělesa železničního spodku Hájek Dalovice 177,850 – 181,500“ došlo</p><p>k realizaci podrobného IGP, když má za to, že se jednalo o doplňkový IGP, přičemž odkazuje</p><p>na smlouvu, jež byla uzavřená za účelem realizace této zakázky, uveřejněnou v Registru smluv.</p><p>Úřad v tuto chvíli nepovažuje za účelné provádět rozbor dotčené smlouvy, neboť za situace,</p><p>kdy zadavatel tvrdí, že tuto zakázku zadal a akceptoval by ji jako referenční a Úřad má rovněž</p><p>k dispozici vyjádření zhotovitele dotčené veřejné zakázky, ve kterém potvrzuje, že předmět</p><p>této veřejné zakázky realizoval a svojí povahou představoval provedení podrobného IGP, Úřad</p><p>nemá pochyb, že by tato veřejná zakázka v šetřeném zadávacím řízení byla zadavatelem</p><p>akceptována jako referenční. Nadto i pokud by tomu tak nebylo, tj. tato jedna zakázka by</p><p>nebyla požadovanou zakázkou referenční, na výše uvedené závěry by tato skutečnost neměla</p><p>žádný vliv.</p><p>196. Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí dále odkazuje na rozhodnutí</p><p>předsedy Úřadu, rozsudek Krajského soudu v Brně, jakož i technické podmínky upravující</p><p>průzkumy silničních dopravních staveb, aby dále rozvíjel své argumenty, které zazněly již</p><p>v jeho návrhu, a týkají se (navrhovatelem tvrzeného) nezákonného postupu zadavatele, který</p><p>vzneseným požadavkem na referenční zakázky, jejichž předmětem plnění bylo provedení</p><p>podrobného IGP, nezákonně omezil hospodářskou soutěž. K této části vyjádření navrhovatele</p><p>k podkladům rozhodnutí však Úřad již nepřihlíží, a to s ohledem na zásadu koncentrace řízení,</p><p>zakotvenou (pro navrhovatele) v ust. § 251 odst. 4 a 5 zákona. K zásadě koncentrace řízení se</p><p>vyjádřil Nejvyšší správní soud např. ve svém rozsudku č. j. 3 As 62/2021-55 ze dne 22. 9. 2022,</p><p>kde uvádí, že „[ú]čelem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je umožnit rychlou a efektivní</p><p>kontrolu zákonnosti postupu zadavatele. (...) Právě uvedené ohledy jsou důvodem, proč</p><p>zákonodárce stanovil konkrétní lhůty pro některé úkony účastníků řízení tak, aby Úřad mohl</p><p>rozhodnout ve věci co nejdříve. Jedná se například o desetidenní lhůtu zadavateli pro vyjádření</p><p>k návrhu dle § 252 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek, či o lhůtu pro vyjádření</p><p>k podkladům pro rozhodnutí podle § 261 odst. 3 téhož zákona, kterou stanoví Úřad v délce</p><p>nejméně 7 dní, přičemž k pozdějším vyjádřením Úřad nepřihlíží, apod. Ostatně některé z právě</p><p>zmíněných institutů, do nichž se promítá zásada koncentrace řízení (jako je tomu i u pro</p><p>projednávaný případ relevantního § 251 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek, k tomu</p><p>12</p><p>Na tomto místě Úřad podotýká, že tvrzení navrhovatele o tom, že právě požadavek na podrobný IGP je pro něj</p><p>limitující, ponechává pouze v této obecné rovině, tj. v návrhu neuvádí, že by v důsledku právě tohoto požadavku nemohl</p><p>použít konkrétní referenci splňující ostatní požadavky zadavatele.</p><p>43</p><p>Č.j.: ÚOHS-31676/2023/500</p><p>podrobněji viz níže), byly vtěleny již do předchozí úpravy zákona č. 137/2006 Sb. Stalo se tak</p><p>novelou č. 40/2015 Sb. (účinnou od března 2015), u níž lze z důvodové zprávy seznat, že jedním</p><p>z jejích hlavních cílů bylo umožnit koncentraci řízení před stěžovatelem a s tím spojené</p><p>urychlení rozhodovacího procesu (zde především v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele</p><p>zahájeného na návrh). Tento záměr zákonodárce v příslušné důvodové zprávě zdůraznil</p><p>opakovaně. Dotčená právní úprava pak byla bez podstatných změn převzata i do zákona</p><p>o zadávání veřejných zakázek, účinného od 1. 10. 2016.“.</p><p>197. Na základě výše uvedeného Úřad uzavírá, že neshledal, že by zadavatel vymezil požadavek</p><p>na předložení referenčních zakázek, jejichž předmětem plnění byla realizace podrobného IGP,</p><p>nepřiměřeně, diskriminačně a způsobem (nezákonně) omezujícím hospodářskou soutěž, jak</p><p>tvrdí navrhovatel.</p><p>K požadavku zadavatele na prokázání kritéria technické kvalifikace mj. prostřednictvím referenční</p><p>zakázky o min. hodnotě 7. 500 000,- Kč (bez DPH)</p><p>Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení</p><p>198. Zadavatel v bodu 12.1.1. zadávací dokumentace stanovil následující vymezení minimální</p><p>úrovně kvalifikačního požadavku:</p><p>„Dodavatel v nabídce doloží minimálně 2 reference, které poskytl za posledních 5 let</p><p>před zahájením zadávacího řízení a které kumulativně splňují následující požadavky:</p><p>➢ předmětem referenční zakázky byly práce na provedení IGP pro stavby železničních</p><p>drah ve smyslu § 5 odst. 1 a § 3 odst. 1 zák. č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění</p><p>pozdějších předpisů definované v čl. 12.1 této Zadávací dokumentace, jejichž</p><p>předmětem byly činnosti uvedené v čl. 12.1. Zadávací dokumentace pod písm. a), b)</p><p>a c), přičemž zadavatel požaduje, aby činnost dle písm. a) byla doložena minimálně</p><p>ve dvou referenčních zakázkách a každá z činností dle písm. b) a c) byla doložena</p><p>alespoň v jedné referenční zakázce.</p><p>➢ alespoň jedna významná reference byla zároveň realizována na dvojkolejné trati;</p><p>➢ součástí alespoň jedné významné reference musí být provádění prací (IGP) v rámci</p><p>noční výluky nebo provádění prací (IGP) v dvousměrném provozu v rámci výluky</p><p>na dvojkolejné trati se zachováním provozu po souběžné koleji;</p><p>➢ finanční objem těchto referencí musí v souhrnu dosahovat částky 18.500.000,- Kč</p><p>bez DPH, přičemž finanční objem alespoň jedné významné reference musí zahrnovat</p><p>IGP v hodnotě alespoň 7.500.000,- Kč bez DPH (tato uvedená částka se vztahuje pouze</p><p>k hodnotě IGP, nikoliv k hodnotě celé referenční zakázky jako celku);</p><p>➢ včetně uvedení podrobné bližší specifikace každé požadované reference, ze které bude</p><p>zřejmý charakter předmětu reference;</p><p>➢ včetně předložení osvědčení objednatele referencí o řádném poskytnutí a dokončení</p><p>nejvýznamnějších referencí.“</p><p>Shrnutí argumentace účastníků a relevantních zjištění</p><p>44</p><p>Č.j.: ÚOHS-31676/2023/500</p><p>199. Navrhovatel má za to, že zadavatelem požadovaná hodnota alespoň jedné referenční zakázky</p><p>ve výši 7 500 000,- Kč (bez DPH) je zcela zjevně nepřiměřená, neboť podle navrhovatele</p><p>neodpovídá situaci a možnostem většiny dodavatelů na relevantním trhu. Navrhovatel je</p><p>přesvědčen, že zakázky tohoto finančního objemu realizují pro zadavatele, který má na daném</p><p>trhu monopol, prakticky dokola stále stejné subjekty, což vede k uzavření hospodářské</p><p>soutěže pro dodavatele, kteří zadavatelem požadované reference nemají, a mít je nemohou,</p><p>neboť je nemají jak a kde získat. Navrhovatel tuto popsanou skutečnost označuje za „zacyklení</p><p>procesu“.</p><p>200. Podle navrhovatele zadavatel svým postupem diskvalifikuje ty dodavatele, kteří mají</p><p>dostatečné zkušenosti i kapacity k plnění zakázek o menších finančních objemech a mohli by</p><p>je bez obtíží realizovat.</p><p>201. Navrhovatel ve svém návrhu rovněž vyjadřuje názor, že se zadavatel nachází v nejistotě stran</p><p>hodnot dílčích veřejných zakázek, které bude na základě předmětné rámcové dohody zadávat,</p><p>což mu však nezabránilo přistoupit k nastavení kvalifikačního kritéria na úrovni nejvyšší</p><p>očekávané hodnoty budoucí dílčí zakázky, což podle navrhovatele vede k nedůvodnému</p><p>vytváření překážek hospodářské soutěže. Z uvedeného důvodu by podle navrhovatele měla</p><p>být rámcová dohoda odstupňována v určitých pásmech, ke kterým by byly stanoveny</p><p>přiléhavé kvalifikační požadavky. Podle navrhovatele tedy zadavatel nepřiměřeně,</p><p>diskriminačně a nedůvodně omezil hospodářskou soutěž, když shora popsaným způsobem</p><p>stanovil svůj požadavek na prokázání kritéria technické kvalifikace prostřednictvím dotčených</p><p>kritérií.</p><p>202. Navrhovatel má tedy za to, že zadavatel stanovením požadavku na seznam významných</p><p>referenčních zakázek, které budou odpovídat požadavku zadavatele na zkušenost</p><p>s podrobným IGP o naddimenzované hodnotě, nepřiměřeně, diskriminačně a nedůvodně</p><p>omezil hospodářskou soutěž. Navrhovatel tvrdí, že mezi požadavkem zadavatele na doložení</p><p>referenčních zakázek a rozsahem či složitostí veřejných zakázek, které na základě rámcové</p><p>dohody budou zadávány, reálně neexistuje žádná vazba. Navrhovatel má rovněž za to, že</p><p>zadavatel nepřizpůsobil daný požadavek omezenému množství použitelných referenčních</p><p>zakázek. Podle navrhovatele může těmito referenčními zakázkami disponovat pouze</p><p>marginální množina dodavatelů.</p><p>203. Zadavatel uvádí že zakázky na IGP v hodnotě přes 7 500 000,- Kč (bez DPH) běžně zadává,</p><p>přičemž dodává, že poslední tři zakázky tohoto druhu, které zadával, všechny svojí cenou</p><p>přesahovaly dotčenou cenovou hranici. Zadavatel předpokládá, že na základě šetřené</p><p>rámcové dohody bude realizovat dílčí veřejné zakázky s obdobným finančním objemem.</p><p>Z uvedeného důvodu zadavatel považuje požadovanou hodnotu referenční zakázky za</p><p>přiměřenou. Zadavatel dodává, že zadává i jiné veřejné zakázky na provádění IGP i mimo</p><p>rámec šetřené rámcové dohody, a to v rámci své investiční činnosti, přičemž vždy postupuje</p><p>tak, aby vznesl požadavek na finanční objem referencí výrazně pod předpokládanou hodnotou</p><p>zakázky.</p><p>204. Zadavatel odmítá, že by svým postupem přispěl k uzavření trhu, jak ve svém návrhu tvrdí</p><p>navrhovatel, nicméně zdůrazňuje, že v rámci šetřené rámcové dohody bude poptávat plnění</p><p>komplikovaných IGP, jenž kladou vysoké nároky na zkušenost dodavatele.</p><p>45</p><p>Č.j.: ÚOHS-31676/2023/500</p><p>205. Zadavatel ve svém sdělení označil šest referenčních zakázek, které Úřad ověřil</p><p>u dodavatelů/zhotovitelů (viz shrnutí výše v bodě 177 odůvodnění tohoto rozhodnutí).</p><p>Dodavatel PUDIS a.s. Úřadu sdělil, že disponuje zadavatelem požadovanými referencemi.</p><p>206. Zadavatel ve svém sdělení uvedl rovněž výčet dílčích veřejných zakázek, které hodlá zadávat</p><p>na základě uzavřené rámcové dohody, jejichž cena bude stanovena na základě projektu IGP</p><p>a bude i součástí předpokládaných hodnot uvedených veřejných zakázek, kdy konkrétně</p><p>identifikoval 2 zakázky v ceně 2 000 000,- Kč, 2 zakázky v ceně 4 000 000,- Kč, 3 zakázky v ceně</p><p>5 000 000,- Kč, 2 zakázky v ceně 6 000 000,- Kč, 2 zakázky v ceně 7 500 000,- Kč, 9 zakázek</p><p>v ceně 8 000 000,- Kč, 1 zakázku v ceně 9 000 000,- Kč, 1 zakázku v ceně 9 500 000,- Kč,</p><p>1 zakázku v ceně 10 000 000,- Kč, 1 zakázku v ceně 12 000 000,- Kč a 1 zakázku v ceně</p><p>13 500 000,- Kč. Současně nevyloučil, že by mohla nastat událost, v jejímž důsledku by poptal</p><p>další IGP mimo výše uvedené.</p><p>207. V šetřeném zadávacím řízení bylo podáno celkem pět nabídek, na nichž participovali tito</p><p>dodavatelé: GEOtest, a.s., CAD-ECO a.s., 4G consite s.r.o., TESIA speciální technické práce</p><p>s.r.o., AZ GEO, s.r.o., SG Geotechnika a.s., STRIX Inženýring, spol. s r.o., GEMATEST spol. s r.o.,</p><p>G IMPULS Praha spol. s r.o., Geotechnika Ďurove s.r.o., INSET s.r.o., KOLEJCONSULT &amp; servis,</p><p>spol. s r.o., GEOSTAR, spol. s r.o., SAGASTA s.r.o., GeoTec-GS, a.s. a SUDOP PRAHA a.s.</p><p>Právní posouzení</p><p>208. Úřad uvádí, že zadavatel předložil seznam dílčích zakázek, které hodlá na základě rámcové</p><p>dohody zadávat. Celkem se jedná o 25 zakázek, přičemž šestnáct z nich svým finančním</p><p>objemem dosahují minimálně výše 7 500 000,- Kč bez DPH, ve čtrnácti případech jejich</p><p>finanční objem převyšuje částku 7 500 000,- Kč bez DPH, což je zadavatelem požadovaná</p><p>minimální hodnota alespoň jedné referenční zakázky, kterou navrhovatel považuje za zjevně</p><p>nepřiměřenou, neboť podle něj neodpovídá situaci a možnostem většiny dodavatelů, kteří</p><p>působí na relevantním trhu.</p><p>209. Úřad nepřehlédl, že navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí označuje výše</p><p>uvedený seznam dílčích veřejných zakázek za „ne zcela důvěryhodný“, nicméně neuvádí, popř.</p><p>nedokládá, z jakého důvodu k tomuto závěru dospěl. Toliko obecné ničím nepodložené</p><p>konstatování navrhovatele tak nezavdává Úřadu pochybnost o relevantnosti zadavatelem</p><p>poskytnutého seznamu plánovaných zakázek. Nadto v rozporu s touto svojí výhradou</p><p>navrhovatel současně tvrdí, že dotčený seznam svým obsahem potvrzuje závěry obsažené</p><p>v jeho návrhu, že většina zakázek, které zadavatel bude na základě rámcové dohody zadávat,</p><p>bude rovna či menší hodnotě 8 000 000,- Kč (bez DPH).</p><p>210. Úřad v návaznosti na právě uvedené uvádí, že nemá za prokázané, že by zadavatelem</p><p>požadovaná hodnota alespoň jedné referenční zakázky ve výši min. 7 500 000,- Kč (bez DPH)</p><p>byla zjevně neopodstatněná, resp. zbytečně nepřiměřená a přísná, jak tvrdí navrhovatel,</p><p>neboť zadavatel hodlá na základě rámcové dohody zadat, jak již bylo výše uvedeno, více než</p><p>dvě třetiny z plánovaných dílčích veřejných zakázek, jejichž finanční objem bude stejný nebo</p><p>vyšší, než je požadovaná minimální výše referenční zakázky. Z uvedeného důvodu lze</p><p>považovat minimální požadovanou hodnotu referenční zakázky za přiměřenou ve vztahu</p><p>k rozsahu předmětu zadávacího řízení. Argument navrhovatele obsažený v jeho vyjádření</p><p>46</p><p>Č.j.: ÚOHS-31676/2023/500</p><p>k podkladům rozhodnutí, že většina dílčích zakázek, které zadavatel hodlá zadat na základě</p><p>rámcové dohody, bude svým finančním objemem rovna či nižší než 8 000 000,- Kč (bez DPH),</p><p>Úřad označuje za irelevantní, neboť požadavek zadavatele na finanční objem alespoň jedné</p><p>referenční zakázky se vztahoval k minimální hodnotě 7 500 000,- Kč (bez DPH) nikoliv</p><p>k hodnotě 8 000 000,- Kč (bez DPH).</p><p>211. Úřad rovněž dále opakovaně uvádí, že zadavatel označil šest referenčních zakázek, které</p><p>zadával v posledních pěti letech a svým finančním objemem rovněž převyšovaly částku</p><p>požadované referenční zakázky, tj. 7 500 000,- Kč (bez DPH). Vzhledem k tomu, že Úřad nebyl</p><p>schopen verifikovat tvrzení zadavatele ohledně těchto jím označených referenčních zakázek</p><p>z veřejně přístupných zdrojů, obrátil se s žádostí o potvrzení zadavatelem uvedených</p><p>skutečností přímo na zhotovitele těchto referenčních zakázek, kteří zpravidla informace</p><p>předložené zadavatelem potvrdili. Co se týče smluvních cen těchto označených referenčních</p><p>zakázek, Úřad uvádí, že všechny odpovídaly hodnotám, které uvedl zadavatel. V jednom</p><p>případě však zhotovitelé upozornili Úřad na skutečnost, že předmětem realizované veřejné</p><p>zakázky byl pouze předběžný IGP, k jehož realizaci ještě nedošlo, a v jednom případě se sice</p><p>jednalo o podrobný IGP, avšak jeho realizace dosud nebyla ukončena, proto by tyto dvě</p><p>veřejné zakázky v nyní šetřeném zadávacím řízení nebylo možné využít jako referenční.</p><p>Dodavatel SUDOP PRAHA a.s. však ve svém sdělení označil další čtyři referenční zakázky, které</p><p>odpovídají požadavkům zadavatele. Rovněž dodavatel PUDIS a.s., jenž v šetřeném zadávacím</p><p>řízení nepodal nabídku ani nebyl zadavatelem označen jako dodavatel, který realizoval</p><p>zadavatelem označené veřejné zakázky, jež by v šetřeném zadávacím řízení přicházely v úvahu</p><p>jako referenční, uvedl, že disponuje přiléhavými referenčními zakázkami.</p><p>212. Zadavatel ve svém sdělení označil 25 dodavatelů, o kterých má za to, že působí na relevantním</p><p>trhu. Úřad k těmto dodavatelům přiřadil tři další dodavatele (GEMATEST spol. s.r.o., G IMPULS</p><p>Praha spol. s r.o. a STRIX Chomutov, a.s.), které sice zadavatel neoznačil, avšak v zadávacím</p><p>řízení podali společně s dalšími (relevantními) dodavateli nabídku. Úřad dále k těmto</p><p>dodavatelům (podle zadavatele) působícím na relevantním trhu přiřadil i dodavatele</p><p>Exprojekt s.r.o., který sice nebyl zadavatelem označený jako dodavatel působící</p><p>na relevantním trhu, avšak byl jedním ze zhotovitelů zadavatelem označené referenční</p><p>zakázky.</p><p>213. Úřad na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že se na relevantní trh čítá minimálně 29</p><p>dodavatelů. Z této množiny Úřad poté vyňal ty dodavatele, kteří se podíleli na referenčních</p><p>zakázkách zadavatele, u nichž Úřad ověřil, že již byly realizovány a týkaly se podrobného IGP,</p><p>jakož i účastníky zadávacího řízení, kteří podali nabídky, dodavatele PUDIS a.s., který Úřadu</p><p>sdělil, že disponuje zadavatelem požadovanými referenčními zakázkami, a dodavatele SUDOP</p><p>PRAHA a.s., který deklaroval dispozici čtyřmi referenčními zakázkami, které splňují požadavky</p><p>zadavatele na prokázání technického kvalifikačního kritéria.</p><p>214. Z početné množiny 29 dodavatelů tak zůstalo pět dodavatelů, kteří výslovně uvedli, že</p><p>požadované referenční zakázky nemají a pět dodavatelů, kteří na dotaz Úřadu buď vůbec</p><p>neodpověděli nebo se jejich odpověď obsahově míjela s dotazem Úřadu a nelze ji považovat</p><p>za relevantní.</p><p>47</p><p>Č.j.: ÚOHS-31676/2023/500</p><p>215. Úřad tedy dospěl k výsledku, že minimálně 19 dodavatelů, kteří působí na relevantním trhu,</p><p>jsou schopni určitým způsobem participovat na šetřeném zadávacím řízení. Úřad se záměrně</p><p>vyhýbá tvrzení, že těchto min. 19 dodavatelů je schopno v šetřeném zadávacím řízení podat</p><p>nabídku, resp. disponují referencí v požadované minimální výši 7 500 000,- Kč (bez DPH),</p><p>neboť si je vědom skutečnosti, že určitá část z těchto 19 dodavatelů by mohla nabídku podat</p><p>pouze v rámci sdružení dodavatelů. Úřad nicméně z uvedeného vyvozuje, že dotčený</p><p>požadavek zadavatele na předložení referenční zakázky v minimální hodnotě 7 500 000,- Kč</p><p>fakticky nevyloučil či podstatně neomezil hospodářskou soutěž. Nadto považuje Úřad</p><p>na tomto místě za nezbytné zdůraznit, že – jak vyplývá z provedeného průzkumu trhu – aby</p><p>došlo k rozšíření okruhu dodavatelů, musel by zadavatel snížit požadavek na minimální</p><p>hodnotu referenční zakázky více než o 3 miliony Kč, tedy na hodnotu nižší, než je očekávaná</p><p>hodnota drtivé většiny plánovaných dílčích veřejných zakázek.</p><p>216. Úřad tak na základě výše uvedeného uzavírá, že přestože je i v případě tohoto požadavku</p><p>zadavatele na prokázání kritéria technické kvalifikace zjevná určitá míra omezení části</p><p>dodavatelů, kteří působí na relevantním trhu, Úřad nemá za prokázané, že by zadavatel</p><p>s ohledem na rozsah a složitost poptávaného plnění svým požadavkem na minimální výši ceny</p><p>referenční zakázky nepřiměřeně, diskriminačně a nedůvodně omezil hospodářskou soutěž, jak</p><p>tvrdí navrhovatel.</p><p>K požadavku zadavatele na předložení referenčních listů objednatelů (osvědčení)</p><p>Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení</p><p>217. V zadávací dokumentaci je uvedeno, že se jedná o „nadlimitní sektorovou zakázku na stavební</p><p>práce zadávanou v otevřeném řízení podle § 56 a násl. zákona“.</p><p>218. V bodu 1.1. zadávací dokumentace je uvedeno, že „[h]lavní předmět veřejné zakázky ve smyslu</p><p>§ 15 ZZVZ odpovídá veřejné zakázce na služby.“</p><p>219. V bodu 1.2. zadávací dokumentace je mimo jiné uvedeno, že „(…) toto zadávací řízení</p><p>na uzavření rámcové dohody odpovídá dle § 131 odst. 2 zákona zadávacímu řízení</p><p>na nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku na služby, zadávanému formou otevřeného řízení</p><p>podle § 56 a násl. zákona“.</p><p>220. Ve věstníku veřejných zakázek byl v souvislosti s dotčenou rámcovou dohodou dne 7. 11. 2022</p><p>uveřejněn formulář „F05-Oznámení o zahájení zadávacího řízení – veřejné služby“ (pod ev.</p><p>číslem F2022-045116), ve kterém je uvedeno, že hlavním předmětem činnosti zadavatele jsou</p><p>železniční služby.</p><p>221. V bodu 12 zadávací dokumentace nadepsaném „Technická kvalifikace dle § 79 a 167 odst. 1</p><p>ZZVZ“ zadavatel požaduje seznam obsahující významné reference s obdobným charakterem</p><p>plnění, jako je předmět veřejné zakázky, poskytnutých za posledních 5 let před zahájením</p><p>zadávacího řízení, kdy vzor tohoto seznamu tvoří přílohu č. 3 zadávací dokumentace (viz dále).</p><p>48</p><p>Č.j.: ÚOHS-31676/2023/500</p><p>222. V bodu 12.1.1 „Vymezení minimální úrovně kvalifikačního požadavku“ je mimo jiné uvedeno,</p><p>že zadavatel požaduje předložení „osvědčení objednatele referencí o řádném poskytnutí</p><p>a dokončení nejvýznamnějších referencí“.</p><p>223. V bodu 12.1.2. zadávací dokumentace je uveden následující způsob prokázání splnění</p><p>dotčeného kvalifikačního požadavku: „Dodavatel prokáže splnění kvalifikačního požadavku</p><p>předložením seznamu obsahujícím významné reference, ze kterého bude vyplývat splnění výše</p><p>uvedených požadavků, jehož přílohou budou požadovaná osvědčení. Vzor seznamu, který je</p><p>rovněž čestným prohlášením, je upraven jako Příloha č. 3 Zadávací dokumentace. Pokud</p><p>dodavatel není z důvodů, které mu nelze přičítat, schopen předložit požadované osvědčení, je</p><p>oprávněn předložit jiný rovnocenný doklad. Rovnocenným dokladem je zejména smlouva</p><p>s objednatelem a doklad o uskutečnění plnění dodavatele.“</p><p>224. Přílohu č. 3 zadávací dokumentace tvoří „Čestné prohlášení o splnění technické kvalifikace“,</p><p>v němž mají dodavatelé specifikovat objednatele reference, uvést předmět plnění významné</p><p>reference, finanční objem reference i dobu realizace referenční zakázky. Přílohu tohoto</p><p>čestného prohlášení tvoří prohlášení, která mají dodavatelé doplnit.</p><p>225. Ve „Vysvětlení zadávací dokumentace – Dodatek č. 3“ ze dne 16. 12. 2022 zadavatel k žádosti</p><p>o vysvětlení, v níž je poukazováno na to, že není oprávněn požadovat osvědčení objednatelů</p><p>referenčních zakázek uvedl, že „nepovažuje stanovený požadavek za nezákonný, neboť</p><p>v tomto případě zadavatel postupuje dle ustanovení § 167 odst. 1 zákona o zadávání veřejných</p><p>zakázek. Odkaz na ustanovení § 167 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek zadavatel</p><p>zároveň doplnil do zadávací dokumentace.“</p><p>226. Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 zadavatel k žádosti o vysvětlení, v níž je opakovaně</p><p>poukazováno na to, že není oprávněn požadovat osvědčení objednatelů referenčních zakázek</p><p>uvedl, že se jedná o kritérium stanovené dle § 167 odst. 1 zákona a že je rozdílné od kritéria</p><p>uvedeného v ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) zákona. Připouští však, že se však jedná o jakousi</p><p>„variaci“ tohoto zákonného kritéria, které ale není totožné. Zadavatel „upřesnil“ zadávací</p><p>dokumentaci tím, že připustil, aby účastníci zadávacího řízení (z důvodů, jež jim není možné</p><p>přičítat), nahradili toto osvědčení jiným rovnocenným dokladem.</p><p>Shrnutí argumentace účastníků</p><p>227. Navrhovatel označil dotčený požadavek zadavatele, aby účastníci zadávacího řízení ve svých</p><p>nabídkách předložili osvědčení objednatelů o řádném poskytnutí a dokončení</p><p>nejvýznamnějších referencí, za nezákonný. Navrhovatel se totiž domnívá, že přestože</p><p>zadavatel zadává sektorovou veřejnou zakázku, pokud svůj požadavek stanovil podle</p><p>ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) zákona, nemá (podle navrhovatele) možnost odchýlit se</p><p>od kvalifikačních požadavků vymezených a formulovaných částí čtvrtou zákona. Podle</p><p>navrhovatele je požadavek zadavatele na získání osvědčení objednatele služeb „(…) neúměrně</p><p>a nedůvodně zatěžující v rozporu se základními principy nové právní úpravy dle ZZVZ (…)“ a je</p><p>49</p><p>Č.j.: ÚOHS-31676/2023/500</p><p>třeba na něj pohlížet jako na nezákonný. Na podporu svého tvrzení zadavatel připojuje odkazy</p><p>na odbornou literaturu13 i rozhodovací praxi Úřadu14.</p><p>228. Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu stran předmětného požadavku uvedl, že jej stanovil jako</p><p>„jiný kvalifikační požadavek“ podle § 167 odst. 1 zákona a nejedná se o požadavek podle § 79</p><p>odst. 2 psím. a) či b) zákona.</p><p>229. Zadavatel dále uvádí, že jeho požadavek na předmětné osvědčení pouze vykazuje podobné</p><p>znaky jako kvalifikační požadavek podle ustanovení § 79 odst. 2 písm. a) a b) zákona</p><p>a nesouhlasí s tím, že by účastníky zadávacího řízení neúměrně zatěžoval a ovlivňoval možnost</p><p>podat v zadávacím řízení nabídku.</p><p>230. Nad rámec uvedeného zadavatel doplňuje, že podle § 79 odst. 5 zákona může dodavatel</p><p>namísto osvědčení předložit i rovnocenný doklad. Podle zadavatele tento „rovnocenný</p><p>doklad“ představují dokumenty, jenž mají dodavatelé k dispozici a jsou součástí jejich povinně</p><p>vedené evidence.</p><p>Právní posouzení</p><p>231. Úřad předně uvádí, že v šetřeném případě zadavatel hodlá uzavřít rámcovou dohodu, přičemž</p><p>podle § 131 odst. 2 zákona takto může učinit pouze na základě zadávacího řízení, které by byl</p><p>oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty. Jak již</p><p>bylo výše citováno z bodu 1.2. zadávací dokumentace, předmětné zadávací řízení na uzavření</p><p>rámcové dohody odpovídá zadávacímu řízení na nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku na</p><p>služby, která je zadávaná formou otevřeného řízení.</p><p>232. Úřad obecně shrnuje, že v případě nadlimitních veřejných zakázek zadavatel nesmí požadovat</p><p>prokázání jiných než v zákoně taxativně uvedených (viz § 79 odst. 2 zákona) kritérií technické</p><p>kvalifikace a současně musí dodržet zákonem stanovený způsob prokázání těchto taxativně</p><p>vymezených kritérií. Podle § 79 odst. 2 zákona tedy, v případě veřejných zakázek, jejichž</p><p>předmětem plnění jsou služby, zadavatel sice může po účastnících zadávacího řízení</p><p>požadovat seznam významných služeb poskytnutých za poslední tři roky před zahájením</p><p>zadávacího řízení (případně i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího</p><p>řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže), avšak</p><p>zákon již zadavateli neumožňuje požadovat rovněž osvědčení objednatele o řádném</p><p>poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších služeb, neboť podle zákona zadavatel takové</p><p>osvědčení může vyžadovat pouze v případě veřejných zakázek, jejichž předmětem plnění byly</p><p>stavební práce.</p><p>233. Úřad však současně zdůrazňuje, že jednotlivé dílčí veřejné zakázky, které zadavatel hodlá</p><p>na základě dotčené rámcové dohody zadat, budou sektorovými veřejnými zakázkami podle</p><p>§ 151 odst. 1 zákona, neboť zadavatel je bude zadávat při výkonu, resp. v souvislosti</p><p>s výkonem své relevantní činnosti podle § 153 odst. 1 písm. f) zákona. Právě v případě</p><p>13</p><p>PODEŠVA, Vilém, SOMMER, Lukáš, VOTRUBEC, Jiří, FLAŠKÁR, Martin, HARNACH, Jiří, MĚKOTA, Jan, JANOUŠEK, Martin.</p><p>Zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon o registru smluv. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016. s. 662.</p><p>14</p><p>Rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 13. 3. 2017, sp. zn. R0289/2016/VZ.</p><p>50</p><p>Č.j.: ÚOHS-31676/2023/500</p><p>sektorových veřejných zakázek však zákon podle § 167 odst. 1 umožňuje zadavateli stanovit</p><p>i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jak jsou vymezena v ustanovení § 79 odst. 2 zákona.</p><p>234. Tvrdí-li navrhovatel, že pokud zadavatel stanovil svůj požadavek podle ustanovení § 79 odst. 2</p><p>písm. b) zákona, nemá již možnost odchýlit se od kvalifikačních požadavků vymezených</p><p>a formulovaných čtvrtou částí zákona, jak podle navrhovatele vyplývá z ustanovení § 167 odst.</p><p>1 zákona, Úřad považuje za účelné odkázat na aktuální rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn.</p><p>ÚOHS-R0023/2023/VZ ze dne 24. 4. 2023, č. j. ÚOHS-15290/2023/161 (dále jen „R 23/2023“),</p><p>neboť má za to, že je, mutatis mutandis, přiléhavé i vzhledem k nyní posuzovanému postupu</p><p>zadavatele.</p><p>235. Předseda Úřadu v právě citovaném rozhodnutí uvádí, že úprava kvalifikačních kritérií</p><p>pro sektorové zadavatele vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU</p><p>ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství,</p><p>energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (dále také jen</p><p>„sektorová směrnice“). Sektorová směrnice upravuje zadávání veřejných zakázek v uvedených</p><p>odvětvích zcela samostatně, odděleně od běžných veřejných zakázek, jejichž zadávání je</p><p>upraveno Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014</p><p>o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (dále také jen „zadávací</p><p>směrnice“). Jak plyne z odstavců 2 a 6 preambule sektorové směrnice, jejím účelem je úprava</p><p>sektorového zadávání s ohledem na specifika daných odvětví tak, aby se sice blížilo zadávání</p><p>veřejných zakázek dle zadávací směrnice, ale aby byly zvláštnosti odvětví zohledněny a aby byl</p><p>vytvořen rámec pro řádnou obchodní praxi se zachováním co největší pružnosti. Z uvedeného</p><p>plyne, že úprava sektorového zadávání stojí relativně samostatně a ze zadávací směrnice</p><p>přejímá toliko základní instituty. Systematika zákona je však pojata tak, že úprava sektorových</p><p>veřejných zakázek byla přiřazena do zákona a není upravena zákonem samostatným, specifika</p><p>samostatné úpravy je však nutné s ohledem na sektorovou směrnici zachovat a promítají se</p><p>právě např. v § 167 odst. 1 zákona (viz níže).</p><p>236. Komentářová literatura (viz Šebesta, M., Novotný, Machurek, T., P., Dvořák, D. a kolektiv.</p><p>Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, Systém</p><p>Beck-online) k § 167 odst. 1 zákona uvádí: „Veřejný zadavatel je při zadávání sektorových</p><p>veřejných zakázek povinen vymezit v zadávacích podmínkách požadavky na prokázání základní</p><p>způsobilosti dle § 74 včetně způsobů prokázání dle § 75. Dále je veřejný zadavatel povinen</p><p>požadovat prokázání profesní způsobilosti dle § 77 odst. 1 s výjimkou zadávání sektorových</p><p>veřejných zakázek v JŘBU. Využití dalších kritérií profesní způsobilosti stanovených v § 77,</p><p>kritérií ekonomické kvalifikace dle § 78 a kritérií technické kvalifikace dle § 79 je pouze</p><p>na uvážení veřejného zadavatele. Pro potřeby sektorové veřejné zakázky může veřejný</p><p>zadavatel také stanovit jiná kritéria kvalifikace, než která jsou vymezena v části čtvrté zákona,</p><p>přičemž ustanovení o obnovení způsobilosti účastníka zadávacího řízení a společná ustanovení</p><p>o kvalifikaci by měla být použita shodně.“</p><p>237. Jak vyplývá ze zákonných ustanovení a komentáře k nim citované v předchozím bodu,</p><p>při zadávání sektorové veřejné zakázky má zadavatel širší možnosti stanovit si kritéria</p><p>kvalifikace, což znamená, že nejenže může zvolit zcela vlastní kritéria kvalifikace, ale logicky je</p><p>na jeho uvážení i modifikované využití dalších v zákoně zakotvených kritérií kvalifikace</p><p>51</p><p>Č.j.: ÚOHS-31676/2023/500</p><p>profesní, ekonomické či technické. Zároveň je v § 167 odst. 1 zákona výslovně uvedeno, že</p><p>při využití vlastních kritérií kvalifikace se ustanovení § 76, a § 81 až 88 zákona použijí obdobně.</p><p>238. Již v rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0060/2021/VZ, č. j. ÚOHS12706/2021/162/HSc, HBa ze dne 28. 6. 2021 (viz jeho bod 320.) bylo konstatováno, že je</p><p>z jazykového výkladu ustanovení § 167 odst. 1 zákona zřejmé, že se zadavatelům povoluje</p><p>stanovit jakákoliv kritéria kvalifikace, pokud dodrží stanovená pravidla. Pokud by taková</p><p>možnost měla být korigována dalšími omezeními (mimo výslovné odkazy na ustanovení § 76,</p><p>a § 81 až 88 zákona), byla by tato omezení v předmětném odstavci jistě uvedena. Lze tedy</p><p>v plném rozsahu souhlasit se závěrem, že pokud je dovoleno zadavateli stanovit jiné, zcela</p><p>nové kritérium kvalifikace, musí mu být logicky umožněno i modifikovat kritérium stávající,</p><p>v daném případě kritérium technické kvalifikace. Zadavatel tedy vytváří fakticky vlastní</p><p>kvalifikační kritérium, pro které pouze používá zákonnou úpravu jako východisko (zde</p><p>technickou kvalifikaci se základem v § 79 zákona). Je však zcela nepodstatné, zda zadavatel</p><p>modifikuje zákonné pravidlo svou úpravou nebo naopak vlastní pravidlo popisuje pomocí</p><p>odkazu na zákonnou úpravu, neboť obě možnosti odpovídají dikci ustanovení § 167 odst. 1</p><p>zákona. Při vytváření vlastního či modifikovaného pravidla je však sektorový zadavatel vždy</p><p>vázán ustanovením § 6 zákona, zejména zásadou přiměřenosti a zákazu diskriminace.</p><p>239. Podle Úřadu by totiž pozbývalo smyslu, aby měli zadavatelé dovoleno buď pouze stanovit</p><p>požadavek na technickou kvalifikaci podle § 79 zákona, případně požadavek zcela nový, který</p><p>není v ustanovení § 79 nikterak zmíněn. Takový výklad by znamenal, že se zadavatel</p><p>při formulaci vlastního kritéria kvalifikace musí důsledně vyvarovat začlenění, byť jen části</p><p>kritérií stanovených v § 79 zákona, což je přístup poněkud absurdní, nadto by pak praktické</p><p>využití § 167 odst. 1 zákona bylo minimální. Lze tedy konstatovat, že zadavatel v předmětném</p><p>zadávacím řízení s využitím § 167 odst. 1 zákona zvolil vlastní kritérium kvalifikace, jímž je</p><p>modifikované kritérium technické kvalifikace dle § 79 zákona. Při použití jazykového,</p><p>systematického a logického výkladu ustanovení § 167 odst. 1 zákona je totiž třeba konstatovat,</p><p>že v případě předmětného zadávacího řízení zadavatel nebyl při stanovení vlastního kritéria</p><p>kvalifikace (inspirovaného kritériem technickým dle § 79 zákona) povinen následovat taxativní</p><p>výčet přípustných požadavků na prokázání technického kvalifikačního kritéria, jež jsou</p><p>obsaženy v ustanovení § 79 odst. 2 zákona.</p><p>240. V kontextu výše uvedeného nelze přijmout tvrzení navrhovatele, že je dotčený požadavek</p><p>zadavatele na předložení osvědčení objednatelů o řádném poskytnutí referencí nezákonný.</p><p>Co se týče tvrzení navrhovatele, že se jedná o požadavek zadavatele, který dodavatele</p><p>neúměrně a nedůvodně zatíží, Úřad zdůrazňuje, že zadavatel ze svého požadavku sám</p><p>částečně ustoupil, když připustil, že bude akceptovat i jiný rovnocenný doklad, za který</p><p>považuje zejména smlouvu s objednatelem či doklad o uskutečnění plnění dodavatele.</p><p>241. Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí Úřadu sdělil, že hodlá „mírně doplnit</p><p>svoji právní argumentaci“ ve vztahu k danému požadavku zadavatele, když Úřad žádá, aby se</p><p>při vypořádání argumentů navrhovatele nespokojil pouze s rozhodovací praxí předsedy Úřadu,</p><p>ale zohlednil i konkrétní články sektorové a zadávací směrnice. K této části vyjádření</p><p>navrhovatele k podkladům rozhodnutí však Úřad již nepřihlíží, a to s ohledem na zásadu</p><p>koncentrace řízení zakotvenou v ust. § 251 odst. 5 zákona (viz k tomu část odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí označená jako „K požadavku zadavatele na prokázání technického kvalifikačního</p><p>52</p><p>Č.j.: ÚOHS-31676/2023/500</p><p>kritéria prostřednictvím referenčních zakázek, jejichž předmětem bylo provedení podrobného</p><p>IGP, Právní posouzení“). Nadto považuje Úřad v této souvislosti za vhodné podotknout, že</p><p>předseda Úřadu ve svých rozhodnutích znění právě uvedených směrnice nepochybně</p><p>reflektuje (srov. k tomu např. právě výše citované rozhodnutí R 23/2023).</p><p>242. Vzhledem k výše uvedenému Úřad dospěl k závěru, že požadavek zadavatele na předložení</p><p>osvědčení o realizovaných referenčních zakázkách, resp. jiného rovnocenného dokladu, není</p><p>v rozporu se zákonem.</p><p>K tvrzeným vadám v soupisu prací a k nemožnosti nacenění nabídky</p><p>Relevantní ustanovení zákona</p><p>243. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady</p><p>transparentnosti a přiměřenosti.</p><p>244. Podle ustanovení § 36 odst. 3 zákona zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům</p><p>v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí</p><p>přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.</p><p>245. Podle § 98 odst. 1 zákona zadavatel může zadávací dokumentaci vysvětlit, pokud takové</p><p>vysvětlení, případně související dokumenty, uveřejní na profilu zadavatele, a to</p><p>a) nejméně 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných</p><p>nabídek nebo nabídek, nebo</p><p>b) v případech, kdy je lhůta pro podání nabídek zkrácena podle § 57 odst. 2 písm. b) nebo</p><p>§ 59 odst. 5, nejméně 4 pracovní dny před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast,</p><p>předběžných nabídek nebo nabídek.</p><p>246. Podle § 98 odst. 3 zákona pokud o vysvětlení zadávací dokumentace písemně požádá</p><p>dodavatel, zadavatel vysvětlení uveřejní, odešle nebo předá včetně přesného znění žádosti</p><p>bez identifikace tohoto dodavatele. Zadavatel není povinen vysvětlení poskytnout, pokud není</p><p>žádost o vysvětlení doručena včas, a to alespoň 3 pracovní dny před uplynutím lhůt podle § 98</p><p>odst. 1 zákona. Pokud zadavatel na žádost o vysvětlení, která není doručena včas, vysvětlení</p><p>poskytne, nemusí dodržet lhůty podle § 98 odst. 1 zákona.</p><p>Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení</p><p>247. Přílohu č. 1 zadávací dokumentace tvoří výkaz výměr, který má podobu tabulky s mnoha</p><p>položkami. Úřad pro lepší přehlednost níže uvádí pouze dílčí položky výkazu výměr (umístěné</p><p>v různých částech výkazu výměr), které s návrhem navrhovatele souvisí:</p><p>Položka</p><p>1.1.11.</p><p>1.1.12.</p><p>2.10.</p><p>Výkon/dodávka prací</p><p>počet jedn.</p><p>m.j.</p><p>Inklinometrické vrty vrtané TK se zabudováním</p><p>inklinometrické pažnice</p><p>Inklinometrické vrty vrtané dvojitou jádrovkou se</p><p>zabudováním inklinometrické pažnice (⌀112 mm)</p><p>Inklinometrické měření</p><p>53</p><p>200</p><p>bm</p><p>400</p><p>bm</p><p>30</p><p>ks</p><p>jedn.</p><p>cena</p><p>Č.j.: ÚOHS-31676/2023/500</p><p>4.16.</p><p>Stanovení znečištění zemin v rozsahu dle Vyhl.</p><p>294/2005 Sb.15</p><p>80</p><p>zk</p><p>248. V bodu 4.5. zadávací dokumentace je uvedeno, že „V příloze č. 1 této ZD (Výkaz Výměr) je</p><p>pro účely stanovení nabídkové ceny uveden předpokládaný objem jednotlivých položek prací</p><p>v rámci dílčích zakázek, který je stanoven pouze pro zpracování nabídkové ceny za účelem</p><p>hodnocení podaných nabídek. Skutečný rozsah, resp. objem prací však bude záležet</p><p>na potřebách zadavatele a může se od objemu uvedeného v příloze č. 1 této ZD lišit (tj. může</p><p>být vyšší nebo nižší).“</p><p>Shrnutí argumentace účastníků a relevantních zjištění</p><p>249. Navrhovatel tvrdí, že zadavatel položku 2.10. výkazu výměr „Inklinometrické měření“ uvedl</p><p>jako položku definovanou jednotkou „ks“. Podle navrhovatele však nebyl znám rozsah měření,</p><p>v důsledku čehož nebylo možné dotčenou položku nacenit. Tuto skutečnost navrhovatel</p><p>zahrnul do svých námitek, které byly vypořádány rozhodnutím o námitkách zadavatele, který</p><p>upřesnil, že rozsah inklinometrického měření je dán součtem položek 1.1.11 a 1.1.12.</p><p>Navrhovatel ve svém návrhu připouští, že tímto vysvětlením zadavatele došlo k vyjasnění, jak</p><p>dotčenou položku ve výkazu výměr vyplnit, avšak trvá na tom, že daná položka byla</p><p>zadavatelem stanovena nejasně, netransparentně a neumožňovala řádné nacenění nabídky.</p><p>250. Navrhovatel rovněž namítá nezákonnost položky č. 4.16. výkazu výměr, která je definována</p><p>jako „Stanovení znečištění zemin v rozsahu dle Vyhl. 294/2005 Sb.“ Navrhovatel zdůrazňuje,</p><p>že tento uvedený předpis je již neplatný, byl zrušen ke dni 1. 1. 2021, tj. dva téměř dva roky</p><p>před zahájením dotčeného zadávacího řízení. Navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že</p><p>neplatná vyhláška, na kterou zadavatel odkázal, stanovuje činnosti a jejich rozsah jinak než</p><p>platné předpisy, proto nebylo možné dotčenou položku výkazu výměr řádně a srovnatelně</p><p>ocenit. Podle navrhovatele je výkaz výměr v dotčených částech netransparentní, když není</p><p>jasný způsob jeho vyplnění, což ve finále brání jeho nacenění.</p><p>251. Závěrem ve svém vyjádření k návrhu zadavatel poukazuje na fakt, že všichni účastníci</p><p>zadávacího řízení dokázali ocenit položku č. 2.10 „Inklinometrické měření“. Zadavatel dodává,</p><p>že způsob nacenění této položky navrhovateli ozřejmil již v rozhodnutí o jeho námitkách, proto</p><p>zadavateli mu není zřejmé, zda je či není tato dílčí námitka součástí návrhu navrhovatele. Co se</p><p>týče položky č. 4.16 ve výkazu výměr, v níž je odkazováno na již neúčinnou právní normu –</p><p>vyhlášku o odpadech, zadavatel má za to, že profesionálnímu dodavateli musí být známo, že</p><p>výše citovaná vyhláška byla s účinností od 7. 8. 2021 nahrazena vyhláškou č. 273/2021 Sb.,</p><p>o podrobnostech nakládání s odpady, a dotčenou položku výkazu výměr je tedy nezbytné</p><p>nacenit podle aktuálně platného právního předpisu.</p><p>252. Úřad přípisem 1 žádal dodavatele, kteří v předmětném zadávacím řízení podali nabídku</p><p>(v šetřeném zadávacím řízení bylo podáno celkem pět nabídek), aby uvedli, zda jim bylo při</p><p>15</p><p>Úřad upřesňuje, že se se jedná o vyhlášku č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání</p><p>na povrchu terénu (dále jen „vyhláška o odpadech“), která byla nahrazena vyhláškou č. 383/2001 Sb.</p><p>54</p><p>Č.j.: ÚOHS-31676/2023/500</p><p>tvorbě nabídky zřejmé, jakým způsobem nacenit položku uvedenou v bodu č. 2.10.</p><p>„Inklinometrické měření“ výkazu výměr, aniž by bylo nezbytné žádat zadavatele o vysvětlení.</p><p>253. V souvislosti s výše popsaným přípisem 1 Úřad obdržel celkem osm odpovědí účastníků</p><p>zadávacího řízení16, v nichž se dodavatelé vyjádřili k dané otázce, přičemž tito shodně uvedli,</p><p>že jim bylo/je zřejmé, jakým způsobem dotčenou položku nacenit, aniž by bylo nezbytné žádat</p><p>zadavatele o vysvětlení. Současně někteří z dodavatelů poukazují na to, že se jedná o zcela</p><p>marginální položku (cca 0,1 % z objemu celkové nabídkové ceny), proto jí nebyla věnována</p><p>žádná zásadní pozornost. Dodavatel nežádal zadavatele o doplňující informace. Dodavatel</p><p>SUDOP PRAHA a.s. rovněž dodal, že „[p]o obsahové stránce je tato položka u Zadavatele</p><p>v odborných kruzích natolik ustálená, že požadavky na její vysvětlení bychom považovali</p><p>za projev profesní neznalosti.“</p><p>254. Z předložené dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že navrhovatel v žádosti o vysvětlení</p><p>ze dne 28. 2. 2023, mimo jiné, předkládá zadavateli dotazy týkající se soupisu prací, když</p><p>konkrétně poukazuje na položky č. 1.2.15, č. 4.12., č. 1.2.4, 1.2.5, 5.5 a 5.6, přičemž zadavatele</p><p>upozorňuje na jejich domnělé nejasnosti či nepřesnosti, popřípadě žádá zadavatele</p><p>o vysvětlení ohledně způsobu jejich nacenění.</p><p>Právní posouzení</p><p>255. Úřad předně uvádí, že zadavatel v závěru svého rozhodnutí o námitkách srozumitelně vysvětlil,</p><p>jakým způsobem má být naceněna položka č. 2.10 „Inklinometrické měření“, když uvedl, že</p><p>rozsah této položky je dán realizací vrtných prací (položky č. 1.1.11. a 1.1.12.), jejichž součet</p><p>činí 600 bm (běžných metrů). Navrhovateli „nejasná“ položka tedy podle zadavatele „ukládá</p><p>změřit 600 bm inklinometrických vrtů 30x“.</p><p>256. V dotčeném rozhodnutí o námitkách se zadavatel rovněž vyjádřil k položce č. 4.16. výkazu</p><p>výměr, když připustil, že skutečně odkázal na již neúčinnou vyhlášku o odpadech. Současně</p><p>připojil vysvětlení, že vyhláška č. 294/2005 Sb. byla s účinností od 7. 8. 2021 nahrazena</p><p>vyhláškou č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Zadavatel tedy navrhovatele</p><p>spravil o tom, že je potřeba danou položku ocenit podle aktuálně platného právního předpisu.</p><p>257. Jak již bylo výše popsáno, Úřad u dodavatelů, kteří v šetřeném zadávacím řízení podali</p><p>nabídky, ověřil, zda se při nacenění položky č. 2.10. potýkali, obdobně jako navrhovatel,</p><p>s nějakými nejasnostmi. Ze všech relevantních odpovědí, které Úřad obdržel, vyplynulo, že</p><p>zadavatelem oslovení dodavatelé věděli, jak mají danou položku nacenit. Část oslovených</p><p>dodavatelů rovněž shodně vyjádřila názor, že se, vzhledem k předpokládanému objemu</p><p>ostatních částí výkazu výměr, jedná pouze o okrajový náklad, jenž má na celkovou nabídkovou</p><p>cenu minimální vliv. Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí zpochybňuje</p><p>předmětná vyjádření účastníků zadávacího řízení, když je označuje za neurčitá či nejasná či</p><p>alibistická. Úřad dodává, že se však ze strany navrhovatele jedná pouze o nepodložené</p><p>spekulativní zpochybnění jejich relevance.</p><p>16</p><p>od dodavatelů SAGASTA s.r.o., SG Geotechnika a.s., INSET s.r.o., GEOSTAR, spol. s r.o., GeoTec-GS, a.s., GEOtest, a.s.,</p><p>SUDOP PRAHA a.s., STRIX Inženýring, spol. s.r.o.</p><p>55</p><p>Č.j.: ÚOHS-31676/2023/500</p><p>258. Nad rámec uvedeného se Úřad pozastavuje nad tím, proč se navrhovatel v případě určitých</p><p>nejasností ohledně zadávací dokumentace, včetně některých tvrzených nejasností ve výkazu</p><p>výměr, byl schopen obrátit na zadavatele s žádostí o vysvětlení, zatímco v případě položek</p><p>č. 2.10. a 4.16. výkazu výměr přistoupil kvůli těmto nejasnostem přímo k podání námitek, resp.</p><p>návrhu. V popsaném postupu navrhovatele tak lze spatřovat účelovost. Nadto je z obsahu</p><p>návrhu zřejmé, že na základě informací poskytnutých zadavatelem v rozhodnutí o námitkách</p><p>(tj. stejných informací, které se mohl navrhovatel dozvědět v rámci vysvětlení zadávací</p><p>dokumentace) již bylo navrhovateli zřejmé, jak předmětné položky nacenit.</p><p>259. Co se týče položky č. 2.10. týkající se inklinometrického měření Úřad nemá za prokázané, že</p><p>by ji zadavatel pro dodavatele, kteří se pohybují na relevantním trhu, stanovil nesrozumitelně,</p><p>což je patrné z reakce oslovených dodavatelů (účastníků zadávacího řízení), které Úřad</p><p>obdržel. Navíc zadavatel navrhovatele o způsobu nacenění této položky srozumitelným</p><p>způsobem spravil v již ve svém rozhodnutí o námitkách (což konstatuje i sám navrhovatel).</p><p>260. Stran pochybení zadavatele při vymezení položky č. 4.16. výkazu výměr Úřad uvádí, že</p><p>zadavatel ve výkazu výměr skutečně odkazoval na již neúčinnou normu, nicméně současně má</p><p>Úřad za to, že pokud je navrhovateli známo, že zadavatelem označená norma již není účinná,</p><p>měl by také vědět, případně být schopen z veřejně přístupných zdrojů zjistit, která norma byla</p><p>přijata namísto té původní, a pokud by měl stále pochyby, nic mu nebránilo v tom, aby se na</p><p>zadavatele obrátil s dotazem. Úřad má rovněž za to, že vzhledem k objemnosti zadávací</p><p>dokumentace, resp. výkazu výměr, lze očekávat určitá administrativní pochybení či</p><p>nepřesnosti, které však jsou snadno zhojitelné právě prostřednictvím vznesených dotazů.</p><p>261. V tomto směru Úřad podpůrně odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af</p><p>5/2020 – 143 ze dne 28. 2. 2022, v němž se krajský soud zabýval, mimo jiné, i tím, že zadavatel</p><p>v zadávacích podmínkách vznesl požadavek na homologaci vozidel podle neplatné unijní</p><p>směrnice. Krajský soud takové pochybení zadavatele posoudil jako formální vadu, která není</p><p>způsobilá ovlivnit výběr nejvýhodnější nabídky a nemůže mít za následek uložení nápravného</p><p>opatření ve smyslu zrušení zadávacího řízení. Krajský soud v odůvodnění svého rozsudku</p><p>rovněž vyjádřil údiv nad tím, proč dodavatel, který měl za to, že odkaz zadavatele na již</p><p>neplatnou směrnici způsobuje interpretační nejistotu, primárně nevyužil možnosti vznést</p><p>v tomto směru dotaz přímo na zadavatele.</p><p>262. Úřad sumarizuje, že nemá za prokázané, že by zadavatel položku č. 2.10 výkazu výměr stanovil</p><p>netransparentně, což by účastníkům zadávacího řízení znemožnilo řádně nacenit nabídky. Co</p><p>se týče položky č. 4.16 výkazu výměr, která odkazovala na již zrušenou vyhlášku o odpadech,</p><p>Úřad konstatuje, že se jednalo pouze o formální pochybení zadavatele, které by bylo snadno</p><p>zhojitelné na základě vzneseného dotazu. Ani v případě položky č. 4.16. výkazu výměr Úřad</p><p>nemá za prokázané, že by se jednalo o takové pochybení zadavatele, které by zapříčinilo</p><p>netransparentnost výkazu výměr, jež by bránila jeho řádnému nacenění.</p><p>Závěr</p><p>263. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení</p><p>nápravného opatření.</p><p>56</p><p>Č.j.: ÚOHS-31676/2023/500</p><p>264. Úřad na základě všech výše uvedených skutečností uzavírá, že ve vztahu k podanému návrhu</p><p>nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření, a proto rozhodl podle § 265 písm. a) zákona</p><p>o zamítnutí návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.</p><p>POUČENÍ</p><p>Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu</p><p>pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –</p><p>Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má</p><p>odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1</p><p>písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zasílají</p><p>Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným</p><p>elektronickým podpisem.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>Mgr. Markéta Dlouhá</p><p>místopředsedkyně</p><p>Obdrží</p><p>1. Správa železnic, státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha</p><p>2. Mgr. Pavel Říčka, advokát, advokátní kancelář Ad Acta Advokátní kancelář, s.r.o., Türkova</p><p>2319/5b, 149 00 Praha 4,</p><p>Vypraveno dne</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>57</p></div>", "next": 0}