152. S ohledem na výše uvedené Úřad zastává názor, že když zadavatel požadoval jako součást předmětu plnění poskytnutí licencí k určitému prostřednictvím obchodního názvu specifikovanému software integrační platformy InterSystems Ensemble, jednalo se o natolik specifický případ, kdy by požadavek zadavatele na dodání licencí k software integrační platformy určené prostřednictvím popisu technický vlastností nemohl být dostatečně přesně a srozumitelně specifikován v zadávacích podmínkách pouze prostřednictvím technických podmínek ve smyslu § 89 odst. 1 zákona bez použití odkazu na konkrétní produkt software společnosti InterSystems. Zadavatel nemohl popsat jím požadovaný konkrétní typ softwarového produktu dostatečně přesně a srozumitelně pouze obecným popisem vlastností, které má požadovaná integrační platforma splňovat, neboť by pak pro účastníky zadávacího řízení nemohlo být dostatečně přesné a srozumitelné, že potřebám zadavatele pro provoz systému Zlatokop odpovídá výhradně software integrační platformy výrobce InterSystems, jenž je pro jeho fungování nezbytný (jak vyplývá z výše uvedeného). Zároveň zadavatel v zadávací dokumentaci ve vztahu k užitému odkazu dle § 89 odst. 6 zákona připustil akceptaci možnosti nabídnout rovnocenné řešení. Na čemž ve vztahu k naplnění podmínky upravené ve větě druhé citovaného ustanovení § 59 odst. 6 zákona nemění nic ani dovětek uvedený v zadávací dokumentaci, že zadavatel je ke dni zahájení zadávacího řízení přesvědčen, že žádné rovnocenné řešení z povahy nemůže existovat.
153. Nutno poznamenat, že veřejné zakázky, resp. rámcové dohody na poskytování softwarového vybavení jsou specifické mezi ostatními veřejnými zakázkami již tím, že předmětem jejich plnění jsou věci nehmotné povahy a z jiného úhlu pohledu rovněž autorská díla, jejichž jedinečnost vyplývá již z jejich samotné definice. K otázce specifičnosti, případně zvláštnosti předmětu plnění, kdy je použití odkazů na konkrétní výrobky v určitých případech přípustné, a to právě v některých případech týkajících se softwarových produktů, lze znovu poukázat na výše již citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16. 11. 2010 a zejména rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 51/2007-134 ze dne 11. 12. 2009.
154. S ohledem na výše uvedené Úřad uzavírá, že v šetřeném případě došlo k naplnění všech podmínek pro možné použití odkazu podle § 89 odst. 6 zákona, jelikož v daném případě nebyly naplněny podmínky pro stanovení technických podmínek ve smyslu § 89 odst. 1 zákona, neboť technické podmínky nebylo možné specifikovat přesně a srozumitelně i bez použití odkazu na konkrétní software integrační platformy výrobce InterSystems a současně zadavatel u použití tohoto odkazu v rámci zadávacích podmínek předmětného zadávacího řízení uvedl možnost nabídnout rovnocenné řešení.
155. Vzhledem ke skutečnosti, že Úřad v předcházejícím odstavci konstatoval oprávněné použití přímého odkazu prostřednictvím výjimky dle § 89 odst. 6 zákona, nepovažoval za účelné se dále podrobně zabývat posuzováním, zda nebyly v daném případě naplněny i podmínky pro použití odkazu dle výjimky zakotvené v § 89 odst. 5 zákona. Nad rámec výše uvedeného závěru Úřad ve stručnosti uvádí, že dle jeho názoru podmínky stanovené v § 89 odst. 5 zákona byly v daném případě patrně též splněny, neboť použití odkazu na konkrétní software integrační platformy výrobce InterSystems bylo odůvodněno předmětem rámcové dohody. V daném případě se jedná o situaci, kdy zadavatel odkázal na určitý výrobek, který je nezbytný (viz výše) pro provoz a fungování nemocničního informačního systému, který hodlá využívat do budoucna, z čehož důvodu byl zadavatel oprávněn stanovit, že dodavatelé jsou povinni dodat přesně ten výrobek, na který je v technických podmínkách odkázáno, jelikož možnost nabídnout rovnocenné řešení ani nepřichází v úvahu, neboť je z povahy věci vyloučena. Jak již bylo uvedeno výše, byť zadavatel v zadávací dokumentaci ve vztahu k § 89 odst. 6 zákona připustil možnost rovnocenných řešení, současně tuto možnost jednoznačně považoval ke dni zahájení zadávacího řízení za vyloučenou vzhledem k předmětu plnění, de facto se tak zadavatel nikdy neodchýlil od závěru, že v případě uplatnění podmínky dle § 89 odst. 5 zákona nepřichází z povahy věci v úvahu rovnocenné řešení, neboť si o okolnosti požadovaných jedinečných a kompatibilních software integračních platforem se systémem Zlatokop jistý byl, avšak danou zadávací podmínkou mohl reagovat na v době přípravy zadávací dokumentace nepředvídatelné eventuality, jako například možnost, že se na trhu objeví jiný softwarový produkt technicky stejného řešení například i dodávaný totožným dodavatelem, avšak nesoucí jiný obchodní název či nabízený v „novém“ produktovém setu již pod jiným označením. Dále je nutné zdůraznit, že rovněž v případě oprávněného použití odkazu dle výjimky § 89 odst. 5 zákona se bude jednat o výjimečné situace, kdy bude použití odkazu odůvodněno zvláštností či specifiky předmětné rámcové dohody (resp. uzavíraných smluv). K odůvodněnosti použití odkazu vzhledem ke specifickému předmětu rámcové dohody lze plně odkázat na výše vyjádřený názor Úřadu.
K neprovedení navrhovaných důkazů
156. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 1. 6. 2020 navrhuje Úřadu provedení několikero důkazů, které by měl Úřad obstarat. Konkrétně by měl Úřad provést důkaz vyjádřením Ministerstva zdravotnictví ČR k otázkám vztahujícím se ke struktuře zdravotnické péče poskytované zadavatelem, jeho srovnatelnosti s ostatními zdravotnickými zařízeními a nákladům na pořízení či modernizaci NIS vynaložených dalšími zařízeními zřizovanými tímto ministerstvem. Dále zadavatel navrhuje provést důkaz znaleckým posudkem z oboru kybernetika k otázkám vztahujícím se k technickým vlastnostem systému Zlatokop a možnosti vývoje či úpravy integrační platformy jako technicky rovnocenného řešení se softwarem InterSystems Caché Ensemble. Dále zadavatel rovněž navrhuje provést důkaz znaleckým posudkem z oboru „ekonomika“, a to za účelem určení předpokládané hodnoty software NIS pro potřeby zdravotnického zařízení zadavatele. K těmto důkazním návrhům Úřad uvádí následující.
157. Úřad uvádí, že výše navrhované provedení důkazů vyjádřením zřizovatele zadavatele a znaleckými posudky nepovažuje za potřebné, neboť má z obsahu správního spisu za prokázané, že byl v posuzovaném případě zjištěn stav věci do té míry, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti. Úřad tak v souladu s jednou ze základních zásad správního řízení zakotvenou v § 3 správního řádu, tedy zásadou materiální pravdy, zohlednil veškeré okolnosti významné v konkrétním případě pro určení, zda zadavatel v zadávacím řízení na uzavření rámcové dohody postupoval v souladu se zákonem či nikoliv. Úřad konkrétně vycházel jednak ze znění posuzovaných požadavků uvedených v zadávací dokumentaci, přičemž jejich zákonností se Úřad zabýval v jiných bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, dále především z dokumentace o zadávacím řízení a dalších dokumentů doručených Úřadu společně s touto dokumentací, dále taktéž z návrhu navrhovatele a rovněž z vyjádření zadavatele (včetně příloh).
158. Co se týče návrhu na provedení důkazu emailovou zprávou, jež zadavatel údajně obdržel od Nemocnice Na Bulovce, kterou zaslal Úřadu jako přílohu svého vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 2. 7. 2020, jenž Úřad obdržel téhož dne, s tím, že navrhuje „s odkazem na ust. § 84 odst. 4 správního řádu per analogiam“ provést tuto „listinu“ jako důkaz ve správním řízení, Úřad odkazuje na již výše učiněné závěry. Nad rámec uvedeného, Úřad poznamenává, že nemůže být pro rozhodnutí Úřadu v šetřeném případě relevantní okolností zadavatelem uváděné spekulace o tom, jak by se rozhodnutí v šetřené věci mohlo dotknout dalších zadavatelů v jiných zadávacích řízeních, neboť tento údaj nemůže nijak vypovídat o zákonnosti, či nezákonnosti postupu zadavatele v tomto konkrétním šetřeném zadávacím řízení.
159. Úřad tudíž shrnuje, že ve správním řízení výše navržené důkazy neprováděl, poněvadž jejich provedení nepovažoval za nezbytné a vzhledem k výše uvedeným skutečnostem za přínosné.
K dělení veřejných zakázek a stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody
160. Navrhovatel rovněž poukazuje na skutečnost, že vedle šetřené rámcové dohody zadavatel „vyhlásil soutěž“ o plnění veřejné zakázky s názvem „(Výzva č. 3) Programátor Caché – Dynamický nákupní systém na služby bodyshopingu (název kategorie Programátor)“, VZ0089255, tj. vyhlásil soutěž o plnění na VZ spočívající ve vývojových pracích IT vývojových pracovníků, když ze zadání plnění (technické specifikace) je patrné, že Zadavatel předpokládá vývojové práce na NIS v rozsahu celkem 1.290 MD pro zaškolení a naprogramování modulů nemocničního informačního systému: Ambulantní modul (10 ks), Lůžkový modul (15 ks), Operační modul (17 ks), OSRN modul (2 ks), PET modul (10 ks), Rehabilitační modul (20 ks), HL7 modul (10 ks). Všichni vývojoví pracovníci budou zaškolení v IKEM v délce 10 pracovních dnů a obsahem školení je pochopení/porozumění struktury a architektury IS IKEM.“
161. Navrhovatel tvrdí, že „zakázky pod ID VZ 0088820 a VZ0089255 jsou VZ které tvoří jeden funkční a místní celek a jsou zadávány v časové souvislosti. Jejich předpokládané hodnoty by měly být sčítány a mělo by být transparentní, že se jedná v podstatě o jedno plnění, neboť je více než obvyklé, že součástí plnění na VZ dodávkou NIS, jsou s NIS dodávány licence a případně i vývojové práce podle požadavků zadavatelů na technické plnění VZ.“
162. Tuto námitku proti výše nastíněnému postupu zadavatele sám navrhovatel označuje za námitku proti „nelegitimnímu dělení VZ“. Dále tvrdí, že „[j]ednání Zadavatele spočívající v odděleném zadání VZ „na licence“ a VZ „na vývojové práce“ je i přes odůvodnění v Rozhodnutí více než netransparentní.“ Současně k této skutkové okolnosti navrhovatel patrně směřuje, když v bodu prvním návrhu explicitně označuje za ustanovení zákona, u nichž má za to, že je zadavatel stanovením zadávacích podmínek porušil, též ustanovení § 35 zákona, dle kterého zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na více části, pokud tím neobejde povinnosti stanovené zákonem.
163. K tomu zadavatel potvrzuje, že zadal v dynamickém nákupním systému veřejnou zakázku s názvem „Výzva č. 3 Programátor Caché – Dynamický nákupní systém na služby bodyshoppingu“. Předmětem této veřejné zakázky je „poskytnutí služby programování Caché min. 2 max 4 programátory/kami po dobu min. 3. dnů v každém kalendářním týdnu on-site, pro zadavatele a splnění dalších s tím souvisejících závazků.“ Zadavatel uvádí, že tuto veřejnou zakázku zadal proto, aby vytvořil personální rezervu svého interního programátorského týmu, jelikož celkovou pracnost „customizace“ systému Zlatokop, dle svého vyjádření, může odhadnout předem pouze s určitou mírou přesnosti, a rovněž také z toho důvodu, aby kompenzoval případné odchody svých stávajících zaměstnanců. Cílem zadavatele bylo smluvně si dopředu zajistit dostatečně kvalifikované programátorské kapacity tak, aby za žádných okolností nemohlo dojít k přerušení vývoje systému Zlatokop a ohrožení plánovaných termínů dokončení celého projektu. „Na tuto veřejnou zakázku zadavatel obdržel a akceptoval nabídku s cenou 15.327.000,- Kč bez DPH. Uvedená částka je maximální, přičemž programátorská práce bude poptávána dle potřeby.“ Dále zadavatel upozorňuje, že tyto získané programátorské kapacity nebudou využity výhradně na rozvoj systému Zlatokop, ale budou využity i k dalším návazným činnostem, které s celkovou modernizací NIS u zadavatele souvisí.
164. Jak Úřad uvedl výše (viz bod 2. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí), předmětem poptávaného plnění jednotlivých veřejných zakázek, které mají být zadávány na základě uzavřené šetřené rámcové dohody, jsou dodávky požadovaného počtu softwarových produktů (resp. licenčních oprávnění k užívání) typu Concurrent User k software InterSystems Ensemble a zajištění servisu a podpory pro tento software na dobu neurčitou.
165. Úřad ze zadavatelem doručené dokumentace a z údajů uvedených na profilu zadavatele[8] dále zjistil, že navrhovatelem i zadavatelem další jmenovaná veřejná zakázka s názvem „Výzva č. 3 Programátor Caché - Dynamický nákupní systém na služby bodyshoppingu“, ID VZ0089255, systémové číslo P20V00172385 (dále jen „Výzva č. 3 Programátor Caché“) byla zadavatelem zadávána v dynamickém nákupním systému (viz níže). Jedná se o veřejnou zakázku na služby, jejímž účelem dle bodu 2.1. výzvy k podání nabídek bylo „vybrat dodavatele k uzavření smlouvy na služby programování Caché pro min. 2 max 4 programátory/ky na min. 3 dny v každém pracovním týdnu on-site (Nemocnice na Homolce) nebo dle dohody.“ Výzva k podání nabídek na tuto veřejnou zakázku byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 6. 4. 2020a smlouva na tuto veřejnou zakázku byla uzavřena dne 13. 5. 2020.
166. Předmětem zmíněné veřejné zakázky je dle bodu 2.2. výzvy k podání nabídek „poskytnutí služby programování Caché (…) min. 2 max 4 programátory/kami po dobu min. 3. dnů v týdnu on-side, pro zadavatele a splnění dalších s tím souvisejících závazků. Podrobně je předmět této veřejné zakázky vymezen technickými a obchodními podmínkami, které jsou nedílnou přílohou této výzvy. Předpokládaný rozsah 1290 MD. Programátor je povinen absolvovat 14 denní školení, kterého se zúčastní v nemocnici IKEM po nástupu v NNH. Vývojové úkoly budou předávány vedoucím projektu. Všechny výsledné programátorské kódy jsou majetkem zadavatele a budou umístěny včetně popisu a komentářů na serveru určeným zadavatelem.“
167. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky „Výzva č. 3 Programátor Caché“ byla dle bodu 5. výzvy k podání nabídek stanovena ve výši 15 500 000 Kč bez DPH.
168. Jmenovaná veřejná zakázka byla zadávána v dynamickém nákupním systému s názvem „Dynamický nákupní systém na služby bodyshoppingu“, který byl zadavatelem zaveden v nadlimitním režimu v užším řízení dne 17. 2. 2020. Dle bodu 2.4 oznámení o zahájení zadávacího řízení předmětem veřejných zakázek zadávaných v dynamickém nákupním systému „budou služby bodyshoppingu, tj. dočasného pronájmu pracovní síly v oblasti IT a splnění dalších s tím souvisejících závazků. Odborníci IT budou najímáni na jednotlivé projekty, které trvají několik měsíců nebo i let, a to podle konkrétních potřeb zadavatele.“
169. Úřad podotýká, že z návrhu není zcela zřejmé, k jakému konkrétnímu porušení zákona navrhovatel svými tvrzeními směřuje, když poukazuje na veřejnou zakázku „Výzva č. 3 Programátor Caché“ (bod 38. a násl. návrhu). Navrhovatel na tomto místě sám svou námitku výslovně označuje za námitku proti „nelegitimnímu dělení VZ“, dále zmiňuje, že „[j]ednání Zadavatele spočívající v odděleném zadání VZ ‚na licence‘ a VZ ‚na vývojové práce‘ je i přes odůvodnění v Rozhodnutí více než netransparentní.“ Na tomto místě navrhovatel rovněž opakuje, že zadavatel musí „v soutěži o plnění VZ“ postupovat transparentně a nediskriminačně. V této souvislosti navrhovatel rovněž tvrdí, že obě veřejné zakázky tvoří jeden funkční a místní celek a jsou zadávány v časové souvislosti, jejich předpokládané hodnoty by tak měly být sčítány. Dále se Úřad z kontextu navrhovatelových tvrzení domnívá, že v této souvislosti navrhovatel v prvním návrhovém bodě uvedl ve výčtu ustanovení zákona, kterých se měl zadavatel svým postupem dopustit, rovněž ustanovení § 35 zákona.
170. Dle názoru Úřadu z výše uvedeného vymezení předmětů plnění poptávaných v uvedených zadávacích řízení vyplývá, že se předměty poptávaného plnění svou povahou ani konkrétním druhem poskytovaného plnění v případě veřejných zakázek zadávaných na základě šetřené rámcové dohody na straně jedné a veřejné zakázky „Výzva č. 3 Programátor Caché“ zadané v dynamickém nákupním systému na straně druhé, bezesporu nepřekrývají, spíše lze říci, že uvedená poptávaná plnění na sebe navazují a vzájemně se do určité míry doplňují, než že by se jednalo o veřejné zakázky se shodným, byť pouze částečně, předmětem plnění. K možnému porušení ustanovení § 35 zákona Úřad uvádí, že dle tohoto ustanovení zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí. Lze se domnívat, že navrhovatel tvrdí, že v této části návrhu popsaným jednáním se zadavatel mohl dopustit porušení právě tohoto ustanovení zákona, čemuž by nasvědčovaly navrhovatelem použité výrazy o „nelegitimním dělení VZ“ nebo o „odděleném zadávání VZ“. Úřad ve stručnosti obecně uvádí, že zadavatel může rozdělit jednu veřejnou zakázku na více částí, a to ať už na více částí v rámci jednoho zadávacího řízení, nebo de facto rozdělit jednu veřejnou zakázku na více částí, které bude poptávat samostatně ve více zadávacích řízení. Do rozporu se zákonem se zadavatel v této souvislosti může dostat především tím, že se tímto postupem vyhne některé z povinností dle zákona, zejména tedy v případech, kdy zadavatel postupuje při zadávání veřejných zakázek dle pravidel platných v mírnějším režimu či dokonce postupem bez zadávacího řízení či zcela mimo režim zákona, a to z toho důvodu, že nesečetl předpokládané hodnoty všech plnění tvořících jednu veřejnou zakázku.[9]
171. Úřad dodává, že pravidla pro sčítání předpokládaných hodnot veřejné zakázky rozdělené na části, byť zadávaných ve více zadávacích řízeních, primárně vyplývají z ustanovení § 18 zákona. V této souvislosti není pro účely stanovení předpokládané hodnoty rozhodné, zda se jedná o veřejnou zakázku zadávanou jako celek v jednom zadávacím řízení, jednu veřejnou zakázku rozdělenou na více částí či zadávanou prostřednictvím více zadávacích řízení. Podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona zadavatel postupuje správně, pokud sčítá hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti.[10] K tomu Úřad znovu dodává, že i pokud by dospěl k závěru, že veřejná zakázka „Výzva č. 3 Programátor Caché“ a rámcová dohoda tvoří jeden funkční celek a jsou zadávány v časové souvislosti, postup zadavatele, kdy „rozdělil“ veřejné zakázky do samostatných zadávacích řízení by mohl být v rozporu se zákonem jedině tehdy, pokud by zadavatel takovým postupem snížil předpokládanou hodnotu předmětných veřejných zakázek, resp. rámcové dohody, a ty mohly být v důsledku toho zadávány v méně přísném režimu dle zákona, popř. zcela mimo režim zákona, což se však v tomto případě nestalo, neboť v obou případech zadavatel postupoval shodně v nadlimitním režimu. Na uzavření šetřené rámcové dohody zadavatel vede v nadlimitním režimu otevřené řízení a rovněž veřejná zakázka „Výzva č. 3 Programátor Caché“ byla zadána postupem v nadlimitním režimu, resp. dynamický nákupní systém, ve kterém byla zadávána, byl zaveden na základě výsledků zadávacího řízení (užší řízení) vedeného zadavatelem v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona.[11]
172. Z výše uvedených důvodů rozhodl Úřad i ve vztahu k tvrzením navrhovatele o „nelegitimním“ dělení veřejných zakázek, porušení ustanovení § 35 zákona a nesečtení předpokládaných hodnot uvedených veřejných zakázek, resp. rámcové dohody tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí a návrh navrhovatele zamítl.
173. Podle § 265 písm. a) zákona platí, že Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
174. S ohledem na všechny shora popsané skutečnosti Úřad neshledal, že by se zadavatel dopustil v intencích návrhu namítaných skutečností porušení zákona, a proto rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
1. [JMÉNO, PŘÍJMENÍ], advokát, advokátní kancelář ERHARTOVÁ GÜRLICH VÍTEK & PARTNERS, Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha 2
2. E LIMITED TECHNOLOGY s.r.o., Mikulovice 304, 530 02 Mikulovice
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Na profilu zadavatele ID VZ0089255, systémové číslo P20V00172385.
[2] Viz například rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0809,0812/2015/VZ-00608/2016/533/HKu/HČí ze dne 6. 1. 2016 nebo rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-05491/2020/532/Mon ze dne 18. 2. 2020, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-12506/2020/321/HBa ze dne 27. 4. 2020.
[3] Konkrétně se jedná o „Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály“ (bod 56. přílohy č. 4 k živnostenskému zákonu), popřípadě „Výroba, obchod a služby jinde nezařazené“ (bod 80. této přílohy). Současně živnostenské oprávnění k výkonu ohlašovací živnosti volné opravňuje podle § 28 odst. 1 živnostenského zákona k výkonu činností uvedených v příloze č. 4 k živnostenskému zákonu, a to v plném rozsahu, bez ohledu na to, jaké obory činnosti živnosti volné má vymezeny v živnostenském rejstříku.
[4] Pokud Úřad v odůvodnění tohoto rozhodnutí zmiňuje pojem „veřejná zakázka“, vztahují se jím uvedené závěry obdobně i na rámcovou dohodu.
[5] Úřad pro úplnost dodává, že citovaný rozsudek byl Nejvyšším správním soudem vydán za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „ZVZ“), avšak jeho závěry jsou aplikovatelné i za účinnosti zákona, což platí paušálně o veškeré judikatuře, kterou je v tomto rozhodnutí argumentováno.
[6] Viz § 55 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
[7] Úřad opakuje, že vědom si legislativního posunu v souvislosti s výjimkami z obecného zákazu používání přímých odkazů, které nastaly účinností zákona, dle názoru Úřadu závěry učiněné ve zde citovaných rozsudcích na základě právní úpravy ZVZ neztrácejí obecnou platnost, a to především v tomto případě ve vztahu ke „zvláštnosti“ předmětu veřejné zakázky.
[8] Viz informace o „Dynamickém nákupním systému na služby bodyschoppingu“ z profilu zadavatele (dostupné z: https://tenderarena.cz/#/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0001188/zakazka/303424) a informace o veřejné zakázce s názvem „Výzva č. 3 Programátor Caché - Dynamický nákupní systém na služby bodyshoppingu“ z profilu zadavatele (dostupné z: https://tenderarena.cz/#/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0001188/zakazka/331973).
[9] V případě rámcových dohod se navíc při stanovení předpokládané hodnoty uplatní zvláštní právní úprava ustanovení § 23 odst. 1 zákona, podle kterého je rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody zadány.
[10] V určité míře se však stále uplatní i další prvky (věcná souvislost, místní souvislost nebo předvídatelnost či záměr zadavatele a další) dovozené judikaturou za účinnosti předcházejícího zákona, neboť tyto prvky mohou být do určité míry integrovány i v hlediscích jednoho funkčního celku a časové souvislosti.
[11] V návaznosti na ustanovení § 25 zákona finanční limit pro nadlimitní veřejné zakázky v případě veřejného zadavatele, který je státní příspěvkovou organizací, činí ve vztahu k veřejným zakázkám na dodávky (tj. případ šetřené rámcové dohody) podle § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, 3 568 000 Kč a v totožné výši je tento limit stanoven rovněž ve vztahu k veřejným zakázkám na služby, a to podle § 3 odst. 1 písm. a) téhož nařízení vlády.