{"html": "<div class=\"doc\"><p>117. Úřad v této souvislosti dodává, že, obzvláště s přihlédnutím k odbornému charakteru</p><p>14</p><p>Požadavek stanovený zadavatelem z příloze č. 1 ZD.</p><p>Viz citovaná vyjádření zdravotnických zařízení, např. bod 58. odůvodnění tohoto rozhodnutí.</p><p>16</p><p>Úspora nezbytných úkonů laboranta.</p><p>15</p><p>37</p><p>Č.j.: ÚOHS-33050/2022/500</p><p>předmětu plnění veřejné zakázky, má zadavatel při dodržení zákonných norem právo na</p><p>vlastní úvahu o tom, co zadáním veřejné zakázky požadovat, příp. která nabídka je pro něj</p><p>výhodnější. Současně lze dodat, že zadavatel není povinen a ze zákona také nevyplývá, že by</p><p>měl stanovovat, resp. přizpůsobovat předmět plnění veřejné zakázky nikoliv svým potřebám,</p><p>ale nárokům a možnostem jednotlivých dodavatelů (navrhovatele). Je totiž zřejmé, že pro</p><p>různé dodavatele by byly diskriminační různé technické požadavky zadavatele, a to odvisle od</p><p>typu dodávaných přístrojů. Obecně by tak každý dodavatel mohl považovat za diskriminační</p><p>takové technické podmínky, které by neodpovídaly jeho portfoliu výrobků.</p><p>118. Stanovení konkrétních technických podmínek vymezujících předmět veřejné zakázky tudíž</p><p>může v určitých případech omezit okruh potenciálních dodavatelů, avšak pouze tehdy, jsou-li</p><p>technické podmínky stanoveny objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití</p><p>požadovaného plnění zamýšlený zadavatelem, přičemž tento předpoklad je v šetřeném</p><p>zadávacím řízení splněn. Předmětný technický parametr totiž zadavateli přináší konkrétní</p><p>množinu výhod, jak prokazatelně vyplývá zejména z vyjádření oslovených zdravotnických</p><p>zařízení. Požadavek zadavatele na to, aby jím poptávaný biochemický analyzátor disponoval</p><p>předmětnými parametry, je tedy vzhledem ke skutkovým okolnostem případu požadavkem</p><p>oprávněným, tj. nejedná se o požadavek svou povahou nepřiměřený (excesivní), a nelze pak</p><p>v takovém požadavku spatřovat bezdůvodnou konkurenční výhodu pro určité dodavatele,</p><p>popř. bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže v rozporu s § 36 odst. 1 zákona.</p><p>119. V posuzovaném případě zadavatel „cílí“ na zvýšení stupně automatizace „CORE“ laboratoře,</p><p>jak ostatně uvedl v rozhodnutí o podaných námitkách i ve vyjádření k návrhu. Tomuto cíli</p><p>zadavatel přizpůsobil i formulaci zadávacích podmínek, včetně shora jmenovaného</p><p>technického požadavku. Jak přitom Úřad v průběhu správního řízení na základě odpovědí od</p><p>oslovených zdravotnických zařízení zjistil, tento požadavek skýtá určité výhody, čili i s jejich</p><p>přispěním bude moci být plně uspokojena potřeba zadavatele týkající se co nejkvalitnějšího</p><p>vybavení jeho pracoviště. Inkriminovaný technický požadavek zadavatele má tudíž zcela</p><p>evidentně svůj smysl, tzn. nelze jej označit za nadbytečný, jehož účelem by bylo toliko</p><p>bezdůvodné zabránění v soutěži o veřejnou zakázku konkrétním dodavatelům. I případná</p><p>skutečnost, že předmětný technický parametr splňuje pravděpodobně toliko výrobek výrobce</p><p>SYSMEX CZ s.r.o., tak v tomto případě nemůže vést ke konstatování, že se jedná o parametr</p><p>nezákonný, když tento parametr jednoznačně přinese zadavateli jím zamýšlený progres, neboť</p><p>plně automatizovaný systém na provádění příslušných laboratorních vyšetření a analýz</p><p>představuje jedno z nejvýkonnějších řešení na relevantním trhu, jak plyne např. z vyjádření</p><p>Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.17</p><p>120. Úřad tudíž s ohledem na výše popsané konstatuje, že zadavatelův požadavek na dodání toliko</p><p>jednoho komplexního biochemického analyzátoru nepředstavuje pro konkrétního dodavatele</p><p>bezdůvodnou konkurenční výhodu a zároveň nevytváří neodůvodněné překážky hospodářské</p><p>soutěže. Předmětný parametr zadavatele nelze označit za požadavek, který by</p><p>neodůvodněným způsobem zúžil okruh potenciálních dodavatelů předmětu plnění</p><p>veřejné zakázky.</p><p>121. Jak již Úřad uvedl výše, zadavatel, pakliže stanoví požadavky na předmět plnění v souladu se</p><p>zákonem a ukáže-li se, že na trhu existuje toliko jeden dodavatel schopný poskytnout</p><p>17</p><p>Viz bod 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí.</p><p>38</p><p>Č.j.: ÚOHS-33050/2022/500</p><p>zadavateli poptávané plnění, nelze takový stav vykládat k tíži zadavatele a vyvozovat na</p><p>základě toho nezákonnost zadávacích podmínek. Úřad tedy uvádí, že předpoklad, že</p><p>poptávaný předmět plnění bude pro zadavatele dražší, jak např. tvrdí navrhovatel, by</p><p>neznamenal, že zadavatel by nemohl takový předmět plnění poptávat, v případě, že se tak</p><p>rozhodne a že je k takovému postupu veden na základě svých vlastních objektivně</p><p>odůvodněných potřeb.</p><p>122. Nad rámec právě uvedeného Úřad rovněž upozorňuje, že ani samotné tvrzení navrhovatele,</p><p>že jím „navrhované řešení, které předpokládá rozdělení veřejné zakázky na dvě části, by</p><p>zadavateli přineslo lepší provozní i ekonomické užitky než dodávka jednoho komplexního</p><p>přístroje,“ není založeno na žádných konkrétních důkazech. Z vyjádření dotázaných</p><p>zdravotnických zařízení plyne naopak něco jiného. Například Fakultní nemocnice u sv. Anny</p><p>v Brně uvedla, že „nákup vícero samostatných přístrojů a jejich samostatné připojování do</p><p>laboratorního informačního systému (připojení jednoho samostatného přístroje cca 3050.000.- Kč) vyjde výrazně dráž než pořízení jediného systému s jediným připojením do</p><p>laboratorního informačního systému.“ Ačkoli si je Úřad dobře vědom významu, jaký dobře</p><p>fungující hospodářská soutěž o veřejnou zakázku má, a to i ve vztahu k nabídkové ceně, s</p><p>ohledem na výše uvedené, tj. zejména s ohledem na vyjádření poskytnutá Úřadu dotázanými</p><p>zdravotnickými zařízeními, nelze bez dalšího konstatovat, že by řešení zvolené zadavatelem,</p><p>tj. požadavek na dodání toliko jednoho plně automatizovaného biochemického analyzátoru,</p><p>bylo dražší než řešení nabízené navrhovatelem, tj. poptání dvou samostatných přístrojů.</p><p>Nehledě na to, že i v této souvislosti je možno zopakovat, že pokud je zadavatel ochoten si za</p><p>kvalitu a nadstandard, který v rámci realizace veřejné zakázky obdrží, připlatit, nelze v tomto</p><p>bez dalšího spatřovat porušení zákona.</p><p>123. Ve světle všech shora uvedených skutečností a v souvislosti se všemi zjištěnými poznatky tudíž</p><p>Úřad uzavírá, že ve vztahu k námitce navrhovatele, že zadavatel měl připustit podání nabídek</p><p>toliko na určitou část předmětu plnění posuzované veřejné zakázky, resp., že technický</p><p>parametr stanovený zadavatelem v rámci přílohy č. 1 ZD, z něhož vyplývá požadavek</p><p>zadavatele na dodání toliko jednoho plně automatizovaného a komplexního biochemického</p><p>analyzátoru, neshledal v postupu zadavatele žádný rozpor se zákonem. Jde-li tedy o shora</p><p>nastíněnou námitku navrhovatele, Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky</p><p>v souladu se zákonem.</p><p>124. K námitce navrhovatele obsažené ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 8. 9. 2022, že</p><p>„[o]slovená zařízení představují ve své podstatě většinu zařízení, ve kterých je používán systém</p><p>výrobce Sysmex,“ Úřad uvádí, že jak vyplynulo z obdržených odpovědí, je pravdou, že ve</p><p>většině z oslovených zdravotnických zařízení předmětné analýzy jsou prováděny na plně</p><p>automatizované lince (patrně) výrobce značky SYSMEX CZ, s.r.o. Nicméně s ohledem na fakt,</p><p>že Úřad zkoumal zejména skutečnost, zda předmětná automatizovaná linka přináší pro</p><p>uživatele konkrétní výhody oproti např. vícero přístrojům, Úřad považuje za odůvodněné za</p><p>účelem zjištění relevantních skutečností, vést šetření především u zdravotnických zařízení,</p><p>která mají zkušenost s prováděním předmětných analýz tímto (požadovaným) způsobem,</p><p>neboť v opačném případě by z logiky věci nemohl obdržet požadovanou relevantní odpověď.</p><p>Úřad tedy považuje jím shromážděná stanoviska odborně způsobilých subjektů co do</p><p>relevantnosti i do množství za dostatečná, a to i s přihlédnutím k jejich jednoznačnému</p><p>vyznění ve prospěch důvodnosti požadavků zadavatele, jak bylo popsáno výše, které v tomto</p><p>39</p><p>Č.j.: ÚOHS-33050/2022/500</p><p>směru nepřipouštělo jakékoliv důvodné pochybnosti. V tomto kontextu pak Úřad upozorňuje,</p><p>že případné další šetření ve věci neshledal za potřebné, neboť správní orgán má v intencích</p><p>zákonné úpravy povinnost zjistit skutkový stav tak, aby o něm nebylo důvodných</p><p>pochybností.18 Úřad je v této souvislosti přesvědčen o tom, že skutkový stav nyní</p><p>projednávané věci byl zjištěn v souladu se § 3 správního řádu.</p><p>125. Úřad pro úplnost uvádí, že pečlivou pozornost věnoval rovněž navazující námitce navrhovatele</p><p>spočívající v údajném nezákonném stanovení zadávacích podmínek zadavatelem, jehož se měl</p><p>zadavatel dopustit v souvislosti s technickým parametrem stanoveným v příloze č. 1 ZD:</p><p>„využití v mikrobiologické diagnostice, rozlišení G+ a G- bakterii“. Navrhovatel ve světle právě</p><p>uvedeného tvrdí, že ačkoliv zadavatel výše citovaný technický parametr v rámci zadávací</p><p>dokumentace koncipoval jako jeden ze svých požadavků na poptávaný předmět plnění, jeho</p><p>faktické využívání následně zadavatel ve svém vyjádření ze dne 20. 6. 2022 výslovně popřel,</p><p>když uvedl, že „součástí dodávky nemá být přístroj nebo funkcionalita/modul na</p><p>mikrobiologické vyšetření. Mikrobiologické vyšetření se provádí v rámci jiného pracoviště na</p><p>samostatném přístroji, který je mimo předmět Veřejné zakázky.“ V této souvislosti tedy</p><p>navrhovatel tvrdí, „že zadávací podmínky nebyly stanoveny pouze s ohledem na účel použití</p><p>požadovaného analyzátoru, ale byly stanoveny účelově tak, aby umožnily dodávku</p><p>konkrétního analyzátoru výrobce Sysmex, čímž dochází k omezení hospodářské soutěže tak,</p><p>jak Navrhovatel uvedl ve svých námitkách proti zadávacím podmínkám Zakázky ze dne</p><p>13. dubna 2022 (dále jen ‚Námitky‘) a posléze také v návrhu na přezkoumání úkonů Zadavatele</p><p>ze dne 9. května 2022.“ 19 Navrhovatel je tudíž přesvědčen o tom, že zadavatel s ohledem na</p><p>právě uvedené stanovil zadávací podmínky účelově, resp. technické parametry stanovené</p><p>zadavatelem v technické specifikaci nejsou odůvodněné a neodpovídají potřebám zadavatele.</p><p>126. Úřad na tomto místě předně souhlasí s navrhovatelem v tom smyslu, že zadavatel je povinen</p><p>stanovit zadávací podmínky mj. s ohledem na své potřeby. Dále však Úřad poukazuje na</p><p>vyjádření zadavatele, který ke shora tvrzenému pochybení ve svém vyjádření ze</p><p>dne 25. 7. 2022 uvedl, že „funkcionalita přístroje s rozlišením G+ a G- bakterií není totožná</p><p>s mikrobiologickým vyšetřením zmíněným v odst. 5.4. předchozího stanoviska Zadavatele ze</p><p>dne 20. 6. 2022. Zadavatel rozlišuje mezi tímto ‚mikrobiologickým vyšetřením‘ a tím, co lze</p><p>označit jako ‚premikrobiologický screening‘. V mikrobiologické diagnostice jsou různé úrovně</p><p>zjištění vlastnosti, typu nebo konkrétního druhu bakterie nebo i počtu bakterií, přičemž právě</p><p>zjištění konkrétního druhu a jiných parametrů bakterie umožňuje co nejcíleněji určit léčbu zejména podání konkrétního antibiotika. Právě tato přesná diagnostika se provádí</p><p>mikrobiologickým vyšetřením zmíněným Zadavatelem v odst. 5.4. jeho předchozího stanoviska</p><p>ze dne 20. 6. 2022, přičemž toto přesné mikrobiologické vyšetření prováděné v mikrobiologické</p><p>laboratoři je časově velmi náročné. V rámci diagnostiky je však možné v krátkém časovém</p><p>intervalu zjistit v rámci ‚premikrobiologického screeningu‘ alespoň obecnější parametry</p><p>bakterie, přičemž takové zatímní orientační zjištění i tak umožnuje lékaři nasadit antibiotika</p><p>na počátku s vyšší mírou přesnosti. V daném případě je funkcionalita rozlišení G+ a G- bakterií</p><p>tímto orientačním vyšetřením, které lékaři usnadňuje rozhodnutí o cílenějším podání antibiotik</p><p>před samotným mikrobiologickým vyšetřením, ke kterému je odebraný vzorek následně poslán.</p><p>Vzhledem k tomu, že výsledek mikrobiologického vyšetření může trvat řádově i několik dnů, je</p><p>18</p><p>19</p><p>Viz § 3 správního řádu.</p><p>Viz vyjádření navrhovatele ze dne 11. 7. 2022, bod 37. až 39. odůvodnění tohoto rozhodnutí.</p><p>40</p><p>Č.j.: ÚOHS-33050/2022/500</p><p>právě okamžitá analýza G+ a G- bakterií významným prozatímním indikátorem k přesnějšímu</p><p>nasazení antibiotik, které mají být podány bez zbytečného odkladu. Zadavatel tedy tímto</p><p>odmítá, že by tento jeho technický požadavek na rozlišení G+ a G- bakterií byl v rozporu s jeho</p><p>předchozím stanoviskem, neboť v jeho podání jsou mikrobiologické vyšetření zmíněné v jeho</p><p>stanovisku ze dne 20. 6. 2022 a funkcionalita rozlišení G+ a G- bakterií v režimu</p><p>‚premikrobiologického screeningu‘ dvěma rozdílnými situacemi.“</p><p>127. Ze shora citovaného vysvětlení zadavatele jednoznačně plyne, že požadavek zadavatele</p><p>stanovený v příloze č. 1 ZD „využití v mikrobiologické diagnostice, rozlišení G+ a G- bakterií“</p><p>zadavatel koncipoval s rozmyslem, přičemž na jeho splnění trvá a zároveň jej plánuje využívat.</p><p>Úřad má rovněž za to, že zadavatel předmětným vyjádřením vysvětlil všechny případné</p><p>pochybnosti, které by mohly vyvstat v souvislosti s jeho vlastním dřívějším vyjádřením ze dne</p><p>20. 6. 2022, v rámci něhož zadavatel uvedl mj. následující: „Za prvé je třeba upozornit na to,</p><p>že součástí dodávky nemá být přístroj nebo funkcionalita/modul na mikrobiologické vyšetření.</p><p>Mikrobiologické vyšetření se provádí v rámci jiného pracoviště na samostatném přístroji, který</p><p>je mimo předmět Veřejné zakázky. Požadovaný komplexní automatizovaný systém provádí</p><p>v rámci jednoho vzorku/jedné zkumavky, respektive v rámci jednoho úkonu laboranta (vložení</p><p>zkumavky do přístroje) komplexní chemické a morfologické vyšetření včetně průtokové</p><p>cytometrie (toto nezpochybňuje ani Navrhovatel). Argumentace o nutnosti druhé zkumavky na</p><p>mikrobiologické vyšetření je tak zavádějící, neboť požadovaný přístroj/přístroje toto</p><p>mikrobiologické vyšetření neprovádějí.“ Ačkoliv Úřad v tomto kontextu podotýká, že v právě</p><p>citovaném vyjádření zadavatelem použitý slovní obrat, že mikrobiologické vyšetření</p><p>požadovaný přístroj neprovádí, by mohl skutečně působit matoucím dojmem, avšak nikoliv již</p><p>v kontextu dalších vyjádření zadavatele, v nichž byla jakákoliv případná pochybnost o pouhé</p><p>účelovosti stanovení tohoto požadavku dle názoru Úřadu bezpečně rozptýlená. Úřad pro</p><p>úplnost uvádí, že zadavatelem provedené rozlišení mikrobiologické diagnostiky na</p><p>premikrobiologický screening a mikrobiologické vyšetření lze označit za racionální a logické</p><p>zdůvodnění. V této souvislosti lze citovat např. vyjádření Fakultní nemocnice Ostrava, která</p><p>uvedla, že „[s] klinickým hlediskem požadavku zadavatele na mikrobiologický screening s</p><p>rozlišením G+ a G- souhlasíme.“ Zadavatelem poskytnuté vysvětlení Úřad tudíž považuje za</p><p>dostatečné. Zadavatel svůj požadavek na rozlišení G+ a G- bakterií vysvětlil racionálním a</p><p>logickým způsobem, přičemž z předmětného technického parametru bude mít konkrétní</p><p>užitek. Nelze tudíž konstatovat, že by předmětný požadavek zadavatele byl ryze účelový, resp.,</p><p>že by snad zadavatel neměl v plánu tento technický parametr využívat, jak tvrdí navrhovatel.</p><p>128. V návaznosti na shora uvedené je zapotřebí poukázat rovněž na vyjádření Oblastní nemocnice</p><p>Náchod, které v této souvislosti uvedla, že „[j]edinečnou vlastností analyzátoru UF – 4000</p><p>oproti technologiím ostatních firem je, že počítá množství bakterií v jednom mikrolitru moči.</p><p>Tato kvantifikace množství bakterií v konstantním objemu je významným pomocníkem při</p><p>volbě a kontrole účinnosti léčby. Oproti klasickému mikrobiologickému vyšetření je výsledek</p><p>dostupný minimálně o 24 hodin dříve. Navíc výše uvedený analyzátor disponuje samostatným</p><p>kanálem (modulem), který je určen pouze pro diagnostiku bakterií. Bakterie jsou před</p><p>průchodem měřícím systémem obarveny pomocí dvou barvících roztoků. Díky tomuto barvení</p><p>je analyzátor schopen rozlišit, zda se jedná o Gram pozitivní (G+) nebo Gram negativní (G-)</p><p>bakterie. Tato informace rozhoduje o nasazení určité skupiny antibiotik, protože některá jsou</p><p>citlivá na G+ a jiná na G- bakterie. Pro představu mikrobiologické vyšetření kultivace a citlivosti</p><p>na ATB trvá minimálně 48 hodin. Proto naše Pracoviště klinické biochemie Náchod vydává</p><p>41</p><p>Č.j.: ÚOHS-33050/2022/500</p><p>lékařům nejen kvantitativní výsledek počtu bakterií, ale zároveň i informaci, zda se jedná</p><p>o druhy G+ nebo G-. Lékařská veřejnost bere tento postup jako jednoznačné zlepšení a zrychlení</p><p>při diagnostice močových infekcí, což má výrazný medicínský vliv na včasné a zejména cílené</p><p>zahájení léčby pacientů. Touto technologií nedisponuje žádná jiná firma na trhu.“ 20 Souhlasné</p><p>stanovisko k požadavku na mikrobiologický screening s rozlišením G+ a G- bakterií pak</p><p>vyslovila rovněž fakultní nemocnice v Ostravě.21</p><p>129. Úřad tudíž konstatuje, že požadavek zadavatele spočívající ve využití poptávaného přístroje</p><p>v mikrobiologické diagnostice, rozlišení G+ a G- bakterií, považuje z hlediska potřeb zadavatele</p><p>za odůvodněný. Navrhovatelem tvrzený rozpor mezi zadávací dokumentací, resp. technickou</p><p>specifikací a následnými vyjádřeními zadavatele, zejm. vyjádřením ze dne 20. 6. 2022, Úřad</p><p>nepovažuje za relevantní, neboť veškeré případné pochybnosti byly zadavatelem bezpečně</p><p>rozptýleny vyjádřením ze dne 25. 7. 2022. Stran shora uvedených skutečnosti tudíž Úřad</p><p>neshledává postup zadavatele rozporným se zákonem.</p><p>K námitce nejednoznačně stanovených obchodních podmínek</p><p>130. Navrhovatel v rámci podaného návrhu dále namítá, že zadavatel stanovil zadávací podmínky</p><p>nejednoznačně, resp. kontradiktorně, tedy v rozporu se zákonem, a to z následujících důvodů.</p><p>131. V čl. 7.1.5 zadávací dokumentace je stanoveno následující: „Nebude-li nabídka dodavatele</p><p>obsahovat obchodní podmínky, které jsou jako minimální stanoveny Zadavatelem v této</p><p>Zadávací dokumentaci, nebo obchodní podmínky, které budou pro Zadavatele jednoznačně</p><p>výhodnější, bude to mít za následek nesplnění zadávacích podmínek ze strany dodavatele.“</p><p>132. V čl. 7.2.2 zadávací dokumentace je stanoveno následující: „Dodavatel není oprávněn předložit</p><p>návrh smlouvy, který by byl v rozporu s obchodními a smluvními podmínkami, které jsou jako</p><p>minimální stanoveny Zadavatelem v této Zadávací dokumentaci a zejména je povinen</p><p>respektovat text smlouvy, který je uveden v Příloze č. 2 této Zadávací dokumentace, a tento</p><p>smluvní text doplněný o údaje určené k doplnění dodavatelem předložit ve své nabídce jako</p><p>návrh smlouvy. Dodavatel je povinen do smlouvy, která tvoří Přílohu č. 2 této Zadávací</p><p>dokumentace, a jejích příloh doplnit na místa příslušným způsobem ve smlouvě vyznačená</p><p>chybějící údaje, jež budou známy ke dni podání nabídky tohoto dodavatele.“</p><p>133. Navrhovatel ke shora citovaným článkům zadávací dokumentace v rámci podaného návrhu</p><p>uvádí, že „ustanovení bodu 7.1.5 zadávací dokumentace Zakázky, které připouští, že dodavatel</p><p>může nabídnout Zadavateli obchodní podmínky, které pro něj budou jednoznačně výhodnější,</p><p>je v přímém rozporu s ustanovením odstavce 7.2.2 zadávací dokumentace Zakázky, ve kterém</p><p>Zadavatel požaduje, aby dodavatel předložil návrh smlouvy ve znění, které je</p><p>Přílohou 2 zadávací dokumentace Zakázky, a to pouze s doplněním takových údajů, které jsou</p><p>určené k doplnění dodavatelem. Zadávací dokumentace však nestanoví, co jsou obchodní</p><p>podmínky, které by byly jednoznačně výhodnější pro Zadavatele, a toto není předmětem</p><p>hodnocení podaných nabídek, mohla by případná úprava obchodních podmínek ze strany</p><p>dodavatele být porušením požadavků stanovených Zadavatelem v bodu 7.2.2 zadávací</p><p>dokumentace Zakázky, a mohla by ve svém důsledku vést k možnosti Zadavatele vyloučit</p><p>dodavatele pro nesplnění zadávacích podmínek. Současně také by postup dodavatelů podle</p><p>20</p><p>21</p><p>Viz bod 45. odůvodnění tohoto rozhodnutí.</p><p>Viz bod 58. odůvodnění tohoto rozhodnutí.</p><p>42</p><p>Č.j.: ÚOHS-33050/2022/500</p><p>odstavce 7.1.5 zadávací dokumentace Zakázky mohl ve svém důsledku způsobit</p><p>neporovnatelnost jednotlivých nabídek, pokud by výhodnější podmínky mohly ovlivnit</p><p>nabídkovou cenu dodavatele.“</p><p>134. Úřad k namítané skutečnosti konkrétně uvádí, že namítanou disharmonii shora uvedených</p><p>článků zadávací dokumentace nevnímá, resp. ačkoliv navrhovatel tvrdí, že citované články jsou</p><p>vzájemně inkoherentní, a tudíž v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst.</p><p>1 zákona, Úřad tento názor nesdílí. Zadavatel v čl. 7.1.5 zadávací dokumentace jasně stanovil,</p><p>že nabídky dodavatelů musí obsahovat obchodní podmínky, které odpovídají zadávací</p><p>dokumentaci, resp., které zadavatel stanovil jako minimální, přičemž, zadavatel v témže</p><p>článku umožnil potencionálním uchazečům o veřejnou zakázku předložit rovněž nabídku,</p><p>která bude obsahovat obchodní podmínky pro zadavatele výrazně výhodnější. K tomu Úřad</p><p>uvádí následující.</p><p>135. Úřad je toho mínění, že určení obchodních podmínek, které jsou pro zadavatele výrazně</p><p>výhodnější, by nemělo představovat výraznější problémy. Jde-li o obchodní podmínky</p><p>kvantitativního charakteru, pak Úřad uvádí, že každý průměrně znalý dodavatel je schopen</p><p>odhadnout, zda je v zájmu zadavatele vyšší, či nižší hodnota příslušné veličiny. Jde-li</p><p>o obchodní podmínky kvalitativního charakteru, pak Úřad uvádí, že z povahy věci se jedná</p><p>o hůře uchopitelnou skutečnost, resp. stanovení toho, zda příslušná kvalitativní obchodní</p><p>podmínka je pro zadavatele výhodnější, či nikoliv, představuje jistě složitější otázku. Přestože</p><p>i zda má Úřad za to, že po patřičném uvážení dodavatel může v konkrétním případě objektivně</p><p>správně určit, zda příslušná obchodní podmínka je, či není pro zadavatele výhodnější, resp.</p><p>„jednoznačně výhodnější“, Úřad rovněž podotýká, že dodavatel v takovém případě může</p><p>postupovat v souladu s § 98 odst. 3 zákona, tedy položit zadavateli otázku, resp. žádost</p><p>o vysvětlení. Ačkoliv postoj navrhovatele obsažený v návrhu, že postup dle § 98 odst. 3 je</p><p>právem dodavatele, tj. nikoliv jeho povinností, je jistě pravdivý, lze tento postup považovat za</p><p>zcela logický v případě, že by dodavateli nebylo něco jasné, resp. v případě, že by měl</p><p>dodavatel pochybnosti ohledně rozličných okolností.</p><p>136. Dále Úřad podotýká, že zadavatel v čl. 9.1.1 zadávací dokumentace stanovil jako hodnotící</p><p>kritérium ekonomickou výhodnost, tedy nejnižší nabídkovou cenu. V této souvislosti Úřad</p><p>přisvědčuje zadavateli, který v rozhodnutí o námitkách, jakož i ve svém vyjádření k podanému</p><p>návrhu, uvádí, že „[j]e-li stanovena zadávací podmínka jako minimální, může samozřejmě</p><p>dodavatel nabídnout plnění s výhodnější podmínkou, než je minimální požadavek Zadavatele.“</p><p>Dále potom zadavatel uvádí, že „[p]okud Dodavatel tvrdí, že by mohlo dojít ke vzájemné</p><p>neporovnatelnosti nabídek, není zřejmé, v čem by tato neporovnatelnost měla spočívat, pokud</p><p>se nabídky hodnotí podle nejnižší nabídkové ceny.“ Jinými slovy, pakliže obchodní podmínky</p><p>nebudou v rámci hodnocení nabídek brány v potaz, pak dodavatelé sice můžou v tomto smyslu</p><p>spekulovat, resp. vzájemně se „předhánět“ v tom, kdo z nich zakomponuje do své nabídky</p><p>výhodnější obchodní podmínky, avšak dle mínění Úřadu, resp. s ohledem na znění zákona,</p><p>v takovém počínání dodavatelů nelze spatřovat valného smyslu. Zadavatel totiž stanovil zcela</p><p>jasně, co bude předmětem hodnocení podaných nabídek, tj. cokoliv jiného nemá z hlediska</p><p>fáze „hodnocení“ žádný význam. Z toho důvodu je pro racionálně smýšlejícího dodavatele</p><p>patrně nejjednodušší nabídnout zadavateli takové plnění, resp. takové obchodní podmínky,</p><p>které budou výhodné pro něho samotného, tj. pro dodavatele, avšak za současného splnění</p><p>zadávacích podmínek. Uvedený myšlenkový postup pak nutně implikuje závěr spočívající</p><p>43</p><p>Č.j.: ÚOHS-33050/2022/500</p><p>v tom, že pro dodavatele budou nejvýhodnější obchodní podmínky takové podmínky, jež</p><p>zadavatel označuje jako minimální. Úřad pro úplnost dále uvádí, že má-li být dodavatel v rámci</p><p>příslušného zadávacího řízení úspěšný, musí splnit mj. všechny podmínky účasti ve smyslu § 37</p><p>odst. 1 zákona a předložit nejvýhodnější nabídku dle příslušných hodnotících kritérií. Pokud</p><p>zadavatel stanoví určitou úroveň obchodních podmínek a zároveň tyto obchodní podmínky,</p><p>resp. míra jejich výhodnosti není předmětem hodnocení, pak bude pro dodavatele patrně</p><p>nejlepší, pakliže splní požadavek na minimální obchodní podmínky v minimální požadované</p><p>míře, přičemž svou veškerou pozornost zaměří na tu část nabídky, která bude zadavatelem</p><p>podrobena procesu hodnocení nabídek. Ostatně v posuzovaném případě obchodní podmínky,</p><p>resp. jejich výhodnost nebyla součástí hodnocení předložených nabídek, tudíž ani z hlediska</p><p>dodržení zásady transparentnosti hodnocení nabídek není významné, aby zadavatel předem</p><p>v zadávacích podmínkách blíže definoval, v čem případná výhodnost obchodních podmínek</p><p>má spočívat. V této souvislosti tudíž zbývá pouze konstatovat, že není-li si dodavatel jistý tím,</p><p>zda příslušná obchodní podmínka je pro zadavatele jednoznačně výhodnější, není nic</p><p>jednoduššího než od této podmínky upustit, neboť konec konců není zadavatelem vůbec</p><p>požadována. Dodavatel by naopak svou kreativitu měl zaměřit na ty aspekty nabídky, jež</p><p>budou podléhat hodnocení zadavatele.</p><p>K námitce nejasně stanoveného požadavku na uzavření pojistné smlouvy</p><p>137. Navrhovatel v rámci podaného návrhu dále uvádí, že čl. 7.1.6 zadávací dokumentace je vnitřně</p><p>inkoherentní, když zadavatel „v prvním odstavci tohoto ustanovení požaduje, aby pojištění pro</p><p>případ vzniku škody způsobené provozní činností dodavatele a pro případ škody způsobené</p><p>vadou dodaného Předmětu smlouvy s limitem 3.000.000,- Kč doložil dodavatel, jehož nabídka</p><p>bude vybrána jako nejvýhodnější, a v druhém odstavci tohoto ustanovení pak požaduje</p><p>předložení předmětného pojištění již v nabídce dodavatele na realizaci Zakázky.“</p><p>138. Úřad uvádí, že v čl. 7.1.6 zadávací dokumentace je stanoveno následující:</p><p>„Dodavatel, jehož nabídka bude vybrána jako nejvhodnější, nejpozději v den podpisu smlouvy</p><p>doloží, že je pojištěn pro případ vzniku škody způsobené svojí provozní činností a pro případ</p><p>škody způsobené vadou dodaného Předmětu smlouvy, přičemž limit pojistného plnění musí být</p><p>po celou dobu trvání uzavřené smlouvy minimálně ve výši 3 000 000,- Kč (slovy tři miliony korun</p><p>českých).</p><p>Dodavatel doloží do své nabídky buď kopii platné pojistné smlouvy nebo platného pojistného</p><p>certifikátu, z něhož budou vyplývat výše uvedené skutečnosti nebo případně čestné prohlášení,</p><p>že v případě podpisu smlouvy se Zadavatelem bude pojištěn tak, aby to odpovídalo výše</p><p>uvedenému požadavku Zadavatele.“</p><p>139. Ke shora citovanému Úřad uvádí, že namítanou inkoherenci v čl. 7.1.6 zadávací dokumentace</p><p>nespatřuje. Navrhovatel zřejmě nesprávně pochopil význam předmětného článku, z něhož dle</p><p>Úřadu jednoznačně vyplývá, že vybraný dodavatel bude povinen doložit nejpozději v den</p><p>podpisu smlouvy, že je pojištěn pro případ vzniku škody způsobené svojí provozní činností a</p><p>pro případ škody způsobené vadou dodaného předmětu smlouvy v příslušné výši. Dále pak</p><p>citované ustanovení zadávací dokumentace říká, že dodavatel, neboli uchazeč o předmět</p><p>plnění veřejné zakázky, již v souvislosti s podáním nabídky doloží zadavateli buď kopii pojistné</p><p>smlouvy, resp. kopii pojistného certifikátu, anebo čestné prohlášení, že v případě podpisu</p><p>smlouvy se zadavatelem bude pojištěn dle požadavku zadavatele. Jinými slovy, z citovaného</p><p>44</p><p>Č.j.: ÚOHS-33050/2022/500</p><p>ustanovení zadávací dokumentace plyne, že dodavatel v souvislosti s podáním nabídky nemusí</p><p>předkládat dokument, z něhož by bylo patrné, že je pojištěn dle shora uvedeného.</p><p>Inkriminované ustanovení zadávací dokumentace naopak obsahuje jednoznačné sdělení, že</p><p>součástí nabídky všech uchazečů o předmět plnění veřejné zakázky musí být alespoň čestné</p><p>prohlášení, že v případě výběru jejich nabídky, budou pojištění. Úřad konstatuje, že žádnou</p><p>vnitřní inkoherenci napadeného ustanovení zadávacích podmínek nevnímá.</p><p>140. K citovanému čl. 7.1.6 zadávací dokumentace zadavatel v rámci rozhodnutí o námitkách, resp.</p><p>v rámci svého vyjádření k návrhu uvádí, že „stanovil zadávací podmínku v podobě nutnosti</p><p>dodavatele mít sjednáno předmětné pojištění, a to nejpozději k okamžiku uzavření smlouvy na</p><p>plnění veřejné zakázky. Dodavatel může mít toto pojištění sjednáno ke dni podání nabídky nebo</p><p>jej může sjednat i později do doby uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Proto Zadavatel</p><p>umožnil do nabídky přiložit pouze čestné prohlášení, kterým dodavatel prohlašuje, že bude</p><p>pojištěn v odpovídajícím rozsahu v případě uzavření smlouvy. Pokud by již dodavatel předložil</p><p>samotnou pojistnou smlouvu ve své nabídce, byla by tím splněna i podmínka tohoto</p><p>dodavatele v případě jeho výběru doložit sjednání takového pojištění nejpozději ke dni uzavření</p><p>smlouvy.“ Úřad uvádí, že s výkladem zadavatele plně souhlasí, neboť již z gramatického</p><p>výkladu příslušného článku přesně takový závěr vyplývá.</p><p>Závěrečné shrnutí</p><p>141. Po důkladném uvážení veškerých navrhovatelem tvrzených porušení zákona, ve světle všech</p><p>shora uvedených skutečností a v souvislosti se všemi zjištěnými poznatky, Úřad uzavírá, že v</p><p>šetřeném případě neshledal v postupu zadavatele žádné důvody pro uložení nápravného</p><p>opatření, a proto podle § 265 písm. a) zákona rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto</p><p>rozhodnutí a návrh navrhovatele zamítl.</p><p>POUČENÍ</p><p>Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro</p><p>ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –</p><p>Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má</p><p>odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1</p><p>písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná</p><p>uznávaným elektronickým podpisem.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>v z. Ing. Petr Vévoda</p><p>Mgr. Markéta Dlouhá</p><p>místopředsedkyně</p><p>45</p><p>Č.j.: ÚOHS-33050/2022/500</p><p>Obdrží</p><p>1. Nemocnice České Budějovice, a.s., B. Němcové 585/54, 370 01 České Budějovice</p><p>2. Mgr. Klára Zábrodská, advokátka, Rybná 716/24, 110 00 Praha 1</p><p>Vypraveno dne</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>46</p></div>", "next": 0}