{"html": "<div class=\"doc\"><p>138. V námitce A účastník řízení uvádí, že převážnou část dokumentů převzatých při místním šetření</p><p>představovala jeho interní komunikace, jejíž obsah, např. užívání pojmu škodíci, vysvětluje</p><p>únavou zaměstnanců a neoblíbeností některých obchodních partnerů v souvislosti s jejich</p><p>platební morálkou či poškozováním zájmů účastníka řízení. Dále tvrdí, že v interní komunikaci</p><p>uvedený postup vůči odběratelům nebyl realizován, což dokládá čestným prohlášením jednoho</p><p>ze svých zaměstnanců. V této záležitosti Úřad odkazuje např. na obsah interní komunikace ze dnů</p><p>11. 3. 2016 a 15. 3. 2016, která jasně dokládá, že k uplatnění sankce v podobě blokace odběratelů</p><p>v objednávkovém systému z důvodu nedodržování MOC ze strany soutěžitele GARLAND skutečně</p><p>docházelo. Blokaci účtů z důvodu údajně špatné platební morálky odběratelů Úřad, pro rozpor</p><p>se shromážděnými důkazy, odmítl již výše.</p><p>139. V námitce B.1 účastník řízení rozporuje shrnutí informací zjištěných Úřadem při místním šetření</p><p>s tím, že toto shrnutí je zcela nepravdivé a nemá oporu v provedeném dokazování. Uvedené však</p><p>Úřad jako irelevantní odmítá a odkazuje na konkrétní zjištění, z nichž vycházel ve shrnutí a které</p><p>jej potvrzují. Obdobně uvedené vypořádání platí i pro námitku B.2, dle které Úřad v uvedeném</p><p>odstavci dovozoval soustavnou kontrolu dodržovaní doporučených cen. Opět nelze přijmout</p><p>argumentaci účastníka řízení, že kontrola MOC byla prováděna za účelem […obchodní</p><p>tajemství…]. Uvedené je v naprostém rozporu se zjištěním Úřadu, neboť tato kontrola byla</p><p>prováděna za účelem následného tlaku na odběratele soutěžitele GARLAND, pokud jím bylo</p><p>zjištěno nedodržování jím stanovených MOC dotčeného zboží při jeho dalším prodeji. Pokud</p><p>účastník řízení v námitce B.3 argumentuje skutečností, že dotčené zboží lze nakoupit i od jiných</p><p>dodavatelů, neboť není jeho výhradním dovozcem, tato nemůže mít vliv na posouzení</p><p>namítaného jednání účastníka řízení. Nadto Úřad v dokumentech zajištěných při místním šetření</p><p>35</p><p>Č.j.: ÚOHS-44426/2021/871/KBa</p><p>zachytil i komunikaci […obchodní tajemství…].134 Pro ilustraci aktivity soutěžitele GARLAND</p><p>na dodavatelské úrovni Úřad doplňuje, že účastník řízení ve svém vyjádření ze dne 19. 7. 2019</p><p>jako své odběratele označil více než […obchodní tajemství…] subjektů jen na území ČR.</p><p>140. Námitka B.4 se týká […obchodní tajemství…], která dle vysvětlení účastníka řízení nepředstavuje</p><p>[…obchodní tajemství…]. Úřad této námitce účastníka řízení částečně vyhověl. Z textu předmětné</p><p>e-mailové komunikace však zcela jasně vyplývá, že k blokacím dochází mj. při nedodržování MOC</p><p>odběrateli. Ztrátu […obchodní tajemství…] z důvodu nedodržovaní cen potvrzuje i interní email</p><p>[…obchodní tajemství…] ze dne 4. 6. 2014, ve kterém dalším zaměstnancům sděluje: […obchodní</p><p>tajemství…]135 Na tomto místě lze dále odkázat i na další emailovou komunikaci ze dne 6. 6. 2014,</p><p>v níž odběratel napsal: […obchodní tajemství…]136 Skutečnost, že někteří odběratelé mohli mít</p><p>problémy se včasnou úhradou faktur a z tohoto důvodu jim […obchodní tajemství…], není ve</p><p>vztahu k posuzovanému jednání podstatná, neboť důvodem blokace jejich účtů, a tedy i</p><p>[…obchodní tajemství…], bylo dle zjištění Úřadu rovněž nedodržení minimálních MOC.</p><p>141. V námitce B.5 účastník řízení uvádí, že v e-mailu ze dne 15. 8. 2014 (resp. jemu předcházející</p><p>komunikaci ze dne 14. 8. 2014) odběratel žádá odblokování s tím, že má ceny dotčeného zboží</p><p>v pořádku. Důvodem blokace nebylo dle účastníka řízení nedodržování MOC, ale nesprávná</p><p>prezentace zboží na prodejně, což také dokládá čestným prohlášením svého zaměstnance.</p><p>Z textu předmětného e-mailu však jeho logickým výkladem vyplývá skutečnost, že si byl odběratel</p><p>vědom faktu, že důvodem blokace může být mj. právě i nedodržování stanovených MOC</p><p>dotčeného zboží. Existenci dalších možných důvodů pro blokaci účtu Úřad nerozporuje. Co se</p><p>týče e-mailu ze dne 18. 6. 2013, GARLAND jej vysvětluje upozorněním odběratele na neuvedení</p><p>ceny (vč. aktuálních informací o výrobku). V textu daného e-mailu však soutěžitel GARLAND žádá</p><p>[…obchodní tajemství…] s odkazy na tři produkty a zkratka […obchodní tajemství…], na což mu</p><p>odběratel odpověděl: […obchodní tajemství…]. Níže pak pokračoval: […obchodní tajemství…].</p><p>Také požaduje odblokování, aby získal objednané zboží pro svého zákazníka, což GARLAND</p><p>vysvětluje prodlením s úhradou faktur. Z textu e-mailu však nic takového nevyplývá, veškerá</p><p>komunikace se týká výhradně prodejních cen, přičemž zaměstnanec soutěžitele GARLAND</p><p>později informuje […obchodní tajemství…] a žádá o odblokování odběratele se slovy: […obchodní</p><p>tajemství…] a dostává odpověď: […obchodní tajemství…] Uvedená tvrzení účastníka řízení jsou</p><p>tedy zcela v rozporu s obsahem zajištěných důkazů. GARLAND závěrem této námitky rovněž</p><p>argumentuje částí textu z vyjádření odběratele, avšak přehlíží další jím uvedené informace, např.</p><p>to, že aby dostal objednané zboží, musel dorovnat ceny, jinak by zkrachoval. Blokaci v systému</p><p>údajně indikoval tzv. černý puntík, který byl odstraněn po dorovnání cen, a teprve poté byl</p><p>soutěžitelem GARLAND umožněn výdej dotčeného zboží. GARLAND tedy účelově předkládá jen</p><p>určité části vyjádření odběratele izolovaně od jeho celkového kontextu.</p><p>142. Další účastníkem řízení vznesená námitka B.6 se týká přeceňování zboží na základě jím zaslaných</p><p>ceníků, kdy v e-mailové komunikaci ze dnů 23. 2. 2016 a 1. 3. 2016 si jeden z odběratelů stěžuje</p><p>na ostatní, kteří tento požadavek ignorovali. Ubezpečení odběratele zaměstnancem GARLAND,</p><p>že dojde k nápravě v časovém horizontu jednoho týdne, však dle něj bylo pouhým sdělením toho,</p><p>co chtěl zákazník slyšet, avšak opatření nebylo nikdy realizováno. Účastník řízení údajně</p><p>134</p><p>Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P2 (dokument pod označením A72).</p><p>Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P2 (dokument pod označením A75).</p><p>136</p><p>Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P2 (dokument pod označením A88).</p><p>135</p><p>36</p><p>Č.j.: ÚOHS-44426/2021/871/KBa</p><p>pravidelně informoval své odběratele o změnách ceníků, avšak nikdy nečinil následnou kontrolu</p><p>jejich dodržování ani nepodnikl žádné sankční kroky. Toto tvrzení dokládá vyjádřením tří</p><p>odběratelů.137 Tito odběratelé dle zjištění Úřadu však sami na návrhy soutěžitele GARLAND</p><p>k úpravám cen přistupovali.138 Jejich vyjádření tedy Úřad pokládá za účelová a dodává, že za zcela</p><p>zásadní a názorně prokazující protisoutěžní jednání považuje především důkazy, zajištěné</p><p>při místním šetření, obsahující komunikaci s cenovými požadavky účastníka řízení a reakce na ně</p><p>zachycené v reálném čase protiprávního jednání, neboť následná pozdější písemná vyjádření</p><p>oslovených odběratelů mnohdy zcela neodráží zjištěný skutkový stav. Navíc z důkazů vyplývá, že</p><p>rovněž pro odběratele bylo ve většině případů výhodné doporučené ceny dodržovat, neboť to</p><p>vylučovalo mezi nimi možnost konkurovat si cenou a udržovalo dané marže, přičemž někteří</p><p>z odběratelů GARLAND na nedodržování doporučených cen jeho jinými odběrateli upozorňovali</p><p>a žádali nápravu. Jako příklady lze uvést e-maily ze dnů 27. 6. 2014139, 3. 4. 2015140, 5. 10. 2015141</p><p>a 23. 3. 2017142.</p><p>143. V námitce B.7 účastník řízení odmítá souvislost nedodržování MOC dotčeného zboží s blokací</p><p>účtů odběratelů a blokaci vysvětluje uvedením chybných technických údajů ze strany odběratelů.</p><p>K tomu Úřad uvádí, že v e-mailu ze dne 7. 9. 2015 je mj. uvedeno: […obchodní tajemství…]</p><p>[uvedeny konkrétní názvy odběratelů – pozn. Úřadu]. […obchodní tajemství…]143, což bylo</p><p>důvodem, proč nebyli, na rozdíl od ostatních odběratelů uvedených na seznamu hříšníků v</p><p>předcházejícím e-mailu ze dne 3. 9. 2015, zablokováni. Na tento e-mail navazuje další komunikace</p><p>ze dne 9. 9. 2015, kde zaměstnanec GARLAND žádá […obchodní tajemství…] o odblokování</p><p>odběratele s vysvětlením, že […obchodní tajemství…]. Tvrzení účastníka řízení dále odporuje text</p><p>navazujícího e-mailu ze dne 11. 9. 2015, kde je opět používán termín škodíci a v interní</p><p>komunikaci jsou zmíněny […obchodní tajemství…]144. Z uvedeného je tedy zřejmé, že důvodem</p><p>blokace odběratelů bylo opět nedodržování MOC, nikoliv uvedení chybných technických údajů.</p><p>V e-mailu ze dne 25. 8. 2015, včetně předcházející komunikace, se jasně píše o nedodržování cen,</p><p>na které upozornil jeden z odběratelů, a GARLAND na ni reaguje snahou o nápravu.145 S ohledem</p><p>na výše uvedené tak Úřad nemůže přisvědčit námitce účastníka řízení a jeho tvrzení</p><p>o předmětných e-mailech pokládá za ryze účelová a stojící v rozporu s jejich logickým výkladem.</p><p>144. Dále účastník řízení vznesl námitky k informacím získaným Úřadem jeho dalším šetřením</p><p>(neprokázání spáchání přestupku a blokace účtů odběratelů z důvodu jejich špatné platební</p><p>morálky či chybných technických popisů dotčeného zboží). Jelikož se jedná o již vznesené, příp.</p><p>mírně doplněné námitky, které však nemají žádný vliv na posouzení nyní řešeného</p><p>protisoutěžního jednání, odkazuje Úřad na jejich vypořádání výše s tím, že je nutné je odmítnout</p><p>jako nedůvodné. K dílčí námitce ohledně nízkého počtu Úřadem oslovených odběratelů, a ještě</p><p>137</p><p>Viz dokumenty s pořadovými č. 44, 48 a 57 spisu správního řízení.</p><p>Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P8 (dokument pod označením F20), příloha P3</p><p>(dokument pod označením C17) a příloha P8 (dokument pod označením F12).</p><p>139</p><p>Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P2 (dokument pod označením A73).</p><p>140</p><p>Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P1 (dokument pod označením A18).</p><p>141</p><p>Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P1 (dokument pod označením A47).</p><p>142</p><p>Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P2 (dokument pod označením A68).</p><p>143</p><p>Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P1 (dokument pod označením A49).</p><p>144</p><p>Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P1 (dokument pod označením A48).</p><p>145</p><p>Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P2 (dokument pod označením A67).</p><p>138</p><p>37</p><p>Č.j.: ÚOHS-44426/2021/871/KBa</p><p>nižšímu počtu odběratelů potvrzujících šetřený přestupek, Úřad odkazuje na část rozhodnutí</p><p>věnující se době trvání přestupku a jeho charakteru s tím, že každá taková dohoda by byla</p><p>schopná samostatně naplnit skutkovou podstatu zakázané dohody.</p><p>145. Pokud se jedná o námitku údajně vágního vymezení relevantního trhu, Úřad odkazuje na část</p><p>rozhodnutí, ve které se definicí relevantních trhů zabývá, především pak na absenci požadavku</p><p>jejich přesného vymezení v případě, že se jedná o dohody cílového charakteru, které jsou</p><p>předmětem právě nyní vedeného správního řízení. Pokud jde o výši tržních podílů zjištěných</p><p>Úřadem, GARLAND je nerozporuje.</p><p>146. Úřad se dále neztotožňuje s dílčí námitkou účastníka řízení ohledně chybně provedeného</p><p>cenového srovnání, včetně související námitky o zastupitelnosti dotčeného zboží (byť se</p><p>se zastupitelností plně ztotožňuje, jen namítá nepromítnutí závěrů do právního posouzení).</p><p>Na tomto místě Úřad odkazuje na vypořádání námitky provedené nejen již výše, ale také</p><p>na rozsudek NSS GARLAND, ve kterém bylo konstatováno, že: Toto zjištění nejen že umožnilo</p><p>ověřit věrohodnost informací poskytnutých oznamovatelem vztahujících se k letům 2012–2015,</p><p>nýbrž též podepřelo hypotézu, že stěžovatelka i nadále používá praktiku určování cen svým</p><p>odběratelům… a že se úsudek Úřadu jeví jako logický, neboť: … lze z výsledku cenového porovnání</p><p>provedeného v roce 2019 usuzovat na pokračování v této praktice. Nad rámec uvedeného Úřad</p><p>doplňuje, že shodnost cen na internetových srovnávačích nemůže sama o sobě prokazovat</p><p>protisoutěžní jednání, neboť jednotné prodejní ceny automaticky nesvědčí o uzavírání</p><p>vertikálních cenových dohod. V nyní posuzovaném případě však Úřad zahájil správní řízení</p><p>na základě souboru dalších indicií, přičemž cenová srovnání namítanému protisoutěžnímu</p><p>jednání přisvědčovala, což ostatně potvrdily i oba soudy ve svých rozsudcích ve věci GARLAND.</p><p>Konečně v této věci Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy BD: … vytýkané jednání není</p><p>prokazováno (a nemůže být ani vyvráceno) odkazovanými cenovými údaji ze serveru Heureka, ať</p><p>už se jedná o podklady Úřadu nebo účastníka řízení, neboť existence dohody je dostatečně</p><p>doložena a prokázána především na základě komunikace zajištěné na místním šetření…</p><p>K poslední dílčí námitce ohledně adekvátního chování jednotlivých soutěžitelů na změnu ceny</p><p>u svých konkurentů, a to buď poklesem či růstem jejich ceny, kdy dochází k dorovnávání cen, čímž</p><p>se účastník řízení snaží popřít jím uzavírané dohody o cenách, odkazuje Úřad na naprosto</p><p>přiléhavé vyjádření soudu, který v rozsudku NSS GARLAND uvádí: Argumentuje-li stěžovatelka</p><p>tím, že při prodeji zboží na internetu dochází zcela přirozeně k nivelizace prodejních cen, jedná se</p><p>o obranu, která má místo v řízení o přestupku. Navíc pomíjí, že s ohledem na e-mailovou</p><p>korespondenci, kterou měl žalovaný k dispozici před zahájením místního šetření, existovalo</p><p>důvodné podezření, že nivelizace cen není výsledkem působení tržních mechanismů, nýbrž tlaku</p><p>stěžovatelky vyvíjeného na její odběratele.</p><p>147. V další námitce účastník řízení rozporuje právní posouzení, přičemž uvádí, že Úřad neprokázal</p><p>iniciaci uzavírání dohod, akceptaci návrhu odběrateli ani samotné uzavření dohod o cenách. Tyto</p><p>námitky Úřad shledává za irelevantní a odkazuje na části rozhodnutí věnující se posouzení jednání</p><p>soutěžitele GARLAND, přičemž nadále setrvává na své argumentaci.</p><p>148. Pokud jde o dílčí námitku chybějícího výčtu namítaných dohod společně s jejich časovým</p><p>určením, Úřad odkazuje nejen na výše uvedené, ale rovněž i na rozhodnutí předsedy BD, kde je</p><p>mj. uvedeno: … neexistuje zákonný či správní judikaturou dovozený výslovný požadavek</p><p>na požadovanou identifikaci jednotlivých dohod... K dílčím námitkám týkajícím se skutečnosti, že</p><p>38</p><p>Č.j.: ÚOHS-44426/2021/871/KBa</p><p>GARLAND není výhradním distributorem dotčeného zboží, toto má celou řadu substitutů a</p><p>zákazníci i odběratelé si jej mohli opatřit od jiného dodavatele, se již Úřad vyjadřoval výše.</p><p>149. Namítanou neaplikaci pravidla de minimis Úřad odmítá a odkazuje na důvody, pro které nelze</p><p>na cílové dohody dané pravidlo aplikovat. Daný postup je aprobován tuzemským soudním</p><p>přezkumem a odráží se v ustálené rozhodovací praxi Úřadu. 146 Odkázat lze i na unijní judikaturu,</p><p>dle které dohoda, jež má protisoutěžní cíl, nemůže být považována za bagatelní, neboť má již</p><p>ze své samotné podstaty znatelný dopad na soutěž.147</p><p>150. Úřad zcela souhlasí s vyjádřením účastníka řízení, že vůči svým odběratelům působí jako jejich</p><p>konkurent na maloobchodní úrovni. Úřad nicméně setrvává na hodnocení předmětných dohod</p><p>jako vertikálních, neboť soutěžitel GARLAND, jakožto dodavatel dotčeného zboží, vystupuje</p><p>především v rámci distribučního systému vůči odběratelům ve vertikálním vztahu, a to, že rovněž</p><p>sám prodává dotčené zboží konečným spotřebitelům, nemá na posouzení jejich vertikálního</p><p>charakteru vliv. Dohody tohoto typu jsou totiž jak v národní148, tak i unijní judikatuře149</p><p>považovány za typické vertikální dohody.</p><p>151. Úřad odmítá dílčí námitku účastníka řízení, že se v daném případě nejedná o nepravou dohodu</p><p>o obchodním zastoupení. Nejsou totiž splněny podmínky proto, aby byla dohoda označena</p><p>za dohodu o pravém obchodním zastoupení, a která by tudíž obecně nepodléhala zákazu dohod</p><p>dle § 3 odst. 1 zákona. V této souvislosti dokonce sám GARLAND argumentuje skutečnostmi,</p><p>pro které je zcela zřejmé, že jeho odběratelé sami nesou finanční a obchodní rizika.150</p><p>152. Námitku účastníka řízení ohledně nesprávné aplikace konceptu pokračování přestupku,</p><p>konkrétně neprokázání začátku vytýkaného protisoutěžního jednání a jeho dílčích útoků, Úřad již</p><p>vypořádal výše.</p><p>153. Poslední námitky se týkají pokuty, kterou Úřad indikoval ve sdělení výhrad. Účastník řízení se</p><p>vyjádřil (krom dílčích námitek již dříve uplatněných a vypořádaných a týkajících se samotného</p><p>posouzení dohod) v tom smyslu, že namítané jednání nedosahuje prahové intenzity</p><p>zaznamenatelné na relevantním trhu, předběžně stanovená pokuta je zjevně nepřiměřená</p><p>intenzitě případných dílčích pochybení a výše indikované pokuty je […obchodní tajemství…]. Dále</p><p>popírá úmyslné spáchání přestupku, předkládá prognózu vývoje na roky 2021 a 2022 ve vztahu</p><p>k soutěžiteli GARLAND a zmiňuje i celosvětový propad ekonomiky.</p><p>154. Úřad k tomu uvádí, že všemi aspekty ukládané sankce se důkladně zabýval, přičemž […obchodní</p><p>tajemství…] tržní podíly soutěžitele GARLAND zohlednil v závažnosti spáchaného přestupku.</p><p>Uložená pokuta je stanovena v zákonné výši, je řádně odůvodněna a nelze ji, ani po detailním</p><p>prověření dlouhodobé i aktuální finanční situace soutěžitele GARLAND, opakovaně provedenou</p><p>146</p><p>Srov. rozsudky KS a NSS CANDY a rozhodnutí předsedy BD.</p><p>Srov. rozsudek Expedia či rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve spojených věcech C-501/06 P, C-513/06 P,</p><p>C-515/06 P a C-519/06 P ze dne 6. 10. 2009 ve věci GlaxoSmithKline Services Unlimited.</p><p>148</p><p>Srov. např. rozsudky KS a NSS HUSKY a KS a NSS CANDY.</p><p>149</p><p>Viz rozhodnutí ze dne 24. 7. 2018 sp. zn. AT. 40465 ve věci ASUS nebo sp. zn. AT. 40181 ve věci PHILIPS.</p><p>150</p><p>Pojmové znaky tzv. pravé dohody o obchodním zastoupení jsou blíže popsány v bodech 12 až 21 Sdělení Komise –</p><p>Pokyny k vertikálním omezením 2010/C 130/01. Dle nich je dohoda považována za pravou dohodu o obchodním</p><p>zastoupení, pokud obchodní zástupce v daném oboru činnosti ve vztahu ke smlouvám uzavřeným nebo sjednaným</p><p>jménem zmocnitele, ve vztahu k investicím do určitého trhu a ve vztahu k jiným činnostem, které má podle zmocnitele</p><p>vykonávat na stejném trhu výrobku, nenese žádná rizika nebo jsou tato rizika zanedbatelná.</p><p>147</p><p>39</p><p>Č.j.: ÚOHS-44426/2021/871/KBa</p><p>finanční analýzou na základě obdržených finančních podkladů z let 2015 až 2019 a 2020, pokládat</p><p>za zjevně nepřiměřenou nebo likvidační. Investiční výdaje […obchodní tajemství…] nemohl Úřad,</p><p>jak navrhuje účastník řízení, v posouzení likvidačnosti ukládané pokuty zohlednit. V této</p><p>souvislosti lze odkázat na judikaturu tuzemských soudů, kde je mj. uvedeno, že ani v případě</p><p>předlužení pachatele nemůže být jeho důsledkem automatická imunita vůči sankcím ukládaným</p><p>v oblasti veřejného práva.151 Navíc si GARLAND musel být při plánování výše uvedených</p><p>investičních výdajů v době vedení tohoto správního řízení vědom případné možnosti uložení</p><p>pokuty za spáchaný přestupek ze strany Úřadu.</p><p>155. Účastník řízení k tvrzení, že se nedopustil přestupu úmyslně, odkazuje mj. na e-mailovou</p><p>komunikaci svých zaměstnanců ze dnů 2. a 3. 9. 2015, a z ní dovozuje, že k sankcionování</p><p>odběratelů z důvodů nedodržování cen nedocházelo, neboť si byl vědom nezákonnosti takového</p><p>jednání. Tímto tvrzením však jen potvrzuje závěry Úřadu o jeho úmyslném jednání. Ve zmíněné</p><p>komunikaci, ze které vychází i Úřad, totiž zaměstnanec GARLAND vyjadřuje nespokojenost</p><p>s podhazováním MOC dotčeného zboží ze strany odběratelů a žádá […obchodní tajemství…] o</p><p>sdělení instrukcí k dalšímu postupu. Na tuto žádost reaguje […obchodní tajemství…] vysvětlením</p><p>[…obchodní tajemství…] a sdělením dalších možností, jak odběratele, kteří soutěžitelem</p><p>GARLAND stanovené MOC opakovaně nedodržují, trestat, a to blokací v objednávkovém systému</p><p>či prostřednictvím […obchodní tajemství…]. Zmíněný zaměstnanec GARLAND poté navrhuje</p><p>zasílat hříšníkům oznamovací e-mail a snižovat jim marži, neboť blokace v systému brání prodeji</p><p>dotčeného zboží. […obchodní tajemství…] jej však stručně informuje o problému s legislativou</p><p>v souvislosti s diktováním cen.152 GARLAND si tedy musel být vědom možného porušení zákona,</p><p>přesto se však namítaného jednání dopouštěl a vůči odběratelům nedodržujícím stanovené MOC</p><p>uplatňoval sankce.</p><p>156. K předpokládanému propadu tržeb v důsledku výpadku dodávek a celosvětového poklesu</p><p>ekonomiky a zvýšení nákladů […obchodní tajemství…], jež účastník řízení dále zmiňuje, je nutno</p><p>uvést, že se jedná o prognózy možného vývoje či přechodné stavy, které však nijak průkazně</p><p>nedokládá, ani blíže nespecifikuje, jakým způsobem se tyto skutečnosti v jeho podnikatelské</p><p>činnosti konkrétně projevily či mohou projevit. Jako důkaz, že dochází […obchodní tajemství…].</p><p>K této argumentaci účastníka řízení Úřad uvádí, že […obchodní tajemství…] není rozhodujícím</p><p>ukazatelem pro konstatování špatného budoucího vývoje, a to především s ohledem na fixní</p><p>náklady soutěžitele GARLAND, který je obchodní společností s obecně […obchodní tajemství…]</p><p>fixními náklady153, tudíž případný […obchodní tajemství…] nemůže mít takový dopad na chod</p><p>soutěžitele GARLAND, jako by mohl mít na společnost, jejíž náklady jsou tvořeny převážně</p><p>většinou právě náklady fixními.</p><p>157. Protože se některými námitkami účastníka řízení a zejména podklady a informacemi</p><p>shromážděnými Úřadem před provedením místního šetření zabýval jak KS, tak NSS, byť se</p><p>nezabýval a ani nemohl posouzením nyní řešené právní otázky, neboť ta je věcí rozhodnutí</p><p>o přestupku a jeho případného soudního přezkumu, považuje Úřad na tomto místě za vhodné</p><p>zmínit i jeden ze závěrů, ke kterému je v rozsudku NSS GARLAND uvedeno: Nejvyšší správní soud</p><p>151</p><p>Srov. body 440 až 446 rozsudku NSS č. j. 8 Afs 25/2012-351 ze dne 29. 1. 2015.</p><p>Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P1 (dokument pod označením A16).</p><p>153</p><p>Náklady soutěžitele GARLAND vynaložené na prodané zboží – variabilní náklad – byly v roce 2020 ve výši […obchodní</p><p>tajemství…] mil. Kč, z čehož lze dovodit, že fixní náklady nebudou vyšší než […obchodní tajemství…] %.</p><p>152</p><p>40</p><p>Č.j.: ÚOHS-44426/2021/871/KBa</p><p>souhlasí se žalovaným, že stěžovatelka sebe sama usvědčuje z používání praktiky určování cen</p><p>pro další prodej. Stěžovatelka se snaží Nejvyšší správní soud přesvědčit, že ceny výrobků obsažené</p><p>v jejích cenících byly pro její odběratele toliko doporučené, aniž by je chtěla, jakkoliv ovlivnit</p><p>při jejich vlastní cenotvorbě. Nevysvětlila však (ani se o to nepokusila), z jakého důvodu svým</p><p>odběratelům stanovovala přesné datum, od nějž mají tyto „doporučené“ ceny nastavit ve svých</p><p>obchodech, proč vůbec prováděla kontroly cen, za něž nabízejí výrobky její odběratelé, a proč</p><p>v návaznosti na výsledky kontrol žádala své odběratele, aby své prodejní ceny uvedli do souladu</p><p>s „doporučenými“ cenami, a naopak vyjadřovala spokojenost s těmi odběrateli, kteří nabízeli</p><p>zboží za „doporučené“ ceny. Tyto všechny okolnosti nesvědčí o tom, že by odběratelé stěžovatelky</p><p>měli volnost, pokud jde o stanovení prodejních cen výrobků. Naopak obsah e-mailové komunikace</p><p>vede k jednoznačnému závěru, že stěžovatelka činila kroky svědčící o snaze sjednotit prodejní ceny</p><p>svých odběratelů (formou minimální prodejní ceny). K dosažení tohoto cíle využívala kromě</p><p>psychického nátlaku (viz agresivní tón komunikace obsažený v e-mailech) též hrozbu snížení výše</p><p>poskytovaného rabatu a vypovězení smlouvy.</p><p>158. Úřad má za to, že ve věci shromáždil dostatek přesvědčivých důkazů o protisoutěžním jednání</p><p>soutěžitele GARLAND, které spolu utvářejí ucelený logicky provázaný důkazní řetězec, nejsou</p><p>spolu ve vzájemném rozporu a jejich spojení má jediné možné vysvětlení, a to, že docházelo</p><p>k uzavírání dohod o určení minimálních cen pro další prodej dotčeného zboží mezi soutěžitelem</p><p>GARLAND a jeho odběrateli. Tento závěr nevyvracejí výše vznesené námitky účastníka řízení, když</p><p>tyto se v kontextu všech důkazů ukazují jako pouhá nepodložená a účelová obranná argumentace</p><p>bez relevantní důkazní opory.</p><p>XII. Úhrada pokuty</p><p>159. Uloženou pokutu je účastník řízení povinen uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku IV. tohoto</p><p>rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, jako</p><p>variabilní symbol se uvede identifikační číslo účastníka řízení.</p><p>XIII. Náklady řízení</p><p>160. Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastník řízení vytýkaným</p><p>jednáním porušil § 3 odst. 1 zákona, jsou splněny zákonné podmínky dané § 95 odst. 1</p><p>přestupkového zákona, v návaznosti na § 79 odst. 5 správního řádu, k uložení náhrady nákladů</p><p>správního řízení účastníku řízení. S ohledem na rozsah prováděného dokazování má Úřad za to,</p><p>že se jednalo o zvlášť složitý případ, a proto dle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových</p><p>výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů</p><p>řízení, ve znění pozdějších předpisů určil paušální částku nákladů řízení, jež je povinen účastník</p><p>řízení uhradit, ve výši 3 500 Kč.</p><p>161. Náklady řízení je účastník řízení povinen uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku VI. tohoto</p><p>rozhodnutí na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710,</p><p>konstantní symbol 1148, variabilní symbol 2019000214.</p><p>POUČENÍ</p><p>Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a odst. 5 správního řádu,</p><p>ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 správního řádu podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad,</p><p>41</p><p>Č.j.: ÚOHS-44426/2021/871/KBa</p><p>o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává</p><p>u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>Mgr. Ing. Kamil Nejezchleb, Ph.D.</p><p>místopředseda</p><p>Obdrží:</p><p>Vážený pan</p><p>JUDr. Petr Pečený, advokát</p><p>Advokátní kancelář Pečený, Fučík, Langer</p><p>Purkyňova 74/2</p><p>110 00 Praha 1</p><p>Vypraveno dne:</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>42</p></div>", "next": 0}