{"html": "<div class=\"doc\"><p>Č.j.: ÚOHS-12246/2022/500</p><p>Potvrzení splnění všech základních předpokladů Zástupce zhotovitele pro úspěšné plnění předmětu</p><p>Veřejné zakázky je nezbytným předpokladem pro to, aby mohl dosáhnout na maximum, aritmetický</p><p>průměr 10 bodů. Není-li Zástupce zhotovitele:</p><p>-</p><p>u jednoho ze základních předpokladů potvrzeno jeho splnění, může být při hodnocení jeho</p><p>individuálních vlastností a schopností ohodnocen nejvýše 5 body celkem;</p><p>-</p><p>u dvou ze základních předpokladů potvrzeno jejich splnění, obdrží Zástupce zhotovitele při hodnocení</p><p>jeho individuálních vlastností a schopností 1 bod celkem;</p><p>-</p><p>potvrzeno splnění ani jednoho ze základních předpokladů, bude účastník Zadavatelem vyloučen</p><p>z Řízení.</p><p>Základní předpoklady Zástupce zhotovitele</p><p>Ano/Ne</p><p>vč. čísla otázky (lze-li takovou identifikovat),</p><p>u které Zástupce zhotovitele rozhodujícím</p><p>způsobem potvrdil, že základní předpoklad</p><p>skutečně má/nemá</p><p>Poznámky pro odůvodnění</p><p>1. Potvrdil Zástupce zhotovitele, že jeho</p><p>odborná kompetence přispěje k plnění</p><p>předmětu Veřejné zakázky o daném</p><p>obsahu a rozsahu?</p><p>2. Potvrdil Zástupce zhotovitele motivaci</p><p>plnit Veřejnou zakázku od začátku do</p><p>konce?</p><p>3. Potvrdil Zástupce zhotovitele, že nese</p><p>osobní odpovědnost za řádnost a včasnost</p><p>plněné Veřejné zakázky na straně</p><p>účastníka?</p><p>zvolte; vepište text</p><p>vepište text</p><p>zvolte; vepište text</p><p>vepište text</p><p>zvolte; vepište text</p><p>vepište text</p><p>Individuální vlastnosti a schopnosti Zástupce zhotovitele</p><p>Níže jsou definovány individuální vlastnosti a schopnosti, které Zadavatel považuje za zásadní</p><p>pro plnění Veřejné zakázky, tak aby Zástupce zhotovitele maximálně přispěl k naplnění Účelu veřejné</p><p>zakázky.</p><p>Zástupci zhotovitele bude přiděleno za každou níže jmenovanou vlastnost či schopnost</p><p>-</p><p>10 bodů, pokud Zástupce zhotovitele během rozhovoru potvrdil, že ji skutečně má,</p><p>-</p><p>5 bodů, pokud Zástupce zhotovitele během rozhovoru nepotvrdil, že ji skutečně má,</p><p>-</p><p>1 bod, pokud Zástupce zhotovitele během rozhovoru potvrdil, že ji skutečně nemá.</p><p>Individuální vlastnost či</p><p>schopnost Zástupce</p><p>zhotovitele</p><p>1. srozumitelný</p><p>Ano – 10 bodů/Nepotvrdil – 5 bodů/Ne – 1 bod</p><p>+ číslo otázky (lze-li takovou identifikovat), u které</p><p>Zástupce zhotovitele rozhodujícím způsobem</p><p>potvrdil, že vlastnost či schopnost skutečně má/nemá</p><p>Poznámky pro odůvodnění</p><p>zvolte</p><p>vepište text</p><p>43</p><p>Č.j.: ÚOHS-12246/2022/500</p><p>2. stručný, nezabředává do</p><p>detailů</p><p>zvolte</p><p>vepište text</p><p>3. pohotový, rychlý</p><p>zvolte</p><p>vepište text</p><p>4. jistý, zdravě sebevědomý</p><p>zvolte</p><p>vepište text</p><p>5. důvěryhodný</p><p>zvolte</p><p>vepište text</p><p>6. strukturovaný projev,</p><p>dokáže uspořádat své</p><p>myšlenky</p><p>zvolte</p><p>vepište text</p><p>7. vyjadřuje se konkrétně,</p><p>nikoliv povrchně a obecně</p><p>zvolte</p><p>vepište text</p><p>8. dokáže předvídat, je</p><p>proaktivní</p><p>zvolte</p><p>vepište text</p><p>9. dokáže vnímat specifika</p><p>Veřejné zakázky</p><p>zvolte</p><p>vepište text</p><p>10. o Veřejné zakázce</p><p>uvažuje i z pohledu</p><p>Zadavatele a osob na jeho</p><p>straně (uživatelů)</p><p>zvolte</p><p>vepište text</p><p>Aritmetický průměr bodů za Zástupce zhotovitele (případně modifikovaný</p><p>v závislosti na rozsahu potvrzení základních předpokladů)</p><p>vepište text“</p><p>167. Podle čl. 3.6 zadávací dokumentace:</p><p>„Anonymita</p><p>a) V zájmu zajištění maximální objektivity hodnocení Zadavatel doporučuje, aby dodavatelé</p><p>dokumenty Odborné úrovně a Rizik zpracovali zcela anonymně; neměli by v nich přímo</p><p>ani nepřímo identifikovat sebe, svého Zástupce zhotovitele nebo jiné klíčové pracovníky.</p><p>b) Budou-li dokumenty Odborné úrovně či Rizik přesto identifikační údaje obsahovat, zajistí</p><p>Zadavatel, aby byly k hodnocení předloženy tak, že identifikační údaje nebudou čitelné.“</p><p>168. Podle čl. 3.7 zadávací dokumentace:</p><p>„Číselné údaje</p><p>a) Dodavatelé jsou dokumenty Odborné úrovně a Rizik vedeni k tomu, aby v maximální</p><p>možné míře uváděli číselné informace.</p><p>b) Odborná úroveň nebo Rizika mohou být hodnoceny pozitivně jedině tehdy, kdy je efekt</p><p>Tvrzení (u Odborné úrovně) či efekt Opatření (u Rizik) vyjádřen číselným údajem. Číselný</p><p>44</p><p>Č.j.: ÚOHS-12246/2022/500</p><p>údaj přitom musí být jasný, určitý, přesvědčivý, aby Zadavatel mohl jednoduše vyhodnotit,</p><p>zda je nabídka v příslušném kritériu kvalitní či nikoli.</p><p>c) Za číselný údaj se považuje i slovní vyjádření, které je ekvivalentem konkrétní číselné</p><p>hodnoty tak, že o jeho významu, jasnosti, určitosti ani přesvědčivosti nemůže být pochyb.</p><p>d) Dodavatelé berou na vědomí, že relevantní číselné údaje budou předmětem ověření</p><p>v rámci Ověřovací fáze, pokud do ní dodavatel postoupí.“</p><p>169. V čl. 6 zadávací dokumentace je uvedeno následující:</p><p>„Ověřovací fáze</p><p>6.1 Účastník, jehož nabídka bude vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, postoupí do</p><p>Ověřovací fáze.</p><p>6.2 Zadavatel předpokládá, že účastník bude v Ověřovací fázi postupovat proaktivně tak, aby</p><p>Zadavateli potvrdil, že je schopen plnit Veřejnou zakázku o daném obsahu a rozsahu, a to</p><p>k maximální možné spokojenosti Zadavatele.</p><p>6.3 Ověřovací fáze je zahájena výzvou Zadavatele účastníkovi, aby provedl Ověřovací fázi.</p><p>a) Účastník poskytne Zadavateli elektronicky dokumenty, kterými potvrdí:</p><p>• hodnoty, které uvedl jako efekty Tvrzení či Opatření (pokud za ně dosáhl na vyšší</p><p>než neutrální hodnocení), a to předložením alespoň prostých kopií dokladů</p><p>potvrzujících jejich pravdivost a správnost,</p><p>• že efekty Tvrzení či Opatření (pokud za ně dosáhl na vyšší než neutrální</p><p>hodnocení) jsou reálné, a to předložením alespoň prostých kopií dokladů</p><p>potvrzujících jejich reálnost.</p><p>Nepodaří-li se účastníkovi potvrdit skutečnosti uvedené v ust. 6.3 a) zadávací</p><p>dokumentace, může Zadavatel za takto nepotvrzené Tvrzení či Opatření dodatečně</p><p>rozhodnout o nižším bodovém hodnocení.</p><p>b) Účastník rovněž Zadavateli elektronicky předloží:</p><p>• plán řízení rizik obsahující alespoň ta rizika, u nichž účastník dosáhl na vyšší než</p><p>neutrální hodnocení, jakož i jim odpovídající Opatření,</p><p>• dokument s manažerským shrnutím plnění Veřejné zakázky včetně toho, co není</p><p>součástí předmětu Veřejné zakázky, přičemž by to pro naplnění Účelu veřejné</p><p>zakázky jeho součástí být mělo,</p><p>• dokument, ve kterém popíše způsob, jakým bude Zadavateli umožněno sledovat,</p><p>zda je Veřejná zakázka plněna řádně a včas, tedy včetně dosažení efektů Tvrzení</p><p>či Opatření (pokud za ně dosáhl na vyšší než neutrální hodnocení),</p><p>• návrh týdenního reportu průběhu plnění Veřejné zakázky,</p><p>• originály nebo ověřené kopie dokladů o kvalifikaci,</p><p>• údaje o skutečném majiteli účastníka, nepodaří-li se takové údaje zjistit</p><p>Zadavateli postupem podle § 122 odst. 4 ZZVZ.</p><p>Dokumenty dle ust. 6.3 b) zadávací dokumentace účastník obhájí na setkání se</p><p>Zadavatelem. Setkání bude probíhat v sídle Zadavatele. Setkání povede aktivně</p><p>Zástupce zhotovitele. Pokud účastník dokumenty uvedené v tomto ustanovení</p><p>nepředloží či pokud se mu je nepodaří obhájit, bude vyloučen z účasti v Řízení.</p><p>45</p><p>Č.j.: ÚOHS-12246/2022/500</p><p>6.4 Zadavatel výslovně utvrzuje, že prostřednictvím Ověřovací fáze nebude možno jednat</p><p>o nabídce.</p><p>170. Součástí zadávací dokumentace je, jakožto její příloha, i předloha Smlouvy o dílo (dále jen</p><p>„smlouva“), včetně jejích příloh.</p><p>171. Ve smlouvě je uvedeno následující:</p><p>„Zhotovitel se zavazuje postupovat při plnění závazků ze Smlouvy tak, aby byl naplněn účel</p><p>veřejné zakázky (Díla) stanovený v Příloze.</p><p>Zhotovitel se zavazuje postupovat při plnění závazků ze Smlouvy v souladu s dokumenty, které</p><p>jím byly vytvořeny v průběhu Ověřovací fáze ve smyslu zadávací dokumentace, byť nejsou</p><p>součástí Smlouvy; neodpovídá-li obsah těchto dokumentů skutečnému stavu či postupu plnění</p><p>závazků ze Smlouvy, je Zhotovitel povinen je neprodleně aktualizovat.</p><p>Zhotovitel se zavazuje, že bude Objednateli předkládat týdenní reporty v rozsahu stanoveném</p><p>v Příloze.</p><p>Pokud vyjde najevo, že Zhotovitel nepostupuje nebo nepostupoval při provádění Díla v souladu</p><p>s hodnotami a údaji uvedenými v nabídce Zhotovitele pro účely jejího hodnocení a nezjedná</p><p>nápravu ani bez zbytečného odkladu poté, co jej k tomu vyzval Objednatel podle Pod-článku</p><p>12.1 [Neplnění zhotovitele] Smluvních podmínek, nebo pokud Zhotovitel hodlá dlouhodobě</p><p>nahradit dosavadního Zástupce zhotovitele jinou osobou, musí Zhotovitel bez zbytečného</p><p>odkladu poté, co jej k tomu vyzval Objednatel oznámením, poskytnout Objednateli nezbytnou</p><p>součinnost, včetně doložení odpovídajících dokumentů, k tomu, aby mohl Objednatel provést</p><p>hodnocení hypotetické nabídky Zhotovitele postupem stanoveným v Příloze. Pokud</p><p>to z takového hodnocení vyplyne, musí Zhotovitel zaplatit Objednateli finanční kompenzaci</p><p>ve výši určené podle metody stanovené v Příloze. Finanční kompenzace je splatná do 28 dnů</p><p>po doručení písemné výzvy Objednatele k její úhradě Zhotoviteli.“</p><p>172. V čl. 8.2 zadávací dokumentace je uvedeno následující:</p><p>„Cenová část nabídky (včetně Rozpočtu) se podává odděleně od ostatních částí nabídky, a to</p><p>prostřednictvím k tomu zvlášť určené internetové adresy elektronického nástroje NEN na</p><p>adresu https://nen.nipez.cz/profil/RVCCR, systémové číslo: N006/21/V00004341. Cenovou</p><p>část nabídky je nutné podat ve stejné lhůtě jako ostatní části nabídky, tzn. nejpozději 19. 4.</p><p>2021 do 10:00 hodin.“</p><p>173. V čl. 8.3 zadávací dokumentace je uvedeno následující:</p><p>„Nepodá-li účastník Cenovou část nabídky odděleně od ostatních částí Nabídky, jak je popsáno</p><p>v předcházejícím ustanovení, bude Zadavatelem vyloučen z účasti v Řízení.“</p><p>174. Z dokumentu s názvem „Struktura podání cenová část“ a současně i z dokumentu s názvem</p><p>„Struktura podání necenová část“ vyplývá, že zadavatel obdržel dvě nabídky do zadávacího</p><p>řízení. Navrhovatel do zadávacího řízení nabídku nepodal.</p><p>175. Z dokumentu tvořícího součást zadávací dokumentace označeného jako „Příloha k nabídce ÚČEL VEŘEJNÉ ZAKÁZKY, TÝDENNÍ REPORTY, NOVÉ HODNOCENÍ A FINANČNÍ KOMPENZACE“</p><p>(dále jen „účel“ nebo „účel veřejné zakázky“) vyplývá, že dle zadavatele je účelem šetřené</p><p>veřejné zakázky (označované zadavatelem i jako „Dílo“) dosažení níže uvedených cílů a smyslu</p><p>veřejné zakázky, potřeb a očekávání zadavatele, příp. jiných priorit souvisejících se šetřenou</p><p>46</p><p>Č.j.: ÚOHS-12246/2022/500</p><p>veřejnou zakázkou. Dle citovaného dokumentu zadavatel (označený jako „objednatel“) usiluje</p><p>o:</p><p>„1. Provedení Díla v nejvyšší možné kvalitě</p><p>Objednatel usiluje o to, aby bylo dosaženo požadovaných funkčních a výkonových</p><p>parametrů a životnosti Díla tak, jak to odpovídá Smlouvě, a to s minimem vad.</p><p>Objednatel rovněž očekává, že si Dílo kvalitu udrží i po jeho provedení při dodržení</p><p>požadované Záruční doby, což se projeví zejména minimem vad, které na něm po provedení</p><p>vzniknou.</p><p>2. Uvedení Díla do provozu včas</p><p>Objednatel očekává, že Dílo bude provedeno a dokončeno tak, aby byl v přístavišti</p><p>umožněn běžný provoz, tzn. provoz bez omezení tak, aby mohlo přístaviště sloužit svému</p><p>základnímu účelu – plynulému průjezdu plavidel, nejpozději v čase, jaký vyplývá ze Smlouvy</p><p>(viz Doba pro uvedení do provozu, jak je stanovena v Příloze k nabídce).</p><p>Objednatel má zájem, aby byl případně v přístavišti umožněn běžný provoz dříve, než jak</p><p>je uvedeno ve Smlouvě; Zhotovitel má možnost ovlivnit uvedení přístaviště do běžného</p><p>provozu zejména nalezením vhodného technického řešení nebo např. uplatněním</p><p>efektivního řízení výstavby, ať už jde o „chytrý“ plán organizace výstavby, dodržování</p><p>Harmonogramu, řízení Podzhotovitelů či řízení administrativních rizik jako např.</p><p>schválení/povolení navržených změn.</p><p>3. Zajištění co největší odolnosti Díla vůči klimatickým vlivům</p><p>Objednatel očekává, že Dílo bude provedeno a dokončeno tak, aby bylo co nejodolnější vůči</p><p>klimatickým vlivům (např. povodně, spláví, pláví, ledochod, zámraza). Zhotovitel má</p><p>možnost ovlivnit odolnost Díla zejména nalezením vhodných technologických postupů</p><p>výstavby.</p><p>4. Co nejmenší zásahy do plavebního provozu</p><p>Objednatel usiluje o to, aby nedošlo k zastavení plavebního provozu, resp. aby byly</p><p>minimalizovány zásahy prováděného Díla do plavebního provozu. Zhotovitel má možnost</p><p>ovlivnit zajištění plavebního provozu například logickou a efektivní organizací postupu</p><p>prací či nasazením vhodných strojů a dalšího zařízení při provádění Díla.</p><p>5. Co nejmenší negativní vlivy na okolí a životní prostředí</p><p>Objednatel očekává, že Zhotovitel bude během provádění Díla dbát o minimalizaci</p><p>negativních vlivů na okolí a maximální ochranu životního prostředí. Zhotovitel tak může</p><p>uplatnit například zkušenosti s public relations, snížením prašnosti, udržitelnými</p><p>možnostmi dopravy, omezením hluku, ochranou vodního toku před znečištěním, ochranou</p><p>okolní přírody a krajiny apod.“</p><p>Skutečnosti zjištěné z šetření provedeného Úřadem</p><p>176. Úřad přípisy ze dne 3. 8. 2021 provedl šetření mezi osmi dodavateli, které zadavatel ve svém</p><p>vyjádření ze dne 27. 7. 2021 označil jako dodavatele, kteří jsou schopni splnit jím stanovená</p><p>kritéria technické kvalifikace dle čl. 2.3.1 a čl. 2.3.2 přílohy zadávací dokumentace.</p><p>47</p><p>Č.j.: ÚOHS-12246/2022/500</p><p>177. Úřad uvedené dodavatele oslovil se žádostí o sdělení, zda by byli vlastními silami,</p><p>tj. bez poddodavatele, schopni splnit zadavatelem v zadávací dokumentaci stanovená kritéria</p><p>technické kvalifikace, případně které konkrétní požadavky z předmětných kritérií by byly pro</p><p>ně nesplnitelné, a z jakých důvodů se předmětného zadávacího řízení neúčastnili. Šest z osmi</p><p>oslovených dodavatelů uvedlo, že by stanovené podmínky kvalifikace byli schopni splnit,</p><p>přičemž jako důvod neúčasti v předmětném zadávacím řízení dva dodavatelé uvedli kapacitní</p><p>důvody; jeden dodavatel uvedl obchodně-strategický důvod, když se z důvodů minimalizace</p><p>nákladů zaměřuje na lokalitu odlišnou od místa realizace šetřené veřejné zakázky; jeden</p><p>dodavatel vyhodnotil svoji účast vzhledem k malému rozsahu prací jako nezajímavou; jeden</p><p>dodavatel pak vzhledem k postupnému vytěžování své kapacity výroby se rozhodl</p><p>upřednostnit jiné zakázky, o které se rovněž ucházel, a jeden dodavatel uvedl, že předmět</p><p>prověřované veřejné zakázky je tvořen z cca 90 % poddodávkami specializovaných činností,</p><p>kde při současné situaci na trhu je příslušné poddodavatele problematické získat, zakázka by</p><p>byla vzhledem k rozsahu prací a potřebě koordinací jednotlivých činností neekonomická a</p><p>vyhodnotil rovněž jako neúměrné riziko akutní nedostatek kapacit (u vlastních činností i</p><p>případných poddodavatelů upřednostňujících zakázky s větším rozsahem prací).</p><p>178. Z vyjádření dvou z oslovených dodavatelů vyplývá, že by stanovená kritéria technické</p><p>kvalifikace nebyli schopni splnit, přičemž jeden z nich by nebyl schopen splnit požadavek</p><p>na zkušenosti zástupce zhotovitele s odborným prováděním referenčních staveb, druhý uvedl,</p><p>že by nebyl schopen splnit kompletní požadovaná kritéria.</p><p>Právní posouzení</p><p>179. Návrh směřuje proti zadávacím podmínkám, jež navrhovatel považuje ze</p><p>nepřiměřené, netransparentní a diskriminační, přičemž konkrétně napadá nastavení kritérií</p><p>hodnocení, mechanizmus posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny, zadavatelem</p><p>stanovené podmínky technické kvalifikace a požadavek na oddělené podávání cenové a</p><p>necenové části nabídky.</p><p>K požadavkům technické kvalifikace</p><p>180. Úřad předně na tomto místě uvádí, že posouzením požadavků technické kvalifikace se zabýval</p><p>již v původním rozhodnutí, přičemž v něm dospěl k závěru o stanovení zadávacích podmínek</p><p>na veřejnou zakázku v rozporu se zásadou přiměřenosti a se zásadou zákazu diskriminace ve</p><p>spojení s ustanovením § 36 odst. 1 zákona. Předseda Úřadu rozhodnutím o rozkladu původní</p><p>rozhodnutí však zrušil a věc vrátil k novému projednání. V rámci nového posouzení je Úřad</p><p>vázán právním názorem předsedy Úřadu, vysloveném v citovaném rozhodnutí o rozkladu.</p><p>181. Navrhovatel napadá požadavky zadavatele na prokázání kritérií technické kvalifikace, v rámci</p><p>nichž zadavatel požaduje zkušenost dodavatele, resp. osoby zástupce zhotovitele, se stavbou</p><p>na sledované dopravně významné využívané vodní cestě, považuje je za nepřiměřené,</p><p>nadbytečné a neodpovídající předmětu plnění, když za dostačující by považoval reference</p><p>na stavbu spadající do stejné klasifikační skupiny jako předmět plnění šetřené veřejné zakázky</p><p>umístěnou na účelové vodní cestě ve smyslu zákona o vnitrozemské plavbě. Navrhovatel</p><p>namítá, že z hlediska technických parametrů předmětné stavby její umístění není relevantní a</p><p>z technologického hlediska stavebních prací je jedno, zda je stavba umístěna na účelové vodní</p><p>cestě či na sledované dopravně významné využívané vodní cestě. Současně navrhovatel</p><p>namítá, že stanovené omezení požadovaných referencí na sledovanou dopravně významnou</p><p>48</p><p>Č.j.: ÚOHS-12246/2022/500</p><p>využívanou vodní cestu diskriminuje dodavatele realizující přístaviště na účelových vodních</p><p>cestách, přičemž není důvod, aby tito dodavatelé předmětné plnění nebyli schopni řádně</p><p>realizovat.</p><p>182. V obecné rovině Úřad nejprve uvádí, že základním smyslem zadávacího řízení je omezit okruh</p><p>dodavatelů způsobem, který povede u zadavatele k výběru vhodného dodavatele pro účely</p><p>uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Uvedené omezení se děje prostřednictvím</p><p>zadavatelem nastavených zadávacích podmínek (mj. i podmínek účasti v zadávacím řízení,</p><p>včetně kritérií kvalifikace) a samotný výběr pak prostřednictvím hodnocení na základě předem</p><p>stanovených hodnoticích kritérií. Zadávací podmínky jsou tak nejvýznamnějším zdrojem</p><p>informací, na jejichž základě zpracovávají dodavatelé své nabídky, proto zákon v § 36 odst. 3</p><p>zadavateli ukládá povinnost vymezit jejich prostřednictvím veškeré podrobnosti nezbytné</p><p>pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Současně dle § 36 odst. 1 zákona je zadavatel</p><p>povinen stanovit zadávací podmínky takovým způsobem, aby určitým dodavatelům</p><p>bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručovaly konkurenční výhodu nebo nevytvářely</p><p>bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, čemuž mají zabránit i zásady uvedené v § 6</p><p>zákona, mj. zásada přiměřenosti zakotvená v § 6 odst. 1 zákona a zásada zákazu diskriminace</p><p>zakotvená v § 6 odst. 2 zákona. Odpovědnost za nastavení zadávacích podmínek leží však plně</p><p>na zadavateli.</p><p>183. Úřad dále v této souvislosti uvádí, že mezi zadávací podmínky patří i podmínky kvalifikace,</p><p>a tedy i požadavky na prokázání technické kvalifikace. Při stanovení požadavků na prokázání</p><p>technické kvalifikace je potřeba vycházet z jejich účelu, kterým je zajištění nediskriminačního,</p><p>transparentního a objektivního výběru dodavatele veřejné zakázky z takového okruhu</p><p>subjektů, jež jsou schopny poskytnout zadavateli záruku realizovat veřejnou zakázku řádně,</p><p>včas a v odpovídající kvalitě (s ohledem na potřeby zadavatele). A ačkoliv je stanovení</p><p>konkrétních kritérií technické kvalifikace plně v gesci zadavatele a umožňuje zadavateli</p><p>zákonem aprobovaným způsobem zúžit okruh subjektů, ze kterého dodavatele veřejné</p><p>zakázky vybírá, je při jejich vymezení nucen respektovat jednotlivá zákonná ustanovení,</p><p>v nichž se zároveň odráží i základní zásady postupu zadavatele uvedené v § 6 zákona, jak</p><p>uvedeno i výše.</p><p>184. Ve vztahu k zásadě přiměřenosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona Úřad obecně uvádí,</p><p>že zakotvení jmenované zásady do zákona vychází ze skutečnosti, že zákon umožňuje</p><p>zadavatelům do značné míry přizpůsobit jednotlivé postupy v zadávacím řízení svým</p><p>individuálním potřebám. Zadavatel tak má určitou míru volnosti při volbě jednotlivých</p><p>požadavků (podmínek) v zadávacím řízení, která je však korigována mj. právě zásadou</p><p>přiměřenosti. V zadávacím řízení se totiž z povahy věci střetávají dva protichůdné principy,</p><p>a to omezení dodavatelů, mezi nimiž může proběhnout soutěž o nejvhodnější nabídku, pouze</p><p>na ty, kteří splňují podmínky zadavatele a u nichž je tak dán předpoklad kvalitního plnění</p><p>v budoucnu, a na druhé straně obecný zájem na co nejširším zachování hospodářské soutěže.</p><p>Postup v souladu se zásadou přiměřenosti tedy primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom,</p><p>že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně</p><p>bude schopen veřejnou zakázku kvalitně a v požadovaných termínech realizovat, na druhou</p><p>stranu se bude jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude dále</p><p>nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Jedná se tak o zásadu, kterou by se měl zadavatel</p><p>řídit ve všech fázích zadávacího řízení.</p><p>49</p><p>Č.j.: ÚOHS-12246/2022/500</p><p>185. Ve vztahu k zásadě zákazu diskriminace zakotvené v § 6 odst. 2 zákona Úřad uvádí, že její</p><p>podstata spočívá v tom, že žádný z dodavatelů nesmí být zvýhodněn oproti jiným</p><p>dodavatelům. Tento zákaz ovšem nelze chápat absolutně, neboť je nutno vždy brát v potaz</p><p>odůvodněné potřeby a požadavky zadavatele veřejné zakázky. Zadávací podmínky by tedy</p><p>měly být koncipovány tak, aby byla zaručena spravedlivá soutěž mezi dodavateli schopnými</p><p>veřejnou zakázku realizovat, ale také, aby plnění veřejné zakázky dle zadávacích podmínek</p><p>bylo způsobilé naplnit potřeby a legitimní očekávání zadavatele. Je tedy zřejmé,</p><p>že po zadavateli nelze požadovat, aby zadávací podmínky měly vždy na všechny dodavatele</p><p>stejný dopad. Zadavatel je proto oprávněn stanovit i takové zadávací podmínky, v jejichž</p><p>důsledku bude určitá skupina dodavatelů z možnosti ucházet se o veřejnou zakázku vyloučena</p><p>(což se typicky děje prostřednictvím stanovených podmínek kvalifikace). Diskriminační by pak</p><p>byl takový postup, při kterém by zadavatel prostřednictvím zadávacích podmínek znemožnil</p><p>některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku, ačkoliv by tito dodavatelé byli způsobilí</p><p>veřejnou zakázku řádně realizovat. K tomu může dojít mj. právě i nastavením příliš „přísných“,</p><p>tj. nepřiměřených technických kvalifikačních předpokladů (tj. takových, jejichž splnění</p><p>dodavateli není k řádnému plnění veřejné zakázky reálně potřeba).</p><p>186. Úřad dodává, že zásada zákazu diskriminace je promítnuta i v ustanovení § 36 odst. 1 zákona,</p><p>podle něhož zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům</p><p>bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné</p><p>překážky hospodářské soutěže. Zadavatel tedy může hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku</p><p>prostřednictvím zadávacích podmínek omezit, musí však unést důkazní břemeno, že toto</p><p>omezení vychází z legitimních potřeb zadavatele odůvodněných předmětem veřejné zakázky,</p><p>a že tedy nejde o omezení bezdůvodné. Jak judikoval Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 29</p><p>Af 53/2019 ze dne 30. 9. 2021 „…zadavatel je oprávněn stanovit i takové zadávací podmínky,</p><p>v jejichž důsledku bude vyloučena určitá skupina dodavatelů na trhu z možnosti ucházet se o</p><p>veřejnou zakázku, pokud ovšem zadavatel takto omezí hospodářskou soutěž, musí unést</p><p>důkazní břemeno, že se nejedná o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži dodavatelů o</p><p>veřejnou zakázku, resp. že se nejedná o bezdůvodné přímé či nepřímé konkurenční zvýhodnění</p><p>(protežování) určitého dodavatele či skupiny dodavatelů stanovenými zadávacími</p><p>podmínkami. Zadávací podmínky nesmí omezit hospodářskou soutěž bezdůvodným</p><p>zvýhodňováním nebo znevýhodňováním určitých hospodářských subjektů, nemá-li příslušná</p><p>zadávací podmínka oporu v legitimních (odůvodněných) potřebách zadavatele. Principiálně by</p><p>tedy hospodářská soutěž měla být podporována, nikoli bez legitimních a dostatečných důvodů</p><p>omezována“.</p><p>187. Ve vztahu ke kritériím technické kvalifikace jsou uvedené zásady (konkrétně pak zásada</p><p>přiměřenosti) promítnuty mj. i do ustanovení § 73 odst. 6 zákona, které uvádí, že kritéria</p><p>technické kvalifikace musí být stanovena přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu</p><p>předmětu veřejné zakázky. Přitom platí, že pokud by požadavky zadavatele vybočovaly z jeho</p><p>oprávněných potřeb ve vztahu k dané veřejné zakázce, a tedy by byly stanoveny nepřiměřeně,</p><p>mohlo by současně dojít i k porušení zásady zákazu diskriminace (vymezené v § 6 odst. 2</p><p>zákona), protože excesivní stanovení požadavků na technickou kvalifikaci by mohlo</p><p>nedůvodně omezit okruh dodavatelů, kteří by se mohli zadávacího řízení zúčastnit.</p><p>188. V šetřeném případě zadavatel v zadávací dokumentaci k předmětné veřejné zakázce stanovil</p><p>k prokázání kritéria technické kvalifikace požadavek na doložení alespoň jedné referenční</p><p>50</p><p>Č.j.: ÚOHS-12246/2022/500</p><p>zakázky, jejímž předmětem je stavba (rekonstrukce nebo novostavba) spadající do skupiny</p><p>215XXX dle Klasifikace stavebních děl CZ-CC účinné od 1. 1. 2019 (dále jen „stavba“)</p><p>na sledované dopravně významné využívané vodní cestě ve smyslu zákona č. 114/1995 Sb.,</p><p>o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.</p><p>189. Současně zadavatel k prokázání kritéria technické kvalifikace v zadávací dokumentaci stanovil</p><p>požadavek na doložení minimálně 2 zkušeností osoby zástupce zhotovitele s odborným</p><p>vedením provádění staveb na sledované dopravně významné využívané vodní cestě</p><p>dle zákona o vnitrozemské plavbě nebo vodní cestě analogického charakteru v jiné členské</p><p>zemi EU.</p><p>190. Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu námitky navrhovatele odmítl s tím, že jím stanovené</p><p>podmínky technické kvalifikace nejsou omezeny výhradně technickými parametry předmětu</p><p>veřejné zakázky, ale je pro něj podstatná vazba na rozsah a složitost veřejné zakázky. Zadavatel</p><p>tak dle svého vyjádření při stanovení požadavků na prokázaní technické kvalifikace akcentoval</p><p>jejich technicko-organizační náročnost související s místem plnění, proto požadoval doložení</p><p>referenčních zakázek, respektive zkušeností osoby zástupce zhotovitele se stavbami</p><p>na sledované dopravě významné využívané vodní cestě (srovnatelný druh vodní cesty), když</p><p>místem realizace předmětné veřejné zakázky je právě vodní cesta stejné kategorie.</p><p>191. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách v souvislosti s odůvodněním nastavených kvalifikačních</p><p>podmínek argumentuje tím, že stavba, jež je předmětem veřejné zakázky, má být realizována</p><p>na sledované dopravně významné využívané vodní cestě, a proto i požadavky na referenční</p><p>stavby jsou vázány na tento typ vodní cesty, z čehož dle zadavatele plyne, že nemohou být</p><p>nepřiměřené. Zadavatel k tomu odkazuje na odlišnosti v povaze a parametrech sledované</p><p>dopravně významné využívané vodní cesty a účelové vodní cesty.</p><p>192. V této souvislosti Úřad uvádí, že navrhovatel v návrhu namítá, že zadavatel se s jeho námitkou</p><p>týkající se omezení realizace předmětu plnění šetřené veřejné zakázky na sledovanou</p><p>dopravně významnou využívanou vodní cestu v rozhodnutí o námitkách věcně nevypořádal.</p><p>Jak Úřad zmínil v předchozím odstavci, zadavatel v rozhodnutí o námitkách stanovení kritérií</p><p>kvalifikace odůvodnil charakterem a specifiky vodní cesty, na níž má být veřejná zakázka</p><p>realizována. Dle názoru Úřadu tedy zadavatel na námitku navrhovatele věcně reagoval a byť</p><p>neuvedl konkrétní specifika daného typu vodní cesty, lze námitku považovat za vypořádanou</p><p>v rozsahu požadovaném zákonem v ustanovení § 245 odst. 1 zákona, jelikož oprávněnost</p><p>předmětného požadavku dovozuje zejm. ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.</p><p>193. Ve vyjádření k návrhu zadavatel odkazuje na odůvodnění uvedené v rozhodnutí o námitkách</p><p>a dále doplňuje konkrétní skutečnosti, v nichž se oba typy vodních cest liší. Konkrétně</p><p>zadavatel ve vztahu ke sledované dopravně významné využívané vodní cestě zmiňuje nutnost</p><p>splnění minimálních parametrů včetně zajištění minimální hloubky, nemožnost montovat</p><p>pontony na břehu a pak je sesouvat do vody, odlišnou míru a charakter provozu oproti účelové</p><p>vodní cestě, kdy na účelové vodní cestě sice dle zadavatele může jezdit větší množství menších</p><p>rekreačních lodí, ale v místě plnění veřejné zakázky je třeba počítat s průjezdy lodí mnohem</p><p>větších, dále zmiňuje nutnost zajišťovat případné výluky, úpravy plavebního značení apod.</p><p>Dále zadavatel odkazuje na to, že dle zákona o vnitrozemské plavbě je na účelových vodních</p><p>cestách na rozdíl od místa plnění veřejné zakázky provozována pouze rekreační plavba a vodní</p><p>doprava místního významu. Dále zadavatel zmiňuje nutnost zajištění stavby při její realizaci a</p><p>51</p><p>Č.j.: ÚOHS-12246/2022/500</p><p>užívání na povodňové průtoky, aby nemohlo dojít k jejímu uvolnění. Dle zadavatele se většina</p><p>účelových vodních cest svým charakterem a parametry ani zdaleka nepřibližuje sledované</p><p>dopravně významné využívané vodní cestě.</p><p>194. Úřad následně svým přípisem ze dne 30. 6. 2021 zaslal vyjádření zadavatele k návrhu</p><p>navrhovateli a vyzval jej, aby se ke skutečnostem uvedeným zadavatelem ve vyjádření</p><p>k návrhu vyjádřil. Navrhovatel ve svém stanovisku ze dne 7. 7. 2021 vyjádřil s tvrzeními</p><p>zadavatele nesouhlas a zdůraznil, že stavba, jenž je předmětem veřejné zakázky, je realizována</p><p>na základě předložené projektové dokumentace, která podrobně stanovuje konkrétní</p><p>parametry požadovaného plnění a je povinen ji respektovat každý zhotovitel, který je</p><p>současně vázán stanovisky dotčených orgánů či úřadů. V souvislosti se specifiky sledované</p><p>dopravně významné využívané vodní cesty, které zadavatel ve svém vyjádření uvedl,</p><p>navrhovatel konstatoval, že je zadavatel nevymezil jako výslovnou vlastnost referenčního</p><p>plnění, současně dle navrhovatele nejsou v budování přístaviště pro malá plavidla</p><p>na sledované dopravně významné využívané vodní cestě žádné technologické odlišnosti oproti</p><p>realizaci takové stavby na účelové vodní cestě, proto je dle navrhovatele požadavek</p><p>zadavatele nedůvodný.</p><p>195. Úřad dodává, že navrhovatel současně ve vyjádření ze dne 7. 7. 2021 (a následně pak</p><p>i ve vyjádření ze dne 5. 8. 2021) namítl, že zadavatel k obhajobě stanovených zadávacích</p><p>podmínek používá novou argumentaci, kterou v rozhodnutí o námitkách neuváděl, a proto je</p><p>dle navrhovatele nepřípustná. K uvedenému Úřad sděluje, že se s uvedeným názorem</p><p>navrhovatele neztotožňuje; zadavatel v rozhodnutí o námitkách obhajoval stanovené</p><p>kvalifikační podmínky taktéž povahou a specifiky dotčených druhů vodních cest i odkazem</p><p>na jejich odlišnosti a v citovaných vyjádřeních dle názoru Úřadu tuto argumentaci pouze více</p><p>rozvádí.</p><p>196. Úřad se následně znovu (přípisem ze dne 20. 7. 2021) obrátil na zadavatele s výzvou ke</p><p>specifikaci všech stavebně-technologických postupů a opatření, které se uplatní při realizaci</p><p>referenční stavby na sledované dopravně významné využívané vodní cestě (respektive na</p><p>vodní cestě analogického charakteru v jiné členské zemi EU) a současně se neuplatní při</p><p>realizaci referenční stavby na účelové vodní cestě. Současně Úřad vyzval zadavatele</p><p>k identifikaci všech jemu známých dodavatelů, kteří jsou schopni stanovená kritéria technické</p><p>kvalifikace splnit.</p><p>197. Zadavatel v odpovědi ze dne 27. 7. 2021 (blíže viz bod 69. odůvodnění tohoto rozhodnutí)</p><p>uvedl, že požadavky na technickou kvalifikaci stanovil přiměřeně vzhledem k rozsahu a</p><p>složitosti předmětu veřejné zakázky a zároveň tak, aby ověřil schopnosti dodavatele splnit</p><p>veřejnou zakázku řádně a včas. Zadavatel dále jako stavebně-technologické postupy a</p><p>opatření, které se uplatní při realizaci referenční stavby na sledované dopravně významné</p><p>využívané vodní cestě a současně se neuplatní při realizaci referenční stavby na účelové vodní</p><p>cestě, označil následující skutečnosti: řešení povodňových stavů ohrožujících bezpečnost</p><p>plavby na dané vodní cestě (a související přísnější kritéria pro zastavení plavby), nutnost</p><p>zohlednění povodňových a ledových jevů (a s tím související mj. využití mohutnější konstrukce</p><p>u přístavních můstků trvale ponechávaných na místě i za povodní nebo ledových jevů pro větší</p><p>odolnost stavby vlivům proudící vody), realizace stavby v blízkosti plavební dráhy (a s tím</p><p>související omezení či ohrožení plavebního provozu, vlivy vlnění, sání či vlnobití podél</p><p>proplouvajících plavidel), nutnost projednání a dodržování výluk a omezení plavby na vodní</p><p>52</p><p>Č.j.: ÚOHS-12246/2022/500</p><p>cestě, provádění prací mechanizací z vody (a s tím související zachování bezpečnosti</p><p>plavebního provozu) a další specifické postupy (mj. dodržování ponorů, bránění výskytu</p><p>ojedinělých překážek, opatření proti nahodilému pádu předmětů do plavební dráhy nebo</p><p>prostoru pohybu plavidel, kontrola dna na výskyt překážek).</p><p>198. Úřad k tomu v souladu se závazným právním názorem obsaženým v rozhodnutí předsedy</p><p>uvádí, že je nutno vnímat a rozlišovat technickou/technologickou a organizační náročnost</p><p>plnění veřejné zakázky. Technická náročnost je determinována zejména samotnou stavbou</p><p>(rozměry, hmotností, technologií a postupem výstavby), zatímco organizační náročnost je</p><p>determinována zásadně místem plnění, jeho okolím a vnějšími vlivy. Není tedy důležitá jen</p><p>stavebně-technická a technologická náročnost, ale svou váhu má i organizační náročnost</p><p>předmětu plnění, proto ji nelze bagatelizovat.</p><p>199. Ze všech vyjádření zadavatele přitom plyne, že zadavatel se snažil poukázat právě na to, že</p><p>místo plnění na dopravně významné využívané vodní cestě s sebou nese určitá omezení, vyšší</p><p>míru rizika, vyšší požadavky na organizační činnost dodavatele, než je tomu u účelové vodní</p><p>cesty. Je tedy zřejmé, že zadavateli v prvé řadě šlo o to, aby výběrem zkušeného dodavatele</p><p>zajistil co možná nejvyšší míru bezpečnosti při samotné výstavbě mola na dopravně významné</p><p>využívané vodní cestě.</p><p>200. Zadavatel uvedl, že rozhodnými aspekty jsou zejména technicko-organizační náročnost staveb</p><p>realizovaných na dopravně významné využívané vodní cestě, zvolené pracovní postupy,</p><p>nutnost zajistit se stavbou související opatření a schopnost dodavatele řešit rizikové situace,</p><p>které na tomto typu vodní cesty mohou nastat, a naopak nemohou nastat na účelové vodní</p><p>cestě, či mohou nastat ve značně odlišném rozsahu. Zadavatel doplnil, že náročnost</p><p>koordinace prací při zohlednění všech rizikových faktorů a přijetí potřebných opatření při</p><p>realizaci stavby na dopravně významné využívané vodní cestě je z logiky věci na jiné úrovni</p><p>než při realizaci obdobné stavby na účelové vodní cestě.</p><p>201. Jak již Úřad uvedl výše, zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval, aby účastníci zadávacího</p><p>řízení předložili čestné prohlášení o realizaci referenční zakázky (stavby) realizované na</p><p>dopravně významné využívané vodní cestě a aby předložili čestné prohlášení prokazující</p><p>zkušenosti osoby zástupce zhotovitele se stavbou realizovanou na dopravně významné</p><p>využívané vodní cestě.</p><p>202. Úřad v návaznosti na výše uvedené a v souladu s rozhodnutím předsedy konstatuje, že ačkoliv</p><p>lze oba tyto požadavky považovat za přísné, nejedná se o požadavky nezákonné. Zadavatel</p><p>tyto své požadavky zkombinoval mj. i s požadavkem na „typ“ stavby, která může být</p><p>předmětem referenční stavby, kterou může účastník zadávacího řízení splnit uvedená kritéria</p><p>technické kvalifikace. Zadavatel uvedl, že referenční stavbou má být stavba spadající do</p><p>skupiny 215XXX dle Klasifikace stavebních děl CZ-CC. Uvedený dokument obsahuje celkem tři</p><p>podskupiny staveb (2151, 2152 a 2153). Tyto tři podskupiny pak obsahují celkem 21 položek</p><p>(staveb), kterými účastníci zadávacího řízení mohli splnit podmínky technické kvalifikace.</p><p>Jedná se např. o tyto stavby: vodní díla pro odvodnění, vodní díla pro zavlažování, úpravy</p><p>vodních toků, mola, doky, vlnolamy, sportovní objekty, loděnice a další. Je evidentní, že</p><p>„předmět“ referenčních staveb stanovil zadavatel velmi široce, tzn. takto vymezený</p><p>požadavek značně rozšiřuje možnosti dodavatelů překládat referenční stavby s ohledem na</p><p>jejich klasifikaci.</p><p>53</p><p>Č.j.: ÚOHS-12246/2022/500</p><p>203. Kromě požadavku na „typ“ stavby zadavatel požadoval dle výše citovaných článků přílohy</p><p>„Formulář nabídky“, aby účastník zadávacího řízení předložil jednu referenci ne starší než 10</p><p>let v ceně přesahující částku 10 000 000 Kč bez DPH, a aby doložil u svého odborného zástupce</p><p>dvě zkušenosti, ne starší než 15 let v ceně přesahující částku rovněž 10 000 000 Kč bez DPH</p><p>(viz body 148. a 149. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad přitom v souladu s rozhodnutím</p><p>předsedy konstatuje, že požadavky zadavatele na počet referencí/zkušeností (1/2) „starých“</p><p>(10/15 let) ze stavby, jejíž hodnota přesáhla 10 000 000 Kč bez DPH, lze označit za přiměřené,</p><p>neboť předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 14 500 000 Kč bez DPH a zadavatel rovněž</p><p>prodloužil dobu, ve které lze zohlednit předložené reference/zkušenosti ze zákonných pěti let</p><p>na deset, respektive patnáct let.</p><p>204. Úřad dále uvádí, že v rámci svého přípisu ze dne 20. 7. 2021 vyzval zadavatele k identifikaci</p><p>všech jemu známých dodavatelů, kteří jsou schopni splnit stanovená kritéria technické</p><p>kvalifikace. Úřad následně oslovil celkem osm subjektů (z deseti zadavatelem označených, tj.</p><p>vyjma dvou, kteří v předmětném zadávacím řízení podali nabídku, a u nichž proto Úřad</p><p>předpokládá, že daná kvalifikační kritéria splňují) se žádostí o sdělení, zda by byli vlastními</p><p>silami (tj. bez poddodavatele) schopni splnit předmětná kritéria technické kvalifikace. Šest</p><p>z osmi oslovených dodavatelů uvedlo, že by stanovené podmínky kvalifikace byli schopni splnit</p><p>(viz bod 67. odůvodnění tohoto rozhodnutí).</p><p>205. Úřad k tomu v souladu s rozhodnutím předsedy uvádí, že skutečnost, že existují dva</p><p>dodavatelé, kteří nejsou schopni splnit podmínky technické kvalifikace, sama o sobě nestačí</p><p>pro vyslovení závěru o diskriminační povaze zadávacích podmínek. Je třeba zohlednit i to, že</p><p>dle vyjádření zadavatele byli dva dodavatelé označeni administrativním pochybením, neboť i</p><p>když se jedná o stavební obchodní společnosti, jejich předmět činnosti spočívá</p><p>zejména v pozemním stavitelství silnic a železnic, a vodní díla tyto obchodní společnosti</p><p>nerealizují. Z odpovědí těchto dvou dodavatelů vyplývá, že kritéria nejsou schopni splnit,</p><p>neboť předmět veřejné zakázky není předmětem jejich hlavní stavební činnosti (kterou je</p><p>výstavba železnic a silničních staveb). K tomu lze obecně dodat, že se jedná o předmět plnění,</p><p>na který se specializují pouze některé stavební společnosti, a že obdobná vodní díla nejsou</p><p>realizována tak často jako pozemní stavby. Takové omezení soutěže je tedy zcela v souladu s</p><p>podstatou nastavení kvalifikačních kritérií, které mohou být pro některé subjekty na trhu</p><p>diskriminační, ale přesto zákonná.</p><p>206. Ve vztahu k provedenému šetření na trhu Úřad dodává, že zadavatel ve svém vyjádření</p><p>k podkladům rozhodnutí ze dne 26. 10. 2021 namítl, že Úřad formulací svého dotazu</p><p>položeného dodavatelům v rámci šetření na trhu vyloučil možnost využít ve vztahu</p><p>k referenční zakázce poddodavatele. K tomu Úřad konstatuje, že účelem šetření bylo zjistit</p><p>právě to, kolik existuje dodavatelů, kteří jsou schopni splnit zadavatelem stanovená</p><p>kvalifikační kritéria samostatně, tj. aniž by museli poddodavatele využít. Jedině takové</p><p>dodavatele lze totiž považovat za ty, kteří nejsou předmětnými kritérii kvalifikace nijak</p><p>omezeni. K argumentu zadavatele, kdy hovoří o tom, že je více než pravděpodobné, že</p><p>v zahraničí existují dodavatelé, kteří se specializují na stavby vodního hospodářství a mohli se</p><p>ucházet o veřejnou zakázku, Úřad nad rámec uvedeného konstatuje, že zadavatel mohl</p><p>v takovém případě některé dodavatele označit. Jakožto subjekt vytvářející zadávací podmínky,</p><p>musí mít o situaci na relevantním trhu, resp. o přibližném počtu dodavatelů schopných</p><p>předmět veřejné zakázky realizovat, povědomí, neboť charakter trhu a jeho případná specifika</p><p>54</p><p>Č.j.: ÚOHS-12246/2022/500</p><p>musí při tvorbě zadávacích podmínek zohledňovat. Na druhou stranu, jak konstatoval ve svém</p><p>rozhodnutí předseda Úřadu existenci zahraničního dodavatele nelze již z povahy věci vyloučit,</p><p>avšak skutečnost, že žádný takový dodavatel nebyl označen, nemá na toto rozhodnutí vliv.</p><p>207. Úřad k provedenému průzkumu trhu v souladu s rozhodnutím předsedy konstatuje, že</p><p>skutečnost, že šest z osmi oslovených dodavatelů uvedlo, že by stanovené podmínky</p><p>kvalifikace byli schopni splnit, svědčí spíše o tom, že přezkoumávanou částí podmínek</p><p>technické kvalifikace nedochází k vyloučení hospodářské soutěže na trhu. Průzkumem trhu</p><p>bylo totiž zjištěno, že existuje minimálně šest dodavatelů schopných splnit technické</p><p>kvalifikační podmínky. Skutečnost, že na trhu existují dodavatelé, kteří jsou diskriminováni či</p><p>omezeni právě dílčí podmínkou kvalifikačního požadavku týkající se dopravně významné</p><p>využívané vodní cesty, tedy nebyla provedeným průzkumem potvrzena. Úřad dodává, že ani</p><p>navrhovatel neoznačil konkrétního dodavatele, který by byl diskriminován. V námitkách pouze</p><p>obecně uvedl, že: „Zejména zahraniční dodavatelů jsou tak postiženi diskriminačním</p><p>způsobem nastavení této podmínky. Rozšíření referenční stavby na vodní cestu účelovou by</p><p>umožnilo účast zejména zkušeným zahraničním dodavatelům. Kdy takto by byl umožněn</p><p>přístup do zadávacího řízení i našim obchodním partnerům.“</p><p>208. Úřad tedy shrnuje, že zadavatel ve svých vyjádřeních argumentuje zejména skutečnostmi, jež</p><p>se vztahují k místu plnění veřejné zakázky. Dle zadavatele se má přístaviště zhotovit za</p><p>soutokem řeky Sázavy a Vltavy, což znamená, že se jedná o realizaci problematickou z hlediska</p><p>možného maximálního průtoku vody v korytě řeky. Dále v místě realizace veřejné zakázky je</p><p>potřeba dle zadavatele zohlednit i míru a charakter plavebního provozu a opatření související</p><p>s plavebním provozem. Zadavatel své úvahy rozvedl a doplnil, že plavební provoz v daném</p><p>úseku není nijak časově omezen, a proto zhotovitel musí v průběhu celé realizace veřejné</p><p>zakázky zabránit omezení či ohrožení plavebního provozu. Zadavatel dále argumentoval</p><p>povodňovými stavy a průtoky. Zadavatel uvedl, že si je vědom nebezpečí a škod, které mohou</p><p>při povodních neodborným postupem dodavatele nastat a upozornil na rozdílnou úpravu</p><p>řešení povodňových stavů na dopravně významné využívané vodní cestě a na účelové vodní</p><p>cestě. Zadavatel dále uvedl, že realizace stavby probíhá v blízkosti plavební dráhy, což</p><p>znamená, že plavební dráha může být během zhotovení díla zasažena, a tím dojde k omezení</p><p>plavebního provozu. Na účelové vodní cestě např. vodní nádrži Lipno k zásahům do plavební</p><p>dráhy či omezení provozu nedochází, právě s ohledem na širokou hladinu. Dle zadavatele i</p><p>samotný lodní provoz je zcela odlišný, neboť na dopravně významných využívaných cestách</p><p>proplouvají plavidla větších rozměrů (až do délky 110 m) a tyto lodě proplouvají v plavební</p><p>dráze, která se nachází blízko staveniště. Tyto skutečnosti pak znamenají, že dodavatel musí</p><p>být schopen vyřešit vliv sání či vlnobití od proplouvajících lodí, s čímž souvisí například kvalitní</p><p>ukotvení, aktivní manévrování doprovodných plavidel na vodním toku apod. Na druhou stranu</p><p>na účelových vodních cestách probíhá dle zadavatele pouze rekreační plavba a vodní doprava</p><p>místního významu, která zahrnuje plavidla menších rozměrů na široké vodní hladině (na</p><p>účelových vodních cestách není plavební dráha vůbec vyznačena).</p><p>209. K argumentaci popsané v předchozím odstavci Úřad v souladu s rozhodnutím předsedy uvádí,</p><p>že lze souhlasit se zadavatelem, že v místě realizace veřejné zakázky je potřeba zohlednit míru</p><p>a charakter plavebního provozu a opatření související s plavebním provozem. Plavební dráha</p><p>může být činností dodavatele během zhotovení díla skutečně zasažena a může tak dojít</p><p>k omezení plavebního provozu (rovněž plavební provoz může ohrozit provádění díla). Na</p><p>55</p><p>Č.j.: ÚOHS-12246/2022/500</p><p>účelových vodních cestách (např. vodní nádrži Lipno) není plavební dráha vyznačena a nemůže</p><p>zde tedy dojít k tak významnému omezení plavebního provozu a v takové intenzitě, jako právě</p><p>na dopravně významné využívané vodní cestě. Svědčí o tom i interaktivní mapa dostupná na</p><p>webových stránkách Vodních cest ČR7. A ačkoliv je předmětem veřejné zakázky výstavba</p><p>přístavního mola pro malá pravidla o šířce 2,5 m a tato stavba nezasahuje přímo do vymezené</p><p>plavební dráhy (což potvrzuje i zadavatel), tak stavba není natolik vzdálena od vnějšího okraje</p><p>plavební dráhy, aniž by šlo vyloučit vliv lodního provozu na stavbu nebo v opačném případě</p><p>vliv činnosti dodavatele na plavební dráhu. Lze tak přisvědčit zadavateli v tom ohledu, že na</p><p>tomto úseku Vltavy je lodní provoz v zásadě neomezen celoročně (s výjimkou např.</p><p>povodňových stavů). Dolní Vltava je vodní cestou s celoročně zajištěným ponorem, která navíc</p><p>v zimě prakticky nezamrzá díky odpouštění teplotně stabilizované vody z hloubek přehrad</p><p>vltavské kaskády8. S argumenty zadavatele ohledně vysokých průtoků na dolní Vltavě při</p><p>povodních, které jsou několinásobně vyšší, než průtoky při povodních na účelových vodních</p><p>cestách (např. vodní nádrž Lipno) lze rovněž v souladu s rozhodnutím předsedy zásadně</p><p>souhlasit. Jak rovněž konstatoval předseda Úřadu ve svém rozhodnutí, obecně je zřejmé, že</p><p>na velkých řekách (kam bezesporu řeka Vltava patří) mohou mít povodně větší rozsah a jejich</p><p>hladina může stoupat i několikanásobně. V obecné rovině lze konstatovat, že na velkých</p><p>řekách (které jsou často rovněž dopravně významnými využívanými vodními cestami) bývají</p><p>častěji větší povodně a průběh povodňových jevů je odlišný než na některých účelových</p><p>vodních cestách (např. přehradní nádrže, rybníky). Povodí řeky Vltavy je rozsáhlé a do dolní</p><p>Vltavy se vlévá více než desítka menších potoků včetně čtyř řek (Malše, Lužnice, Otava,</p><p>Sázava). Řeka Sázava se vlévá do Vltavy ve vzdálenosti cca 1 km od místa plnění veřejné</p><p>zakázky. Tyto objektivní skutečnosti svědčí o tom, že riziko povodní a vyšších průtoků je zde</p><p>vyšší než na účelové vodní cestě.</p><p>210. K zadavatelem uvedeným důvodům týkajícím se případné ekologické havárie v důsledku kolize</p><p>plavidel Úřad uvádí, že k takové argumentaci nelze přihlížet, neboť dle Úřadu je irelevantní.</p><p>Rovněž tak argumentace zadavatele vztažená k osobě dodavatele (zhotovitele) v případě</p><p>nehody plavidel a hrozící ekologické katastrofy se jeví jako zcela mimoběžná, neboť zhotovitel</p><p>zcela jistě nebude ekologickou havárii likvidovat. Úřadu tak není zřejmé, jakou odbornou</p><p>součinnost při likvidaci ekologické havárie by měl zhotovitel poskytnout, když se jedná o</p><p>právnickou osobu specializující se zásadně ve stavební činnosti, a ne v likvidaci ekologických</p><p>havárií.</p><p>211. Na základě shora uvedeného posouzení a v souladu s rozhodnutím předsedy Úřadu tak Úřad</p><p>dospěl k závěru, že požadavky zadavatele na technickou kvalifikaci nelze považovat za</p><p>rozporné se zákonem, ačkoliv je lze označit za přísné (ve vztahu k předložení reference</p><p>dodavatele z dopravně významné využívané vodní cesty). Zadavatel v rámci šetření předložil</p><p>dostatečně silné argumenty, které jeho požadavky na technickou kvalifikaci dodavatele</p><p>dostatečně odůvodňují a na základě kterých nelze konstatovat, že by došlo k bezdůvodnému</p><p>omezení hospodářské soutěže určitých dodavatelů (dodavatelů, kteří mají reference pouze z</p><p>účelové vodní cesty). Naopak, lze konstatovat, že zadavatel v rámci šetření předložil relevantní</p><p>argumenty, které odůvodňují jeho potřebu získat dodavatele, který dokáže splnit rozporovaná</p><p>7</p><p>https://geoportal.plavebniurad.cz/apps/vodni-cesty-verejnost/</p><p>8 https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX01aUDQ0MF9kb2t1bWVudGFjZURPQ184ODA2NTQ4ODI0MTA3NTEx</p><p>ODI4LnBkZg/MZP440_dokumentace.pdf</p><p>56</p><p>Č.j.: ÚOHS-12246/2022/500</p><p>kritéria technické kvalifikace právě s ohledem na předložení referencí a zkušeností z dopravně</p><p>významné využívané vodní cesty. Je v šetřeném případě zřejmé, že jsou zde jistá specifika,</p><p>která zcela jistě nejsou bezvýznamná a která mohou mít vliv na způsob plnění veřejné zakázky.</p><p>212. Úřad tedy s ohledem na shora uvedené uzavírá, že v šetřeném případě zadavatel postupně</p><p>dokázal předložit takové důvody, které ve vztahu k popsaným specifikům při plnění veřejné</p><p>zakázky osvětlily jeho pohnutky pro dané nastavení posuzovaných kvalifikačních předpokladů.</p><p>Zároveň z provedeného průzkumu trhu vyplynulo, že okruh potenciálních dodavatelů není</p><p>natolik úzký, aby ukazoval na účelové omezení soutěže. Zadavatel se snažil i rozšířením</p><p>referenční doby i rozšířením okruhu realizovaných typů staveb, jež požadované zkušenosti</p><p>mohly zajistit, oslovit více možných dodavatelů. Úřad tak konstatuje, že zadavatel se při</p><p>stanovení přezkoumávaných požadavků technické kvalifikace nedopustil porušení zákona.</p><p>K nastavení kritérií hodnocení</p><p>213. Navrhovatel ve svém návrhu napadá mj. nastavení kritérií hodnocení šetřené veřejné zakázky,</p><p>jež považuje za nevhodná, netransparentní a nepřiměřená ve vztahu k předmětu veřejné</p><p>zakázky. Navrhovatel namítá, že ačkoliv zadavatel při nastavení kritérií hodnocení vychází</p><p>z metody BVA, předmět plnění šetřené veřejné zakázky a jeho vymezení neodpovídá možnosti</p><p>využití a aplikace této metody. Způsob hodnocení nastavený zadavatelem považuje</p><p>za netransparentní, když tento na jedné straně nastavuje minimální požadavky na plnění a</p><p>současně nastavuje kritéria hodnocení vázaná na tzv. účel veřejné zakázky, která ale dle</p><p>navrhovatele směřují ke zvýhodnění dodavatelů na základě něčeho, co není předmětem</p><p>zadání, ale „plněním navíc“. Navrhovatel namítá, že stanovený účel veřejné zakázky nemůže</p><p>souviset s předmětem plnění, který je jednoznačně vymezen projektovou dokumentací,</p><p>respektive položkovým rozpočtem, a má za to, že jakékoliv dodavateli předložené návrhy a</p><p>nápady, které by měnily takto vymezený předmět plnění, vůbec nemohou být předmětem</p><p>hodnocení nabídky, neboť s předmětem plnění nemohou souviset.</p><p>214. Úřad předně v obecné rovině ve vztahu k zásadě transparentnosti (již navrhovatel v souvislosti</p><p>s použitím kritérií kvality namítá) odkazuje např. na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31</p><p>Af 35/2018-75 ze dne 25. 2. 2020, ve kterém soud konstatoval, že „Požadavek na</p><p>transparentnost je klíčovým atributem celého zadávacího (resp. koncesního) řízení. Smyslem</p><p>zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo</p><p>průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně</p><p>stanovených podmínek. Jinak by v zadávacím řízení nemohlo být dosaženo »obecně</p><p>objektivního postupu«, jak jej coby promítnutí zásady transparentnosti jako »vůdčí zásady pro</p><p>zadávací řízení« v podrobné sumarizaci dosavadní rozhodovací činnosti Soudního dvora</p><p>rekapitulovala generální advokátka Stix-Hackl ve svém stanovisku ve věci C-231/03 Coname.</p><p>K tomu, aby mohlo být konstatováno porušení zásady transparentnosti, postačí, vzbuzují-li</p><p>okolnosti případu důvodné pochybnosti o férovosti a řádnosti průběhu zadávacího řízení (srov.</p><p>rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010, č. j. 1 Afs 45/2010-159, nebo ze dne</p><p>20. 6. 2012, č. j. 7 Afs 31/2012-55). Jsou-li v postupu zadavatele shledány takové prvky, jež by</p><p>mohly činit zadávací řízení nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a</p><p>nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků</p><p>zadavatele, není pak splněn požadavek transparentnosti, nehledě na to, zda se podaří prokázat</p><p>konkrétní porušení některé konkrétní zákonné povinnosti či nikoliv. Jestliže § 116 odst. 3 ZZVZ</p><p>konkrétně požaduje vymezení kritérií kvality tak, aby bylo ověřitelné naplnění těchto kritérií,</p><p>57</p><p>Č.j.: ÚOHS-12246/2022/500</p><p>pak nepožaduje nic jiného než to, aby byla tato kritéria stanovena transparentně.</p><p>Předpokladem ověřitelnosti naplnění kritérií je jejich vymezení tak, že u uchazečů nebudou</p><p>vzbuzovat pochybnosti o tom, co bude zadavatel hodnotit, a o co tedy mají ve svých nabídkách</p><p>usilovat. Kritéria kvality tedy musí být srozumitelná a jednoznačná (srov. též rozsudek</p><p>Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2009, č. j. 2 Afs 86/2008-222).“. Transparentním</p><p>vymezením zadávacích podmínek ve vztahu k hodnocení nabídek je tak v souladu s citovaným</p><p>rozsudkem takové vymezení, z něhož je jednoznačně zřejmé, co bude zadavatel hodnotit a jak</p><p>bude při hodnocení postupovat.</p><p>215. Ve vztahu k namítané zásadě přiměřenosti Úřad již výše konstatoval, že zákon umožňuje</p><p>zadavatelům do značné míry přizpůsobit jednotlivé postupy v zadávacím řízení svým</p><p>individuálním potřebám. Zadavatel má určitou míru volnosti při volbě jednotlivých požadavků</p><p>(podmínek) v zadávacím řízení, která je však korigována mj. právě zásadou přiměřenosti. Ve</p><p>vztahu k hodnocení nabídek lze konstatovat, že postup v souladu se zásadou přiměřenosti</p><p>tedy spočívá mj. v tom, že zadavatelem zvolená kritéria hodnocení a postup přidělování bodů</p><p>za tato kritéria zadavateli na jednu stranu poskytují dostatečné záruky výběru dodavatele,</p><p>který skutečně bude schopen veřejnou zakázku kvalitně a v požadovaných termínech</p><p>realizovat, na druhou stranu nad rámec garance výše uvedeného cíle nebudou dále</p><p>nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž.</p><p>216. Úřad ve vztahu k zadavatelem nastavenému postupu hodnocení nabídek a nastavení kritérií</p><p>hodnocení zadavatelem uvádí následující. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že kromě</p><p>hodnoticího kritéria nabídková cena zvolil zadavatel i tzv. kritéria kvality, konkrétně odbornou</p><p>úroveň, rizika, vlastnosti a schopnosti zástupce zhotovitele. Navrhovatel přitom ve svém</p><p>návrhu v souvislosti s námitkou o nepřiměřenosti stanovených kritérií hodnocení poukazuje</p><p>na to, že předmětem šetřené veřejné zakázky je provedení jednoduchých stavebních prací</p><p>v předpokládané hodnotě 14 500 000,- Kč bez DPH.</p><p>217. Úřad k tomu uvádí, že šetřená veřejná zakázka na stavební práce je zadávána ve</p><p>zjednodušeném podlimitním řízení. Dle ustanovení § 53 odst. 6 zákona pro podání a</p><p>hodnocení nabídek a výběr dodavatele se v rámci zjednodušeného podlimitního řízení použijí</p><p>ustanovení § 107 až 110 zákona a § 114 až 122 zákona obdobně. Současně z citovaného</p><p>ustanovení § 53 odst. 6 zákona vyplývá, že jako kritéria kvality zadavatel může stanovit i jiná</p><p>kritéria, než jsou uvedena v § 116 zákona, pokud jsou založena na objektivních skutečnostech</p><p>vztahujících se k osobě dodavatele nebo k předmětu veřejné zakázky.</p><p>218. Z uvedeného je zřejmé, že hodnocení nabídek podle kritérií kvality je možné použít i pro</p><p>veřejné zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení. Použití kvalitativních kritérií</p><p>hodnocení v případě šetřené veřejné zakázky tedy z tohoto pohledu nelze považovat za</p><p>nezákonné.</p><p>219. Ve vztahu k § 116 odst. 3 zákona Úřad v obecné rovině uvádí, že zákon v citovaném ustanovení</p><p>stanovuje minimální požadavky na způsob vymezení jednotlivých kritérií kvality v zadávací</p><p>dokumentaci. V první řadě musí být kritéria kvality vymezena takovým způsobem, aby nabídky</p><p>mohly být podle těchto kritérií vzájemně porovnatelné. Zadavatel je povinen vymezit</p><p>jednotlivá kritéria kvality dostatečně jednoznačným a srozumitelným způsobem a do takových</p><p>podrobností, jež jsou nezbytné pro účast dodavatele v zadávacím řízení (srov. ustanovení § 36</p><p>odst. 3 zákona), a současně tak, aby každý z dodavatelů již předem přesně věděl, co bude</p><p>58</p><p>Č.j.: ÚOHS-12246/2022/500</p><p>předmětem hodnocení, jaké řešení je pro zadavatele v rámci stanovených kritérií kvality</p><p>nejvhodnějším plněním a jakým způsobem budou zadavatelem nabídky v rámci stanovených</p><p>kritérií kvality mezi sebou hodnoceny. Kritéria kvality nesmí umožňovat různý (rozdílný) výklad</p><p>toho, co bude předmětem hodnocení a jakým způsobem bude zadavatel nabídky hodnotit.</p><p>Druhým zákonným požadavkem na způsob vymezení kritérií kvality v zadávací dokumentaci je</p><p>dle odstavce 3 citovaného ustanovení zákona ověřitelnost naplnění kritérií kvality. Uvedený</p><p>požadavek tak předem vylučuje taková kritéria kvality, která nejsou ze své povahy ověřitelná.</p><p>220. Navrhovatel v návrhu namítá, že zadavatelem stanovená kritéria hodnocení nenaplňují § 116</p><p>zákona, neboť nesouvisí s kvalitou plnění ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. V návaznosti</p><p>na argumentaci zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách navrhovatel uvádí, že</p><p>zadavatel bude prostřednictvím stanovených kritérií hodnocení hodnotit tzv. „účel veřejné</p><p>zakázky“, tedy bude hodnotit maximální naplnění něčeho, co není předmětem plnění.</p><p>S ohledem na to se Úřad nejprve zabýval zadavatelem specifikovaným tzv. účelem šetřené</p><p>veřejné zakázky a jeho vztahem k zadavatelem definovanému předmětu plnění veřejné</p><p>zakázky.</p><p>221. Jak vyplývá ze zadavatelem předložené dokumentace, zadavatel v zadávací dokumentaci</p><p>definoval jako předmět šetřené veřejné zakázky vybudování nového přístaviště v Davli, které</p><p>bude sloužit ke krátkodobému a střednědobému (do 48 hod.) stání rekreačních plavidel,</p><p>přičemž zároveň definoval tzv. „minimální požadavky“, jimiž jsou další požadavky zadavatele</p><p>na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, vymezené technickými, obchodními a jinými</p><p>smluvními podmínkami specifikovanými v jednotlivých částech zadávací dokumentace.</p><p>222. Kromě definovaného předmětu veřejné zakázky zadavatel v zadávací dokumentaci vymezil</p><p>tzv. účel veřejné zakázky, jímž popsal konkrétní cíle, kterých chce realizací šetřené veřejné</p><p>zakázky dosáhnout, vymezil své potřeby a očekávání, příp. jiné priority, které se šetřenou</p><p>veřejnou zakázkou souvisejí. Dle vymezeného účelu zadavatel usiluje mj. o provedení díla</p><p>v nejvyšší možné kvalitě, o uvedení díla do provozu včas, resp. ještě před stanoveným</p><p>termínem, o zajištění co největší odolnosti díla vůči klimatickým vlivům, o co nejmenší zásahy</p><p>do plavebního provozu, nebo co nejmenší negativní vlivy na okolí a životní prostředí (viz bod</p><p>175. odůvodnění tohoto rozhodnutí).</p><p>223. Ve svých vyjádřeních (zejména pak ve vyjádření k návrhu) zadavatel ve vztahu k nastaveným</p><p>„minimálním požadavkům“ a vymezenému účelu veřejné zakázky zdůrazňuje, že</p><p>prostřednictvím „minimálních požadavků“ v zadávací dokumentaci podrobně popsal předmět</p><p>veřejné zakázky, přičemž tyto „minimální požadavky“ jsou pro účastníky řízení závazné,</p><p>nabídkou účastníků je nelze měnit a pro zadavatele představují „nepodkročitelné“ minimum.</p><p>Jak zadavatel rovněž zdůrazňuje, uvedené „minimální požadavky“ však neznamenají</p><p>„maximální“ možnou kvalitu plnění, kterou dle svých slov sleduje právě prostřednictvím</p><p>nastavených kritérií kvality. Účel představuje priority, cíle zadavatele, popisuje výsledky, které</p><p>zadavatel chce dosáhnout při realizaci veřejné zakázky, jakousi ideální představu cílového</p><p>stavu. Hodnoticí kritéria jsou pak prostředkem zadavatele k tomu, aby zadal veřejnou zakázku</p><p>účastníkovi, který dokáže (v účelu) stanovené cíle naplnit v nejvyšší možné míře.</p><p>224. Úřad v návaznosti na uvedené konstatuje, že předmět plnění veřejné zakázky, vymezený</p><p>zadavatelem prostřednictvím „minimálních požadavků“ a dalších souvisejících požadavků</p><p>na vlastnosti tohoto plnění, specifikovaných zadavatelem v jednotlivých částech zadávací</p><p>59</p><p>Č.j.: ÚOHS-12246/2022/500</p><p>dokumentace, představuje konkrétní, předem jasně definované potřeby, které chce zadavatel</p><p>realizací veřejné zakázky naplnit (v šetřeném případě zjednodušeně: přístaviště s konkrétní</p><p>specifikací). Účel šetřené veřejné zakázky pak v rámci takto definovaných parametrů plnění</p><p>dané zakázky (v kontextu zadavatelem nastavených kritérií hodnocení) představuje dle názoru</p><p>Úřadu vymezení toho, co zadavatel ve vztahu k realizaci předmětu plnění zejména preferuje,</p><p>na co klade důraz, a co tedy bude i hodnotit nejlépe. Účel veřejné zakázky tak představuje i</p><p>vymezení toho, k čemu mají dodavatelé ve svých nabídkách (při dodržení stanovených</p><p>parametrů předmětu plnění) směřovat. Úřad v této souvislosti uzavírá, že zadavatel zjevně</p><p>specifikací účelu veřejné zakázky sledoval vymezení svých priorit, resp. kvalitativních cílů ve</p><p>vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky. Tyto priority a kvalitativní cíle se pak odrážejí ve</p><p>stanovených kritériích hodnocení.</p><p>225. V dalším se Úřad zabývá zadavatelem stanovenými kritérii hodnocení, ve vztahu k nimž uvádí</p><p>následující.</p><p>226. Úřad nejprve obecně uvádí, že vymezením konkrétních hodnoticích kritérií zadavatel</p><p>stanovuje v podmínkách konkrétní veřejné zakázky vlastní předmět hodnocení, tedy to, co</p><p>bude hodnotit. Při jejich specifikaci zvažuje, které skutečnosti či vlastnosti jsou pro realizaci</p><p>jím požadovaného plnění klíčové.</p><p>227. Úřad dále v obecné rovině předesílá, že zákon počítá v této souvislosti se situací, kdy</p><p>zadavatelé při hodnocení nabídek dle jejich ekonomické výhodnosti nepoměřují obdržené</p><p>nabídky pouze podle nejnižší nabídkové ceny, ale také podle nejvýhodnějšího poměru</p><p>nabídkové ceny a kvality, či poměru nákladů životního cyklu a kvality.</p><p>228. Zadavatel v šetřeném případě v zadávací dokumentaci stanovil pro hodnocení nabídek čtyři</p><p>kritéria: nabídkovou cenu, odbornou úroveň, rizika a vlastnosti a schopnosti zástupce</p><p>zhotovitele, přičemž současně stanovil, že nejvýhodnější bude ta nabídka, která získá nejvyšší</p><p>celkový počet bodů. Úřad se dále v návaznosti na námitky navrhovatele zaměřuje na kritéria</p><p>kvality, tedy odbornou úroveň, rizika a vlastnosti a schopnosti zástupce zhotovitele.</p><p>Kritérium odborné úrovně</p><p>229. Jak vyplývá z obdržené dokumentace, hodnocení kritéria odborné úrovně specifikoval</p><p>zadavatel vyjma základní textové (kmenové) části zadávací dokumentace ve dvou</p><p>dokumentech, a to jednak v dokumentu odborné úrovně, dále pak v kontrolním listu odborné</p><p>úrovně.</p><p>230. V rámci dokumentu odborné úrovně (viz bod 154. odůvodnění tohoto rozhodnutí) zadavatel</p><p>vymezil požadavky, které očekává od účastníka zadávacího řízení, aby předložil v rámci</p><p>nabídky. V souvislosti s odbornou úrovní požaduje zadavatel předložit tzv. tvrzení (dále jen</p><p>„tvrzení“), kterým je „tvrzení o odborné úrovni dodavatele vztahující se k předmětu Veřejné</p><p>zakázky, která je prokazatelně přínosná pro naplnění Účelu veřejné zakázky“. V tvrzeních tedy</p><p>účastník předkládá zadavateli tvrzení (slib, prohlášení o tom, co nabízí) o konkrétních</p><p>parametrech své odborné úrovně a zároveň specifikuje tzv. efekt každého svého tvrzení.</p><p>Efektem tvrzení je dle dokumentu odborné úrovně konkrétní přínos, který daný parametr</p><p>odborné úrovně účastníka má přinést zadavateli, a to v návaznosti na účel veřejné zakázky.</p><p>Účastníci mají v rámci svých nabídek efekt každého svého tvrzení vyčíslit, pokud to lze, a</p><p>označit způsob (dokumenty), jimiž své tvrzení a jejich efekt prokáží. Zadavatel účastníkům</p><p>60</p><p>Č.j.: ÚOHS-12246/2022/500</p><p>v zadávací dokumentaci specifikoval pojem tvrzení (viz bod 145. odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí), v dokumentu odborné úrovně pak zadavatel formou nápovědy pro účastníky</p><p>uvedl, v čem konkrétně může odborná úroveň, která má být předmětem tvrzení, spočívat, co</p><p>zadavatel od účastníků v této souvislosti očekává, co má konkrétní tvrzení zadavateli přinést,</p><p>co bude při hodnocení zohledňovat. Současně zde zadavatel uvedl nápovědu k vyjádření</p><p>efektu tvrzení. Ke všem informacím, které zadavatel po účastnících v dokumentu odborné</p><p>úrovně požaduje, uvádí tedy podrobný popis a nápovědu. Současně v rámci zadávací</p><p>dokumentace vypracoval zadavatel pro účastníky modelový příklad, tipy, jak lze vyplnit tvrzení</p><p>a efekt tvrzení v návaznosti na modelový příklad účelu veřejné zakázky (viz body 155. a 156.</p><p>odůvodnění tohoto rozhodnutí).</p><p>231. V rámci kontrolního listu odborné úrovně (viz body 157. a 158. odůvodnění tohoto rozhodnutí)</p><p>pak zadavatel popsal způsob hodnocení uvedeného kritéria a způsob přidělování bodů za</p><p>jednotlivé vyčíslené efekty tvrzení, kdy body budou přidělovány pomocí nastavené bodové</p><p>stupnice podle míry naplnění účelu.</p><p>232. Úřad má za to, že zadavatelem nastavený způsob hodnocení plně reflektuje kvalitu plnění</p><p>v daném parametru, když číselně vyjádřené efekty (přínosy), které účastnící formulují</p><p>v efektech tvrzení jako příslib toho, co dokáží garantovat (a zároveň označují „důkazy“, kterým</p><p>jsou to schopni prokázat), jsou hodnoceny ve vztahu k jednotlivým bodům vymezeného účelu</p><p>veřejné zakázky.</p><p>233. Lze tak konstatovat, že kritérium odborné úrovně zadavatel specifikoval srozumitelně a</p><p>jednoznačně. Rovněž tak způsob hodnocení tohoto kritéria vymezil zadavatel jednoznačně a</p><p>srozumitelně. V případě kritéria odborné úrovně si tak účastníci dle názoru Úřadu mohou dle</p><p>specifikace uvedené v zadávací dokumentaci udělat obrázek o tom, jaké parametry odborné</p><p>úrovně zadavatel pokládá za přínosné, jaký přínos očekává, jakým způsobem má účastník</p><p>postupovat při jejich formulaci, jak je má kvantifikovat, jaký počet bodů, v jaké situaci může</p><p>účastník získat, či jakým způsobem bude zadavatel body přidělovat.</p><p>Kritérium rizika</p><p>234. Hodnocení kritéria rizika specifikoval zadavatel vyjma kmenové části zadávací dokumentace</p><p>v dokumentu rizik a v kontrolním listu rizik.</p><p>235. V rámci dokumentu rizik (viz bod 161. odůvodnění tohoto rozhodnutí) zadavatel stejně jako u</p><p>kritéria odborné úrovně předkládá návod a závazné pokyny na vyplnění, jakož i vymezuje</p><p>požadované informace, přičemž v úvodu jsou účastníci vedeni k prohlášení o relevanci</p><p>identifikovaného rizika k předmětu veřejné zakázky a připravenosti prokázat efekt opatření</p><p>navržených k eliminaci rizik v ověřovací fázi. Z vyjádření zadavatele plyne, že smyslem tohoto</p><p>kritéria je zvýhodnit (přidělenými body) účastníka (dodavatele), který je schopen identifikovat</p><p>potenciální rizika realizace veřejné zakázky (tj. rizika, která mohou nastat v průběhu realizace,</p><p>při plnění veřejné zakázky) a díky předchozím zkušenostem či odborným znalostem a svým</p><p>schopnostem je schopen eliminovat možnost jejich vzniku, případně minimalizovat jejich</p><p>dopad na naplnění účelu (dále i jen „opatření“). Zadavatel v dokumentu rizik stanovil, že</p><p>účastníci formulují jak identifikovaná rizika, tak navrhovaná opatření.</p><p>236. V rámci kontrolního listu rizik (viz bod 163. odůvodnění tohoto rozhodnutí) zadavatel popsal</p><p>způsob hodnocení uvedeného kritéria, způsob přidělování bodů a výpočet efektu</p><p>61</p><p>Č.j.: ÚOHS-12246/2022/500</p><p>navrhovaných opatření. Postup přidělování bodů zadavatel ještě doplnil o vzorce výpočtu</p><p>hodnoty jednotlivých identifikovaných rizik, výpočtu efektu (a bodů odpovídajících efektu)</p><p>navržených opatření, výpočtů bodů při zohlednění hodnoty rizika, včetně tabulky pro ověření</p><p>hodnocení. Účastníci mají k dispozici hodnoticí škálu (pravděpodobnosti vzniku daného rizika</p><p>a závažnosti dopadu) v % nebo Kč. V rámci tohoto kritéria je dle vyjádření zadavatele a</p><p>předložené dokumentace hodnocena míra snížení negativního dopadu a pravděpodobnosti</p><p>identifikovaného rizika, které lze dosáhnout díky opatřením navrženým účastníky.</p><p>237. Úřad na základě uvedeného konstatuje, že kritérium rizika zadavatel specifikoval srozumitelně</p><p>a jednoznačně. Z jednotlivých částí formuláře jak dokumentu rizik, tak kontrolního listu rizik je</p><p>dle názoru Úřadu účastníkům zřejmé, jakým způsobem identifikované riziko popsat, že se</p><p>jedná výhradně o rizika, za které nese odpovědnost zadavatel (že i zdroje případných rizik jsou</p><p>výhradně na straně zadavatele), že účastník při formulaci rizika nesmí opomenout vazbu rizika</p><p>na účel veřejné zakázky, musí současně ve formuláři vyjádřit dopad rizika v penězích, že musí</p><p>být připraven v další fázi zadávacího řízení uvedené hodnoty obhájit a jakým způsobem,</p><p>popsat opatření, která je schopen zajistit a jejich vyčíslení apod.</p><p>238. K námitce navrhovatele, podle níž prostřednictvím hodnoticího kritéria rizika zadavatel</p><p>přenáší odpovědnost za zadávací podmínky na dodavatele Úřad uvádí, že ze zadávací</p><p>dokumentace a nastavených parametrů kritéria rizika plyne, že zadavatel po účastnících</p><p>požaduje ne identifikaci nedostatků zadávací dokumentace, ale identifikaci možných rizik</p><p>plnění, tj. rizik, která se mohou objevit při realizaci veřejné zakázky, a která ohrožují účel</p><p>veřejné zakázky. Úkolem účastníka tak je mj. specifikovat riziko (ohrožení), které ve fázi</p><p>realizace plnění může na straně zadavatele nastat, navrhnout opatření, která dopad tohoto</p><p>rizika minimalizují či eliminují, jeho povahu a účinnost, i vyčíslit jak dopady daného rizika, tak</p><p>navrhovaného opatření. Úřad si v této souvislosti dokáže představit, že ve vztahu k šetřené</p><p>veřejné zakázce a jejímu předmětu plnění, kterým je přístaviště, identifikuje účastník</p><p>zadávacího řízení jako riziko například povětrnostní vlivy a jejich důsledky (např. povodně).</p><p>V té souvislosti kromě vymezení daného rizika je dodavatel ve smyslu zadávacích podmínek</p><p>povinen vyčíslit identifikovanou hrozbu a navrhnout relevantní opatření (např. stavbu</p><p>protipovodňových zábran). Tato opatření je povinen rovněž vyčíslit, resp. vyčíslit náklady na</p><p>jejich zajištění. Současně musí být daný účastník připraven uvedené skutečnosti v rámci další</p><p>fáze zadávacího řízení doložit. Úřad se tak ztotožňuje s tvrzením zadavatele, že „[k]ritérium</p><p>rizika slouží k tomu, aby dodavatelé – jako skuteční odborníci – upozornili Zadavatele na</p><p>skutečnosti, které mohou mít negativní vliv na dosažení Účelu veřejné zakázky.“.</p><p>Kritérium vlastnosti a schopnosti zástupce zhotovitele</p><p>239. Jak z obdržené dokumentace vyplývá (viz bod 164. odůvodnění tohoto rozhodnutí), zadavatel</p><p>v rámci uvedeného kritéria hodnotí konkrétní zástupce účastníků zadávacího řízení</p><p>(zhotovitelů), a to provedením rozhovoru, jehož parametry v kmenové části zadávací</p><p>dokumentaci zadavatel specifikoval, vč. vymezení okruhů otázek. V rámci rozhovoru mají být</p><p>hodnoceny konkrétní vymezené individuální vlastnosti a schopnosti uvedených zástupců.</p><p>Smyslem tohoto kritéria je dle vyjádření zadavatele dát dodavatelům prostor projevit svoji</p><p>kvalitu a prostřednictvím osoby svého zástupce (manažera) nabídnout zadavateli garanci</p><p>naplnění předmětu plnění veřejné zakázky v požadované kvalitě, přičemž rozhodující je</p><p>v tomto případě pro zadavatele prověření klíčové osoby (jeho manažerských vlastností a</p><p>62</p><p>Č.j.: ÚOHS-12246/2022/500</p><p>schopností), kterou samotný účastník (dodavatel) považuje za podstatnou pro plnění veřejné</p><p>zakázky.</p><p>240. K tomuto hodnoticímu kritériu se vztahuje kontrolní list vlastností a schopností zástupce</p><p>zhotovitele (viz body 165. a 166. odůvodnění tohoto rozhodnutí) jehož funkcí je mj.</p><p>informovat účastníky (dodavatele) o způsobu hodnocení a přidělování bodů a stanovení</p><p>závazného postupu při hodnocení tohoto kritéria. V kontrolním listu zadavatel definoval</p><p>konkrétní vlastnosti a schopnosti, které považuje za zásadní pro realizaci veřejné zakázky, a to</p><p>jednak tzv. základní předpoklady zástupce zhotovitele, a dále skupinu individuálních vlastností</p><p>či schopností zástupce zhotovitele. V rámci nastavené bodové stupnice zde zadavatel sleduje</p><p>a hodnotí to, zda daný zástupce během rozhovoru potvrdí, zda sledovanou</p><p>vlastnost/schopnost skutečně má, zda nepotvrdí, že ji skutečně má, či zda potvrdí, že ji</p><p>skutečně nemá. V návaznosti na to jsou pak za každou jednotlivou vlastnost přidělovány body</p><p>podle předem stanovené stupnice.</p><p>241. Navrhovatel namítá, že individuální vlastnosti zástupce zhotovitele, které má zadavatel</p><p>v rámci tohoto hodnotícího kritéria hodnotit, nemohou mít vliv na řádné plnění veřejné</p><p>zakázky, neboť se netýkají předmětu veřejné zakázky, ale účelu, že tyto vlastnosti jsou toliko</p><p>subjektivně hodnotitelné a jako takové jsou nepřiměřené ve vztahu k předmětu veřejné</p><p>zakázky. Navrhovatel současně namítá, že ani opak zadavatelem uváděných vlastností nemá</p><p>vliv na objektivní schopnost řádné realizace vymezeného předmětu veřejné zakázky.</p><p>Navrhovateli také není zřejmé, kdo má být osobou na straně zadavatele, jejímž pohledem má</p><p>zástupce zhotovitele o veřejné zakázce uvažovat, když dle navrhovatele takové osoby</p><p>nemusejí sdílet společné zájmy se zadavatelem. Zároveň navrhovatel napadá samotný způsob</p><p>individuálního rozhovoru, který považuje jakožto osobní jednání za nepřípustný a spatřuje</p><p>v něm způsob pro poskytnutí výhody preferovaným dodavatelům, které si k pohovoru pozve</p><p>později než nechtěné.</p><p>242. K shora uvedenému Úřad uvádí následující. Zadavatel v rámci individuálních vlastností či</p><p>schopností zástupce zhotovitele vymezil ty vlastnosti, které považuje za zásadní pro plnění</p><p>veřejné zakázky, a pro to, aby zástupce zhotovitele maximální měrou přispěl k naplnění účelu</p><p>veřejné zakázky. Úřad v této souvislosti konstatuje, že se mu jeví specifikované vlastnosti a</p><p>schopnosti zástupce v pořádku, neboť se jedná o vlastnosti či schopnosti, jež lze u zástupce</p><p>firmy, jež má realizovat zadavatelem požadované stavební práce, obecně považovat za kladné</p><p>a žádoucí. Současně Úřad uvádí, že i vymezené okruhy otázek, jež budou zástupci zhotovitele</p><p>v rámci hodnoticího rozhovoru pokládány, považuje za vhodné a přiměřené, neboť z jejich</p><p>znění je zřejmá návaznost na předmět veřejné zakázky.</p><p>243. K námitce navrhovatele ohledně čistě subjektivního hodnocení vymezených vlastností či</p><p>schopností Úřad konstatuje, že pokud zadavatel předem jasně určil postup, kterým bude</p><p>rozhovory realizovat, předem specifikoval okruhy otázek, přičemž současně stanovil, že</p><p>konkrétní předem připravené otázky se zástupce zhotovitele dozví až v průběhu rozhovoru (tj.</p><p>neznají je jednotliví zástupci případných zhotovitelů předem), lze dle Úřadu takový postup</p><p>zadavatele hodnotit jako rovný ve vztahu k jednotlivým účastníkům a v tomto smyslu</p><p>objektivní. Současně lze dle Úřadu považovat postup zadavatele v této souvislosti za</p><p>dostatečně transparentní a objektivní, když ze zadávací dokumentace plyne, že průběh</p><p>rozhovorů bude zdokumentován, bude o nich pořízen audiovizuální záznam, který bude</p><p>zadavatel, resp. hodnotící komise vyhodnocovat podle předem stanoveného postupu. To, že</p><p>63</p><p>Č.j.: ÚOHS-12246/2022/500</p><p>samotné hodnocení zástupce zhotovitele bude subjektivní, je fakt, nicméně tento způsob</p><p>hodnocení se v rámci zadávacích řízení běžně užívá a u kritérií kvality, která nelze vymezit</p><p>číselně, je běžný, a v podstatě i jediný možný, a proto jej v souladu s ustálenou rozhodovací</p><p>praxí Úřadu a správních soudů lze považovat za souladný se zákonem.</p><p>Ověřovací fáze</p><p>244. Navrhovatel napadá zadavatelem nastavený systém hodnocení a vymezení hodnotících kritérií</p><p>mj. i v tom smyslu, že údaje, tvrzení a závazky, které jednotliví účastníci zadavateli</p><p>prostřednictvím příslušných formulářů předkládají, jsou pouhými proklamacemi, které nejsou</p><p>ničím vynutitelné a ověřitelné. K tomu Úřad sděluje následující.</p><p>245. Zadavatel v zadávací dokumentaci vymezil tzv. ověřovací fázi, kterou vymezil jako fázi, do</p><p>které postoupí účastník, jehož nabídka bude vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější</p><p>(tj. získá nejvyšší počet bodů), přičemž daný účastník v rámci této fáze zadavateli potvrdí, že</p><p>je schopen předmětnou veřejnou zakázku schopen plnit ve stanoveném rozsahu a obsahu, a</p><p>to k maximální možné spokojenosti zadavatele.</p><p>246. Smyslem této fáze je tedy ověření pravdivosti a reálnosti všech přínosů, které účastník, jehož</p><p>nabídka bude vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, v rámci formulářů k jednotlivým</p><p>kvalitativním hodnotícím kritériím ve své nabídce zadavateli předložil, k čemuž zadavatel</p><p>v zadávací dokumentaci vymezil způsob takovéhoto ověření, a to jednak v kmenové části</p><p>zadávací dokumentace (viz bod 169. odůvodnění tohoto rozhodnutí), jakož i v jednotlivých</p><p>dokumentech odborné úrovně či rizik (viz body 154. a 161. odůvodnění tohoto rozhodnutí).</p><p>247. V kmenové části zadávací dokumentace zadavatel stanovuje vlastní průběh ověřovací fáze a</p><p>vymezuje, jaké dokumenty je daný účastník povinný v této fázi předložit, jakož i důsledky</p><p>v případě, že takovým povinnostem nedostojí. V dokumentech odborné úrovně a rizik je pak</p><p>účastník zadávacího řízení obeznámen s tím, že v průběhu ověřovací fáze musí být připraven</p><p>prokázat efekt svých tvrzení, resp. efekt všech jím navržených a formulovaných opatření, jakož</p><p>i předložit alespoň prosté kopie příslušných dokladů prokazujících reálnost efektu tvrzení či</p><p>efektu opatření. Lze tak konstatovat, že jsou účastníci zadávacího řízení transparentním</p><p>způsobem předem obeznámení s požadavky na ověření předkládaných tvrzení a</p><p>navrhovaných opatření.</p><p>248. Současně součástí návrhu smlouvy o dílo, jež je součástí zadávací dokumentace, je ustanovení,</p><p>v rámci něhož se účastník zavazuje k tomu, že přínosy a efekty, které ve své nabídce zadavateli</p><p>předkládal, dodrží (viz bod 171. odůvodnění tohoto rozhodnutí).</p><p>249. Nelze tak souhlasit s námitkou navrhovatele, že by předkládaná tvrzení, která účastník</p><p>garantuje, byla nevymahatelná.</p><p>Závěr ke kritériím hodnocení</p><p>250. Úřad k navrhovatelem napadaným kritériím hodnocení shrnuje, že zadavatel v souvislosti</p><p>s vymezením kritérií kvality v zadávací dokumentaci specifikoval, co si má dodavatel či</p><p>účastník zadávacího řízení pod daným kritériem konkrétně představit, v čem dané kritérium</p><p>spočívá, co konkrétně bude v rámci daného kritéria zadavatel hodnotit a jakým způsobem či</p><p>formou, za co bude přidělovat body, včetně zohlednění váhy daného kritéria (tj. jeho</p><p>důležitosti z pohledu zadavatele); ve vztahu ke kritériu vlastnosti a schopnosti zástupce</p><p>zhotovitele zadavatel jasně stanovil okruhy otázek pokládaných osobě zástupce dodavatele</p><p>64</p><p>Č.j.: ÚOHS-12246/2022/500</p><p>včetně dalších podmínek hodnotícího rozhovoru, jenž zadavatel stanovil pro vyhodnocování</p><p>uvedeného kritéria.</p><p>251. Základní vymezení jednotlivých kritérií kvality v zadávací dokumentaci pak doplňují další</p><p>dokumenty vztahující se k jednotlivým kritériím hodnocení, v nichž zadavatel podrobněji</p><p>specifikuje požadované údaje, které jsou účastníci zadávacího řízení povinni v rámci nabídky</p><p>zadavateli poskytnout (dokument odborné úrovně, dokument rizik, obsahující současně</p><p>pokyny pro jejich vyplnění) a zároveň v nich specifikuje vyhodnocování konkrétního kritéria a</p><p>přidělování bodů (kontrolní list odborné úrovně, kontrolní list rizik, kontrolní list vlastností a</p><p>schopností zástupce zhotovitele).</p><p>252. Úřad rovněž konstatuje, že zadavatel stanovil, že u vybraného dodavatele proběhne tzv.</p><p>ověřovací fáze, v níž zadavatel v rámci nastaveného postupu ověřuje nabídku vybraného</p><p>dodavatele při současném smluvním podchycení příslibů předkládaných vybraným</p><p>dodavatelem v nabídce, což má zadavateli zajistit, že přísliby předložené vybraným</p><p>dodavatelem k naplnění požadavků zadavatele budou skutečně naplněny.</p><p>253. K námitce navrhovatele, podle níž nastavení hodnoticích kritérií zakládá netransparentnost</p><p>v tom, zda je připuštěno předkládání variantních řešení, Úřad konstatuje, že se s tímto</p><p>názorem neztotožňuje. Ze zadávací dokumentace je zřejmé, že se jedná stále o totéž</p><p>(v zadávací dokumentaci vymezené) plnění, ve vztahu k němuž zadavatel hodnotí další</p><p>související parametry, jež mají zadavateli přinést realizaci téhož plnění v co možná nejvyšším</p><p>kvalitativním převedení (například realizace v kratší lhůtě či při menších dopadech na životní</p><p>prostředí a podobně).</p><p>254. V souvislosti s námitkou navrhovatele týkající se tvrzení, že zadavatel v rámci kritérií</p><p>hodnocení hodnotí v podstatě kvalifikační předpoklady, Úřad konstatuje, že nikoliv. Účastník</p><p>sice v rámci tvrzení může zadavateli předkládat tvrzení týkající se i vzdělání či zkušeností svého</p><p>personálu, nejedná se však o prokazování technické kvalifikace ve smyslu ustanovení § 79</p><p>zákona, nýbrž o tvrzení přínosů, které je uživatel schopen zadavateli garantovat. Uživatel tato</p><p>tvrzení formuluje dle svého uvážení a výběru, dle svých možností. Smyslem zadavatelova</p><p>hodnocení je pak posoudit, zda taková tvrzení jsou pro něj důvěryhodná a přínosná.</p><p>255. Navrhovatel rovněž ve svém návrhu namítá, že neexistují pravidla pro to, aby zadavatel, resp.</p><p>hodnotící komise, nemohla zneužít svou pravomoc. Úřad k tomu uvádí, že z jednotlivých</p><p>formulářů (dokument odborné úrovně, kontrolní list rizik, jako i viz dále k formulářům</p><p>k ostatním hodnotícím kritériím) je zřejmé, že hodnotící komise hodnotí pouze skutečnosti,</p><p>které účastnící uvádí ve formulářích - dokumentech, a ty jsou předem specifikované, jakož je i</p><p>předem specifikovaný způsob, kterým komise bude body přidělovat. V této souvislosti tak</p><p>nelze mluvit o zneužití či svévoli, i když jistá míra subjektivity v hodnoticích kritériích kvality</p><p>přítomna je, jak Úřad již konstatoval výše (viz bod 233. odůvodnění tohoto rozhodnutí).</p><p>256. Nad rámec uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatelem zvolený způsob hodnocení nabídek</p><p>podle kvality je vlastní metodě BVA, kterou se dle svých slov zadavatel inspiroval. K tomu Úřad</p><p>uvádí, že se jedná o metodu, která je již v prostředí České republiky v rámci zadávacích řízení</p><p>65</p><p>Č.j.: ÚOHS-12246/2022/500</p><p>aplikována. Její využívání v prostředí zadávání veřejných zakázek dokazují i metodiky9, 10, jež</p><p>jsou pro aplikaci uvedené či obdobné metody již v této době zpracovány a různými zadavateli</p><p>využívány. Úřad v této souvislosti rovněž opakuje, že využití shora popsaného způsobu</p><p>hodnocení nabídek a aplikace kritérií kvality není zapovězena zadavateli ani v šetřeném</p><p>případě, kdy se jedná o podlimitní veřejnou zakázku zadávanou v zjednodušeném podlimitním</p><p>řízení.</p><p>257. Na základě shora uvedeného Úřad uzavírá, že ve vztahu k vymezení kritérií hodnocení</p><p>nabídková cena, odborná úroveň, rizika, vlastnosti a schopnosti zástupce zhotovitele</p><p>v zadávací dokumentaci neshledal porušení zákona.</p><p>K mechanizmu posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny</p><p>258. Navrhovatel v návrhu rovněž napadá zadavatelem stanovený mechanizmus posuzování</p><p>MNNC s tím, že má za to, že nelze akceptovat jako důvodnou a přiměřenou zadávací</p><p>podmínku, podle níž může zadavatel identifikovat podezření na MNNC tehdy, když bude</p><p>nabídková cena (byť v jedné položce) o 10 % nižší než průměr všech obdržených nabídek.</p><p>Navrhovatel je přesvědčen, že takový způsob výpočtu MNNC je netransparentní, nepřiměřený,</p><p>diskriminační a stanovený v rozporu s účelem institutu MNNC ve smyslu § 113 zákona.</p><p>259. Navrhovatel namítá, že svým postupem dává zadavatel výstrahu dodavatelům ve smyslu toho,</p><p>že může po nich, dle navrhovatele zcela nedůvodně požadovat kalkulaci celé nabídky, tj. celé</p><p>nabídkové ceny, což je dle navrhovatele proces časově i věcně náročný, a který dává zadavateli</p><p>příležitost dodavatele „nachytat“ a přichystat si tak důvod pro případné vyloučení ze</p><p>zadávacího řízení, přičemž není v moci dodavatele takový postup ovlivnit a může současně</p><p>dojít k nadhodnocení konkurenčních nabídek.</p><p>260. Navrhovatel k tomu uvádí, že dle daného mechanizmu posuzování MNNC by nabídka s cenou</p><p>nižší o 10 %, byť v jediné položce, měla být automaticky označena za nabídku s MNNC</p><p>„s důsledkem vyloučení ze zadávacího řízení“, resp. zadavatel by byl v takovém případě</p><p>oprávněn požadovat odůvodnění celé nabídkové ceny. Dle navrhovatele tento model</p><p>umožňující vyloučení dodavatele, který předloží nižší nabídkovou cenu než jiný dodavatel,</p><p>představuje další diskriminační ustanovení zadávací dokumentace. Navrhovatel je také</p><p>přesvědčen, že takový způsob výpočtu MNNC zcela vylučuje hospodářskou soutěž, je</p><p>netransparentní a dodavatele vystavuje důsledkům nadhodnocení nabídek jiných dodavatelů.</p><p>261. Zadavatel k jím stanovenému způsobu určení MNNC uvádí, že jej stanovil na základě svých</p><p>dlouhodobých zkušeností v oblasti výstavby infrastruktury vodních toků. Podle zadavatele</p><p>může být nabídková cena, jejíž výše by se pohybovala pod limity stanovenými v zadávací</p><p>dokumentaci, spojena s reálnou hrozbou, že dodavatel nebude za tuto cenu schopen splnit</p><p>veřejnou zakázku řádně a včas. Zadavatel dále zdůrazňuje, že pouhý dopředu stanovený</p><p>způsob určení MNNC ani samotná identifikace MNNC v nabídce ze své povahy nikdy nemohou</p><p>bez dalšího umožňovat vyloučení účastníka zadávacího řízení. Zadavatel dále uvádí, možnost</p><p>identifikovat MNNC i jen ve vztahu k určité položce nabídkové ceny považuje za zcela legitimní,</p><p>a současně zdůrazňuje, že v takovém případě by nežádal zdůvodnění celé nabídkové ceny, jak</p><p>9</p><p>https://www.sfdi.cz/soubory/obrazky-clanky/metodiky/2019_metodika_hodnoceni_nabidek.pdf</p><p>https://www.koncepcebim.cz/uploads/inq/files/CAS-P02-V20a-E3R01_008_Doporu%C4%8Den%C3%AD%20k%20hodnocen%C3%AD%20nab%C3%ADdek%20p%C5%99i%20zad%C3%A1</p><p>v%C3%A1n%C3%AD%20ve%C5%99ejn%C3%BDch%20zak%C3%A1zek.pdf</p><p>10</p><p>66</p><p>Č.j.: ÚOHS-12246/2022/500</p><p>naznačuje navrhovatel, ale pouze zdůvodnění konkrétní položky či položek, v rámci nichž byla</p><p>MNNC identifikována.</p><p>262. Předmětem přezkumu ze strany Úřadu je tedy zadavatelem stanovený způsob určení MNNC,</p><p>z něhož navrhovatel dovozuje, že v případě, kdy nabídková cena některého z účastníků či</p><p>pouze některá položka nabídkové ceny je o 10 % nižší než průměr všech obdržených nabídek,</p><p>může být tento účastník vyloučen ze zadávacího řízení, případně po něm může zadavatel žádat</p><p>zdůvodnění celé nabídkové ceny.</p><p>263. Úřad nejprve obecně uvádí, že zákon v ustanovení § 113 stanoví podmínky, za nichž zadavatel</p><p>posouzení MNNC může provést. Ze systematiky zákona vyplývá, že se dané ustanovení uplatní</p><p>pro nadlimitní zadávací řízení; v jiném případě jen tehdy, pokud si zadavatel použití citovaného</p><p>ustanovení v zadávací dokumentaci vyhradí. Dle odstavce 6 citovaného ustanovení zákona</p><p>zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud z objasnění MNNC (jenž zadavatel</p><p>posoudil) vyplývá, že nabídková cena je mimořádně nízká z důvodů tam uvedených. Z právě</p><p>uvedeného vyplývá, že zadavatel účastníka zadávacího řízení nevyloučí automaticky při</p><p>identifikaci MNNC, ale až za splnění zákonných podmínek.</p><p>264. Úřad znovu připomíná, že veřejná zakázka je v šetřeném případě zadávána ve zjednodušeném</p><p>podlimitním zadávacím řízení, z čehož plyne, že lze podmínky vymezené v citovaném</p><p>ustanovení zákona aplikovat pouze v případě, že si to zadavatel v zadávací dokumentaci</p><p>vyhradil. V šetřeném případě se tak nestalo, proto se v daném případě § 113 neaplikuje a pro</p><p>postup zadavatele se použijí pouze podmínky, které sám v zadávací dokumentaci vymezil a</p><p>veškerá ustanovení zákona, která jsou aplikovatelná pro postup zadavatele ve zjednodušeném</p><p>podlimitním řízení.</p><p>265. V šetřeném zadávacím řízení zadavatel v zadávací dokumentaci pouze stanovil, v jakém</p><p>případě může identifikovat MNNC, a uvedl, že v případě identifikování MNNC má právo po</p><p>účastníkovi požadovat vysvětlení a dodatečnou kalkulaci nabídkové ceny. Ze zadávacích</p><p>podmínek tedy nijak neplyne, že by zadavatel hodlal v případě, kdy v nabídce účastníka</p><p>identifikuje MNNC, účastníka bez dalšího ze zadávacího řízení vylučovat. Naopak v zadávacích</p><p>podmínkách je jasně stanoveno, jak bude zadavatel v případě identifikace MNNC postupovat</p><p>- tj. vyžádá si vysvětlení a dodatečnou kalkulaci nabídkové ceny. Ze zadávacích podmínek</p><p>přitom dle Úřadu nelze ani dovodit, že by si zadavatel v případě, kdy MNNC identifikuje pouze</p><p>v některé z položek nabídkové ceny, vyžádal vysvětlení a dodatečnou kalkulaci kompletní</p><p>nabídkové ceny, jak naznačuje navrhovatel. Zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že má</p><p>právo požadovat po účastníkovi vysvětlení a dodatečnou kalkulaci nabídkové ceny v případě,</p><p>že u nabídky takové položky bude mít podezření na MNNC. Dle Úřadu se jedná o obecné</p><p>pravidlo o tom, jak bude zadavatel v případě identifikace MNNC postupovat, na základě něhož</p><p>nelze bez dalšího předpokládat, že by zadavatel v případě, že MNNC shledá pouze např. u</p><p>jedné položky, požadoval kalkulaci celé nabídkové ceny; takový postup by ostatně ani neměl</p><p>logiku, neboť pokud by byla MNNC shledána pouze v některé z položek, neměl by zadavatel</p><p>žádný důvod požadovat kalkulaci položek dalších, resp. celkové nabídkové ceny. K tvrzení</p><p>navrhovatele, že požadavek na vysvětlení celkové nabídkové ceny dává zadavateli příležitost</p><p>dodavatele „nachytat“ a přichystat si tak důvod pro případné vyloučení ze zadávacího řízení,</p><p>Úřad uvádí následující. Primárně Úřad opakuje, že dle jeho názoru nelze ze zadávacích</p><p>podmínek dovozovat, že by zadavatel v případě identifikace MNNC pouze v některé z položek</p><p>požadoval kalkulaci celé nabídkové ceny. Pokud jde o tvrzenou „příležitost“ nachytat</p><p>67</p><p>Č.j.: ÚOHS-12246/2022/500</p><p>dodavatele, Úřad uvádí, že účelem vysvětlení MNNC není účastníky nachytat, nýbrž rozptýlit</p><p>pochybnosti zadavatele o tom, zda je účastník schopen za jím nabídnutou cenu předmět</p><p>veřejné zakázky řádně realizovat. Úřad dodává, že v případě, kdy si zadavatel od účastníka</p><p>zadávacího řízení vyžádá vysvětlení MNNC a toto vysvětlení následně neakceptuje a účastníka</p><p>vyloučí ze zadávacího řízení, je povinen toto své rozhodnutí jasně a přezkoumatelně</p><p>odůvodnit, což na něj taktéž klade značné nároky, a toto jeho rozhodnutí může být následně</p><p>předmětem námitek účastníka i přezkumu ze strany Úřadu. I s ohledem na to nelze tedy dle</p><p>Úřadu bez dalšího předpokládat, že zadavatel pravidlo pro posuzování MNNC stanovil jen</p><p>z toho důvodu, aby měl příležitost účastníky „nachytat“. S argumentací navrhovatele se proto</p><p>Úřad neztotožňuje a považuje ji za ryze spekulativní a účelovou a z hlediska kontextu věci co</p><p>do relevantnosti tvrzení v této chvíli i za zcela předčasnou.</p><p>266. K tvrzení navrhovatele, že zadavatelem stanovený mechanizmus posuzování MNNC může vést</p><p>k tomu, že nabídka s cenou nižší o 10 %, byť v jediné položce, bude automaticky označena za</p><p>nabídku s MNNC „s důsledkem vyloučení ze zadávacího řízení“, Úřad s odkazem na § 48 odst.</p><p>4 zákona uvádí, že k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení by mohlo dojít až v případě, že</p><p>by účastník svou nízkou nabídkovou cenu nezdůvodnil. Vyloučení účastníka tedy nenastává</p><p>automaticky při identifikaci MNNC v nabídce, ale může nastat až v případě, že účastník svou</p><p>cenu zadavateli na základě jeho výzvy nezdůvodní (přičemž i v tomto případě je v zásadě na</p><p>vůli zadavatele, zda účastníka vyloučí, či nikoli), což je z hlediska aplikace zákona zcela</p><p>nesporné.</p><p>267. K námitce navrhovatele ohledně netransparentnosti a nepřiměřenosti zadávací podmínky</p><p>týkající se posouzení MNNC Úřad uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci jasně stanovil</p><p>pravidlo pro identifikaci MNNC, tedy přesně specifikoval, kdy bude nabídkovou cenu</p><p>považovat za mimořádně nízkou, a současně stanovil, jak bude v dané situaci postupovat.</p><p>Nelze tak dle Úřadu pochybovat o transparentnosti dané zadávací podmínky. Pokud jde o</p><p>údajnou nepřiměřenost, z návrhu plyne, že navrhovatel považuje za nepřiměřené, aby</p><p>v důsledku toho, že by i jen jedna položka nabídkové ceny byla o 10 % nižší než průměr</p><p>obdržených nabídek, resp. nabídek nevyloučených z hodnocení, byl účastník ze zadávacího</p><p>řízení vyloučen, resp. byla po něm vyžadována kalkulace celé nabídkové ceny. Úřad v této</p><p>souvislosti odkazuje na své závěry uvedené výše v bodě 265. odůvodnění tohoto rozhodnutí,</p><p>z nichž plyne, že tyto „obavy“ navrhovatele jsou neopodstatněné.</p><p>268. V návaznosti na shora uvedené Úřad konstatuje, že zadávací podmínka týkající postupu</p><p>zadavatele při posuzování MNNC nebyla stanovena v rozporu se zákonem.</p><p>269. V souvislosti s námitkou zadavatele týkající se existence případné újmy navrhovatele, když</p><p>zadavatel pochybuje, zda je navrhovatel oprávněn vůbec podat námitky vůči zadávací</p><p>podmínce týkající se postupu zadavatele při posuzování MNNC, Úřad konstatuje, že</p><p>navrhovatel vidí tvrzenou újmu ve skutečnosti, že ho zadavatel může při identifikaci MNNC ze</p><p>zadávacího řízení vyloučit a on tak přijde o případný zisk z realizace veřejné zakázky. Úřad</p><p>v této souvislosti s odkazem na závěry uvedené v bodě 265. odůvodnění tohoto rozhodnutí</p><p>opakuje, že reálně sice k automatickému vyloučení navrhovatele pouze z důvodu identifikace</p><p>MNNC dojít nemůže, navrhovatel byl však při podání námitek, resp. návrhu zjevně přesvědčen,</p><p>že ano, a proto námitky podal. Je tedy zřejmé, že důvodem podání námitek byl nesprávný</p><p>výklad zadávací podmínky, resp. zákona, v důsledku něhož navrhovatel hrozbu újmy pociťoval</p><p>jako reálnou, a bylo na zadavateli, resp. nyní na Úřadu, aby mu vysvětlil, že jím uváděná újma</p><p>68</p><p>Č.j.: ÚOHS-12246/2022/500</p><p>reálně nastat nemůže. Úřad tedy vnímá, že navrhovatel má, resp. při podání námitek měl za</p><p>to, že zadávací podmínky situaci, kterou vnímal jako svou újmu, připouští, proto dle Úřadu</p><p>mohl námitky uplatnit.</p><p>K požadavku na oddělené podávání nabídky</p><p>270. Navrhovatel v návrhu také namítá v zadávací dokumentaci formulovaný požadavek</p><p>na rozdělení nabídky na část cenovou a část necenovou a na jejich striktně oddělené podání.</p><p>Takový postup považuje navrhovatel za nepřiměřený, nadbytečně zatěžující dodavatele,</p><p>zvyšující riziko chyb při podání nabídky a zbytečně matoucí, neboť není zřejmé, zda se jedná</p><p>o jedno zadávací řízení, či nikoli.</p><p>271. Jak vyplývá z bodu 8. zadávací dokumentace (viz body 172. a 173. odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí), zadavatel stanovil, že je nabídky nutné podat výhradně prostřednictvím</p><p>elektronického nástroje NEN, přičemž vyhradil samostatné elektronické adresy pro cenovou a</p><p>necenovou část podávaných nabídek. Současně zadavatel v citované části zadávací</p><p>dokumentace uvedl, že nepodá-li účastník zadávacího řízení cenovou část nabídky odděleně</p><p>od ostatních částí nabídky, bude takový účastník ze zadávacího řízení vyloučen. Zadavatel</p><p>rovněž v uvedené části zadávací dokumentace stanovil, že otevírání nabídek, včetně jejich</p><p>cenových částí, bude probíhat bez účasti veřejnosti.</p><p>272. Zadavatel v této souvislosti zdůrazňuje smysl dvouobálkové metody, kdy nabídková cena je</p><p>hodnoticí komisi odtajněna teprve poté, co je ukončeno hodnocení v kvalitativních kritériích a</p><p>výsledky jsou účastníkům oznámeny. Zadavatel dle svých slov použil dvouobálkovou metodu</p><p>tak, jak ji předpokládá zákon.</p><p>273. Úřad k tzv. dvouobálkové metodě uvádí, že tato metoda je způsobem otevírání a následného</p><p>hodnocení nabídek, při kterém se nejprve „otevřou obálky“ (resp. zpřístupní části nabídek)</p><p>týkající se „kvalitativní“ části nabídek, a teprve o jejich vyhodnocení se „otevírají obálky“</p><p>s cenovými údaji. Tzv. dvouobálková metoda je upravena v § 110 zákona, který stanoví mj., že</p><p>zadavatel přítomným osobám sdělí identifikační údaje účastníků zadávacího řízení a údaje</p><p>z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení. To neplatí ve vztahu</p><p>k údajům o nabídkové ceně nebo nákladech, pokud si zadavatel v zadávací dokumentaci</p><p>vyhradil, že tyto údaje musí být uvedeny v samostatné obálce která bude zadavatelem</p><p>otevřena po vyhodnocení kritérií kvality; v takovém případě se na otevírání obálek</p><p>s nabídkovou cenou nebo údaji o nákladech použijí pravidla pro otevírání obálek obdobně.</p><p>Cílem takového postupu je nestranné hodnocení kvalitativních kritérií, nezávisle na cenových</p><p>kritériích.</p><p>274. Úřad v této souvislosti konstatuje, že ač je tzv. dvouobálková metoda systematicky zařazena</p><p>do § 110 zákona týkajícího se otevírání obálek v listinné podobě, zadavatelům nic nebrání si</p><p>obdobný postup vyhradit i v případě nabídek podávaných v elektronické podobě, a to</p><p>v jakémkoliv zadávacím řízení, kde jsou nabídky hodnoceny jak podle ceny, tak podle kritérií</p><p>kvality. K námitce navrhovatele, že je takový postup nepřiměřený k předmětu veřejné zakázky</p><p>a že jím zadavatel nadbytečně zatěžuje účastníky řízení a zvyšuje riziko chyb při podání nabídek</p><p>Úřad konstatuje, že nikoliv. Dle názoru Úřadu nelze použití tzv. dvouobálkové metody shledat</p><p>nepřiměřeným ve vztahu k předmětu plnění šetřené veřejné zakázky, když zadavatel</p><p>v zadávacích podmínkách vymezil pro hodnocení nabídek kritéria kvalitativní a současně i</p><p>kritérium ceny. V takové situaci se jeví Úřadu oddělené podávání (a tedy následně i otevírání)</p><p>69</p><p>Č.j.: ÚOHS-12246/2022/500</p><p>nabídek v části cenové a necenové zcela příhodné, a to zejména s ohledem na dosažení účelu</p><p>takto nastavených hodnotících kritérií ve smyslu jejich nezávislého a objektivního posouzení.</p><p>Úřad se rovněž neztotožňuje s námitkou navrhovatele, že by se v této souvislosti jednalo o</p><p>nadměrné zatěžování účastníků řízení a zvýšení rizika chyb při podávání nabídek jednotlivými</p><p>účastníky. Úřad má za to, že použití dvou samostatných elektronických adres pro zaslání</p><p>jednotlivých částí nabídky není nijak složitou záležitostí a že průměrný dodavatel je schopen</p><p>tento proces bez problémů zvládnout. Ohledně skutečnosti, že by snad bylo nejasné, zda se</p><p>jedná o jedno a totéž zadávací řízení, jak namítá navrhovatel, Úřad konstatuje, že ze zadávací</p><p>dokumentace je zcela zřejmé, že jde o postup v rámci téhož zadávacího řízení.</p><p>275. Úřad tedy uzavírá, že zadávací podmínku týkající se odděleného podání cenové a necenové</p><p>části nabídky nepovažuje za rozpornou se zákonem.</p><p>K tvrzení o nepřiměřenosti a netransparentnosti zadávacích podmínek</p><p>276. Navrhovatel v části svého návrhu (resp. námitek, na jejichž znění odkazuje) uvádí, že zadavatel</p><p>nastavil složitost a objem smluvních zadávacích podmínek nepřiměřeně ve vztahu k předmětu</p><p>veřejné zakázky, jímž je jednoduché přístaviště pro rekreační plavidla. Navrhovatel v postupu</p><p>zadavatele spatřuje skrytou diskriminaci, když se domnívá, že nastavení smluvních zadávacích</p><p>podmínek je cíleně komplikované, aby svojí složitostí odradilo nechtěné dodavatele.</p><p>277. Úřad v této souvislosti konstatuje, že je to zadavatel, který se rozhoduje, jaké jeho potřeby</p><p>mají být naplněny a jaký postup k dosažení svého cíle (při respektování zákonných podmínek)</p><p>zvolí. Je tedy na zadavateli, jakým způsobem nastaví požadavky, jejichž naplnění od účastníků</p><p>zadávacího řízení očekává, a to i co se týče jejich obsahu, rozsahu či složitosti. A i když je</p><p>v pravomoci Úřadu přezkoumávat smluvní podmínky, jež navrhovatel napadá, činí tak pouze</p><p>v určitých případech, mj. za situace, že je zde předpoklad zjevně excesivního jednání</p><p>zadavatele, které by narušovalo základní zásady, na nichž spočívá zadávací řízení. Navrhovatel</p><p>přitom ve svém návrhu nenamítá, že by zadavatelem stanovené smluvní podmínky zásadním</p><p>způsobem narušovaly výše uvedené základní zásady, navrhovatel smluvní podmínky hodnotí</p><p>„pouze“ jako příliš složité (komplikované). Úřad tedy konstatuje, že je plně v kompetenci</p><p>zadavatele stanovit si smluvní podmínky v závislosti od toho, jaké jsou jeho potřeby, a je pak</p><p>na dodavatelích, zda jsou ochotni na takové smluvní podmínky přistoupit, či nikoliv.</p><p>278. Navrhovatel taktéž namítá, že jsou smluvní podmínky složité z důvodu toho, že navrhovatel u</p><p>Úřadu opakovaně napadá zadavatelův postup, a že do té doby zadavatel používal zadávací</p><p>podmínky velice jednoduché, jakož i jednoduchý a v podstatě transparentní mechanizmus</p><p>hodnocení nabídek. Zadavatel v této souvislosti argumentuje svojí dlouhodobou strategií při</p><p>realizaci staveb dopravní infrastruktury a aplikační praxi smluvních standardů FIDIC</p><p>v podmínkách českých zadávacích řízení, jakož i skutečností, že se jedná o jeho pilotní projekt,</p><p>co se týče způsobu hodnocení nabídek.</p><p>279. K tomu Úřad předně konstatuje, že tvrzení navrhovatele, v rámci něhož naznačuje souvislost</p><p>mezi tím, že opakovaně napadl postup zadavatele u Úřadu, a dle jeho názoru složitým</p><p>nastavením zadávacích a smluvních podmínek, považuje za ničím nepodloženou spekulaci.</p><p>Současně Úřad uvádí, že to, že zadavatel v dřívějších zadávacích řízeních používal určitý typ</p><p>zadávacích podmínek, jej nijak nezavazuje k tomu, aby totožné zadávací podmínky používal i</p><p>ve všech pozdějších zadávacích řízeních. Dle Úřadu je naopak normální, když se zadavatel při</p><p>formulaci zadávacích podmínek inspiruje praxí jiných zadavatelů v obdobných případech nebo</p><p>70</p><p>Č.j.: ÚOHS-12246/2022/500</p><p>již vypracovanými metodikami či standardy, případně pokud zadávací či smluvní podmínky</p><p>postupně upravuje sám na základě své vlastní předchozí praxe.</p><p>280. Úřad uzavírá, že v tom, že dle navrhovatele jsou zadávací i smluvní podmínky nastavené</p><p>zadavatelem příliš složité, neshledal v šetřeném případě rozpor se zákonem.</p><p>Závěr</p><p>281. S ohledem na vše výše uvedené Úřad ve vztahu k žádné z částí návrhu neshledal důvod pro</p><p>uložení nápravného opatření, a proto rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu</p><p>tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.</p><p>POUČENÍ</p><p>Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro</p><p>ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –</p><p>Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má</p><p>odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1</p><p>písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná</p><p>uznávaným elektronickým podpisem.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>Mgr. Markéta Dlouhá</p><p>místopředsedkyně</p><p>Obdrží</p><p>1. Česká republika – Ředitelství vodních cest ČR, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1</p><p>2. Gardenline s.r.o., Na Vinici 948/13, Předměstí, 412 01 Litoměřice</p><p>Vypraveno dne</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>71</p></div>", "next": 0}