Interpretace Úřadu je chybná, spíše návodná. Kdyby existovala kooperace mezi účastníky,
ceny by se lišily minimálně, ale jasné cenové rozdíly značí odlišnou cenovou politiku
jednotlivých firem. Společnost ECONOMY není postihována – pokud by existovala
koordinace, musely by být zapojeny všechny společnosti. Nabídky se liší ve 4 z 5 částí oproti
dokumentu Čísla.
191. Úřad konstatuje, že při uvádění částek důsledně dbal na to, aby bylo zřejmé, zda je uvedena
částka s DPH nebo bez. Úřad zásadně odmítá, že by důkazy interpretoval účelově. Cenový
rozdíl mezi nabídkou RPSC a nabídkou RENARDS resp. GRANTIKY (kdy podaná cenová
nabídka RENARDS a GRANTIKY byla v součtu shodná), může odrážet odlišnou cenovou
politiku společností – tento fakt však nekoliduje se závěry Úřadu o protisoutěžní koordinaci.
Obecně lze totiž konstatovat, že jestliže uchazeči podají cenové nabídky (předem
protisoutěžně zkoordinované) v souladu s jejich dlouhodobou cenovou politikou, může to
být dle okolností zcela záměrné, aby tito uchazeči mohli argumentovat v případě podezření
na zkoordinování nabídek, že se drželi svých cenových politik. Společnost ECONOMY není
postihována z důvodů popsaných v právním hodnocení (realizační fáze se neúčastnila).
Nabídky se od dokumentu Čísla lišily v jednom případě (případ ECONOMY, která nabídku
nakonec nepodala, k ostatním nabídkám viz část III.2 Nabídky účastníků řízení a dokument
Čísla). Důkaz Čísla i ostatní důkazy Úřad posuzoval ve vzájemných souvislostech. Jak vyplývá
z ustálené judikatury Evropského soudního dvora,137 je běžné, že činnosti, se kterými jsou
spojeny protisoutěžní jednání a dohody, se odehrávají tajně, schůzky se konají tajně
a související dokumentace je omezena na minimum. Z toho vyplývá, že i když Komise objeví
písemnosti výslovně prokazující protiprávní kontakty mezi hospodářskými subjekty, jsou tyto
obvykle útržkovité a rozptýlené, takže se často ukazuje jako nezbytné rekonstruovat některé
podrobnosti dedukcí. Proto ve většině případů musí být existence protisoutěžního jednání
nebo dohody vyvozena z určitého počtu shodujících se skutečností a nepřímých důkazů,
které ve svém celku mohou představovat, pokud neexistuje jiné logické vysvětlení, důkaz
porušení pravidel hospodářské soutěže.
192. Ke konstatování Úřadu obsaženému ve Sdělení výhrad, že Úřad nezjistil žádné obsahové ani
grafické podobnosti jednotlivých nabídek účastníků, společnost RPSC uvedla, že z toho je
136
Viz l.č. 928 spisu.
Viz např. rozsudek Evropského soudního dvora C-403/04 P a C-405/04 P ze dne 25. 1. 2007 ve věci Sumitomo Metal
Industries a Nippon Steel v. Komise.
137
37
Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa
patrné, že každý uchazeč zpracovával nabídku samostatně a nezávisle na ostatních s cílem
uspět v soutěži.
193. K tomu Úřad uvádí, že obsahová a grafická rozdílnost nabídek není v žádném případě
důkazem o samostatném a nezávislém zpracování.
194. K tomu, že společnost RPSC společnost Severity a.s. v době před vydáním Sdělení výhrad jako
svého subdodavatele neuvedla, účastník řízení doplňuje, že Úřad neměl zájem si dané ověřit
navrhovanými výslechy. Současný jednatel [Titul Příjmení] si na informaci nevzpomněl (jedná
se o starou záležitost).
195. Úřad uvádí, že skutečnost, že společnost RPSC na přímý dotaz na subdodavatele společnost
Severity a.s. neuvedla, nebyla účastníku řízení jakkoliv přičtena k tíži. Úřad poznamenává, že
účastník řízení měl možnost kdykoliv nahlédnout do správního spisu, kde je předmětná
komunikace se společností Severity a.s. založena.
196. Ke geografickému vymezení relevantního trhu účastník řízení namítá, že pro něj byl
geograficky relevantní trh Olomouckého a Jihomoravského kraje, na jiná geograficky
vzdálenější místa nabídky nepodával. Zdá se mu nepravděpodobné, že koordinované jednání
účastníků řízení bylo uskutečněno pouze pro tento jediný případ.
197. Úřad poznamenává, že při vymezení relevantního trhu z geografického hlediska vycházel mj.
z informací od účastníků řízení, kdy sama společnost RPSC uvedla, že působí na celém území
České republiky (stejně jako společnost RENARDS, GRANTIKA a EUNICE). I kdyby se jednalo o
trh lokální, neměla by tato skutečnost vliv na právní posouzení případu.
198. Účastník řízení namítá, že nelze hovořit o jednání ve vzájemné shodě, neboť soutěžitele
vybrala Rada města Přerova, která dotyčné osoby sama oslovila k podání nabídky. E-mailová
komunikace mezi soutěžiteli dostatečně neprokazuje koordinaci postupů v rozporu
s požadavky hospodářské soutěže. Odmítá, že by jeho jednání vedlo k narušení hospodářské
soutěže. Z důkazů shromážděných Úřadem dle RPSC nelze dovodit, že všech pět účastníků se
střetlo a diskutovalo nad daným postupem. Chybí komunikace mezi RENARDS a GRANTIKOU.
RPSC se domnívá, že racionálně zdůvodnila jednotlivé e-maily. Výsledek výběrového řízení
nebyl ovlivněn předcházející útržkovitou komunikací. Výběr vítěze byl proveden na základě
soutěže s výlučným vlivem pouze zadavatele.
199. K tomu Úřad uvádí, že konstatování Úřadu o jednání ve vzájemné shodě není v rozporu se
skutečností, že Rada města Přerova stanovila okruh vyzvaných zájemců. Dle názoru Úřadu
bylo stanovení okruhu zájemců ovlivněno přinejmenším ze strany RPSC, ale obecně lze
konstatovat, že i v případech, kdy okruh budoucích oslovených subjektů je zadavatelem
stanoven zcela nezávisle a autonomně, může následně dojít k protisoutěžní koordinaci.
V ostatním Úřad plně odkazuje na právní hodnocení případu.
200. Účastník řízení namítá, že nebyla naplněna materiální podmínka protisoutěžního charakteru
dohody. Nabídkové ceny byly obvyklé, Úřad nezpochybnil, že by byly uměle sníženy či
navýšeny. Pokud by účastník řízení připustil, že dokument Čísla souvisí s výběrovým řízením,
tak se lze maximálně domnívat, že ceny zde uvedené tvoří pouhý odhad nabídkových cen
oslovených účastníků, neboť při srovnání s reálně podanými nabídkami nepanuje téměř
žádná shoda.
38
Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa
201. K tomu Úřad uvádí, že k obvyklosti cen se nevyjadřoval, stejně tak nekonstatoval, že by ceny
byly uměle sníženy. Podstatou bid riggingu je vyloučení vzájemné hospodářské soutěže mezi
uchazeči o zakázku a popření smyslu výběrového řízení, kterým je nalezení dodavatele za
nejvýhodnějších – zejména cenových – podmínek, a to bez ohledu na to, jaká je konkrétní
výše sladěných nabídkových cen (viz bod 139 sdělení výhrad resp. bod 148 tohoto
rozhodnutí). V bodu 102 Sdělení výhrad Úřad vyjádřil přesvědčení, že cena za část veřejné
zakázky byla nadhodnocená. Ke shodě nabídkových cen s dokumentem Čísla Úřad plně
odkazuje na část rozhodnutí III.2 Nabídky účastníků řízení a dokument Čísla.
202. Ve Sdělení výhrad Úřad konstatoval, že společnost EUNICE vědomě nepodala nabídku do
daného výběrového řízení, aby společnosti RPSC nekonkurovala a současně si sjednala
s vítěznou společností RPSC subdodavatelskou smlouvu. Společnost RPSC k tomuto namítá,
že společnost EUNICE nepodala nabídku z důvodu, že již byla zasmluvněným
subdodavatelem účastníka.
203. Úřad uvádí, že je mu známo, že dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení, nesměl
být současně subdodavatelem jiného dodavatele v tomtéž zadávacím řízení. Úřad však
připomíná, že subdodávka se společností EUNICE byla předjednána ještě v době před
doručením Výzvy k podání nabídky osloveným společnostem.
204. K závěrečnému shrnutí účastníka řízení, že (úmyslné) jednání ve shodě nepovažuje za
prokázané, a že důkazy považuje za vágní a navrhuje zastavení správního řízení, Úřad
konstatuje, že setrvává na svých závěrech a odkazuje na výše uvedené.
VI.2 RENARDS
205. Společnost RENARDS přípisem ze dne 18. 7. 2018138 předložila Úřadu podklady, které mají
dokládat, že to, že byla uchazečem s nejvyšší nabídkovou cenou, není neobvyklé, neboť
společnost patří mezi nejdražší společnosti v oboru.
206. K tomu Úřad uvádí, že výše nabídkové ceny společnosti RENARDS sama o sobě nevedla Úřad
k žádným závěrům o nezákonnosti postupu tohoto uchazeče – Úřad se k ne/přiměřenosti
ceny nabídnuté společností RENARDS ve sdělení výhrad ani v tomto rozhodnutí nevyjadřuje.
Snaha společnosti RENARDS prokázat, že uplatňuje politiku vyšších cen je proto irelevantní.
Pouze pro upřesnění Úřad dodává, že společnost RENARDS nabídla stejnou cenou jako
GRANTIKA.
207. V průběhu správního řízení a ve vyjádření k podkladům rozhodnutí doručeným Úřadu dne
14. 12. 2018139 společnost RENARDS uvedla, že se neúčastnila žádné zakázané dohody na
trhu dotačního poradenství. Společnost dále uvedla, že ve sdělení výhrad je RENARDS
zmiňován okrajově a nebyl předložen důkaz o tom, že by se společnost RENARDS aktivně či
vědomě podílela na čemkoliv protiprávním.
208. Jako jeden z hlavních argumentů společnost RENARDS uvádí, že nebyla na seznamu
společností, které [Titul Příjmení] uvedl ve svém e-mailu adresovaném [Titul Příjmení],140
138
Viz l.č. 718 a násl. spisu.
Viz l.č. 974 a násl. spisu.
140
Jde o e-mail ze dne 30. 6. 2010, jímž byly poslány identifikační údaje společností RPSC, GRANTIKA a ECONOMY - viz
bod 51 sdělení výhrad.
139
39
Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa
tedy nebyla „žádanou“ ani organizovanou firmou do „křoví“, což je důkaz, že společnost
RENARDS nebyla součástí zkoumané dohody.
209. K tomu Úřad uvádí, že s takovým konstatováním se neztotožňuje – okruh společností
zapojených do protisoutěžního jednání nelze omezit pouze na ty, které figurují
v předmětném e-mailu. Společnosti zde uvedené jsou dle názoru Úřadu bezpochyby těmi,
které jsou zapojeny do protisoutěžní koordinace, nicméně tento výčet nelze brát jako
vyčerpávající. Účelem e-mailu je mj. předložit identifikační údaje uvedených společností.
Identifikační údaje společnosti RENARDS mohl mít zástupce města Přerov k dispozici
vzhledem k dřívější spolupráci se společností RENARDS, na kterou sám účastník poukázal.141
210. Společnost RENARDS poukazuje na fakt, že Úřad na místním šetření v sídle společnosti
nepřevzal žádné dokumenty vztahující se k tomuto správnímu řízení. Tento fakt považuje za
důkaz, že neexistuje žádné relevantní propojení mezi RENARDS a ostatními šetřenými
společnostmi.
211. Úřad obecně konstatuje, že skutečnost, že někde nebyly o určitém skutku nalezeny důkazy,
neznamená, že takové důkazy neexistují, nebo že se skutek nestal. Konkrétně v tomto
případě by bylo spíše s podivem, kdyby Úřad po cca osmi letech od zadání předmětné
veřejné zakázky našel relevantní dokumenty u účastníka řízení. Místní šetření proběhlo pro
to, aby Úřad využil veškeré možnosti, které mohou přispět k řádnému zjištění skutkového
stavu věci.
212. RENARDS uvádí, že Úřad nezmiňuje žádný okamžik, kdy by se společnost RENARDS aktivně
zapojila do údajné zakázané dohody (oproti řadě doložených komunikací ze strany
společnosti RPSC či EUNICE).
213. Úřad uvádí, že takový okamžik ve sdělení výhrad skutečně nezmiňuje. Úřad nedisponuje
přímými písemnými důkazy o tom, že by společnost RENARDS aktivně komunikovala ohledně
zakázky Zajištění přenosu dat s ostatními účastníky řízení.
214. Společnost RENARDS dále ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí podává vysvětlení,
jakým způsobem došlo k tomu, že jméno této společnosti a slova „více než 2 mil
> zařízeno“ se dostaly do dokumentu Čísla. Společnost RENARDS popisuje dlouhodobé dobré
vztahy se Statutárním městem Přerov včetně skutečnosti, že v dané době pro město Přerov
aktivně pracovala, a zařazení společnosti RENARDS mezi budoucí oslovené zájemce o
zakázku Zajištění přenosu dat považuje za logické. Společnost RENARDS připouští, že mohla
sdělit někomu z pracovníků města Přerov, že se bude ucházet o předmětnou zakázku a že
mohla být v obecné rovině komunikována i předpokládaná cena. Úřad se dle RENARDS
nezabýval variantou, že někdo z pracovníků města Přerov tuto informaci mohl sdělit RPSC.
Společnost RENARDS poukazuje na přátelské vazby mezi [Titul Příjmení] a zástupci
společnosti RPSC (s odkazem mj. na fotografii založenou ve spisu, na níž je zachycen
prezident [Jméno Příjmení], [Titul Příjmení], [Titul Příjmení] a manželka [Titul Příjmení]), o
nichž v době výběrového řízení nevěděla.
215. K tomu Úřad uvádí, že variantu, kdy někdo z pracovníků města Přerov informaci o účasti a
předpokládané ceně společnosti RENARDS sdělil RPSC, připouští a vyjadřuje se k ní např.
v bodech 109 a 110 tohoto rozhodnutí.
141
Viz bod 94 a 214 tohoto rozhodnutí.
40
Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa
216. K dokumentu Čísla společnost RENARDS předkládá interpretaci, že slovo „zařízeno“
znamená, že někdo „zařídil“ (např. právě pracovník města), aby RENARDS nabídku podal a
nekonkrétní údaj „víc než 2 mil“ tvrzení o neúčasti RENARDS v zakázané dohodě podporuje.
Společnost RENARDS považuje za nelogické - pokud by se účastnila zakázané dohody - aby
podávala stejnou cenu jako GRANTIKA.
217. Úřad konstatuje, že v dokumentu Čísla je „RENARDS – VÍC NEŽ 2 MIL → ZAŘÍZENO“, což Úřad
interpretuje tak, že u RENARDS bylo zařízeno, tj. bylo předjednáno, že tato společnost ve
veřejné zakázce Zajištění přenosu dat podá cenovou nabídku převyšující částku 2.000.000,Kč vč. DPH (viz část III.2 tohoto rozhodnutí). Údaj „víc než 2 mil“ nelze považovat za
nekonkrétní – obecně platí, že při bid-riggingu budoucímu vítězi postačí znalost cen pod
které ostatní uchazeči „nepůjdou“. Co se týče shodné výše výsledných cenových nabídek
společností RENARDS a GRANTIKA, Úřad uvádí, že celková nabídková cena byla dvousložková
a jednotlivé složky se u obou společností lišily. V součtu pak byly celkové nabídkové ceny
skutečně stejné, ale mohlo jít o pouhou shodu okolností - s RENARDS nebyl postup
předjednán zcela konkrétně (viz „víc než 2 mil“), s GRANTIKOU sice konkrétně předjednán
byl, ale tato společnost podala finální nabídku vyšší o částku odpovídající DPH (čímž však
vítězství RPSC nebylo ohroženo). Totožná výše krycích nabídek není nijak v rozporu
s podstatou kartelu typu bid-rigging.
218. Dle RENARDS Úřad nezkoumal autorství a účel dokumentu Čísla, RENARDS zpochybňuje jeho
relevanci, neboť údaje u tří společností z uvedených pěti neodpovídají výsledné realitě.
219. Úřad uvádí, že nezná autora předlohy dokumentu Čísla (tj. autora ručně psaného
dokumentu, jehož fotografii vyhotovil [Titul Příjmení]), nicméně autora dokumentu Čísla zná
([Titul Příjmení]). Účel dokumentu Čísla, který obsahoval informace o postupu účastníků
řízení ve výběrovém řízení, a to zejména o výši cenové nabídky, příp. účasti/neúčasti
konkrétních účastníků řízení, není třeba podrobněji specifikovat. Ke shodě nabídkových cen
s dokumentem Čísla Úřad plně odkazuje na část rozhodnutí III.2 Nabídky účastníků řízení a
dokument Čísla.
220. Společnost RENARDS poukazuje na fakt, že společnost RPSC dobrovolně podala nabídku o
616.800,- Kč bez DPH nižší, než byla druhá nejlevnější nabídka a domnívá se, že tento krok
nesvědčí o tom, že by si RPSC byla jista hodnotou všech očekávaných nabídek, spíše to
odpovídá situaci, kdy se do skupiny očekávaných nabídek zařadí i nabídka „nekontrolovaná“,
tedy bez zakázané dohody.
221. Úřad k tomu uvádí, že ve Výzvě k podání nabídek byla předpokládaná hodnota veřejné
zakázky Zajištění přenosu dat maximálně 800.000,- Kč bez DPH.142 Cena, s níž společnost
RPSC vyhrála výběrové řízení na předmětnou zakázku, činila 1.333.200,- Kč bez DPH. Byla
tedy „vysoutěžena“ cena o 533.200,- Kč vyšší oproti předpokládané hodnotě zakázky.
222. Společnost RENARDS požaduje, aby se Úřad vypořádal s následujícími otázkami: a) V čem je
popis případu předložený společností RENARDS v rozporu se zjištěnými fakty ze strany
Úřadu, b) v čem spatřuje Úřad pochybení ze strany společnosti RENARDS? V kterém
okamžiku se měl RENARDS zachovat jinak?, c) Jaké jsou konkrétní důkazy o vině společnosti
RENARDS?, d) Na základě jakého provinění má být RENARDS postižen nejvyšší pokutou ze
142
Oznámením zadavatele ze dne 22. 7. 2010 vyzvaným uchazečům bylo vypuštěno slovo „maximální“.
41
Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa
všech účastníků řízení (na rozdíl od společností, které prokazatelně v dané věci
komunikovaly, zakázku následně plnily a své práce fakturovaly).
223. V rámci přípisu společnosti RENARDS ze dne 9. 1. 2019, jehož obsahem je mj. sdělení [Titul
Příjmení], že (cit.): „ … s informací, že se budete ucházet daného výběrového řízení a jakou
cenu předpokládáte přišel [Jméno Příjmení], a proto jsme společnost RENARDS následně
oslovili,“ (konec citace), společnost RENARDS sdělila, že odpověď p. [Příjmení] dokládá, že
společnost RENARDS nevěděla, že někdo nekale nakládá s informacemi, které získá
z běžného obchodního styku, a že se nekalé soutěže nijak vědomě neúčastnili. Společnost
RENARDS uvádí, že nikdy žádnou informaci konkurenci nesdělili.143
224. K otázkám pod bodem 222 písmeny a), b), c) Úřad uvádí, že odpovědi na ně vyplývají
z předchozího textu a k tomu doplňuje, že vyjádření p. [Příjmení] nepotvrdilo, že by měl
informaci o budoucím jednání společnosti RENARDS, naopak na přímý dotaz Úřadu sdělil, že
před obdržením nabídky společnosti RENARDS neměl informaci o tom, jestli se bude tato
společnost ucházet o veřejnou zakázku, a neměl ani informaci, že by se se zástupci této
společnosti někdo z jeho okolí setkával. Zda a proč společnosti RENARDS původně sdělil jinou
informaci, Úřad nehodnotí. Úřad však připouští, že přes osobu na straně zadavatele, se
mohla informace o budoucím postupu a nabídkové ceně společnosti RENARDS dostat do
dokumentu Čísla, ale účastník řízení měl vědět, že tyto citlivé informace nemá nikomu
sdělovat a nemůže se tak zprostit odpovědnosti za následky svého jednání.
225. K dotazu v bodě 222 pod písm. d) vztahujícímu se k výši pokuty Úřad uvádí, že pokuta je
vyčíslována na základě tzv. hodnoty prodejů – tj. obratu soutěžitele z prodeje zboží či služeb,
jichž se narušení soutěže přímo nebo nepřímo týká (na vymezeném geografickém trhu)
v průběhu ukončeného účetního období v délce jednoho roku, v němž se dotyčný soutěžitel
zúčastnil protisoutěžního jednání. Z tohoto obratu Úřad vycházel u všech pokutovaných
účastníků řízení. Soutěžitel RENARDS dosáhl v roce 2010 nejvyšší hodnotu prodejů
v porovnání s ostatními účastníky řízení.
226. Společnost RENARDS navrhovala po sdělení výhrad uskutečnění ústního jednání, k čemuž
Úřad uvádí, že v souladu se zásadou vyšetřovací není vázán návrhy účastníků na provedení
důkazů a nadto provedení důkazu ústním jednáním se zástupcem společnosti RENARDS
nepovažoval za potřebné pro zjištění/doplnění skutkového stavu věci, zvláště když v souladu
se správním řádem by k takovému ústnímu jednání musel přizvat i všechny ostatní účastníky
řízení.
227. Společnost RENARDS zaslala dne 5. 4. 2019 Úřadu vyjádření k podkladům správního řízení,144
v němž opakovaně popírá dohodu na trhu dotačního poradenství, s tím, že Úřad nepředložil
žádný důkaz o aktivním či vědomém protiprávním jednání společnosti RENARDS. Společnost
RENARDS vyjadřuje nespokojenost se skutečností, že neproběhla osobní jednání, která
společnost opakovaně navrhovala řediteli odboru kartelů, přičemž RENARDS odkazuje na
postup předsedy Úřadu, který takováto setkání dle tiskové zprávy Úřadu považuje za
standardní.
143
144
Viz l.č. 991-993 spisu.
Viz l.č. 1268 spisu.
42
Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa
228. Úřad odkazuje na svá vyjádření k námitkám společnosti RENARDS výše. K tomu, že se ředitel
odboru kartelů [Titul Jméno Příjmení] odmítl sejít s účastníkem řízení, Úřad uvádí, že správní
řízení je ovládáno zásadou písemnosti. K osobnímu styku s účastníky slouží institut ústního
jednání, které se nařizuje s přizváním všech účastníků řízení. Jeho nařízení na žádost
společnosti RENARDS Úřad neuznal za potřebné. Předseda Úřadu není v dané věci
oprávněnou úřední osobou, představuje druhostupňový orgán.
VI.3 EUNICE
229. Společnost EUNICE v průběhu správního řízení namítala, že s žádným účastníkem správního
řízení nikdy nespolupracovala, kromě jediné výjimky, kdy poskytla subdodávku RPSC
prostřednictvím [Titul Příjmení] a že město Přerov po oslovení informovala, že se zakázky
Zajištění přenosu dat nezúčastní.145
230. Společnost EUNICE doručila dne 14. 12. 2018 Úřadu své vyjádření k podkladům
rozhodnutí,146 v němž vyjádřila nesouhlas se závěry šetření Úřadu, neboť dle jejího názoru
důkazní prostředky uvedené ve spise neprokazují, že by se EUNICE účastnila nějaké dohody.
231. Společnost EUNICE uvádí, že pracovníci EUNICE komunikovali v roce 2010 s pracovníky města
Přerov v souvislosti s výzvou č. 6 IOP. Za společnost EUNICE jednal mj. [Titul Příjmení], který
byl osloven i ve věci předložení cenové nabídky na zpracování studie proveditelnosti a
dotačního managementu na projektu do výzvy číslo 9 (pozn. Úřadu: společnost EUNICE má
na mysli výzvu č. 09 k předkládání žádostí o dotaci na „Zajištění přenosu dat a informací
v územní samosprávě“). Dle EUNICE již v červnu 2010 měla tato společnost informaci o tom,
že město Přerov bude vypisovat zakázku na studii proveditelnosti do výzvy č. 9; tuto
informaci stejně tak mohly získat i další firmy. EUNICE sdělila, že dále ve věci výzvy č. 9
s městem Přerov nijak nejednala.
232. K tomu Úřad uvádí, že e-mail ze dne 23. 6. 2010, kterým [Titul Příjmení] z Magistrátu města
Přerov oslovila [Titul Příjmení] je podrobně popsán v bodě 49 tohoto rozhodnutí – jednalo se
o žádost o předběžné nacenění pro účely vypsání zadávacího řízení, s velmi obecným
popisem předmětu zakázky. Pokud informaci o tom, že město Přerov bude vypisovat zakázku
na studii proveditelnosti do výzvy č. 9, měly i další firmy, nepovažuje Úřad tuto skutečnost za
nikterak zásadní.
233. Společnost EUNICE namítá, že z e-mailové korespondence ze dne 30. 6. 2010 mezi [Titul
Příjmení] a [Titul Příjmení] (pozn. Úřadu: jde o e-mail, v němž [Titul Příjmení] přeposlal [Titul
Příjmení] identifikační údaje společností RPSC, GRANTIKA a ECONOMY) vyplývá, že EUNICE
neměla být ze strany města Přerov vůbec oslovena, což má vyplývat i z dalších dokumentů ve
spise. EUNICE uvádí, že neměla žádný vliv na to, zda bude městem Přerov oslovena a ani o to
nijak neusilovala.
234. Úřad uvádí, že skutečnost, že EUNICE nefigurovala ve zmíněném e-mailu, neznamená, že
neměla být oslovena a už vůbec ne, že se neúčastnila protisoutěžní koordinace – k tomu se
Úřad vyjadřuje výše (viz bod 209).
145
146
Viz l.č. 515 spisu.
Viz l.č. 981 a násl. spisu.
43
Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa
235. Společnost EUNICE uvádí, že ze skutečnosti, že jednala o subdodávce ještě před vyhlášením
soutěže, je patrné, že nikdy ani nepředpokládala podání samostatné nabídky do veřejné
zakázky a nepředpokládala jiný vztah než subdodavatelský a pokud následně zástupci RPSC
pracují s informací, že EUNICE nemá zájem účastnit se přípravy projektu do výzvy č. 9, tak
vycházejí z toho, že už před vyhlášením výzvy uzavřeli smlouvu na poskytnutí subdodávky.
236. K tomu Úřad uvádí, že skutečnost, že EUNICE nepředpokládala jiný vztah než
subdodavatelský, zcela koresponduje se zjištěními Úřadu. K uzavření subdodavatelské
smlouvy před vyhlášením výzvy se Úřad vyjadřuje zejména v části III.3 Shrnutí zjištěných
skutečností (bod 106) a plně na ni odkazuje.
237. Společnost EUNICE dále namítá, že od počátku Úřadu sděluje, že mimo RPSC s žádným jiným
subjektem nikdy nespolupracovala a ani je nezná; to potvrzuje spis, ve kterém žádná taková
komunikace není.
238. Úřad uvádí, že pro konstatování zakázané dohody typu bid-rigging není třeba, aby se všechny
zapojené subjekty navzájem znaly a přímo spolu komunikovaly.
239. Společnost EUNICE označuje dokument Čísla za pochybný – domnívá se, že by mohl být
cenným důkazem pro Úřad, pokud by údaje v něm odpovídaly skutečnosti. Nepodání
nabídky nemůže být důkazem zakázané dohody.
240. Úřad nesouhlasí, že údaje v dokumentu Čísla neodpovídají skutečnosti (až na případ
společnosti ECONOMY, která však nepodáním výsledek výběrového řízení neohrozila), k
čemuž se již opakovaně vyjádřil. Úřad souhlasí, že nepodání nabídky může být odůvodněné
(např. nedostatek kapacit), ale komunikace mezi konkurenty – uchazeči o jednu veřejnou
zakázku o budoucím záměru nepodat nabídku není přípustná. Dále Úřad odkazuje na své
vyjádření v bodě 203 tohoto rozhodnutí.
241. Společnost EUNICE se domnívá, že Úřad „vyrobil“ z číselných údajů v dokumentu Čísla důkaz
neregulérním postupem – k ceně společnosti RENARDS dopočítal DPH, aby dosáhl „žádoucí“
částky nad 2 mil. Kč (tento údaj je neurčitý a nic neprokazující), naopak cenu společnosti
GRANTICA Úřad porovnává v úrovni bez DPH. Společnost EUNICE upozorňuje, že v levém
dolním rohu je poznámka „vč. DPH“. Z toho je dle EUNICE zřejmé, že Úřad manipuluje
s důkazy a takovou manipulací by se dala téměř vždy prokázat nějaká dohoda.
242. Úřad k těmto námitkám uvádí, že vždy jak ve sdělení výhrad tak v tomto rozhodnutí
důsledně rozlišuje, zda uvádí částky s DPH či bez. Sám výslovně uvedl, že v dokumentu Čísla
stojí „Vč. DPH“; k nabídkové ceně RENARDS nebyl důvod cokoli dopočítávat - společnost
podala nabídku ve výši 2.340.000,- Kč vč. DPH (viz příslušné odstavce sdělení výhrad a tohoto
rozhodnutí). K namítané neurčitosti částky se Úřad vyjádřil v bodě 217 výše. Ohledně
nabídky společnosti GRANTIKA Úřad odkazuje na bod 100 tohoto rozhodnutí, kde je nabídka
i interpretace Úřadu podrobně popsána.
243. Společnost EUNICE vyjadřuje přesvědčení, že nemůže být trestána za to, že se rozhodla
neúčastnit veřejné zakázky z kapacitních důvodů, a že přislíbila subdodávku jiné firmě, když
v dané době nevěděla, že bude městem Přerov oslovena. Společnost EUNICE uvádí, že
s RPSC pouze uskutečnila povolenou dohodu o subdodávce, což není možno považovat za
porušení zákona a k plnění subdodávky nakonec i došlo. Společnost apeluje na Úřad, aby
znovu provedl hodnocení důkazů.
44
Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa
244. K této námitce Úřad odkazuje na výše uvedené.
245. Dne 29. 3. 2019 Úřad obdržel vyjádření společnosti EUNICE k podkladům, s nimiž byla
společnost po doplnění dokazování Úřadem dodatečně seznámena. EUNICE uvádí, že tvrzení
Úřadu o koordinování nabídky s ostatními společnostmi není pravdivé; pokud někde mohlo
dojít k pochybení, pak na straně města Přerov, které mělo zrušit výběrové řízení, neboť
chyběl dostatečný počet nabídek. Z podané nabídky od společnosti RPSC bylo zřejmé, že
EUNICE bude subdodávat. Společnost nerozumí stanovisku Úřadu.
246. Úřad odkazuje na shrnutí zjištěných skutečností, zejm. odst. 106, právní hodnocení
a vyjádření Úřadu k námitkám společnosti EUNICE.
VI.4 GRANTIKA
247. Společnost GRANTIKA předložila v průběhu správního řízení námitky vůči postupu Úřadu.
Úřad obdržel dne 11. 8. 2017 Stížnost proti postupu Úřadu ve správním řízení ve smyslu ust.
§ 175 odst. 1 správního řádu podanou účastníkem řízení společností GRANTIKA
prostřednictvím svého právního zástupce JUDr. Jana Streličky, advokáta. Účastník řízení ve
své stížnosti brojí proti postupu Úřadu, který spočívá v tom, že Úřad zahájil správní řízení
výlučně na základě podnětu Policie České republiky, ze kterého podle účastníka žádným
způsobem nevyplývá podezření vůči společnosti GRANTIKA. Zahájení i následné vedení
správního řízení je tak vůči účastníkovi GRANTIKA nutno považovat za nezákonné a mělo by
být vůči němu bez zbytečného odkladu zastaveno.147
248. Stížnost byla předsedou Úřadu shledána dne 11. 10. 2017 nedůvodnou. Úřad uvedl, že
správní řízení jsou ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské
soutěže zahajována vždy z moci úřední, pokud na základě předběžného šetření Úřad dospěje
k závěru, že je dáno důvodné podezření ze spáchání protisoutěžního deliktu dle zákona.
K tomuto podezření může Úřad dospět na základě výkonu své dozorové činnosti a/nebo na
základě prověřování podnětu, ať již fyzické či právnické osoby, jiného správního orgánu či
jakéhokoli orgánu veřejné moci.148
249. Účastník řízení GRANTIKA v rámci své odpovědi ze dne 5. 9. 2017149 na žádost Úřadu o
poskytnutí informací a podkladů odkázal na své stanovisko z výše uvedené stížnosti
účastníka proti postupu Úřadu ze dne 11. 8. 2017 co do nezákonnosti správního řízení a
návrhu na zastavení řízení vůči účastníkovi.
250. Účastník řízení GRANTIKA zaslal prostřednictvím svého právního zástupce Úřadu dne
15. 3. 2018 Doplňující vyjádření účastníka řízení spojené s návrhem na provedení důkazů a
návrhem na zastavení řízení vůči účastníku řízení. Účastník v tomto vyjádření setrvává na
svém předcházejícím stanovisku ohledně nezákonnosti správního řízení a opětovně navrhuje
zastavení řízení.150 Navrhuje provedení důkazů čestnými prohlášeními osob odpovědných za
zpracování a podání nabídky, příp. za obchodní a výkonné vedení GRANTIKY, ze kterých má
vyplývat, že tyto se nepodílely na Úřadem tvrzeném protiprávním jednání. Rovněž navrhuje
147
Vyjádření společnosti GRANTIKA ze dne 11. 8, 2017, l.č. 338 a násl. spisu.
Vyrozumění k vyřízení stížnosti podle § 175 odst. 1 správního řádu ze dne 11. 10. 2017, l.č. 409 spisu.
149
Vyjádření společnosti GRANTIKA ze dne 5. 9. 2017, l.č. 372 a násl. spisu.
150
Vyjádření společnosti GRANTIKA ze dne 15. 3. 2018, l.č. 427 a násl. spisu.
148
45
Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa
provést jejich svědecké výpovědi. Návrh na zastavení řízení učinila společnost GRANTIKA
dále také v přípisech ze dne 24. 5. 2018151 a ze dne 10. 8. 2018.152
251. Dle Úřadu došlo k dostatečnému vypořádání se s námitkami účastníka GRANTIKA již v přípise
Úřadu ze dne 11. 10. 2017, ve kterém předseda Úřadu shledal stížnost účastníka proti
postupu Úřadu za nedůvodnou. Úřad na tomto místě pouze doplňuje, že správní řád ve svém
§ 66 odst. 2 taxativně vymezuje důvody k zastavení řízení. Žádnou z námitek účastníka řízení
nelze pod tyto důvody podřadit. Co se týče navrhovaných důkazů čestnými prohlášeními,
nelze tyto připustit jako důkaz – z protisoutěžních praktik soutěžitele se nelze vyvinit
čestným prohlášením, zvláště když shromážděné důkazy svědčí o opaku.
252. V přípise ze dne 24. 5. 2018 společnost GRANTIKA uvedla, že je třeba ji považovat za
samostatného soutěžitele. GRANTICE je známo údajné dílčí východisko zmíněné v rozsudku
Akzo Nobel,153 že „u 100% vlastněných dceřiných společností existuje vyvratitelná domněnka,
že se svou mateřskou společností tvoří jednoho soutěžitele“. Úřad však dle GRANTIKY
opomíjí, že jednoho soutěžitele tvoří jen ty osoby, které se účastní aktivit relevantních pro
předmětné protisoutěžní jednání.154 GRANTIKA sdělila, že účast ve výběrovém řízení na
předmětnou zakázku spadala do její výlučné kompetence. Na trhu dotačního poradenství
[…obchodní tajemství…] – proto vnímat ostatní členy této skupiny jako jednoho soutěžitele
spolu s GRANTIKOU by odporovalo základním principům unijního soutěžního práva. Mimo to
účastník řízení uvádí, že své soutěžní chování ve vztahu k předmětnému výběrovému řízení
určoval […obchodní tajemství…], které by mohlo jakkoliv ovlivnit soutěžní jednání GRANTIKY.
253. Úřad k výše uvedenému uvádí, že pokud má z citovaného názoru Prof. Pelikánové vyplývat,
že subjekty, které lze zahrnout pod jednoho soutěžitele, musí působit na shodném
relevantním trhu, Úřad se s tímto názorem neztotožňuje. Z žádné judikatury takový závěr
nevyplývá. U mateřské společnosti, která je ze 100 % vlastníkem své dceřiné společnosti, dle
ustálené a zatím stále nepřekonané unijní judikatury platí vyvratitelná domněnka, že
mateřská společnost vykonává rozhodující vliv.155 Přitom není podstatné, zdali ho reálně
vykonává, ale postačuje, že má možnost ovlivňovat rozhodování o obchodní politice dceřiné
společnosti na relevantním trhu, a to i v případě, kdy zbytek holdingu v tomto oboru na
relevantním trhu vůbec nepodniká. Obchodní politikou se nicméně nerozumí pouze cenová
politika, výrobní a distribuční aktivity, prodejní cíle, marže, prodejní náklady, cash flow,
zásoby a marketing, ale jak uvádí sama GRANTIKA, také všechny faktory týkající se
hospodářských, organizačních a právních vazeb. Těmito jsou objektivní skutečnosti, jako
např. právo jmenovat členy orgánů společnosti, zejména představenstva a dozorčí rady nebo
právo svolávat schůze akcionářů a odvolávat jednotlivé členy orgánů společnosti, či přijímání
151
Vyjádření společnosti GRANTIKA ze dne 24. 5. 2018, l.č. 537 a násl. spisu.
Vyjádření společnosti GRANTIKA ze dne 10. 8. 2018, l.č. 759 a násl. spisu.
153
Rozsudek SD EU C-97/08 P Akzo Nobel.
154
GRANTIKA odkazuje na názor Prof. JUDr. Ireny Pelikánové, DrSc., že „Podnik ve smyslu unijního soutěžního práva je
ve skutečnosti extrahován ze skupiny společností a jí řízených závodů jenom ohledně těch částí, které se zabývají
určitým produkčním segmentem a relevantním s ohledem na konkrétní protisoutěžní jednání. Musí jít nejenom o
hospodářskou činnost […], ale navíc půjde jenom o relevanci toho směru činnosti, která má význam pro soutěžní
vztahy, jež byly omezeny protiprávním jednáním. To ovšem znamená, že podnik je účelově pohyblivým pojmem a
zdaleka neoznačuje nějakou pevnou strukturu, kterou bychom mohli připodobnit právnické osobě.“
155
Bod 2 rozsudku Soudního dvora Evropské unie T-112/05 ze dne 12. 12. 2007 ve věci Komise v. Akzo Nobel NV a
další.
152
46
Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa
pravidelných aktualizovaných informací a měsíčních zpráv.156 Přitom ze stanov GRANTIKY157
a § 421 odst. 2 písm. e) a f) zák. č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, ve znění
pozdějších předpisů, vyplývá, že těmito právy disponuje právě mateřská společnost a může
tedy ovlivňovat obchodní politiku GRANTIKY a vykonávat nad ní přímou kontrolu158. Dle
stanov účastníka řízení je navíc dozorčí rada povinna předkládat valné hromadě jedenkrát
ročně zprávu o své činnosti. Judikatura nepožaduje, aby mateřská společnost udělovala
společnosti pokyny, ale stačí, aby vykonávala rozhodující vliv na obecnou obchodní politiku
dceřiné společnosti.159 Takové důkazy a podklady, které by vyvracely rozhodující vliv České
spořitelny, a.s., však Úřadu předloženy nebyly, proto Úřad nepovažuje domněnku za
vyvrácenou a nadále považuje mateřskou a dceřinou společnost za jednoho soutěžitele.
254. Dne 14. 12. 2018 byl Úřadu doručen od společnosti GRANTIKA dokument obsahující
vyjádření účastníka řízení k podkladům rozhodnutí, návrh na provedení důkazů a návrh na
zastavení řízení vůči společnosti GRANTIKA.160
255. Společnost GRANTIKA setrvává na svých dříve prezentovaných tvrzeních a na důkazních
návrzích nadále trvá.
256. Společnost GRANTIKA poukazuje na neúměrnou délku doby od okamžiku, kdy mělo
k protisoutěžnímu jednání dojít, do okamžiku zahájení správního řízení (téměř sedm let).
Vzhledem k této prodlevě lze dle GRANTIKY důvodně pochybovat o relevantnosti Úřadem
shromážděných důkazů. Společnost také poukazuje na dobu trvání správního řízení, která je
podle něj nepřiměřená a představuje nedůvodný a nepřiměřený zásah do její pověsti.
257. Úřad uvádí, že nelze bez dalšího konstatovat, že čím delší je časová prodleva mezi spácháním
skutku a jeho odhalením (či potrestáním), tím menší je relevantnost shromážděných důkazů
– záleží na okolnostech případu a charakteru důkazů. Délka správního řízení je přiměřená
složitosti případu.
258. GRANTIKA namítá, že (i) Úřad se dosud nezabýval tím, zda tato společnost věděla o tom, že
bude oslovena za účelem podání nabídky do zadávacího řízení před doručením Výzvy
k podání nabídek, resp. zda věděla o tom, že její identifikační údaje mají být posílány mezi
třetími osobami, a (ii) nedisponuje k tomu důkazy.
259. Úřad uvádí, že stanovení přesného okamžiku, kdy se společnost GRANTIKA dozvěděla o tom,
že bude oslovena Výzvou k podání nabídky, není relevantní, stejně tak není pro závěry Úřadu
relevantní, zda společnost GRANTIKA věděla, že její identifikační údaje byly poskytnuty
zástupci města Přerov.
260. Společnost GRANTIKA namítá, že Úřad nedisponuje důkazem o tom, že se tato společnost
dopustila aktivního kontaktu s ostatními účastníky správního řízení. Úřad dle GRANTIKY
156
Srov. bod 86 rozsudku Soudního dvora Evropské unie T-419/14 ze dne 12. 7. 2018 ve věci Komise v. The Goldman
Sachs Group, Inc. a další.
157
Dostupných na https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=15952068&subjektId=708963&spis=685755.
158
Srov. Bod 52 rozsudku Soudního dvora Evropské unie T-112/05 ze dne 12. 12. 2007 ve věci Komise v. Akzo Nobel NV
a další, bod 91 rozsudku Soudního dvora Evropské unie T-419/14 ze dne 12. 7. 2018 ve věci Komise v. The Goldman
Sachs Group, Inc. a další.
159
Bod 47 rozsudku Soudního dvora Evropské unie T-112/05 ze dne 12. 12. 2007 ve věci Komise v. Akzo Nobel NV a
další.
160
Viz l.č. 941 a násl.
47
Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa
vychází pouze z jednoho nepřímého důkazu (dokument Čísla) - prokazování účasti GRANTIKY
na zakázané dohodě jediným nepřímým důkazem není možné. K dokumentu Čísla účastník
řízení uvádí, že se o jeho existenci dozvěděl až po jeho založení do spisu a neví, kdo, kdy a
proč jej vytvořil. Úřad vychází ze své domněnky, že podobnost částek uvedených
v dokumentu Čísla a skutečných cenových nabídek GRANTIKY v daném výběrovém řízení
není jinak rozumně zdůvodnitelná než předchozím vzájemným slaďováním postupu – použití
takové domněnky je dle účastníka řízení možné ve výjimečných situacích. Postup Úřadu dle
Účastníka řízení snižuje důkazní standard, vysoký standard musí Úřad dodržet i ohledně
vypovídací schopnosti a hodnověrnosti důkazu. Účastník řízení uvádí, že platí zásada in dubio
pro reo, závěr o porušení soutěžního práva musí být přesvědčivý mimo veškerou rozumnou
pochybnost, a že důkazní břemeno nese Úřad. Dle GRANTIKY není konstatování o vině
tohoto účastníka řízení založeno na řetězci logicky na sebe navazujících nepřímých důkazů
nad veškerou pochybnost prokazujících vinu a naplnění znaků skutkové podstaty. Účastník
řízení připojuje odkazy na související judikaturu.
261. Úřad k tomu uvádí, že přímým důkazem o aktivním kontaktu společnosti GRANTIKA
s některým z účastníků řízení nedisponuje. Úřad nesouhlasí, s tím, že by vycházel pouze
z jednoho nepřímého důkazu – Úřad vychází ze všech dokumentů popsaných ve zjištěných
skutečnostech. Tyto dokumenty spolu s dokumentem Čísla dle přesvědčení Úřadu
představují ucelený řetězec na sebe navazujících důkazů neponechávajících prostor pro
jakoukoliv pochybnost o tom, že byl spáchán delikt dle výroku tohoto rozhodnutí. Není
podstatné, že GRANTIKA neví, kdo, kdy a proč vytvořil dokument Čísla – podstatné je, že
GRANTIKA poskytla informace o své budoucí účasti ve výběrovém řízení na zakázku Zajištění
přenosu dat a budoucí nabídkové ceně způsobem, který zajistil budoucí vítězství společnosti
RPSC.
262. Dokument Čísla považuje společnost GRANTIKA z několika důvodů za nepoužitelný důkaz.
Tyto jsou popsány níže.
263. Dle GRANTIKY nebylo prokázáno, že dokument Čísla pochází z doby před podáním nabídek.
GRANTIKA nesouhlasí se závěry Policie ČR obsaženými v úředním záznamu Policie ČR, který
vyhodnocuje původ a datum vyhotovení dokumentu Čísla, a to z těchto důvodů: a)
formulace použitá Policií ČR je vágní, když tato uvedla (cit.): „ … lze s největší
pravděpodobností konstatovat, že předmětnou fotografii „Cisla“, kde jsou informace o
budoucím chování ostatních soutěžitelů a jejich nabídkových cenách, vyhotovil dne 19. 7.
2010 v 8:57h [Titul Jméno Příjmení] na svém mobilním telefonu značky HTC Desire.“; b) na
základě pouhého porovnání vlastností elektronických souborů vyšetřujícím policistou nelze
činit závěry; c) nebylo zkoumáno, zda nedošlo k případné manipulaci s datovými soubory, na
základě úředního záznamu nelze přezkoumat, kdo, kdy a jak dospěl k závěru
zaznamenanému v úředním záznamu; d) úřední záznam trpí dalšími zásadními vadami, pro
které je nepoužitelný, např. konstatování policisty, že v dokumentu „Cisla“ jsou informace o
budoucím chování ostatních soutěžitelů. Na základě uvedeného společnost GRANTIKA
nesouhlasí s konstatováním Úřadu, že dokument Čísla byl vyhotoven dne 19. 7. 2010 v 8:57
hod. Společnost GRANTIKA navrhuje, aby Úřad nechal zpracovat znalecký posudek k zjištění
a prokázání kdy, jak a kým byl vyhotoven dokument Čísla.
264. Úřad uvádí, že vyhodnocení vlastností elektronických souborů považuje Úřad za legitimní
způsob stanovení doby jejich vzniku, sám Úřad tento způsob ve své praxi používá. Úřad nemá
48
Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa
jakékoliv indicie o tom, že mohlo dojít k manipulaci s datovými soubory; Policie ČR v daném
případě dle názoru Úřadu použila standardní metody postupu. Úřad nemá důvod
pochybovat o závěru Policie ČR, co se týče autorství a doby vzniku dokumentu Čísla. Jiné
závěry Policie ČR Úřad v potaz nebral. Úřad nepovažuje provedení důkazu znaleckým
posudkem za potřebné.
265. GRANTIKA namítla, že argumentace Úřadu postrádá vysvětlení, proč byl dokument Čísla
odeslán e-mailem až dne 26. 7. 2010, když měl být vytvořen již dne 19. 7. 2010 – tato
prodleva je nelogická.
266. Úřad uvádí, že nevyvozuje žádné závěry z této prodlevy, která je dle jeho názoru zcela
irelevantní. I kdyby byla delší (nebo kratší), nemá vliv na závěry Úřadu ohledně protisoutěžní
koordinace dotčených účastníků řízení.
267. Dle GRANTIKY nebyla prokázána pravost ani autentičnost dokumentu Čísla. GRANTIKA
poukazuje na vyjádření společnosti RPSC, která v průběhu správního řízení k e-mailu ze dne
26. 7. 2010 v 8:42 hod., kterým byl dokument Čísla poslán [Titul Příjmení] [Titul Příjmení],
uvedla, že daný e-mail neidentifikovala a [Titul Příjmení] si není vědom, že by e-mail odesílal,
ani za jakým účelem by mohl být odeslán, v jaké věci, čeho se týkal a co se jím sledovalo.
GRANTIKA se domnívá, že je takto zdůvodněna pravost a pravdivost e-mailu a navrhuje
výslech [Titul Příjmení] a [Titul Příjmení].
268. Úřad odmítá, že by vyjádření RPSC znamenalo zpochybnění pravosti a pravdivosti e-mailu –
pokud by Úřad přistoupil na takovou argumentaci, pak by v budoucnu vždy všechny
„nepohodlné“ důkazy účastníci řízení tímto způsobem „zpochybnili“. Předmětný e-mail
nalezla Policie ČR na základě domovní prohlídky u [Titul Příjmení].161 S ohledem na uvedené
se Úřad nedomnívá, že by navržené výslechy byly potřebné.
269. Společnost GRANTIKA dále namítá, že obsah dokumentu Čísla neodpovídá jí podané cenové
nabídce a v případě společnosti ECONOMY Úřad z dokumentu Čísla vyvozuje, že bylo
předjednáno, že tato podá cenové nabídky v určité výši, ale společnost ECONOMY nabídku
nepodala. Dle GRANTIKY dokument Čísla nezachycuje žádnou dohodu společnosti GRANTIKA
s jinými účastníky správního řízení, nýbrž maximálně domněnky či odhady možné nabídkové
ceny. Společnost GRANTIKA rozporuje, že by se dokument Čísla vůbec vztahoval k zakázce
Zajištění přenosu dat.
270. K odlišnosti nabídky podané společností GRANTIKA od dokumentu Čísla Úřad odkazuje na
bod 100 tohoto rozhodnutí, k nepodání nabídky společností ECONOMY viz body 101, 158 a
165. K námitce, že dokument Čísla se nevztahuje k zakázce Zajištění přenosu dat, Úřad uvádí,
že je běžnou praxí, že účastníci řízení před vydáním rozhodnutí rozporují maximum
podkladů, z nichž Úřad vychází - dokument Čísla se bezpochyby vztahuje k této zakázce např.
proto, že byl vytvořen zástupcem vítězné firmy v době, kdy město Přerov spustilo zadávací
řízení na zakázku Zajištění přenosu dat a obsahuje jména společností obeslaných Výzvou
k podání nabídky.
271. Dle GRANTIKY existuje pro podobnost mezi dokumentem Čísla a skutečným jednáním
účastníka několik jiných logických vysvětlení než účast společnosti na zakázané dohodě a je
na Úřadu, aby prokázal, že tomu tak nebylo a v tomto smyslu doplnil dokazování. Úřad se dle
161
Viz l.č. 823 spisu.
49
Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa
GRANTIKY dalšími rozumně zdůvodnitelnými alternativami nezabýval, přitom jich údajně
existuje celá řada. Tři z nich GRANTIKA předkládá.
272. První alternativa dle účastníka řízení spočívá v tom, že nabídka společnosti GRANTIKA nebyla
doručena v Úřadem tvrzený čas a mohlo dojít k otevření nabídky dříve. K tomu společnost
GRANTIKA podrobně popisuje, proč považuje Úřadem ve sdělení výhrad uvedené datum a
čas doručení nabídky společnosti GRANTIKA (26. 7. 2010 v 9:38 hod.) za neprůkazné
(společnost napadá věrohodnost listin Seznam doručených nabídek162 a Potvrzení o osobním
převzetí nabídky,163 kdy uvádí, že s nimi není spojen jednoznačný identifikátor dle zákona o
archivnictví spojující listinu s nabídkou, neobsahují identifikaci, podpis ani potvrzení
doručující osoby o skutečném čase doručení, neobsahuje bližší identifikaci osoby, která měla
nabídku převzít, ani jejího oprávnění k převzetí; Úřad nevysvětlil, proč tyto listiny pokládá za
pravdivé). Dle GRANTIKY mohla třetí osoba po doručení nabídky, ke kterému mohlo dojít
dříve než 26. 7. 2010, tuto otevřít, zjistit její obsah a následně jej komunikovat osobám, které
měly zájem na tom, aby byla vybrána jiná nabídka, nebo osobě, která vypracovala dokument
Čísla. Tuto alternativu podporuje podle účastníka skutečnost, že administrátor zakázky
zajištění přenosu dat společnost CPS Consulting je v likvidaci a že tato společnost v minulosti
postupovala v zadávacím řízení, kde bylo město Přerov zadavatelem, v rozporu se zájmy
zadavatele i se zákonem. K prokázání těchto skutečností navrhuje účastník řízení konkrétní
důkazy.
273. K této verzi událostí Úřad uvádí, že vylučuje možnost, že by případným dřívějším otevřením
nabídky společnosti GRANTIKA mohlo dojít k tomu, že se údaje z této nabídky následně
dostaly do dokumentu Čísla – nabídka společnosti GRANTIKA byla zadavateli (resp.
administrátorovi) poslána dne 23. 7. 2010164 a dokument Čísla vznikl nejpozději dne 19. 7.
2010.
274. Jako druhou verzi událostí GRANTIKA předkládá, že třetí osoba mající povědomí o dění a
cenách na trhu dotačního poradenství mohla nezávisle na vůli společnosti GRANTIKA
přibližně odhadnout její nabídkovou cenu (touto osobou mohl být např. bývalý
zaměstnanec), uvedenému nasvědčuje i fakt, že dokument Čísla neobsahuje přesné cenové
údaje z nabídky GRANTIKY.
275. K tomu Úřad uvádí, že v případě společnosti GRANTIKA jsou v dokumentu Čísla zaznamenána
konkrétní čísla („750 1,2 mil.“) s rozlišením na část zpracování žádosti o dotaci a studie
proveditelnosti a za dotační management a dle poznámky „Vč. DPH“ tato čísla mají
zahrnovat i DPH. Skutečně podaná nabídka společnosti GRANTIKA byla ve výši těchto
konkrétních čísel zvýšených přesně o DPH (ať už k tomuto zvýšení došlo z jakékoliv příčiny)
a Úřad tak má za to, že společnost GRANTIKA jednala v souladu s účelem dokumentu Čísla,
který neobsahuje odhadní hodnoty, ale konkrétní údaje o budoucím postupu dotčených
společností.
276. Třetí alternativní verzí událostí předloženou společností GRANTIKA je, že se někdo mohl
protiprávně dostat k obsahu připravované nabídky (přes existující program „compliance“) a
informace o nabídkové ceně mohly být následně předány třetí osobě, která je mohla zneužít
162
Viz l.č. 198 spisu.
Viz l.č. 230 spisu.
164
Viz l.č. 231 spisu.
163
50
Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa
při zpracování dokumentu Čísla; vzhledem k dlouhému intervalu mezi předmětným
výběrovým řízením a nynějším řízením již nelze dohledat údaje o všech konkrétních
zaměstnancích GRANTIKY, případně o dalších osobách, kteří mohli přijít do styku
s informacemi o připravované nabídce.
277. Úřad k tomu uvádí, že pokud došlo popsaným způsobem k vyzrazení citlivých informací o
budoucí účasti a cenové nabídce společnosti GRANTIKA, nemůže tato skutečnost liberovat
tohoto účastníka řízení a před Úřadem nese plnou zodpovědnost za způsobené následky.
278. Účastník řízení uvádí, že v rámci svých preventivních opatření […obchodní tajemství…]. Uvádí
dále, že příslušní zaměstnanci, spolupracovníci i členové volených orgánů byli a jsou
[…obchodní tajemství…]. GRANTIKA sdělila, že […obchodní tajemství…], a že vynakládala
veškeré úsilí, které po ní lze spravedlivě požadovat, aby nedošlo k žádnému protisoutěžnímu
jednání. I přes program „compliance“ však dle GRANTIKY nelze vyloučit případné protiprávní
jednání tehdejších zaměstnanců, spolupracovníků účastníka či třetích osob v souvislosti
s veřejnou zakázkou Zajištění přenosu dat. GRANTIKA se domnívá, že takové jednání jí nelze
přičítat k tíži (odkazuje na ustanovení obsažené v § 22b odst. 1 ZOHS 155165 a obdobné
ustanovení nového přestupkového zákona a rovněž na materiál Nejvyššího státního
zastupitelství k aplikaci § 8 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení
proti nim166). Účastník řízení se domnívá, že je na místě, aby existence programu
„compliance“ byla zohledněna jako významná polehčující okolnost (odkazuje na informační
list Úřadu, jehož obsah byl z webu Úřadu pro neaktuálnost stažen, ale údajně založil legitimní
očekávání, že funkční „compliance“ program je polehčující okolnost). Účastník řízení
navrhuje důkazy […obchodní tajemství…].
279. K otázce „vyvinění se“ Úřad uvádí, že toto je možné aplikovat jen ve zcela mimořádných
případech, kdy šlo o mimořádné vnější okolnosti, které účastník řízení nemohl ovlivnit (např.
přírodní katastrofy a další specifické případy), přičemž důvody liberace jsou objektivní,
nikoliv subjektivní a prokazuje je podezřelý ze správního deliktu (Úřad posuzuje pouze
relevanci předložených důvodů pro liberaci, aktivně je nevyhledává). Úřad připomíná, že
pojem „vynaložení veškerého úsilí“ nezahrnuje pouhé formální přijetí určitých pravidel (např.
etický kodex, compliance program či pravidelná školení zaměstnanců) - dodržování přijatých
pravidel musí být kontrolováno a případná porušení musí být sankcionována, např.
prostředky pracovního práva. Je to komplexní soubor nezbytných opatření, jejichž povaha a
rozsah jsou závislé na povaze činnosti, o níž jde, zejména s ohledem na možné nebezpečí,
které může vyvolat. „Vynaložení veškerého úsilí“ Úřad posuzuje vždy ve vztahu ke konkrétní
právnické osobě. Jinou míru „veškerého úsilí“ je schopno vynaložit malé sdružení, a jinou
obchodní společnost s tisíci zaměstnanci. Po prostudování účastníkem řízení předložených
podkladů Úřad nenalezl pádný důkaz o tom, že příslušné osoby byly v relevantní době
proškolovány v problematice soutěžního práva a kartelových dohod, ani o tom, že GRANTIKA
v dané době pravidelně kontrolovala dodržování programu „compliance“, ani to, že by jeho
součástí byl zákaz kontaktů s konkurenty v souvislosti s přípravou nabídek ve výběrových
165
Podle § 22b odst. 1 ZOHS 155 právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré
úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
166
Účastník řízení odkazuje na část, kde je uvedeno, že smyslem právní úpravy není trestat dobře spravované a řízené
právnické osoby, nýbrž motivovat právnické osoby k tomu, aby vyvinuly maximální úsilí a přijaly adekvátní opatření
pro zabránění nebo alespoň minimalizaci rizika spáchání protiprávního činu.
51
Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa
řízeních.167 S ohledem na uvedené a dále s ohledem na míru úsilí, které je schopna
společnost GRANTIKA vynaložit jako akciová společnost a současně jako řízená osoba z
koncernu Finanční skupina České spořitelny, konstatuje Úřad, že navrhované důkazy pro
prokázání „vynaložení veškerého úsilí“ nepostačují. Společnost GRANTIKA se za těchto
okolností nemůže zprostit své odpovědnosti odkazem na porušení povinnosti vlastními
zaměstnanci, případně spolupracovníky či třetími osobami - připuštěním navrhovaných
liberačních důvodů by mohlo být liberační ustanovení aplikováno ve velkém množství
případů, a ztratilo by tak povahu výjimky z obecného pravidla, což by znamenalo ohrožení
veřejného zájmu.
280. Ohledně uznání existence programu „compliance“ jako polehčující okolnosti Úřad uvádí, že
Úřad ve své praxi samotnou existenci „compliance“ programu nepovažuje za polehčující
okolnost – situace, kdy soutěžitel měl zaveden „compliance“ program, ale přesto došlo
k protisoutěžnímu jednání a Úřad o něm následně vedl správní řízení, jsou těmi případy, kdy
„compliance“ program selhal a nebyl nastaven efektivně. Úřad se nedomnívá, že by měl
soutěžitele „odměnit“ uznáním polehčující okolnosti za existenci „compliance“ programu,
který nebyl efektivní a selhal; v tomto konkrétním případě soutěžitel GRANTIKA navíc
nepřesvědčil Úřad, že opatření, která na svou obhajobu prezentuje, byla dostatečná a
efektivní, a mohla zabránit spáchání předmětného správního deliktu.
281. Společnost GRANTIKA namítá, že Úřad neprokázal tvrzený úmysl účastníka řízení, za nějž mu
navýšil pokutu o 20 %. Dle GRANTIKY není možné tvrzený úmysl využít k navýšení pokuty,
když úmysl je již součástí skutkové podstaty deliktu, jež je Úřadem kladen GRANTICE za vinu
(z povahy věci nelze dohodu utajovat z nedbalosti). Tento postup je navíc dle účastníka řízení
diskriminační, neboť ve srovnatelných případech bid-riggingu (odkaz na případ Rekonstrukce
podlah kantýn168) v rámci procedury narovnání Úřad formu zavinění nezkoumal, což je
nezákonné.
282. Úřad k tomu uvádí, že dle jím vydaných metodik pro výpočet výše pokut169 je úmyslné
porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže bráno jako jedna z hlavních přitěžujících
okolností. Tento přístup Úřad aplikuje dlouhodobě a konzistentně. Úmyslné spáchání deliktu
v případech bid-riggingu Úřad nepovažuje za nezbytné dokazovat zvláštními důkazními
prostředky, když zakázanou dohodu v drtivé většině případů nelze uzavřít a plnit
nedbalostně. K nezapočítání úmyslného zavinění do výše pokuty v rámci procedury
narovnání Úřad odkazuje na svou konstantní rozhodovací praxi, která dokládá, že formu
zavinění v těchto případech Úřad nezkoumá, resp. snižuje částku pokuty o 20 % z částky
nezahrnující přitížení za úmyslné porušení zákona. Pokud by se např. v tomto správním řízení
aplikovala procedura narovnání, postupoval by Úřad obdobným způsobem.170
283. Účastník řízení dále opakovaně namítá, že pro účely správního řízení je jej třeba považovat za
samostatného soutěžitele (netvoří jednoho soutěžitele se společností Česká spořitelna, a.s. a
167
Úřad poznamenává, že prokazovat tyto skutečnosti pouze prostřednictvím čestných prohlášení není možné.
Rozhodnutí Úřadu ze dne 1. 10. 2018 sp. zn. S0412/2017/KD.
169
Viz Zásady při stanovování výše pokut (účinné do 23. 4. 2018) a dále Postup při stanovení výše pokut ukládaných za
porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže dostupné na https://www.uohs.cz/cs/legislativa/hospodarskasoutez/ceska-republika.html (účinnost od 24. 4. 2018 – použije se pro správní řízení zahájená po tomto datu).
170
Viz např. rozhodnutí Úřadu ve věci Rybí sádky, č.j. ÚOHS-S0421/2016/KD-15763/2018/852/LDu ze dne 29. 5. 2018.
168
52
Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa
odkazuje na svou dřívější argumentaci (zejm. přípis ze dne 24. 5. 2018171), se kterou se Úřad
dle jeho názoru dosud nevypořádal.
284. K tomu Úřad odkazuje na své vyjádření výše v bodě 252.
285. Účastník řízení se domnívá, že celé řízení je zatíženo vadou, když Úřad k provádění listinných
důkazů nepřizval žádného z účastníků řízení – tento postup má být v rozporu s rozhodovací
praxí soudů a rozhodnutí Úřadu o vině GRANTIKY bude protiprávní a nelze je učinit.
286. Úřad je toho názoru, že není povinen vyrozumět účastníka řízení o provádění důkazů mimo
ústní jednání, jde-li o provedení důkazu listinou.172 Práva účastníka řízení jsou zachována tím,
že účastník řízení má možnost seznámit se s veškerými listinami a podklady při nahlížení do
spisu. Přizvání účastníka řízení k přečtení listiny je neúčelné a nemá žádnou přidanou
hodnotu ve vztahu k právům a oprávněným zájmům účastníka řízení.
287. Účastník řízení navrhuje, aby toto předmětné správní řízení bylo ve vztahu k němu bez
zbytečných odkladů zastaveno a v případě, že k tomu nedojde, navrhuje, aby Úřad vůči němu
v konečném rozhodnutí konstatoval, že nebylo prokázáno, že porušil zákon o ochraně
hospodářské soutěže.
288. Dne 1. 4. 2019 Úřad obdržel vyjádření společnosti GRANTIKA k podkladům, s nimiž byla
společnost po doplnění dokazování Úřadem dodatečně seznámena. GRANTIKA v tomto
vyjádření odkazuje na svá dřívější vyjádření a trvá na provedení navržených důkazů. Kromě
toho navrhuje čtyři další výslechy. GRANTIKA považuje správní řízení za nezákonné
a nedůvodné, domnívá se, že Úřad nedisponuje důkazem prokazujícím pochybení ze strany
GRANTIKY a požaduje zastavení správního řízení.
289. Úřad provedení navržených důkazů nepovažuje za nezbytné pro zjištění/doplnění
skutkového stavu věci a setrvává na svých závěrech.
VII
ODPOVĚDNOST ÚČASTNÍKŮ ŘÍZENÍ
290. Adresátem právních norem českého soutěžního práva je soutěžitel. Definice pojmu
soutěžitel je chápána velmi extenzivně – je legislativní zkratkou pro prakticky jakékoli entity,
které se (alespoň nepřímo) účastní hospodářské soutěže.173 Obdobnou úlohu plní
v evropském soutěžním právu pojem podnik. V rozsudku Nejvyššího správního soudu
Česká rafinérská174 tento soud konstatoval, že pojem „soutěžitel“ použitý v zákoně odpovídá
pojmu „podnik“ ve Smlouvě o fungování Evropské unie. Při výkladu pojmu soutěžitel
z hlediska aplikace zákona tak lze vycházet i z unijní judikatury.
291. Z unijní judikatury vyplývá, že pojmem podnik je v soutěžním právu třeba rozumět
hospodářskou jednotku, i když se po právní stránce příslušná hospodářská jednotka sestává
z několika osob, ať již fyzických či právnických.175 Obdobně je vymezen obsah pojmu podnik
171
Vyjádření společnosti GRANTIKA ze dne 24. 5. 2018, l.č. 537 a násl. spisu.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 1 As 157/2012-40 ze dne 13. 3. 2013 a dále rozsudek Nejvyššího
správního soudu č.j. 1 As 80/2016-30 ze dne 24. 8. 2016.
173
Viz rozsudek Krajského soudu v Brně ve věci Česká lékařská komora, sp. zn. 29 Ca 110/2003 ze dne 31. 3. 2005,
str. 51.
174
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci Česká rafinérská, sp. zn. 5 As 61/2005 ze dne 29. 10. 2007, str. 192.
175
Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie 170/83 ze dne 12. 7. 1984 ve věci Hydrotherm [1984], ECR-2999,
odst. 11.
172
53
Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa
např. v rozhodnutí Tribunálu ve věci Shell,176 kde soud uvedl, že pojem podnik směřuje
na hospodářské jednotky sestávající z jednotné organizace osobních, hmotných
a nehmotných prvků, které dlouhodobě sledují specifický hospodářský cíl a mohou přispět
ke spáchání porušení práva, o kterém hovoří článek 81 odst. 1 Smlouvy o založení
Evropského společenství (nyní čl. 101 odst. 1 SFEU).
292. Přestože adresátem norem soutěžního práva je soutěžitel, resp. podnik, je nutné přisuzovat
porušení soutěžních pravidel vždy určité fyzické nebo právnické osobě způsobilé mít práva
a povinnosti (právní osobnost), neboť pouze s ní je možné vést správní řízení. Jak uvádí unijní
judikatura: „… pro účely uplatnění a výkonu rozhodnutí Komise v oblasti práva hospodářské
soutěže je nezbytné označit jako osobu, jíž je rozhodnutí určeno, entitu s právní
subjektivitou.“177
293. Základním pravidlem je princip osobní odpovědnosti,178 jehož podstatou je přičtení
odpovědnosti za protiprávní jednání té fyzické nebo právnické osobě, která provozuje podnik
podílející se na kartelové dohodě.179
294. Vzhledem k výše uvedenému Úřad činí odpovědnými za jednání ve vzájemné shodě
spočívající v koordinaci činnosti konkurentů v zadávacím řízení na veřejnou zakázku Zajištění
přenosu dat společnosti RPSC, RENARDS, EUNICE a GRANTIKA, neboť tyto společnosti se
přímo dopustily zakázaného jednání.180
VIII SUBJEKTIVNÍ STRÁNKA DELIKTU
295. Odpovědnost za protisoutěžní jednání spočívající v uzavření zakázané dohody narušující
soutěž je odpovědností objektivní. Zákon o ochraně hospodářské soutěže tedy Úřadu
neukládá, aby u všech soutěžitelů, tj. jak u fyzických, tak u právnických osob, které hodlá
za porušení hmotněprávních ustanovení zákona o ochraně hospodářské soutěže
sankcionovat, zkoumal zavinění.181 Úřad nicméně posouzení zavinění, tj. subjektivní stránky
jednání účastníků řízení považuje za důležitou součást svých úvah o výši ukládané pokuty,
neboť jde o aspekt ovlivňující náhled na závažnost posuzovaného jednání.
296. Zaviněním se rozumí psychický vztah toho, kdo se určitým způsobem chová, k výsledku jeho
chování. I v soutěžním právu je třeba rozlišovat dvě základní formy zavinění: úmysl
a nedbalost. Při zkoumání formy subjektivní stránky správního deliktu je třeba vycházet
ze vztahu intelektuální a volní složky k objektu deliktu, jímž je právem chráněný zájem, proti
němuž jednání směřuje, v daném případě zájem na existenci a řádném fungování soutěže
176
Rozsudek Tribunálu T-11/89 ze dne 10. 3. 1992 ve věci Shell [1992], ECR II-757, odst. 311.
Srov. např. rozsudek Tribunálu T-112/05 ze dne 12. 12. 2007 ve věci Akzo Nobel [2007], ECR II-05049, odst. 59.
178
Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie C-280/06 ze dne 11. 12. 2007 ve věci ETI SpA [2007], ECR I-10893,
odst. 39.
179
Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie C-49/92 P ze dne 8. 7. 1999 ve věci Anic Partecipazioni [1999], ECR-I4125, odst. 78 a 145.
180
Blíže viz část V.3 Právní posouzení jednání účastníků řízení.
181
Pozn. Tento postup Úřadu je aprobován zákonem o ochraně hospodářské soutěže ode dne 1. 9. 2009, kdy nabyla
účinnosti novela zákona o ochraně hospodářské soutěže provedená zákonem č. 155/2009 Sb., kterým se mění zákon
č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže),
ve znění pozdějších předpisů. Předchozí znění zákona o ochraně hospodářské soutěže předpokládala možnost uložení
pokuty či opatření k nápravě za protisoutěžní delikt pouze tehdy, jestliže k porušení zákona docházelo zaviněně, resp.
úmyslně nebo z nedbalosti.
177
54
Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa
na trhu zboží a služeb. Při posuzování formy zavinění Úřad též přihlédl k judikatuře
evropských soudů, z níž vyplývá, že pro konstatování úmyslného porušení soutěžního práva
není nezbytné, aby si soutěžitelé byli vědomi toho, že porušují zákaz stanovený soutěžními
pravidly Smlouvy o založení Evropského společenství, resp. Smlouvy o fungování Evropské
unie; je dostačující, aby si nemohli být nevědomi toho, že vytýkané jednání mělo za cíl nebo
mohlo mít za následek narušení hospodářské soutěže na společném trhu.182
297. Při posuzování subjektivní stránky jednání, jež je předmětem správního řízení, vycházel Úřad
z toho, že účastníci řízení koordinovali jednání vůči zadavateli veřejné zakázky Zajištění
přenosu dat, čímž vědomě eliminovali rizika vyplývající ze vzájemné konkurence. Úřad
konstatuje, že tito účastníci řízení si museli být vědomi nezákonného charakteru svého
jednání a rovněž si museli být vědomi toho, že jejich jednání může mít za následek ovlivnění
výsledku veřejné zakázky, tedy narušení hospodářské soutěže. Úřad proto dospěl k závěru,
že účastníci řízení RPSC, EUNICE, RENARDS a GRANTIKA zaviněně porušili ZOHS 155, a to ve
formě úmyslu.183
IX
ODŮVODNĚNÍ POKUT
298. Za uzavření dohody v rozporu s § 3 odst. 1 ZOHS 155 se podle § 22a odst. 1 písm. b) a odst. 2
téhož zákona uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu dosaženého
soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.
299. Při stanovení výše pokut Úřad postupuje dle pravidel obsažených v dokumentu Zásady při
stanovování výše pokut.
300. Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu,184 které se odvíjí
od posouzení skutkových okolností daného případu. Dle judikatury českých soudů185 musí
konkrétní forma postihu a jeho výše působit natolik silně, aby od podobného jednání
odradila i jiné nositele obdobných zákonných povinností, jaké svědčí účastníkům řízení.
Zároveň musí být postih dostatečně znatelný v materiální sféře účastníků řízení, resp.
soutěžitelů, aby v něm byla obsažena jeho represivní funkce, aniž by však byl pro soutěžitele
likvidační. Uložená pokuta by tedy měla plnit jak funkci represivní, tak funkci preventivní.
301. Při stanovování konkrétní výše pokuty Úřad předně vychází ze zákonem předepsaných
kritérií, která má v sobě tato pokuta odrážet, a to ze závažnosti deliktu, délky jeho trvání
a případného opakování protisoutěžního jednání účastníků správního řízení. Rovněž Úřad
zohledňuje i další specifika případu, která jsou vzhledem ke svému charakteru pro stanovení
výše pokuty relevantní.186
302. Základním východiskem pro stanovení pokut v přiměřené výši je skutečnost, že trest by měl
odpovídat povaze a závažnosti správního deliktu, za nějž je ukládán. Při určení konkrétních
182
Srov. např. rozsudek Tribunálu v případě T-65/89 ze dne 1. 4. 1993 ve věci Industrie and British Gypsum [1993], ECR
II-389, bod 165.
183
Úřad zde upouští od podrobnějšího rozlišování mezi úmyslem přímým a nepřímým, neboť v dané souvislosti je to
irelevantní a nijak by se nepromítlo do výpočtu sankce.
184
Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 15/2013 ze dne 11. 7. 2013, str. 59.
185
Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 27/2006 ze dne 6. 4. 2007 ve věci ČSAD Liberec, str. 182,
potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 Afs 48/2007 ze dne 26. 4. 2010, str. 249.
186
Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 20/2006 ze dne 29. 5. 2007 ve věci Telefónica O2,
str. 72.
55
Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa
výší pokut je třeba zohlednit jak typovou, tak konkrétní závažnost jednání, jež je předmětem
správního řízení. Při posouzení konkrétní neboli individuální závažnosti deliktu je třeba
přihlédnout k řadě skutečností, jejichž povaha a význam se mění dle okolností specifických
danému případu, a hodnocení individuální závažnosti deliktu se tak může lišit. Obecně se pak
závažnost deliktu a riziko jeho negativního dopadu na soutěž a spotřebitele nepochybně
zvyšuje s délkou trvání porušení zákona, u dohod typu bid-rigging může závažnost deliktu
souviset i s hodnotou veřejné zakázky. Při stanovení pokut v řízení s více účastníky je třeba
rovněž dodržet princip spravedlivého a proporcionálního rozložení pokuty mezi všechny
delikventy.
303. Tímto rozhodnutím je účastníkům řízení vytýkáno porušení § 3 odst. 1 ZOHS 155 v zadávacím
řízení na veřejnou zakázku Zajištění přenosu dat, neboť dle zjištění Úřadu soutěžitelé jednali
ve vzájemné shodě spočívající v koordinaci činnosti konkurentů při tendru (bid-rigging)
s prvky dohody o rozdělení trhu a dohody cenové. Tyto praktiky spadají do kategorie tzv.
kartelů s tvrdým jádrem a představují nejzávažnější porušení soutěžního zákona, které dle
Zásad při stanovování výše pokut187 spadají do kategorie velmi závažných porušení zákona o
ochraně hospodářské soutěže. Za tyto delikty ukládá Úřad nejpřísnější pokuty. Při výpočtu
pokuty u nejzávažnějších deliktů se dle Zásad stanoví výchozí podíl do 3 % hodnoty prodejů.
Účastníci řízení mezi sebou vyloučili hospodářskou soutěž a ovlivnili výsledek výběrového
řízení a stejně tak i výši ceny zakázky.
304. Základní částky pokut pro jednotlivé účastníky řízení jsou dle Zásad proporcionálně
stanovovány s přihlédnutím k závažnosti a délce posuzovaného jednání na základě obratů
z prodeje zboží, jehož se narušení soutěže přímo nebo nepřímo týká, a to na vymezeném
geografickém trhu (hodnoty prodejů). Při stanovení výše pokuty pro jednotlivé účastníky
řízení Úřad vychází z hodnot prodejů dosažených daným soutěžitelem (jehož je účastník
řízení součástí) na trhu dotačního poradenství v České republice za poslední ukončené účetní
období, v němž u jednotlivých účastníků řízení došlo k zakázanému jednání ve shodě.
Dále Úřad zohlednil specifika daného případu a pro jednotlivé účastníky řízení individuálně
zvážil případné přitěžující nebo polehčující okolnosti.
305. Účastníci řízení se dopustili jednoho správního deliktu v souvislosti se zadávacím řízením
na veřejnou zakázku Zajištění přenosu dat. Při určování výše základní částky pokuty Úřad
vycházel nejen z typové závažnosti stanovené Zásadami, ale rovněž také z individuální
závažnosti deliktu, která odráží veškeré relevantní skutečnosti vztahující se k deliktu
posuzovanému v tomto správním řízení.
306. Úřad v rámci individuální závažnosti zohlednil, že posuzované jednání se vztahovalo k jedné
veřejné zakázce a nepostihlo území celé České republiky. Co se týče samotné povahy
dotčené veřejné zakázky, obecně lze říci, že se z hlediska hodnoty zakázky se v dané době
jednalo o větší veřejnou zakázku v oblasti dotačního poradenství.
307. S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl Úřad k závěru, že je na místě stanovit
za závažnost deliktu v souvislosti s danou veřejnou zakázkou základní částku pokuty ve výši
[…obchodní tajemství…] % hodnoty prodejů na trhu dotačního poradenství v České republice
187
Srovnej bod 22 Zásad při stanovování výše pokut.
56
Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa
za poslední ukončené účetní období, v němž u jednotlivých účastníků řízení došlo
k zakázanému jednání ve shodě (v roce 2010).
308. Zakázaná dohoda mezi společnostmi RPSC, RENARDS, EUNICE a GRANTIKA trvala nejméně
od 19. 7. 2010 do 27. 7. 2010. Délka trvání porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže
na daném relevantním trhu nebyla delší než 1 rok, proto Úřad nezvýšil koeficient času
a stanovil ho ve výši 1.188
309. Dále Úřad zohlednil individuálně u každého účastníka řízení přitěžující a polehčující okolnosti
ve vazbě k tomuto deliktu. Úřad shledal jako přitěžující okolnost a důvod pro zvýšení pokuty
u všech účastníků řízení skutečnost, že se posuzovaného protisoutěžního jednání
ve vzájemné shodě dopustili úmyslně (viz část VIII Subjektivní stránka deliktu), což Úřad
zohlednil navýšením základní částky pokuty o 20 %.
310. Úřad při stanovování konečné výše pokuty přihlédl rovněž k aktuální finanční a majetkové
situaci soutěžitelů, aby pro ně pokuta nebyla likvidační, a posoudil také, zda výsledná výše
pokuty nepřesahuje zákonnou maximální výši 10 % z celkového čistého obratu dosaženého
soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.
IX.1 RPSC
311. Při stanovení výše pokuty ukládané soutěžiteli RPSC postupoval Úřad dle pravidel
obsažených v dokumentu Zásady při stanovování výše pokut (viz výše).
312. Soutěžitel RPSC dosáhl v roce 2010 na trhu dotačního poradenství v České republice hodnoty
prodejů […obchodní tajemství…].189 Celkový čistý obrat soutěžitele za rok 2017 činil
[…obchodní tajemství…].190 Základní částka pokuty za závažnost deliktu činí pro soutěžitele
RPSC 1,7 % hodnoty prodejů, což představuje (i po zohlednění časového faktoru
koeficientem ve výši 1) částku […obchodní tajemství…] Kč.
313. Dále Úřad s ohledem na skutečnost, že se soutěžitel RPSC dopustil posuzovaného
protisoutěžního jednání ve vzájemné shodě úmyslně, přitížil účastníkovi řízení o 20 %. Úřad
neshledal žádné další přitěžující ani polehčující okolnosti, na jejichž základě by mohl zvýšit,
resp. snížit základní částku pokuty soutěžiteli RPSC.
314. Výsledná částka pokuty (zaokrouhlená na celé tisíce dolů) po zohlednění polehčujících
a přitěžujících okolností tak pro soutěžitele RPSC činí 25.000,- Kč. Tato částka představuje
[…obchodní tajemství…] celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem RPSC v roce
2017. Uložená pokuta by měla mít dostatečně odstrašující účinek, případně zbavit
sankcionované subjekty majetkového prospěchu, který nezákonným jednáním získaly, měla
by proto být citelná a plnit represivní a preventivní funkci. Úřad se proto rozhodl navýšit
dosud vypočtenou částku pokuty, aby činila alespoň […obchodní tajemství…] % celkového
čistého obratu soutěžitele za rok 2017.191
188
Srov. Bod 31 Zásad při stanovování výše pokut.
Viz l.č. 530 a násl. spisu.
190
Viz l.č. 696 a násl. spisu, 740 a násl. spisu a 865 spisu.
191
Viz Rozhodnutí Úřadu ve věci Litoměřice č.j. ÚOHS-S159/2009/KD/4325/2010/850 ze dne 14. 7. 2010, později
potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu i Krajským soudem v Brně. Dále též rozhodnutí Úřadu ve věci Komunální
technika č.j. ÚOHS-S123/2012/KD-24736/2014/852/DSv ze dne 21. 11. 2014.
189
57
Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa
315. Konečná částka pokuty pro soutěžitele RPSC tedy činí 50.000,- Kč. Pokuta v této výši
nepřevyšuje 10 % z celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední
ukončené účetní období. S přihlédnutím k finanční a majetkové situaci soutěžitele Úřad
konstatuje, že pokuta není pro soutěžitele RPSC likvidační.
IX.2 RENARDS
316. Při stanovení výše pokuty ukládané soutěžiteli RENARDS postupoval Úřad dle pravidel
obsažených v dokumentu Zásady při stanovování výše pokut (viz výše).
317. Soutěžitel RENARDS dosáhl v roce 2010 na trhu dotačního poradenství v České republice
hodnoty prodejů 43.159.716,- Kč.192 Celkový čistý obrat soutěžitele za rok 2017 činil
35.068.000,- Kč.193 Základní částka pokuty za závažnost deliktu činí pro soutěžitele RENARDS
1,7 % hodnoty prodejů, což představuje (i po zohlednění časového faktoru koeficientem ve
výši 1) částku 733.715,- Kč.
318. Dále Úřad s ohledem na skutečnost, že se soutěžitel RENARDS dopustil posuzovaného
protisoutěžního jednání ve vzájemné shodě úmyslně, přitížil účastníkovi řízení o 20 %. Úřad
neshledal žádné další přitěžující ani polehčující okolnosti, na jejichž základě by mohl zvýšit,
resp. snížit základní částku pokuty soutěžiteli RENARDS.
319. Výsledná částka pokuty (zaokrouhlená na celé tisíce dolů) tak pro soutěžitele RENARDS činí
880.000,- Kč. Pokuta v této výši nepřevyšuje 10 % z celkového čistého obratu dosaženého
soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. S přihlédnutím k finanční a majetkové
situaci soutěžitele Úřad konstatuje, že pokuta není pro soutěžitele RENARDS likvidační.
IX.3 EUNICE
320. Při stanovení výše pokuty ukládané soutěžiteli EUNICE postupoval Úřad dle pravidel
obsažených v dokumentu Zásady při stanovování výše pokut (viz výše).
321. Soutěžitel EUNICE dosáhl v roce 2010 na trhu dotačního poradenství v České republice
hodnoty prodejů 12.811.924,- Kč.194 Celkový čistý obrat soutěžitele za rok 2017 činil
940.689,- Kč.195 Základní částka pokuty za závažnost deliktu činí pro soutěžitele EUNICE 1,7 %
hodnoty prodejů, což představuje (i po zohlednění časového faktoru koeficientem ve výši 1)
částku 217.803,- Kč.
322. Dále Úřad s ohledem na skutečnost, že se soutěžitel EUNICE dopustil posuzovaného
protisoutěžního jednání ve vzájemné shodě úmyslně, přitížil účastníkovi řízení o 20 %. Úřad
neshledal žádné další přitěžující ani polehčující okolnosti, na jejichž základě by mohl zvýšit,
resp. snížit základní částku pokuty soutěžiteli EUNICE.
323. Výsledná částka pokuty (zaokrouhlená na celé tisíce dolů) tak pro soutěžitele EUNICE činí
261.000,- Kč. Tato částka představuje 28 % celkového čistého obratu dosaženého
soutěžitelem EUNICE v roce 2017 a pokuta v této výši tak převyšuje 10 % z celkového čistého
obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. Úřad proto výslednou
částku pokuty (zaokrouhlenou na celé tisíce dolů) pro soutěžitele EUNICE stanovil ve výši
192
Viz l.č. 848 spisu.
Viz l.č. 585 spisu.
194
Viz l.č. 515 a násl. spisu.
195
Ibid.
193
58
Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa
94.000,- Kč, tj. ve výši, která odpovídá 10 % z celkového čistého obratu dosaženého
soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. S přihlédnutím k finanční a majetkové
situaci společnosti EUNICE Úřad konstatuje, že pokuta není pro soutěžitele EUNICE likvidační.
IX.4 GRANTIKA
324. Při stanovení výše pokuty ukládané soutěžiteli GRANTIKA postupoval Úřad dle pravidel
obsažených v dokumentu Zásady při stanovování výše pokut (viz výše).
325. Soutěžitel GRANTIKA dosáhl v roce 2010 na trhu dotačního poradenství v České republice
hodnoty prodejů […obchodní tajemství…].196 Celkový čistý obrat společnosti (účastníka
řízení) GRANTIKA za rok 2017 činil 44.710.000,- Kč.197 Celkový čistý obrat soutěžitele
GRANTIKA za rok 2017 Úřadu není znám, nicméně z logiky věci přesahuje uvedenou částku
44 mil. Kč.198 Základní částka pokuty za závažnost deliktu činí pro soutěžitele GRANTIKA
[…obchodní tajemství…] % hodnoty prodejů, což představuje (i po zohlednění časového
faktoru koeficientem ve výši 1) částku […obchodní tajemství…].
326. Dále Úřad s ohledem na skutečnost, že se soutěžitel GRANTIKA dopustil posuzovaného
protisoutěžního jednání ve vzájemné shodě úmyslně, přitížil účastníkovi řízení o […obchodní
tajemství…] %. Úřad neshledal žádné další přitěžující ani polehčující okolnosti, na jejichž
základě by mohl zvýšit, resp. snížit základní částku pokuty soutěžiteli GRANTIKA.
327. Výsledná částka pokuty (zaokrouhlená na celé tisíce dolů) tak pro soutěžitele GRANTIKA činí
859.000,- Kč. Pokuta v této výši nepřevyšuje 10 % z celkového čistého obratu dosaženého
soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.199 S přihlédnutím k finanční a majetkové
situaci soutěžitele Úřad konstatuje, že pokuta není pro soutěžitele GRANTIKA likvidační.
IX.5 Úhrada pokuty
328. Účastníci řízení provedou úhradu pokuty na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo
účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo účastníka
řízení. Uložené pokuty jsou splatné do 90 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
IX.6 Opatření k nápravě
329. Úřad účastníkům řízení neuložil opatření k nápravě, neboť zejména s ohledem na povahu
deliktu a jejich minulostní charakter nelze dosáhnout nápravy porušeného stavu.
IX.7 Zákaz plnění dohod
330. V souladu s § 7 odst. 1 ZOHS 155 Úřad uložil zákaz plnění dohody popsané ve výrokové části
I. tohoto rozhodnutí do budoucna, jak je uvedeno ve výrokové části III. tohoto rozhodnutí.
196
Viz l.č. 537 a násl. spisu.
Ibid.
198
K vymezení soutěžitele GRANTIKA viz bod 37 tohoto sdělení výhrad.
199
Toto konstatování Úřad činí přesto, že nezná přesnou výši čistého obratu soutěžitele za rok 2017 - vzhledem
k tomu, že vypočtená pokuta nepřesahuje 10 % z celkového čistého obratu dosaženého účastníkem řízení GRANTIKA
za poslední ukončené účetní období, nemůže přesahovat ani 10 % z celkového čistého obratu dosaženého celým
soutěžitelem.
197
59
Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa
X
NÁKLADY ŘÍZENÍ
331. Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastníci řízení RPSC,
RENARDS, EUNICE a GRANTIKA porušili § 3 odst. 1 ZOHS 155, tedy porušili zákaz neuzavírat
zakázané dohody narušující hospodářskou soutěž, je tak splněna podmínka v § 79 odst. 5
správního řádu nutná k uložení náhrady nákladů těmto účastníkům řízení. S ohledem na
délku a rozsah provedeného dokazování má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ,
a proto určil paušální částku nákladů řízení, jež je každý z těchto účastníků povinen uhradit,
ve výši 2.500,-Kč.
332. Náklady řízení je každý účastník řízení povinen uhradit do 15 dnů od právní moci tohoto
rozhodnutí. Náklady řízení se hradí na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně,
číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, číslo variabilního symbolu je pro
každého účastníka řízení odlišné, pro účastníka řízení: i) RPSC:2017010236 ii) RENARDS:
2017020236, iii) EUNICE: 2017030236, iv) GRANTIKA: 2017040236.
XI
ZÁVĚR
333. Ze všech shora podaných důvodů Úřad konstatuje, že bylo prokázáno spáchání správního
deliktu dle ZOHS 155, spočívajícího v uzavření zakázané dohody narušující hospodářskou
soutěž a tedy v rozporu s § 3 odst. 1 tohoto zákona, a proto rozhodl v souladu s § 67 odst. 1
správního řádu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
POUČENÍ
334. Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a odst. 4 zákona č. 500/2004
Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona
č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení
rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se
podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má
odkladný účinek.
otisk úředního razítka
JUDr. Hynek Brom
I. místopředseda Úřadu
Obdrží
RPSC ideas s.r.o.
60
Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa
17. listopadu 1126/43
779 00 Olomouc
RENARDS, s.r.o.
Vídeňská 228/7
639 00 Brno
EUNICE CONSULTING a.s.
Belgická 642/15
120 00 Praha 2
ECONOMY RATING a.s.
Lidická 1869/28
602 00 Brno
Strelička & Partners, advokátní kancelář, s.r.o. (právní zástupce Erste Grantika Advisory, a.s.)
Veselá 163/12
602 00 Brno
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
61