{"html": "<div class=\"doc\"><p>Interpretace Úřadu je chybná, spíše návodná. Kdyby existovala kooperace mezi účastníky,</p><p>ceny by se lišily minimálně, ale jasné cenové rozdíly značí odlišnou cenovou politiku</p><p>jednotlivých firem. Společnost ECONOMY není postihována – pokud by existovala</p><p>koordinace, musely by být zapojeny všechny společnosti. Nabídky se liší ve 4 z 5 částí oproti</p><p>dokumentu Čísla.</p><p>191. Úřad konstatuje, že při uvádění částek důsledně dbal na to, aby bylo zřejmé, zda je uvedena</p><p>částka s DPH nebo bez. Úřad zásadně odmítá, že by důkazy interpretoval účelově. Cenový</p><p>rozdíl mezi nabídkou RPSC a nabídkou RENARDS resp. GRANTIKY (kdy podaná cenová</p><p>nabídka RENARDS a GRANTIKY byla v součtu shodná), může odrážet odlišnou cenovou</p><p>politiku společností – tento fakt však nekoliduje se závěry Úřadu o protisoutěžní koordinaci.</p><p>Obecně lze totiž konstatovat, že jestliže uchazeči podají cenové nabídky (předem</p><p>protisoutěžně zkoordinované) v souladu s jejich dlouhodobou cenovou politikou, může to</p><p>být dle okolností zcela záměrné, aby tito uchazeči mohli argumentovat v případě podezření</p><p>na zkoordinování nabídek, že se drželi svých cenových politik. Společnost ECONOMY není</p><p>postihována z důvodů popsaných v právním hodnocení (realizační fáze se neúčastnila).</p><p>Nabídky se od dokumentu Čísla lišily v jednom případě (případ ECONOMY, která nabídku</p><p>nakonec nepodala, k ostatním nabídkám viz část III.2 Nabídky účastníků řízení a dokument</p><p>Čísla). Důkaz Čísla i ostatní důkazy Úřad posuzoval ve vzájemných souvislostech. Jak vyplývá</p><p>z ustálené judikatury Evropského soudního dvora,137 je běžné, že činnosti, se kterými jsou</p><p>spojeny protisoutěžní jednání a dohody, se odehrávají tajně, schůzky se konají tajně</p><p>a související dokumentace je omezena na minimum. Z toho vyplývá, že i když Komise objeví</p><p>písemnosti výslovně prokazující protiprávní kontakty mezi hospodářskými subjekty, jsou tyto</p><p>obvykle útržkovité a rozptýlené, takže se často ukazuje jako nezbytné rekonstruovat některé</p><p>podrobnosti dedukcí. Proto ve většině případů musí být existence protisoutěžního jednání</p><p>nebo dohody vyvozena z určitého počtu shodujících se skutečností a nepřímých důkazů,</p><p>které ve svém celku mohou představovat, pokud neexistuje jiné logické vysvětlení, důkaz</p><p>porušení pravidel hospodářské soutěže.</p><p>192. Ke konstatování Úřadu obsaženému ve Sdělení výhrad, že Úřad nezjistil žádné obsahové ani</p><p>grafické podobnosti jednotlivých nabídek účastníků, společnost RPSC uvedla, že z toho je</p><p>136</p><p>Viz l.č. 928 spisu.</p><p>Viz např. rozsudek Evropského soudního dvora C-403/04 P a C-405/04 P ze dne 25. 1. 2007 ve věci Sumitomo Metal</p><p>Industries a Nippon Steel v. Komise.</p><p>137</p><p>37</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa</p><p>patrné, že každý uchazeč zpracovával nabídku samostatně a nezávisle na ostatních s cílem</p><p>uspět v soutěži.</p><p>193. K tomu Úřad uvádí, že obsahová a grafická rozdílnost nabídek není v žádném případě</p><p>důkazem o samostatném a nezávislém zpracování.</p><p>194. K tomu, že společnost RPSC společnost Severity a.s. v době před vydáním Sdělení výhrad jako</p><p>svého subdodavatele neuvedla, účastník řízení doplňuje, že Úřad neměl zájem si dané ověřit</p><p>navrhovanými výslechy. Současný jednatel [Titul Příjmení] si na informaci nevzpomněl (jedná</p><p>se o starou záležitost).</p><p>195. Úřad uvádí, že skutečnost, že společnost RPSC na přímý dotaz na subdodavatele společnost</p><p>Severity a.s. neuvedla, nebyla účastníku řízení jakkoliv přičtena k tíži. Úřad poznamenává, že</p><p>účastník řízení měl možnost kdykoliv nahlédnout do správního spisu, kde je předmětná</p><p>komunikace se společností Severity a.s. založena.</p><p>196. Ke geografickému vymezení relevantního trhu účastník řízení namítá, že pro něj byl</p><p>geograficky relevantní trh Olomouckého a Jihomoravského kraje, na jiná geograficky</p><p>vzdálenější místa nabídky nepodával. Zdá se mu nepravděpodobné, že koordinované jednání</p><p>účastníků řízení bylo uskutečněno pouze pro tento jediný případ.</p><p>197. Úřad poznamenává, že při vymezení relevantního trhu z geografického hlediska vycházel mj.</p><p>z informací od účastníků řízení, kdy sama společnost RPSC uvedla, že působí na celém území</p><p>České republiky (stejně jako společnost RENARDS, GRANTIKA a EUNICE). I kdyby se jednalo o</p><p>trh lokální, neměla by tato skutečnost vliv na právní posouzení případu.</p><p>198. Účastník řízení namítá, že nelze hovořit o jednání ve vzájemné shodě, neboť soutěžitele</p><p>vybrala Rada města Přerova, která dotyčné osoby sama oslovila k podání nabídky. E-mailová</p><p>komunikace mezi soutěžiteli dostatečně neprokazuje koordinaci postupů v rozporu</p><p>s požadavky hospodářské soutěže. Odmítá, že by jeho jednání vedlo k narušení hospodářské</p><p>soutěže. Z důkazů shromážděných Úřadem dle RPSC nelze dovodit, že všech pět účastníků se</p><p>střetlo a diskutovalo nad daným postupem. Chybí komunikace mezi RENARDS a GRANTIKOU.</p><p>RPSC se domnívá, že racionálně zdůvodnila jednotlivé e-maily. Výsledek výběrového řízení</p><p>nebyl ovlivněn předcházející útržkovitou komunikací. Výběr vítěze byl proveden na základě</p><p>soutěže s výlučným vlivem pouze zadavatele.</p><p>199. K tomu Úřad uvádí, že konstatování Úřadu o jednání ve vzájemné shodě není v rozporu se</p><p>skutečností, že Rada města Přerova stanovila okruh vyzvaných zájemců. Dle názoru Úřadu</p><p>bylo stanovení okruhu zájemců ovlivněno přinejmenším ze strany RPSC, ale obecně lze</p><p>konstatovat, že i v případech, kdy okruh budoucích oslovených subjektů je zadavatelem</p><p>stanoven zcela nezávisle a autonomně, může následně dojít k protisoutěžní koordinaci.</p><p>V ostatním Úřad plně odkazuje na právní hodnocení případu.</p><p>200. Účastník řízení namítá, že nebyla naplněna materiální podmínka protisoutěžního charakteru</p><p>dohody. Nabídkové ceny byly obvyklé, Úřad nezpochybnil, že by byly uměle sníženy či</p><p>navýšeny. Pokud by účastník řízení připustil, že dokument Čísla souvisí s výběrovým řízením,</p><p>tak se lze maximálně domnívat, že ceny zde uvedené tvoří pouhý odhad nabídkových cen</p><p>oslovených účastníků, neboť při srovnání s reálně podanými nabídkami nepanuje téměř</p><p>žádná shoda.</p><p>38</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa</p><p>201. K tomu Úřad uvádí, že k obvyklosti cen se nevyjadřoval, stejně tak nekonstatoval, že by ceny</p><p>byly uměle sníženy. Podstatou bid riggingu je vyloučení vzájemné hospodářské soutěže mezi</p><p>uchazeči o zakázku a popření smyslu výběrového řízení, kterým je nalezení dodavatele za</p><p>nejvýhodnějších – zejména cenových – podmínek, a to bez ohledu na to, jaká je konkrétní</p><p>výše sladěných nabídkových cen (viz bod 139 sdělení výhrad resp. bod 148 tohoto</p><p>rozhodnutí). V bodu 102 Sdělení výhrad Úřad vyjádřil přesvědčení, že cena za část veřejné</p><p>zakázky byla nadhodnocená. Ke shodě nabídkových cen s dokumentem Čísla Úřad plně</p><p>odkazuje na část rozhodnutí III.2 Nabídky účastníků řízení a dokument Čísla.</p><p>202. Ve Sdělení výhrad Úřad konstatoval, že společnost EUNICE vědomě nepodala nabídku do</p><p>daného výběrového řízení, aby společnosti RPSC nekonkurovala a současně si sjednala</p><p>s vítěznou společností RPSC subdodavatelskou smlouvu. Společnost RPSC k tomuto namítá,</p><p>že společnost EUNICE nepodala nabídku z důvodu, že již byla zasmluvněným</p><p>subdodavatelem účastníka.</p><p>203. Úřad uvádí, že je mu známo, že dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení, nesměl</p><p>být současně subdodavatelem jiného dodavatele v tomtéž zadávacím řízení. Úřad však</p><p>připomíná, že subdodávka se společností EUNICE byla předjednána ještě v době před</p><p>doručením Výzvy k podání nabídky osloveným společnostem.</p><p>204. K závěrečnému shrnutí účastníka řízení, že (úmyslné) jednání ve shodě nepovažuje za</p><p>prokázané, a že důkazy považuje za vágní a navrhuje zastavení správního řízení, Úřad</p><p>konstatuje, že setrvává na svých závěrech a odkazuje na výše uvedené.</p><p>VI.2 RENARDS</p><p>205. Společnost RENARDS přípisem ze dne 18. 7. 2018138 předložila Úřadu podklady, které mají</p><p>dokládat, že to, že byla uchazečem s nejvyšší nabídkovou cenou, není neobvyklé, neboť</p><p>společnost patří mezi nejdražší společnosti v oboru.</p><p>206. K tomu Úřad uvádí, že výše nabídkové ceny společnosti RENARDS sama o sobě nevedla Úřad</p><p>k žádným závěrům o nezákonnosti postupu tohoto uchazeče – Úřad se k ne/přiměřenosti</p><p>ceny nabídnuté společností RENARDS ve sdělení výhrad ani v tomto rozhodnutí nevyjadřuje.</p><p>Snaha společnosti RENARDS prokázat, že uplatňuje politiku vyšších cen je proto irelevantní.</p><p>Pouze pro upřesnění Úřad dodává, že společnost RENARDS nabídla stejnou cenou jako</p><p>GRANTIKA.</p><p>207. V průběhu správního řízení a ve vyjádření k podkladům rozhodnutí doručeným Úřadu dne</p><p>14. 12. 2018139 společnost RENARDS uvedla, že se neúčastnila žádné zakázané dohody na</p><p>trhu dotačního poradenství. Společnost dále uvedla, že ve sdělení výhrad je RENARDS</p><p>zmiňován okrajově a nebyl předložen důkaz o tom, že by se společnost RENARDS aktivně či</p><p>vědomě podílela na čemkoliv protiprávním.</p><p>208. Jako jeden z hlavních argumentů společnost RENARDS uvádí, že nebyla na seznamu</p><p>společností, které [Titul Příjmení] uvedl ve svém e-mailu adresovaném [Titul Příjmení],140</p><p>138</p><p>Viz l.č. 718 a násl. spisu.</p><p>Viz l.č. 974 a násl. spisu.</p><p>140</p><p>Jde o e-mail ze dne 30. 6. 2010, jímž byly poslány identifikační údaje společností RPSC, GRANTIKA a ECONOMY - viz</p><p>bod 51 sdělení výhrad.</p><p>139</p><p>39</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa</p><p>tedy nebyla „žádanou“ ani organizovanou firmou do „křoví“, což je důkaz, že společnost</p><p>RENARDS nebyla součástí zkoumané dohody.</p><p>209. K tomu Úřad uvádí, že s takovým konstatováním se neztotožňuje – okruh společností</p><p>zapojených do protisoutěžního jednání nelze omezit pouze na ty, které figurují</p><p>v předmětném e-mailu. Společnosti zde uvedené jsou dle názoru Úřadu bezpochyby těmi,</p><p>které jsou zapojeny do protisoutěžní koordinace, nicméně tento výčet nelze brát jako</p><p>vyčerpávající. Účelem e-mailu je mj. předložit identifikační údaje uvedených společností.</p><p>Identifikační údaje společnosti RENARDS mohl mít zástupce města Přerov k dispozici</p><p>vzhledem k dřívější spolupráci se společností RENARDS, na kterou sám účastník poukázal.141</p><p>210. Společnost RENARDS poukazuje na fakt, že Úřad na místním šetření v sídle společnosti</p><p>nepřevzal žádné dokumenty vztahující se k tomuto správnímu řízení. Tento fakt považuje za</p><p>důkaz, že neexistuje žádné relevantní propojení mezi RENARDS a ostatními šetřenými</p><p>společnostmi.</p><p>211. Úřad obecně konstatuje, že skutečnost, že někde nebyly o určitém skutku nalezeny důkazy,</p><p>neznamená, že takové důkazy neexistují, nebo že se skutek nestal. Konkrétně v tomto</p><p>případě by bylo spíše s podivem, kdyby Úřad po cca osmi letech od zadání předmětné</p><p>veřejné zakázky našel relevantní dokumenty u účastníka řízení. Místní šetření proběhlo pro</p><p>to, aby Úřad využil veškeré možnosti, které mohou přispět k řádnému zjištění skutkového</p><p>stavu věci.</p><p>212. RENARDS uvádí, že Úřad nezmiňuje žádný okamžik, kdy by se společnost RENARDS aktivně</p><p>zapojila do údajné zakázané dohody (oproti řadě doložených komunikací ze strany</p><p>společnosti RPSC či EUNICE).</p><p>213. Úřad uvádí, že takový okamžik ve sdělení výhrad skutečně nezmiňuje. Úřad nedisponuje</p><p>přímými písemnými důkazy o tom, že by společnost RENARDS aktivně komunikovala ohledně</p><p>zakázky Zajištění přenosu dat s ostatními účastníky řízení.</p><p>214. Společnost RENARDS dále ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí podává vysvětlení,</p><p>jakým způsobem došlo k tomu, že jméno této společnosti a slova „více než 2 mil</p><p>&gt; zařízeno“ se dostaly do dokumentu Čísla. Společnost RENARDS popisuje dlouhodobé dobré</p><p>vztahy se Statutárním městem Přerov včetně skutečnosti, že v dané době pro město Přerov</p><p>aktivně pracovala, a zařazení společnosti RENARDS mezi budoucí oslovené zájemce o</p><p>zakázku Zajištění přenosu dat považuje za logické. Společnost RENARDS připouští, že mohla</p><p>sdělit někomu z pracovníků města Přerov, že se bude ucházet o předmětnou zakázku a že</p><p>mohla být v obecné rovině komunikována i předpokládaná cena. Úřad se dle RENARDS</p><p>nezabýval variantou, že někdo z pracovníků města Přerov tuto informaci mohl sdělit RPSC.</p><p>Společnost RENARDS poukazuje na přátelské vazby mezi [Titul Příjmení] a zástupci</p><p>společnosti RPSC (s odkazem mj. na fotografii založenou ve spisu, na níž je zachycen</p><p>prezident [Jméno Příjmení], [Titul Příjmení], [Titul Příjmení] a manželka [Titul Příjmení]), o</p><p>nichž v době výběrového řízení nevěděla.</p><p>215. K tomu Úřad uvádí, že variantu, kdy někdo z pracovníků města Přerov informaci o účasti a</p><p>předpokládané ceně společnosti RENARDS sdělil RPSC, připouští a vyjadřuje se k ní např.</p><p>v bodech 109 a 110 tohoto rozhodnutí.</p><p>141</p><p>Viz bod 94 a 214 tohoto rozhodnutí.</p><p>40</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa</p><p>216. K dokumentu Čísla společnost RENARDS předkládá interpretaci, že slovo „zařízeno“</p><p>znamená, že někdo „zařídil“ (např. právě pracovník města), aby RENARDS nabídku podal a</p><p>nekonkrétní údaj „víc než 2 mil“ tvrzení o neúčasti RENARDS v zakázané dohodě podporuje.</p><p>Společnost RENARDS považuje za nelogické - pokud by se účastnila zakázané dohody - aby</p><p>podávala stejnou cenu jako GRANTIKA.</p><p>217. Úřad konstatuje, že v dokumentu Čísla je „RENARDS – VÍC NEŽ 2 MIL → ZAŘÍZENO“, což Úřad</p><p>interpretuje tak, že u RENARDS bylo zařízeno, tj. bylo předjednáno, že tato společnost ve</p><p>veřejné zakázce Zajištění přenosu dat podá cenovou nabídku převyšující částku 2.000.000,Kč vč. DPH (viz část III.2 tohoto rozhodnutí). Údaj „víc než 2 mil“ nelze považovat za</p><p>nekonkrétní – obecně platí, že při bid-riggingu budoucímu vítězi postačí znalost cen pod</p><p>které ostatní uchazeči „nepůjdou“. Co se týče shodné výše výsledných cenových nabídek</p><p>společností RENARDS a GRANTIKA, Úřad uvádí, že celková nabídková cena byla dvousložková</p><p>a jednotlivé složky se u obou společností lišily. V součtu pak byly celkové nabídkové ceny</p><p>skutečně stejné, ale mohlo jít o pouhou shodu okolností - s RENARDS nebyl postup</p><p>předjednán zcela konkrétně (viz „víc než 2 mil“), s GRANTIKOU sice konkrétně předjednán</p><p>byl, ale tato společnost podala finální nabídku vyšší o částku odpovídající DPH (čímž však</p><p>vítězství RPSC nebylo ohroženo). Totožná výše krycích nabídek není nijak v rozporu</p><p>s podstatou kartelu typu bid-rigging.</p><p>218. Dle RENARDS Úřad nezkoumal autorství a účel dokumentu Čísla, RENARDS zpochybňuje jeho</p><p>relevanci, neboť údaje u tří společností z uvedených pěti neodpovídají výsledné realitě.</p><p>219. Úřad uvádí, že nezná autora předlohy dokumentu Čísla (tj. autora ručně psaného</p><p>dokumentu, jehož fotografii vyhotovil [Titul Příjmení]), nicméně autora dokumentu Čísla zná</p><p>([Titul Příjmení]). Účel dokumentu Čísla, který obsahoval informace o postupu účastníků</p><p>řízení ve výběrovém řízení, a to zejména o výši cenové nabídky, příp. účasti/neúčasti</p><p>konkrétních účastníků řízení, není třeba podrobněji specifikovat. Ke shodě nabídkových cen</p><p>s dokumentem Čísla Úřad plně odkazuje na část rozhodnutí III.2 Nabídky účastníků řízení a</p><p>dokument Čísla.</p><p>220. Společnost RENARDS poukazuje na fakt, že společnost RPSC dobrovolně podala nabídku o</p><p>616.800,- Kč bez DPH nižší, než byla druhá nejlevnější nabídka a domnívá se, že tento krok</p><p>nesvědčí o tom, že by si RPSC byla jista hodnotou všech očekávaných nabídek, spíše to</p><p>odpovídá situaci, kdy se do skupiny očekávaných nabídek zařadí i nabídka „nekontrolovaná“,</p><p>tedy bez zakázané dohody.</p><p>221. Úřad k tomu uvádí, že ve Výzvě k podání nabídek byla předpokládaná hodnota veřejné</p><p>zakázky Zajištění přenosu dat maximálně 800.000,- Kč bez DPH.142 Cena, s níž společnost</p><p>RPSC vyhrála výběrové řízení na předmětnou zakázku, činila 1.333.200,- Kč bez DPH. Byla</p><p>tedy „vysoutěžena“ cena o 533.200,- Kč vyšší oproti předpokládané hodnotě zakázky.</p><p>222. Společnost RENARDS požaduje, aby se Úřad vypořádal s následujícími otázkami: a) V čem je</p><p>popis případu předložený společností RENARDS v rozporu se zjištěnými fakty ze strany</p><p>Úřadu, b) v čem spatřuje Úřad pochybení ze strany společnosti RENARDS? V kterém</p><p>okamžiku se měl RENARDS zachovat jinak?, c) Jaké jsou konkrétní důkazy o vině společnosti</p><p>RENARDS?, d) Na základě jakého provinění má být RENARDS postižen nejvyšší pokutou ze</p><p>142</p><p>Oznámením zadavatele ze dne 22. 7. 2010 vyzvaným uchazečům bylo vypuštěno slovo „maximální“.</p><p>41</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa</p><p>všech účastníků řízení (na rozdíl od společností, které prokazatelně v dané věci</p><p>komunikovaly, zakázku následně plnily a své práce fakturovaly).</p><p>223. V rámci přípisu společnosti RENARDS ze dne 9. 1. 2019, jehož obsahem je mj. sdělení [Titul</p><p>Příjmení], že (cit.): „ … s informací, že se budete ucházet daného výběrového řízení a jakou</p><p>cenu předpokládáte přišel [Jméno Příjmení], a proto jsme společnost RENARDS následně</p><p>oslovili,“ (konec citace), společnost RENARDS sdělila, že odpověď p. [Příjmení] dokládá, že</p><p>společnost RENARDS nevěděla, že někdo nekale nakládá s informacemi, které získá</p><p>z běžného obchodního styku, a že se nekalé soutěže nijak vědomě neúčastnili. Společnost</p><p>RENARDS uvádí, že nikdy žádnou informaci konkurenci nesdělili.143</p><p>224. K otázkám pod bodem 222 písmeny a), b), c) Úřad uvádí, že odpovědi na ně vyplývají</p><p>z předchozího textu a k tomu doplňuje, že vyjádření p. [Příjmení] nepotvrdilo, že by měl</p><p>informaci o budoucím jednání společnosti RENARDS, naopak na přímý dotaz Úřadu sdělil, že</p><p>před obdržením nabídky společnosti RENARDS neměl informaci o tom, jestli se bude tato</p><p>společnost ucházet o veřejnou zakázku, a neměl ani informaci, že by se se zástupci této</p><p>společnosti někdo z jeho okolí setkával. Zda a proč společnosti RENARDS původně sdělil jinou</p><p>informaci, Úřad nehodnotí. Úřad však připouští, že přes osobu na straně zadavatele, se</p><p>mohla informace o budoucím postupu a nabídkové ceně společnosti RENARDS dostat do</p><p>dokumentu Čísla, ale účastník řízení měl vědět, že tyto citlivé informace nemá nikomu</p><p>sdělovat a nemůže se tak zprostit odpovědnosti za následky svého jednání.</p><p>225. K dotazu v bodě 222 pod písm. d) vztahujícímu se k výši pokuty Úřad uvádí, že pokuta je</p><p>vyčíslována na základě tzv. hodnoty prodejů – tj. obratu soutěžitele z prodeje zboží či služeb,</p><p>jichž se narušení soutěže přímo nebo nepřímo týká (na vymezeném geografickém trhu)</p><p>v průběhu ukončeného účetního období v délce jednoho roku, v němž se dotyčný soutěžitel</p><p>zúčastnil protisoutěžního jednání. Z tohoto obratu Úřad vycházel u všech pokutovaných</p><p>účastníků řízení. Soutěžitel RENARDS dosáhl v roce 2010 nejvyšší hodnotu prodejů</p><p>v porovnání s ostatními účastníky řízení.</p><p>226. Společnost RENARDS navrhovala po sdělení výhrad uskutečnění ústního jednání, k čemuž</p><p>Úřad uvádí, že v souladu se zásadou vyšetřovací není vázán návrhy účastníků na provedení</p><p>důkazů a nadto provedení důkazu ústním jednáním se zástupcem společnosti RENARDS</p><p>nepovažoval za potřebné pro zjištění/doplnění skutkového stavu věci, zvláště když v souladu</p><p>se správním řádem by k takovému ústnímu jednání musel přizvat i všechny ostatní účastníky</p><p>řízení.</p><p>227. Společnost RENARDS zaslala dne 5. 4. 2019 Úřadu vyjádření k podkladům správního řízení,144</p><p>v němž opakovaně popírá dohodu na trhu dotačního poradenství, s tím, že Úřad nepředložil</p><p>žádný důkaz o aktivním či vědomém protiprávním jednání společnosti RENARDS. Společnost</p><p>RENARDS vyjadřuje nespokojenost se skutečností, že neproběhla osobní jednání, která</p><p>společnost opakovaně navrhovala řediteli odboru kartelů, přičemž RENARDS odkazuje na</p><p>postup předsedy Úřadu, který takováto setkání dle tiskové zprávy Úřadu považuje za</p><p>standardní.</p><p>143</p><p>144</p><p>Viz l.č. 991-993 spisu.</p><p>Viz l.č. 1268 spisu.</p><p>42</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa</p><p>228. Úřad odkazuje na svá vyjádření k námitkám společnosti RENARDS výše. K tomu, že se ředitel</p><p>odboru kartelů [Titul Jméno Příjmení] odmítl sejít s účastníkem řízení, Úřad uvádí, že správní</p><p>řízení je ovládáno zásadou písemnosti. K osobnímu styku s účastníky slouží institut ústního</p><p>jednání, které se nařizuje s přizváním všech účastníků řízení. Jeho nařízení na žádost</p><p>společnosti RENARDS Úřad neuznal za potřebné. Předseda Úřadu není v dané věci</p><p>oprávněnou úřední osobou, představuje druhostupňový orgán.</p><p>VI.3 EUNICE</p><p>229. Společnost EUNICE v průběhu správního řízení namítala, že s žádným účastníkem správního</p><p>řízení nikdy nespolupracovala, kromě jediné výjimky, kdy poskytla subdodávku RPSC</p><p>prostřednictvím [Titul Příjmení] a že město Přerov po oslovení informovala, že se zakázky</p><p>Zajištění přenosu dat nezúčastní.145</p><p>230. Společnost EUNICE doručila dne 14. 12. 2018 Úřadu své vyjádření k podkladům</p><p>rozhodnutí,146 v němž vyjádřila nesouhlas se závěry šetření Úřadu, neboť dle jejího názoru</p><p>důkazní prostředky uvedené ve spise neprokazují, že by se EUNICE účastnila nějaké dohody.</p><p>231. Společnost EUNICE uvádí, že pracovníci EUNICE komunikovali v roce 2010 s pracovníky města</p><p>Přerov v souvislosti s výzvou č. 6 IOP. Za společnost EUNICE jednal mj. [Titul Příjmení], který</p><p>byl osloven i ve věci předložení cenové nabídky na zpracování studie proveditelnosti a</p><p>dotačního managementu na projektu do výzvy číslo 9 (pozn. Úřadu: společnost EUNICE má</p><p>na mysli výzvu č. 09 k předkládání žádostí o dotaci na „Zajištění přenosu dat a informací</p><p>v územní samosprávě“). Dle EUNICE již v červnu 2010 měla tato společnost informaci o tom,</p><p>že město Přerov bude vypisovat zakázku na studii proveditelnosti do výzvy č. 9; tuto</p><p>informaci stejně tak mohly získat i další firmy. EUNICE sdělila, že dále ve věci výzvy č. 9</p><p>s městem Přerov nijak nejednala.</p><p>232. K tomu Úřad uvádí, že e-mail ze dne 23. 6. 2010, kterým [Titul Příjmení] z Magistrátu města</p><p>Přerov oslovila [Titul Příjmení] je podrobně popsán v bodě 49 tohoto rozhodnutí – jednalo se</p><p>o žádost o předběžné nacenění pro účely vypsání zadávacího řízení, s velmi obecným</p><p>popisem předmětu zakázky. Pokud informaci o tom, že město Přerov bude vypisovat zakázku</p><p>na studii proveditelnosti do výzvy č. 9, měly i další firmy, nepovažuje Úřad tuto skutečnost za</p><p>nikterak zásadní.</p><p>233. Společnost EUNICE namítá, že z e-mailové korespondence ze dne 30. 6. 2010 mezi [Titul</p><p>Příjmení] a [Titul Příjmení] (pozn. Úřadu: jde o e-mail, v němž [Titul Příjmení] přeposlal [Titul</p><p>Příjmení] identifikační údaje společností RPSC, GRANTIKA a ECONOMY) vyplývá, že EUNICE</p><p>neměla být ze strany města Přerov vůbec oslovena, což má vyplývat i z dalších dokumentů ve</p><p>spise. EUNICE uvádí, že neměla žádný vliv na to, zda bude městem Přerov oslovena a ani o to</p><p>nijak neusilovala.</p><p>234. Úřad uvádí, že skutečnost, že EUNICE nefigurovala ve zmíněném e-mailu, neznamená, že</p><p>neměla být oslovena a už vůbec ne, že se neúčastnila protisoutěžní koordinace – k tomu se</p><p>Úřad vyjadřuje výše (viz bod 209).</p><p>145</p><p>146</p><p>Viz l.č. 515 spisu.</p><p>Viz l.č. 981 a násl. spisu.</p><p>43</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa</p><p>235. Společnost EUNICE uvádí, že ze skutečnosti, že jednala o subdodávce ještě před vyhlášením</p><p>soutěže, je patrné, že nikdy ani nepředpokládala podání samostatné nabídky do veřejné</p><p>zakázky a nepředpokládala jiný vztah než subdodavatelský a pokud následně zástupci RPSC</p><p>pracují s informací, že EUNICE nemá zájem účastnit se přípravy projektu do výzvy č. 9, tak</p><p>vycházejí z toho, že už před vyhlášením výzvy uzavřeli smlouvu na poskytnutí subdodávky.</p><p>236. K tomu Úřad uvádí, že skutečnost, že EUNICE nepředpokládala jiný vztah než</p><p>subdodavatelský, zcela koresponduje se zjištěními Úřadu. K uzavření subdodavatelské</p><p>smlouvy před vyhlášením výzvy se Úřad vyjadřuje zejména v části III.3 Shrnutí zjištěných</p><p>skutečností (bod 106) a plně na ni odkazuje.</p><p>237. Společnost EUNICE dále namítá, že od počátku Úřadu sděluje, že mimo RPSC s žádným jiným</p><p>subjektem nikdy nespolupracovala a ani je nezná; to potvrzuje spis, ve kterém žádná taková</p><p>komunikace není.</p><p>238. Úřad uvádí, že pro konstatování zakázané dohody typu bid-rigging není třeba, aby se všechny</p><p>zapojené subjekty navzájem znaly a přímo spolu komunikovaly.</p><p>239. Společnost EUNICE označuje dokument Čísla za pochybný – domnívá se, že by mohl být</p><p>cenným důkazem pro Úřad, pokud by údaje v něm odpovídaly skutečnosti. Nepodání</p><p>nabídky nemůže být důkazem zakázané dohody.</p><p>240. Úřad nesouhlasí, že údaje v dokumentu Čísla neodpovídají skutečnosti (až na případ</p><p>společnosti ECONOMY, která však nepodáním výsledek výběrového řízení neohrozila), k</p><p>čemuž se již opakovaně vyjádřil. Úřad souhlasí, že nepodání nabídky může být odůvodněné</p><p>(např. nedostatek kapacit), ale komunikace mezi konkurenty – uchazeči o jednu veřejnou</p><p>zakázku o budoucím záměru nepodat nabídku není přípustná. Dále Úřad odkazuje na své</p><p>vyjádření v bodě 203 tohoto rozhodnutí.</p><p>241. Společnost EUNICE se domnívá, že Úřad „vyrobil“ z číselných údajů v dokumentu Čísla důkaz</p><p>neregulérním postupem – k ceně společnosti RENARDS dopočítal DPH, aby dosáhl „žádoucí“</p><p>částky nad 2 mil. Kč (tento údaj je neurčitý a nic neprokazující), naopak cenu společnosti</p><p>GRANTICA Úřad porovnává v úrovni bez DPH. Společnost EUNICE upozorňuje, že v levém</p><p>dolním rohu je poznámka „vč. DPH“. Z toho je dle EUNICE zřejmé, že Úřad manipuluje</p><p>s důkazy a takovou manipulací by se dala téměř vždy prokázat nějaká dohoda.</p><p>242. Úřad k těmto námitkám uvádí, že vždy jak ve sdělení výhrad tak v tomto rozhodnutí</p><p>důsledně rozlišuje, zda uvádí částky s DPH či bez. Sám výslovně uvedl, že v dokumentu Čísla</p><p>stojí „Vč. DPH“; k nabídkové ceně RENARDS nebyl důvod cokoli dopočítávat - společnost</p><p>podala nabídku ve výši 2.340.000,- Kč vč. DPH (viz příslušné odstavce sdělení výhrad a tohoto</p><p>rozhodnutí). K namítané neurčitosti částky se Úřad vyjádřil v bodě 217 výše. Ohledně</p><p>nabídky společnosti GRANTIKA Úřad odkazuje na bod 100 tohoto rozhodnutí, kde je nabídka</p><p>i interpretace Úřadu podrobně popsána.</p><p>243. Společnost EUNICE vyjadřuje přesvědčení, že nemůže být trestána za to, že se rozhodla</p><p>neúčastnit veřejné zakázky z kapacitních důvodů, a že přislíbila subdodávku jiné firmě, když</p><p>v dané době nevěděla, že bude městem Přerov oslovena. Společnost EUNICE uvádí, že</p><p>s RPSC pouze uskutečnila povolenou dohodu o subdodávce, což není možno považovat za</p><p>porušení zákona a k plnění subdodávky nakonec i došlo. Společnost apeluje na Úřad, aby</p><p>znovu provedl hodnocení důkazů.</p><p>44</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa</p><p>244. K této námitce Úřad odkazuje na výše uvedené.</p><p>245. Dne 29. 3. 2019 Úřad obdržel vyjádření společnosti EUNICE k podkladům, s nimiž byla</p><p>společnost po doplnění dokazování Úřadem dodatečně seznámena. EUNICE uvádí, že tvrzení</p><p>Úřadu o koordinování nabídky s ostatními společnostmi není pravdivé; pokud někde mohlo</p><p>dojít k pochybení, pak na straně města Přerov, které mělo zrušit výběrové řízení, neboť</p><p>chyběl dostatečný počet nabídek. Z podané nabídky od společnosti RPSC bylo zřejmé, že</p><p>EUNICE bude subdodávat. Společnost nerozumí stanovisku Úřadu.</p><p>246. Úřad odkazuje na shrnutí zjištěných skutečností, zejm. odst. 106, právní hodnocení</p><p>a vyjádření Úřadu k námitkám společnosti EUNICE.</p><p>VI.4 GRANTIKA</p><p>247. Společnost GRANTIKA předložila v průběhu správního řízení námitky vůči postupu Úřadu.</p><p>Úřad obdržel dne 11. 8. 2017 Stížnost proti postupu Úřadu ve správním řízení ve smyslu ust.</p><p>§ 175 odst. 1 správního řádu podanou účastníkem řízení společností GRANTIKA</p><p>prostřednictvím svého právního zástupce JUDr. Jana Streličky, advokáta. Účastník řízení ve</p><p>své stížnosti brojí proti postupu Úřadu, který spočívá v tom, že Úřad zahájil správní řízení</p><p>výlučně na základě podnětu Policie České republiky, ze kterého podle účastníka žádným</p><p>způsobem nevyplývá podezření vůči společnosti GRANTIKA. Zahájení i následné vedení</p><p>správního řízení je tak vůči účastníkovi GRANTIKA nutno považovat za nezákonné a mělo by</p><p>být vůči němu bez zbytečného odkladu zastaveno.147</p><p>248. Stížnost byla předsedou Úřadu shledána dne 11. 10. 2017 nedůvodnou. Úřad uvedl, že</p><p>správní řízení jsou ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské</p><p>soutěže zahajována vždy z moci úřední, pokud na základě předběžného šetření Úřad dospěje</p><p>k závěru, že je dáno důvodné podezření ze spáchání protisoutěžního deliktu dle zákona.</p><p>K tomuto podezření může Úřad dospět na základě výkonu své dozorové činnosti a/nebo na</p><p>základě prověřování podnětu, ať již fyzické či právnické osoby, jiného správního orgánu či</p><p>jakéhokoli orgánu veřejné moci.148</p><p>249. Účastník řízení GRANTIKA v rámci své odpovědi ze dne 5. 9. 2017149 na žádost Úřadu o</p><p>poskytnutí informací a podkladů odkázal na své stanovisko z výše uvedené stížnosti</p><p>účastníka proti postupu Úřadu ze dne 11. 8. 2017 co do nezákonnosti správního řízení a</p><p>návrhu na zastavení řízení vůči účastníkovi.</p><p>250. Účastník řízení GRANTIKA zaslal prostřednictvím svého právního zástupce Úřadu dne</p><p>15. 3. 2018 Doplňující vyjádření účastníka řízení spojené s návrhem na provedení důkazů a</p><p>návrhem na zastavení řízení vůči účastníku řízení. Účastník v tomto vyjádření setrvává na</p><p>svém předcházejícím stanovisku ohledně nezákonnosti správního řízení a opětovně navrhuje</p><p>zastavení řízení.150 Navrhuje provedení důkazů čestnými prohlášeními osob odpovědných za</p><p>zpracování a podání nabídky, příp. za obchodní a výkonné vedení GRANTIKY, ze kterých má</p><p>vyplývat, že tyto se nepodílely na Úřadem tvrzeném protiprávním jednání. Rovněž navrhuje</p><p>147</p><p>Vyjádření společnosti GRANTIKA ze dne 11. 8, 2017, l.č. 338 a násl. spisu.</p><p>Vyrozumění k vyřízení stížnosti podle § 175 odst. 1 správního řádu ze dne 11. 10. 2017, l.č. 409 spisu.</p><p>149</p><p>Vyjádření společnosti GRANTIKA ze dne 5. 9. 2017, l.č. 372 a násl. spisu.</p><p>150</p><p>Vyjádření společnosti GRANTIKA ze dne 15. 3. 2018, l.č. 427 a násl. spisu.</p><p>148</p><p>45</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa</p><p>provést jejich svědecké výpovědi. Návrh na zastavení řízení učinila společnost GRANTIKA</p><p>dále také v přípisech ze dne 24. 5. 2018151 a ze dne 10. 8. 2018.152</p><p>251. Dle Úřadu došlo k dostatečnému vypořádání se s námitkami účastníka GRANTIKA již v přípise</p><p>Úřadu ze dne 11. 10. 2017, ve kterém předseda Úřadu shledal stížnost účastníka proti</p><p>postupu Úřadu za nedůvodnou. Úřad na tomto místě pouze doplňuje, že správní řád ve svém</p><p>§ 66 odst. 2 taxativně vymezuje důvody k zastavení řízení. Žádnou z námitek účastníka řízení</p><p>nelze pod tyto důvody podřadit. Co se týče navrhovaných důkazů čestnými prohlášeními,</p><p>nelze tyto připustit jako důkaz – z protisoutěžních praktik soutěžitele se nelze vyvinit</p><p>čestným prohlášením, zvláště když shromážděné důkazy svědčí o opaku.</p><p>252. V přípise ze dne 24. 5. 2018 společnost GRANTIKA uvedla, že je třeba ji považovat za</p><p>samostatného soutěžitele. GRANTICE je známo údajné dílčí východisko zmíněné v rozsudku</p><p>Akzo Nobel,153 že „u 100% vlastněných dceřiných společností existuje vyvratitelná domněnka,</p><p>že se svou mateřskou společností tvoří jednoho soutěžitele“. Úřad však dle GRANTIKY</p><p>opomíjí, že jednoho soutěžitele tvoří jen ty osoby, které se účastní aktivit relevantních pro</p><p>předmětné protisoutěžní jednání.154 GRANTIKA sdělila, že účast ve výběrovém řízení na</p><p>předmětnou zakázku spadala do její výlučné kompetence. Na trhu dotačního poradenství</p><p>[…obchodní tajemství…] – proto vnímat ostatní členy této skupiny jako jednoho soutěžitele</p><p>spolu s GRANTIKOU by odporovalo základním principům unijního soutěžního práva. Mimo to</p><p>účastník řízení uvádí, že své soutěžní chování ve vztahu k předmětnému výběrovému řízení</p><p>určoval […obchodní tajemství…], které by mohlo jakkoliv ovlivnit soutěžní jednání GRANTIKY.</p><p>253. Úřad k výše uvedenému uvádí, že pokud má z citovaného názoru Prof. Pelikánové vyplývat,</p><p>že subjekty, které lze zahrnout pod jednoho soutěžitele, musí působit na shodném</p><p>relevantním trhu, Úřad se s tímto názorem neztotožňuje. Z žádné judikatury takový závěr</p><p>nevyplývá. U mateřské společnosti, která je ze 100 % vlastníkem své dceřiné společnosti, dle</p><p>ustálené a zatím stále nepřekonané unijní judikatury platí vyvratitelná domněnka, že</p><p>mateřská společnost vykonává rozhodující vliv.155 Přitom není podstatné, zdali ho reálně</p><p>vykonává, ale postačuje, že má možnost ovlivňovat rozhodování o obchodní politice dceřiné</p><p>společnosti na relevantním trhu, a to i v případě, kdy zbytek holdingu v tomto oboru na</p><p>relevantním trhu vůbec nepodniká. Obchodní politikou se nicméně nerozumí pouze cenová</p><p>politika, výrobní a distribuční aktivity, prodejní cíle, marže, prodejní náklady, cash flow,</p><p>zásoby a marketing, ale jak uvádí sama GRANTIKA, také všechny faktory týkající se</p><p>hospodářských, organizačních a právních vazeb. Těmito jsou objektivní skutečnosti, jako</p><p>např. právo jmenovat členy orgánů společnosti, zejména představenstva a dozorčí rady nebo</p><p>právo svolávat schůze akcionářů a odvolávat jednotlivé členy orgánů společnosti, či přijímání</p><p>151</p><p>Vyjádření společnosti GRANTIKA ze dne 24. 5. 2018, l.č. 537 a násl. spisu.</p><p>Vyjádření společnosti GRANTIKA ze dne 10. 8. 2018, l.č. 759 a násl. spisu.</p><p>153</p><p>Rozsudek SD EU C-97/08 P Akzo Nobel.</p><p>154</p><p>GRANTIKA odkazuje na názor Prof. JUDr. Ireny Pelikánové, DrSc., že „Podnik ve smyslu unijního soutěžního práva je</p><p>ve skutečnosti extrahován ze skupiny společností a jí řízených závodů jenom ohledně těch částí, které se zabývají</p><p>určitým produkčním segmentem a relevantním s ohledem na konkrétní protisoutěžní jednání. Musí jít nejenom o</p><p>hospodářskou činnost […], ale navíc půjde jenom o relevanci toho směru činnosti, která má význam pro soutěžní</p><p>vztahy, jež byly omezeny protiprávním jednáním. To ovšem znamená, že podnik je účelově pohyblivým pojmem a</p><p>zdaleka neoznačuje nějakou pevnou strukturu, kterou bychom mohli připodobnit právnické osobě.“</p><p>155</p><p>Bod 2 rozsudku Soudního dvora Evropské unie T-112/05 ze dne 12. 12. 2007 ve věci Komise v. Akzo Nobel NV a</p><p>další.</p><p>152</p><p>46</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa</p><p>pravidelných aktualizovaných informací a měsíčních zpráv.156 Přitom ze stanov GRANTIKY157</p><p>a § 421 odst. 2 písm. e) a f) zák. č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, ve znění</p><p>pozdějších předpisů, vyplývá, že těmito právy disponuje právě mateřská společnost a může</p><p>tedy ovlivňovat obchodní politiku GRANTIKY a vykonávat nad ní přímou kontrolu158. Dle</p><p>stanov účastníka řízení je navíc dozorčí rada povinna předkládat valné hromadě jedenkrát</p><p>ročně zprávu o své činnosti. Judikatura nepožaduje, aby mateřská společnost udělovala</p><p>společnosti pokyny, ale stačí, aby vykonávala rozhodující vliv na obecnou obchodní politiku</p><p>dceřiné společnosti.159 Takové důkazy a podklady, které by vyvracely rozhodující vliv České</p><p>spořitelny, a.s., však Úřadu předloženy nebyly, proto Úřad nepovažuje domněnku za</p><p>vyvrácenou a nadále považuje mateřskou a dceřinou společnost za jednoho soutěžitele.</p><p>254. Dne 14. 12. 2018 byl Úřadu doručen od společnosti GRANTIKA dokument obsahující</p><p>vyjádření účastníka řízení k podkladům rozhodnutí, návrh na provedení důkazů a návrh na</p><p>zastavení řízení vůči společnosti GRANTIKA.160</p><p>255. Společnost GRANTIKA setrvává na svých dříve prezentovaných tvrzeních a na důkazních</p><p>návrzích nadále trvá.</p><p>256. Společnost GRANTIKA poukazuje na neúměrnou délku doby od okamžiku, kdy mělo</p><p>k protisoutěžnímu jednání dojít, do okamžiku zahájení správního řízení (téměř sedm let).</p><p>Vzhledem k této prodlevě lze dle GRANTIKY důvodně pochybovat o relevantnosti Úřadem</p><p>shromážděných důkazů. Společnost také poukazuje na dobu trvání správního řízení, která je</p><p>podle něj nepřiměřená a představuje nedůvodný a nepřiměřený zásah do její pověsti.</p><p>257. Úřad uvádí, že nelze bez dalšího konstatovat, že čím delší je časová prodleva mezi spácháním</p><p>skutku a jeho odhalením (či potrestáním), tím menší je relevantnost shromážděných důkazů</p><p>– záleží na okolnostech případu a charakteru důkazů. Délka správního řízení je přiměřená</p><p>složitosti případu.</p><p>258. GRANTIKA namítá, že (i) Úřad se dosud nezabýval tím, zda tato společnost věděla o tom, že</p><p>bude oslovena za účelem podání nabídky do zadávacího řízení před doručením Výzvy</p><p>k podání nabídek, resp. zda věděla o tom, že její identifikační údaje mají být posílány mezi</p><p>třetími osobami, a (ii) nedisponuje k tomu důkazy.</p><p>259. Úřad uvádí, že stanovení přesného okamžiku, kdy se společnost GRANTIKA dozvěděla o tom,</p><p>že bude oslovena Výzvou k podání nabídky, není relevantní, stejně tak není pro závěry Úřadu</p><p>relevantní, zda společnost GRANTIKA věděla, že její identifikační údaje byly poskytnuty</p><p>zástupci města Přerov.</p><p>260. Společnost GRANTIKA namítá, že Úřad nedisponuje důkazem o tom, že se tato společnost</p><p>dopustila aktivního kontaktu s ostatními účastníky správního řízení. Úřad dle GRANTIKY</p><p>156</p><p>Srov. bod 86 rozsudku Soudního dvora Evropské unie T-419/14 ze dne 12. 7. 2018 ve věci Komise v. The Goldman</p><p>Sachs Group, Inc. a další.</p><p>157</p><p>Dostupných na https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=15952068&amp;subjektId=708963&amp;spis=685755.</p><p>158</p><p>Srov. Bod 52 rozsudku Soudního dvora Evropské unie T-112/05 ze dne 12. 12. 2007 ve věci Komise v. Akzo Nobel NV</p><p>a další, bod 91 rozsudku Soudního dvora Evropské unie T-419/14 ze dne 12. 7. 2018 ve věci Komise v. The Goldman</p><p>Sachs Group, Inc. a další.</p><p>159</p><p>Bod 47 rozsudku Soudního dvora Evropské unie T-112/05 ze dne 12. 12. 2007 ve věci Komise v. Akzo Nobel NV a</p><p>další.</p><p>160</p><p>Viz l.č. 941 a násl.</p><p>47</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa</p><p>vychází pouze z jednoho nepřímého důkazu (dokument Čísla) - prokazování účasti GRANTIKY</p><p>na zakázané dohodě jediným nepřímým důkazem není možné. K dokumentu Čísla účastník</p><p>řízení uvádí, že se o jeho existenci dozvěděl až po jeho založení do spisu a neví, kdo, kdy a</p><p>proč jej vytvořil. Úřad vychází ze své domněnky, že podobnost částek uvedených</p><p>v dokumentu Čísla a skutečných cenových nabídek GRANTIKY v daném výběrovém řízení</p><p>není jinak rozumně zdůvodnitelná než předchozím vzájemným slaďováním postupu – použití</p><p>takové domněnky je dle účastníka řízení možné ve výjimečných situacích. Postup Úřadu dle</p><p>Účastníka řízení snižuje důkazní standard, vysoký standard musí Úřad dodržet i ohledně</p><p>vypovídací schopnosti a hodnověrnosti důkazu. Účastník řízení uvádí, že platí zásada in dubio</p><p>pro reo, závěr o porušení soutěžního práva musí být přesvědčivý mimo veškerou rozumnou</p><p>pochybnost, a že důkazní břemeno nese Úřad. Dle GRANTIKY není konstatování o vině</p><p>tohoto účastníka řízení založeno na řetězci logicky na sebe navazujících nepřímých důkazů</p><p>nad veškerou pochybnost prokazujících vinu a naplnění znaků skutkové podstaty. Účastník</p><p>řízení připojuje odkazy na související judikaturu.</p><p>261. Úřad k tomu uvádí, že přímým důkazem o aktivním kontaktu společnosti GRANTIKA</p><p>s některým z účastníků řízení nedisponuje. Úřad nesouhlasí, s tím, že by vycházel pouze</p><p>z jednoho nepřímého důkazu – Úřad vychází ze všech dokumentů popsaných ve zjištěných</p><p>skutečnostech. Tyto dokumenty spolu s dokumentem Čísla dle přesvědčení Úřadu</p><p>představují ucelený řetězec na sebe navazujících důkazů neponechávajících prostor pro</p><p>jakoukoliv pochybnost o tom, že byl spáchán delikt dle výroku tohoto rozhodnutí. Není</p><p>podstatné, že GRANTIKA neví, kdo, kdy a proč vytvořil dokument Čísla – podstatné je, že</p><p>GRANTIKA poskytla informace o své budoucí účasti ve výběrovém řízení na zakázku Zajištění</p><p>přenosu dat a budoucí nabídkové ceně způsobem, který zajistil budoucí vítězství společnosti</p><p>RPSC.</p><p>262. Dokument Čísla považuje společnost GRANTIKA z několika důvodů za nepoužitelný důkaz.</p><p>Tyto jsou popsány níže.</p><p>263. Dle GRANTIKY nebylo prokázáno, že dokument Čísla pochází z doby před podáním nabídek.</p><p>GRANTIKA nesouhlasí se závěry Policie ČR obsaženými v úředním záznamu Policie ČR, který</p><p>vyhodnocuje původ a datum vyhotovení dokumentu Čísla, a to z těchto důvodů: a)</p><p>formulace použitá Policií ČR je vágní, když tato uvedla (cit.): „ … lze s největší</p><p>pravděpodobností konstatovat, že předmětnou fotografii „Cisla“, kde jsou informace o</p><p>budoucím chování ostatních soutěžitelů a jejich nabídkových cenách, vyhotovil dne 19. 7.</p><p>2010 v 8:57h [Titul Jméno Příjmení] na svém mobilním telefonu značky HTC Desire.“; b) na</p><p>základě pouhého porovnání vlastností elektronických souborů vyšetřujícím policistou nelze</p><p>činit závěry; c) nebylo zkoumáno, zda nedošlo k případné manipulaci s datovými soubory, na</p><p>základě úředního záznamu nelze přezkoumat, kdo, kdy a jak dospěl k závěru</p><p>zaznamenanému v úředním záznamu; d) úřední záznam trpí dalšími zásadními vadami, pro</p><p>které je nepoužitelný, např. konstatování policisty, že v dokumentu „Cisla“ jsou informace o</p><p>budoucím chování ostatních soutěžitelů. Na základě uvedeného společnost GRANTIKA</p><p>nesouhlasí s konstatováním Úřadu, že dokument Čísla byl vyhotoven dne 19. 7. 2010 v 8:57</p><p>hod. Společnost GRANTIKA navrhuje, aby Úřad nechal zpracovat znalecký posudek k zjištění</p><p>a prokázání kdy, jak a kým byl vyhotoven dokument Čísla.</p><p>264. Úřad uvádí, že vyhodnocení vlastností elektronických souborů považuje Úřad za legitimní</p><p>způsob stanovení doby jejich vzniku, sám Úřad tento způsob ve své praxi používá. Úřad nemá</p><p>48</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa</p><p>jakékoliv indicie o tom, že mohlo dojít k manipulaci s datovými soubory; Policie ČR v daném</p><p>případě dle názoru Úřadu použila standardní metody postupu. Úřad nemá důvod</p><p>pochybovat o závěru Policie ČR, co se týče autorství a doby vzniku dokumentu Čísla. Jiné</p><p>závěry Policie ČR Úřad v potaz nebral. Úřad nepovažuje provedení důkazu znaleckým</p><p>posudkem za potřebné.</p><p>265. GRANTIKA namítla, že argumentace Úřadu postrádá vysvětlení, proč byl dokument Čísla</p><p>odeslán e-mailem až dne 26. 7. 2010, když měl být vytvořen již dne 19. 7. 2010 – tato</p><p>prodleva je nelogická.</p><p>266. Úřad uvádí, že nevyvozuje žádné závěry z této prodlevy, která je dle jeho názoru zcela</p><p>irelevantní. I kdyby byla delší (nebo kratší), nemá vliv na závěry Úřadu ohledně protisoutěžní</p><p>koordinace dotčených účastníků řízení.</p><p>267. Dle GRANTIKY nebyla prokázána pravost ani autentičnost dokumentu Čísla. GRANTIKA</p><p>poukazuje na vyjádření společnosti RPSC, která v průběhu správního řízení k e-mailu ze dne</p><p>26. 7. 2010 v 8:42 hod., kterým byl dokument Čísla poslán [Titul Příjmení] [Titul Příjmení],</p><p>uvedla, že daný e-mail neidentifikovala a [Titul Příjmení] si není vědom, že by e-mail odesílal,</p><p>ani za jakým účelem by mohl být odeslán, v jaké věci, čeho se týkal a co se jím sledovalo.</p><p>GRANTIKA se domnívá, že je takto zdůvodněna pravost a pravdivost e-mailu a navrhuje</p><p>výslech [Titul Příjmení] a [Titul Příjmení].</p><p>268. Úřad odmítá, že by vyjádření RPSC znamenalo zpochybnění pravosti a pravdivosti e-mailu –</p><p>pokud by Úřad přistoupil na takovou argumentaci, pak by v budoucnu vždy všechny</p><p>„nepohodlné“ důkazy účastníci řízení tímto způsobem „zpochybnili“. Předmětný e-mail</p><p>nalezla Policie ČR na základě domovní prohlídky u [Titul Příjmení].161 S ohledem na uvedené</p><p>se Úřad nedomnívá, že by navržené výslechy byly potřebné.</p><p>269. Společnost GRANTIKA dále namítá, že obsah dokumentu Čísla neodpovídá jí podané cenové</p><p>nabídce a v případě společnosti ECONOMY Úřad z dokumentu Čísla vyvozuje, že bylo</p><p>předjednáno, že tato podá cenové nabídky v určité výši, ale společnost ECONOMY nabídku</p><p>nepodala. Dle GRANTIKY dokument Čísla nezachycuje žádnou dohodu společnosti GRANTIKA</p><p>s jinými účastníky správního řízení, nýbrž maximálně domněnky či odhady možné nabídkové</p><p>ceny. Společnost GRANTIKA rozporuje, že by se dokument Čísla vůbec vztahoval k zakázce</p><p>Zajištění přenosu dat.</p><p>270. K odlišnosti nabídky podané společností GRANTIKA od dokumentu Čísla Úřad odkazuje na</p><p>bod 100 tohoto rozhodnutí, k nepodání nabídky společností ECONOMY viz body 101, 158 a</p><p>165. K námitce, že dokument Čísla se nevztahuje k zakázce Zajištění přenosu dat, Úřad uvádí,</p><p>že je běžnou praxí, že účastníci řízení před vydáním rozhodnutí rozporují maximum</p><p>podkladů, z nichž Úřad vychází - dokument Čísla se bezpochyby vztahuje k této zakázce např.</p><p>proto, že byl vytvořen zástupcem vítězné firmy v době, kdy město Přerov spustilo zadávací</p><p>řízení na zakázku Zajištění přenosu dat a obsahuje jména společností obeslaných Výzvou</p><p>k podání nabídky.</p><p>271. Dle GRANTIKY existuje pro podobnost mezi dokumentem Čísla a skutečným jednáním</p><p>účastníka několik jiných logických vysvětlení než účast společnosti na zakázané dohodě a je</p><p>na Úřadu, aby prokázal, že tomu tak nebylo a v tomto smyslu doplnil dokazování. Úřad se dle</p><p>161</p><p>Viz l.č. 823 spisu.</p><p>49</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa</p><p>GRANTIKY dalšími rozumně zdůvodnitelnými alternativami nezabýval, přitom jich údajně</p><p>existuje celá řada. Tři z nich GRANTIKA předkládá.</p><p>272. První alternativa dle účastníka řízení spočívá v tom, že nabídka společnosti GRANTIKA nebyla</p><p>doručena v Úřadem tvrzený čas a mohlo dojít k otevření nabídky dříve. K tomu společnost</p><p>GRANTIKA podrobně popisuje, proč považuje Úřadem ve sdělení výhrad uvedené datum a</p><p>čas doručení nabídky společnosti GRANTIKA (26. 7. 2010 v 9:38 hod.) za neprůkazné</p><p>(společnost napadá věrohodnost listin Seznam doručených nabídek162 a Potvrzení o osobním</p><p>převzetí nabídky,163 kdy uvádí, že s nimi není spojen jednoznačný identifikátor dle zákona o</p><p>archivnictví spojující listinu s nabídkou, neobsahují identifikaci, podpis ani potvrzení</p><p>doručující osoby o skutečném čase doručení, neobsahuje bližší identifikaci osoby, která měla</p><p>nabídku převzít, ani jejího oprávnění k převzetí; Úřad nevysvětlil, proč tyto listiny pokládá za</p><p>pravdivé). Dle GRANTIKY mohla třetí osoba po doručení nabídky, ke kterému mohlo dojít</p><p>dříve než 26. 7. 2010, tuto otevřít, zjistit její obsah a následně jej komunikovat osobám, které</p><p>měly zájem na tom, aby byla vybrána jiná nabídka, nebo osobě, která vypracovala dokument</p><p>Čísla. Tuto alternativu podporuje podle účastníka skutečnost, že administrátor zakázky</p><p>zajištění přenosu dat společnost CPS Consulting je v likvidaci a že tato společnost v minulosti</p><p>postupovala v zadávacím řízení, kde bylo město Přerov zadavatelem, v rozporu se zájmy</p><p>zadavatele i se zákonem. K prokázání těchto skutečností navrhuje účastník řízení konkrétní</p><p>důkazy.</p><p>273. K této verzi událostí Úřad uvádí, že vylučuje možnost, že by případným dřívějším otevřením</p><p>nabídky společnosti GRANTIKA mohlo dojít k tomu, že se údaje z této nabídky následně</p><p>dostaly do dokumentu Čísla – nabídka společnosti GRANTIKA byla zadavateli (resp.</p><p>administrátorovi) poslána dne 23. 7. 2010164 a dokument Čísla vznikl nejpozději dne 19. 7.</p><p>2010.</p><p>274. Jako druhou verzi událostí GRANTIKA předkládá, že třetí osoba mající povědomí o dění a</p><p>cenách na trhu dotačního poradenství mohla nezávisle na vůli společnosti GRANTIKA</p><p>přibližně odhadnout její nabídkovou cenu (touto osobou mohl být např. bývalý</p><p>zaměstnanec), uvedenému nasvědčuje i fakt, že dokument Čísla neobsahuje přesné cenové</p><p>údaje z nabídky GRANTIKY.</p><p>275. K tomu Úřad uvádí, že v případě společnosti GRANTIKA jsou v dokumentu Čísla zaznamenána</p><p>konkrétní čísla („750 1,2 mil.“) s rozlišením na část zpracování žádosti o dotaci a studie</p><p>proveditelnosti a za dotační management a dle poznámky „Vč. DPH“ tato čísla mají</p><p>zahrnovat i DPH. Skutečně podaná nabídka společnosti GRANTIKA byla ve výši těchto</p><p>konkrétních čísel zvýšených přesně o DPH (ať už k tomuto zvýšení došlo z jakékoliv příčiny)</p><p>a Úřad tak má za to, že společnost GRANTIKA jednala v souladu s účelem dokumentu Čísla,</p><p>který neobsahuje odhadní hodnoty, ale konkrétní údaje o budoucím postupu dotčených</p><p>společností.</p><p>276. Třetí alternativní verzí událostí předloženou společností GRANTIKA je, že se někdo mohl</p><p>protiprávně dostat k obsahu připravované nabídky (přes existující program „compliance“) a</p><p>informace o nabídkové ceně mohly být následně předány třetí osobě, která je mohla zneužít</p><p>162</p><p>Viz l.č. 198 spisu.</p><p>Viz l.č. 230 spisu.</p><p>164</p><p>Viz l.č. 231 spisu.</p><p>163</p><p>50</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa</p><p>při zpracování dokumentu Čísla; vzhledem k dlouhému intervalu mezi předmětným</p><p>výběrovým řízením a nynějším řízením již nelze dohledat údaje o všech konkrétních</p><p>zaměstnancích GRANTIKY, případně o dalších osobách, kteří mohli přijít do styku</p><p>s informacemi o připravované nabídce.</p><p>277. Úřad k tomu uvádí, že pokud došlo popsaným způsobem k vyzrazení citlivých informací o</p><p>budoucí účasti a cenové nabídce společnosti GRANTIKA, nemůže tato skutečnost liberovat</p><p>tohoto účastníka řízení a před Úřadem nese plnou zodpovědnost za způsobené následky.</p><p>278. Účastník řízení uvádí, že v rámci svých preventivních opatření […obchodní tajemství…]. Uvádí</p><p>dále, že příslušní zaměstnanci, spolupracovníci i členové volených orgánů byli a jsou</p><p>[…obchodní tajemství…]. GRANTIKA sdělila, že […obchodní tajemství…], a že vynakládala</p><p>veškeré úsilí, které po ní lze spravedlivě požadovat, aby nedošlo k žádnému protisoutěžnímu</p><p>jednání. I přes program „compliance“ však dle GRANTIKY nelze vyloučit případné protiprávní</p><p>jednání tehdejších zaměstnanců, spolupracovníků účastníka či třetích osob v souvislosti</p><p>s veřejnou zakázkou Zajištění přenosu dat. GRANTIKA se domnívá, že takové jednání jí nelze</p><p>přičítat k tíži (odkazuje na ustanovení obsažené v § 22b odst. 1 ZOHS 155165 a obdobné</p><p>ustanovení nového přestupkového zákona a rovněž na materiál Nejvyššího státního</p><p>zastupitelství k aplikaci § 8 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení</p><p>proti nim166). Účastník řízení se domnívá, že je na místě, aby existence programu</p><p>„compliance“ byla zohledněna jako významná polehčující okolnost (odkazuje na informační</p><p>list Úřadu, jehož obsah byl z webu Úřadu pro neaktuálnost stažen, ale údajně založil legitimní</p><p>očekávání, že funkční „compliance“ program je polehčující okolnost). Účastník řízení</p><p>navrhuje důkazy […obchodní tajemství…].</p><p>279. K otázce „vyvinění se“ Úřad uvádí, že toto je možné aplikovat jen ve zcela mimořádných</p><p>případech, kdy šlo o mimořádné vnější okolnosti, které účastník řízení nemohl ovlivnit (např.</p><p>přírodní katastrofy a další specifické případy), přičemž důvody liberace jsou objektivní,</p><p>nikoliv subjektivní a prokazuje je podezřelý ze správního deliktu (Úřad posuzuje pouze</p><p>relevanci předložených důvodů pro liberaci, aktivně je nevyhledává). Úřad připomíná, že</p><p>pojem „vynaložení veškerého úsilí“ nezahrnuje pouhé formální přijetí určitých pravidel (např.</p><p>etický kodex, compliance program či pravidelná školení zaměstnanců) - dodržování přijatých</p><p>pravidel musí být kontrolováno a případná porušení musí být sankcionována, např.</p><p>prostředky pracovního práva. Je to komplexní soubor nezbytných opatření, jejichž povaha a</p><p>rozsah jsou závislé na povaze činnosti, o níž jde, zejména s ohledem na možné nebezpečí,</p><p>které může vyvolat. „Vynaložení veškerého úsilí“ Úřad posuzuje vždy ve vztahu ke konkrétní</p><p>právnické osobě. Jinou míru „veškerého úsilí“ je schopno vynaložit malé sdružení, a jinou</p><p>obchodní společnost s tisíci zaměstnanci. Po prostudování účastníkem řízení předložených</p><p>podkladů Úřad nenalezl pádný důkaz o tom, že příslušné osoby byly v relevantní době</p><p>proškolovány v problematice soutěžního práva a kartelových dohod, ani o tom, že GRANTIKA</p><p>v dané době pravidelně kontrolovala dodržování programu „compliance“, ani to, že by jeho</p><p>součástí byl zákaz kontaktů s konkurenty v souvislosti s přípravou nabídek ve výběrových</p><p>165</p><p>Podle § 22b odst. 1 ZOHS 155 právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré</p><p>úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.</p><p>166</p><p>Účastník řízení odkazuje na část, kde je uvedeno, že smyslem právní úpravy není trestat dobře spravované a řízené</p><p>právnické osoby, nýbrž motivovat právnické osoby k tomu, aby vyvinuly maximální úsilí a přijaly adekvátní opatření</p><p>pro zabránění nebo alespoň minimalizaci rizika spáchání protiprávního činu.</p><p>51</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa</p><p>řízeních.167 S ohledem na uvedené a dále s ohledem na míru úsilí, které je schopna</p><p>společnost GRANTIKA vynaložit jako akciová společnost a současně jako řízená osoba z</p><p>koncernu Finanční skupina České spořitelny, konstatuje Úřad, že navrhované důkazy pro</p><p>prokázání „vynaložení veškerého úsilí“ nepostačují. Společnost GRANTIKA se za těchto</p><p>okolností nemůže zprostit své odpovědnosti odkazem na porušení povinnosti vlastními</p><p>zaměstnanci, případně spolupracovníky či třetími osobami - připuštěním navrhovaných</p><p>liberačních důvodů by mohlo být liberační ustanovení aplikováno ve velkém množství</p><p>případů, a ztratilo by tak povahu výjimky z obecného pravidla, což by znamenalo ohrožení</p><p>veřejného zájmu.</p><p>280. Ohledně uznání existence programu „compliance“ jako polehčující okolnosti Úřad uvádí, že</p><p>Úřad ve své praxi samotnou existenci „compliance“ programu nepovažuje za polehčující</p><p>okolnost – situace, kdy soutěžitel měl zaveden „compliance“ program, ale přesto došlo</p><p>k protisoutěžnímu jednání a Úřad o něm následně vedl správní řízení, jsou těmi případy, kdy</p><p>„compliance“ program selhal a nebyl nastaven efektivně. Úřad se nedomnívá, že by měl</p><p>soutěžitele „odměnit“ uznáním polehčující okolnosti za existenci „compliance“ programu,</p><p>který nebyl efektivní a selhal; v tomto konkrétním případě soutěžitel GRANTIKA navíc</p><p>nepřesvědčil Úřad, že opatření, která na svou obhajobu prezentuje, byla dostatečná a</p><p>efektivní, a mohla zabránit spáchání předmětného správního deliktu.</p><p>281. Společnost GRANTIKA namítá, že Úřad neprokázal tvrzený úmysl účastníka řízení, za nějž mu</p><p>navýšil pokutu o 20 %. Dle GRANTIKY není možné tvrzený úmysl využít k navýšení pokuty,</p><p>když úmysl je již součástí skutkové podstaty deliktu, jež je Úřadem kladen GRANTICE za vinu</p><p>(z povahy věci nelze dohodu utajovat z nedbalosti). Tento postup je navíc dle účastníka řízení</p><p>diskriminační, neboť ve srovnatelných případech bid-riggingu (odkaz na případ Rekonstrukce</p><p>podlah kantýn168) v rámci procedury narovnání Úřad formu zavinění nezkoumal, což je</p><p>nezákonné.</p><p>282. Úřad k tomu uvádí, že dle jím vydaných metodik pro výpočet výše pokut169 je úmyslné</p><p>porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže bráno jako jedna z hlavních přitěžujících</p><p>okolností. Tento přístup Úřad aplikuje dlouhodobě a konzistentně. Úmyslné spáchání deliktu</p><p>v případech bid-riggingu Úřad nepovažuje za nezbytné dokazovat zvláštními důkazními</p><p>prostředky, když zakázanou dohodu v drtivé většině případů nelze uzavřít a plnit</p><p>nedbalostně. K nezapočítání úmyslného zavinění do výše pokuty v rámci procedury</p><p>narovnání Úřad odkazuje na svou konstantní rozhodovací praxi, která dokládá, že formu</p><p>zavinění v těchto případech Úřad nezkoumá, resp. snižuje částku pokuty o 20 % z částky</p><p>nezahrnující přitížení za úmyslné porušení zákona. Pokud by se např. v tomto správním řízení</p><p>aplikovala procedura narovnání, postupoval by Úřad obdobným způsobem.170</p><p>283. Účastník řízení dále opakovaně namítá, že pro účely správního řízení je jej třeba považovat za</p><p>samostatného soutěžitele (netvoří jednoho soutěžitele se společností Česká spořitelna, a.s. a</p><p>167</p><p>Úřad poznamenává, že prokazovat tyto skutečnosti pouze prostřednictvím čestných prohlášení není možné.</p><p>Rozhodnutí Úřadu ze dne 1. 10. 2018 sp. zn. S0412/2017/KD.</p><p>169</p><p>Viz Zásady při stanovování výše pokut (účinné do 23. 4. 2018) a dále Postup při stanovení výše pokut ukládaných za</p><p>porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže dostupné na https://www.uohs.cz/cs/legislativa/hospodarskasoutez/ceska-republika.html (účinnost od 24. 4. 2018 – použije se pro správní řízení zahájená po tomto datu).</p><p>170</p><p>Viz např. rozhodnutí Úřadu ve věci Rybí sádky, č.j. ÚOHS-S0421/2016/KD-15763/2018/852/LDu ze dne 29. 5. 2018.</p><p>168</p><p>52</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa</p><p>odkazuje na svou dřívější argumentaci (zejm. přípis ze dne 24. 5. 2018171), se kterou se Úřad</p><p>dle jeho názoru dosud nevypořádal.</p><p>284. K tomu Úřad odkazuje na své vyjádření výše v bodě 252.</p><p>285. Účastník řízení se domnívá, že celé řízení je zatíženo vadou, když Úřad k provádění listinných</p><p>důkazů nepřizval žádného z účastníků řízení – tento postup má být v rozporu s rozhodovací</p><p>praxí soudů a rozhodnutí Úřadu o vině GRANTIKY bude protiprávní a nelze je učinit.</p><p>286. Úřad je toho názoru, že není povinen vyrozumět účastníka řízení o provádění důkazů mimo</p><p>ústní jednání, jde-li o provedení důkazu listinou.172 Práva účastníka řízení jsou zachována tím,</p><p>že účastník řízení má možnost seznámit se s veškerými listinami a podklady při nahlížení do</p><p>spisu. Přizvání účastníka řízení k přečtení listiny je neúčelné a nemá žádnou přidanou</p><p>hodnotu ve vztahu k právům a oprávněným zájmům účastníka řízení.</p><p>287. Účastník řízení navrhuje, aby toto předmětné správní řízení bylo ve vztahu k němu bez</p><p>zbytečných odkladů zastaveno a v případě, že k tomu nedojde, navrhuje, aby Úřad vůči němu</p><p>v konečném rozhodnutí konstatoval, že nebylo prokázáno, že porušil zákon o ochraně</p><p>hospodářské soutěže.</p><p>288. Dne 1. 4. 2019 Úřad obdržel vyjádření společnosti GRANTIKA k podkladům, s nimiž byla</p><p>společnost po doplnění dokazování Úřadem dodatečně seznámena. GRANTIKA v tomto</p><p>vyjádření odkazuje na svá dřívější vyjádření a trvá na provedení navržených důkazů. Kromě</p><p>toho navrhuje čtyři další výslechy. GRANTIKA považuje správní řízení za nezákonné</p><p>a nedůvodné, domnívá se, že Úřad nedisponuje důkazem prokazujícím pochybení ze strany</p><p>GRANTIKY a požaduje zastavení správního řízení.</p><p>289. Úřad provedení navržených důkazů nepovažuje za nezbytné pro zjištění/doplnění</p><p>skutkového stavu věci a setrvává na svých závěrech.</p><p>VII</p><p>ODPOVĚDNOST ÚČASTNÍKŮ ŘÍZENÍ</p><p>290. Adresátem právních norem českého soutěžního práva je soutěžitel. Definice pojmu</p><p>soutěžitel je chápána velmi extenzivně – je legislativní zkratkou pro prakticky jakékoli entity,</p><p>které se (alespoň nepřímo) účastní hospodářské soutěže.173 Obdobnou úlohu plní</p><p>v evropském soutěžním právu pojem podnik. V rozsudku Nejvyššího správního soudu</p><p>Česká rafinérská174 tento soud konstatoval, že pojem „soutěžitel“ použitý v zákoně odpovídá</p><p>pojmu „podnik“ ve Smlouvě o fungování Evropské unie. Při výkladu pojmu soutěžitel</p><p>z hlediska aplikace zákona tak lze vycházet i z unijní judikatury.</p><p>291. Z unijní judikatury vyplývá, že pojmem podnik je v soutěžním právu třeba rozumět</p><p>hospodářskou jednotku, i když se po právní stránce příslušná hospodářská jednotka sestává</p><p>z několika osob, ať již fyzických či právnických.175 Obdobně je vymezen obsah pojmu podnik</p><p>171</p><p>Vyjádření společnosti GRANTIKA ze dne 24. 5. 2018, l.č. 537 a násl. spisu.</p><p>Rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 1 As 157/2012-40 ze dne 13. 3. 2013 a dále rozsudek Nejvyššího</p><p>správního soudu č.j. 1 As 80/2016-30 ze dne 24. 8. 2016.</p><p>173</p><p>Viz rozsudek Krajského soudu v Brně ve věci Česká lékařská komora, sp. zn. 29 Ca 110/2003 ze dne 31. 3. 2005,</p><p>str. 51.</p><p>174</p><p>Rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci Česká rafinérská, sp. zn. 5 As 61/2005 ze dne 29. 10. 2007, str. 192.</p><p>175</p><p>Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie 170/83 ze dne 12. 7. 1984 ve věci Hydrotherm [1984], ECR-2999,</p><p>odst. 11.</p><p>172</p><p>53</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa</p><p>např. v rozhodnutí Tribunálu ve věci Shell,176 kde soud uvedl, že pojem podnik směřuje</p><p>na hospodářské jednotky sestávající z jednotné organizace osobních, hmotných</p><p>a nehmotných prvků, které dlouhodobě sledují specifický hospodářský cíl a mohou přispět</p><p>ke spáchání porušení práva, o kterém hovoří článek 81 odst. 1 Smlouvy o založení</p><p>Evropského společenství (nyní čl. 101 odst. 1 SFEU).</p><p>292. Přestože adresátem norem soutěžního práva je soutěžitel, resp. podnik, je nutné přisuzovat</p><p>porušení soutěžních pravidel vždy určité fyzické nebo právnické osobě způsobilé mít práva</p><p>a povinnosti (právní osobnost), neboť pouze s ní je možné vést správní řízení. Jak uvádí unijní</p><p>judikatura: „… pro účely uplatnění a výkonu rozhodnutí Komise v oblasti práva hospodářské</p><p>soutěže je nezbytné označit jako osobu, jíž je rozhodnutí určeno, entitu s právní</p><p>subjektivitou.“177</p><p>293. Základním pravidlem je princip osobní odpovědnosti,178 jehož podstatou je přičtení</p><p>odpovědnosti za protiprávní jednání té fyzické nebo právnické osobě, která provozuje podnik</p><p>podílející se na kartelové dohodě.179</p><p>294. Vzhledem k výše uvedenému Úřad činí odpovědnými za jednání ve vzájemné shodě</p><p>spočívající v koordinaci činnosti konkurentů v zadávacím řízení na veřejnou zakázku Zajištění</p><p>přenosu dat společnosti RPSC, RENARDS, EUNICE a GRANTIKA, neboť tyto společnosti se</p><p>přímo dopustily zakázaného jednání.180</p><p>VIII SUBJEKTIVNÍ STRÁNKA DELIKTU</p><p>295. Odpovědnost za protisoutěžní jednání spočívající v uzavření zakázané dohody narušující</p><p>soutěž je odpovědností objektivní. Zákon o ochraně hospodářské soutěže tedy Úřadu</p><p>neukládá, aby u všech soutěžitelů, tj. jak u fyzických, tak u právnických osob, které hodlá</p><p>za porušení hmotněprávních ustanovení zákona o ochraně hospodářské soutěže</p><p>sankcionovat, zkoumal zavinění.181 Úřad nicméně posouzení zavinění, tj. subjektivní stránky</p><p>jednání účastníků řízení považuje za důležitou součást svých úvah o výši ukládané pokuty,</p><p>neboť jde o aspekt ovlivňující náhled na závažnost posuzovaného jednání.</p><p>296. Zaviněním se rozumí psychický vztah toho, kdo se určitým způsobem chová, k výsledku jeho</p><p>chování. I v soutěžním právu je třeba rozlišovat dvě základní formy zavinění: úmysl</p><p>a nedbalost. Při zkoumání formy subjektivní stránky správního deliktu je třeba vycházet</p><p>ze vztahu intelektuální a volní složky k objektu deliktu, jímž je právem chráněný zájem, proti</p><p>němuž jednání směřuje, v daném případě zájem na existenci a řádném fungování soutěže</p><p>176</p><p>Rozsudek Tribunálu T-11/89 ze dne 10. 3. 1992 ve věci Shell [1992], ECR II-757, odst. 311.</p><p>Srov. např. rozsudek Tribunálu T-112/05 ze dne 12. 12. 2007 ve věci Akzo Nobel [2007], ECR II-05049, odst. 59.</p><p>178</p><p>Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie C-280/06 ze dne 11. 12. 2007 ve věci ETI SpA [2007], ECR I-10893,</p><p>odst. 39.</p><p>179</p><p>Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie C-49/92 P ze dne 8. 7. 1999 ve věci Anic Partecipazioni [1999], ECR-I4125, odst. 78 a 145.</p><p>180</p><p>Blíže viz část V.3 Právní posouzení jednání účastníků řízení.</p><p>181</p><p>Pozn. Tento postup Úřadu je aprobován zákonem o ochraně hospodářské soutěže ode dne 1. 9. 2009, kdy nabyla</p><p>účinnosti novela zákona o ochraně hospodářské soutěže provedená zákonem č. 155/2009 Sb., kterým se mění zákon</p><p>č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže),</p><p>ve znění pozdějších předpisů. Předchozí znění zákona o ochraně hospodářské soutěže předpokládala možnost uložení</p><p>pokuty či opatření k nápravě za protisoutěžní delikt pouze tehdy, jestliže k porušení zákona docházelo zaviněně, resp.</p><p>úmyslně nebo z nedbalosti.</p><p>177</p><p>54</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa</p><p>na trhu zboží a služeb. Při posuzování formy zavinění Úřad též přihlédl k judikatuře</p><p>evropských soudů, z níž vyplývá, že pro konstatování úmyslného porušení soutěžního práva</p><p>není nezbytné, aby si soutěžitelé byli vědomi toho, že porušují zákaz stanovený soutěžními</p><p>pravidly Smlouvy o založení Evropského společenství, resp. Smlouvy o fungování Evropské</p><p>unie; je dostačující, aby si nemohli být nevědomi toho, že vytýkané jednání mělo za cíl nebo</p><p>mohlo mít za následek narušení hospodářské soutěže na společném trhu.182</p><p>297. Při posuzování subjektivní stránky jednání, jež je předmětem správního řízení, vycházel Úřad</p><p>z toho, že účastníci řízení koordinovali jednání vůči zadavateli veřejné zakázky Zajištění</p><p>přenosu dat, čímž vědomě eliminovali rizika vyplývající ze vzájemné konkurence. Úřad</p><p>konstatuje, že tito účastníci řízení si museli být vědomi nezákonného charakteru svého</p><p>jednání a rovněž si museli být vědomi toho, že jejich jednání může mít za následek ovlivnění</p><p>výsledku veřejné zakázky, tedy narušení hospodářské soutěže. Úřad proto dospěl k závěru,</p><p>že účastníci řízení RPSC, EUNICE, RENARDS a GRANTIKA zaviněně porušili ZOHS 155, a to ve</p><p>formě úmyslu.183</p><p>IX</p><p>ODŮVODNĚNÍ POKUT</p><p>298. Za uzavření dohody v rozporu s § 3 odst. 1 ZOHS 155 se podle § 22a odst. 1 písm. b) a odst. 2</p><p>téhož zákona uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu dosaženého</p><p>soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.</p><p>299. Při stanovení výše pokut Úřad postupuje dle pravidel obsažených v dokumentu Zásady při</p><p>stanovování výše pokut.</p><p>300. Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu,184 které se odvíjí</p><p>od posouzení skutkových okolností daného případu. Dle judikatury českých soudů185 musí</p><p>konkrétní forma postihu a jeho výše působit natolik silně, aby od podobného jednání</p><p>odradila i jiné nositele obdobných zákonných povinností, jaké svědčí účastníkům řízení.</p><p>Zároveň musí být postih dostatečně znatelný v materiální sféře účastníků řízení, resp.</p><p>soutěžitelů, aby v něm byla obsažena jeho represivní funkce, aniž by však byl pro soutěžitele</p><p>likvidační. Uložená pokuta by tedy měla plnit jak funkci represivní, tak funkci preventivní.</p><p>301. Při stanovování konkrétní výše pokuty Úřad předně vychází ze zákonem předepsaných</p><p>kritérií, která má v sobě tato pokuta odrážet, a to ze závažnosti deliktu, délky jeho trvání</p><p>a případného opakování protisoutěžního jednání účastníků správního řízení. Rovněž Úřad</p><p>zohledňuje i další specifika případu, která jsou vzhledem ke svému charakteru pro stanovení</p><p>výše pokuty relevantní.186</p><p>302. Základním východiskem pro stanovení pokut v přiměřené výši je skutečnost, že trest by měl</p><p>odpovídat povaze a závažnosti správního deliktu, za nějž je ukládán. Při určení konkrétních</p><p>182</p><p>Srov. např. rozsudek Tribunálu v případě T-65/89 ze dne 1. 4. 1993 ve věci Industrie and British Gypsum [1993], ECR</p><p>II-389, bod 165.</p><p>183</p><p>Úřad zde upouští od podrobnějšího rozlišování mezi úmyslem přímým a nepřímým, neboť v dané souvislosti je to</p><p>irelevantní a nijak by se nepromítlo do výpočtu sankce.</p><p>184</p><p>Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 15/2013 ze dne 11. 7. 2013, str. 59.</p><p>185</p><p>Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 27/2006 ze dne 6. 4. 2007 ve věci ČSAD Liberec, str. 182,</p><p>potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 Afs 48/2007 ze dne 26. 4. 2010, str. 249.</p><p>186</p><p>Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 20/2006 ze dne 29. 5. 2007 ve věci Telefónica O2,</p><p>str. 72.</p><p>55</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa</p><p>výší pokut je třeba zohlednit jak typovou, tak konkrétní závažnost jednání, jež je předmětem</p><p>správního řízení. Při posouzení konkrétní neboli individuální závažnosti deliktu je třeba</p><p>přihlédnout k řadě skutečností, jejichž povaha a význam se mění dle okolností specifických</p><p>danému případu, a hodnocení individuální závažnosti deliktu se tak může lišit. Obecně se pak</p><p>závažnost deliktu a riziko jeho negativního dopadu na soutěž a spotřebitele nepochybně</p><p>zvyšuje s délkou trvání porušení zákona, u dohod typu bid-rigging může závažnost deliktu</p><p>souviset i s hodnotou veřejné zakázky. Při stanovení pokut v řízení s více účastníky je třeba</p><p>rovněž dodržet princip spravedlivého a proporcionálního rozložení pokuty mezi všechny</p><p>delikventy.</p><p>303. Tímto rozhodnutím je účastníkům řízení vytýkáno porušení § 3 odst. 1 ZOHS 155 v zadávacím</p><p>řízení na veřejnou zakázku Zajištění přenosu dat, neboť dle zjištění Úřadu soutěžitelé jednali</p><p>ve vzájemné shodě spočívající v koordinaci činnosti konkurentů při tendru (bid-rigging)</p><p>s prvky dohody o rozdělení trhu a dohody cenové. Tyto praktiky spadají do kategorie tzv.</p><p>kartelů s tvrdým jádrem a představují nejzávažnější porušení soutěžního zákona, které dle</p><p>Zásad při stanovování výše pokut187 spadají do kategorie velmi závažných porušení zákona o</p><p>ochraně hospodářské soutěže. Za tyto delikty ukládá Úřad nejpřísnější pokuty. Při výpočtu</p><p>pokuty u nejzávažnějších deliktů se dle Zásad stanoví výchozí podíl do 3 % hodnoty prodejů.</p><p>Účastníci řízení mezi sebou vyloučili hospodářskou soutěž a ovlivnili výsledek výběrového</p><p>řízení a stejně tak i výši ceny zakázky.</p><p>304. Základní částky pokut pro jednotlivé účastníky řízení jsou dle Zásad proporcionálně</p><p>stanovovány s přihlédnutím k závažnosti a délce posuzovaného jednání na základě obratů</p><p>z prodeje zboží, jehož se narušení soutěže přímo nebo nepřímo týká, a to na vymezeném</p><p>geografickém trhu (hodnoty prodejů). Při stanovení výše pokuty pro jednotlivé účastníky</p><p>řízení Úřad vychází z hodnot prodejů dosažených daným soutěžitelem (jehož je účastník</p><p>řízení součástí) na trhu dotačního poradenství v České republice za poslední ukončené účetní</p><p>období, v němž u jednotlivých účastníků řízení došlo k zakázanému jednání ve shodě.</p><p>Dále Úřad zohlednil specifika daného případu a pro jednotlivé účastníky řízení individuálně</p><p>zvážil případné přitěžující nebo polehčující okolnosti.</p><p>305. Účastníci řízení se dopustili jednoho správního deliktu v souvislosti se zadávacím řízením</p><p>na veřejnou zakázku Zajištění přenosu dat. Při určování výše základní částky pokuty Úřad</p><p>vycházel nejen z typové závažnosti stanovené Zásadami, ale rovněž také z individuální</p><p>závažnosti deliktu, která odráží veškeré relevantní skutečnosti vztahující se k deliktu</p><p>posuzovanému v tomto správním řízení.</p><p>306. Úřad v rámci individuální závažnosti zohlednil, že posuzované jednání se vztahovalo k jedné</p><p>veřejné zakázce a nepostihlo území celé České republiky. Co se týče samotné povahy</p><p>dotčené veřejné zakázky, obecně lze říci, že se z hlediska hodnoty zakázky se v dané době</p><p>jednalo o větší veřejnou zakázku v oblasti dotačního poradenství.</p><p>307. S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl Úřad k závěru, že je na místě stanovit</p><p>za závažnost deliktu v souvislosti s danou veřejnou zakázkou základní částku pokuty ve výši</p><p>[…obchodní tajemství…] % hodnoty prodejů na trhu dotačního poradenství v České republice</p><p>187</p><p>Srovnej bod 22 Zásad při stanovování výše pokut.</p><p>56</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa</p><p>za poslední ukončené účetní období, v němž u jednotlivých účastníků řízení došlo</p><p>k zakázanému jednání ve shodě (v roce 2010).</p><p>308. Zakázaná dohoda mezi společnostmi RPSC, RENARDS, EUNICE a GRANTIKA trvala nejméně</p><p>od 19. 7. 2010 do 27. 7. 2010. Délka trvání porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže</p><p>na daném relevantním trhu nebyla delší než 1 rok, proto Úřad nezvýšil koeficient času</p><p>a stanovil ho ve výši 1.188</p><p>309. Dále Úřad zohlednil individuálně u každého účastníka řízení přitěžující a polehčující okolnosti</p><p>ve vazbě k tomuto deliktu. Úřad shledal jako přitěžující okolnost a důvod pro zvýšení pokuty</p><p>u všech účastníků řízení skutečnost, že se posuzovaného protisoutěžního jednání</p><p>ve vzájemné shodě dopustili úmyslně (viz část VIII Subjektivní stránka deliktu), což Úřad</p><p>zohlednil navýšením základní částky pokuty o 20 %.</p><p>310. Úřad při stanovování konečné výše pokuty přihlédl rovněž k aktuální finanční a majetkové</p><p>situaci soutěžitelů, aby pro ně pokuta nebyla likvidační, a posoudil také, zda výsledná výše</p><p>pokuty nepřesahuje zákonnou maximální výši 10 % z celkového čistého obratu dosaženého</p><p>soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.</p><p>IX.1 RPSC</p><p>311. Při stanovení výše pokuty ukládané soutěžiteli RPSC postupoval Úřad dle pravidel</p><p>obsažených v dokumentu Zásady při stanovování výše pokut (viz výše).</p><p>312. Soutěžitel RPSC dosáhl v roce 2010 na trhu dotačního poradenství v České republice hodnoty</p><p>prodejů […obchodní tajemství…].189 Celkový čistý obrat soutěžitele za rok 2017 činil</p><p>[…obchodní tajemství…].190 Základní částka pokuty za závažnost deliktu činí pro soutěžitele</p><p>RPSC 1,7 % hodnoty prodejů, což představuje (i po zohlednění časového faktoru</p><p>koeficientem ve výši 1) částku […obchodní tajemství…] Kč.</p><p>313. Dále Úřad s ohledem na skutečnost, že se soutěžitel RPSC dopustil posuzovaného</p><p>protisoutěžního jednání ve vzájemné shodě úmyslně, přitížil účastníkovi řízení o 20 %. Úřad</p><p>neshledal žádné další přitěžující ani polehčující okolnosti, na jejichž základě by mohl zvýšit,</p><p>resp. snížit základní částku pokuty soutěžiteli RPSC.</p><p>314. Výsledná částka pokuty (zaokrouhlená na celé tisíce dolů) po zohlednění polehčujících</p><p>a přitěžujících okolností tak pro soutěžitele RPSC činí 25.000,- Kč. Tato částka představuje</p><p>[…obchodní tajemství…] celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem RPSC v roce</p><p>2017. Uložená pokuta by měla mít dostatečně odstrašující účinek, případně zbavit</p><p>sankcionované subjekty majetkového prospěchu, který nezákonným jednáním získaly, měla</p><p>by proto být citelná a plnit represivní a preventivní funkci. Úřad se proto rozhodl navýšit</p><p>dosud vypočtenou částku pokuty, aby činila alespoň […obchodní tajemství…] % celkového</p><p>čistého obratu soutěžitele za rok 2017.191</p><p>188</p><p>Srov. Bod 31 Zásad při stanovování výše pokut.</p><p>Viz l.č. 530 a násl. spisu.</p><p>190</p><p>Viz l.č. 696 a násl. spisu, 740 a násl. spisu a 865 spisu.</p><p>191</p><p>Viz Rozhodnutí Úřadu ve věci Litoměřice č.j. ÚOHS-S159/2009/KD/4325/2010/850 ze dne 14. 7. 2010, později</p><p>potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu i Krajským soudem v Brně. Dále též rozhodnutí Úřadu ve věci Komunální</p><p>technika č.j. ÚOHS-S123/2012/KD-24736/2014/852/DSv ze dne 21. 11. 2014.</p><p>189</p><p>57</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa</p><p>315. Konečná částka pokuty pro soutěžitele RPSC tedy činí 50.000,- Kč. Pokuta v této výši</p><p>nepřevyšuje 10 % z celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední</p><p>ukončené účetní období. S přihlédnutím k finanční a majetkové situaci soutěžitele Úřad</p><p>konstatuje, že pokuta není pro soutěžitele RPSC likvidační.</p><p>IX.2 RENARDS</p><p>316. Při stanovení výše pokuty ukládané soutěžiteli RENARDS postupoval Úřad dle pravidel</p><p>obsažených v dokumentu Zásady při stanovování výše pokut (viz výše).</p><p>317. Soutěžitel RENARDS dosáhl v roce 2010 na trhu dotačního poradenství v České republice</p><p>hodnoty prodejů 43.159.716,- Kč.192 Celkový čistý obrat soutěžitele za rok 2017 činil</p><p>35.068.000,- Kč.193 Základní částka pokuty za závažnost deliktu činí pro soutěžitele RENARDS</p><p>1,7 % hodnoty prodejů, což představuje (i po zohlednění časového faktoru koeficientem ve</p><p>výši 1) částku 733.715,- Kč.</p><p>318. Dále Úřad s ohledem na skutečnost, že se soutěžitel RENARDS dopustil posuzovaného</p><p>protisoutěžního jednání ve vzájemné shodě úmyslně, přitížil účastníkovi řízení o 20 %. Úřad</p><p>neshledal žádné další přitěžující ani polehčující okolnosti, na jejichž základě by mohl zvýšit,</p><p>resp. snížit základní částku pokuty soutěžiteli RENARDS.</p><p>319. Výsledná částka pokuty (zaokrouhlená na celé tisíce dolů) tak pro soutěžitele RENARDS činí</p><p>880.000,- Kč. Pokuta v této výši nepřevyšuje 10 % z celkového čistého obratu dosaženého</p><p>soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. S přihlédnutím k finanční a majetkové</p><p>situaci soutěžitele Úřad konstatuje, že pokuta není pro soutěžitele RENARDS likvidační.</p><p>IX.3 EUNICE</p><p>320. Při stanovení výše pokuty ukládané soutěžiteli EUNICE postupoval Úřad dle pravidel</p><p>obsažených v dokumentu Zásady při stanovování výše pokut (viz výše).</p><p>321. Soutěžitel EUNICE dosáhl v roce 2010 na trhu dotačního poradenství v České republice</p><p>hodnoty prodejů 12.811.924,- Kč.194 Celkový čistý obrat soutěžitele za rok 2017 činil</p><p>940.689,- Kč.195 Základní částka pokuty za závažnost deliktu činí pro soutěžitele EUNICE 1,7 %</p><p>hodnoty prodejů, což představuje (i po zohlednění časového faktoru koeficientem ve výši 1)</p><p>částku 217.803,- Kč.</p><p>322. Dále Úřad s ohledem na skutečnost, že se soutěžitel EUNICE dopustil posuzovaného</p><p>protisoutěžního jednání ve vzájemné shodě úmyslně, přitížil účastníkovi řízení o 20 %. Úřad</p><p>neshledal žádné další přitěžující ani polehčující okolnosti, na jejichž základě by mohl zvýšit,</p><p>resp. snížit základní částku pokuty soutěžiteli EUNICE.</p><p>323. Výsledná částka pokuty (zaokrouhlená na celé tisíce dolů) tak pro soutěžitele EUNICE činí</p><p>261.000,- Kč. Tato částka představuje 28 % celkového čistého obratu dosaženého</p><p>soutěžitelem EUNICE v roce 2017 a pokuta v této výši tak převyšuje 10 % z celkového čistého</p><p>obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. Úřad proto výslednou</p><p>částku pokuty (zaokrouhlenou na celé tisíce dolů) pro soutěžitele EUNICE stanovil ve výši</p><p>192</p><p>Viz l.č. 848 spisu.</p><p>Viz l.č. 585 spisu.</p><p>194</p><p>Viz l.č. 515 a násl. spisu.</p><p>195</p><p>Ibid.</p><p>193</p><p>58</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa</p><p>94.000,- Kč, tj. ve výši, která odpovídá 10 % z celkového čistého obratu dosaženého</p><p>soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. S přihlédnutím k finanční a majetkové</p><p>situaci společnosti EUNICE Úřad konstatuje, že pokuta není pro soutěžitele EUNICE likvidační.</p><p>IX.4 GRANTIKA</p><p>324. Při stanovení výše pokuty ukládané soutěžiteli GRANTIKA postupoval Úřad dle pravidel</p><p>obsažených v dokumentu Zásady při stanovování výše pokut (viz výše).</p><p>325. Soutěžitel GRANTIKA dosáhl v roce 2010 na trhu dotačního poradenství v České republice</p><p>hodnoty prodejů […obchodní tajemství…].196 Celkový čistý obrat společnosti (účastníka</p><p>řízení) GRANTIKA za rok 2017 činil 44.710.000,- Kč.197 Celkový čistý obrat soutěžitele</p><p>GRANTIKA za rok 2017 Úřadu není znám, nicméně z logiky věci přesahuje uvedenou částku</p><p>44 mil. Kč.198 Základní částka pokuty za závažnost deliktu činí pro soutěžitele GRANTIKA</p><p>[…obchodní tajemství…] % hodnoty prodejů, což představuje (i po zohlednění časového</p><p>faktoru koeficientem ve výši 1) částku […obchodní tajemství…].</p><p>326. Dále Úřad s ohledem na skutečnost, že se soutěžitel GRANTIKA dopustil posuzovaného</p><p>protisoutěžního jednání ve vzájemné shodě úmyslně, přitížil účastníkovi řízení o […obchodní</p><p>tajemství…] %. Úřad neshledal žádné další přitěžující ani polehčující okolnosti, na jejichž</p><p>základě by mohl zvýšit, resp. snížit základní částku pokuty soutěžiteli GRANTIKA.</p><p>327. Výsledná částka pokuty (zaokrouhlená na celé tisíce dolů) tak pro soutěžitele GRANTIKA činí</p><p>859.000,- Kč. Pokuta v této výši nepřevyšuje 10 % z celkového čistého obratu dosaženého</p><p>soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.199 S přihlédnutím k finanční a majetkové</p><p>situaci soutěžitele Úřad konstatuje, že pokuta není pro soutěžitele GRANTIKA likvidační.</p><p>IX.5 Úhrada pokuty</p><p>328. Účastníci řízení provedou úhradu pokuty na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo</p><p>účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo účastníka</p><p>řízení. Uložené pokuty jsou splatné do 90 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.</p><p>IX.6 Opatření k nápravě</p><p>329. Úřad účastníkům řízení neuložil opatření k nápravě, neboť zejména s ohledem na povahu</p><p>deliktu a jejich minulostní charakter nelze dosáhnout nápravy porušeného stavu.</p><p>IX.7 Zákaz plnění dohod</p><p>330. V souladu s § 7 odst. 1 ZOHS 155 Úřad uložil zákaz plnění dohody popsané ve výrokové části</p><p>I. tohoto rozhodnutí do budoucna, jak je uvedeno ve výrokové části III. tohoto rozhodnutí.</p><p>196</p><p>Viz l.č. 537 a násl. spisu.</p><p>Ibid.</p><p>198</p><p>K vymezení soutěžitele GRANTIKA viz bod 37 tohoto sdělení výhrad.</p><p>199</p><p>Toto konstatování Úřad činí přesto, že nezná přesnou výši čistého obratu soutěžitele za rok 2017 - vzhledem</p><p>k tomu, že vypočtená pokuta nepřesahuje 10 % z celkového čistého obratu dosaženého účastníkem řízení GRANTIKA</p><p>za poslední ukončené účetní období, nemůže přesahovat ani 10 % z celkového čistého obratu dosaženého celým</p><p>soutěžitelem.</p><p>197</p><p>59</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa</p><p>X</p><p>NÁKLADY ŘÍZENÍ</p><p>331. Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastníci řízení RPSC,</p><p>RENARDS, EUNICE a GRANTIKA porušili § 3 odst. 1 ZOHS 155, tedy porušili zákaz neuzavírat</p><p>zakázané dohody narušující hospodářskou soutěž, je tak splněna podmínka v § 79 odst. 5</p><p>správního řádu nutná k uložení náhrady nákladů těmto účastníkům řízení. S ohledem na</p><p>délku a rozsah provedeného dokazování má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ,</p><p>a proto určil paušální částku nákladů řízení, jež je každý z těchto účastníků povinen uhradit,</p><p>ve výši 2.500,-Kč.</p><p>332. Náklady řízení je každý účastník řízení povinen uhradit do 15 dnů od právní moci tohoto</p><p>rozhodnutí. Náklady řízení se hradí na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně,</p><p>číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, číslo variabilního symbolu je pro</p><p>každého účastníka řízení odlišné, pro účastníka řízení: i) RPSC:2017010236 ii) RENARDS:</p><p>2017020236, iii) EUNICE: 2017030236, iv) GRANTIKA: 2017040236.</p><p>XI</p><p>ZÁVĚR</p><p>333. Ze všech shora podaných důvodů Úřad konstatuje, že bylo prokázáno spáchání správního</p><p>deliktu dle ZOHS 155, spočívajícího v uzavření zakázané dohody narušující hospodářskou</p><p>soutěž a tedy v rozporu s § 3 odst. 1 tohoto zákona, a proto rozhodl v souladu s § 67 odst. 1</p><p>správního řádu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.</p><p>POUČENÍ</p><p>334. Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a odst. 4 zákona č. 500/2004</p><p>Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona</p><p>č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení</p><p>rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se</p><p>podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má</p><p>odkladný účinek.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>JUDr. Hynek Brom</p><p>I. místopředseda Úřadu</p><p>Obdrží</p><p>RPSC ideas s.r.o.</p><p>60</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa</p><p>17. listopadu 1126/43</p><p>779 00 Olomouc</p><p>RENARDS, s.r.o.</p><p>Vídeňská 228/7</p><p>639 00 Brno</p><p>EUNICE CONSULTING a.s.</p><p>Belgická 642/15</p><p>120 00 Praha 2</p><p>ECONOMY RATING a.s.</p><p>Lidická 1869/28</p><p>602 00 Brno</p><p>Strelička &amp; Partners, advokátní kancelář, s.r.o. (právní zástupce Erste Grantika Advisory, a.s.)</p><p>Veselá 163/12</p><p>602 00 Brno</p><p>Vypraveno dne</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>61</p></div>", "next": 0}