{"html": "<div class=\"doc\"><p>Z tohoto pohledu tak spojení doby výkonu funkce stavbyvedoucího a požadované hodnoty</p><p>plnění považuje Úřad za opodstatněné.</p><p>177. Co se týče dalšího navrhovatelem demonstrovaného příkladu, když se na stavbě za 200 mil. Kč</p><p>realizované po dobu více než jednoho roku podílí dva stavbyvedoucí a dle požadavků</p><p>zadavatele by tak požadavky nesplňoval ani jeden z těch dvou stavbyvedoucích, Úřad uvádí,</p><p>že tento příklad neopodstatněnost požadavku zadavatele na naplnění veškerých požadavků</p><p>referenční stavby neprokazuje. Pokud navrhovatel v rámci uvedeného příkladu míní situaci,</p><p>kdy na stavbě působí souběžně dva stavbyvedoucí, je třeba upozornit, že v takovém případě</p><p>není zřejmé, nakolik jsou činnosti stavbyvedoucího vykonávány (řádně) tím kterým</p><p>37</p><p>Č.j.: ÚOHS-36756/2022/510</p><p>stavbyvedoucím (tj. který ze stavbyvedoucích tuto funkci vykonává fakticky a který například</p><p>jen formálně). Nepřipuštění takové možnosti tak Úřad shledává jako zcela opodstatněné.</p><p>Pokud navrhovatel uvedeným příkladem cílí na hodnotu dokládané referenční zakázky ve</p><p>spojení s dobou plnění (tj. že za dobu 6 měsíců nelze prokázat zkušenost se stavbou v hodnotě</p><p>200 mil. Kč) Úřad konstatuje, že tímto navrhovatel de facto brojí proti finanční hodnotě</p><p>reference (ve výši 200 mil. Kč). Úřad však konstatuje, že s ohledem na předpokládanou</p><p>hodnotu veřejné zakázky ve výši 1,3333 mld. Kč bez DPH (dle odhadu navrhovatele dokonce</p><p>2 mld. Kč) neshledává jakoukoli nepřiměřenost, když se jedná o částku přibližně šestkrát nižší,</p><p>nežli činí předpokládaná hodnota šetřené veřejné zakázky, a to i s přihlédnutím k počtu</p><p>doručených žádostí ve spojení s počtem dodavatelů, kteří dle protokolu komise č. 2 prokázali</p><p>splnění mj. technické kvalifikace. Úřad vycházel i z propočtu hodnoty poměru referenční</p><p>zakázky na předpokládané hodnotě veřejné zakázky v závislosti na délce doby plnění uvedené</p><p>v příloze zadávací dokumentace „Příloha k nabídce“ (viz bod 126. odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí), která by měla trvat cca 2 až 3 roky v závislosti na datu zahájení prací. Pokud by</p><p>veřejné zakázka trvala 2 roky, pak by referenční hodnota 200 mil. Kč (za půl roku) přepočtená</p><p>na 2 roky činila 800 mil. Kč (4x 200 mil. Kč). V případě, že by veřejné zakázka trvala 3 roky, pak</p><p>by referenční hodnota 200 mil. Kč (za půl roku) přepočtená na 3 roky činila 1, 2 mld. Kč (6x 200</p><p>mil. Kč). V obou případech by tedy hodnota referenční zakázky činila nižší částku, nežli činí</p><p>předpokládaná hodnota veřejné zakázky. Lze současně podotknout, že když sám navrhovatel</p><p>odhaduje reálnou hodnotu veřejné zakázky dokonce na částku cca 2 mld. Kč, je zřejmé, že</p><p>hodnota referenční zakázky může být dokonce ještě výrazněji nižší, nežli činí zadavatelem</p><p>uvedená předpokládaná hodnota veřejné zakázky. Hodnotu referenční stavby, kterou</p><p>zadavatel stanovil tak Úřad neshledává jako neopodstatněnou a tedy rozpornou se zákonem.</p><p>178. K názoru navrhovatele na věcnou rozpornost nutnosti realizace plnění v celkové hodnotě 200</p><p>mil. Kč za 6 měsíců, jenž navrhovatel podpořil příkladem, kdy se na stavbě trvající jeden rok</p><p>podílí dva stavbyvedoucí a hodnota stavby by tak musela činit min. 400 mil. Kč, Úřad</p><p>konstatuje, že v daném požadavku žádný rozpor v tomto ohledu neshledal. Naopak Úřad</p><p>považuje za logické spojovat dobu působení s hodnotou zakázky, neboť v opačném případě by</p><p>také nebylo třeba možno vyloučit, že se v danou dobu příslušný stavbyvedoucí na stavbě</p><p>aktivně nepodílel (např. v důsledku dlouhodobějšího přerušení stavebních prací) apod. Potom</p><p>pokud se na referenční stavbě podílí více stavbyvedoucích a stavba trvá více než půl roku, je</p><p>smysluplné, že celková hodnota stavby (tak, aby reference splnila předpoklady požadované</p><p>zadávacími podmínkami) musí být vyšší. I v případě, kdy se na stavbě trvající jeden rok podílí</p><p>po půl roce dva stavbyvedoucí a stavba tak musela činit dvojnásobný finanční objem, Úřad</p><p>shledává vnitřní logiku. Jako nelogickou naopak Úřad shledává úvahu navrhovatele, podle níž</p><p>pokud se na stavbě v hodnotě 200 mil. Kč podílí pět stavbyvedoucích, je postačující, že mají</p><p>všichni zkušenost právě s plněním stavby za 200 mil. Kč. Taková situace by nemusela vypovídat</p><p>o aktivním zapojení stavbyvedoucího v průběhu stavebních prací a ve svém důsledku by pak</p><p>mohlo k naplnění takto stanoveného požadavku postačovat, aby takový stavbyvedoucí působil</p><p>na dané stavbě v řádu několik málo dnů, což evidentně naprosto nevypovídá o aktivních</p><p>zkušenostech osoby stavbyvedoucího. Pro úplnost Úřad doplňuje, že jak u požadované doby</p><p>působení stavbyvedoucího, tak u hodnoty stavby referenční zakázky se dle zadávacích</p><p>podmínek jedná o minimální požadované parametry, tudíž pokud by se stavbyvedoucí podílel</p><p>(po celou dobu) na stavbě trvající například tři roky v hodnotě 200 mil. Kč, vyhovovala by</p><p>38</p><p>Č.j.: ÚOHS-36756/2022/510</p><p>taková reference zadávacím podmínkám (jelikož stavbyvedoucí aktivně vykonával roli</p><p>stavbyvedoucího na zakázce o požadované minimální hodnotě).</p><p>179. K námitce navrhovatele ohledně diskriminace požadavku na předložení osvědčení</p><p>o autorizaci členy týmu – stavbyvedoucího – ve vztahu k zahraničním technikům, kterou</p><p>navrhovatel dovozuje ze stavu a formy zadávacího řízení, k čemuž doplnil, že pro tuto fázi</p><p>zadávacího řízení postačuje zadavateli čestné prohlášení a osvědčení by mohlo sloužit až jako</p><p>podklad pro podpis smlouvy, Úřad uvádí následující.</p><p>180. Ačkoli lze s navrhovatelem souhlasit v tom směru, že v případě šetřené veřejné zakázky (jejíž</p><p>zadávací lhůta byla stanovena v délce 12 měsíců – viz bod 125. odůvodnění tohoto rozhodnutí)</p><p>je možno předpokládat delší časový horizont do doby výzvy k podání nabídky, nelze takovou</p><p>skutečnost (samostatně) považovat za důvod pro neoprávněnost požadavku na autorizaci</p><p>některého z členů týmu. V této souvislosti je klíčový princip právě užšího řízení, v rámci něhož</p><p>je předmětná veřejná zakázka zadávána, a které je jako takové specifické tím (a zákon to jasně</p><p>říká v § 58 odst. 3 zákona), že kvalifikační kritéria jsou vždy hodnocena před podáním nabídky</p><p>a nabídku mohou podat jen ti dodavatelé, kteří k tomu byli vyzváni. Smyslem této</p><p>„dvoufázovosti“ je pak zajištění toho, že pouze kvalifikovaní dodavatelé budou zpracovávat</p><p>a podávat nabídky. Účelné to bude zejména tam, kde je tvorba nabídek náročná</p><p>a komplikovaná (srov. Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon</p><p>o zadávání veřejných zakázek. Komentář 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017,</p><p>s. 355).</p><p>181. Je tedy zřejmé, že aby bylo možno dostát principům užšího řízení, je zadavatel povinen ještě</p><p>před výzvou k podání nabídek mít postaveno najisto, že jedná s plně kvalifikovanými</p><p>dodavateli, aby mohl k podání nabídky vyzvat dodavatele právě jen ty kvalifikované (natož pak</p><p>bezprostředně před podpisem smlouvy). Z tohoto důvodu tak nelze považovat za nezákonný</p><p>postup zadavatele, kdy nepřipustil prokázání kvalifikace (v tomto případě autorizaci člena</p><p>týmu) navrhovatelem navrhovaným způsobem, podle něhož se člen týmu zaváže, že kvalifikaci</p><p>(autorizaci) splní až někdy v budoucnu. Úřad tedy neshledává žádného porušení zákona v tom,</p><p>že zadavatel k prokázání kvalifikace požadoval osvědčení o autorizaci stavbyvedoucího již ve</p><p>fázi podání žádostí o účast.</p><p>182. Nadto Úřad v souvislosti s argumentem navrhovatele o diskriminaci zahraničních techniků</p><p>připomíná, že podle čl. 3.5 kvalifikační dokumentace zadavatel jako způsob prokázání</p><p>požadavku na předložení osvědčení o autorizaci stanovil: „Osvědčení o autorizaci (…) podle</p><p>zákona č. 360/1992 Sb., nebo jiný obdobný doklad vydaný v jiné zemi než v ČR3, který v této</p><p>jiné zemi opravňuje jeho držitele ve shora uvedeném oboru k výkonu činností dle návrhu</p><p>Smlouvy.“. Z takto stanoveného způsobu prokázání jednoznačně vyplývá, že zadavatel</p><p>k prokázání splnění daného požadavku připustil i zahraniční (obdobný) doklad, na základě</p><p>něhož mohli i zahraniční technici předložit takový doklad, který je opravňuje v požadovaném</p><p>oboru k výkonu činností dle návrhu smlouvy. Úřad tak ani v tomto směru neshledává jakékoli</p><p>porušení zásady zákazu diskriminace při stanovení požadavku zadavatele na předložení</p><p>předmětného osvědčení o autorizaci.</p><p>3</p><p>zvýraznění provedeno Úřadem – pozn. Úřadu</p><p>39</p><p>Č.j.: ÚOHS-36756/2022/510</p><p>183. Ve vztahu k tvrzení zadavatele o netransparentním nastavení podmínek technické</p><p>kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a), c) a d) zákona Úřad konstatuje, že ačkoli z obsahu</p><p>podaného návrhu (resp. námitek) není zcela zřejmé, v čem konkrétně navrhovatel shledává</p><p>netransparentnost postupu zadavatele při stanovení uvedených podmínek technické</p><p>kvalifikace, s ohledem na všechny výše uvedené závěry Úřad v namítaném nastavení</p><p>požadavků na technickou kvalifikaci porušení zásady transparentnosti neshledal. Dle závěrů</p><p>Úřadu výše byly zjištěny relevantní důvody pro stanovení předmětných požadavků zadavatele</p><p>a nebyla identifikována ani jakákoli nejednoznačnost či vnitřní rozpornost stanovených</p><p>požadavků.</p><p>184. Na základě shora uvedeného posouzení tak Úřad dospěl k závěru, že požadavky zadavatele na</p><p>technickou kvalifikaci nelze považovat za rozporné se zákonem. Zadavatel předložil</p><p>dostatečně racionální argumenty, které jeho požadavky na technickou kvalifikaci dodavatele</p><p>dostatečně odůvodňují a na základě kterých lze konstatovat, že nedošlo k bezdůvodnému</p><p>omezení hospodářské soutěže. V šetřeném případě je zřejmé, že jsou zde jistá specifika</p><p>veřejné zakázky, která zcela jistě nejsou bezvýznamná.</p><p>185. Úřad tedy s ohledem na shora uvedené uzavírá, že v šetřeném případě zadavatel předložil</p><p>takové důvody, které ve vztahu k popsaným specifikům při plnění veřejné zakázky osvětlily</p><p>jeho pohnutky pro dané nastavení posuzovaných kvalifikačních předpokladů. Zároveň z počtu</p><p>podaných žádostí (obsahu protokolů komise č. 1 a 2 a jejich příloh obsahujících údaje týkající</p><p>se posouzení kvalifikace jednotlivými účastníky) vyplynulo, že okruh potenciálních dodavatelů</p><p>není natolik úzký, aby ukazoval na účelové omezení soutěže. Zadavatel se snažil i rozšířením</p><p>referenční doby i rozšířením okruhu realizovaných typů staveb, jež požadované zkušenosti</p><p>mohly zajistit, oslovit více možných dodavatelů. Úřad tak konstatuje, že zadavatel se při</p><p>stanovení přezkoumávaných požadavků technické kvalifikace nedopustil porušení zákona.</p><p>K mechanismu posuzování MNNC</p><p>186. Navrhovatel v návrhu rovněž napadá zadavatelem stanovený mechanizmus posuzování</p><p>MNNC s tím, že má za to, že nelze akceptovat jako důvodnou a přiměřenou zadávací</p><p>podmínku, podle níž může zadavatel identifikovat podezření na MNNC tehdy, když bude</p><p>nabídková cena (byť v jedné položce) o 10 % nižší než průměr všech obdržených nabídek.</p><p>V případě agregovaných položek navrhovatel upozorňuje, že odlišnost nabídkových cen může</p><p>být značná. Navrhovatel je přesvědčen, že takový způsob výpočtu MNNC je netransparentní,</p><p>nepřiměřený, diskriminační a stanovený v rozporu s účelem institutu MNNC ve smyslu § 113</p><p>zákona.</p><p>187. Předmětem přezkumu ze strany Úřadu je tedy zadavatelem stanovený způsob určení MNNC,</p><p>z něhož navrhovatel dovozuje, že v případě, kdy nabídková cena některého z účastníků či</p><p>pouze některá položka nabídkové ceny je o 10 % nižší než průměr všech obdržených nabídek,</p><p>může být tento účastník vyloučen ze zadávacího řízení, případně po něm může zadavatel žádat</p><p>zdůvodnění celé nabídkové ceny.</p><p>188. Úřad nejprve obecně uvádí, že zákon v ustanovení § 113 stanoví podmínky, za nichž zadavatel</p><p>posouzení MNNC může provést. Ze systematiky zákona vyplývá, že se dané ustanovení uplatní</p><p>pro nadlimitní zadávací řízení; v jiném případě jen tehdy, pokud si zadavatel použití citovaného</p><p>ustanovení v zadávací dokumentaci vyhradí. Dle § 113 odst. 6 zákona zadavatel účastníka</p><p>zadávacího řízení vyloučí, pokud z objasnění MNNC (jenž zadavatel posoudil) vyplývá, že</p><p>40</p><p>Č.j.: ÚOHS-36756/2022/510</p><p>nabídková cena je mimořádně nízká z důvodů tam uvedených. Z právě uvedeného plyne, že</p><p>zadavatel účastníka zadávacího řízení nevyloučí automaticky při identifikaci MNNC, ale až za</p><p>splnění zákonných podmínek, a zejména až po posouzení objasnění MNNC. Úřad připomíná,</p><p>že se v šetřeném případě jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, z čehož je zřejmé, že v právě</p><p>řešené věci lze aplikovat podmínky vymezené v § 113 zákona.</p><p>189. V šetřeném zadávacím řízení zadavatel v zadávací dokumentaci (v čl. 6 – viz bod 124.</p><p>odůvodnění tohoto rozhodnutí) stanovil, v jakém případě může identifikovat MNNC, a uvedl,</p><p>že v případě identifikování MNNC z důvodu odchylky položky o 10 % oproti průměru</p><p>nabídkových cen ze všech nabídek má právo po účastníkovi požadovat vysvětlení a podrobný</p><p>výpočet nabídkové ceny. Ze zadávacích podmínek tedy nijak neplyne, že by zadavatel hodlal</p><p>v případě, kdy v nabídce účastníka identifikuje MNNC, z důvodu uvedené odchylky účastníka</p><p>bez dalšího ze zadávacího řízení vylučovat. Naopak v zadávacích podmínkách je jasně</p><p>stanoveno, jak bude zadavatel v případě identifikace MNNC postupovat – tj. vyžádá si</p><p>vysvětlení a podrobný výpočet nabídkové ceny. Takový postup Úřad neshledává jakkoli</p><p>netransparentní, naopak je dodavatelům předem znám mechanismus, na základě něhož</p><p>budou nabídkové ceny posouzeny jako mimořádně nízké.</p><p>190. K tvrzení navrhovatele, podle něhož jsou dodavatelé odrazováni od předkládání</p><p>konkurenceschopných cen z důvodu vlastní neochoty objasňovat oprávněnost své nabídkové</p><p>ceny, Úřad předně uvádí, že nelze zadavateli upírat právo vyplývající z § 113 odst. 4 zákona</p><p>požadovat od dodavatelů vysvětlení jejich nabídkové ceny mj. v situaci, kdy se vyskytly</p><p>pochybnosti o tom, zda je účastník schopen za jím nabízenou cenu předmět veřejné zakázky</p><p>řádně realizovat. Už vůbec nelze uplatnění tohoto práva označit jako šikanu, jak činí</p><p>navrhovatel v námitkách (a potažmo návrhu). Současně je možno vycházet z předpokladu, že</p><p>dodavatelé, kteří podají nabídku do zadávacího řízení, mají o přidělení veřejné zakázky zájem</p><p>a jsou zcela jistě srozuměni s tím, že mohou být ze strany zadavatele požádáni např.</p><p>o objasnění MNNC v některých položkách rozpočtu. Pokud se dodavatelům „nechce</p><p>zadavateli následně zcela zbytečně objasňovat“ položky nabídkové ceny, jak argumentuje</p><p>navrhovatel, pak dle Úřadu nelze takovou neochotu vnímat jinak nežli jako nezájem o získání</p><p>veřejné zakázky. Úřad tak neshledává v uvedeném postupu zadavatele při stanovení</p><p>mechanismu stanovení MNNC žádnou překážku, která by dodavatele jakkoliv mohla odrazovat</p><p>od účasti v zadávacím řízení.</p><p>191. Úřad je rovněž toho názoru, že právě zadavatelem stanovený mechanismus stanovení MNNC</p><p>motivuje dodavatele k nabízení zcela reálných cen (tj. nikoli podhodnocených ani</p><p>nadhodnocených), a to s cílem vyhnout se možnosti uvedení cen, které by byly dle</p><p>stanoveného mechanismu mimořádně nízké. Úvahu navrhovatele, podle níž by někteří</p><p>dodavatelé nabízeli v položkách záměrně vysoké ceny, považuje Úřad za nelogickou a zcela</p><p>lichou, jednak proto, že dodavatelé chtějí v rámci hodnocení nabídek (a tedy i hodnocení dle</p><p>nabídkové ceny) co nejlépe uspět a také proto, že dodavatelé, jejichž ceny byly vyhodnoceny</p><p>jako mimořádně nízké, mají možnost na základě žádosti o vysvětlení MNNC nabízené ceny</p><p>řádně objasnit. Ze stejného důvodu pak považuje Úřad za nedůvodnou námitku navrhovatele</p><p>i ve vztahu k možnému předkládání nesouměřitelných nabídkových cen agregovaných</p><p>položek. Pokud dodavatelé předkládají v rámci agregovaných položek de facto variantní řešení</p><p>(jelikož zadavatel nestanovil přesné dílčí položky v rámci agregovaného rozpočtu), nemělo by</p><p>dodavatelům činit obtíže jimi nabízený způsob řešení objasnit a obhájit tak i například cenu</p><p>41</p><p>Č.j.: ÚOHS-36756/2022/510</p><p>výrazně nižší než činí průměr ostatních nabídkových cen. Ze zadávacích podmínek</p><p>jednoznačně vyplývá, že v případě zjištění MNNC v některých položkách nabídkové ceny, bude</p><p>příslušný dodavatel vyzván k objasnění, a nikoli, že bude automaticky vyloučen, a tudíž co se</p><p>týče navrhovatelem vysloveného podezření o záměru zadavatele vytvořit si prostor pro</p><p>případné vyloučení nechtěného nepreferovaného dodavatele Úřad považuje za ryze</p><p>spekulativní.</p><p>192. Úřad dodává, že v případě, kdy si zadavatel od účastníka zadávacího řízení vyžádá vysvětlení</p><p>MNNC a toto vysvětlení následně neakceptuje a účastníka vyloučí ze zadávacího řízení, je</p><p>povinen toto své rozhodnutí jasně a přezkoumatelně odůvodnit, což na něj taktéž klade</p><p>značné nároky, neboť toto jeho rozhodnutí může být následně předmětem námitek účastníka</p><p>i přezkumu ze strany Úřadu. S argumentací navrhovatele se proto Úřad neztotožňuje</p><p>a považuje ji za spekulativní a účelovou a z hlediska kontextu věci co do relevantnosti tvrzení</p><p>v této chvíli i za zcela předčasnou.</p><p>193. K tvrzení navrhovatele, že zadavatelem stanovený mechanizmus posuzování MNNC může vést</p><p>k tomu, že nabídka s cenou nižší o 10 %, byť v jediné položce, bude automaticky označena za</p><p>nabídku s MNNC „s důsledkem vyloučení ze zadávacího řízení“, Úřad s odkazem na § 48 odst. 4</p><p>zákona uvádí, že k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení by mohlo dojít až v případě, že by</p><p>účastník svou nízkou nabídkovou cenu nezdůvodnil. Vyloučení účastníka tedy nenastává</p><p>automaticky při identifikaci MNNC v nabídce, ale může nastat až v případě, že účastník svou</p><p>cenu zadavateli na základě jeho výzvy nezdůvodní (přičemž i v tomto případě je v zásadě na</p><p>vůli zadavatele, zda účastníka vyloučí, či nikoli), což je z hlediska aplikace zákona zcela</p><p>nesporné.</p><p>194. K námitce navrhovatele ohledně netransparentnosti a nepřiměřenosti zadávací podmínky</p><p>týkající se posouzení MNNC Úřad uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci jasně stanovil</p><p>pravidlo pro identifikaci MNNC, tedy přesně specifikoval, kdy bude nabídkovou cenu</p><p>považovat za mimořádně nízkou, a současně stanovil, jak bude v dané situaci postupovat.</p><p>Nelze tak dle Úřadu pochybovat o transparentnosti dané zadávací podmínky. Pokud jde</p><p>o údajnou nepřiměřenost, z návrhu plyne, že navrhovatel považuje za nepřiměřené, aby</p><p>v důsledku toho, že by i jen jedna položka nabídkové ceny byla o 10 % nižší než průměr</p><p>obdržených nabídek, resp. nabídek nevyloučených z hodnocení, byl účastník ze zadávacího</p><p>řízení vyloučen, resp. byl po něm vyžadován podrobný výpočet nabídkové ceny. Úřad v této</p><p>souvislosti odkazuje na své závěry uvedené výše v bodě 189. odůvodnění tohoto rozhodnutí,</p><p>z nichž plyne, že tyto „obavy“ navrhovatele jsou neopodstatněné. K tvrzení navrhovatele</p><p>ohledně nízké úrovně rozdílu nabídkových cen položek (v šetřeném případě ve výši 10 %), Úřad</p><p>uvádí, že v takto nízké úrovni neshledává v šetřeném případě jakoukoli nezákonnost (či</p><p>nedůvodnost) a vnímá jej spíše jako silný signál pro dodavatele, aby stanovili nabídkové ceny</p><p>jednotlivých položek co nejblíže realitě (tj. v takové výši, za niž budou schopni plnění</p><p>realizovat).</p><p>195. Úřad upozorňuje, že obdobný mechanismus posuzování MNNC již byl předmětem přezkumu</p><p>ze strany Úřadu v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0214/2021/VZ, přičemž zákonnost</p><p>takového postupu zadavatele Úřad dovodil v rozhodnutí č. j. ÚOHS-12246/2022/500 ze dne</p><p>8. 4. 2022, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-19996/2022/163 ze</p><p>dne 20. 6. 2022.</p><p>42</p><p>Č.j.: ÚOHS-36756/2022/510</p><p>196. V návaznosti na shora uvedené Úřad konstatuje, že zadávací podmínka týkající postupu</p><p>zadavatele při posuzování MNNC nebyla stanovena v rozporu se zákonem.</p><p>K požadavku na ekonomickou kvalifikaci</p><p>197. Navrhovatel v podaném návrhu brojí rovněž proti nepřiměřenosti požadavku na výši</p><p>minimálního požadovaného ročního obratu v rámci prokazování ekonomické kvalifikace, který</p><p>zadavatel stanovil v částce 1 mld. Kč bez DPH pro každé ze tří bezprostředně předcházejících</p><p>účetních období. Navrhovatel je toho názoru, že výše požadovaného obratu je nepřiměřená</p><p>a neobvyklá a byla stanovena náhodně či s cílem eliminace dodavatelů s nižším obratem.</p><p>198. Úřad uvádí, že v nadlimitním režimu (části čtvrté zákona) je ekonomická kvalifikace upravena</p><p>v § 78 zákona. Podle § 78 odst. 2 zákona minimální výše ročního obratu nesmí přesahovat</p><p>dvojnásobek předpokládané hodnoty veřejné zakázky.</p><p>199. Jak bylo uvedeno v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-28954/2021/162/DHa ze dne</p><p>9. 9. 2021 (dále také jen „rozhodnutí ze dne 9. 9. 2021“), pokud není v § 16 a následujících</p><p>ustanoveních zákona uvedeno jinak (viz např. § 19 zákona), předpokládanou hodnotou se pro</p><p>potřeby stanovení maximálně přípustné minimální výše obratu dle § 78 odst. 2 zákona rozumí</p><p>předpokládaná hodnota veřejné zakázky za celou dobu jejího plnění, a nikoliv pouze za dobu</p><p>1 roku (v případě zakázky rozložené do více let). V § 78 odst. 2 zákona je tak stanoven strop,</p><p>který zadavatelé nesmí při stanovení požadavku na ekonomickou kvalifikaci překročit</p><p>(s výjimkou uvedenou v § 78 odst. 3 zákona).</p><p>200. Nicméně skutečnost, že zadavatel při stanovení minimální výše ročního obratu dodrží § 78</p><p>odst. 2 zákona, však automaticky neznamená, že současně dodrží zásadu přiměřenosti</p><p>zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona – její naplnění je třeba posuzovat vždy podle okolností</p><p>konkrétního případu. Jak bylo uvedeno v rozhodnutí ze dne 9. 9. 2021, „i požadavek, který</p><p>splňuje limit minimálního ročního obratu dle § 78 odst. 2 zákona, může být s ohledem na</p><p>okolnosti případu rozporný se zásadou přiměřenosti. Proto by zadavatelé neměli k nastavení</p><p>minimálního ročního obratu přistupovat tak, že budou vždy požadovat minimální obrat</p><p>nejvyšší možný, ale také by měli zvážit, jaká částka obratu je přiměřená náročnosti plnění</p><p>zadávané zakázky. Například u zakázky se značnou předpokládanou hodnotou, jejíž plnění však</p><p>lze předpokládat v horizontu řady let, lze zpravidla očekávat, že se její plnění určitým způsobem</p><p>rozloží mezi jednotlivá léta, tedy v žádném roce pravděpodobně nebude splněno to, co</p><p>odpovídá celé předpokládané hodnotě. Pak by se minimální roční obrat ve výši celého</p><p>dvojnásobku předpokládané hodnoty jistě mohl jevit jako nepřiměřený, zejména pokud by</p><p>z důvodu takto nastaveného obratu byla výrazně omezena hospodářská soutěž o zakázku“.</p><p>201. V šetřeném případě se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota činí</p><p>1,3333 mld. Kč bez DPH (viz bod 2. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Doba pro dokončení díla</p><p>přitom vyplývá z dokumentu „Příloha k nabídce“ (viz bod 126. odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí), který jsou součástí příloh zadávací dokumentace, v rámci něhož se mj. uvádí, že</p><p>„V případě oznámení o Datu zahájení prací (…) nejpozději do dne 24. 8. 2022, je Doba pro</p><p>dokončení Díla ke dni 30. 10. 2024.“ a „V případě oznámení o Datu zahájení prací (…) od</p><p>24. 9. 2022 do 24. 7. 2023, je Doba pro dokončení Díla ke dni 30. 10. 2025.“. Předpokládaná</p><p>doba plnění veřejné zakázky tudíž činí přibližně 2 až 3 roky.</p><p>43</p><p>Č.j.: ÚOHS-36756/2022/510</p><p>202. S odkazem na § 78 odst. 2 zákona je nutno pro případ šetřené veřejné zakázky nutno dovodit</p><p>maximální výši ročního obratu, kterou je zadavatel oprávněn požadovat, a to ve výši 2,6666</p><p>mld. Kč (tj. ve výši dvojnásobku předpokládané hodnoty veřejné zakázky). Vzhledem k tomu,</p><p>že zadavatel stanovil v čl. 3.3 kvalifikační dokumentace požadavek na roční obrat ve výši 1 mld.</p><p>Kč je zřejmé, že zadavatel stanovil požadovaný roční obrat v souladu s § 78 odst. 2 zákona.</p><p>203. Co se týče otázky, zda výše ročního obratu byla v šetřeném případě stanovena rovněž</p><p>v souladu se zásadou přiměřenosti dle § 6 odst. 1 zákona, Úřad posoudil relevantní okolnosti</p><p>daného případu, tj. především předpokládanou dobu plnění veřejné zakázky i zdůvodnění</p><p>zadavatele pro stanovení výše požadovaného ročního obratu.</p><p>204. V případě nadlimitního režimu lze konstatovat, že přepočítávání předpokládané hodnoty</p><p>veřejné zakázky na jeden rok plnění veřejné zakázky představuje spíše výjimku, když obecně</p><p>platí, že postup, kdy se u stavebních zakázek na dobu delší než jeden rok předpokládaná</p><p>hodnota pro účely § 78 odst. 2 zákona nepřepočítává, sám o sobě není nepřiměřený ani</p><p>diskriminační. Výjimka, kdy je přepočítávání relevantnější, je (např. s odkazem na rozhodnutí</p><p>předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-28954/2021/162/DHa ze dne 9. 9. 2021) v zásadě podmíněna tím,</p><p>že se jedná o zakázku, kde lze předpokládat plnění v horizontu řady let s tím, že se její plnění</p><p>určitým způsobem rozloží mezi jednotlivá léta, tedy v žádném roce pravděpodobně nebude</p><p>splněno to, co odpovídá celé předpokládané hodnotě. Taková situace však v šetřeném případě</p><p>dána není. Veřejná zakázka má být realizovaná přibližně po dobu dvou až tří let (v závislosti na</p><p>začátku plnění veřejné zakázky), a tudíž nelze konstatovat, že by se jednalo o zakázku, jejíž</p><p>plnění lze přepokládat „v horizontu řady let“. V šetřeném případě tudíž přepočet</p><p>předpokládané hodnoty veřejné zakázky na jeden rok plnění veřejné zakázky není namístě.</p><p>205. Z pohledu možného omezení soutěže o danou veřejnou zakázku Úřad v rámci relevantních</p><p>okolností případu zohlednil rovněž zdůvodnění zadavatele o stanovení výše požadovaného</p><p>obratu, když vyjmenoval 28 dodavatelů, kteří podle veřejně dostupných informací dosáhli</p><p>v roce 2021 (resp. v roce 2020) obratu min. 1 mld. Kč. Je tak zřejmé, že zadavatel na základě</p><p>veřejně dostupných informací nabyl přesvědčení, že existuje dostatek dodavatelů</p><p>pohybujících se na relevantním trhu, kteří jsou schopni požadavek na roční obrat ve výši 1 mld.</p><p>Kč splnit. Přestože zadavatelem předložený seznam dodavatelů nedokládá splnění dané</p><p>podmínky za 3 předcházející účetní období, a není tedy zcela zřejmé, zda by všichni tito</p><p>dodavatelé daný požadavek splnili, lze takový seznam považovat minimálně za podstatnou</p><p>indicii pro úvahu zadavatele o přiměřenosti výše požadovaného obratu. Podstatný je tak</p><p>i počet podaných žádostí o účast v daném zadávacím řízení. Vzhledem k tomu, že žádost</p><p>o účast v daném zadávacím řízení podali celkem 4 dodavatelé, neshledal Úřad v daném</p><p>požadavku jakékoli indicie o možném nezákonném omezení hospodářské soutěže.</p><p>206. Z pohledu přiměřenosti Úřad dále přihlédl ke skutečnosti, že zadavatel v šetřeném případě již</p><p>dále nespecifikoval nezbytnou výši požadovaného obratu, když nepožadoval tzv.</p><p>specializovaný obrat, tj. obrat dosažený pouze za určitý věcně vymezený okruh činností. Pokud</p><p>by se teoreticky mělo jednat pouze o určitý specializovaný obrat, mohlo by to představovat</p><p>omezující podmínku, kterou by například nemohli splnit dodavatelé, kteří sice v minulosti</p><p>dosáhli značného obratu, nicméně specializovaný obrat by požadované výše ročního obratu</p><p>nedosahoval. Vzhledem k tomu, že tedy zadavatel požadavek na specializovaný obrat</p><p>nestanovil, neeliminoval prostřednictvím požadavku na obrat dodavatele, kteří (ač by stávající</p><p>požadavek na obrat splnili) by nebyli schopni splnit požadavek na specializovaný obrat.</p><p>44</p><p>Č.j.: ÚOHS-36756/2022/510</p><p>207. Úřad podotýká, že nepřiměřenosti stanovené výše ročního obratu nenasvědčuje ani tvrzení</p><p>navrhovatele uvedené v podaném návrhu, podle něhož navrhovatel předpokládá skutečně</p><p>vynaložené náklady na plnění veřejné zakázky až v hodnotě 2 mld. Kč, a tudíž je předpokládaná</p><p>hodnota veřejné zakázky uvedená v zadávací dokumentaci podhodnocená. Pokud by skutečně</p><p>byla odpovídající vyšší předpokládaná hodnota plnění, pak s daným navýšením může</p><p>korespondovat i maximální možná výše požadovaného obratu. V reakci na argumentaci</p><p>navrhovatele o nutnosti přepočtu předpokládané hodnoty veřejné zakázky na jeden rok plnění</p><p>Úřad poznamenává, že v takovém případě by roční obrat mohl činit právě až 1 mld. Kč, jak</p><p>zadavatel v šetřeném případě stanovil.</p><p>208. Ve vztahu k tvrzení navrhovatele, podle něhož je zadavatelem požadovaná výše ročního</p><p>obratu neobvyklá, Úřad konstatuje, že zákonnost zadávací podmínky nelze obecně dovozovat</p><p>z obdobnosti s jinými zakázkami, nýbrž výhradně ve vztahu k dané veřejné zakázce, jejímu</p><p>předmětu a všem relevantním okolnostem. Ze skutečnosti, že zadavatel či jiní zadavatelé</p><p>v odlišných veřejných zakázkách stanovili v minulosti odlišné (nižší) hodnoty požadované výše</p><p>obratu neznamená, že v případě právě šetřené veřejné zakázky je zadavatel povinen</p><p>postupovat stejně jako v minulosti u jiné zakázky (či stanovit v takové výši jako stanovil jiný</p><p>zadavatel).</p><p>209. K námitce navrhovatele ohledně nemožnosti sčítání obratu v rámci případného konsorcia</p><p>Úřad uvádí, že podle § 84 zákona zadavatel může v zadávací dokumentaci stanovit bližší</p><p>pravidla mj. pro prokazování ekonomické kvalifikace, pokud se dodavatelé účastní zadávacího</p><p>řízení společně; zadavatel však nesmí vyloučit pravidla stanovená v § 82 a 83 zákona. Pokud</p><p>tedy zadavatel nestanovil v zadávacích podmínkách jinak, platí, že dodavatelé prokazují</p><p>kvalifikaci společně, tj. rozhodující je součet kvalifikace jednotlivých dodavatelů.</p><p>210. V šetřeném případě však zadavatel v čl. 3.3. kvalifikační dokumentace stanovil jiná (nežli</p><p>obecná) pravidla pro prokazování ekonomické kvalifikace, když uvedl, že „požadovaného</p><p>obratu musí dosáhnout dodavatel sám nebo prostřednictvím jiné osoby prokazující kvalifikaci</p><p>dle ust. § 83 ZZVZ; případně samostatně jeden z dodavatelů v případě společné účasti několika</p><p>dodavatelů nebo jiná osoba prokazující kvalifikaci dle ust. § 83 ZZVZ, tj. sčítání obratů několika</p><p>dodavatelů/jiných osob za účelem dosažení požadované minimální hodnoty není připuštěno.“.</p><p>Nicméně zákon stanovení odlišného pravidla připouští a Úřad proto v takovém postupu</p><p>neshledává porušení zákona, a to i s přihlédnutím ke specifikům daného případu spočívajícím</p><p>především v počtu dodavatelů (3), kteří prokázali splnění kvalifikace a počet doručených</p><p>žádostí o účast v zadávacím řízení (4).</p><p>211. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti Úřad neshledal v postupu zadavatele při</p><p>stanovení požadavku na výši ročního obratu porušení zákona.</p><p>212. K tvrzení navrhovatele, podle něhož se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevyjádřil</p><p>k přiměřenosti stanoveného obratu ve vztahu k obvyklosti obdobných staveb, Úřad uvádí</p><p>následující. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl důvody, pro které stanovil danou výši</p><p>obratu, když odkázal na smysl a účel ekonomické kvalifikace, a vyjádřil se v tom smyslu, že</p><p>jeho záměrem byla větší míra jistoty, že se vybraným dodavatelem stane pouze ekonomicky</p><p>stabilní a dostatečně silná společnost, vypočetl jako maximální možnou výši obratu na základě</p><p>předpokladu doby realizace v délce dvou let částku 1,3333 mld. Kč, odkázal na konkrétní</p><p>rozhodnutí předsedy Úřadu a § 78 odst. 2 zákona a odmítl, že by se stanovená ekonomická</p><p>45</p><p>Č.j.: ÚOHS-36756/2022/510</p><p>kvalifikace nevztahovala k předmětu veřejné zakázky, neboť tento předmět činí značné nároky</p><p>na potřebnou strojní techniku, dělníky a další výrobní prostředky. Současně zadavatel uvedl,</p><p>že neshledal v požadavku na roční obrat žádný exces, jelikož na relevantním trhu působí velká</p><p>řada dodavatelů, jejichž roční obraty dosahují v řádu několika miliard korun. Úřad na tomto</p><p>místě konstatuje, že pro splnění povinnosti podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem</p><p>skutečnostem uvedeným v námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým</p><p>dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností (viz</p><p>k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 70/2008 - 13 ze dne 30. 4. 2009, příp.</p><p>nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 116/05 ze dne 30. 5. 2006). Povinnost zadavatele vypořádat</p><p>podstatu námitek ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, aniž by bylo nezbytně nutné zároveň</p><p>vypořádat každé jednotlivé tvrzení, které samo o sobě nemusí mít vůbec podstatu námitek,</p><p>vyplývá rovněž ze závěrů rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 55/2018-63, kde je</p><p>uvedeno: „Soud samozřejmě rozumí tomu, že povinnost vyčerpat námitky je zde proto, aby</p><p>byla daná možnost zadavateli samostatně napravit případné pochybení bez sankčního zásahu</p><p>žalovaného. Nicméně žalovaný oproti tomu musí v přestupkovém řízení o přestupku zadavatele</p><p>dle § 268 odst. 1 písm. d) zákona o zadávání veřejných zakázek postupovat tak, aby na prvním</p><p>místě hleděl na zachování podstaty námitek, namísto toho, aby zkoumal, zda je vypořádané</p><p>každé jednotlivé tvrzení, které samo o sobě nemusí mít vůbec podstatu námitek, ale může se</p><p>jednat o právní argumentaci, na kterou může bezpochyby reagovat zadavatel tak, že proti ní</p><p>postaví vlastní obdobně obsahově hodnotnou právní argumentaci.“. Dle názoru Úřadu přitom</p><p>tvrzení o obvyklosti stanovované výše ročního obratu představuje právě právní argumentaci,</p><p>na základě níž navrhovatel dovozuje nepřiměřenost daného požadavku zadavatele. Nicméně</p><p>s ohledem na výše uvedený souhrn vyjádření zadavatele v rozhodnutí o námitkách je nutno</p><p>dospět k závěru, že zadavatel uvedl podrobnou právní argumentaci, pro kterou se domnívá,</p><p>že požadavek na výši ročního obratu nebyl stanoven nepřiměřeně. Argument navrhovatele</p><p>ohledně nepřiměřenosti daného požadavku z důvodu jeho neobvyklosti je přitom nutno</p><p>v daném případě nutno považovat pouze za dílčí argument, na něhož nebyl zadavatel povinen</p><p>v podrobnostech reagovat, neboť svou úplnou argumentací k namítané nepřiměřenosti</p><p>předmětného požadavku zadavatel přednesl svůj jasný postoj ve všech aspektech, které jej</p><p>vedly k závěru o souladu tohoto požadavku se zákonem. Úřad má tedy za to, že zadavatel</p><p>odpověděl v rozhodnutí o námitkách na stěžejní část argumentace navrhovatele, tedy z jakého</p><p>důvodu neshledává požadavek na výši stanoveného ročního obratu za nepřiměřený. Úřad má</p><p>tudíž za to, že byl dodržen smysl a účel rozhodnutí o námitkách, aby zadavatel navrhovateli</p><p>sdělil své důvody, proč jeho námitku odmítá. Úřad tedy uzavírá, že zadavatel se k daným</p><p>námitkám navrhovatele vyjádřil podrobně a srozumitelně, a tudíž neshledává postup</p><p>zadavatele při vyřízení námitky navrhovatele za rozporný s ustanovením § 245 odst. 1 zákona.</p><p>Ke kritériu hodnocení „Zkušenosti stavbyvedoucího“</p><p>213. Navrhovatel v podaném návrhu mj. namítá, že dílčí kritérium hodnocení „Zkušenosti</p><p>stavbyvedoucího“ vůbec nesouvisí s předmětem plnění, což vyvozuje ze skutečnosti, že</p><p>požadovaná výše plnění, s nímž má stavbyvedoucí zkušenost, dosahuje cca 15 %</p><p>předpokládané výše plnění. Navrhovatel se domnívá, že takové plnění není vůbec způsobilé</p><p>prokázat jakoukoli schopnost s budoucím realizačním plněním téměř sedmkrát větším. V této</p><p>souvislosti navrhovatel rovněž zmínil nedůvodnost předmětného kritéria s ohledem na</p><p>realizací stavebních prací „na suchu“ a upozornil, že toto kritérium je jedinou podmínkou pro</p><p>úspěch v zadávacím řízení. V námitkách současně namítal, že daným kritériem je dále</p><p>46</p><p>Č.j.: ÚOHS-36756/2022/510</p><p>prohloubena nepřiměřenost, nedůvodnost a diskriminační a netransparentní účinek</p><p>zadávacích podmínek. Nedůvodnost požadavku přitom podle navrhovatele spočívá ve vztahu</p><p>k podmínkám vztahujícím se ke sledované vodní cestě (ačkoli je stavba dle navrhovatele</p><p>realizována „na suchu“), nadbytečnosti požadavku omezujícího realizaci referenčních</p><p>zkušeností na území EU a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, v požadavku</p><p>na ukončenou realizaci stavby a požadavku na naplnění veškerých požadavků na referenční</p><p>stavby v rámci 6 měsíců realizace výkonu funkce stavbyvedoucího.</p><p>214. Úřad předně v obecné rovině ve vztahu k zásadě transparentnosti (již navrhovatel v souvislosti</p><p>s použitím kritérií kvality namítá) odkazuje např. na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31</p><p>Af 35/2018-75 ze dne 25. 2. 2020, ve kterém soud konstatoval, že „Požadavek na</p><p>transparentnost je klíčovým atributem celého zadávacího (resp. koncesního) řízení. Smyslem</p><p>zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo</p><p>průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně</p><p>stanovených podmínek. Jinak by v zadávacím řízení nemohlo být dosaženo »obecně</p><p>objektivního postupu«, jak jej coby promítnutí zásady transparentnosti jako »vůdčí zásady pro</p><p>zadávací řízení« v podrobné sumarizaci dosavadní rozhodovací činnosti Soudního dvora</p><p>rekapitulovala generální advokátka Stix-Hackl ve svém stanovisku ve věci C-231/03 Coname.</p><p>K tomu, aby mohlo být konstatováno porušení zásady transparentnosti, postačí, vzbuzují-li</p><p>okolnosti případu důvodné pochybnosti o férovosti a řádnosti průběhu zadávacího řízení (srov.</p><p>rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010, č. j. 1 Afs 45/2010-159, nebo ze dne</p><p>20. 6. 2012, č. j. 7 Afs 31/2012-55). Jsou-li v postupu zadavatele shledány takové prvky, jež by</p><p>mohly činit zadávací řízení nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným</p><p>a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků</p><p>zadavatele, není pak splněn požadavek transparentnosti, nehledě na to, zda se podaří prokázat</p><p>konkrétní porušení některé konkrétní zákonné povinnosti či nikoliv. Jestliže § 116 odst. 3 ZZVZ</p><p>konkrétně požaduje vymezení kritérií kvality tak, aby bylo ověřitelné naplnění těchto kritérií,</p><p>pak nepožaduje nic jiného než to, aby byla tato kritéria stanovena transparentně.</p><p>Předpokladem ověřitelnosti naplnění kritérií je jejich vymezení tak, že u uchazečů nebudou</p><p>vzbuzovat pochybnosti o tom, co bude zadavatel hodnotit, a o co tedy mají ve svých nabídkách</p><p>usilovat. Kritéria kvality tedy musí být srozumitelná a jednoznačná (srov. též rozsudek</p><p>Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2009, č. j. 2 Afs 86/2008-222).“. Transparentním</p><p>vymezením zadávacích podmínek ve vztahu k hodnocení nabídek je tak v souladu s citovaným</p><p>rozsudkem takové vymezení, z něhož je jednoznačně zřejmé, co bude zadavatel hodnotit a jak</p><p>bude při hodnocení postupovat.</p><p>215. Ve vztahu k namítané zásadě přiměřenosti Úřad konstatuje, že zákon umožňuje zadavatelům</p><p>do značné míry přizpůsobit jednotlivé postupy v zadávacím řízení svým individuálním</p><p>potřebám. Zadavatel má určitou míru volnosti při volbě jednotlivých požadavků (podmínek)</p><p>v zadávacím řízení, která je však korigována mj. právě zásadou přiměřenosti. Ve vztahu</p><p>k hodnocení nabídek lze konstatovat, že postup v souladu se zásadou přiměřenosti tedy</p><p>spočívá mj. v tom, že zadavatelem zvolená kritéria hodnocení a postup přidělování bodů za</p><p>tato kritéria zadavateli na jednu stranu poskytují dostatečné záruky výběru dodavatele, který</p><p>skutečně bude schopen veřejnou zakázku kvalitně a v požadovaných termínech realizovat, na</p><p>druhou stranu nad rámec garance výše uvedeného cíle nebudou dále nedůvodně omezovat</p><p>hospodářskou soutěž.</p><p>47</p><p>Č.j.: ÚOHS-36756/2022/510</p><p>216. Úřad předně uvádí, že volba jednotlivých kritérií kvality je výhradním právem zadavatele,</p><p>a závisí tak na jeho konkrétních preferencích s přihlédnutím ke specifikům předmětu plnění</p><p>zadávané veřejné zakázky, samozřejmě za dodržení zákonem stanovených podmínek, zásad</p><p>a omezení. Ve vztahu k hodnocení nabídek v nadlimitním režimu stanoví § 116 odst. 2 zákona</p><p>demonstrativní výčet konkrétních možných kritérií kvality; vedle takto vyjmenovaných kritérií</p><p>kvality však může zadavatel v nadlimitním režimu zvolit jakékoli jiné další kritérium kvality,</p><p>avšak za splnění základní podmínky stanovené v ustanovení § 116 odst. 1 zákona, dle něhož</p><p>platí, že kritérium kvality musí vyjadřovat kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska</p><p>a tato hlediska musí být současně spojena s předmětem veřejné zakázky. Právě souvislost,</p><p>resp. provázanost, kritéria kvality s předmětem plnění zadávané veřejné zakázky, a to zejména</p><p>prostřednictvím smlouvy na veřejnou zakázku, je základní podmínkou pro využitelnost</p><p>konkrétního kritéria kvality ve fázi hodnocení nabídek, neboť jedině tak se efekt tohoto</p><p>kritéria kvality skutečně projeví při realizaci veřejné zakázky.</p><p>217. Jedním ze zákonem výslovně uvedených možných kritérií kvality je přitom dle § 116 odst. 2</p><p>písm. e) zákona i zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky</p><p>v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob. V šetřeném případě</p><p>z čl. 8 zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel stanovil (kromě kritéria hodnocení</p><p>nabídková cena) kritérium hodnocení, které právě tomuto ustanovení zákona odpovídá, a sice</p><p>kritérium „Zkušenosti stavbyvedoucího“, v rámci něhož zadavatel hodnotí zkušenosti člena</p><p>realizačního týmu (stavbyvedoucího), který se má podílet na předmětu veřejné zakázky. Ve</p><p>vztahu k právě řešenému případu je přitom nutno akcentovat, že v čl. 5 zadávací dokumentace</p><p>zadavatel uvedl, že „Stavbyvedoucí bude vykonávat funkci přímého vedení stavby na</p><p>staveništi. Z tohoto důvodu je osobě stavbyvedoucího a jeho zkušenostem z vedení staveb při</p><p>výběru zhotovitele a jeho technickým kvalifikačním předpokladům věnována zvláštní</p><p>pozornost.“, a tudíž není pochyb o tom, že osoba stavbyvedoucího se bude podílet na plnění</p><p>veřejné zakázky a vliv činnosti této osoby na plnění veřejné zakázky bude nepochybně velmi</p><p>významný. Z uvedeného je rovněž zřejmé, že předmětné kritérium hodnocení jednoznačně</p><p>souvisí s předmětem veřejné zakázky, jelikož osoba, jejíž zkušenosti mají být v rámci daného</p><p>kritéria hodnoceny, se má na předmětu veřejné zakázky (jenž byl zadavatelem definován</p><p>v bodě 2.1 zadávací dokumentace – viz bod 114. odůvodnění tohoto rozhodnutí – a v rámci</p><p>projektové dokumentace, na niž zadávací dokumentace v citovaném bodě odkazuje) podílet.</p><p>Nadto je patrné, že když zadavatel výslovně stanovil (viz výše), že stavbyvedoucí bude</p><p>vykonávat funkci přímého vedení stavby na staveništi, bude mít tato osoba naprosto zásadní</p><p>roli v procesu realizace předmětu veřejné zakázky.</p><p>218. Z výše uvedeného tak jednoznačně vyplývá, že zadavatel byl oprávněn stanovit jako dílčí</p><p>kritérium hodnocení „Zkušenosti stavbyvedoucího“. K dalším skutečnostem namítaným</p><p>navrhovatelem ve vztahu k tomuto kritériu Úřad uvádí následující.</p><p>219. Co se týče domněnky navrhovatele, podle níž kritérium „Zkušenosti stavbyvedoucího“</p><p>nesouvisí s předmětem veřejné zakázky z důvodu, že požadovaná výše plnění, s nímž má</p><p>stavbyvedoucí zkušenost, dosahuje cca 15 % předpokládané hodnoty plnění a není tak s to</p><p>prokázat jakoukoli schopnost s budoucím realizačním plněním sedmkrát větším, nelze</p><p>z pohledu Úřadu takovou argumentaci navrhovatele shledat jako logickou. Obecně lze</p><p>konstatovat, že pokud zadavatel hodnotí takové zkušenosti osob podílejících se na plnění</p><p>veřejné zakázky, které mají nižší hodnotu, nežli je předmět veřejné zakázky, nelze takový</p><p>48</p><p>Č.j.: ÚOHS-36756/2022/510</p><p>postup posoudit jako rozporný se zákonem. Jednak dodavatelé nejsou povinni (v podmínkách</p><p>právě šetřeného případu) předložit k hodnocení jakékoli referenční zakázky (jinými slovy</p><p>řečeno, veřejnou zakázku mohou získat i v případě, že neuvedou u daného kritéria žádný údaj</p><p>pro hodnocení) a jednak nelze dospět k závěru, že by referenční zakázky o nižší hodnotě, nežli</p><p>činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky, nemohly osvědčovat schopnost osoby podílející</p><p>se na plnění předmětu veřejné zakázky. Stejně tak jako v případě, že by se jednalo</p><p>o technickou kvalifikaci (a nikoli o kritérium hodnocení), nelze mít za to, že zadavatel není</p><p>oprávněn požadovat referenční zakázky o nižší hodnotě, nežli činí předpokládaná hodnota</p><p>veřejné zakázky, neboť zadavatel není povinen požadovat technikou kvalifikaci (resp. stanovit</p><p>jako kvalifikační kritérium zkušenosti osob podílejících se na plnění veřejné zakázky) vůbec.</p><p>Pokud navrhovatel namítá, že nižší hodnota ničeho nevypovídá o schopnosti zaručit jakoukoli</p><p>vyšší hodnotu plnění, nelze s takovým závěrem souhlasit, neboť minimálně vypovídá o tom,</p><p>že osoba, která se má podílet na plnění veřejné zakázky, má alespoň nějaké zkušenosti</p><p>s realizací obdobných prací co do předmětu (nikoli co do hodnoty). V této souvislosti je nutno</p><p>doplnit, že obdobnost předmětu veřejné zakázky nelze vnímat pouze ve vztahu</p><p>k předpokládané hodnotě veřejné zakázky, nýbrž i ve vztahu k věcnému charakteru činností,</p><p>které mají být rámci realizace veřejné zakázky prováděny. Nelze tak mít za to, že pokud má</p><p>dodavatel zkušenosti s realizací zakázek o nižší hodnotě nežli je zadávaná veřejná zakázka,</p><p>nevypovídá to ničeho o schopnostech osoby realizovat činnosti, které jsou předmětem veřejné</p><p>zakázky. Naopak lze takové referenční zakázky považovat za určitou indicii, že daná osoba</p><p>bude schopna realizovat obdobné práce i ve větším rozsahu.</p><p>220. K namítanému požadavku zadavatele na ukončenou realizaci stavby (obsaženému</p><p>v konkrétních požadavcích na hodnocené referenční zakázky v rámci kritéria „Zkušenosti</p><p>stavbyvedoucího“ – viz bod 123. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad uvádí, že nepovažuje</p><p>za jakkoli nepřiměřené či nedůvodné požadovat ze strany zadavatele takové referenční</p><p>zakázky, u nichž již lze uzavřít, že provedené práce byly realizovány mj. řádně a včas. V případě</p><p>nedokončených referenčních zakázek by tak zadavatel nemohl mít jistotu, že daná osoba</p><p>(stavbyvedoucí) je schopna realizovat patřičné práce v celé své šíři. V této souvislosti Úřad</p><p>odkazuje obdobně na závěry Úřadu učiněné v bodech 173. až 175. odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí.</p><p>221. Úřad pro úplnost podotýká, že navrhovatel v podaném návrhu patrně zaměňuje požadavky na</p><p>hodnocené referenční zakázky v rámci kritéria „Zkušenosti stavbyvedoucího“ uvedené v čl.</p><p>8.1.1 zadávací dokumentace s požadavky zadavatele stanovenými v bodě 3.5 kvalifikační</p><p>dokumentace (týkajícími se požadavků na stavbyvedoucího v souvislosti s technickou</p><p>kvalifikací), jelikož v podaném návrhu navrhovatel zpochybňuje hodnotu požadované výše</p><p>referenčního plnění ve výši 200 mil. Kč, nicméně pro účely hodnocení nabídek dle kritéria</p><p>„Zkušenosti stavbyvedoucího“ zadavatel stanovil minimální hodnotu referenční zakázky</p><p>v částce 50 mil. Kč [a nikoli ve výši 200 mil. Kč, která byla stanovena jakožto minimální hodnota</p><p>referenční zakázky za účelem prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a), c) a d)</p><p>zákona].</p><p>222. K navrhovatelem namítané nedůvodnosti požadavku, aby v rámci šesti měsíců realizace</p><p>výkonu funkce stavbyvedoucího byly naplněny veškeré požadavky (tj. jak věcných požadavků</p><p>na předmět referenční zakázky, tak požadovaného finančního objemu v plné výši) Úřad jednak</p><p>49</p><p>Č.j.: ÚOHS-36756/2022/510</p><p>odkazuje na závěry Úřad učiněné v tomto rozhodnutí ve vztahu k požadované technické</p><p>kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. a), c) a d) zákona a dále doplňuje následující.</p><p>223. Předně Úřad konstatuje, že navrhovatel nijak nekonkretizoval, z jakého důvodu považuje</p><p>věcné požadavky či finanční objem referenční zakázky za dobu 6 měsíců za nedůvodné. Prosté</p><p>spojení věcných a finančních vlastností referenční zakázky způsobilé k hodnocení přitom Úřad</p><p>nepovažuje za jakkoli nedůvodné či nepřiměřené v situaci, kdy předmětem veřejné zakázky je</p><p>plnění v předpokládané hodnotě 1 333,3 mil. Kč bez DPH (viz bod 2. odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí) a zadavatel jako hodnotu referenčních zakázek způsobilých pro hodnocení</p><p>stanovil částku 50 mil. Kč, a tedy výrazně nižší nežli činí předpokládaná hodnota veřejné</p><p>zakázky. Zcela logickým pak Úřad shledává, že samotná finanční hodnota zakázky ničeho</p><p>nevypovídá bez spojení s věcným charakterem vykonávaných činností, a proto Úřad</p><p>neshledává nezákonnost v tom směru, že zadavatel svázal požadovaný finanční rozsah</p><p>referenčních zakázek s jejich věcným vymezením.</p><p>224. Ohledně navrhovatelem namítané nedůvodnosti kritéria „Zkušenosti stavbyvedoucího“ ve</p><p>vztahu k podmínkám vztahujícím se ke sledované vodní cestě (ačkoli je stavba dle</p><p>navrhovatele realizována „na suchu“), nadbytečnosti požadavku omezujícího realizaci</p><p>referenčních zkušeností na území EU a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska</p><p>a podezření, že existuje preferovaný dodavatel disponující referenčními plněními jediného</p><p>stavbyvedoucího, Úřad odkazuje na předchozí kapitoly odůvodnění tohoto rozhodnutí,</p><p>v rámci nichž se s odůvodněností uvedených požadavků Úřad vypořádal, přičemž stejné závěry</p><p>platí i ve vztahu ke kritériu hodnocení „Zkušenosti stavbyvedoucího“.</p><p>225. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak Úřad neshledal při stanovení kritéria hodnocení</p><p>„Zkušenosti stavbyvedoucího“ ve vztahu k navrhovatelem namítaným skutečnostem jakoukoli</p><p>nepřiměřenost, nedůvodnost či diskriminaci a netransparentnost.</p><p>K agregovanému rozpočtu</p><p>226. V souvislosti s námitkou navrhovatele ohledně netransparentní specifikace předmětu plnění</p><p>veřejné zakázky a odmítnutí zadavatele specifikovat blíže agregovaný rozpočet Úřad uvádí</p><p>následující.</p><p>227. Úřad obecně uvádí, že podle § 36 odst. 3 zákona je zadavatel povinen stanovit zadávací</p><p>podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení a tyto</p><p>poskytnout dodavatelům, a to buď v rámci zadávací dokumentace, případně následně v rámci</p><p>vysvětlení zadávací dokumentace. Zadávací podmínky kromě umožnění vlastního rozhodnutí</p><p>dodavatele, zda se zúčastní zadávacího řízení (podá nabídku) či nikoliv, musí být připraveny</p><p>a formulovány v dostatečné míře podrobnosti, aby mohly být podány vzájemně srovnatelné</p><p>nabídky. Uvedené ovšem neznamená, že by zadavatel musel detailně popsat veškeré</p><p>jednotlivé aspekty zadávacího řízení (např. definovat obecně známé výrazy či odborné</p><p>termíny) a procedury výběru dodavatele, pokud zadávací podmínky (jejich výklad) jsou</p><p>odborně zdatnému dodavateli zřejmé. Zadavatel tedy zadávací podmínky vymezí v dostatečné</p><p>míře podrobnosti, přičemž může současně vycházet z predikce dostatečné odborné úrovně</p><p>dodavatelů. Pokud takovým požadavkům zadavatel vyhoví, nelze mu vytýkat, že by tímto</p><p>přenášel odpovědnost za správnost zadávacích podmínek na dodavatele s argumentem, že</p><p>měl zadávací podmínky vymezit s větší mírou podrobnosti.</p><p>50</p><p>Č.j.: ÚOHS-36756/2022/510</p><p>228. Předně Úřad upřesňuje, že agregovaná položka je předem definovaná skupina konstrukčních</p><p>prvků či skupina stavebních prací. Ve vztahu k právě řešenému případu je třeba především</p><p>akcentovat, že navrhovatel neodkázal na žádnou konkrétní kategorii položek, v rámci které by</p><p>měly být agregovány dílčí položky soupisu prací. Jak v podaných námitkách, tak v návrhu,</p><p>navrhovatel brojí proti samotnému faktu, že zadavatel některé položky soupisu prací</p><p>agregoval, tj. zahrnul je pod obecnější kategorii, aniž by specifikoval jednotlivé dílčí práce,</p><p>které je nezbytné v rámci této kategorie realizovat. Úřad se proto může vyjádřit pouze</p><p>k samotnému faktu, že zadavatel ponechal na dodavatelích, aby dle vlastního odborného</p><p>uvážení provedli nacenění příslušné kategorie prací (agregované položky) s tím, že v rámci</p><p>výkazu výměr nejsou uvedeny jednotlivé položky (tj. jednotlivé činnosti/úkony apod.), které</p><p>by měly nebo mohly být v dané kategorii zahrnuty. V této souvislosti nicméně Úřad považuje</p><p>za zásadní, že zadavatel jednak v čl. 2 zadávací dokumentace stanovil, že „realizace tohoto díla</p><p>bude provedena dle příslušné projektové dokumentace pro provádění stavby“ a jednak</p><p>předmětnou projektovou dokumentaci poskytl dodavatelům jako součást zadávací</p><p>dokumentace.</p><p>229. K problematice vymezení předmětu veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro účast</p><p>v zadávacím řízení Úřad konstatuje, že v případě veřejných zakázek na stavební práce se</p><p>uplatní právní domněnka dle § 92 odst. 1 zákona, dle které platí, že je-li součástí zadávací</p><p>dokumentace veřejné zakázky na stavební práce dokumentace v rozsahu stanoveném</p><p>vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj (tj. vyhláškou č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu</p><p>dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb</p><p>s výkazem výměr, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „vyhláška č. 169/2016“), a soupis</p><p>stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném vyhláškou</p><p>č. 169/2016 Sb., má se za to, že technické podmínky jsou stanoveny v podrobnostech</p><p>nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Podle § 2 vyhlášky č. 169/2016 Sb. je</p><p>dokumentací podle § 92 odst. 1 písm. a) zákona dokumentace, která rozsahem odpovídá</p><p>a) projektové dokumentaci pro provádění stavby podle vyhlášky o dokumentaci staveb,</p><p>b) projektové dokumentaci pro provádění staveb podle vyhlášky o rozsahu a obsahu</p><p>projektové dokumentace dopravních staveb, nebo</p><p>c)</p><p>dokumentaci bouracích prací podle vyhlášky o dokumentaci staveb.</p><p>230. Z obsahu zadávací dokumentace je zřejmé, že zadavatel v šetřeném případě v rámci zadávací</p><p>dokumentace zpřístupnil dodavatelům dokumentaci pro provádění stavby. S odkazem na § 92</p><p>odst. 1 zákona ve spojení s § 2 písm. a) vyhlášky č. 169/2016 Sb. je tak nutno dospět k závěru,</p><p>že zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro účast</p><p>v zadávacím řízení a nelze shledat ve vymezení předmětu veřejné zakázky porušení zásady</p><p>transparentnosti. Vzhledem k tomu, že zadavatel dodavatelům poskytl kompletní projektovou</p><p>dokumentaci, poskytl jim i dostatek informací, aby si mohli učinit představu o tom, co budou</p><p>v rámci veřejné zakázky realizovat a jak tedy nacenit svoji nabídku. Nicméně Úřad podotýká,</p><p>že v šetřeném případě se zadávací řízení nachází pouze ve fázi podávání žádostí o účast,</p><p>a nikoli ve fázi podání nabídek, jelikož zadavatel dosud dodavatele k podání nabídek nevyzval.</p><p>231. Pokud zadavatel některé položky výkazu výměr agregoval, poskytl tak dodavatelům prostor</p><p>pro nalezení úspor, a tudíž možnost podat cenově výhodnější nabídku. Úřad má současně za</p><p>to, že dodavatelé pohybující se na daném trhu by měli dosahovat dostatečné odborné úrovně,</p><p>51</p><p>Č.j.: ÚOHS-36756/2022/510</p><p>aby byli schopni sestavit jednotlivé položky rozpočtu v rámci agregovaných položek v situaci,</p><p>kdy mají k dispozici projektovou dokumentaci a je jim tudíž známo, jak by měla vypadat (co do</p><p>materiálu, konstrukcí či rozsahu apod.) výsledná stavba. Odborný dodavatel by si v takové</p><p>situaci měl být vědom, jaké konkrétní činnosti je třeba učinit, aby výsledná stavba dosahovala</p><p>vlastností a podoby požadované projektovou dokumentací.</p><p>232. Co se týče námitky navrhovatele, podle níž zadavatel nevymezil předmět požadovaného</p><p>plnění co do materiálu, když dle navrhovatele jistě nelze zcela libovolně zaměňovat dřevo za</p><p>železo, beton nebo kámen, Úřad uvádí, že i při volbě materiálu jsou dodavatelé vázáni</p><p>projektovou dokumentací, a tudíž absolutní změna materiálu není možná. V bodě 2.4 „Zboží</p><p>a materiály“ Technické specifikace (která je součástí přílohy zadávací dokumentace) se</p><p>výslovně uvádí, že „Použité materiály budou vyhovovat jejich účelu použití, projektové</p><p>dokumentaci (…) Materiál smí být použit jen tam, kde je jeho užití předepsáno projektem nebo</p><p>bylo jeho použití dohodnuto jinak.“.</p><p>233. Na základě výše uvedených závěrů Úřad pro úplnost dodává, že jelikož v požadavku na</p><p>oceňování agregovaného rozpočtu neshledal porušení zákona, považuje za nadbytečné opatřit</p><p>si k prokázání oprávněnosti tohoto požadavku vyjádření či znalecký posudek, jak navrhoval</p><p>zadavatel ve svém vyjádření ze dne 10. 10. 2022, neboť i bez zpracování znaleckého posudku</p><p>je možno považovat stav za zjištěný tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti ve smyslu § 3</p><p>správního řádu.</p><p>K zajištění financování a vydání stavebního povolení</p><p>234. Navrhovatel v podaném návrhu mj. namítá, že předmětné zadávací řízení bylo zahájeno pouze</p><p>na zkoušku, jelikož na realizaci předmětu veřejné zakázky nebylo vydáno pravomocné stavební</p><p>povolení ani není zajištěno financování veřejné zakázky. Navrhovatel proto vyjádřil domněnku,</p><p>že zadavatel zvolil nesprávný druh zadávacího řízení. V důsledku chybějícího stavebního</p><p>povolení pak zadavatel podle názoru navrhovatele neposkytl dodavatelům dostatečné</p><p>informace potřebné pro plnění veřejné zakázky a samotnou účast v zadávacím řízení</p><p>a v rozporu s § 36 zákona tak přenesl odpovědnost za správnost zpracování zadávací</p><p>dokumentace na dodavatele. Navrhovatel také předjímá, že jakékoliv změny nastalé</p><p>v souvislosti s vydáním pravomocného stavebního povolení budou nepřípustné dle § 222</p><p>zákona.</p><p>235. Co se týče námitky týkající se absence zajištění financování předmětu veřejné zakázky, Úřad</p><p>konstatuje, že takovou skutečnost neshledává jako překážku pro zahájení jakéhokoli druhu</p><p>zadávacího řízení. V obecné rovině lze totiž konstatovat, že zadavatel je oprávněn zahájit</p><p>zadávací řízení (včetně otevřeného či užšího řízení), aniž by měl v okamžiku zahájení</p><p>zadávacího řízení zajištěny finanční prostředky pro úhradu předmětu plnění veřejné zakázky.</p><p>Nelze totiž obecně vyloučit ani situaci, kdy zadavatel očekává získání potřebné finanční částky</p><p>(např. na základě podání žádosti o dotaci), které by využil právě pro financování veřejné</p><p>zakázky. Je zřejmé, že obecně by povinnost zadavatelů vyčkávat se zahájením zadávacího</p><p>řízení na potvrzení zajištění potřebných finančních prostředků nepochybně mohla vést</p><p>k nežádoucím důsledkům – tj. ke značným prodlevám v zadávání veřejných zakázek a celkové</p><p>nepružnosti procesu zadávání veřejných zakázek. Z těchto důvodů tak nelze předmětné</p><p>námitce navrhovatele přisvědčit.</p><p>52</p><p>Č.j.: ÚOHS-36756/2022/510</p><p>236. K námitce navrhovatele ohledně absence stavebního povolení Úřad konstatuje, že neshledává</p><p>důvody, pro které by dodavatelé nebyli schopni sestavit nabídku na veřejnou zakázku v situaci,</p><p>kdy nebylo vydáno stavební povolení, když mají k dispozici výkaz výměr, jakožto součást</p><p>zadávací dokumentace (zadavatel poskytl soupis prací v rámci přílohy č. 8 zadávací</p><p>dokumentace). Z obsahu mj. poskytnutého výkazu výměr (případně ve spojitosti s popisem</p><p>předmětu v zadávací dokumentaci a jejích přílohách) musí být nutně dodavatelům zřejmé, co</p><p>je předmětem veřejné zakázky, přičemž ze zadávací dokumentace nikterak nevyplývá, že by</p><p>dodavatelé odpovídali za případnou změnu projektu v rámci procesu schvalování stavebního</p><p>povolení. Úřad tak ve vztahu k navrhovatelem namítanému porušení § 36 zákona neshledal</p><p>porušení zákona.</p><p>237. Tvrzení navrhovatele ohledně nepřípustnosti souvisejících změn na základě § 222 zákona pak</p><p>Úřad považuje za prostou spekulaci. Úřad neshledává v šetřeném případě důvod, pro který by</p><p>bylo možno předem shledat porušení zákona v důsledku učinění nepřípustných změn závazku,</p><p>když dosud nebyla ani uzavřena smlouva, resp. sjednán závazek ze smlouvy na veřejnou</p><p>zakázku.</p><p>K namítanému nevypořádání žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace</p><p>Relevantní ustanovení zákona</p><p>238. Podle § 98 odst. 3 zákona pokud o vysvětlení zadávací dokumentace písemně požádá</p><p>dodavatel, zadavatel vysvětlení uveřejní, odešle nebo předá včetně přesného znění žádosti</p><p>bez identifikace tohoto dodavatele. Zadavatel není povinen vysvětlení poskytnout, pokud není</p><p>žádost o vysvětlení doručena včas, a to alespoň 3 pracovní dny před uplynutím lhůt podle § 98</p><p>odst. 1 zákona. Pokud zadavatel na žádost o vysvětlení, která není doručena včas, vysvětlení</p><p>poskytne, nemusí dodržet lhůty podle § 98 odst. 1 zákona.</p><p>Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení</p><p>239. Z obsahu dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že navrhovatel podal zadavateli žádosti</p><p>datované dne 12. 5. 2022, 26. 5. 2022 a 31. 5. 2022.</p><p>240. Na žádost navrhovatele datovanou dne 12. 5. 2022 zadavatel odpověděl v rámci Vysvětlení</p><p>č. 2, které bylo uveřejněno na profilu zadavatele dne 17. 5. 2022. Na dotaz navrhovatele č. 2,</p><p>konkrétně otázky pod č. 1), 2) a 3) ve znění:</p><p>„Zadavatel požaduje předložení seznamu stavebních prací (…), a to i včetně předloženi</p><p>osvědčení objednatele o řádné realizaci a dokončení následujících stavebních prací:</p><p>a) Dvě stavební práce, jejímž předmětem bylo:</p><p>a. provedení rekonstrukce nebo novostavby stavby (…)</p><p>to vše na sledované vodní cestě dle zákona č. 114/1995 Sb., (…) nebo vodní cestě analogického</p><p>charakteru v jiném členském státě ve smyslu ust. § 6 odst. 3 písm. a) ZZVZ a Spojeném</p><p>království Velké Británie a Severního Irska, přičemž celkové stavební náklady stavby (…) činily</p><p>minimálně 200 mil. Kč bez DPH,</p><p>Otázky:</p><p>53</p><p>Č.j.: ÚOHS-36756/2022/510</p><p>1) Jakožto odborný zadavatel máte jistě přesný přehled kolik relevantních dodavatelů je</p><p>schopno splnit předmětnou zadávací podmínku v rámci České republiky. Sdělíte tento</p><p>počet?</p><p>2) Jakožto odborný zadavatel máte jistě přesný přehled kolik relevantních zahraničních</p><p>dodavatelů je schopno splnit předmětnou zadávací podmínku. Sdělíte tento počet?</p><p>3) Naše společnost zažádala všechny relevantní zadavatele v souladu se zákonem</p><p>o svobodném přístupu k informacím, a to o přesný výčet společností (jmenný výčet</p><p>techniků), kteří realizovali požadované referenční plnění. Máme zato, že požadované</p><p>referenční plnění drží jediná společnost (tedy přesněji o konscorcium dodavatelů, přičemž</p><p>jeden je trestně stíhaný, téměř odsouzený a druhý je vlastněn ruským oligarchou)</p><p>v rámci České republiky, což považujeme vzhledem k ustálené rozhodovací praxi ÚOHS za</p><p>krajně diskriminační nastavení zadávacích podmínek. Pokud je tomu tak, že se jedná</p><p>o pouhého jediného dodavatele (zde konsorcium), který plní předmětnou podmínku</p><p>a zadavatel si je této skutečnosti vědom, sdělí zadavatel (potvrdí) v rámci vysvětleni tuto</p><p>skutečnost?</p><p>Zatím vše uvedené a zjištěné nasvědčuje tomu, že se podaří docílit toliko stavu – „kde není</p><p>soupeř, není soutěž&quot;.“</p><p>zadavatel odpověděl následovně:</p><p>„Ad 1) a Ad 2)</p><p>K dotazům č. 1 a 2 zadavatel sděluje, že tyto posoudil, a dle jejich obsahu vyhodnotil, že nemají</p><p>povahu žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace. (…)</p><p>Ad 3)</p><p>K dotazu č. 3 zadavatel sděluje, že tento posoudil, a dle jeho obsahu vyhodnotil, že nemá</p><p>povahu žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace. (…) Zadavatel (…) si není vědom, že by</p><p>předmětnou zadávací podmínku splňoval pouze jeden dodavatel.“.</p><p>241. Vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 ze dne 3. 6. 2022 (dále jen „Vysvětlení č. 3“) bylo</p><p>uveřejněno na profilu zadavatele dne 3. 6. 2022. Na dotaz navrhovatele ve znění:</p><p>»I.</p><p>Zadavatel zveřejnil dne 03.05.2022 VYSVĚTLENÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Č. 4, přičemž</p><p>v mnoha bodech na otázky zcela rezignoval, odmítl odpovědět s odůvodněním, že tyto</p><p>posoudil, a dle jejich obsahu vyhodnotil, že nemají povahu žádosti o vysvětlení zadávací</p><p>dokumentace (…).</p><p>Zadavatel požaduje předložení seznamu stavebních prací (…), a to i včetně předloženi</p><p>osvědčení objednatele o řádné realizaci a dokončení následujících stavebních prací:</p><p>a) dvě stavební práce, jejímž předmětem bylo:</p><p>a. provedení rekonstrukce nebo novostavby stavby (…)</p><p>to vše na sledované vodní cestě dle zákona č. 114/1995 Sb., (…) nebo vodní cestě analogického</p><p>charakteru v jiném členském státě ve smyslu ust. § 6 odst. 3 písm. a) ZZVZ a Spojeném</p><p>54</p><p>Č.j.: ÚOHS-36756/2022/510</p><p>království Velké Británie a Severního Irska, přičemž celkové stavební náklady stavby (…) činily</p><p>minimálně 200 mil. Kč bez DPH,</p><p>Jakožto odborný zadavatel máte jistě přesný přehled kolik relevantních dodavatelů je schopno</p><p>splnit předmětnou zadávací podmínku v rámci České republiky. Sdělíte tento počet?</p><p>Jakožto odborný zadavatel máte jistě přesný přehled kolik relevantních zahraničních</p><p>dodavatelů je schopno splnit předmětnou zadávací podmínku. Sdělíte tento počet?</p><p>(…)</p><p>Tážeme se Vás tedy kolik stavebních zakázek, které splňují Vámi stanovenou podmínku</p><p>technické kvalifikace bylo realizováno v rozhodném období pro Vaši společnost „Ředitelství</p><p>vodních cest ČR“?</p><p>Jaká společnost byla jejich zhotovitelem?</p><p>Z jakého důvodu Ředitelství vodních cest ČR nereagovalo a neodpovědělo na žádost poskytnutí</p><p>informací v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím,</p><p>v účinném znění? Jedná se o kalkul zadavatele nebo porušení z nedbalosti?</p><p>(…)</p><p>Dá se dle zadavatele zadávací řízení stále označit, jakožto řízení transparentní?</p><p>Ví zadavatel, že rozhodné datum pro „lídra“ stavebního trhu, jestli se bude moci dále účastnit</p><p>veřejných zakázek, kdy tento „lídr“ jako jediný splňuje zakázkami realizovanými v ČR</p><p>technickou kvalifikaci je 21.6.2022?</p><p>II.</p><p>Má již zadavatel zajištěno financování předmětu plnění veřejné zakázky?</p><p>Jakou konkrétní částku má zadavatel vyčleněnou pro realizaci veřejné zakázky?</p><p>Je tato veřejná zakázka podpořena a bude financována ze zdrojů EU? (…)</p><p>Přijde výše uvedené zadavateli normální, kdy během pár měsíců nesmyslně utratil z veřejných</p><p>prostředků více jak 100 miliónů Kč? Postupoval zadavatel s péčí řádného hospodáře</p><p>s veřejnými prostředky a prostředky EU?</p><p>III.</p><p>Zadavatel ve svých požadavcích na kvalifikaci uchazeče požaduje referenční zakázky, které byly</p><p>realizovány vždy na sledované vodní cestě dle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě,</p><p>ve znění pozdějších předpisů, nebo vodní cestě analogického charakteru v jiném členském státě</p><p>ve smyslu ust. § 6 odst. 3 písm. a) ZZVZ a Spojeném království Velké Británie a Severního Irska.</p><p>Změní zadavatel zadávací podmínky, tak aby byly v souladu s § 6 ZZVZ?</p><p>(…)</p><p>Odpověď zadavatele ze dne 31.05.2022: Zadavatel nikterak neomezuje dodavatele uvedené</p><p>v ust. § 6 odst. 3 ZZVZ, protože každý jednotlivý dodavatel mající sídlo v těchto zemích může</p><p>podat žádost o účast a následně, pokud jej k tomu zadavatel vyzve, tak může podat nabídku,</p><p>a to vše za předpokladu, že splní podmínky technické kvalifikace zadavatelem stanovené</p><p>v souladu s ust. § 6 ZZVZ.</p><p>55</p><p>Č.j.: ÚOHS-36756/2022/510</p><p>Navazující otázka: Dle uvedeného příkladu tedy, zahraniční partner (který má sídlo v členském</p><p>státě EU), realizoval referenční zakázky, které jednoznačně splňují zadavatelem požadované</p><p>věcné, finanční požadavky a byly tímto subjektem realizovány v Jižní Americe se nemůže</p><p>účastnit, protože je mu odebrána možnost se kvalifikovat dle zadavatelem nastaveného.</p><p>V takovémto případě dle zadavatele není zahraniční partner (který má sídlo v členském státě</p><p>EU) omezován na účasti?</p><p>Uzná zadavatel referenční plnění poskytnuté zahraničním partnerem (který má sídlo</p><p>v členském státě EU), které bylo realizováno v Jižní Americe? Žádáme o odpověď ANO či NE.</p><p>V případě odpovědi ANO, žádáme zadavatele o adekvátní prodloužení lhůty pro podání žádostí</p><p>o účast. V případě odpovědi NE zadavateli sdělujeme, že dle našeho názoru je tato kvalifikační</p><p>podmínka v rozporu se ZZVZ a změnou předmětné podmínky by se zadavatel vyhnul podaným</p><p>námitkám.</p><p>IV.</p><p>(…) zadavatelem stanovené hodnotící kritérium (zkušenosti osob) je značně problematické (…)</p><p>Bude zadavatel schopen transparentně vyhodnotit hodnotící kritérium?</p><p>Je zadavatel schopen posoudit kdo je a kdo není, resp. kdo byl a kdo nebyl stavbyvedoucím?</p><p>Ví zadavatel, že v předchozích výběrových řízení hodnotil pozici stavbyvedoucího zcela špatně</p><p>a uznával zkušenosti neautorizovaných osob?</p><p>Ví zadavatel, že při účasti naší společnosti byli naši autorizovaní stavbyvedoucí podrobováni</p><p>detailnímu rozpoložkování zhotovených stavebních prací dle CZC kódů, tak, aby jim zkušenost</p><p>nebyla uznána?</p><p>Ví zadavatel, že již několikrát prohrál spor s naší společností u Úřadu pro ochranu hospodářské</p><p>soutěže, poté účelově podal rozklad k Předsedovi ÚHOS a za pár dní se rozhodl zrušit</p><p>rozhodnutí o vyloučení, tak aby se vyhnul negativním dopadům pravomocného rozhodnutí? Ví</p><p>zadavatel, že poté došlo k opětovnému vyloučení naší společnosti zase z jiných vymyšlených</p><p>důvodů?</p><p>Ví zadavatel, že jsou naši zaměstnanci (autorizovaní stavbyvedoucí a technici) kontaktováni</p><p>během výběrových řízení zaměstnanci „lídra“ stavebního trhu, kde si ověřují, pomlouvají,</p><p>navrhují a je vyvíjen nátlak, tak aby s naší společností rozvázali pracovní poměr?</p><p>Je zcela logické, že pokud se podaří účastnit pouze preferovaným subjektům, tak ničeho</p><p>dokazovat nebude třeba, nicméně jak či na základě čeho si zadavatel hodlá TRANSPARENTNĚ</p><p>ověřit, zdali osoba stavbyvedoucím byla či nikoliv?</p><p>V.</p><p>(…)</p><p>Zrušíte dílčí hodnotící kritérium – zkušenosti stavbyvedoucího?</p><p>VI.</p><p>(…)</p><p>56</p><p>Č.j.: ÚOHS-36756/2022/510</p><p>Tážeme se tedy zadavatele, jak hodlá zajistit, aby osoba v pozici Stavbyvedoucího dle zadávací</p><p>dokumentace kvalifikovaná, ač nehovořící česky, byla schopna výkonu této funkce ve smyslu</p><p>stavebního zákona?</p><p>Žádáme zadavatele o úpravu takto protichůdně nastavené zadávací podmínky a zveřejnění</p><p>řádné kvalifikační dokumentace.«.</p><p>zadavatel odpověděl, že</p><p>• se jedná o dotazy, které nesměřují k vysvětlení zadávací dokumentace ve smyslu zákona</p><p>nebo se netýkají zadávací dokumentace, přičemž vyjádřil přesvědčení, že zadávací řízení je</p><p>vedeno v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek (ve vztahu k sadě</p><p>otázek pod č. I.);</p><p>• v případě údaje o finančních prostředcích vyčleněných pro realizaci veřejné zakázky se</p><p>nejedná o údaj, který by měl být součástí zadávací dokumentace, a byl nutný ke zpracování</p><p>nabídky, či dokonce žádosti o účast; uvádí, že u těchto dotazů se nejedná o žádost týkající</p><p>se zadávací dokumentace a sdělil, že při zadávání veřejné zakázky bude postupovat</p><p>v souladu se zákonem (ve vztahu k sadě otázek pod č. II.);</p><p>• je přesvědčen, že zadávací podmínky stanovil v souladu se zákonem, a proto nebude</p><p>přistupovat ke změně zadávacích podmínek, a dále uvedl, že nikterak neomezuje</p><p>dodavatele uvedené v ust. § 6 odst. 3 zákona, a to za předpokladu, že splní podmínky</p><p>technické kvalifikace, přičemž má za to, že požadavky na technickou kvalifikaci v zadávací</p><p>dokumentaci stanovil zcela jednoznačně s tím, že uzná jakoukoliv referenční zakázku, která</p><p>odpovídá zadavatelem stanoveným požadavkům (ve vztahu k sadě otázek pod č. III.);</p><p>• je přesvědčen, že bude schopen kritérium hodnocení (zkušenosti osob) vyhodnotit</p><p>postupem popsaným v zadávací dokumentaci, i posoudit, kdo byl či nebyl na dané</p><p>referenční zakázce v pozici stavbyvedoucího. Některé dotazy se přitom dle zadavatele</p><p>zjevně týkají jiných zadávacích řízení, a tedy se nejedná o žádost o vysvětlení zadávací</p><p>dokumentace pro právě zadávanou veřejnou zakázku. Současně zadavatel uvedl, že</p><p>nabídky a pravdivost jednotlivých údajů v nabídkách obsažených bude hodnotit zcela</p><p>v souladu se zákonem a dle zadávací dokumentace tak, aby hodnocení jednotlivých nabídek</p><p>bylo transparentní (ve vztahu k sadě otázek pod č. IV.);</p><p>• kritéria hodnocení nebude měnit, přičemž nabídky bude hodnotit dle jejich ekonomické</p><p>výhodnosti (tj. včetně kvalitativních kritérií) v souladu se zákonem (ve vztahu k otázce pod</p><p>č. V.),</p><p>• v zadávacích podmínkách stanovil kvalifikační požadavky na osobu stavbyvedoucího</p><p>v souladu se zákonem, přičemž osoba stavbyvedoucího bude muset při plnění smlouvy na</p><p>veřejnou zakázku splňovat všechny zákonné předpoklady pro výkon stavbyvedoucího dle</p><p>stavebního zákona (ve vztahu k otázce pod č. VI.).</p><p>Právní posouzení</p><p>242. Navrhovatel v podaných námitkách (a potažmo v návrhu) namítá nepřiměřený</p><p>a netransparentní postup zadavatele v době před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast,</p><p>přičemž konkrétně uvedl, že se dne „10.5. / 12.5.“ a následně dne 31. 5. obrátil na zadavatele</p><p>57</p><p>Č.j.: ÚOHS-36756/2022/510</p><p>se žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace, avšak zadavatel tyto žádosti věcně nevypořádal</p><p>(s tím, že druhou žádost nevypořádal vůbec).</p><p>243. Z obsahu dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že na žádost o vysvětlení zadávací</p><p>dokumentace ze dne 12. 5. 2022 zadavatel reagoval prostřednictvím Vysvětlení č. 2.</p><p>Navrhovatel přitom brojí proti tvrzení zadavatele uvedenému v tomto vysvětlení, podle něhož</p><p>dotaz č. 2, konkrétně otázky pod č. 1), 2) a 3), nemají povahu vysvětlení zadávací</p><p>dokumentace. Na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 31. 5. 2022 pak zadavatel</p><p>reagoval v rámci Vysvětlení č. 3.</p><p>244. Úřad v obecné rovině konstatuje, že účelem možnosti dodavatelů podat žádost o vysvětlení</p><p>nabídky vyplývající z § 98 odst. 3 zákona je především objasnění zadávací dokumentace, kdy</p><p>její jednotlivá ustanovení a jejich výklad nejsou dostatečně zřejmé potenciálním dodavatelům</p><p>majícím zájem o účast v příslušném zadávacím řízení, kdy dodavatelé v zadávací dokumentaci</p><p>něčemu neporozuměli či zadávací podmínky připouští možný různý výklad. Zadavatel má</p><p>v takovém případě možnost všechny nejasnosti předem vysvětlit a uvést na pravou míru či</p><p>případně zvážit změnu zadávací dokumentace. Na každou (včasně podanou) žádost</p><p>o vysvětlení je přitom zadavatel povinen reagovat, a to způsobem dle § 98 odst. 3 a 4 zákona,</p><p>tj. zejména uveřejnit, odeslat nebo předat podané vysvětlení včetně přesného znění žádosti</p><p>bez identifikace dodavatele (který žádost podal). V uvedené souvislosti Úřad nicméně</p><p>upozorňuje, že k takovému postupu je zadavatel povinen pouze v případě, že žádost</p><p>dodavatele má skutečně charakter žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, a nikoli</p><p>v situaci, kdy jsou prostřednictvím takové žádosti například požadovány informace jdoucí nad</p><p>rámec informací nezbytných pro účast v zadávacím řízení.</p><p>245. K vypořádání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 12. 5. 2022 Úřad uvádí, že</p><p>v šetřeném případě z textu dotčených otázek č. 1), 2) a 3) v rámci dotazu č. 2 (viz bod 240.</p><p>odůvodnění tohoto rozhodnutí) vyplývá, že jejich předmětem jsou žádosti o sdělení počtu</p><p>relevantních dodavatelů v rámci České republiky a ze zahraničí, kteří jsou schopni splnit jednu</p><p>ze stanovených zadávacích podmínek [viz otázky č. 1) a 2)] a sdělení/potvrzení, že požadované</p><p>referenční plnění drží jediná společnost v rámci České republiky [viz otázka č. 3)]. Navrhovatel</p><p>tedy požadoval od zadavatele informace, které nejsou uvedeny v zadávací dokumentaci,</p><p>zadávací dokumentaci nijak nevysvětlují a nejsou ani nezbytné pro zpracování nabídky na</p><p>veřejnou zakázku. Naopak navrhovatel žádá de facto o aktuální informace o situaci na trhu či</p><p>potvrzení svých domněnek o potenciálních účastnících zadávacího řízení. Úřad akcentuje, že</p><p>k tomuto ovšem institut vysvětlení zadávací dokumentace neslouží. Pokud měly otázky</p><p>dodavatele směřovat k domnělému porušení zákona zadavatelem, bylo na místě případné</p><p>indicie o porušení zákona uplatnit prostřednictvím institutu námitek ve smyslu § 241 zákona</p><p>a nikoli pokládat dotazy, které se netýkají jednotlivých ustanovení zadávací dokumentace</p><p>prostřednictvím institutu žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace.</p><p>246. Vzhledem k tomu, že otázky č. 1), 2) a 3) v rámci dotazu č. 2 nemají charakter žádosti</p><p>o vysvětlení zadávací dokumentace, nezbývá než uzavřít, že zadavatel nebyl povinen při</p><p>vyřízení těchto žádostí povinen postupovat dle § 98 odst. 3 zákona.</p><p>247. Co se týče vypořádání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 31. 5. 2022,</p><p>z dokumentace o zadávacím řízení jednoznačně vyplývá, že zadavatel na tuto žádost</p><p>navrhovatele reagoval v rámci Vysvětlení č. 3, a nelze tak souhlasit s tvrzením navrhovatele,</p><p>58</p><p>Č.j.: ÚOHS-36756/2022/510</p><p>že se s uvedenou žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace nevypořádal vůbec. Z textu</p><p>Vysvětlení č. 3 naopak vyplývá, že ve vztahu ke všem šesti kategoriím dotazů se zadavatel</p><p>vyjádřil a poskytl své stanovisko. V souvislosti se skutečností, že k některým dotazům se</p><p>zadavatel ve Vysvětlení č. 3 výslovně odmítl věcně vyjádřit, jelikož vznesené dotazy nemají</p><p>povahu žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, Úřad uvádí následující.</p><p>248. Z textu žádosti navrhovatele o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 31. 5. 2022 (viz bod</p><p>241. odůvodnění tohoto rozhodnutí) vyplývá, že navrhovatel jednak položil zadavateli tytéž</p><p>dotazy, které byly vzneseny již v rámci žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne</p><p>12. 5. 2022 (které i dle závěrů Úřadu výše nemají charakter žádosti o vysvětlení zadávací</p><p>dokumentace, kterou by byl zadavatel povinen vyřídit dle § 98 odst. 3 zákona – viz výše)</p><p>a jednak další dotazy na realizaci jiných veřejných zakázek, důvody neposkytnutí informace</p><p>podle zákona o svobodném přístupu k informacím, názor zadavatele na transparentnost</p><p>předmětného zadávacího řízení, ověření informace o neidentifikovaném dodavateli, zajištění</p><p>financování předmětu veřejné zakázky, názor zadavatele na vynakládání svých finančních</p><p>prostředků, záměr zadavatele změnit zadávací podmínky, názor zadavatele na omezení účasti</p><p>a uznatelnost referenčního splnění zahraničního partnera navrhovatele realizovaného v Jižní</p><p>Americe, záměr zadavatele transparentně hodnotit nabídky, schopnost zadavatele posoudit</p><p>postavení stavbyvedoucího, předchozí chybné hodnocení pozice stavbyvedoucího, předchozí</p><p>zkušenosti s postupem zadavatele při uznávání referenčních zakázek navrhovatele, povědomí</p><p>o neúspěchu (a postupu) zadavatele u Úřadu v jiných případech, povědomí zadavatele</p><p>o kontaktování navrhovatele a nátlaku ze strany neidentifikovaného subjektu, záměr</p><p>zadavatele transparentně ověřovat osobu stavbyvedoucího, záměr zadavatele zrušit kritérium</p><p>hodnocení a na záměr zadavatele ohledně zajištění schopnosti výkonu funkce</p><p>stavbyvedoucího nehovořícího česky. Závěrem žádosti navrhovatel požádal o úpravu</p><p>„protichůdně nastavených zadávacích podmínek“ a „zveřejnění řádné kvalifikační</p><p>dokumentace“.</p><p>249. S odkazem na výše uvedený věcný obsah žádosti navrhovatele o vysvětlení zadávací</p><p>dokumentace ze dne 31. 5. 2022 Úřad dovozuje, že stejně tak jako v případě žádosti</p><p>navrhovatele o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 12. 5. 2022, zahrnuje tato žádost</p><p>otázky, které nemají charakter žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ve smyslu § 98 odst.</p><p>3 zákona. Vznesené dotazy se (až na výjimky – viz níže) netýkají nejasností jednotlivých</p><p>ustanovení zadávací dokumentace, nýbrž zjišťování názorů, záměrů a schopností zadavatele,</p><p>financování předmětu veřejné zakázky, či ověřování povědomí zadavatele o určitých</p><p>informacích či postupech zadavatele mimo předmětné zadávací řízení. Úřad připouští, že</p><p>z výčtu dotazů navrhovatele v rámci žádosti ze dne 31. 5. 2022 povahu žádosti o vysvětlení</p><p>zadávací dokumentace má otázka uznatelnosti referenčního splnění zahraničního partnera</p><p>navrhovatele realizovaného v Jižní Americe, nicméně na tuto otázku reagoval, když uvedl, že</p><p>„Zadavatel má za to, že požadavky na technickou kvalifikaci v zadávací dokumentaci stanovil</p><p>zcela jednoznačně. Zadavatel přitom uzná jakoukoliv referenční zakázku, která odpovídá</p><p>zadavatelem stanoveným požadavkům.“.</p><p>250. S ohledem na obsah dotazů navrhovatele Úřad především v obecné rovině upozorňuje, že</p><p>institut žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace nelze zneužívat za účelem prosté diskuse,</p><p>polemizování o možných záměrech zadavatele či upozorňování na postupy zadavatele</p><p>nesouvisející se zadávací dokumentací konkrétní veřejné zakázky. Je třeba pamatovat, že</p><p>59</p><p>Č.j.: ÚOHS-36756/2022/510</p><p>zákon stanoví jednoznačné požadavky na zadavatele ohledně vyřizování žádostí dodavatelů</p><p>o vysvětlení zadávací dokumentace a zahlcení zadavatele podáními označenými formálně jako</p><p>žádost o vysvětlení zadávací dokumentace v situaci, kdy jsou na zadavatele kladeny zákonné</p><p>požadavky na řádné vypořádání žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace, nelze považovat</p><p>za žádoucí.</p><p>251. Vzhledem k výše uvedenému Úřad uzavírá, že rovněž otázky uvedené v žádosti navrhovatele</p><p>o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 31. 5. 2022 (s výjimkou otázky uznatelnosti</p><p>referenčního splnění zahraničního partnera navrhovatele realizovaného v Jižní Americe)</p><p>nemají charakter žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, a proto zadavatel nebyl povinen</p><p>při vyřízení těchto dotazů povinen postupovat dle § 98 odst. 3 zákona. Úřad současně</p><p>doplňuje, že otázku týkající se uznatelnosti referenčního splnění zahraničního partnera</p><p>navrhovatele realizovaného v Jižní Americe zadavatel zodpověděl (když reagoval na sadu</p><p>otázek č. III. mj. tak, že ubezpečil, že uzná jakoukoliv referenční zakázku, která odpovídá</p><p>zadavatelem stanoveným požadavkům – viz bod 241. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a nelze</p><p>tudíž dospět k závěru, že zadavatel předmětnou žádost „vůbec nevypořádal“, jak namítá</p><p>navrhovatel.</p><p>Shrnutí</p><p>252. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti Úřad neshledal, že by se zadavatel</p><p>v intencích skutečností namítaných v návrhu (tj. vyjma části návrhu směřující proti postupu</p><p>zadavatele ve věci neprodloužení lhůty pro podání žádostí o účast po uveřejnění Vysvětlení</p><p>č. 2, o níž bylo rozhodnuto samostatným výrokem I. tohoto rozhodnutí), dopustil porušení</p><p>zákona, a proto rozhodl o zamítnutí návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.</p><p>POUČENÍ</p><p>Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro</p><p>ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –</p><p>Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má</p><p>odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1</p><p>písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná</p><p>uznávaným elektronickým podpisem.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>v z. Mgr. Michal Kobza</p><p>Mgr. Markéta Dlouhá</p><p>místopředsedkyně</p><p>60</p><p>Č.j.: ÚOHS-36756/2022/510</p><p>Obdrží</p><p>1. JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha 2</p><p>2. Gardenline s.r.o., Na Vinici 948/13, Předměstí, 412 01 Litoměřice</p><p>Vypraveno dne</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>61</p></div>", "next": 0}