{"html": "<div class=\"doc\"><p>dokumentace stavby a místem plnění je budova „Pražská konzervatoř Valdštejnská 158/14,</p><p>159/16 – Malá strana, Praha 1“. Dále je v předmětné výzvě uvedený předpokládaný termín</p><p>uzavření smlouvy únor 2020, doba zahájení stavebních prací do 15 dnů od podpisu smlouvy</p><p>nebo dle vzájemné dohody a doba plnění do 5 měsíců tj. 150 kalendářních dnů od zahájení</p><p>stavebních prací. Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem stanovena do 18. 3. 2020, 10:00</p><p>hodin.</p><p>106. Ze smlouvy o dílo č. DIL/61/02/011058/2020 ze dne 22. 4. 2020 (dále jen „smlouva o dílo ze</p><p>dne 22. 4. 2020“), mj. plyne, že ji obviněný 1 uzavřel s dodavatelem Realitní a stavební</p><p>společnost s.r.o., IČO 41432037, se sídlem Fantova 693/45, 614 00 Brno a dále, že předmětem</p><p>této smlouvy je „rekonstrukce rozvodů topení v budově Pražská konzervatoř Valdštejnská</p><p>158/14, 159/16 – Malá strana, Praha 1 a to v rozsahu dle projektové dokumentace“ a celková</p><p>cena za zhotovení díla činí 5 989 836,90 Kč bez DPH, resp. 7 247 702,65 Kč vč. DPH. Dále</p><p>předmětná smlouva obsahuje identifikační údaje o stavbě, a sice název stavby „Pražská</p><p>konzervatoř, P1 – rek. rozvodů topení“.</p><p>Další zjištěné skutečnosti</p><p>107. V dokumentu „PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ STAVBY“ ke stavbě</p><p>„REKONSTRUKCE 2. PATRA PÁLFFYOVSKÉHO PALÁCE – 1. ETAPA VALDŠTEJNSKÁ 158/14,</p><p>159/16 – MALÁ STRANA, PRAHA 1“, datovaném „12/2022“ je mj. uvedeno následující:</p><p>40</p><p>Č.j.: ÚOHS-47095/2025/500</p><p>»název stavby</p><p>REKONSTRUKCE 2. PATRA PÁLFFYOVSKÉHO PALÁCE – 1. ETAPA VALDŠTEJNSKÁ 158/14, 159/16</p><p>– MALÁ STRANA, PRAHA 1 (…)</p><p>místo stavby</p><p>PÁLFFYOVSKÝ PALÁC VALDŠTEJNSKÁ 158/14, 159/16 – MALÁ STRANA, PRAHA 1</p><p>(…)</p><p>1. etapa“ rekonstrukce 2. patra Pálffyovského paláce“ Valdštejnská 14,15, Praha 1 – byla</p><p>provedena na základě vydaného stavebního povolen (…). Předmětem první etapy bylo zřízení</p><p>kafeterie se dvěma učebnami v místě bývalé kuchyně a rekonstrukce WC v 6. křídle a stavební</p><p>úpravy stávajících dvou učeben v 7. křídle (nová elektroinstalace, povrchy). (…)</p><p>Vzhledem ke konání výstavy k výročí 1100 let od úmrtí sv. Ludmily od 15.10. 2021 do 28.2.2022</p><p>ve velkém a v malém sále ve 2. patře Pálffyovského paláce a s ohledem na nerušení prostor</p><p>výstavy byly nejdříve zahájeny práce na rekonstrukci WC v křídle VI a dvou učeben v křídle VII.</p><p>Po skončení výstavy s uvolněním prostor bývalé restaurace byly započaty práce na kafeterii</p><p>s přilehlými dvěma učebnami. (…)</p><p>Rekonstrukce 2. patra dokončuje a uzavírá začaté stavební práce způsobené havarijním</p><p>stavem v r. 2019, při které byla zachráněna stropní konstrukce nad 2. patrem. Součástí</p><p>rekonstrukce (stavebních oprav a úprav) je zprovoznění celého podlaží včetně části, kterou</p><p>využívala restaurace.«.</p><p>K výrokům I. a II. tohoto rozhodnutí</p><p>108. V prošetřovaném případě Úřad posuzuje situaci, kdy dva zadavatelé zadali veřejné zakázky,</p><p>označené jimi jako veřejné zakázky malého rozsahu, bez provedení zadávacího řízení. Jak plyne</p><p>z výše uvedených zjištěných skutečností, předmět veřejných zakázek č. 1 – 12 se týká</p><p>rekonstrukce budovy Pražské konzervatoře na adrese Valdštejnská 158/1, Praha, tedy tzv.</p><p>Pálffyovského paláce. Lze tedy konstatovat, že realizací veřejných zakázek č. 1 – 12 měl být</p><p>naplněn záměr obviněného 1 a obviněného 2 spočívající v rekonstrukci Pálffyovského paláce,</p><p>přičemž na každou z těchto veřejných zakázek byla uzavřena samostatná smlouva o dílo. Úřad</p><p>musel tedy v posuzovaném případě mj. posoudit, zda z hlediska dodržení povinnosti</p><p>postupovat v zadávacím řízení lze na uzavření, resp. zadání celkem devíti veřejných zakázek</p><p>malého rozsahu dvěma zadavateli, pohlížet jako na jednu veřejnou zakázku, a to za situace,</p><p>kdy zadavatelé formálně nevyužili institut společného zadávání ve smyslu § 7 zákona.</p><p>109. V této souvislosti Úřad dále poukazuje na závěry, ke kterým dospěl Soudní dvůr Evropské unie</p><p>(dříve Evropský soudní dvůr, dále jen „ESD“) v rozsudku ve věci C-16/98 ze dne 5. 10. 2000</p><p>(dále jen „rozsudek Sydev“), který své rozhodnutí opírá o stanovisko generálního advokáta</p><p>Jacobse ze dne 24. 2. 2000. ESD tehdy rozhodoval o sporu mezi Komisí Evropského</p><p>společenství a Francouzskou republikou, přičemž posuzoval souvislost veřejných zakázek na</p><p>stavební práce a povinnost různých zadavatelů zadat související zakázky společně. Pro</p><p>posouzení souvislosti daných veřejných zakázek pak stanovil kritéria, která musí být naplněna,</p><p>aby byla souvislost veřejných zakázek prokázána a zadavatelé byli povinni zadávat takové</p><p>veřejné zakázky společně. Těmito kritérii se stalo ekonomické a technické hledisko, resp.</p><p>technická souvislost jednotlivých veřejných zakázek a jejich ekonomický účel. Dle rozsudku</p><p>41</p><p>Č.j.: ÚOHS-47095/2025/500</p><p>Sydev je rovněž z pohledu posouzení jedné veřejné zakázky irelevantní počet participujících</p><p>zadávajících subjektů. V šetřeném případě ESD konstatoval, že existence jedné veřejné</p><p>zakázky na stavební práce nemůže být při jejím vymezení odvozována pouze od skutečnosti,</p><p>že na jedné straně zadávacího procesu stojí jeden nebo více zadavatelů, ale je nutné, aby každá</p><p>veřejná zakázka byla posuzována v daném kontextu z hlediska věcné, místní a časové</p><p>podobnosti jednotlivých plnění a dále z hlediska technické a ekonomické funkce.</p><p>110. Rozsudek Sydev tak dovozuje kritéria - technickou souvislost a ekonomický účel, která je třeba</p><p>splnit pro dovození souvislosti veřejných zakázek v případě plurality na straně zadavatelů, a při</p><p>splnění těchto kritérií vyslovuje povinnost zadávat tyto veřejné zakázky jako jednu veřejnou</p><p>zakázku.</p><p>111. Při přípravě zadávacího řízení, případně zadání veřejné zakázky bez provedení zadávacího</p><p>řízení, musí tedy zadavatel zejména dbát na vymezení předmětu poptávaného plnění – jeho</p><p>charakter (služby, dodávky, stavební práce) a stanovení jeho předpokládané hodnoty, od které</p><p>se odvíjí následný postup zadavatele. Vymezení předmětu veřejné zakázky může totiž</p><p>zásadním způsobem ovlivnit i to, zda bude veřejná zakázka zadávána samostatně jedním</p><p>zadavatelem nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem (jinou osobou). Důvodem pro využití</p><p>společného zadávání pak může být například využitelnost předmětu plnění více zadavateli</p><p>nebo dosažení výhodnějších podmínek za předpokladu poptávání většího množství plnění.</p><p>112. Pluralitu zadavatelů upravuje § 7 zákona, dle kterého mohou zadavatelé zadat veřejnou</p><p>zakázku, resp. zadavatel může zadat veřejnou zakázku společně s jiným zadavatelem, či</p><p>osobou, která nemá povinnost postupovat podle tohoto zákona. Společné zadávání je pak</p><p>realizováno na základě písemné smlouvy mezi dotčenými subjekty, která upravuje jejich</p><p>vzájemná práva, povinnosti a způsob jednání vůči třetím osobám. Při společném zadávání pak</p><p>odpovídají za dodržení zákona všechny zúčastněné subjekty s výjimkou úkonů, které provádí</p><p>zúčastněný zadavatel pouze svým jménem a na svůj účet. Při společném zadávání neodpadá</p><p>povinnost zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li uplatněna některá z výjimek.</p><p>V rovině těchto skutečností je třeba uvažovat i v případě formálního nevyužití institutu</p><p>společného zadávání dle výše citovaného ustanovení zákona, kdy však zadavatelé nejsou</p><p>zbaveni povinnosti stanovit předpokládanou hodnotu s ohledem na funkční celek veřejné</p><p>zakázky a případně provést zadávací řízení.</p><p>113. Komentářová literatura2 pak k možnosti společného zadávání instruktivně uvádí, že:</p><p>„[z]adavateli zákon uděluje možnost využít společného zadávání, nikoli povinnost. Nelze však</p><p>opominout, že tato volba skutečně může být v některých případech do určité míry prolomena</p><p>alespoň z hlediska stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky (§ 18 odst. 1). Pokud se</p><p>bude jednat charakterově o plnění, které vykazuje znaky jednoho funkčního celku a je</p><p>zadáváno v časové souvislosti (§ 18 odst. 2), je třeba stanovit předpokládanou hodnotu</p><p>takového plnění součtem předpokládaných hodnot částí plnění u všech zadavatelů, jichž se</p><p>tato související plnění týkají. Zákon tedy nenutí zadavatele, aby takovou veřejnou zakázku</p><p>zadali společně, ale aby tato veřejná zakázka, byť by byla rozdělena na části ve vztahu</p><p>k jednotlivým zadavatelům, byla vždy zadána v režimu odpovídajícím součtu takových</p><p>předpokládaných hodnot“. Jako příklad je uveden postup dvou obcí při rekonstrukci chodníku,</p><p>2</p><p>ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2.</p><p>vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 60–61.</p><p>42</p><p>Č.j.: ÚOHS-47095/2025/500</p><p>který je spojuje, s tím, že „v daném ohledu musí pro použití § 18 i v případě individuálního</p><p>zadávání každou z obcí být dán jednotící záměr (předvídatelnost; blíže komentář k § 18) obou</p><p>obcí ohledně zadávání veřejné zakázky (požadovaného plnění) druhou z obcí tak, aby</p><p>v konečném stádiu došlo k vytvoření jednoho funkčního celku. Ověření této skutečnosti bude</p><p>muset být vždy prověřeno v konkrétním případě a okolnostech. Pokud by obě obce postupovaly</p><p>zcela izolovaně a ,nekoordinovaně´ dle vlastního záměru bez ohledu na záměr druhé obce, a</p><p>současně by zadávání veřejných zakázek bylo realizováno např. s ročním odstupem, byly by to</p><p>významné indikátory toho, že nebude třeba předpokládané hodnoty dle § 18 odst. 2 sčítat,</p><p>jelikož se nebude jednat o dvě části jedné veřejné zakázky.“.</p><p>114. S ohledem na výše uvedené tedy lze učinit dílčí závěr, že zadavatelé sice nemají povinnost</p><p>postupovat společně při zadávání určitého plnění, které tvoří funkční celek a je pořizováno</p><p>v časové souvislosti, nicméně skutečnost, že více zadavatelů postupuje při zadávání takového</p><p>plnění samostatně, přičemž však nikoli izolovaně či nekoordinovaně, je nezbavuje povinnosti</p><p>stanovit předpokládanou hodnotu takového plnění právě s ohledem na hodnotu celého</p><p>funkčního celku. Smyslem a účelem stanovení předpokládané hodnoty totiž je, aby veřejná</p><p>zakázka (za kterou je třeba pojímat souhrn všeho plnění, které tvoří funkční celek a je</p><p>poptáváno v časové souvislosti) byla zadávána v režimu, který odpovídá její skutečné</p><p>předpokládané hodnotě, tedy součtu předpokládaných hodnot všech jejích částí (případně i ve</p><p>vztahu k více zadavatelům). Na výše uvedených závěrech nemění ničeho ani argumentace</p><p>obviněného 1, že na základě jeho interních předpisů je obviněný 2 (coby příspěvková</p><p>organizace obviněného 1) zadavatelem veřejných zakázek malého rozsahu na stavební práce,</p><p>jejichž předpokládaná hodnota je nižší než 3 000 000 Kč bez DPH a obviněný 1 je pak</p><p>zadavatelem veřejných zakázek na stavební práce, jejichž předpokládaná hodnota je rovna</p><p>nebo vyšší než 3 000 000 Kč bez DPH, neboť interní předpisy nemají a nemůžou mít ve vztahu</p><p>k zadávání veřejných zakázek aplikační přednost před zákonem a v případě, že jsou k tomu</p><p>zadavatelé povinni, tak se musí danými ustanoveními zákona řídit.</p><p>Ke stanovení předpokládané hodnoty</p><p>115. Úřad v obecné rovině uvádí, že hlavním účelem zákona je zajištění hospodárného nakládání</p><p>s veřejnými prostředky, a to prostřednictvím vytváření podmínek pro co nejširší hospodářskou</p><p>soutěž mezi různými dodavateli při poptávání plnění, které je předmětem veřejné zakázky. Co</p><p>možná nejširší hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu pak zákon dosahuje tím, že</p><p>stanoví pro osoby v postavení zadavatele obecnou povinnost zadávat veřejné zakázky ve</p><p>formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz zejm. na jeho transparentní</p><p>provedení, vč. předem zákonem specifikovaných pravidel.</p><p>116. Úřad předně uvádí, že zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního</p><p>uvážení, čemuž odpovídá také možnost rozdělení jejího předmětu na vícero částí. Při</p><p>uvažovaném rozdělení veřejné zakázky je však zadavatel vždy limitován dotčenými zákonnými</p><p>pravidly (§ 35 zákona), ke kterým se řadí také stěžejní norma o stanovování předpokládané</p><p>hodnoty veřejné zakázky, vyjádřená v § 18 odst. 1 a 2 zákona. Obsahem citovaného ustanovení</p><p>je pravidlo pro stanovení součtu předpokládaných hodnot všech rozdělených částí veřejné</p><p>zakázky, jejichž plnění vůči sobě spadají do jednoho funkčního celku a která jsou zadávána</p><p>v jedné časové souvislosti, kdy každá takto oddělená část se musí zadávat postupy</p><p>odpovídajícími dané výši tohoto součtu.</p><p>43</p><p>Č.j.: ÚOHS-47095/2025/500</p><p>117. Úřad též odkazuje na důvodovou zprávu k § 18 zákona, kde je k dělení veřejné zakázky na části</p><p>uvedeno následující: „[v] případě zadávání části veřejné zakázky je pro postup v zadávacím</p><p>řízení rozhodující předpokládaná hodnota celé veřejné zakázky. Tyto části mohou být zadávány</p><p>jedním nebo více zadavateli buď v jednom zadávacím řízení rozděleném na části, nebo ve více</p><p>samostatných zadávacích řízeních. V každém případě tato řízení musí odpovídat celkové</p><p>hodnotě veřejné zakázky. Zákon oproti předchozí právní úpravě nestanoví výslovný zákaz</p><p>dělení předmětu veřejné zakázky, a to z důvodu, že dělení veřejných zakázek není obecně</p><p>zakázáno, ale novými evropskými směrnicemi spíše podporováno. Nesmí však dojít k situaci,</p><p>že by zadavatel rozdělením předmětu veřejné zakázky postupoval v mírnějším režimu, což je</p><p>vyjádřeno v § 18 odst. 2. Do předpokládané hodnoty se tak musí zahrnout hodnota všech</p><p>plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v jedné časové souvislosti. Koncept jedné</p><p>veřejné zakázky vychází z dosavadní judikatury, dle které je za jednu veřejnou zakázku</p><p>považováno plnění, které spolu souvisí, a to na základě funkčních (věcných a místních)</p><p>a časových hledisek. Podle § 18 odst. 1 a 2 je tedy nadále zakázáno věcně rozdělit předmět</p><p>veřejné zakázky za účelem obcházení zákonem stanovených limitů (zejména pro nadlimitní</p><p>veřejnou zakázku, podlimitní veřejnou zakázku, veřejnou zakázku malého rozsahu). Jedinou</p><p>výjimkou je situace uvedená v § 18 odst. 3, kdy za splnění zde stanovených podmínek může být</p><p>část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími předpokládané hodnotě této části.</p><p>Takovým postupem může být i zadání veřejné zakázky malého rozsahu nebo výjimky platné</p><p>pro podlimitní veřejné zakázky“.</p><p>118. Stanovení předpokládané hodnoty je prvotním úkonem zadavatele před zahájením</p><p>zadávacího řízení. Byť se jedná o stanovení hodnoty „předpokládané“, neboli pravděpodobné,</p><p>nelze tomuto úkonu ubírat na významnosti, ba naopak jedná se o velmi zásadní okamžik, od</p><p>kterého se odvíjí následný postup zadavatele. Úřad akcentuje, že nelze připustit situaci, kdy</p><p>zadavatel v důsledku chybného stanovení předpokládané hodnoty užije méně přísných</p><p>zákonných pravidel, popřípadě se vyhne zákonné povinnosti provést zadávací řízení úplně.</p><p>Úřad v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze</p><p>dne 19. 1. 2012, č. j. 7 Afs 24/2011-497, ve kterém se NSS vyjadřoval k § 13 odst. 3 zákona</p><p>č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“), dle kterého platilo, že zadavatel nesmí</p><p>rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod</p><p>finanční limity stanovené v § 12 ZVZ, kdy podle odst. 4 citovaného ustanovení je-li veřejná</p><p>zakázka rozdělena na části, je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet</p><p>předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky), NSS v cit. rozsudku uvedl, že: „[r]atione</p><p>legis ust. § 6 ve spojení s § 13 zákona o veřejných zakázkách je, že v případě shodnosti</p><p>charakteristik poptávaného plnění se jedná o jedinou veřejnou zakázku, ledaže by se</p><p>vyskytovaly takové místní či časové odlišnosti, že by nešlo poptávané plnění takto</p><p>charakterizovat. Vzhledem k tomu, že se v případě veřejných zakázek jedná o vynakládání</p><p>veřejných prostředků, je třeba důsledně dbát, aby zakázka, jež je materiálně zakázkou na</p><p>jediné plnění, byla i takto formálně a procedurálně zadavatelem zpracována.“. Byť se</p><p>rozsudek vztahoval k již neúčinnému ZVZ, lze tato obecná východiska vztáhnout i na aktuálně</p><p>šetřený případ. Úřad tedy uzavírá, že smyslem institutu stanovení celkové předpokládané</p><p>hodnoty je mj. zabránit zadavatelům vyhýbat se zákonným postupům pro zadání veřejné</p><p>zakázky, neboť v opačném případě by mohl být mařen smysl a účel zákona.</p><p>119. Otázkou, kdy je nutné poptávaný předmět plnění zadat jako jedinou veřejnou zakázku a kdy</p><p>je naopak možné poptávat plnění ve více veřejných zakázkách, se již vedle rozhodovací praxe</p><p>44</p><p>Č.j.: ÚOHS-47095/2025/500</p><p>Úřadu opakovaně zabýval jak Krajský soud v Brně, tak i NSS. Z rozhodnutí Úřadu, v nichž je</p><p>vyjádřen přístup Úřadu mj. k posuzování a určování plnění, která tvoří jeden funkční celek</p><p>a jsou zadávána v časové souvislosti, lze uvést např. rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0325/2019/VZ29121/2019/542/MCi ze dne 23. 10. 2019 (potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHSR0203/2019/VZ-01249/2020/322/JSr ze dne 13. 1. 2020), rozhodnutí č. j. ÚOHS07299/2021/500/AIv ze dne 26. 2. 2021, rozhodnutí č. j. ÚOHS-11264/2021/500/AIv ze dne</p><p>31. 3. 2021 a rozhodnutí č. j. ÚOHS-21304/2021/510/MKo ze dne 24. 6. 2021 (potvrzeno</p><p>rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-29781/2021/161/HBa ze dne 6. 9. 2021).</p><p>120. K otázce vymezení předmětu veřejné zakázky z hlediska toho, zda určité plnění představuje</p><p>jednu veřejnou zakázku, nebo naopak, zda se jedná o více veřejných zakázkách, se vyslovil</p><p>např. Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 9. 4. 2015, č. j. 62 Af 123/2013-85, v němž</p><p>uvedl, že „je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného,</p><p>podle něhož jde-li o plnění jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky</p><p>uskutečňováno, svým charakterem totožné, obdobné či založené společnými jednotícími</p><p>souvislostmi, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je</p><p>jedinou veřejnou zakázkou.“ (obdobně bylo judikováno mj. také v rozsudcích Krajského soudu</p><p>v Brně sp. zn. 62 Ca 44/2009, sp. zn. 62 Af 44/2010 či sp. zn. 62 Af 68/2011). NSS pak v rozsudku</p><p>ze dne 15. 12. 2010, č. j. 2 Afs 55/2010-173 uvedl, že „zadáním jedné veřejné zakázky,</p><p>spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je nutno rozumět i souhrn jednotlivých</p><p>plnění spolu úzce souvisejících zejména z hlediska místních, urbanistických, funkčních,</p><p>časových nebo technologických“. Úřad tedy shrnuje, že stanovení předpokládané hodnoty je</p><p>navázáno na správné a komplexní vymezení všech plnění a s tím souvisejících činností, které</p><p>lze považovat za jednu veřejnou zakázku.</p><p>121. Úřad tedy musí v tomto kontextu v případě jednotlivých smluv (v rámci šetřeného případu)</p><p>posoudit, zda plnění poskytovaná na jejich základě spolu souvisí z hlediska časového, popř.</p><p>zda předměty plnění veřejných zakázek tvoří jeden funkční celek. K platné právní úpravě</p><p>obsažené v zákonu lze konstatovat, že pojem funkční celek je pojmem, který v sobě zahrnuje</p><p>i věcnou, místní a funkční souvislost.</p><p>122. S ohledem na celkový charakter věci se Úřad zabýval skutečností, zda byla naplněna konkrétní</p><p>zákonná hlediska dle § 18 odst. 2 zákona, tj. zda se v případě plnění spočívajícím ve stavebních</p><p>pracích v objektu budovy Pražské konzervatoře (Pálffyovském paláci) jedná o plnění, která</p><p>byla zadávána v časové souvislosti a která tvoří jeden funkční celek (při přítomnosti místní,</p><p>věcné a funkční souvislosti) s přihlédnutím ke skutečnosti, zda oba obvinění mohli v roli</p><p>zadavatele potřebu jednotlivých plnění dopředu předvídat. V tomto ohledu je vhodné</p><p>zohlednit další možné relevantní okolnosti, a to zejména otázku záměru zadavatele, příp.</p><p>známky nahodilosti jednotlivých veřejných zakázek (srov. např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHSS40/2010/VZ6872/1010/540/KKo ze dne 21. 10. 2010), což může rovněž přispět k zodpovězení</p><p>otázky, zda se v šetřeném případě jedná toliko o jedinou veřejnou zakázku či nikoliv (resp. zda</p><p>v rámci šetřeného případu obvinění v roli zadavatele řádně stanovili předpokládanou hodnotu</p><p>poptávaného plnění).</p><p>123. Úřad ve vztahu k časové souvislosti uvádí, že obecně jsou pro její naplnění směrodatné</p><p>především dohodnuté lhůty plnění na základě zadávací dokumentace, a rovněž další časové</p><p>souvislosti spojené s plněním či s jednáním stran obecně, přičemž klíčové jsou také termíny</p><p>uzavření smluv, včetně případných dodatků. K tomu Úřad doplňuje, že pro shledání časové</p><p>45</p><p>Č.j.: ÚOHS-47095/2025/500</p><p>souvislosti není nezbytné, aby se jednotlivé termíny plnění či termíny uzavření smluv</p><p>shodovaly. Časovou souvislost lze dovodit i při jejich odstupu nejen v řádu dnů či týdnů, ale</p><p>v odůvodněných případech i v rámci měsíců (viz např. rozsudek NSS č. j. 7 As 278/2020-38 ze</p><p>dne 19. 5. 2021). Je tedy nutné zdůraznit, že na časovou souvislost nelze pohlížet mechanicky</p><p>a určit pevné hranice, kdy určitý počet dnů/týdnů/měsíců je chápán jako časová souvislost</p><p>a cokoliv nad tuto hranici již lze označit jako časově nesouvisející plnění. Každý případ je</p><p>specifický, a proto se časová souvislost musí zkoumat vždy individuálně (k tomu srov. rozsudek</p><p>Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 53/2015-184 ze dne 26. 7. 2017).</p><p>124. V šetřeném případě Úřad v následující tabulce shrnuje dotčené časové údaje týkající se</p><p>jednotlivých veřejných zakázek 1 – 12:</p><p>Datum</p><p>vyhotovení</p><p>výzvy</p><p>k předložení</p><p>cenové nabídky</p><p>Datum</p><p>uzavření</p><p>smlouvy</p><p>o dílo</p><p>Termín plnění dle výzvy k předložení</p><p>nabídek</p><p>Veřejná</p><p>zakázka 1</p><p>20. 10. 2021</p><p>3. 1. 2022</p><p>„zahájení stavebních prací do 30 dnů od</p><p>podpisu smlouvy nebo dle vzájemné</p><p>dohody a doba plnění do 180 kalendářních</p><p>dnů od zahájení stavebních prací“</p><p>Veřejná</p><p>zakázka 2</p><p>27. 8. 2020</p><p>16. 10. 2020</p><p>„zahájení stavebních prací do 15 dnů od</p><p>podpisu smlouvy nebo dle vzájemné</p><p>dohody a doba plnění do 9 měsíců tj. 270</p><p>kalendářních dnů od zahájení stavebních</p><p>prací“</p><p>Veřejná</p><p>zakázka 3</p><p>30. 3. 2020</p><p>16. 6. 2020</p><p>„zahájení stavebních prací do 15 dnů od</p><p>podpisu smlouvy nebo dle vzájemné</p><p>dohody a doba plnění do 4 měsíců tj. 120</p><p>kalendářních dnů od zahájení stavebních</p><p>prací“</p><p>Veřejná</p><p>zakázka 4</p><p>29. 7. 2021</p><p>19. 8. 2021</p><p>„srpen, září 2021 s tím, že práce musí být</p><p>dokončeny nejpozději do 23. 09. 2021“</p><p>Veřejná</p><p>zakázka 5</p><p>2. 7. 2021</p><p>13. 7. 2021</p><p>„červenec a srpen 2021 s tím, že práce musí</p><p>být dokončeny nejpozději do 15. 08. 2021“</p><p>Veřejná</p><p>zakázka 6</p><p>17. 2. 2021</p><p>8. 3. 2021</p><p>„březen 2021 s tím, že práce musí být</p><p>dokončeny nejpozději do 31. 03. 2021“</p><p>Veřejná</p><p>zakázka 7</p><p>8. 4. 2020</p><p>28. 4. 2020</p><p>„nejpozději do 30. 09. 2020“</p><p>46</p><p>Č.j.: ÚOHS-47095/2025/500</p><p>Veřejná</p><p>zakázka 8</p><p>8. 4. 2020</p><p>28. 4. 2020</p><p>„nejpozději do 30. 09. 2020“</p><p>Veřejná</p><p>zakázka 9</p><p>27. 7. 2022</p><p>15. 8. 2022</p><p>„srpen 2022 až září 2022. Přepokládaný</p><p>a možný začátek zahájení prací je</p><p>15.08.2022 (ne dříve), s tím, že práce musí</p><p>být dokončeny nejpozději do 30.09.2022“</p><p>Veřejná</p><p>zakázka</p><p>10</p><p>3. 5. 2019</p><p>22. 5. 2019</p><p>„[p]ráce budou provedeny do 30. 8. 2019“</p><p>Veřejná</p><p>zakázka</p><p>11</p><p>22. 5. 2019</p><p>4. 6. 2019</p><p>„[p]ráce budou provedeny do 30. 8. 2019“</p><p>Veřejná</p><p>zakázka</p><p>12</p><p>19. 2. 2020</p><p>22. 4. 2020</p><p>zahájení stavebních prací do 15 dnů od</p><p>podpisu smlouvy nebo dle vzájemné</p><p>dohody a doba plnění do 5 měsíců tj. 150</p><p>kalendářních dnů od zahájení stavebních</p><p>prací</p><p>125. Na základě výše uvedených časových údajů Úřad konstatuje, že obvinění uzavřeli smlouvy</p><p>o dílo na plnění předmětných veřejných zakázek 1 – 12 v časovém úseku od</p><p>22. 5. 2019 do 15. 8. 2022, tedy v rozmezí 40 měsíců. Nicméně nutno zdůraznit, že časové</p><p>rozmezí mezi uzavřením jednotlivých smluv je výrazně kratší, když smlouvy na plnění</p><p>veřejných zakázek 1 a 9 byly uzavřeny v rozmezí 8 měsíců, dále smlouvy na plnění veřejných</p><p>zakázek 4, 5 a 6 v rozmezí 6 měsíců, smlouvy na plnění veřejných zakázek 10 a 11 v rozmezí 1</p><p>měsíce a smlouvy na plnění veřejných zakázek 2, 3, 7, 8 a 12 pak v rozmezí 7 měsíců. Ve vztahu</p><p>k veřejným zakázkám 7 a 8 Úřad pro úplnost doplňuje, že smlouvy na tyto veřejné zakázky byly</p><p>uzavřeny s odstupem několika dní ode dne, kdy obviněný 1 uzavřel mimo zadávací řízení</p><p>smlouvu na plnění veřejné zakázky 12. Úřad má za to, že tyto skutečnosti nasvědčují tomu, že</p><p>předmětné smlouvy byly uzavírány ve vzájemné časové souvislosti, což potvrzují také</p><p>předpokládané termíny realizace, resp. dokončení plnění plynoucích z předmětných smluv,</p><p>když je patrné, že tyto se překrývají nebo na sebe navazují. Úřad má tedy za to, že v dané věci</p><p>lze mezi veřejnými zakázkami 1 – 12 s určitostí vysledovat jasné souvislosti, což mimo jiné</p><p>potvrzují také obvinění v rámci svých vyjádření, když uvádějí, že jednotlivé částí Pálffyovského</p><p>paláce jsou rekonstruovány postupně tak, aby byl co nejvíce zachován provoz školy (situované</p><p>v objektu Pálffyovského paláce), přičemž oba obvinění rovněž potvrzují vzájemnou koordinaci</p><p>ve vztahu ke smlouvám uzavíraným na plnění předmětných veřejných zakázek. Dále v této</p><p>souvislosti nelze přehlédnout ani skutečnosti, jež plynou z předložené dokumentace a jež oba</p><p>obvinění potvrzují v rámci svých vyjádření a sice, že obviněný 2 zadával veřejné zakázky</p><p>v přímé návaznosti na veřejné zakázky, jež zadal obviněný 1. S ohledem na výše uvedené tedy</p><p>Úřad konstatuje, že plnění, jež byla obviněným poskytnuta na základě předmětných smluv</p><p>rámci veřejných zakázek 1 – 12, jsou nepochybně ve vzájemné časové souvislosti.</p><p>47</p><p>Č.j.: ÚOHS-47095/2025/500</p><p>126. Úřad se v rámci posuzování, zda se v daném případě jedná o plnění, která tvoří jeden funkční</p><p>celek, zabýval rovněž místní souvislostí. Úřad v obecní rovině uvádí, že pro posouzení</p><p>existence či neexistence místní souvislosti je zřejmé, že v potaz je třeba vzít větší množství</p><p>faktorů, a to vždy v závislosti na individuální povaze veřejné zakázky. Rozhodné mohou být,</p><p>vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění, také okolnosti týkající se předmětu plnění,</p><p>konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí funkce výsledků plnění,</p><p>eventuálních objektivních překážek mezi místy, na kterých má plnění probíhat apod.</p><p>(srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R270/2014/VZ-03137/2016/322/PSe ze dne</p><p>29. 1. 2016).</p><p>127. V daném případě Úřad akcentuje, že předmětem plnění veřejných zakázek 1 – 12 jsou bez</p><p>výjimky stavební práce v rámci objektu budovy Pražské konzervatoře na adrese Valdštejnská</p><p>158/14 resp. 159/16, Malá Strana, Praha 1, tj. tzv. Pálffyovského paláce, tudíž se jedná</p><p>o veřejné zakázky na stavební práce, které měly být realizovány v terénu v konkrétní lokaci,</p><p>tj. v daném případě v rámci tzv. Pálffyovského paláce. Dle názoru Úřadu přitom nemůže mít</p><p>na dovození místní souvislosti vliv, že jednotlivé veřejné zakázky se měly týkat samostatných</p><p>provozních jednotek (jak argumentuje obviněný 1), jež jsou v rámci provozu budovy</p><p>oddělitelné, neboť se jedná o jeden objekt, resp. jednu konkrétní budovu školy (Pražské</p><p>konzervatoře), jež, ačkoliv je tvořena mj. samostatnými podlažími, místnostmi, učebnami</p><p>apod., tak nelze na tyto nahlížet jinak, jako, že tvoří jeden vzájemně propojený synergický</p><p>celek.</p><p>128. Rozdělení konkrétní budovy na jednotlivé místnosti nezakládá dle Úřadu oprávnění</p><p>obviněných poptávat jednotlivá plnění samostatně v rámci jednotlivých veřejných zakázek</p><p>malého rozsahu, resp. není důvodem pro konstatování místní „nesouvislosti“ plnění, neboť</p><p>obviněným ničeho nebránilo zadávat veřejnou zakázku jako jednu zakázku rozdělenou na části</p><p>dle jednotlivých místností, podlaží Palffyovského paláce apod., kdy v rámci jednotlivých částí</p><p>mohli uzavřít smlouvu i s rozdílnými vybranými dodavateli, byl-li by proto skutečně racionální</p><p>důvod, o čemž však Úřad pochybuje. Z uvedeného důvodu tak není zcela přiléhavá</p><p>argumentace obviněného 1, že jednotlivé objekty školy byly rekonstruovány samostatně</p><p>z důvodu potřeby co nejširšího zachování provozu školy, tak aby rekonstrukce nezpůsobila</p><p>nemožnost využívat ostatní objekty školy. Nelze totiž vyloučit například možnost, že by</p><p>obvinění v jednom okamžiku zadávali několik částí jedné veřejné zakázky každou s jiným</p><p>počátkem plnění (a případně odlišnými dodavateli), a to tak, aby na sebe například navazovaly</p><p>(v závislosti např. na potřebách zajištění provozu jednotlivých částí školy). Rovněž nelze</p><p>akceptovat argument, že rozdělení veřejné zakázky na části je zcela vyloučeno tím, že realizace</p><p>jednotlivých částí rekonstrukce byla navázána na možnosti financování, nebo rozdílná</p><p>rozpočtová pravidla (jinými slovy, že by je bylo možno realizovat až po zajištění financování,</p><p>resp. schválení dotace apod.), neboť v obecné rovině platí, že zadavatel může v rámci</p><p>zadávacích podmínek takovéto skutečnosti reflektovat například tak, že stanoví rozvazovací</p><p>podmínku, kdy část veřejné zakázky realizována nebude, pokud pro ni nebude zajištěno</p><p>financování. V této souvislosti pak nutno odkázat také na § 127 odst. 2 písm. d) a e) zákona,</p><p>na základě kterých je zadavatel oprávněn zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu</p><p>zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro</p><p>které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda</p><p>tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv, resp. pokud zadavatel neobdržel dotaci, z níž měla</p><p>být veřejná zakázka zcela nebo částečně uhrazena. Úřad tedy konstatuje, že obvinění jsou</p><p>48</p><p>Č.j.: ÚOHS-47095/2025/500</p><p>oprávněni rozdělit předmět plnění veřejné zakázky na části a pro tyto části nastavit konkrétní</p><p>(pro danou část vhodné) podmínky a zadávat je jednotlivě, avšak v režimu/zadávacím řízení</p><p>odpovídajícím celkové předpokládané hodnotě všech částí veřejné zakázky (viz §§ 18 a 24</p><p>zákona), čímž bude zaručena širší a formalizovaná publicita veřejné zakázky, a tedy potenciál</p><p>hospodářské soutěže o takovou zakázku bude vyšší. Právě zadání veřejné zakázky po jejích</p><p>jednotlivých částech by obviněným poskytlo možnost stanovit různé podmínky plnění ve</p><p>vztahu ke každé jednotlivé části, a to mj. různý počátek plnění předmětu části veřejné zakázky.</p><p>Navíc Úřad zdůrazňuje, že obecně platí, že samotný harmonogram a podmínky provádění</p><p>dílčích stavebních prací může stanovit zadavatel vždy na základě svých legitimních potřeb, a je</p><p>pak již na dodavatelích, zda tyto podmínky akceptují a účastní se zadávacího řízení či nikoliv.</p><p>V úvahu tak zcela jistě přicházelo i takové nastavení smluvních podmínek, které by vyhovělo</p><p>potřebám obviněných, a přitom bylo stále v souladu se základními zásadami uvedenými v § 6</p><p>zákona, aniž by bylo třeba jednu veřejnou zakázku zadat více dodavatelům.</p><p>129. S ohledem na shora uvedené tedy Úřad konstatuje, že šetřené smlouvy (tj. smlouvy na plnění</p><p>veřejných zakázek č. 1 – 12) spolu souvisí i z hlediska místního.</p><p>130. Ve vztahu k tzv. věcné souvislosti uvádí Úřad následující. Úřad předně v obecné rovině</p><p>konstatuje, že v otázce, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou</p><p>zakázkou, nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je podstatný věcný charakter</p><p>plnění, resp. věcná souvislost. Jinak řečeno, aby se jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí</p><p>předmět plnění, byť zadavatelem úmyslně nebo neúmyslně rozdělený do více veřejných</p><p>zakázek, vykazovat znaky totožnosti, či alespoň obdobnosti (tj. věcná souvislost musí být</p><p>přítomna vždy). V této souvislosti Úřad podotýká, že k otázce, zda v určení existence vzájemné</p><p>věcné souvislosti hraje roli skutečnost, že plnění nejsou absolutně totožná, se vyjádřil Krajský</p><p>soud v Brně ve svém rozhodnutí sp. zn. 29 Af 50/2015-53 ze dne 27. 2. 2018, v němž uvedl, že</p><p>„[k] závěru o existenci věcné souvislosti plnění postačí, že plnění byla charakteru obdobného.</p><p>Za srovnatelná plnění lze považovat taková plnění, u kterých po vzájemném srovnání shod</p><p>a rozdílů převažují vzájemné shodné znaky (…).“. V následující tabulce Úřad shrnuje předměty</p><p>plnění jednotlivých veřejných zakázek 1 – 12:</p><p>Předmět plnění</p><p>Veřejná zakázka 1</p><p>zhotovení stavby „Pražská konzervatoř, P1 – rek. 2. patra Pálffy“,</p><p>„[r]ekonstrukci 2 patra 1. etapa dojde k vybudování nových učeben, oprava</p><p>sociálního zázemí a obnovení chodby, která propojuje úniková schodiště.</p><p>Součástí je bezpečnostních opatření proti požáru je dokončení omítek</p><p>stropů, které zajišťují požadovanou požární odolnost stropní konstrukce</p><p>s nosnými trámy.“.</p><p>Veřejná zakázka 2</p><p>zhotovení stavby „Pražská konzervatoř, P1 – rek. hlavního sálu Pálffy“,</p><p>„[j]edná se o plné restaurování všech prvků, které počítají s obnovou</p><p>původního vzhledu interiéru s pokud možno největší mírou uplatnění</p><p>originálních povrchů v původní barevnosti a materiálové skladbě.</p><p>Restaurování textilních tapet, dvoukřídlých dveří, lustrů, osvětlovacích těles</p><p>a dveřního kování, pozlacovačské práce, řezbářské a truhlářské práce</p><p>a oprava parket.“.</p><p>49</p><p>Č.j.: ÚOHS-47095/2025/500</p><p>Veřejná zakázka 3</p><p>zhotovení stavby „Pražská konzervatoř, P1 – rek. malého sálu Pálffy“,</p><p>„[j]edná se o plné restaurování všech prvků, které počítají s obnovou</p><p>původního vzhledu interiéru s pokud možno největší mírou uplatnění</p><p>originálních povrchů v původní barevnosti a materiálové skladbě.</p><p>Restaurování textilních tapet, 4 ks dvoukřídlých dveří, lustrů, osvětlovacích</p><p>těles a dveřního kování, pozlacovačské práce, řezbářské a truhlářské práce</p><p>a oprava parket. Bude provedena nová elektroinstalace sálu.“.</p><p>Veřejná zakázka 4</p><p>„stavební práce v rámci stavby - Restaurování velkého sálu Pálffyovského</p><p>paláce II (…) Jedná se o další truhlářské práce, zlacení a dozlacení, instalaci</p><p>elektronického zabezpečovacího a elektronického požárního systému,</p><p>instalaci hudebního zařízení a pokládku koberce.“.</p><p>Veřejná zakázka 5</p><p>„stavební práce v rámci stavby - Rekonstrukce velkého sálu Pálffyovského</p><p>paláce – truhlářské práce a zlaceni (…) Jedná se o kompletní očištění</p><p>dřevěného obložení sálu, provedení kompletní fixace podkladu a přezlacení</p><p>všech ploch, přemalováni rámů zrcadel a doplnění deštění oken.“.</p><p>Veřejná zakázka 6</p><p>„stavební práce v rámci stavby - Restaurování salónku Pálffyovského paláce</p><p>(…) Jedná se o sochařské, tesařské a truhlářské práce v rámci rozšíření</p><p>restaurátorských zásahů u krbu, do rámů oken, rámů dveří, zrcadel</p><p>a obkladů stěn. Dále předmět plnění zahrnuje repliky tapet, odlitky lustru,</p><p>osvětlení a repase oken v rámci rekonstrukce velkého a malého sálu.“</p><p>Veřejná zakázka 7</p><p>„truhlářské a malířské práce v objektu Pálffyovského paláce (…) tj. provedení</p><p>začišťovacích prací v souvislosti s rekonstrukcí ústředního vytápění</p><p>v objektu. (…) Jedná se o provedení akust. utěsnění prostupů trubkového</p><p>rozvodu ÚT, opravu a doplnění omítek stěn a stropů, výměnu podlahové</p><p>krytiny (koberců), výměnu vstupního portálu v podobě mříží za výplň otvoru</p><p>zdobným portálem z masivního dřeva“.</p><p>Veřejná zakázka 8</p><p>»stavební práce – „Rekonstrukce Pálffyovského paláce – prostorová</p><p>akustika“ (…) Jedná o „prostorovou akustiku v 1. a ve 2. NP v objektu</p><p>Pálffyovského paláce, Valdštejnská 158/14, Praha 1«.</p><p>Veřejná zakázka 9</p><p>»stavební práce (…) vedoucí k realizaci stavby „Rekonstrukce Pálffyovského</p><p>paláce s osazením koncovými prvky&quot; v objektu budovy Pražské konzervatoře</p><p>adrese „Valdštejnská 158/14, Praha 1 - Malá Strana&quot; (…) Jedná se</p><p>o doplňující práce (dodávky a montáže), které je nutné zabezpečit</p><p>k dokončení stavby v rámci úspěšného uvedení do provozu 1. etapy</p><p>rekonstrukce 2. patra Pálffyovského paláce. Zahrnují mimo jiné především</p><p>vložení kamenné izolace mezi stropní trámy a rákosníky pro zajištění</p><p>zvukové akustické izolace, osazení akustickými panely dle projektové</p><p>dokumentace prostorové akustiky, doplnění svítidel, doplnění elektrické</p><p>požární signalizace (EPS) do místností sousedících s kafeterií, vybavení</p><p>50</p><p>Č.j.: ÚOHS-47095/2025/500</p><p>prostor kafetérie nábytkem, finální povrchy podlah a restaurátorskou</p><p>opravu dveří s el. zabezpečením a otevíráním.«.</p><p>Veřejná zakázka 10 „provedení bednění stropů, hrubé instalace elektro, křídlo II, III, IV, V, VI;</p><p>II.NP - první etapa v objektu Pálffyovského paláce, Valdštejnská 158/14,</p><p>Praha 1 - Malá Strana“</p><p>Veřejná zakázka 11 „vytvoření nových omítek stropů, křídlo II, III., IV, V, VI; II. etapa, včetně</p><p>dokončení úpravy povrchů v objektu Pálffyovského paláce, Valdštejnská</p><p>158/14, Praha 1 - Malá Strana“</p><p>Veřejná zakázka 12 zhotovení stavby „Pražská konzervatoř, P1 - rek. rozvodů topení ”, „budou</p><p>demontovány veškeré potrubní rozvody v objektu. Prostory v budově budou</p><p>vytápěny teplovodní otopnou soustavou. V jednotlivých místnostech budou</p><p>instalována nová litinová otopná tělesa. Bude zajištěno měření</p><p>a vyhodnocování měření spotřeby tepla na hlavních topných větvích a</p><p>měření spotřeby kotelny v rámci rekonstrukce ústředního vytápění“</p><p>S ohledem na výše uvedené Úřad ve vztahu k předmětům plnění veřejných zakázek 1 – 12</p><p>shrnuje, že se shodně jednalo o stavební práce, spočívající v rekonstrukci Pálffyovského</p><p>paláce. Úřad sděluje, že stavbou se dle § 14 zákona rozumí výsledek stavebních nebo</p><p>montážních prací vytvářející jednotný celek, který je sám o sobě dostatečný k plnění</p><p>hospodářské nebo technické funkce, přičemž veřejnou zakázkou na stavební práce se mj. myslí</p><p>veřejná zakázka, jejímž předmětem je zhotovení stavby nebo veřejná zakázka, jejímž</p><p>předmětem je poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného</p><p>klasifikačního systému. V této souvislosti Úřad doplňuje, že dle společného slovníku pro</p><p>veřejné zakázky, jež představuje jednotný klasifikační systém pro veřejné zakázky (tedy dle tzv.</p><p>CPV kódů) je pro restaurátorské práce na budovách užíván kód 45454100-5 „Rekonstrukce</p><p>budov“, přičemž systematicky se jedná o podskupiny nadřazené skupiny kód 45 „Stavební</p><p>práce“. V této souvislosti Úřad akcentuje, že obvinění nikterak nerozporují, že by se v případě</p><p>dílčích restauratérských prací (např. restaurování prvků interiéru, truhlářské a malířské práce</p><p>atd.) provedených v rámci rekonstrukce Pálffyovského paláce nejednalo o stavební práce.</p><p>Ačkoliv tedy předmět plnění jednotlivých veřejných zakázek zahrnoval různé stavební práce,</p><p>lze dovodit, že záměrem obviněných byla rekonstrukce Pálffyovského paláce, přičemž</p><p>naplnění požadovaného účelu lze dosáhnout realizací všech předmětných veřejných zakázek.</p><p>Úřad tedy konstatuje, že veřejné zakázky 1 – 12 spolu souvisí rovněž z hlediska věcného.</p><p>131. Jde-li o funkční souvislost, jejíž (ne)existence se dovozuje na základě účelu, resp. jednotného</p><p>cíle, pro který jsou veřejné zakázky zadávány (k tomu srov. např. rozsudek NSS č. j. 7 As</p><p>211/2015-31 ze dne 17. 9. 2015), pak tato je v šetřeném případě dána proklamovaným</p><p>záměrem obou obviněných zrekonstruovat Pálffyovský palác. Tuto skutečnost mj. potvrzuje</p><p>skutečnost, že stavební práce realizované na základě veřejných zakázek zadávaných</p><p>obviněným 2 de facto doplňovaly stavební práce zadávané obviněným 1. Úřad</p><p>v podrobnostech uvádí následující.</p><p>132. Ze záměru ze dne 29. 1. 2020 plyne záměr obviněného 1 zadat veřejnou zakázku 12 a dále</p><p>skutečnost, že předmětem plnění této veřejné zakázky měla být rekonstrukce topení</p><p>51</p><p>Č.j.: ÚOHS-47095/2025/500</p><p>(konkrétně demontování veškerých potrubní rozvodů v objektu, instalace nových otopných</p><p>těles a rekonstrukce ústředního vytápění), přičemž dle předmětného záměru mělo realizací</p><p>této veřejné zakázky dojít k podstatnému zlepšení vytápění prostor Pražské konzervatoře. Na</p><p>realizaci veřejné zakázky 12 uzavřel obviněný 1 smlouvu o dílo ze dne 22. 4. 2020.</p><p>Z dokumentace, kterou Úřad obdržel od obviněného 2 v souvislosti s veřejnými zakázkami 7 a</p><p>8 pak plyne, že obviněný 2 uzavřel na realizaci veřejné zakázky 7 smlouvu ze dne 28. 4. 2020,</p><p>předmětem které bylo provedení začišťovacích prací v souvislosti s rekonstrukcí ústředního</p><p>vytápění v objektu Pálffyovského paláce, a dále, že obviněný 2 uzavřel na realizaci veřejné</p><p>zakázky 8 smlouvu ze dne 28. 4. 2020 – akustika, předmětem které byla prostorová akustiku v</p><p>1. a ve 2. NP v objektu Pálffyovského paláce. Z výzvy ze dne 8. 4. 2020 plyne odůvodnění</p><p>veřejné zakázky 7 a sice, že „[v] březnu 2018 započaly stavební práce spojené s rozsáhlou,</p><p>plánovanou a dlouhodobou rekonstrukcí3 objektu Pálffyovského paláce, z nichž část již byla</p><p>dokončena. V pokračující rekonstrukce, především ústředního vytápění a MaR je také nezbytné</p><p>provést truhlářské a malířské práce, resp. začišťovací práce v souvislosti s rekonstrukcí</p><p>ústředního vytápění v objektu.“. Z výzvy ze dne 8. 4. 2020 – akustika pak plyne odůvodnění</p><p>veřejné zakázky 7 a sice, že „[v] březnu 2018 započaly stavební práce spojené s rozsáhlou,</p><p>plánovanou a dlouhodobou rekonstrukcí objektu Pálffyovského paláce, z nichž část již byla</p><p>dokončena. V rámci pokračující rekonstrukce, především ústředního vytápění a MaR, je také</p><p>nezbytné sejmout staré akustické obklady již hygienicky nevyhovující s požadavkem jejich</p><p>nahrazení novými akustickými obklady splňující legislativu a hygienické požadavky.“.</p><p>Z uvedeného je tedy evidentní, že veřejné zakázky 7 a 8 úzce funkčně souvisejí s veřejnou</p><p>zakázkou 12 na realizaci které uzavřel obviněný 1 smlouvu o dílo ze dne 22. 4. 2020.</p><p>Z dokumentů předložených Úřadu obviněnými4 pak lze dovodit, že veřejné zakázky 7 a 8 přímo</p><p>navazují na veřejnou zakázkou 12“, zadávanou obviněným 1, přičemž veškeré práce měly</p><p>probíhat souběžně. Rovněž z předmětných dokumentů plyne, že v rámci pokračující</p><p>rekonstrukce ústředního vytápění bylo potřeba provedení prací, jež jsou předmětem</p><p>veřejných zakázek 7 a 8, přičemž obviněný 1 vyzval obviněného 2, aby bezodkladně zabezpečil</p><p>realizaci těchto prací z důvodů jejich nezbytnosti vzhledem k pokračující rekonstrukci</p><p>Pálffyovského paláce. Úřad má tedy za to, že veřejná zakázka 12 úzce funkčně souvisí</p><p>s veřejnými zakázkami 7 a 8, přičemž veškeré práce měly probíhat souběžně. Z výzvy ze dne</p><p>19. 2. 2020 pak plyne doba zahájení stavebních prací, a sice do 15 dnů od podpisu smlouvy</p><p>nebo dle vzájemné dohody a doba plnění do 5 měsíců tj. 150 kalendářních dnů od zahájení</p><p>stavebních prací, přičemž předmětná smlouva pak byly uzavřena dne 22. 4. 2020, což je jen</p><p>několik dnů před uzavřením smluv na veřejné zakázky 7 a 8 (28. 4. 2020). Předmětem plnění</p><p>veřejné zakázky „Pražská konzervatoř, P1 - rek. rozvodů topení“ měla být rekonstrukce topení</p><p>v budově Pražské konzervatoře, Valdštejnská 158/14, 159/16, Praha (Pálffyovského paláce),</p><p>přičemž dle záměru ze dne 29. 1. 2020 mělo realizací této veřejné zakázky dojít k podstatnému</p><p>zlepšení vytápění prostor Pražské konzervatoře.</p><p>133. Ze záměru ze dne 10. 12. 2019 plyne záměr obviněného 1 zadat veřejnou zakázku 3 a dále</p><p>skutečnost, že předmětem plnění veřejné zakázky 3 mělo být plné restaurování všech prvků,</p><p>které počítají s obnovou původního vzhledu interiéru, restaurování textilních tapet, dveří,</p><p>3</p><p>Zvýraznění provedeno Úřadem</p><p>Zprávy z jednání hodnotící komise ze dne 1. 4. 2020; výzva ze dne 8. 4. 2020; výzva ze dne 8. 4. 2020 – akustika;</p><p>Souhrnné informace o zadání veřejné zakázky ze dne 5. 5. 2020.</p><p>4</p><p>52</p><p>Č.j.: ÚOHS-47095/2025/500</p><p>lustrů, osvětlovacích těles a dveřního kování, pozlacovačské, řezbářské a truhlářské práce,</p><p>oprava parket a nová elektroinstalace sálu, přičemž dle předmětného záměru mělo realizací</p><p>veřejné zakázky 3 dojít k „podstatnému zlepšení prostor malého sálu, který je podle</p><p>restaurátorského průzkumu ve velmi špatném stavu“. Ze záměru ze dne 16. 6. 2020 plyne</p><p>záměr obviněného 1 zadat veřejnou zakázku 2 a dále skutečnost, že předmětem plnění veřejné</p><p>zakázky 2 mělo být plné restaurování všech prvků, které počítají s obnovou původního vzhledu</p><p>interiéru, restaurování textilních tapet, dveří, lustrů, osvětlovacích těles a dveřního kování,</p><p>pozlacovačské, řezbářské a truhlářské práce a oprava parket, přičemž dle předmětného</p><p>záměru mělo realizací veřejné zakázky 2 dojít k „podstatnému zlepšení prostor malého sálu,</p><p>který je podle restaurátorského průzkumu ve velmi špatném stavu“. Z dokumentace, kterou</p><p>Úřad obdržel od obviněného 2 v souvislosti s veřejnou zakázkou 6 pak plyne, že obviněný 2</p><p>uzavřel na realizaci veřejné zakázky 6 smlouvu ze dne 8. 3. 2021, předmětem které bylo</p><p>provedení stavebních prací v rámci stavby „restaurování salónku Pálffyovského paláce (…)</p><p>sochařské, tesařské a truhlářské práce v rámci rozšíření restaurátorských zásahů u krbu, do</p><p>rámů oken, rámů dveří, zrcadel a obkladů stěn (…) repliky tapet, odlitky Iustru, osvětlení</p><p>a repase oken v rámci rekonstrukce velkého a malého sálu“. Z výzvy ze dne 17. 2. 2021, plyne</p><p>odůvodnění veřejné zakázky 6 a sice, že „[v] rámci pokračující rekonstrukce Pálffyovského</p><p>paláce probíhá v současné chvíli etapa restaurování salónku (…) je nutné rozšíření</p><p>restaurátorských zásahů do rámů oken, rámů dveří, zrcadel a obkladů stěn (…) Původní textilní</p><p>tapety v salónku Pálffyovského paláce již nejsou opravitelné tak, aby je bylo možné zpětně</p><p>instalovat v plném rozsahu (…) S tím je také propojena elektroinstalace pod těmito tapetami</p><p>k ovládání původního lustru.“. Z dokumentace, kterou Úřad obdržel od obviněného 2</p><p>v souvislosti s veřejnou zakázkou 5 plyne, že obviněný 2 uzavřel na realizaci veřejné zakázky 5</p><p>smlouvu ze dne 13. 7. 2021, předmětem které bylo provedení stavebních prací v rámci stavby</p><p>„[r]ekonstrukce velkého sálu Pálffyovského paláce - truhlářské práce a zlacení (…) kompletní</p><p>očištění dřevěného obložení sálu, provedení kompletní fixace podkladu a přezlaceni všech</p><p>ploch, přemalováni rámů zrcadel a doplnění deštění oken“. Z výzvy ze dne 2. 7. 2021, plyne</p><p>odůvodnění veřejné zakázky 5 a sice, že „[v] souvislosti s rekonstrukcí velkého sálu</p><p>Pálffyovského paláce bylo i ze strany NPÚ velmi doporučeno, aby byla provedena celková</p><p>rekonstrukce zmíněného sálu. Pokud by tyto práce byly prováděny v pozdějším časovém</p><p>období, došlo by z důvodu náročných stavebních a restaurátorských prací ke zbytečnému</p><p>poničení a znehodnocení rekonstrukce částí sálu, která již byla započata. Jedná se o kompletní</p><p>očištění dřevěného obložení sálu, doplnění dřevěného ostění a následné zlacení.“.</p><p>Z dokumentace, kterou Úřad obdržel od obviněného 2 v souvislosti s veřejnou zakázkou 4</p><p>plyne, že obviněný 2 uzavřel na realizaci veřejné zakázky 4 smlouvu ze dne 19. 8. 2021,</p><p>předmětem které bylo provedení stavebních prací v rámci stavby „Rekonstrukce velkého sálu</p><p>Pálffyovského paláce ll (…), další truhlářské práce, zlacení a dozlacení, instalaci elektronického</p><p>zabezpečovacího a elektronického požárního systému, instalaci hudebního zařízení a pokládku</p><p>koberce“. Z výzvy ze dne 29. 7. 2021, plyne odůvodnění veřejné zakázky 4 a sice, že „[p]o</p><p>zahájení prací bylo zjištěno, že bude nutné vzhledem k nekompaktnosti podkladních vrstev</p><p>provést komplexní fixaci podkladu a přezlacení všech ploch (…) rozsah se zároveň mění</p><p>i u truhlářských prací: po zahájení prací na repasi truhlářských prací byl zjištěn větší rozsah</p><p>poškození dřevěných konstrukcí, než předpokládala restaurátorská zpráva z roku 2007.“.</p><p>Z uvedeného je tedy evidentní, že veřejné zakázky 2, 3, 4, 5 a 6 spolu úzce funkčně souvisejí.</p><p>V této souvislosti Úřad akcentuje záměr obviněného 1 realizovat (v rámci veřejných zakázek 2</p><p>53</p><p>Č.j.: ÚOHS-47095/2025/500</p><p>a 3) plné restaurování všech prvků, které počítají s obnovou původního vzhledu interiéru</p><p>malého a hlavního sálu Pálffyovského paláce. Předmět plnění veřejných zakázek 4, 5 a 6</p><p>zadávaných obviněným 2, pak de facto toliko doplňoval stavební práce zadávané obviněným</p><p>1 v rámci veřejných zakázek 2 a 3, přičemž tuto skutečnost potvrzuje také obviněný 2 ve svém</p><p>vyjádření k podnětu, když uvedl, že veškeré ním zadávané veřejné zakázky v souvislosti</p><p>s rekonstrukcí Pálffyovského paláce vyvstaly z potřeby doplnit práce, které se ukázaly jako</p><p>potřebné v průběhu plnění zakázky obviněného 1 bez toho, aby byly pokryty hlavní zakázkou,</p><p>zadávanou obviněným 1. V zásadě se jednalo o práce související s restaurováním tapet, dveří,</p><p>lustrů, osvětlovacích těles a dále pozlacovačské, řezbářské a truhlářské práce a práce</p><p>související s elektroinstalací. S ohledem na skutečnost, že obviněný 1 vyzýval obviněného 2</p><p>k doplnění předmětných prací, a to z důvodu nezbytnosti těchto prací v rámci pokračující</p><p>rekonstrukce, tak lze konstatovat, že se jednalo o práce, které byly nezbytné k naplnění</p><p>jednotného cíle, a sice plné restaurování všech prvků, které počítají s obnovou původního</p><p>vzhledu interiéru malého a hlavního sálu Pálffyovského paláce (jak to zamýšlel obviněný 1</p><p>v rámci veřejných zakázek 2 a 3).</p><p>134. Ze záměru ze dne 16. 2. 2021 plyne záměr obviněného 1 zadat veřejnou zakázku 1, jejímž</p><p>předmětem měla být rekonstrukce 2 patra (1. etapa), vybudování nových učeben, oprava</p><p>sociálního zázemí a obnovení chodby, která propojuje úniková schodiště, dokončení omítek</p><p>stropů, které zajišťují požadovanou požární odolnost stropní konstrukce s nosnými trámy,</p><p>přičemž dle předmětného záměru mělo realizací veřejné zakázky 1 dojít k „podstatnému</p><p>zlepšení prostor 2 patra a vybudování nových učeben, včetně opravy sociálního zázemí“.</p><p>Z dokumentace, kterou Úřad obdržel od obviněného 2 v souvislosti s veřejnou zakázkou 9 pak</p><p>plyne, že obviněný 2 uzavřel na realizaci veřejné zakázky 9 smlouvu ze dne 15. 8. 2022,</p><p>předmětem které byly „doplňující práce (…), které je nutné zabezpečit k dokončení stavby</p><p>v rámci úspěšného uvedení do provozu 1. etapy rekonstrukce 2. patra Pálffyovského paláce.</p><p>Zahrnují mimo jiné především vložení kamenné izolace mezi stropní trámy a rákosníky pro</p><p>zajištění zvukové akustické izolace, osazení akustickými panely dle projektové dokumentace</p><p>prostorové akustiky, doplnění svítidel, doplnění elektrické požární signalizace (EPS) do</p><p>místností sousedících s kafeterií, vybavení prostor kafetérie nábytkem, finální povrchy podlah</p><p>a restaurátorskou opravu dveří s el. zabezpečením a otvíráním“. Z výzvy ze dne 27. 7. 2022,</p><p>plyne odůvodnění veřejné zakázky 9 a sice, že „Pálffyovský palác prochází celkovou</p><p>rekonstrukcí, pro probíhající stavební činnost a pro zdárné ukončení aktuální etapy a také</p><p>zabezpečení proti požáru a zamezení vniknutí cizích osob je nutné udělat rozvody EPS,</p><p>vstupního systému a osadit koncové prvky.“. Ze Zprávy z jednání hodnotící komise ze dne</p><p>26. 7. 2022 pak ve vztahu k pracím, jež byly předmětem veřejné zakázky 9 plyne, že obviněný</p><p>1 vyzval obviněného 2, aby bezodkladně zabezpečil realizaci těchto prací z důvodů jejich</p><p>nezbytnosti vzhledem k pokračující rekonstrukci Pálffyovského paláce. Úřad má tedy za to, že</p><p>veřejné zakázky 1 a 9 spolu úzce funkčně souvisí, když z výše citovaných dokumentů</p><p>předložených Úřadu obviněnými pak lze dovodit, že veřejná zakázka 9 přímo navazuje</p><p>na veřejnou zakázku 1, přičemž je rovněž explicitně zmíněna nezbytnost realizace prací v rámci</p><p>veřejné zakázky 9 v kontextu rekonstrukce Pálffyovského paláce, resp. ukončení dané etapy.</p><p>I na podkladu těchto skutečností pak lze konstatovat, že účel konečného využití rekonstrukce</p><p>(resp. stavebních prací) zamýšlených obviněným 1 v rámci veřejné zakázky 1 byl naplněn až</p><p>realizací prací v rámci veřejné zakázky 9.</p><p>54</p><p>Č.j.: ÚOHS-47095/2025/500</p><p>135. Ve vztahu k veřejným zakázkám 10 a 11 Úřad sděluje následující. Ze Zprávy z jednání hodnotící</p><p>komise ze dne 29. 4. 2019 a ze Zprávy z jednání hodnotící komise ze dne 21. 5. 2019 plyne, že</p><p>stavební práce, jež měly být předmětem plnění předmětných veřejných zakázek bylo nutné</p><p>realizovat pro plnohodnotné zprovoznění učeben prakticky v celém rozsahu 2. NP</p><p>Pálffyovského paláce, kdy bylo nutné zrealizovat vlastní stropní nenosnou konstrukci, podbití,</p><p>omítky a kompletní elektroinstalaci. Z uvedených zpráv z jednaní hodnotící komise rovněž</p><p>plyne, že stavební práce, jež měly být předmětem plnění veřejných zakázek 10 a 11 navazují</p><p>na rekonstrukce střechy a fasády, která byla zahájena v březnu 2018, kdy byl zjištěn havarijní</p><p>stav nosné konstrukce a byla vyhotovená nová nosní konstrukce v rámci akce obviněného 1,</p><p>avšak vlastní vybudování stropu učeben nebylo součástí havarijního řešení. Dále pak</p><p>z předmětných zpráv plyne, že stavební práce, jež měly být předmětem plnění veřejných</p><p>zakázek 10 a 11 byly nutné pro „plnohodnotné zprovoznění učeben prakticky v celém rozsahu</p><p>2. NP Pálffyovského paláce“, přičemž obviněný 1 vyzval obviněného 2, aby bezodkladně</p><p>zabezpečil realizaci těchto stavebních prací z důvodů jejich nezbytnosti vzhledem k probíhající</p><p>rekonstrukci a nutnosti zprovoznění učeben v 2. NP co nejdříve, a rovněž obviněný 1 na to</p><p>obviněnému 2 přislíbil investiční finanční prostředky. Úřad v této souvislosti akcentuje, že tyto</p><p>informace přímo vyvracejí argumentaci obviněného 1, že „průběžně vznikající havarijní stavy</p><p>jednotlivých funkčních celků školy zavdaly potřebu realizace veřejných zakázek, tedy platí, že</p><p>neexistoval žádný společný záměr rekonstrukce jednotlivých objektů Pálffyovského paláce“,</p><p>neboť je evidentní, že obviněný 1 přistoupil k vyřešení havarijního stavu nosné konstrukce</p><p>stropu (jež byla zjištěna v průběhu rekonstrukce střechy a fasády, která byla zahájena v již</p><p>v březnu 2018), avšak vlastní vybudování stropu nebylo součástí havarijního řešení, přičemž k</p><p>realizací dalších souvisejících stavebních prací nutných k plnohodnotnému zprovoznění</p><p>učeben v 2. NP Pálffyovského paláce (jež jsou vymezeny v rámci předmětů plnění veřejných</p><p>zakázek 10 a 11) vyzval obviněného 2 a k tomu mu rovněž přislíbil financování. Úřad má tedy</p><p>za to, že v případě navazujících stavebních prací, jež byly předmětem plnění veřejných zakázek</p><p>10 a 11, se nejedná o odstraňovaní průběžně vznikajícího havarijního stavu. Na plnění veřejné</p><p>zakázky 10 uzavřel obviněný 2 smlouvu o dílo ze dne 22. 5. 2019, přičemž práce měly být</p><p>provedeny do 30. 8. 2019. Na plnění veřejné zakázky 11 pak obviněný 2 uzavřel smlouvu o dílo</p><p>ze dne 4. 6. 2019, přičemž práce měly být provedeny rovněž do 30. 8. 2019. S ohledem na výše</p><p>uvedené tedy Úřad konstatuje, že veřejné zakázky 10 a 11 naplňují prvky časové, místní, věcné</p><p>a funkční souvislosti s rekonstrukcí Pálffyovského paláce.</p><p>136. Úřad již výše dovodil, že s ohledem na svůj předmět plnění veřejné zakázky 1 – 12 z hlediska</p><p>věcného spolu souvisí, neboť se jednalo o stavební práce, spočívající v rekonstrukci</p><p>Pálffyovského paláce, a to ačkoliv předmět plnění jednotlivých veřejných zakázek zahrnoval</p><p>různé stavební práce. Z výše uvedené části odůvodnění vztahující se k tzv. funkční souvislosti</p><p>pak plyne funkční souvislost předmětných veřejných zakázek, a to nejen mezi vybranými</p><p>skupinami z předmětných veřejných zakázek, ale v kontextu celkové rekonstrukce</p><p>Pálffyovského paláce také mezi všemi předmětnými veřejnými zakázkami (1 – 12) mezi sebou</p><p>navzájem. Nelze totiž odhlédnou od skutečnosti, že rekonstrukce Pálffyovského paláce</p><p>probíhá již od roku 2018, přičemž tuto skutečnost obviněný opakovaně uváděl v rámci zpráv</p><p>z jednání hodnotící komise („[v] březnu 2018 započaly stavební práce spojené</p><p>s rozsáhlou, plánovanou a dlouhodobou rekonstrukcí objektu Pálffyovského paláce“). Že</p><p>v rámci rekonstrukce Pálffyovského paláce probíhaly práce již od roku 2018 pak potvrzuje</p><p>v rámci svých vyjádření (ze dne 8. 4. 2025, resp. 10. 6. 2025) také obviněný 2, a tudíž má Úřad</p><p>55</p><p>Č.j.: ÚOHS-47095/2025/500</p><p>za to, že tato skutečnost je nesporná. O dlouhodobosti, resp. pokračování rekonstrukce pak</p><p>kromě samotného zadání šetřených veřejných zakázek svědčí také např. Projektová</p><p>dokumentace skutečného provedení stavby ke stavbě „REKONSTRUKCE 2. PATRA</p><p>PÁLFFYOVSKÉHO PALÁCE – 1. ETAPA VALDŠTEJNSKÁ 158/14, 159/16 – MALÁ STRANA, PRAHA</p><p>1“ ve kterém je mj. uvedené, že „[r]ekonstrukce 2. patra dokončuje a uzavírá začaté stavební</p><p>práce způsobené havarijním stavem v r. 2019, při které byla zachráněna stropní konstrukce</p><p>nad 2. patrem. Součástí rekonstrukce (stavebních oprav a úprav) je zprovoznění celého podlaží</p><p>včetně části, kterou využívala restaurace.“. Úřad má za to, že funkční souvislost veřejných</p><p>zakázek 1 – 12 je dána, byť se realizované práce týkaly stavebních prací různého zaměření,</p><p>případně jiných prostor v rámci objektu Pálffyovského paláce, neboť v širší souvislosti ve vazbě</p><p>na konečný účel užití plnění a s ohledem na celkovou využitelnost plánovaného plnění</p><p>(stavebních prací v rámci rekonstrukce) jsou jednotlivá plnění vzájemně propojena, když</p><p>konečným účelem je celková, byť postupná, rekonstrukce Pálffyovského paláce. V této</p><p>souvislosti pak Úřad sděluje, že argumentace obviněného 1, že v případě jím zadávaných</p><p>veřejných zakázek vyvstala jejich potřeba s ohledem na průběžně vznikající havarijní stavy</p><p>jednotlivých funkčních celků, nemůže v tomto kontextu obstát, neboť je evidentní, že</p><p>i v případě, že by zamýšlená rekonstrukce započala v reakci na havarijní stav, tak tato</p><p>skutečnost ničeno nemění na tom, že další průběh rekonstrukce Pálffyovského paláce byl</p><p>plánovaný a relativně dlouhodobý. Rovněž nelze souhlasit ani s argumentací obviněného 1, že</p><p>se v případě ním zadávaných veřejných zakázek vždy jednalo o samostatný funkční celek. Je</p><p>tomu tak právě proto (jak již Úřad odůvodnil výše), že jednotlivé části Pálffyovského paláce</p><p>v kontextu celkové rekonstrukce tvoří jeden funkční celek, zahrnující v sobě věcnou, místní,</p><p>časovou ale i technologickou souvislost. Úřad má tedy za to, že úmyslem obviněných tak</p><p>v případě veřejných zakázek 1 – 12 byla zcela nezpochybnitelně snaha o celkovou rekonstrukcí</p><p>Pálffyovského paláce. Úřad proto konstatuje, že i funkční souvislost byla v daném případě</p><p>naplněna a všechna plnění tak tvoří jeden funkční celek.</p><p>137. Po posouzení všech výše uvedených skutečností Úřad dospěl k závěru, že dotčené veřejné</p><p>zakázky obviněnými zadané jako veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž jednotícím účelem</p><p>byla rekonstrukce Pálffyovského paláce, byly zadávány ve vzájemné časové souvislosti, neboť</p><p>byly realizovány za jedním společným cílem a je zřejmé, že tvoří jeden funkční celek. Z postupu</p><p>obviněného 1 a obviněného 2 je rovněž evidentní, že k uzavření předmětných smluv o dílo</p><p>nedošlo náhodnou shodou okolností, ale že jednotlivé úkony dotčených subjektů (které jsou</p><p>navíc vzájemně mj. organizačně a majetkově propojeny) byly vzájemně koordinovány tak, aby</p><p>na sebe navazovaly, přičemž realizace některých prací poptávaných obviněným 2 (veřejné</p><p>zakázky č. 4 – 11) byla smluvně přímo navázána na dotaci poskytovanou obviněným 1</p><p>obviněnému 2. Úřad tedy konstatuje, že veřejné zakázky č. 1 – 12 byly zadávány ve vzájemné</p><p>časové souvislosti a při existenci funkčního celku, přičemž je nutno dodat, že daná plnění</p><p>nepředstavují „nepředvídatelná“ či „nárazová“ plnění. Jelikož spolu předmětná plnění úzce</p><p>souvisí, měla být předpokládaná hodnota předmětných veřejných zakázek sečtena a obvinění</p><p>měli zadat tyto stavební práce v odpovídajícím zadávacím řízení dle tohoto součtu.</p><p>138. Z předložených dokumentů vyplývá, že ve smyslu § 16 odst. 5 zákona předpokládané hodnoty</p><p>předmětných veřejných zakázek činí:</p><p>56</p><p>Č.j.: ÚOHS-47095/2025/500</p><p>Zadavatel</p><p>Předpokládaná hodnota</p><p>v Kč bez DPH</p><p>Veřejná zakázka 1</p><p>Hlavní město Praha</p><p>5 086 830,93</p><p>Veřejná zakázka 2</p><p>Hlavní město Praha</p><p>5 693 589</p><p>Veřejná zakázka 3</p><p>Hlavní město Praha</p><p>5 991 806,07</p><p>Veřejná zakázka 4</p><p>Pražská konzervatoř</p><p>2 999 824,61</p><p>Veřejná zakázka 5</p><p>Pražská konzervatoř</p><p>2 994 347,98</p><p>Veřejná zakázka 6</p><p>Pražská konzervatoř</p><p>2 958 840</p><p>Veřejná zakázka 7</p><p>Pražská konzervatoř</p><p>1 937 922,70</p><p>Veřejná zakázka 8</p><p>Pražská konzervatoř</p><p>1 990 245,40</p><p>Veřejná zakázka 9</p><p>Pražská konzervatoř</p><p>2 999 464</p><p>Veřejná zakázka 10</p><p>Pražská konzervatoř</p><p>1 945 645</p><p>Veřejná zakázka 11</p><p>Pražská konzervatoř</p><p>1 869 346,60</p><p>Veřejná zakázka 12</p><p>Hlavní město Praha</p><p>5 989 836,90</p><p>139. Z postupu obviněných je evidentní, že výše uvedené předpokládané hodnoty stanovili</p><p>obvinění toliko ve vztahu k předmětu jednotlivých (samostatných) veřejných zakázek, které</p><p>však svým charakterem nebyly schopny plnit požadovaný záměr obviněných ve smyslu</p><p>jednoho funkčního celku. Lze tedy konstatovat, že v šetřeném případě obvinění nezadali</p><p>veřejné zakázky v zadávacím řízení, neboť nestanovili předpokládanou hodnotu v souladu s §</p><p>18 odst. 2 zákona, i když k tomu byli povinni. S ohledem na skutečnost, že veřejné zakázky 1 –</p><p>12 tvoří jeden funkční celek a byly zadávány v časové souvislosti, byli obvinění ve smyslu § 18</p><p>odst. 2 zákona povinni stanovit přepokládanou hodnotu veřejné zakázky tak, že bude</p><p>zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění plynoucích z uvedených veřejných zakázek.</p><p>Obviněný 1 tedy měl stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, jejímž předmětem</p><p>jsou stavební práce související s rekonstrukcí tzv. Pálffyovského paláce, zadané jako veřejné</p><p>zakázky 1 – 3 a 12 v souhrnu s předpokládanou hodnotou plnění veřejných zakázek 4 – 11,</p><p>tedy všech veřejných zakázek tvořících jeden funkční celek. Obviněný 2 pak měl stanovit</p><p>předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou stavební práce související</p><p>s rekonstrukcí tzv. Pálffyovského paláce, zadané jako veřejné zakázky 4 – 11 v souhrnu</p><p>s předpokládanou hodnotou plnění veřejných zakázek 1 – 3 a 12, tedy všech veřejných</p><p>zakázek tvořících jeden funkční celek. V důsledku uvedeného tedy měla být předpokládaná</p><p>hodnota stanovena ve výši 42 457 699,19 Kč bez DPH, přičemž tato hodnota odpovídá</p><p>podlimitní veřejné zakázce. Na základě uvedených skutečností měli tedy obvinění zadat</p><p>57</p><p>Č.j.: ÚOHS-47095/2025/500</p><p>veřejné zakázky 1 – 12 v zadávacím řízení dle zákona, neboť dle § 2 odst. 3 zákona má zadavatel</p><p>povinnost provést zadávací řízení, tzn. zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, nestanovíli zákon jinak. Úřad má přitom za to, že v šetřeném případě nelze uplatnit žádnou z výjimek</p><p>z povinnosti zadat předmětné veřejné zakázky v zadávacím řízení upravených v zákoně (k tomu</p><p>srov. § 29 a 30 zákona), přičemž ani obvinění aplikaci žádné z výjimek neuplatňují. Zakázky</p><p>rovněž nebyly zadány na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému,</p><p>ani nebyly pořízeny od centrálního zadavatele.</p><p>140. S ohledem na výše uvedené Úřad dále konstatuje, že postup obou obviněných mohl ovlivnit</p><p>výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by obvinění nerozdělili předmětnou</p><p>veřejnou zakázku tak, aby se účelově dostali pod zákonný finanční limit pro veřejnou zakázku</p><p>malého rozsahu a postupovali by při jejím zadávání v zákonem stanoveném režimu, mohli</p><p>obdržet další (výhodnější) nabídky od jiných dodavatelů. Oba obvinění se rozdělením veřejné</p><p>zakázky vyhnuli obsáhlejším povinnostem pro zadávání veřejné zakázky dle zákona, čímž</p><p>narušili hospodářskou soutěž (ať již potenciálně, či reálně). Při využití postupu dle zákona by</p><p>oba obvinění měli pro zadání veřejné zakázky na výběr z použití některého z v úvahu</p><p>připadajících druhů zadávacího řízení definovaných v § 52 zákona.</p><p>141. Úřad na tomto místě obiter dictum dodává, že obvinění měli několik možností, jak dané</p><p>veřejné zakázky zadat, když mohli např. společně zahájit jedno z v úvahu připadajících</p><p>zadávacích řízení pro podlimitní veřejnou zakázku a tu případně rozdělit na části ve smyslu</p><p>§ 35, resp. § 101 zákona, nebo rovněž přichází v úvahu realizace dvou zadávacích řízení každým</p><p>zadavatelem samostatně, avšak v režimu odpovídajícím předpokládané hodnotě celé veřejné</p><p>zakázky (tj. veškerých stavebních prací souvisejících s rekonstrukcí Pálffyovského paláce).</p><p>142. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto</p><p>rozhodnutí.</p><p>K výrokům III. a IV. tohoto rozhodnutí</p><p>143. Úřad posoudil postup obviněných a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení</p><p>pokuty podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, neboť obvinění svým postupem naplnili skutkovou</p><p>podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.</p><p>144. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let, přičemž podle odst. 6 písm. a) téhož</p><p>ustanovení zákona se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.</p><p>145. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím</p><p>po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení</p><p>jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná</p><p>běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.</p><p>146. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka</p><p>uvedená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku obviněným 1 došlo dne 3. 1. 2022,</p><p>tedy v den, kdy došlo k uzavření smlouvy o dílo ze dne 3. 1. 2022. Ke spáchání přestupku</p><p>obviněným 2 došlo dne 15. 8. 2022, tedy v den, kdy došlo k uzavření smlouvy o dílo ze dne</p><p>15. 8. 2022. Dnem následujícím, tedy 4. 1. 2022, resp. 16. 8. 2022, počala běžet promlčecí</p><p>doba (srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0034/2016/VZ-44307/2016/321/IPs/Edo</p><p>ze dne 4. 11. 2018, dle kterého v případě „rozdělení předmětu veřejné zakázky takovým</p><p>způsobem, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limit</p><p>58</p><p>Č.j.: ÚOHS-47095/2025/500</p><p>stanovený v § 12 odst. 2 zákona“ dochází k dokonání jednání „až v okamžiku, kde zadavatel</p><p>uzavře smlouvu na druhou veřejnou zakázku, která časově, místně a věcně souvisí s první</p><p>veřejnou zakázkou, a když současně naplní předpoklad, že při součtu hodnot obou veřejných</p><p>zakázek dojde k překročení limitu dle zákona, podle kterého by již byl zadavatel povinen</p><p>postupovat podle přísnějšího režimu zákona“)5. Dnem 25. 4. 2025, kdy bylo obviněným</p><p>doručeno oznámení o zahájení řízení o přestupku (přípisem dne 25. 4. 2025, v němž Úřad</p><p>seznámil oba obviněné se zjištěnými skutečnostmi, které vymezují předmět řízení o přestupku,</p><p>popis skutku a jeho předběžnou právní kvalifikaci), bylo zahájeno řízení o přestupku.</p><p>Z uvedených údajů tedy vyplývá, že ve vztahu k oběma projednávaným přestupkům dosud</p><p>neuplynula promlčecí doba a odpovědnost obviněných za přestupky nezanikla.</p><p>147. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup</p><p>podle odstavce 3 zákona, uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč,</p><p>nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odstavce 1 písm.</p><p>a) až c) zákona.</p><p>148. Ze smluv o dílo, jež uzavřeli obvinění k plnění předmětných veřejných zakázek, plynou ve</p><p>vztahu k ceně předmětných veřejných zakázek následující skutečnosti:</p><p>Zadavatel</p><p>Smlouva</p><p>Hodnota smlouvy6</p><p>Veřejná zakázka 1</p><p>Hlavní město Praha</p><p>smlouva o dílo</p><p>ze dne 3. 1.</p><p>2022</p><p>6 155 065 Kč vč. DPH</p><p>Veřejná zakázka 2</p><p>Hlavní město Praha</p><p>smlouva o dílo</p><p>ze dne 16. 10.</p><p>2020</p><p>6 889 243 Kč vč. DPH</p><p>Veřejná zakázka 3</p><p>Hlavní město Praha</p><p>smlouva o dílo</p><p>ze dne 16. 6.</p><p>2020</p><p>7 250 085 Kč vč. DPH</p><p>Veřejná zakázka 4</p><p>Pražská konzervatoř</p><p>smlouva o dílo</p><p>ze dne 19. 8.</p><p>2021</p><p>3 629 787,78 Kč vč. DPH</p><p>Veřejná zakázka 5</p><p>Pražská konzervatoř</p><p>smlouva o dílo</p><p>ze dne 13. 7.</p><p>2021</p><p>3 623 161,06 Kč vč. DPH</p><p>5</p><p>Ačkoliv se citované rozhodnutí předsedy Úřadu týkalo předchozí právní úpravy, tj. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných</p><p>zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jsou závěry v něm vyjádřené z pohledu Úřadu plně aplikovatelné i na</p><p>posuzovaný případ.</p><p>6</p><p>Dle veřejně dostupných údajů z Registru smluv.</p><p>59</p><p>Č.j.: ÚOHS-47095/2025/500</p><p>Veřejná zakázka 6</p><p>Pražská konzervatoř</p><p>smlouva o dílo</p><p>ze dne 8. 3.</p><p>2021</p><p>3 580 196,40 Kč vč. DPH</p><p>Veřejná zakázka 7</p><p>Pražská konzervatoř</p><p>smlouva o dílo</p><p>ze dne 28. 4.</p><p>2020</p><p>2 344 886,47 Kč vč. DPH</p><p>Veřejná zakázka 8</p><p>Pražská konzervatoř</p><p>smlouva o dílo</p><p>ze dne 28. 4.</p><p>2020 – akustika</p><p>2 408 196,93 Kč vč. DPH</p><p>Veřejná zakázka 9</p><p>Pražská konzervatoř</p><p>smlouva o dílo</p><p>ze dne 15. 8.</p><p>2022</p><p>3 629 351,44 Kč vč. DPH</p><p>Veřejná zakázka 10</p><p>Pražská konzervatoř</p><p>smlouva o dílo</p><p>ze dne 22. 5.</p><p>2019</p><p>2 354 230,50 Kč vč. DPH</p><p>Veřejná zakázka 11</p><p>Pražská konzervatoř</p><p>smlouva o dílo</p><p>ze dne 4. 6.</p><p>2019</p><p>2 261 909,40 Kč vč. DPH</p><p>Veřejná zakázka 12</p><p>Hlavní město Praha</p><p>smlouva o dílo</p><p>ze dne 22. 4.</p><p>2020</p><p>7 247 703 Kč vč. DPH</p><p>149. Úřad konstatuje, že celková cena veřejné zakázky (součet cen za plnění odpovídající veřejným</p><p>zakázkám, jež společně tvoří jeden funkční celek, a které je třeba při určení výše pokuty</p><p>považovat za celkovou cenu veřejné zakázky, která měla být zadána v zadávacím řízení), při</p><p>jejímž zadávání se obvinění dopustili přestupku uvedeného ve výrocích I. a II. tohoto</p><p>rozhodnutí, činí dle uzavřených smluv o dílo částku 51 373 815,98 Kč vč. DPH. V rámci výpočtu</p><p>horní hranice pokuty tak Úřad a priori kalkuloval s částkou 51 373 815,98 Kč vč. DPH a z výše</p><p>uvedeného tedy vyplývá, že za spáchání přestupků dle výroků č. I. a II. tohoto rozhodnutí činí</p><p>horní hranice pokuty částku ve výši 5 137 381,59 Kč.</p><p>150. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho</p><p>výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím</p><p>okolnostem.</p><p>151. Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem</p><p>zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem</p><p>a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty</p><p>skutečnosti cit. ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu</p><p>k posuzovanému případu).</p><p>60</p><p>Č.j.: ÚOHS-47095/2025/500</p><p>152. Co se týče způsobu, resp. okolností, za kterých byly uvedené přestupky spáchány, Úřad</p><p>v tomto rozhodnutí konstatoval, že obvinění v rozporu s § 2 odst. 3 zákona zadali předmětné</p><p>veřejné zakázky (obviněný 1 veřejné zakázky 1 až 3 a 12 a obviněný 2 veřejné zakázky 4 až 11)</p><p>v důsledku chybně stanovené předpokládané hodnoty bez provedení zadávacího řízení,</p><p>přičemž se jedná o podlimitní veřejné zakázky, které měli obvinění povinnost zadat v některém</p><p>z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, neboť vzájemně tvoří jeden funkční celek,</p><p>přičemž svým postupem mohli ovlivnit výběr dodavatele.</p><p>153. Ohledně posouzení povahy a závažnosti přestupku je nutno konstatovat, že v předmětném</p><p>případě nedošlo k zákonem aprobovanému postupu, tedy k zadání předmětných veřejných</p><p>zakázek v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem. Tím došlo</p><p>ze strany obviněných k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní</p><p>hospodářské soutěže při zadání veřejných zakázek. Jak vyplývá z konstantní judikatury</p><p>správních soudů či dlouhodobé rozhodovací praxe Úřadu, prostřednictvím férové</p><p>hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli je dosahováno cíle a smyslu</p><p>úpravy veřejných zakázek, tj. zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání</p><p>s veřejnými prostředky (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 20/2008, ze dne 5. 6. 2008).</p><p>154. Úřad při zvažování výše pokut přihlédl i k následkům spáchání přestupků. V daném případě</p><p>Úřad poukazuje na skutečnost, že obviněný 2 postupoval výhradně formou přímého zadání</p><p>veřejných zakázek konkrétnímu dodavateli, a to na základě toho, že konkrétní dodavatelé</p><p>v relevantním období realizovali plnění dle veřejných zakázek zadávaných obviněným 1. Jím</p><p>zvolení dodavatelé tak nebyli vystaveni žádné konkurenci, neboť zadání veřejných zakázek</p><p>probíhalo formou přímého zadání, kdy k podání nabídek nebyli vyzvání žádní další potenciální</p><p>dodavatelé. Nebyl tak naplněn elementární účel zákona, kterým je zajištění účinného</p><p>konkurenčního prostředí a efektivní hospodářské soutěže.</p><p>155. Úřad ke konkrétnímu významu „závažnosti přestupku“ v šetřeném případě shrnuje, že</p><p>posoudil způsob spáchání přestupků, jejich následky a intenzitu těchto následků, a dále</p><p>okolnosti, za nichž byly přestupky spáchány. Stupeň společenské škodlivosti přestupků (tedy</p><p>závažnosti) označuje Úřad jako velmi vysoký, a to vzhledem k tomu, že jednání obviněných</p><p>mohlo výrazně narušit základní princip zadávání veřejných zakázek – zachování efektivního</p><p>soutěžního prostředí, které má umožnit z co nejširšího okruhu podaných nabídek vybrat pro</p><p>zadavatele nejvhodnější nabídku.</p><p>156. Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupky, za které jsou obviněným nyní ukládány tresty,</p><p>nejsou v souběhu s dalšími přestupky (správními delikty) obviněných. Tento postup Úřadu</p><p>vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek</p><p>Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009 č. j. 1 As 28/2009 – 62,</p><p>popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném</p><p>rozsudku NSS dovodil, že: „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně</p><p>uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní</p><p>institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve</p><p>správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního</p><p>trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty,</p><p>jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již</p><p>Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 67, dle něhož ˌpoužití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu,</p><p>61</p><p>Č.j.: ÚOHS-47095/2025/500</p><p>pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad</p><p>k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je</p><p>veřejný zájem.&#x27;“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh ˌje dán</p><p>tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z</p><p>nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek</p><p>později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení&#x27; (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman,</p><p>S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004,</p><p>str. 26).“. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není</p><p>bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady,</p><p>pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).</p><p>157. Úřad se tedy zabýval otázkou, zda přestupky, za které je obviněným ukládána sankce, nejsou</p><p>v souběhu s dalšími přestupky obviněných, resp. zda se obvinění nedopustili právě</p><p>projednávaných přestupků dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž jim byla uložena pokuta za</p><p>spáchání jiného přestupku.</p><p>158. Úřad uvádí, že přestupek obviněného 1 uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí je</p><p>v souběhu s</p><p>•</p><p>přestupky podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, o nichž bylo rozhodnuto v rámci správního</p><p>řízení sp. zn. ÚOHS-S0635/2021/VZ rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-16357/2022/500 ze dne</p><p>16. 5. 2022 a obviněnému 1 za ně byla uložena pokuta ve výši 110 000 Kč;</p><p>•</p><p>přestupkem podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, o němž bylo rozhodnuto v rámci</p><p>správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0224/2022/VZ rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS32057/2022/510 ze dne 14. 9. 2022 a obviněnému 1 za něj byla uložena pokuta ve výši</p><p>200 000 Kč a</p><p>•</p><p>přestupkem podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, o němž bylo rozhodnuto v rámci</p><p>správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0257/2022/VZ rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS32353/2022/500 ze dne 16. 9. 2022 a obviněnému 1 za něj byla uložena pokuta ve výši</p><p>2 600 000 Kč.</p><p>159. Ve vztahu k přestupkům, o nichž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHSS0635/2021/VZ rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-16357/2022/500 ze dne 16. 5. 2022 Úřad</p><p>sděluje, že obviněný 1 se dopustil přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že:</p><p>•</p><p>nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když</p><p>zadal podlimitní veřejnou zakázku na služby, jejímž předmětem je vypracování studie pro</p><p>halu č. 24 v areálu Pražské tržnice, k. ú. Holešovice a projektové dokumentace pro ohlášení</p><p>stavby – rekonstrukce haly č. 24 v areálu Pražské tržnice, k. ú. Holešovice, mimo zadávací</p><p>řízení, tj. aniž provedl zadávací řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku</p><p>stejného předmětu a stejné předpokládané hodnoty, ačkoliv k tomu byl povinen, přičemž</p><p>tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a zadal uvedenou veřejnou zakázku, když uzavřel dne</p><p>24. 8. 2020 objednávku č. OBJ/35/03/009711/2020 s dodavatelem Ing. arch. Tereza</p><p>Keilová, IČO 04255704, se sídlem Podbělohorská 2885/51, 150 00 Praha 5, a dne 4. 5. 2021</p><p>objednávku č. OBJ/35/03/011473/2021 s dodavatelem Ing. Peter Kováčik, IČO 62595571,</p><p>se sídlem Mrkvičkova 1374/16, 163 00 Praha – Řepy;</p><p>62</p><p>Č.j.: ÚOHS-47095/2025/500</p><p>•</p><p>nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když zadal</p><p>podlimitní veřejnou zakázku na služby, jejímž předmětem je realizace vývoje,</p><p>implementace a provozu nového portálu Praha.eu, mimo zadávací řízení, tj. aniž provedl</p><p>zadávací řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku stejného předmětu a</p><p>stejné předpokládané hodnoty, ačkoliv k tomu byl povinen, přičemž tím mohl ovlivnit</p><p>výběr dodavatele, a zadal uvedenou veřejnou zakázku, když uzavřel dne 11. 2. 2021</p><p>smlouvu se společností DELTA ADVISORY a.s., IČO 24709867, se sídlem Praha 8, Karlín, U</p><p>Mlýnského kanálu 699/16 a dne 28. 4. 2021 smlouvu se společností LinkSoft Technologies</p><p>a.s., IČO 06612008, se sídlem Praha 5, Smíchov, Na Zatlance 1908/4;</p><p>•</p><p>nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když zadal</p><p>podlimitní veřejnou zakázku na služby, jejímž předmětem je realizace vývoje,</p><p>implementace a provozu portálu Praha.eu, mimo zadávací řízení, tj. aniž provedl zadávací</p><p>řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku stejného předmětu a stejné</p><p>předpokládané hodnoty, ačkoliv k tomu byl povinen, přičemž tím mohl ovlivnit výběr</p><p>dodavatele, a zadal uvedenou veřejnou zakázku, když uzavřel dne 3. 3. 2021 smlouvu se</p><p>společností OR-NEXT spol. s r.o., IČO 26284146, se sídlem Brno-střed, Pisárky, Hlinky</p><p>40/102, dne 25. 3. 2021 smlouvu se společností OR-NEXT spol. s r.o., IČO 26284146, se</p><p>sídlem Brno-střed, Pisárky, Hlinky 40/102 a dne 20. 5. 2021 smlouvu se společností ORNEXT spol. s r.o., IČO 26284146, se sídlem Brno-střed, Pisárky, Hlinky 40/102.</p><p>160. Jak již Úřad výše uvedl, za uvedené přestupky byla rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS16357/2022/500 ze dne 16. 5. 2022 obviněnému 1 uložena pokuta ve výši 110 000 Kč, přičemž</p><p>z odůvodnění citovaného rozhodnutí plyne, že „celková cena veřejné zakázky, při jejímž</p><p>zadávání se obviněný dopustil přestupku (…) činí 2 768 850 Kč s DPH (…). Horní hranice možné</p><p>výše pokuty tedy v šetřeném případě činí 276 885 Kč (10 % ceny veřejné zakázky)“.</p><p>161. Ve vztahu k přestupku, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHSS0224/2022/VZ rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-32057/2022/510 ze dne 14. 9. 2022 Úřad</p><p>sděluje, že obviněný 1 se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že</p><p>nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když zadal</p><p>podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, jejichž předmětem je provedení stavebních</p><p>prací týkajících se odstranění a nápravy havarijního stavu zjištěného v hale č. 24 v areálu</p><p>Pražské tržnice, k. ú. Holešovice, mimo zadávací řízení, tj. aniž provedl zadávací řízení, které</p><p>by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku stejného předmětu a stejné předpokládané</p><p>hodnoty, ačkoliv k tomu byl povinen, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a zadal</p><p>uvedenou veřejnou zakázku, když uzavřel dne 25. 6. 2021 objednávku</p><p>č. OBJ/35/03/011899/2021 s dodavatelem G-TERRA s.r.o., IČO 24807320, se sídlem Hlavní</p><p>293, 250 89 Lázně Toušeň, a dne 15. 7. 2021 objednávku č. OBJ/35/03/012101/2021</p><p>s dodavatelem DRUŽSTVOFART, družstvo, IČO 06178405, se sídlem Ringhofferova 115/1, 155</p><p>21 Praha – Třebonice. Za uvedený přestupek byla rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS32057/2022/510 ze dne 14. 9. 2022 obviněnému 1 uložena pokuta ve výši 200 000 Kč, přičemž</p><p>z odůvodnění citovaného rozhodnutí plyne, že „celková cena veřejné zakázky, při jejímž</p><p>zadávání se obviněný dopustil přestupku (…) činí 6 977 263,85 Kč bez DPH, tj. 8 442 489,26 Kč</p><p>s DPH (…). Horní hranice možné výše pokuty tedy v šetřeném případě činí 844 249 Kč (10 %</p><p>ceny veřejné zakázky)“.</p><p>63</p><p>Č.j.: ÚOHS-47095/2025/500</p><p>162. Ve vztahu k přestupku, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHSS0257/2022/VZ rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-32353/2022/500 ze dne 16. 9. 2022 Úřad</p><p>sděluje, že obviněný 1 se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) tím, že stanovil</p><p>zadávací podmínky veřejné zakázky „Stavba č. 45029 Rek. a dost. Průmyslového paláce;</p><p>zhotovitel“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne</p><p>16. 6. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 19. 6. 2020 pod ev. č. Z2020020850, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne</p><p>19. 6. 2020 pod ev. č. 2020/S 118-285361, ve znění pozdějších oprav, v rozporu s § 36 odst. 1</p><p>zákona, ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) zákona a zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6</p><p>odst. 1 zákona tím, že stanovil minimální úroveň pro splnění kritéria technické kvalifikace dle</p><p>§ 79 odst. 2 písm. c) citovaného zákona v bodu 5.4. zadávací dokumentace na uvedenou</p><p>veřejnou zakázku ve vztahu ke členovi realizačního týmu – Hlavní restaurátor – tak, že</p><p>požadoval odbornou praxi „spočívající v účasti v obdobné pozici (hlavní restaurátor) na</p><p>nejméně 2 zakázkách, z nichž každá zahrnovala provedení restaurování polychromovaných</p><p>a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene a štuku, a/nebo dřeva,</p><p>v rozsahu odpovídajícímu finančnímu plnění v částce nejméně 10 mil. Kč bez DPH“, ačkoliv</p><p>rozsah výše uvedených restaurátorských prací při realizaci jmenované veřejné zakázky</p><p>nedosahuje částky 10 mil. Kč bez DPH, čímž stanovil požadavky k prokázání technické</p><p>kvalifikace nepřiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky a vytvořil</p><p>bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a zadal veřejnou zakázku, když dne 10. 11. 2021</p><p>uzavřel s vybraným dodavatelem – Společnost pro Průmyslový palác Metrostav-DIZ-AVERSSYNER, vedoucí společník Metrostav a.s., IČO 00014915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00</p><p>Praha 8, společník Metrostav DIZ s.r.o., IČO 25021915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00</p><p>Praha 8, společník AVERS, spol. s r.o., IČO 41190840, se sídlem Michelská 240/49, 141 00 Praha</p><p>4, společník SYNER, s.r.o., IČO 48292516, se sídlem Dr. Milady Horákové 580/7, Liberec IVPerštýn, 460 01 Liberec – smlouvu o dílo č. DIL/21/04/007193/202. Za uvedený přestupek byla</p><p>rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-32353/2022/500 ze dne 16. 9. 2022 obviněnému 1 uložena</p><p>pokuta ve výši 2 600 000 Kč, přičemž z odůvodnění citovaného rozhodnutí plyne, že „[c]ena</p><p>veřejné zakázky, při jejímž zadávání se obviněný v roli zadavatele dopustil přestupku (…)činí</p><p>(…) částku 2 179 830 727 Kč bez DPH, tj. částku 2 637 595 179,67 Kč včetně DPH. Horní hranice</p><p>možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tak činí částku 263 759 517,967 Kč.“.</p><p>163. Má-li Úřad uložit obviněnému pokutu za přestupek, který je v souběhu s jiným přestupkem, za</p><p>nějž již byla obviněnému uložena pokuta, pak s ohledem na to, že nemá zákonné zmocnění</p><p>zrušit předcházející „výrok o trestu“, lze absorpční zásadu aplikovat pouze tím způsobem, že</p><p>Úřad v rámci uložení pokuty za přestupek, o němž rozhoduje později, zohlední předchozí</p><p>uloženou pokutu za přestupek, jenž je se sankcionovaným přestupkem v souběhu. Úřad musí</p><p>rovněž vyhodnotit, který z přestupků, jež spáchal obviněný 1 ve vzájemném souběhu,</p><p>považuje za nejzávažnější, přičemž po zohlednění již uložených pokut za sbíhající se přestupky</p><p>následně určí, jakou pokutu by uložil, pokud by posuzoval všechny přestupky současně</p><p>a ukládal pouze jedinou pokutu.</p><p>164. Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad dále uvádí, že stupeň společenské</p><p>škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků</p><p>skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem</p><p>skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem</p><p>chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě (srov. rozsudek NSS sp. zn. 7 As 71/2010</p><p>64</p><p>Č.j.: ÚOHS-47095/2025/500</p><p>ze dne 30. 9. 2010). Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké</p><p>následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp.</p><p>zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).</p><p>165. Úřad rekapituluje, že za přestupky, o nichž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn.</p><p>ÚOHS-S0635/2021/VZ rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-16357/2022/500 ze dne 16. 5. 2022 byla</p><p>obviněnému 1 uložena pokuta ve výši 110 000 Kč, dále za přestupek , o němž bylo rozhodnuto</p><p>v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0224/2022/VZ rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS32057/2022/510 ze dne 14. 9. 2022 byla obviněnému 1 uložena pokuta ve výši 200 000 Kč a</p><p>za přestupek, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0257/2022/VZ</p><p>rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-32353/2022/500 ze dne 16. 9. 2022 byla obviněnému 1 uložena</p><p>pokuta ve výši 2 600 000 Kč.</p><p>166. S ohledem na skutečnost, že cena veřejné zakázky, při jejímž zadávání se obviněný 1 v roli</p><p>zadavatele dopustil, dle rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-32353/2022/500 ze dne 16. 9. 2022</p><p>přestupku, činila 2 637 595 179,67 Kč včetně DPH, Úřad ve vztahu k závažnosti tohoto</p><p>přestupku usuzuje, že v porovnání s ostatními přestupky, jež jsou vzájemně v souběhu (tj.</p><p>přestupky, o nichž bylo rozhodnuto rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-16357/2022/500 ze dne</p><p>16. 5. 2022, dále rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-32057/2022/510 ze dne 14. 9. 2022 a v rámci</p><p>tohoto rozhodnutí) se jedná o přestupek nejzávažnější, neboť předmětný přestupek se týkal</p><p>veřejné zakázky s nejvyšší cenou. Úřad má tedy za to, že závažnost porušených právních</p><p>povinností je v případě veřejné zakázky s cenou 2 637 595 179,67 Kč vč. DPH násobně vyšší</p><p>než v případě veřejných zakázek s cenou 51 373 815,98 Kč vč. DPH, resp. 2 768 850 Kč vč. DPH,</p><p>nebo 8 442 489,26 Kč vč. DPH. Úřad v této souvislosti akcentuje, že od ceny veřejné zakázky</p><p>se přímo odvíjí i potenciální výše pokuty, přičemž za přestupek, jehož se obviněný 1 dopustil</p><p>dle rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-32353/2022/500 ze dne 16. 9. 2022, by bylo možné uložit</p><p>i nejvyšší pokutu (263 759 517,967 Kč).</p><p>167. Ve vztahu k aplikování tzv. absorpční zásady Úřad sděluje, že pokud by byly všechny sbíhající</p><p>se přestupky řešeny ve společném správním řízení, byla by pokuta ukládána za nejzávažnější</p><p>z nich, přičemž k ostatním sbíhajícím se přestupkům by přihlédl toliko jako k přitěžujícím</p><p>okolnostem. S ohledem na skutečnost, že Úřad považuje coby nejzávažnější ze sbíhajících se</p><p>přestupků právě přestupek, jehož se obviněný dopustil dle rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS32353/2022/500 ze dne 16. 9. 2022, je možné v nyní posuzovaném případě uložit pokutu až</p><p>ve výši 263 759 517,967 Kč. Ve vztahu k ostatním sbíhajícím se přestupkům (tj. přestupkům,</p><p>o nichž bylo rozhodnuto rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-16357/2022/500 ze dne 16. 5. 2022,</p><p>dále rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-32057/2022/510 ze dne 14. 9. 2022 a v rámci tohoto</p><p>rozhodnutí) Úřad sděluje, že se ve všech případech jedná o porušení povinnosti zadat veřejné</p><p>zakázky v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení. Lze tedy konstatovat, že</p><p>v těchto případech nedošlo k zákonem aprobovanému postupu, čímž ze strany obviněného 1</p><p>došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské</p><p>soutěže při zadání veřejných zakázek a jednání obviněného tak lze označit za typově jedno</p><p>z vůbec nejzávažnějších. Úřad tedy tyto ostatní sbíhající se přestupky (tj. přestupky, o nichž</p><p>bylo rozhodnuto rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-16357/2022/500 ze dne 16. 5. 2022, dále</p><p>rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-32057/2022/510 ze dne 14. 9. 2022 a v rámci tohoto</p><p>rozhodnutí) přičítá obviněnému 1 coby přitěžující okolnost.</p><p>65</p><p>Č.j.: ÚOHS-47095/2025/500</p><p>168. V rámci aplikování tzv. absorpční zásady Úřad přihlédl k již uloženým pokutám za sbíhající se</p><p>přestupky (tj. přestupky, o nichž bylo rozhodnuto rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS16357/2022/500 ze dne 16. 5. 2022, dále rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-32057/2022/510 ze</p><p>dne 14. 9. 2022 a v rámci tohoto rozhodnutí) a dále s ohledem na výše uvedené konstatuje, že</p><p>v případě, že pokud by posuzoval všechny přestupky současně a ukládal pouze jedinou pokutu,</p><p>tak by uložil pokutu ve výši 3 410 000 Kč. Celková výše pokuty za všechny sbíhající se přestupky</p><p>(3 500 000 Kč) by přitom představovala necelých 1,33 % z maximální možné výše pokuty za</p><p>přestupek nejzávažnější se sbíhajících se přestupků, a rozhodně by ji tedy nebylo možné</p><p>považovat za nepřiměřeně vysokou. Od této částky Úřad následně odečetl pokuty již uložené</p><p>v předchozích rozhodnutích (3 500 000 - 110 000 - 200 000 - 2 600 000 = 590 000)</p><p>a obviněnému 1 v projednávané věci uložil pokutu tak, jak je uvedenou ve výroku III. tohoto</p><p>rozhodnutí.</p><p>169. Vzhledem k výše uvedenému tedy Úřad ve výroku III. tohoto rozhodnutí přistoupil k uplatnění</p><p>institutu souhrnného trestu.</p><p>170. Přestupek obviněného 2 uvedený ve výroku II. tohoto rozhodnutí není v souběhu s žádnými</p><p>dalšími přestupky (správními delikty) obviněného 2. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad</p><p>ve výroku IV. tohoto rozhodnutí nemusel přikročit k uplatnění institutu souhrnného trestu.</p><p>S ohledem na tuto skutečnost tedy při úvaze o výši pokuty Úřad vycházel mj. ze závěru</p><p>uvedených výše v bodě 149. tohoto rozhodnutí a sice, že horní hranice pokuty za spáchání</p><p>přestupku obviněného 2 dle výroku č. II. tohoto rozhodnutí činí horní hranice pokuty částku</p><p>ve výši 5 137 381,59 Kč.</p><p>171. Ve vztahu k přestupku obviněného 1 uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad v rámci</p><p>polehčujících okolností zohlednil fakt, že postup obviněného 1 nevedl k úplnému vyloučení</p><p>hospodářské soutěže, neboť z obsahu dokumentace týkající se postupu obviněného 1 před</p><p>uzavřením smluv na veřejné zakázky č. 2, 3 a 127 vyplývá, že obviněný 1 oslovil s výzvou k</p><p>podání nabídek více dodavatelů, tj. jednotlivých „poptávkových řízení“ na šetřené plnění se</p><p>účastnilo více subjektů s různými nabídkami, a obviněný tak zajistil alespoň určitou míru</p><p>hospodářské soutěže.</p><p>172. Jelikož si je Úřad vědom skutečnosti, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje</p><p>základní vztah mezi spáchaným přestupkem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením</p><p>právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být</p><p>uložením konkrétní sankce dosaženo, tak Úřad ve prospěch obviněného 1 zohlednil časový</p><p>odstup od spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, resp. ve prospěch</p><p>obviněného 2 zohlednil časový odstup od spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto</p><p>rozhodnutí, přičemž v obou případech časový odstup činí zhruba tři roky.</p><p>173. Žádné další přitěžující ani polehčující okolnosti Úřad v jednání obviněných neshledal.</p><p>174. Při stanovení výše pokuty obviněným Úřad dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněných,</p><p>neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter</p><p>v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Dle schváleného</p><p>7</p><p>Dostupné na profilu zadavatele.</p><p>66</p><p>Č.j.: ÚOHS-47095/2025/500</p><p>rozpočtu obviněného 18 Úřad zjistil, že obviněný 1 v roce 2025 hospodaří s plánovanými</p><p>rozpočtovými příjmy ve výši přes 117 miliard Kč. Z dokumentu „Rozpočet - plán výnosů</p><p>a nákladů příspěvkových organizací hl. m. Prahy na rok 2025“9 Úřad zjistil, že obviněný</p><p>2 hospodaří v roce 2025 s plánovanými výnosy ve výši 190 233 000 Kč. Na základě výše</p><p>uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřené výše pokut nelze v tomto případě považovat za</p><p>likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněných (a v tomto smyslu</p><p>nespravedlivou).</p><p>175. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do</p><p>majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které</p><p>mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah</p><p>samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se</p><p>v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněných,</p><p>neboť je na nich, aby případně využili jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit</p><p>nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil</p><p>v uložení pokuty.</p><p>176. V souvislosti s právě uvedeným Úřad doplňuje, že pokuta uložená obviněným za nedodržení</p><p>pravidel stanovených zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci</p><p>represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která</p><p>směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Máli pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem</p><p>pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu,</p><p>tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn.</p><p>62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit</p><p>natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností</p><p>(preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální</p><p>sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro</p><p>zadavatele likvidačním. Závěrem tedy Úřad k výši pokut konstatuje, že uložené pokuty naplňují</p><p>dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokuty likvidační.</p><p>177. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích III. a IV. tohoto</p><p>rozhodnutí.</p><p>178. Pokuta uvedená ve výroku III. je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto</p><p>rozhodnutí na účet Celního úřadu pro hl. město Prahu zřízený u České národní banky číslo</p><p>3754-67724011/0710, variabilní symbol – IČO obviněného 1.</p><p>179. Pokuta uvedená ve výroku IV. je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto</p><p>rozhodnutí na účet Celního úřadu pro hl. města Prahu zřízený u České národní banky číslo</p><p>3754-67724011/0710, variabilní symbol – IČO obviněného 2.</p><p>K výrokům V. a VI. tohoto rozhodnutí</p><p>8</p><p>Dostupné online na: https://www.praha.eu/documents/d/praha/schvaleny-rozpocet-hlavniho-mesta-prahy-na-rok2025-a-strednedoby-vyhled-rozpoctu-hlavniho-mesta-prahy-do-roku-2030</p><p>9</p><p>Dostupné online na: https://prahart.praha.eu/documents/d/praha/usneseni-rhmp-c-2906</p><p>67</p><p>Č.j.: ÚOHS-47095/2025/500</p><p>180. Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí</p><p>o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede</p><p>výrok o náhradě nákladů řízení.</p><p>181. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán</p><p>vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí</p><p>o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění</p><p>podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.</p><p>182. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje,</p><p>musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.</p><p>183. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení</p><p>paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle</p><p>citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí</p><p>právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů</p><p>a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů</p><p>řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že</p><p>paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní</p><p>povinnosti, činí 2 500 Kč.</p><p>184. Jelikož v daném případě Úřad zahájil správní řízení z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se</p><p>obvinění dopustili přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti</p><p>obviněných, a Úřad je tedy povinen obviněným uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené</p><p>vyhláškou. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích V. a VI. tohoto</p><p>rozhodnutí.</p><p>185. Náklady řízení uvedené ve výroku V. jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto</p><p>rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní</p><p>banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000299.</p><p>186. Náklady řízení uvedené ve výroku VI. jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci</p><p>tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České</p><p>národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000299.</p><p>POUČENÍ</p><p>Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro</p><p>ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –</p><p>Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Rozklad proti výrokům</p><p>I., III. a V. tohoto rozhodnutí je oprávněn podat obviněný – Hlavní město Praha, IČO 00064581, se</p><p>sídlem Mariánské náměstí 2/2, Staré Město, 110 00 Praha. Rozklad proti výrokům II., IV. a VI. tohoto</p><p>rozhodnutí je oprávněn podat obviněný – Pražská konzervatoř IČO 70837911, se sídlem Na Rejdišti</p><p>77/1, Staré Město, 110 00 Praha. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání</p><p>účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně</p><p>68</p><p>Č.j.: ÚOHS-47095/2025/500</p><p>prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým</p><p>podpisem.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>Mgr. Markéta Dlouhá</p><p>místopředsedkyně</p><p>Obdrží:</p><p>1. Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, Staré Město, 110 00 Praha</p><p>2. JUDr. Sabina Falteisková, Ph.D., advokátka, Janáčkovo nábřeží 474/45, 150 00 Praha</p><p>Vypraveno dne</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>69</p></div>", "next": 0}