{"html": "<div class=\"doc\"><p>resp. námitek, a případný úspěch navrhovatele v soutěži o veřejnou zakázku, resp.</p><p>v zadávacím řízení. Jedná se o dvě odlišné skutečnosti. Hodlal-li zadavatel skutečně stanovit</p><p>konkrétní požadavky na tržní sílu, výši obratu dodavatele či zkušenosti, měl tak učinit otevřeně</p><p>vůči trhu např. prostřednictvím kvalifikačních podmínek. Úřad zdůrazňuje, že v § 5 zákona je</p><p>dodavatel charakterizován jako osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo</p><p>stavebních prací, nikoliv jako osoba, která nutně splňuje veškeré požadavky zadavatele. Není</p><p>proto možné činit možnost dodavatele podat námitky, resp. návrh, závislým pouze na jeho</p><p>případném úspěchu v zadávacím řízení. Nadto je třeba uvést, že zadavatel nemůže činit závěr</p><p>o nesplnění kvalifikačních podmínek dříve, než kvalifikaci účastníka zadávacího řízení posoudí</p><p>zákonem předvídaným způsobem, a už vůbec ne dříve, než konkrétní dodavatel vůbec podá</p><p>nabídku do zadávacího řízení. Co se týče podmínek kvalifikace v šetřeném zadávacím řízení,</p><p>Úřad rovněž podotýká, že zadavatel neomezil možnost prokázat část kvalifikace</p><p>prostřednictvím poddodavatelů. Navrhovateli by tedy (v případě podání nabídky</p><p>do zadávacího řízení) nic nebránilo prokazovat kvalifikaci v těch částech, kde by sám</p><p>zadavatelem stanovené kvalifikační podmínky nesplnil, prostřednictvím jiných osob ve smyslu</p><p>§ 83 zákona, např. svých obchodních partnerů, které uvádí v příloze ke svému vyjádření ze dne</p><p>17. 7. 2023.</p><p>38</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>192. Zadavatel taktéž poukázal na to, že „alespoň za posledních 7 let (od účinnosti Registru smluv)</p><p>Navrhovatel nerealizoval plnění, které by bylo alespoň řádově a kvalitativně svým zaměřením</p><p>srovnatelné s předmětem Veřejné zakázky“. Úřad k tomu primárně uvádí, že v Registru smluv</p><p>nejsou zveřejněny všechny existující smlouvy, tzn. že z něj nelze činit obecně platné závěry</p><p>ohledně zkušeností navrhovatele. Rovněž je třeba akcentovat, že navrhovatel působí na trhu</p><p>prokazatelně minimálně již od roku 1996. Nelze tedy vyloučit, že za dobu svého působení</p><p>(ať už před účinností Registru smluv, či v průběhu jeho účinnosti) realizoval navrhovatel</p><p>i plnění s vyšší hodnotou a jiným předmětem plnění, než uvádí zadavatel. Úřad navíc dodává,</p><p>že zákazníky navrhovatele mohou být i subjekty, na něž se nevztahuje povinnost uveřejňovat</p><p>uzavřené smlouvy v Registru smluv, a to včetně subjektů ze soukromého sektoru. Každopádně</p><p>z údajů zveřejněných v Registru smluv, které zmiňuje zadavatel, nelze vyvodit závěr, že by</p><p>navrhovatel nebyl aktivně legitimován k podání námitek, resp. návrhu. Jakkoli se nemuselo</p><p>jednat o plnění, které by bylo zcela totožné s předmětem šetřené veřejné zakázky, jednalo se</p><p>o rámcově obdobné plnění z IT oblasti. Úřad přitom upozorňuje, že okruh dodavatelů</p><p>procesně legitimovaných k podání námitek, resp. návrhu, je nutně širší než okruh dodavatelů</p><p>zahrnující pouze ty schopné dodat zcela totožné plnění, jaké je předmětem zadávané veřejné</p><p>zakázky.</p><p>193. Úřad tedy s ohledem na vše výše uvedené uzavírá, že navrhovatel připadá v úvahu jako</p><p>potenciální dodavatel alespoň části veřejné zakázky, přičemž z ničeho nevyplývá, že by se mělo</p><p>jednat pouze o účelový návrh, který by byl motivován zmařením dalšího průběhu a úspěšným</p><p>dokončením zadávacího řízení, jak namítá zadavatel. Naopak, výše uvedené skutečnosti</p><p>nasvědčují dle Úřadu tomu, že navrhovatel reálně zvažoval podání nabídky do zadávacího</p><p>řízení.</p><p>194. Úřad dále přistoupil k posouzení druhé podmínky aktivní legitimace, tedy toho, zda</p><p>navrhovateli v důsledku namítaných skutečností, resp. postupu zadavatele, vznikla újma nebo</p><p>mu vznik újmy hrozí.</p><p>195. K tomu je třeba nejprve uvést, že v konstantní rozhodovací praxi Úřadu a správních soudů</p><p>se hrozba újmy vykládá jako alespoň teoretická ztráta možnosti dodavatele získat konkrétní</p><p>veřejnou zakázku (srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R158/2009/VZ10447/2010/310/ASc ze dne 15. 7. 2010, rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHSR0030/2019/VZ-10933/2019/322/DJa ze dne 17. 4. 2019 nebo rozsudek Krajského soudu</p><p>v Brně č. j. 31 Af 54/2012-443 ze dne 9. 4. 2013). Možnost dodavatele získat konkrétní</p><p>veřejnou zakázku se přitom odvíjí od jeho možnosti veřejnou zakázku alespoň teoreticky plnit,</p><p>což jak Úřad uvedl výše, závisí v zásadě na tom, zda disponuje živnostenskými a dalšími</p><p>oprávněními potřebnými k realizaci předmětné veřejné zakázky.</p><p>196. Navrhovatel ve svých námitkách, konkrétně v čl. III. nadepsaném „Újma“, uvedl, že „Kvůli</p><p>namítaným skutečnostem je Stěžovatel absolutně omezen v možnosti účastnit se zadávacího</p><p>řízení, když nemůže na základě takto vadné zadávací dokumentace zpracovat a podat nabídku</p><p>na Veřejnou zakázku. Toto Stěžovatel vnímá jako svou vzniklou újmu.“. Dále v námitkách</p><p>navrhovatel specifikoval, jaké konkrétní části zadávací dokumentace (zadávací podmínky)</p><p>považuje za nezákonně stanovené, a proč.</p><p>197. V čl. I. odst. 3 návrhu nadepsaném „Újma“ navrhovatel uvedl, že „Kvůli nezákonnosti</p><p>podmínek vymezených v zadávací dokumentaci je Navrhovatel absolutně omezen v možnosti</p><p>39</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>účastnit se zadávacího řízení, když nemohl na základě takto vadné zadávací dokumentace</p><p>zpracovat a podat nabídku na Veřejnou zakázku. Toto Navrhovatel vnímá jako svou vzniklou</p><p>újmu.“. Dále v návrhu potom navrhovatel specifikoval, jaké konkrétní části zadávací</p><p>dokumentace (zadávací podmínky) považuje za nezákonně stanovené, a proč.</p><p>198. Ve vztahu k otázce, do jaké míry je nutné specifikovat hrozící nebo vzniklou újmu, Úřad</p><p>odkazuje na své dřívější rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0076/2017/VZ-12268/2017/541/MSc ze dne</p><p>12. 4. 2017, ve kterém konstatoval, že „újma je pojem zjevně širší než pojem škoda. Újma</p><p>nemusí, a v určitých fázích ani nemůže, být přesně vyčíslena, a proto stačí obecné vymezení</p><p>následku jednání zadavatele vůči stěžovateli. Újma v sobě zahrnuje jak materiální a v daný</p><p>okamžik vyčíslitelnou škodu, tak škodu, kterou v okamžiku podání návrhu není možné přesně</p><p>stanovit, avšak musí být nesporné, že došlo k újmě na právech eventuálního dodavatele.“ Dále</p><p>Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R289,291/2015/VZ23692/2016/321/BRy ze dne 2. 6. 2016, ve kterém předseda Úřadu uvedl, že „ust. § 114 odst.</p><p>3 zákona stanovuje nikoliv povinnost tvrdit či prokázat reálnou nebo hrozící újmu, ale toliko</p><p>povinnost tvrdit porušení zákona, v důsledku něhož účastníkovi vznikla nebo hrozí újma.“.</p><p>Přestože se toto rozhodnutí předsedy Úřadu vztahuje k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných</p><p>zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), lze závěry v něm uvedené aplikovat</p><p>též ve vztahu k zákonu. S ohledem na citované závěry tedy lze konstatovat, že hrozící újma</p><p>uvedená navrhovatelem v námitkách, resp. v návrhu, je újmou dostatečně specifikovanou</p><p>v intencích zákona, neboť z navrhovatelova tvrzení je seznatelné, že újmu spatřuje v tom, že</p><p>v důsledku dále konkretizovaných vad zadávací dokumentace nemá možnost podat nabídku</p><p>na veřejnou zakázku (tj. nebude mít možnost ucházet se o její realizaci). Navrhovatelem</p><p>uvedená specifikace újmy je tudíž dle Úřadu z hlediska požadavků kladených zákonem</p><p>na tento úkon dostatečná, což ostatně konstatuje i odborná literatura, z níž se podává, že</p><p>„Vzniklá nebo hrozící újma tedy nemusí spočívat ve vzniku přímé škody, ale může ji</p><p>představovat také ztráta šance dodavatele na získání veřejné zakázky nebo porušení některého</p><p>z procesních práv účastníka zadávacího řízení či v rámci jiného zvláštního postupu</p><p>zadavatele.“6.</p><p>199. Úřad též dodává, že mezi navrhovatelem tvrzenou újmou či její hrozbou a namítaným</p><p>postupem zadavatele musí existovat příčinná souvislost. Tuto podmínku je nicméně nutno</p><p>vykládat tak, že příčinná souvislost se má za prokázanou již tehdy, pokud je zjevné, že</p><p>napadený postup zadavatele obecně může vést k následku, který navrhovatel označuje jako</p><p>újmu. Pokud tedy navrhovatel tvrdí, že kvůli namítaným vadám zadávací dokumentace</p><p>nemůže podat nabídku, je podmínka příčinné souvislosti naplněna, neboť není pochyb o tom,</p><p>že navrhovatelem uváděná příčina (údajně nezákonně stanovené zadávací podmínky)</p><p>je obecně způsobilá přivodit uváděný následek (nemožnost zúčastnit se zadávacího řízení</p><p>podáním nabídky).</p><p>200. S ohledem na vše výše uvedené tedy má Úřad za to, že navrhovatel byl v šetřeném případě</p><p>aktivně legitimován k podání námitek, resp. návrhu, neboť s ohledem na svůj předmět</p><p>podnikání, resp. příslušná živnostenská oprávnění, jimiž disponuje, je v postavení dodavatele</p><p>alespoň části plnění veřejné zakázky, a současně v námitkách, resp. návrhu, uvedl, jaké úkony</p><p>6</p><p>Viz Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1.</p><p>vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 1143.</p><p>40</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>zadavatele považuje za rozporné se zákonem a proč, a též uvedl, jaká mu v důsledku jím</p><p>tvrzeného porušení zákona vznikla újma, a zároveň mezi namítaným pochybením zadavatele</p><p>a tvrzenou újmou existuje příčinná souvislost.</p><p>201. Nad rámec uvedeného Úřad obecně doplňuje, že aktivní legitimaci k podání námitek, resp.</p><p>návrhu, je nutno vykládat extenzivně, neboť je žádoucí, aby přezkumné řízení před Úřadem</p><p>bylo dostupné co nejširšímu okruhu dodavatelů. K tomu Úřad odkazuje na rozsudek</p><p>Nejvyššího správního soudu (dále také „NSS“) č. j. 5 Afs 48/2013-272 ze dne 30. 5. 2014,</p><p>v němž jmenovaný soud uvedl, že „K problematice aktivní legitimace k podání návrhu je nutno</p><p>v prvé řadě konstatovat, že přezkumné řízení zahájené podle § 114 zákona o veřejných</p><p>zakázkách musí být dostupné co nejširšímu okruhu navrhovatelů. Prostředkem k dosažení</p><p>tohoto cíle je co nejméně restriktivní a maximálně benevolentní výklad § 110 odst. 1 zákona</p><p>o veřejných zakázkách (…). Při extenzivním charakteru posuzování návrhové legitimace se tak</p><p>zvyšuje role pouhé potenciality splnění podmínek, a to zejména ve vztahu k definici stěžovatele</p><p>ve smyslu § 110 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách.“.</p><p>202. K tvrzení zadavatele, že označení potencionálních obchodních partnerů navrhovatele v příloze</p><p>jeho vyjádření ze dne 17. 7. 2023 by Úřad neměl vzít vůbec v úvahu, neboť navrhovatel</p><p>nepředložil žádné důkazy, Úřad odkazuje na § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve</p><p>znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), dle kterého se má za to, že ten, kdo</p><p>jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Úřad tudíž nemůže mít a priori za to,</p><p>přičemž nejsou přítomny ani žádné indicie, které by k takovým úvahám vedly, že navrhovatel</p><p>uvádí ve svém vyjádření zkreslené či nepravdivé informace. Naopak, na podporu svého tvrzení</p><p>uvádí konkrétní rozdělení rolí mezi ním a jeho obchodními partnery.</p><p>203. Úřad doplňuje, že jeho závěr týkající se aktivní legitimace navrhovatele odpovídá jak ustálené</p><p>rozhodovací praxi Úřadu, tuzemských soudů, tak rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské</p><p>unie (dále jen „SD EU“), jenž s výše uvedeným pojetím přístupu posouzení aktivní legitimace</p><p>pracuje (viz např. rozsudky C-129/04 ze dne 8. 9. 2005, C-410/01 ze dne 19. 6. 2003, C 212/02</p><p>ze dne 24. 6. 2004). Z citované judikatury SD EU pak je zjevné, že přístup k přezkumu má být</p><p>umožněn alespoň každé osobě, která má nebo měla zájem na získání určité veřejné zakázky a</p><p>které v důsledku domnělého protiprávního jednání vznikla škoda nebo jí hrozí újma. Úřad dále</p><p>dodává, že zadavatelem předestřený způsob ověřování aktivní legitimace by znamenal de</p><p>facto vedení samostatného správní řízení o této otázce, což by neúměrně prodlužovalo správní</p><p>řízení o samotném meritu věci (než by se Úřad k jeho posouzení dostal), a současně by byl</p><p>takovýto způsob v rozporu se závěry relevantní judikatury.</p><p>204. Jelikož je v šetřeném případě aktivní legitimace navrhovatele k podání námitek, resp. návrhu</p><p>dána, neshledal Úřad důvod k zamítnutí návrhu podle § 265 písm. b) zákona. Úřad proto dále</p><p>přistoupil k věcnému posouzení navrhovatelem napadeného postupu zadavatele v šetřeném</p><p>zadávacím řízení.</p><p>K výroku I. rozhodnutí – k zastavení části správního řízení</p><p>Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení</p><p>205. Dne 10. 5. 2023 zadavatel obdržel námitky navrhovatele označené jako „Námitky uchazeče</p><p>proti stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky s názvem „Zajištění digitalizace</p><p>stavebního řízení (DSŘ)“ zadavatele Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj“.</p><p>41</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>V předmětných námitkách navrhovatel brojil jednak proti konkrétním zadávacím podmínkám</p><p>stanoveným zadavatelem v zadávací dokumentaci, ale rovněž proti neprodloužení lhůty pro</p><p>podání nabídek v návaznosti na zadavatelem provedená vysvětlení zadávací dokumentace</p><p>č. 7, č. 8 a č. 23, proti nedostatečnému prodloužení lhůty pro podání nabídek v návaznosti</p><p>na vysvětlení zadávací dokumentace č. 16 až 22 a rovněž namítal, že v rámci vysvětlení</p><p>zadávací dokumentace č. 16 zadavatel neodpověděl na všechny položené dotazy, nýbrž tak</p><p>učinil až v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 23.</p><p>206. Z dokumentace o zadávacím řízení Úřad zjistil, že ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 7</p><p>ze dne 20. 4. 2023, které bylo zveřejněno na profilu zadavatele v elektronickém nástroji NEN</p><p>dne 20. 4. 2023, ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 8 ze dne 20. 4. 2023, které bylo</p><p>zveřejněno na profilu zadavatele v elektronickém nástroji NEN dne 21. 4. 2023 a ve vysvětlení</p><p>zadávací dokumentace č. 23 ze dne 28. 4. 2023, které bylo zveřejněno na profilu zadavatele</p><p>v elektronickém nástroji NEN dne 2. 5. 2023, je mj. uvedeno, že „Zadavatel nepovažuje výše</p><p>uvedenou odpověď za změnu nebo doplnění zadávací dokumentace, jejíž povaha požaduje</p><p>prodloužení lhůty pro podání nabídky v souladu s čl. 99 odst. 2 zákona.“.</p><p>207. Vysvětlení zadávací dokumentace č. 16, č. 17, č. 18, č. 19, č. 20, č. 21 a č. 22 ze dne 27. 4. 2023</p><p>byla shodně zveřejněna na profilu zadavatele v elektronickém nástroji NEN dne 27. 4. 2023.</p><p>Posouzení věci</p><p>208. Úřad primárně předesílá, že základním pilířem ochrany dodavatelů před nezákonným</p><p>postupem zadavatele jsou námitky ve smyslu § 241 a násl. zákona. Námitky je zadavateli nutno</p><p>podat písemně, ve lhůtách stanovených v § 242 zákona (tj. povinnost podat námitky včas),</p><p>a taktéž musí námitky splňovat náležitosti vyjmenované v § 244 zákona (tj. povinnost podat</p><p>námitky řádně). Platí přitom, že pokud chce dodavatel brojit proti nezákonnému postupu</p><p>zadavatele návrhem u Úřadu, avšak tomuto návrhu nepředcházely řádně a včas podané</p><p>námitky, Úřad podle § 257 písm. h) zákona zahájené správní řízení usnesením zastaví; uvedené</p><p>neplatí pro návrhy podle § 254 zákona, tj. pro návrhy na uložení zákazu plnění smlouvy.</p><p>Ustanovení § 257 písm. h) zákona respektuje princip, dle kterého je návrh až druhotným</p><p>nástrojem procesní obrany dodavatele, když prvotním nástrojem je podání námitek přímo</p><p>zadavateli. Je tomu tak proto, aby zadavatel mohl na základě indicií získaných z námitek své</p><p>případné pochybení sám napravit a pokračovat dále v zadávacím řízení bez ingerence státní</p><p>moci. Pakliže ovšem dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní řádně</p><p>a včas, tj. s veškerými zákonnými náležitostmi, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých</p><p>práv před Úřadem. Uvedený přístup koresponduje se zásadou právní jistoty jak všech</p><p>účastníků zadávacího řízení, resp. potenciálních dodavatelů, tak i samotného zadavatele,</p><p>neboť si nelze představit situaci, kdy např. v pokročilé či závěrečné fázi zadávacího řízení, kdy</p><p>má dojít k provedení výběru dodavatele, budou rozporovány zadávací podmínky, podle</p><p>kterých celé zadávací řízení probíhalo (viz k tomu např. rozsudek NSS č. j. 2 Afs 67/2010-105</p><p>ze dne 25. 1. 2011, jehož závěry, byť byl vydán ve vztahu k dnes již neúčinnému ZVZ, lze použít</p><p>i ve vztahu k zákonu).</p><p>209. V šetřeném případě se tedy Úřad zabýval tím, zda byla naplněna základní podmínka pro to,</p><p>aby se mohl danou částí návrhu věcně zabývat, spočívající ve splnění povinnosti navrhovatele</p><p>před podáním návrhu podat zadavateli řádně a včas námitky. Řádnost a včasnost podaných</p><p>42</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>námitek je přitom nutné posuzovat zejména s ohledem na jejich obsah a dodržení lhůty pro</p><p>jejich podání.</p><p>210. Z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá (a navrhovatel to ani netvrdí), že by v průběhu</p><p>zadávacího řízení na veřejnou zakázku před podáním návrhu k Úřadu doručil zadavateli jiná</p><p>podání, jejichž obsahem by byly námitky ve smyslu § 241 a násl. zákona, než námitky ze dne</p><p>10. 5. 2023, kterými navrhovatel brojil proti zadávacím podmínkám a rovněž proti postupu</p><p>zadavatele souvisejícím s vysvětlováním zadávací dokumentace. Z uvedeného důvodu Úřad</p><p>vycházel dále při posouzení splnění předmětné povinnosti navrhovatele (podmínky vedení</p><p>správního řízení) toliko z obsahu těchto jediných námitek navrhovatele, které předcházely</p><p>podání návrhu k Úřadu.</p><p>211. K namítanému neprodloužení lhůty pro podání nabídek ve vztahu k vysvětlení zadávací</p><p>dokumentace č. 7, č. 8 a č. 23 konstatuje Úřad, že zadavatel v rámci těchto vysvětlení zadávací</p><p>dokumentace výslovně uvedl, že nebude prodlužovat lhůtu pro podání nabídek. Rozhodnutí,</p><p>resp. výslovnou deklaraci, zadavatele o neprodloužení lhůty pro podání nabídek lze přitom dle</p><p>Úřadu považovat za úkon. Současně se v šetřeném případě jedná o úkon, který byl oznámen</p><p>ve vysvětlení zadávací dokumentace, tj. v dokumentu, jenž je zadavatel povinen podle</p><p>§ 98 zákona uveřejnit (příp. odeslat nebo předat dodavatelům). S ohledem na uvedené má</p><p>Úřad za to, že pro podání námitek proti neprodloužení lhůty pro podání nabídek v návaznosti</p><p>na vysvětlení zadávací dokumentace č. 7, č. 8 a č. 23, resp. proti rozhodnutí zadavatele</p><p>o neprodloužení lhůty v souvislosti s vysvětlením zadávací dokumentace č. 7, č. 8 a č. 23, se</p><p>v tomto případě uplatní lhůta stanovená v § 242 odst. 2 zákona. Tj. navrhovatel byl povinen</p><p>doručit tyto námitky do 15 dnů od uveřejnění příslušných vysvětlení zadávací dokumentace</p><p>na profilu zadavatele.</p><p>212. Vzhledem k tomu, že zadavatel uveřejnil vysvětlení zadávací dokumentace včetně informace</p><p>o neprodloužení lhůty pro podání nabídek na profilu zadavatele v elektronickém nástroji dne</p><p>20. 4. 2023 (vysvětlení zadávací dokumentace č. 7), dne 21. 4. 2023 (vysvětlení zadávací</p><p>dokumentace č. 8) a dne 2. 5. 2023 (vysvětlení zadávací dokumentace č. 23), byl posledním</p><p>dnem zákonem stanovené lhůty pro podání námitek den 5. 5. 2023 (ve vztahu k vysvětlení</p><p>zadávací dokumentace č. 7), den 9. 5. 2023 (ve vztahu k vysvětlení zadávací dokumentace č. 8)</p><p>a den 17. 5. 2023 (ve vztahu k vysvětlení zadávací dokumentace č. 23). Navrhovatel však</p><p>doručil své námitky zadavateli až dne 10. 5. 2023, tj. ve vztahu k vysvětlení zadávací</p><p>dokumentace č. 7 a č. 8 po uplynutí lhůty stanovené v § 242 odst. 2 zákona.</p><p>213. Úřad má proto za prokázané, že části návrhu týkající se neprodloužení lhůty pro podání</p><p>nabídek v souvislosti s vysvětlením zadávací dokumentace č. 7 a č. 8 nepředcházely včas</p><p>podané námitky. Pokud návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky dle ustanovení</p><p>§ 257 písm. h) zákona, má Úřad zahájené správní řízení zastavit usnesením. S ohledem</p><p>na zásadu procesní ekonomie však Úřad o dotčené části návrhu rozhodl v rámci rozhodnutí,</p><p>a to konkrétně výrokem I. tohoto rozhodnutí. Úřad uvádí, že procesní práva a možnost podání</p><p>rozkladu v tomto případě zůstaly nedotčeny.</p><p>214. S ohledem na výše uvedené skutečnosti proto Úřad správní řízení v této části návrhu zastavil,</p><p>jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.</p><p>215. Nad rámec uvedeného Úřad doplňuje, že co se týče ostatních námitek navrhovatele</p><p>souvisejících s postupem zadavatele při vysvětlování zadávací dokumentace, v těchto částech</p><p>43</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>byly námitky podány včas, a to jak v případě, kdy by byla pro podání námitek rozhodná lhůta</p><p>dle § 242 odst. 2 zákona, tak i tehdy, kdy by byla aplikována lhůta dle § 242 odst. 1 zákona.</p><p>K výroku II. rozhodnutí – k možnosti užití standardního software</p><p>Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení</p><p>216. Zadavatel v bodu 11.7 Implementační smlouvy stanovil, že „V rámci plnění této Smlouvy nesmí</p><p>Poskytovatel užít ke splnění svých povinností a do Systémů jakkoliv zařadit či se Systémy</p><p>jakkoliv spojit Standardní software bez předchozího písemného souhlasu Objednatele. Souhlas</p><p>Objednatele dle tohoto Článku 11.7 musí být podepsaný Kontaktní osobou Objednatele pro</p><p>smluvní záležitosti.“.</p><p>217. Zadavatel v bodu 13.5 Implementační smlouvy stanovil, že „V případě, že Poskytovatel využije</p><p>při plnění této Smlouvy Standardní software, je Poskytovatel za účelem vyloučení vzniku</p><p>proprietárního uzamčení Objednatele (tzv. vendor lock-in) povinen použít výlučně takový</p><p>Standardní software, u kterého jsou splněny následující podmínky:</p><p>(a) jedná se o Software renomovaných výrobců, jenž je na trhu běžně dostupný, tj. nabízený</p><p>na území České republiky alespoň dvěma (2) na sobě nezávislými a vzájemně nepropojenými</p><p>subjekty oprávněnými takovýto Software upravovat, a který je v době uzavření Smlouvy</p><p>prokazatelně užíván v produkčním prostředí nejméně u pěti (5) na sobě nezávislých a vzájemně</p><p>nepropojených subjektů (virtualizované prostředí umístěné na stejném Hardware se považuje</p><p>za jedno produkční prostředí); nebo</p><p>(b) Software, u kterého je s ohledem na jeho: (i) marginální význam, (ii) nekomplikovanou</p><p>propojitelnost či (iii) oddělitelnost a nahraditelnost v Systémech bez nutnosti vynakládání</p><p>větších prostředků (více než 50.000,- Kč/rok) zajištěno, že další rozvoj Systémů jinou osobou</p><p>než tvůrcem/distributorem takového Software nebo Poskytovatelem je možné provádět bez</p><p>toho, aby tím byla dotčena práva autorů takovéhoto Softwaru, neboť nebude nutné zasahovat</p><p>do Zdrojových kódů takovéhoto Softwaru anebo proto, že případné nahrazení takovéhoto</p><p>Softwaru nebude představovat výraznější komplikaci a náklad na straně Objednatele; nebo</p><p>(c) Software, jehož API („Application Programming Interface“) pokrývá všechny moduly a</p><p>funkcionality Systémů, je dobře dokumentované, umožňuje zapouzdření Software a jeho</p><p>adaptaci v rámci měnících se podmínek IT prostředí objednatele a Systémů bez nutnosti zásahu</p><p>do Zdrojových kódů Softwaru, a Poskytovatel poskytne/je oprávněn poskytnout Objednateli</p><p>právo užít toto rozhraní pro programování aplikací ve stejném rozsahu, jako Software;</p><p>v době využití Standardního software, a u kterého lze zároveň důvodně předpokládat, že tento</p><p>stav zůstane zachován minimálně po dobu trvání Smlouvy.“.</p><p>218. Zadavatel v bodu 14.6 Servisní smlouvy (stejně jako v bodu 13.6 Implementační smlouvy,</p><p>pozn. Úřadu) stanovil, že „V případě, že Poskytovatel v rámci poskytování Služeb použije</p><p>Standardní software, který po uplynutí pěti (5) let od nabytí účinnosti Smlouvy nebude anebo</p><p>přestane splňovat, podmínky stanovené v Článku 14.5 anebo přestane být podporován</p><p>výrobcem nebo bude nahrazen novým produktem, bude mít Poskytovatel povinnost,</p><p>po dohodě s Objednatelem, a v případě, že tato dohoda nebude možná, pak dle volby</p><p>Poskytovatele, v souladu s Článkem 14.7:</p><p>44</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>(a)</p><p>na vlastní náklady dodat Objednateli Zdrojový kód předmětného Standardního software</p><p>a poskytnout Objednateli oprávnění užívat tento Standardní software včetně Zdrojového</p><p>kódu (včetně dalších způsobů nakládání) v rozsahu Udělovaných oprávnění dle tohoto</p><p>Článku 14 (bez nároku na dodatečnou odměnu); nebo</p><p>(b)</p><p>na vlastní náklady nahradit předmětný Standardní software jiným Standardním</p><p>software, který bude mít alespoň srovnatelné funkcionality, kvalitu a technickou</p><p>způsobilost jako nahrazovaný Standardní software a zároveň splňovat podmínky</p><p>stanovené v Článku 14.5, a poskytnout k tomuto Standardnímu software Objednateli</p><p>oprávnění v rozsahu Udělovaných oprávnění dle tohoto Článku 14 (bez nároku</p><p>na dodatečnou odměnu); nebo</p><p>(c)</p><p>na vlastní náklady nahradit předmětný Standardní software vlastním softwarem,</p><p>tj. přeprogramovat část výstupů Služeb představovanou předmětným Standardním</p><p>softwarem za využití vlastního software vytvořeného na míru Objednateli, který bude mít</p><p>alespoň srovnatelné funkcionality, kvalitu a technickou způsobilost jako nahrazovaný</p><p>Standardní software, a poskytnout k tomuto vlastnímu softwaru Objednateli oprávnění</p><p>v rozsahu Udělovaných oprávnění dle tohoto Článku 14, a to včetně Zdrojového kódu (bez</p><p>nároku na dodatečnou odměnu).</p><p>Dodání Zdrojového kódu dle Článku 14.6 (a) a nahrazení Standardního software způsoby</p><p>uvedenými v Článku 14.6 (b) a 14.6 (c) výše podléhá samostatnému Akceptačnímu řízení.“.</p><p>219. Ve „VYSVĚTLENÍ, ZMĚNY NEBO DOPLNĚNÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Č. 2“ ze dne 11. 4. 2023</p><p>byly uvedeny následující dotazy dodavatelů a odpovědi zadavatele:</p><p>»Dotaz č. 5</p><p>Dle odst. 11.7 Implementační smlouvy nesmí Poskytovatel užít ke splnění svých povinností,</p><p>resp. do Systému zařadit Standardní software. To může jen po předchozím písemném souhlasu</p><p>Objednatele.</p><p>Uchazeč považuje toto ustanovení za velice nestandardní a značně problematické, kdy na jedné</p><p>straně Zadavatel požaduje komplexní dodávku několika systémů, a to vše ve velice krátkém</p><p>čase a na druhé straně vylučuje použití existujícího Standardního software. To, zdali bude</p><p>možné pro část Díla/Systémů využít Standardní software nebo ne, je zásadní informace pro</p><p>každého potenciálního uchazeče ve fázi přípravy nabídky, protože má přímý vliv</p><p>na nákladovost a pracnost celého projektu. Je velký rozdíl s ohledem na časový a finanční</p><p>aspekt, zdali se využije standardní proprietární řešení, anebo je vyžadováno vytvoření software</p><p>na „zelené louce“. Dle toho, jak uchazeč chápe implementační smlouvu a zadávací</p><p>dokumentaci, Zadavatel v zásadě požaduje, aby uchazeč podal závaznou nabídku (včetně fixní</p><p>ceny a termínu dokončení), avšak to, zdali bude moci využít existující Standardní software, se</p><p>dozví až po podpisu smlouvy (v rámci Prováděcího projektu).</p><p>Dodavatel tak nemá absolutně žádnou garanci, že takový již existující standardní software</p><p>bude oprávněn použít. Proto uchazeč navrhuje toto ustanovení odstranit.</p><p>Vysvětlení č. 5:</p><p>Účelem čl. 11.7 implementační smlouvy je vyloučit situace, kdy by byl při vytváření</p><p>díla/systémů užit takový standardní software, který by (i) omezoval možnost využívání</p><p>45</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>díla/systémů ze strany Zadavatele anebo (ii) z důvodu jeho užití podstatně zatěžoval</p><p>Zadavatele při jeho následném užívání v rámci díla/systémů (např. vysoké licenční náklady,</p><p>které by byl Zadavatel při ukončení servisní smlouvy povinen nést).</p><p>Primárním úmyslem Zadavatele je mít především nad tvorbou díla/systémů dostatečnou</p><p>kontrolu a mít právo se vyjádřit k standardnímu software, který bude do takto komplexního</p><p>díla/systému zakomponován. Zadavatel si je vědom úskalí a praxe při tvorbě software a zcela</p><p>jistě nepočítá s tím, že by celý projekt byl stavěn „na zelené louce“ (obecně tedy je přípustné</p><p>využití standardního software, jehož licenční podmínky nebudou mít výše uvedený / zásadní</p><p>omezující dopad na Zadavatele).</p><p>Zadavatel tímto informuje dodavatele, aby s možností odmítnutí konkrétního standardního</p><p>software počítali při přípravě své cenové nabídky.</p><p>Dodavatelé rovněž mohou vznést dotaz na přijatelnost / možnost použití jakéhokoli</p><p>standardního software v rámci žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace.</p><p>Vysvětlení č. 8:</p><p>(…) Ohledně dotazu týkajícího se časového omezení povinnosti uvedené v čl. 13.6</p><p>implementační a čl. 14.6 servisní smlouvy Zadavatel uvádí, že tuto povinnost musí dle</p><p>současného znění smlouvy dodavatel splnit kdykoliv po uplynutí pěti (5) let od účinnosti</p><p>příslušné smlouvy. Zadavatel zvážil připomínku omezit toto časové období a rozhodl se omezit</p><p>povinnost dodavatele nahradit standardní software v uvedených případech na dobu do desíti</p><p>(10) let od uplynutí účinnosti příslušné smlouvy. (…)«.</p><p>220. Ve „VYSVĚTLENÍ, ZMĚNY NEBO DOPLNĚNÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Č. 3“ ze dne 13. 4. 2023</p><p>byl uveden následující dotaz dodavatele a odpověď zadavatele:</p><p>„Dotaz č. 14</p><p>Pro vytvoření informačních systémů může být potřeba pořídit licence SW, a to formou</p><p>perpetuálních licencí nebo subskripce. Bude pořízení těchto licencí součinností Zadavatele?</p><p>Vysvětlení č. 14:</p><p>Náklady spojené s nasazením veškerého standardního SW a s ním spojených licencí třetích</p><p>stran, které je nutné pro realizaci předmětu plnění VZ je nutné zahrnout do ceny. Toto se</p><p>vztahuje jak na jednorázové poplatky za licence, tak i perpetuálních licencí nebo subskripce.“.</p><p>221. Ve „VYSVĚTLENÍ, ZMĚNY NEBO DOPLNĚNÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Č. 4“ ze dne 18. 4. 2023</p><p>byl uveden následující dotaz dodavatele a odpověď zadavatele:</p><p>„Dotaz č. 6</p><p>Dle vysvětlení Zadavatele č. 2 – dílčí vysvětlení č. 5, Zadavatel informuje dodavatele, aby</p><p>s možností odmítnutí konkrétního standardního software počítali při přípravě své cenové</p><p>nabídky. Zadavatel dále uvedl, že dodavatelé rovněž mohou vznést dotaz na přijatelnost /</p><p>možnost použití jakéhokoli standardního software v rámci žádosti o vysvětlení zadávací</p><p>dokumentace.</p><p>Jestli uchazeč chápe správně výše uvedené vysvětlení Zadavatele, tak Zadavatel navrhuje, aby</p><p>uchazeči formou žádosti o informace veřejně se Zadavatelem konzultovali technologické</p><p>návrhy a komponenty svých řešení/nabídek. Tím, že jsou tyto informace veřejné, tak</p><p>46</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>automaticky budou poskytnuty ostatním potenciálním uchazečům a defacto jsou potenciální</p><p>uchazeči nuceni veřejně konzultovat své obchodní a strategické plány, které mají přímý dopad</p><p>do přípravy nabídky a celkové nabídkové ceny. Uchazeč proto ještě jednou žádá Zadavatele,</p><p>aby zvážil odstranění omezující podmínky týkající se standardního software, nebo aby případně</p><p>stanovil jasná kritéria pro to, jaký standardní software bude akceptovat v rámci realizaci díla</p><p>a jaký už ne. Případně, aby toto ustanovení formuloval pouze negativním výčtem, tj. uvedl, jaký</p><p>typ standardního software není přípustný s tím, že zbylá část by nepodléhala předchozímu</p><p>souhlasu.</p><p>Pokud i přes výše uvedené Zadavatel tuto část zadávací dokumentace neupraví, pak chce</p><p>uchazeč požádat Zadavatele o prodloužení lhůty pro podání nabídek, a to alespoň o 30 dní,</p><p>aby byl uchazeč schopen v rámci této doby připravit seznam standardního software a tento</p><p>seznam se Zadavatelem v rámci žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace konzultoval /</p><p>nechal schválit. Uchazeč se plně ztotožňuje s tvrzením Zadavatele, které uvedl ve vysvětlení</p><p>zadávací dokumentace, že s ohledem na komplexnost celého projektu může tento proces</p><p>zabrat poměrně dlouhou dobu. Uchazeč dále žádá o detailněji informaci a vysvětlení, jaké</p><p>všechny informace a podklady Zadavatel potřebuje od uchazeče, aby byl schopen rozhodnout,</p><p>zdali využití standardního software umožní, nebo ne.</p><p>Vysvětlení č. 6:</p><p>Zadavatel trvá na svém původním vyjádření a v současné chvíli nemá zájem měnit nastavení</p><p>ve smlouvě a vyzývá dodavatele, aby se dotázali na přijatelnost konkrétního standardního</p><p>software Zadavatele. V tomto ohledu Zadavatel nesouhlasí s potřebou prodloužení lhůty pro</p><p>podání nabídek.“.</p><p>222. V rámci „VYSVĚTLENÍ, ZMĚNY NEBO DOPLNĚNÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Č. 7“ ze dne</p><p>20. 4. 2023 byl uveden následující dotaz dodavatele a odpověď zadavatele:</p><p>„Dotaz č. 4</p><p>(…) Podle jakých kritérií bude Zadavatel rozhodovat o tom, zda svůj souhlas s použitím</p><p>Standardního software udělí, nebo odepře udělit? Tato kritéria by měla být v dostatečné míře</p><p>doplněna přímo do předmětného ustanovení smlouvy. Současná textace koliduje se zásadou</p><p>transparentnosti, neboť bez bližšího zdůvodnění zamlčuje okolnosti pro rozhodnutí významné</p><p>a v důsledku ponechává rozhodnutí na svévoli Zadavatele. Žádáme Zadavatele u úpravu.</p><p>Vysvětlení č. 4:</p><p>Zadavatel k dotazu tazatele uvádí, že hlavním účelem zmiňovaného ustanovení je ochrana</p><p>Zadavatelových provozních a ekonomických potřeb při budoucím nakládání s dodaným</p><p>plněním, přičemž kritéria pro hodnocení připuštění integrace standardního software nelze</p><p>předem generalizovat a bude vždy nutné zhodnotit ve vztahu k části řešení, do níž má být</p><p>standardní software integrován.</p><p>Cílem veřejné zakázky je dodání komplexního souboru informačních systémů k zajištění</p><p>digitalizace stavebního řízení v České republice ve shodě s národní legislativou, které bude jako</p><p>komplexní celek nutné nově vytvořit. I když zadavatel předpokládá, že většina potřebného kódu</p><p>bude vytvořena nově, s ohledem na rozsah díla je možné, že na trhu je již v současnosti</p><p>dostupný standardní software anebo moduly / knihovny, které lze použít pro dílčí části plnění.</p><p>Zadavatel se v případě, že standardní software anebo moduly / knihovny dostupný na trhu</p><p>47</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>splňuje požadavky uvedené v technické specifikaci a v jiných částech zadávací dokumentace</p><p>veřejné zakázky, nebrání jejich případnému nasazení. Příkladem takového standardního</p><p>software mohou být např. knihovny uvedené v kapitole 21 technické specifikace či viz</p><p>Vysvětlení č. 5, vysvětlení dotazu č. 4 (ze dne 18. 4. 2023). případně Vysvětlení č. 4, vysvětlení</p><p>dotazu č. 8 (18. 4. 2023).</p><p>Všechen standardní software, který uchazeč navrhne v rámci své nabídky, bude zadavatel</p><p>posuzovat transparentně podle shody se záměry a požadavky vyžadovanými pro poptávané</p><p>řešení, případně jeho konkrétní část (licence, technické vlastnosti, náklady atd.).</p><p>Zadavatel připomíná, že tazatel může již před podáním nabídky vznést dotaz na přijatelnost /</p><p>možnost použití jakéhokoli standardního software, přičemž Zadavatel nepředpokládá, že bude</p><p>nucen nepřipustit použití dodavatelem navrženého konkrétního standardního software.</p><p>Zadavatel závazně ubezpečuje dodavatele, že dané ustanovení nebude z jeho strany jakkoli</p><p>zneužíváno, ale že slouží pouze na ochranu jeho oprávněných zájmů a k vyloučení excesivních</p><p>podmínek pro následné užívání použitého standardního software, např. pokud by byl Zadavatel</p><p>po ukončení servisní smlouvy povinen nést nepřiměřeně vysoké licenční náklady apod.“.</p><p>223. Ve „VYSVĚTLENÍ, ZMĚNY NEBO DOPLNĚNÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Č. 8“ ze dne 20. 4. 2023</p><p>(na profilu zadavatele uveřejněném dne 21. 4. 2023, pozn. Úřadu) byl uveden následující dotaz</p><p>dodavatele a odpověď zadavatele:</p><p>»Dotaz č. 1</p><p>V návaznosti na dotaz č. 6, na který Zadavatel odpověděl 18. 4. 2023, Uchazeč upozorňuje,</p><p>že Zadavatel neodpověděl na poslední část dotazu, kde &quot;Uchazeč dále žádá o detailněji</p><p>informaci a vysvětlení, jaké všechny informace a podklady Zadavatel potřebuje od uchazeče,</p><p>aby byl schopen rozhodnout, zdali využití standardního software umožní, nebo ne.&quot;</p><p>Mohl by Zadavatel konkrétně odpovědět na tuto část dotazu co nejdříve, aby byl Uchazeč</p><p>schopen požadované podklady poskytnout ve lhůtě pro podání vysvětlení ZD?</p><p>Vysvětlení č. 1:</p><p>Zadavatel k danému uvádí, že tyto požadavky nelze generalizovat. Obecně k posouzení shody</p><p>daného softwaru s technickou specifikací by měl uchazeč především předložit dokumenty</p><p>obsahující licenční ujednání daného software, vyčíslené náklady spojené s odměnou za licenci</p><p>a další technickou dokumentaci, která doloží všechny požadavky popsané v Příloze č. 1</p><p>Implementační smlouvy – Technické specifikaci viz Vysvětlení uchazeči č. 7 (vysvětlení č. 4)</p><p>ze dne 20. 4. 2023.«.</p><p>224. Ve „VYSVĚTLENÍ, ZMĚNY NEBO DOPLNĚNÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Č. 16“ ze dne</p><p>27. 4. 2023 byl uveden následující dotaz dodavatele a odpověď zadavatele:</p><p>»Dotaz č. 12</p><p>Ve vysvětlení č. 7, dotaz č. 4, Zadavatel uvedl, že: „Všechen standardní software, který uchazeč</p><p>navrhne v rámci své nabídky, bude Zadavatel posuzovat transparentně podle shody se záměry</p><p>a požadavky vyžadovanými pro poptávané řešení, případně jeho konkrétní část (licence,</p><p>technické vlastnosti, náklady atd.).“</p><p>48</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>Zadavatel dále v odpovědi na dotaz č. 1, vysvětlení č. 7 uvedl: „Obecně k posouzení shody</p><p>daného softwaru s technickou specifikací by měl uchazeč především předložit dokumenty</p><p>obsahující licenční ujednání daného software, vyčíslené náklady spojené s odměnou za licenci</p><p>a další technickou dokumentaci“.</p><p>Uchazeč s ohledem na výše uvedené odpovědi rozumí, že Zadavatel připouští konzultaci</p><p>vhodnosti standardního SW nejenom prostřednictvím žádosti o vysvětlení ZD (tj. veřejně</p><p>přístupné všem), ale také nabídl možnost do nabídky navrhnout seznam standardního SW</p><p>ke schválení. Uchazeč proto předpokládá, že v případě, že Zadavatel nebude s uvedených</p><p>standardním SW souhlasit, tak uchazeč bude mít možnost tento odmítnutý SW případně</p><p>nahradit jiným řešením, a to formou odpovědi na žádost o vysvětlení či doplnění nabídky s tím,</p><p>že takováto změna nebude považována za nepovolenou změnu nabídky a nebude znamenat</p><p>důvod pro vyloučení uchazeče. V případě, že nebude nalezena shoda mezi Zadavatelem</p><p>a uchazečem o přípustnosti použití standardního SW, bude toto důvod pro účastníka</p><p>k zpětvzetí nabídky. Jinými slovy, před podpisem smlouvy bude jasné, zda udělí Zadavatel</p><p>souhlas s využitím navrženého standardního SW v nabídce nebo ne.</p><p>Žádáme o doplnění tohoto principu do Zadávací dokumentace, jelikož se jedná o důležitou</p><p>informaci pro všechny potenciální dodavatele. Dále s ohledem na to, že součástí nabídky má</p><p>být i seznam standardního SW včetně licenčních podmínek a nákladů, žádáme o prodloužení</p><p>lhůty pro podání nabídky, abychom byli schopni nabídku připravit.</p><p>Věříme, že hlavním cílem Zadavatele je obdržet co nejkvalitnější a srovnatelné nabídky, aby byl</p><p>schopen vybrat to nejvhodnější řešení. S ohledem na složitost řešení předpokládáme, že bude</p><p>do nabídky nutné uvést desítky standardních SW včetně požadovaných informací (licenční</p><p>podmínky, nákladovost apod.), což vyžaduje čas na přípravu. Požadujeme proto posun lhůty</p><p>na podání nabídky, a to alespoň o 3 týdny.</p><p>Vysvětlení č. 12:</p><p>Zadavatel připomíná, že v zadávacím řízení nestanovil zadávací lhůtu, po kterou by účastníci</p><p>zadávacího řízení byli vázáni svými podanými nabídkami a nesměli ze zadávacího řízení</p><p>odstoupit. Zpětvzetí nabídky tedy není vyloučeno.</p><p>Zadavatel podmínky plnění stanovil vymezením požadovaného výsledku, přičemž návrh</p><p>způsobu plnění (použití standardního software) ponechává v dispozici dodavatele, ovšem</p><p>s výhradou nepřipustit v rámci prováděcího projektu takové řešení, které by mělo významný</p><p>negativní dopad do oprávněných zájmů zadavatele spojených s užíváním výsledného díla.</p><p>Zadavatel v zadávací dokumentaci (především tedy v Příloze č. 1 Implementační smlouvy –</p><p>Technická specifikace) dostatečně uvedl své požadavky na předmět díla (bez zásadního svázání</p><p>s požadovanými technologiemi) a umožnil i nasazení standardního software ze strany</p><p>dodavatelů. Je tak možné tedy podat relevantní nabídky a nasazení standardního software</p><p>následně se zadavatelem v rámci prováděcího projektu v konkrétních podmínkách u dílcích</p><p>částí díla potvrdit (případně nahradit jiným řešením). V případě nemožnosti dosáhnout shody</p><p>na náhradním řešení se z hlediska zadavatele jako možné řešení jeví ukončení smlouvy</p><p>dohodou stran s možností využití vyhrazené změny ve smyslu čl. 15 zadávací dokumentace. Je</p><p>však v zájmu zadavatele postupovat primárně tak, aby byly dodrženy termíny vyplývající</p><p>z harmonogramu plnění, které jsou i pro zadavatele stěžejní.«.</p><p>49</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>225. Ve „VYSVĚTLENÍ, ZMĚNĚ NEBO DOPLNĚNÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Č. 20“ ze dne</p><p>27. 4. 2023 byl uveden následující dotaz dodavatele a odpověď zadavatele:</p><p>„Dotaz č. 1</p><p>Zadavatel v odpovědi na dotazy informoval dodavatele, že může odmítnout konkrétní</p><p>standardní software, ale že dodavatelé mohou vznést dotaz na přijatelnost / možnost použití</p><p>jakéhokoli standardního software v rámci žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace.</p><p>Akceptuje zadavatel pro práci s mapovými podklady a mapovými službami využití GIS</p><p>technologie Esri ArcGIS? Esri ArcGIS technologie je standardem ve veřejné správě a podle</p><p>našich informací zadavatel využívá tuto technologii interně. ArcGIS poskytuje otevřenou</p><p>architekturu, což umožňuje integraci s dalšími systémy a aplikacemi, jako jsou databáze,</p><p>webové služby a další. Otevřená architektura ArcGIS umožňuje vývojářům a uživatelům</p><p>přidávat nové funkce a rozšíření do systému pomocí aplikačního rozhraní (API). Tím se vytváří</p><p>širší ekosystém vývojářů a poskytuje se prostor pro inovace.</p><p>Vysvětlení č. 1:</p><p>Zadavatel k dotazu tazatele uvádí, že akceptuje pro práci s mapovými podklady a mapovými</p><p>službami technologii Esri ArcGIS. Podrobnosti a konkrétní využití této technologie v předmětu</p><p>plnění přesto bude podléhat odsouhlasení ze strany zadavatele v prováděcím projektu.“.</p><p>Posouzení věci</p><p>226. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou</p><p>ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na jeho další</p><p>průběh, neboť potenciální dodavatelé se na základě zadávacích podmínek rozhodují, zda se</p><p>budou o předmětnou veřejnou zakázku ucházet. Zadávací podmínky by tak měly představovat</p><p>konkrétní vyjádření jednotlivých požadavků zadavatele, jenž je formálně zachyceno v zadávací</p><p>dokumentaci. Odpovědnost za nastavení zadávacích podmínek leží plně na zadavateli, přičemž</p><p>zadavatel nesmí odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek přenášet</p><p>na dodavatele, jak explicitně plyne z § 36 odst. 3 zákona. Nejvyšší správní soud v tomto</p><p>kontextu v rozsudku č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16. 11. 2010 uvedl, že „zadávací</p><p>dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení. Za jeho zpracování</p><p>je plně odpovědný zadavatel a je povinen ho zpracovat dostatečně kvalitně a s patřičnou</p><p>odborností tak, aby na jeho základě bylo možno podat odpovídající a především vzájemně</p><p>porovnatelné nabídky.“7</p><p>227. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel má povinnost stanovit zadávací podmínky tak, aby</p><p>všichni potenciální dodavatelé měli jasnou představu o tom, jak připravit své nabídky a jak</p><p>bude předmětné zadávací řízení probíhat. Stěžejním kritériem pro stanovení zadávacích</p><p>podmínek je tak požadavek, aby tyto byly určité a jednoznačné a dodavatelům tak umožňovaly</p><p>učinit si jasnou představu o podmínkách účasti v zadávacím řízení, stejně tak podmínkách</p><p>plnění samotné veřejné zakázky. Zadavatel by proto při přípravě zadávacích podmínek neměl</p><p>připustit, aby si jednotliví dodavatelé mohli zadávací podmínky vykládat rozdílným způsobem,</p><p>resp. aby o výkladu určitého požadavku zadavatele vznikaly pochybnosti, resp. aby takto</p><p>7</p><p>Pozn. Úřadu: Ačkoliv byl citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu vydán za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb.,</p><p>o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ”), jsou jeho závěry aplikovatelné i za účinnosti</p><p>zákona, což paušálně platí i o ostatní judikatuře k ZVZ, kterou je v tomto rozhodnutí argumentováno.</p><p>50</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>nepřípustně zadavatel přenášel svou odpovědnost za řádné zpracování zadávacích podmínek</p><p>na dodavatele, potažmo tak vytvářel překážky hospodářské soutěže. Význam kvality</p><p>zpracování zadávací dokumentace lze z pohledu zadavatele spatřovat v tom, že dodavatelé na</p><p>jejím základě podají vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich hodnocení</p><p>dle stanovených kritérií hodnocení.</p><p>228. Úřad dále konstatuje, že k zákonnému stanovení zadávacích podmínek se úzce váže zásada</p><p>transparentnosti zakotvená v § 6 odst. 1 zákona, jež mimo jiné vyžaduje, aby veškeré</p><p>podmínky a pravidla zadávacího řízení byly stanoveny jasným, srozumitelným, určitým</p><p>a jednoznačným způsobem, tj. zadávací podmínky nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti</p><p>či pro jejich rozdílný výklad. Účelem takového postupu je nejen, aby všichni dodavatelé</p><p>působící na relevantním trhu při vynaložení běžné péče mohli přesnému významu zadávacích</p><p>podmínek rozumět a shodně je i interpretovat, ale rovněž i zajištění schopnosti zadavatele</p><p>ověřit, zda podané nabídky splňují kritéria veřejné zakázky. Zásadou transparentnosti se ve své</p><p>judikaturní činnosti již opakovaně zabývaly soudy, kdy např. v rozsudku Krajského soudu</p><p>v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 bylo judikováno, že „[ú]kolem zásady</p><p>transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným,</p><p>právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených</p><p>podmínek. […] Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje</p><p>nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace</p><p>neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla.“.</p><p>229. Obdobný názor je přitom patrný i z ustálené rozhodovací praxe Úřadu, kdy je kladen důraz</p><p>na to, aby požadavky zadavatele byly v zadávací dokumentaci vymezeny především</p><p>objektivně, tj. takovým způsobem, který bude vnímán a chápán všemi dotčenými subjekty, čili</p><p>jak zadavatelem, tak i dodavateli, identickým způsobem. Požadavky zadavatele musí být</p><p>rovněž stanoveny jednoznačně, tj. nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či jejich rozdílný</p><p>výklad, a to jak do kvality, tak i do rozsahu poptávaného plnění. Je tedy na místě konstatovat,</p><p>že neurčitosti v nastavení zadávacích podmínek nemohou jít k tíži dodavatelů (účastníků),</p><p>neboť stanovit zadávací podmínky přesně a jednoznačně je povinností, jež stíhá výlučně</p><p>zadavatele. Z výše uvedeného tak vyplývá, že zadávací podmínky musí být, s ohledem</p><p>na dodržení zásady transparentnosti, nastaveny jasně, srozumitelně, určitě a jednoznačně tak,</p><p>aby nepřipouštěly rozdílný výklad, a nabídky dodavatelů mohly být na jejich základě řádně</p><p>zpracovány a mohly být vzájemně porovnatelné.</p><p>230. V intencích shora uvedeného Úřad posoudil, zda zadavatel stanovil v souladu se zákonem</p><p>zadávací podmínku uvedenou v bodu 11.7 Implementační smlouvy, kde zadavatel uvedl, že</p><p>„V rámci plnění této Smlouvy nesmí Poskytovatel užít ke splnění svých povinností a do Systémů</p><p>jakkoliv zařadit či se Systémy jakkoliv spojit Standardní software bez předchozího písemného</p><p>souhlasu Objednatele. Souhlas Objednatele dle tohoto Článku 11.7 musí být podepsaný</p><p>Kontaktní osobou Objednatele pro smluvní záležitosti.“. Na tomto místě Úřad předesílá,</p><p>že ačkoliv se jedná o zadávací podmínku vyjádřenou ve smlouvě na plnění veřejné zakázky,</p><p>svým charakterem má zásadní dopad již do fáze přípravy a nacenění nabídky, neboť se týká</p><p>samotného vymezení předmětu plnění, jak bude podrobněji rozvedeno dále. Úřad dodává, že</p><p>za účelem vyloučení vzniku proprietárního uzamčení objednatele (tzv. vendor lock-in)</p><p>zadavatel stanovil v čl. 13.5 implementační smlouvy bližší podmínky použití standardního</p><p>software.</p><p>51</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>231. V šetřeném případě je předmětem veřejné zakázky výběr generálního dodavatele souboru</p><p>informačních systémů pro zajištění digitalizace stavebního řízení, přičemž součástí veřejné</p><p>zakázky je vývoj, dodání a implementace, jakož i následná podpora provozu a rozvoj</p><p>komplexního řešení agendového informačního systému, evidence autorizovaných osob</p><p>ve stavebnictví a dalších podpůrných evidencí a komponent k zajištění agendy stavebního řádu</p><p>dle stavebního zákona.</p><p>232. V daném případě zadavatel pro plnění předmětu veřejné zakázky vyloučil užití standardního</p><p>software dle volného uvážení dodavatele, resp. jeho užití podmínil předchozím písemným</p><p>souhlasem zadavatele s tím, že souhlas musí být dle čl. 11.7 Implementační smlouvy</p><p>podepsaný „Kontaktní osobou Objednatele pro smluvní záležitosti“, přičemž kontaktní osoby</p><p>pro smluvní záležitosti nebyly v příloze č. 6 návrhu Implementační smlouvy vyplněny. Z právě</p><p>uvedeného mj. Úřad dovozuje, že tento souhlas by vybraný dodavatel mohl získat až</p><p>po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, přičemž tento závěr je podpořen i argumentací</p><p>samotného zadavatele uvedenou ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 20 ze dne 27. 4. 2023</p><p>(viz bod 225. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dodavatelé by tedy informaci o tom, zda pro</p><p>plnění veřejné zakázky budou moci použít konkrétní standardní software či nikoliv, získali</p><p>závazně až po uzavření Implementační smlouvy, když kontaktní osoba pro smluvní záležitosti</p><p>by byla určena tímto okamžikem.</p><p>233. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že shora citovaná zadávací podmínka stanovená</p><p>v bodu 11.7 Implementační smlouvy byla předmětem mnoha dotazů dodavatelů, kteří v rámci</p><p>institutu žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace dle § 98 zákona po zadavateli požadovali,</p><p>aby zvážil odstranění předmětné omezující zadávací podmínky týkající se standardního</p><p>software, nebo aby případně stanovil jasná kritéria pro to, jaký standardní software bude</p><p>akceptovat v rámci realizaci díla a jaký už ne. Případně, aby toto ustanovení zadavatel</p><p>formuloval pouze negativním výčtem, tj. uvedl, jaký typ standardního software není přípustný.</p><p>Dodavatelé přitom ve svých dotazech poukazovali na problematičnost této zadávací podmínky</p><p>v situaci, kdy zadavatel poptává komplexní dodávku několika informačních systémů ve velice</p><p>krátkém čase a na druhé straně vylučuje použití existujícího standardního software. Úřad se</p><p>přitom ztotožňuje s tvrzením dodavatelů (např. dotaz č. 5 ve vysvětlení zadávací dokumentace</p><p>č. 2 ze dne 11. 4. 2023), že otázka, zda bude možné pro část díla využít standardní software,</p><p>je zásadní informací pro každého potenciálního dodavatele již ve fázi přípravy nabídky, protože</p><p>má přímý vliv na nákladovost a pracnost celého projektu, neboť může představovat velký</p><p>rozdíl s ohledem na časový a finanční aspekt skutečnost, zda pro plnění veřejné zakázky</p><p>dodavatel využije standardní proprietární řešení, anebo zda je zadavatelem vyžadováno</p><p>vytvoření celého systému na „zelené louce“. Za problematické dodavatelé považovali</p><p>skutečnost, že zadavatel reálně požaduje, aby dodavatelé podali závaznou cenovou nabídku</p><p>a pod hrozbou smluvních pokut se zavázali k plnění stanoveného harmonogramu, a to</p><p>za situace, kdy vlastně neví, zda budou pro plnění zakázky moci využít již existující standardní</p><p>software, resp. jimi původně při koncipování nabídky uvažovaný standardní software.</p><p>234. Zadavatel k předmětné smluvní podmínce ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 ze dne</p><p>11. 4. 2023 uvedl, že zcela jistě nepočítá s tím, že by celý projekt byl stavěn „na zelené louce“,</p><p>avšak účelem čl. 11.7 Implementační smlouvy je dle zadavatele vyloučit užití takového</p><p>standardního software, který by buď omezoval možnost využívání předmětu veřejné zakázky</p><p>anebo podstatně zatěžoval zadavatele např. vysokými licenčními náklady po ukončení servisní</p><p>52</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>smlouvy. Zadavatel tedy obecně připustil využití standardního software, jehož licenční</p><p>podmínky nebudou mít výše uvedený zásadní omezující dopad, přičemž zadavatel uvedl,</p><p>že „tímto informuje dodavatele, aby s možností odmítnutí konkrétního standardního software</p><p>počítali při přípravě své cenové nabídky.“.</p><p>235. Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 ze dne 20. 4. 2023 zadavatel k dotazu dodavatele,</p><p>podle jakých kritérií bude rozhodovat o tom, zda svůj souhlas s použitím standardního</p><p>software udělí nebo odepře udělit, sdělil, že „kritéria pro hodnocení připuštění integrace</p><p>standardního software nelze předem generalizovat a bude vždy nutné zhodnotit ve vztahu</p><p>k části řešení, do níž má být standardní software integrován. Všechen standardní software,</p><p>který uchazeč navrhne v rámci své nabídky, bude zadavatel posuzovat transparentně podle</p><p>shody se záměry a požadavky vyžadovanými pro poptávané řešení, případně jeho konkrétní</p><p>část (licence, technické vlastnosti, náklady atd.).“. Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 16</p><p>ze dne 27. 4. 2023 zadavatel zopakoval, že dodavatelé mohou do svých nabídek zahrnout</p><p>standardní software, avšak jeho nasazení musí být zadavatelem v rámci prováděcího projektu</p><p>potvrzeno, případně jej dodavatel bude muset nahradit jiným řešením. Zadavatel dále doplnil,</p><p>že pokud nebude dosaženo shody mezi zadavatelem a dodavatelem na náhradním řešení, pak</p><p>bude možným řešením „ukončení smlouvy dohodou stran s možností využití vyhrazené změny</p><p>ve smyslu čl. 15 zadávací dokumentace.“.</p><p>236. Úřad tedy shrnuje, že zadavatel obecně připustil využití standardního software pro plnění</p><p>veřejné zakázky, který ovšem podmínil svým souhlasem uděleným až po uzavření smlouvy</p><p>v rámci plnění veřejné zakázky, aniž by současně předem vymezil objektivně daná a konkrétní</p><p>kritéria, podle kterých bude tento souhlas udělen. Takový postup však dle názoru Úřadu</p><p>způsobuje netransparentnost zadávacích podmínek, resp. tvoří překážku v hospodářské</p><p>soutěži, neboť dodavatelům nemůže být zřejmé, jakým způsobem mají za takto nastavených</p><p>podmínek svoji nabídku zpracovat, aby vyhověli požadavkům zadavatele, které de facto odmítl</p><p>předem specifikovat a zároveň, aby byli schopni svoji nabídku s ohledem na možnost či</p><p>nemožnost užití jimi zvoleného řešení (standardního software) relevantním způsobem ocenit.</p><p>Na uvedeném nemění nic ani podmínky použití standardního software stanovené v čl. 13.5</p><p>Implementační smlouvy, neboť ačkoliv tento článek smlouvy klade na standardní software</p><p>určité požadavky, nelze ze zadávacích podmínek nikterak dovodit, že dodavatelem nabízený</p><p>standardní software splňující tyto požadavky bude zadavatelem schválen, naopak zadavatel</p><p>ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 ze dne 11. 4. 2023 informoval dodavatele, aby s</p><p>možností odmítnutí konkrétního standardního software počítali při přípravě své cenové</p><p>nabídky. Zadavatel tak ustanovením čl. 13.5 Implementační smlouvy pouze zúžil skupinu</p><p>software, který vůbec mohou dodavatelé nabídnout, avšak nelze z tohoto článku predikovat,</p><p>že standardní software splňující mj. tyto podmínky bude zadavatelem schválen, jak již Úřad</p><p>uvedl výše.</p><p>237. Tu Úřad akcentuje, že uvedený požadavek má dopad na dodavatele již při tvorbě samotné</p><p>nabídky, neboť tuto jsou dodavatelé povinni kvalifikovaně zpracovat a ocenit. Pakliže</p><p>dodavatelé nemají jasně stanoveno, jaké nabízené řešení budou moci zadavateli dodávat,</p><p>resp. že tento přijme jimi nabízené technické řešení splňující zadávací podmínky, a mají</p><p>pracovat s několika možnými variantami a s nejistotou, které řešení bude zadavatel nakonec</p><p>požadovat dodat, nejedná se o zákonně nastavené zadávací podmínky. Dle názoru Úřadu</p><p>takové stanovení zadávacích podmínek nelze vnímat jako určitý přenos přiměřeného</p><p>53</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>podnikatelského rizika na dodavatele, které by bylo zákonem či soudní judikaturou</p><p>aprobováno. Zadavatel zcela nesrozumitelně požaduje po dodavatelích předložení nabídkové</p><p>ceny za plnění (kdy nelze odhlížet od skutečnosti, že zadavatel jednak stanovenými zadávacími</p><p>podmínkami současně dodavatele tlačí např. prostřednictvím stanovení limitní ceny ke snížení</p><p>nabídkových cen, což Úřad samo o sobě nepovažuje za nezákonné, viz dále v odůvodnění</p><p>tohoto rozhodnutí a jednak dodavatele, jak vyplývá z provedeného šetření Úřadem staví před</p><p>poměrně přísný časový harmonogram plnění veřejné zakázky), ačkoliv dodavatelé nemají</p><p>dostatek informací o tom, zda zadavatel bude ochoten, a to i přesto, že nabízené plnění bude</p><p>splňovat zadávací podmínky, toto plnění akceptovat a nebude požadovat dodání jiného řešení.</p><p>Stejně tak je nemyslitelné, aby dodavatelé oceňovali do jediné nabídkové ceny všechna v</p><p>úvahu připadající řešení, tj. různé varianty standardního software či dokonce variantu</p><p>vytvoření požadovaných systémů „na zelené louce“ (viz výše citovaný požadavek zadavatele,</p><p>aby dodavatelé s možností odmítnutí konkrétního standardního software počítali při přípravě</p><p>své cenové nabídky).</p><p>238. Pokud má dodavateli nabízená cena dle čl. 8.1, „Zpracování nabídkové ceny“, zadávací</p><p>dokumentace zahrnovat „veškeré práce, dodávky, poplatky a náklady dodavatele nezbytné</p><p>pro řádné a úplné provedení předmětu Veřejné zakázky“ a její součástí mají být dle vysvětlení</p><p>zadávací dokumentace č. 3 ze dne 13. 4. 2023 současně i „Náklady spojené s nasazením</p><p>veškerého standardního SW a s ním spojených licencí třetích stran, které je nutné pro realizaci</p><p>předmětu plnění VZ nutné zahrnout do ceny. Toto se vztahuje jak na jednorázové poplatky</p><p>za licence, tak i perpetuálních licencí nebo subskripce.“, je esenciální nutností, aby dodavatelé</p><p>věděli, za jaký konkrétní předmět plnění mají zadavateli cenu nabízet. Zadávací dokumentaci</p><p>nelze považovat za zpracovanou v dostatečných podrobnostech, pokud na jejím základě</p><p>nejsou dodavatelé schopni kvalifikovaně určit nabídkovou cenu.</p><p>239. Jinými slovy řečeno, dodavatel nemohl při zpracování své nabídky předvídat, zda zadavatel</p><p>schválí právě jím zvolený standardní software (splňující veškeré stanovené podmínky), který</p><p>chce v rámci plnění veřejné zakázky využít, nebo se zadavatel na základě dodavatelem</p><p>předložené nabídky rozhodne požadovat jeho výměnu za produkt jiný, přičemž je zřejmé, že</p><p>každý softwarový produkt se liší cenou, a pokud dodavatelé nemají jistotu, který z produktů</p><p>bude vybrán, nemohou být schopni relevantně nabídku nacenit. Rovněž pak nelze přehlížet</p><p>ani časový aspekt samotného plnění veřejné zakázky, pokud zadavatel odmítne dodavatelem</p><p>nabízené technické řešení a budou vyžadovat využit jiného software než dodavatelem</p><p>původně uvažovaného standardního software. Zadavatelem zvolený způsob nastavení</p><p>zadávacích podmínek ve vztahu k možnosti využití standardního software tak vykazuje</p><p>nedostatečnou míru podrobnosti pro sestavení nabídek dodavateli.</p><p>240. Úřad uvádí, že přestože úmyslem zadavatele mohlo být koncipovat zadávací podmínky jako</p><p>výhodu pro dodavatele, když nechtěl stanovit např. výčet možných softwarových řešení, je</p><p>však přesvědčen, že takto nastavené zadávací podmínky přináší dodavatelům nepřiměřenou</p><p>míru rizika při sestavení nabídky a cenotvorbě, jelikož neznají dopředu preference zadavatele,</p><p>jimž by měli svou nabídku přizpůsobit. Nemají totiž jistotu, že když postaví svoji nabídku</p><p>takovým způsobem, aby byla cenově konkurenceschopná a bude splňovat zadávací podmínky</p><p>(vč. podmínek stanovených v čl. 13.5 Implementační smlouvy), že zadavatel volbu těchto</p><p>produktů následně i schválí, či zda bude nutné dodavatelem nabídnout jiný alternativní</p><p>produkt či řešení, které však bude dražší a bude již pro dodavatele představovat ztrátu</p><p>54</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>přiměřeného zisku oproti jeho původní kalkulaci. Pakliže je přítomen takto významný</p><p>a zásadní prvek nejistoty, který má dopad do fáze tvorby nabídek dodavateli, nelze než dospět</p><p>k závěru, že zadávací podmínky nebyly stanoveny tak, aby obsahovaly dost podrobných</p><p>informací pro dodavatele při tvorbě jejich nabídek, tj. pro to, aby se mohli účastnit zadávacího</p><p>řízení.</p><p>241. Úřad přitom zdůrazňuje, že netransparentnost předmětné zadávací podmínky nemá dopad</p><p>pouze do cenotvorby při přípravě nabídek, ale ovlivňuje řadu dalších faktorů, na základě</p><p>kterých se dodavatelé rozhodují pro účast v zadávacím řízení. Stejně tak nelze přehlédnout, že</p><p>předmětná zadávací podmínka může mít dopad i do samotné realizace veřejné zakázky, a to i</p><p>v kontextu poměrně krátkých lhůt předmětu plnění (viz šetření provedené Úřadem), kdy</p><p>dodavatel bude muset měnit plánovaný způsob realizace dodávaného díla, čímž se může</p><p>dostat do prodlení s plněním díla. Pokud totiž dodavatelé musí počítat s variantou, že</p><p>zadavatel v průběhu plnění veřejné zakázky neudělí souhlas k použití žádného z jimi</p><p>nabídnutého standardního software, byli by nuceni (pokud by se se zadavatelem nedohodli</p><p>na ukončení smluvního vztahu, jak zadavatel uvedl ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 16</p><p>ze dne 27. 4. 2023) realizovat celý předmět veřejné zakázky tzv. „na zelené louce“ bez využití</p><p>jakéhokoliv již hotového řešení, což s sebou jistě nese nejen značně rozdílné náklady, ale</p><p>rovněž výrazně vyšší požadavky na zajištění personálních kapacit (IT odborníků) a především</p><p>mnohem větší časové nároky na realizaci předmětu plnění. Úřad tedy akcentuje, že výše</p><p>uvedenou nejednoznačnost zadávacích podmínek nelze považovat za nepodstatnou či</p><p>nevýznamnou, ale naopak za zcela zásadní, a to právě proto, že mohla mít výrazný dopad</p><p>na rozhodování dodavatelů o účasti či neúčasti v zadávacím řízení (což ostatně vyplynulo</p><p>i z Úřadem provedeného šetření na trhu, jak bude podrobněji uvedeno níže v odůvodnění</p><p>tohoto rozhodnutí).</p><p>242. Ve vztahu k zákonným možnostem zadavatele požadovat záměnu části předmětu plnění</p><p>v průběhu plnění veřejné zakázky odkazuje Úřad na jeho rozhodnutí sp. zn. ÚOHSS0377/2022/VZ, č. j. ÚOHS-37383/2022/500 ze dne 25. 10. 2022, jež bylo potvrzeno</p><p>rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0154/2022/VZ, č. j. ÚOHS-45750/2022/162</p><p>ze dne 9. 1. 2023. V tam řešeném případě Úřad též konstatoval nezákonnost takového</p><p>postupu zadavatelem.</p><p>243. K tvrzení zadavatele, že dodavatelé měli možnost prostřednictvím žádosti o vysvětlení</p><p>zadávací dokumentace vznést dotaz ohledně použitelnosti jimi uvažovaného standardního</p><p>software, pak Úřad uvádí následující.</p><p>244. Zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 ze dne 11. 4. 2023 uvedl, že „Dodavatelé</p><p>rovněž mohou vznést dotaz na přijatelnost / možnost použití jakéhokoli standardního software</p><p>v rámci žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace.“. Na opakovaný dotaz dodavatelů, jaké</p><p>všechny informace a podklady zadavatel požaduje předložit, aby byl schopen rozhodnout,</p><p>zdali využití standardního software umožní, pak zadavatel ve vysvětlení zadávací</p><p>dokumentace č. 4 ze dne 18. 4. 2023 doplnil, že k posouzení shody daného softwaru</p><p>s technickou specifikací by měl uchazeč především předložit dokumenty obsahující licenční</p><p>ujednání daného software, vyčíslené náklady spojené s odměnou za licenci a další technickou</p><p>dokumentaci, která doloží všechny požadavky popsané v Příloze č. 1 Implementační smlouvy</p><p>– Technické specifikaci.</p><p>55</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>245. Úřad připomíná, že podle § 36 odst. 3 zákona in fine zadavatel nesmí přenášet odpovědnost</p><p>za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Úřad dále uvádí, že není</p><p>povinností dodavatelů žádat o vysvětlení zadávací dokumentace, zadavatel se tedy nemůže</p><p>zprostit své povinnosti poskytnout zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast</p><p>dodavatelů v zadávacím řízení tím, že odkáže dodavatele na využití institutu žádosti</p><p>o vysvětlení zadávací dokumentace podle § 98 zákona. Nadto se Úřad ztotožňuje s námitkami</p><p>dodavatelů (viz např. vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 18. 4. 2023), že zadavatel</p><p>navrhovaným postupem v podstatě žádá dodavatele, aby formou žádosti o vysvětlení zadávací</p><p>dokumentace, která bude zpřístupněna ostatním potenciálním uchazečům, veřejně</p><p>konzultovali návrhy svých řešení a odtajnili tak své obchodní a strategické plány. Je přitom</p><p>lhostejno, že dotazy dodavatelů byly ve vysvětleních zadávací dokumentace anonymizovány,</p><p>podstatný je totiž obsah těchto dotazů, který by konkurenčním dodavatelům odhalil důležité</p><p>informace z nabídky dodavatele, jenž dotaz, byť anonymně, položil. Takový postup považuje</p><p>Úřad za neakceptovatelný a, jak již bylo řečeno, v rozporu s výslovným zákazem přenosu</p><p>odpovědnosti zadavatele za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.</p><p>246. Nadto Úřad doplňuje, že z vysvětlení zadávací dokumentace č. 20 ze dne 27. 4. 2023 zjistil,</p><p>že zadavatel k dotazu jednoho z dodavatelů na možnost použití konkrétního software</p><p>(technologie Esri ArcGIS) uvedl, že „akceptuje pro práci s mapovými podklady a mapovými</p><p>službami technologii Esri ArcGIS. Podrobnosti a konkrétní využití této technologie v předmětu</p><p>plnění přesto bude podléhat odsouhlasení ze strany zadavatele v prováděcím projektu.“.</p><p>Z citované odpovědi zadavatele tedy vyplývá, že souhlas udělený zadavatelem v rámci</p><p>vysvětlení zadávací dokumentace je pouze předběžný a konkrétní podmínky využití daného</p><p>software budou přesto podléhat odsouhlasení zadavatelem až po uzavření smlouvy v průběhu</p><p>plnění veřejné zakázky (tj. v rámci prováděcího projektu). Takto udělený souhlas před podáním</p><p>nabídky je tedy pouze orientační a dodavatelé tak nadále nemají jistotu, že budou moci shora</p><p>konkrétně jmenovaný standardní software pro plnění veřejné zakázky použít.</p><p>247. Pokud zadavatel opakovaně argumentuje možným postupem k ověření navrhovaného</p><p>standardního software (specifikovaným ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne</p><p>18. 4. 2023), Úřad k tomu uvádí, že tento postup, jenž je důsledkem zadavatelem</p><p>netransparentně a nedostatečně stanovené zadávací podmínky, může být pro dodavatele</p><p>enormně komplikovaný a v některých případech prakticky nerealizovatelný, neboť je třeba</p><p>vycházet z premisy, že získání dokumentů obsahujících licenční ujednání daného software,</p><p>vyčíslené náklady spojené s odměnou za licenci a další technickou dokumentaci od</p><p>poskytovatele software dodavatelem nelze považovat za jednoduchý a rychlý proces, avšak</p><p>dodavateli plyne lhůta pro přípravu a podání nabídky, přičemž jím předložený software může</p><p>být zadavatelem opakovaně odmítnut, a to přestože by splňoval veškeré jím požadované</p><p>technické podmínky. Ad absurdum, zadavatel by tak mohl svými odmítavými sděleními vyřadit</p><p>„nechtěného“ uchazeče, přestože by jeho řešení splňovalo veškeré technické požadavky</p><p>zadavatele (vč. podmínek v čl. 13.5 Implementační smlouvy).</p><p>248. K argumentaci zadavatele uvedené ve vyjádření k návrhu (a vysvětlení zadávací dokumentace</p><p>č. 2 ze dne 11. 4. 2023), že účelem čl. 11.7 Implementační smlouvy je mj. vyloučit situace, kdy</p><p>by byl při vytváření díla užit takový standardní software, který by podstatně zatěžoval</p><p>zadavatele při jeho následném užívání např. vysokými licenční náklady, které by byl zadavatel</p><p>při ukončení servisní smlouvy povinen nést, Úřad uvádí, že pokud chtěl zadavatel ošetřit</p><p>56</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>ekonomické dopady užití standardního software, měl možnost učinit tak jiným způsobem,</p><p>např. nastavením kritérií hodnocení a zohlednit při hodnocení nabídek náklady životního cyklu</p><p>dle § 117 zákona.</p><p>249. Úřad dále konstatuje, že shora dovozená skutečnost, tj. že zadavatel nestanovil dotčenou</p><p>zadávací podmínku jednoznačným způsobem tak, aby z jejího obsahu byly všem potenciálním</p><p>dodavatelům zcela zřejmé požadavky zadavatele a nároky jím kladené na zpracování nabídky,</p><p>vyplývá rovněž z Úřadem provedeného šetření na trhu (viz body 50. až 118. odůvodnění</p><p>tohoto rozhodnutí). Deset z Úřadem oslovených dodavatelů považuje výhradu neakceptace</p><p>standardního software bez konkrétní specifikace za nestandardní v případě zakázek</p><p>na dodávku komplexního informačního systému obdobného rozsahu (např. VITA software,</p><p>s.r.o., NESS Czech s.r.o., VARS BRNO a.s.). Šest dodavatelů pak předmětnou zadávací</p><p>podmínku označilo za jeden z hlavních důvodů nepodání nabídky (ADASTRA, s.r.o., Asseco</p><p>Central Europe, a.s., IBM Česká republika, spol. s r.o., DXC Technology Czech Republic s.r.o.,</p><p>CES EA s.r.o., KOMIX s.r.o.8) a dva dodavatelé jako jeden z důvodů, které je vedly k nepodání</p><p>samostatné nabídky (ICZ a.s. a Marbes s.r.o.)9.</p><p>250. K významu předmětné zadávací podmínky pro sestavení a nacenění nabídky společnost DXC</p><p>Technology Czech Republic s.r.o. ve svém vyjádření ze dne 7. 8. 2023 uvedla, že „Možnost</p><p>či nemožnost užití určitého standardního software v rámci řešení projektu informačního</p><p>systému je zásadní informace, kterou je třeba předem znát, aby bylo možné navržené řešení</p><p>nacenit a mít konkrétní představu o podobě budoucí implementace. Tato informace je také</p><p>nezbytná pro posouzení možnosti dodržet harmonogram implementace, který měl být dle čl. 3.</p><p>implementační smlouvy závazně sjednán. Nejenže vytvoření informačního systému bez</p><p>standardního software je samo o sobě časově náročnější, ale v případě odmítnutí užití</p><p>standardního software po uzavření smlouvy bylo třeba tomu přizpůsobit návrh řešení, což by</p><p>přineslo další časovou náročnost v rámci přípravy Prováděcího projektu. (…) Přestože tedy</p><p>zadavatel nabádal dodavatele, aby možnost odmítnutí konkrétního standardního software</p><p>zvážili při tvorbě cenové nabídky, společnost DXC považuje takovou situaci za neumožňující</p><p>podat řádně cenovou nabídku.“.</p><p>251. Obdobně společnost Asseco Central Europe, a.s., ve vyjádření ze dne 9. 8. 2023 uvedla,</p><p>že „Možnost vyloučení použití standardního software resp. výhrada možné neakceptace</p><p>navržené dodávky standardního software přinášela neakceptovatelné riziko změny solution</p><p>architektury a vnitřních procesů nabízeného řešení s nepredikovatelným dopadem na cenu</p><p>řešení. Navíc navádění zadavatele k dotazům na konkrétní standardní software formou žádosti</p><p>o vysvětlení zadávací dokumentace by nejen že odhalovalo architektonický návrh a způsob</p><p>řešení naší nabídky konkurentům ve veřejné soutěži, ale rovněž by odhalovalo obchodní</p><p>spolupráci na nabídce či dokonce porušovalo závazek mlčenlivosti mezi partnery nabídky vůči</p><p>konkurenci. (…) Zadavatel nemůže předjímat technický návrh uchazeče a už ve fázi nabídky</p><p>preferovat určité platformy standardního sw a tímto přístupem některé uchazeče v podstatě</p><p>8</p><p>S ohledem na fúzi společností KOMIX s.r.o. a CES EA s.r.o., jejíž projekt byl založen ve Sbírce listin dne 18. 7. 2023 jsou</p><p>odpovědi obou společností totožné.</p><p>9</p><p>Úřad si je vědom, že dodavatelé ICZ a.s. a Marbes s.r.o. figurují jako poddodavatelé účastníka zadávacího řízení, který</p><p>se umístil druhý v pořadí na základě provedeného hodnocení nabídek v šetřeném zadávacím řízení, nicméně považuje</p><p>jejich odpovědi za relevantní, nijak úmyslně nezkreslující vyslovené názory, jelikož tyto odpovědi korespondují s</p><p>odpověďmi ostatních oslovených dodavatelů.</p><p>57</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>vylučovat ze soutěže. (…) A konečně: prakticky si lze jen těžko představit situaci, že by uchazeč</p><p>vytvořil seznam s desítkami až stovkami položek, které by šly použít v navrhovaném řešení</p><p>a požádal zadavatele, ať mu vyznačí ty, které smí použít.“.</p><p>252. Na tomto místě Úřad doplňuje, že v šetřeném zadávacím řízení byly podány dvě nabídky,</p><p>přičemž vybraným dodavatelem se stala společnost InQool, a. s., a druhou nabídku podala</p><p>společnost Expert &amp; Partner engineering CZ, a.s., jejímiž poddodavateli jsou společnosti</p><p>TECHNISERV IT, spol. s r.o., ICZ a.s. a Marbes s.r.o.</p><p>253. Společnost Marbes s.r.o. přitom ve svém vyjádření ze dne 2. 8. 2023 uvedla, že v rámci</p><p>obchodní dohody při spolupráci na nabídce bylo mezi partnery dohodnuto, že nedojde</p><p>k uzavření smlouvy (tj. proběhne zpětvzetí nabídky před podpisem smlouvy) v případě,</p><p>že nedojde mj. ke schválení použití nabídnutého standardního software vč. licenčních</p><p>podmínek.</p><p>254. Obdobně se vyjádřila i společnost ICZ a.s. ve svém sdělení ze dne 3. 8. 2023, která uvedla,</p><p>že měla velký zájem se zúčastnit zadávacího řízení, nicméně s ohledem na nastavení</p><p>zadávacích podmínek (mj. nestandardní nastavení pravidel pro využití standardního software,</p><p>kdy dodavatel reálně neví, zda jim zamýšlený standardní software bude moci použít) se</p><p>nakonec rozhodla nepodat nabídku jako hlavní dodavatel, ale zúčastnila se zadávacího řízení</p><p>jako poddodavatel. Jmenovaná společnost dále uvedla, že „požadavek o předběžné schválení</p><p>standardního SW, který je plánován uchazeči použít, prostřednictvím žádosti o vysvětlení ZD je</p><p>velmi neobvyklý, jelikož by se tímto způsobem naznačilo dalším potenciálním uchazečům,</p><p>jakým směrem hodlá uchazeč vytvářet výsledný systém a mohlo by to napovědět i o záměrech</p><p>uchazeče na použitou architekturu, což by znamenalo zjevnou nevýhodu pro tvorbu</p><p>konkurenceschopné nabídky.“.</p><p>255. Lze tak shledat, že předmětná zadávací podmínka způsobem, jak byla stanovena, když</p><p>dodavatelům nemohlo být zřejmé, zda jimi pro plnění veřejné zakázky uvažovaný standardní</p><p>software bude zadavatelem vůbec schválen, potažmo jak svou nabídku v důsledku této</p><p>skutečnosti nacenit, čímž zadavatel vytvořil pro dodavatele neodůvodněné riziko s dopadem</p><p>na cenu nabízeného řešení, představovala pro dodavatele překážku pro jejich účast</p><p>v zadávacím řízení, jak vyplývá rovněž ze shora uvedených odpovědí dodavatelů, a tedy</p><p>představovala ve smyslu § 36 odst. 1 zákona bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže,</p><p>neboť k zajištění deklarované legitimní potřeby zadavatele existovala i jiná vhodná řešení</p><p>v mezích zákona, jak již Úřad uvedl v jiných částech odůvodnění tohoto rozhodnutí.</p><p>256. Se zřetelem na vše výše uvedené tak Úřad uzavírá, že zadavatel v šetřeném případě nedostál</p><p>své zákonné povinnosti stanovit zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast</p><p>dodavatele v zadávacím řízení, resp. stanovit zadávací podmínky jednoznačným způsobem</p><p>tak, aby z jejich obsahu byly všem potenciálním dodavatelům zcela zřejmé požadavky</p><p>zadavatele a nároky jím kladené na zpracování nabídky, neboť z bodu 11.7 Implementační</p><p>smlouvy (výhrady zadavatele neakceptovat dodavatelem nabídnutý standardní software)</p><p>či vysvětlení zadávací dokumentace poskytnutých zadavatelem k uvedené zadávací podmínce</p><p>nebylo zřejmé, za jakých předem objektivně daných podmínek a zda vůbec bude souhlas</p><p>zadavatele s použitím určitého konkrétního standardního software dodavateli udělen</p><p>a dodavatelé tak objektivně nemohli v zadávacím řízení připravit nabídku, která by mohla</p><p>reflektovat použití konkrétního standardního software, jakož i kalkulaci skutečných nákladů,</p><p>58</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>které dodavatel bude při plnění veřejné zakázky muset vynaložit, čímž tak vytvořil bezdůvodné</p><p>překážky hospodářské soutěže.</p><p>257. Úřad k právě řečenému obiter dictum doplňuje, že navrhovatel v návrhu namítal rovněž</p><p>nepřiměřenost požadavku zadavatele uvedeného v článku 13.6 Implementační smlouvy, resp.</p><p>čl. 14.6 Servisní smlouvy, že: „V případě, že Poskytovatel v rámci plnění této Smlouvy použije</p><p>Standardní software, který do desíti (10) let od nabytí účinnosti Smlouvy nebude anebo</p><p>přestane splňovat podmínky stanovené v Článku 13.5 anebo přestane být podporován</p><p>výrobcem nebo bude nahrazen novým produktem, bude mít Poskytovatel povinnost,</p><p>po dohodě s Objednatelem, a v případě, že tato dohoda nebude možná, pak dle volby</p><p>Poskytovatele, v souladu s Článkem 13.7.1 (a) na vlastní náklady dodat Objednateli Zdrojový</p><p>kód předmětného Standardního software (…) nebo (b) na vlastní náklady nahradit předmětný</p><p>Standardní software jiným Standardním software nebo (c) na vlastní náklady nahradit</p><p>předmětný Standardní software vlastním softwarem (bez nároku na dodatečnou odměnu).“.</p><p>258. Vzhledem ke skutečnosti, že citovaná zadávací podmínka je úzce vázána na využití</p><p>standardního software v nabídce dodavatelů, neboť řeší podmínky jeho následného</p><p>užívání po ukončení plnění veřejné zakázky, a Úřad výše konstatoval, že samotná výhrada</p><p>možné neakceptace standardního software byla stanovena v rozporu se zákonem,</p><p>nepovažoval Úřad v souladu se zásadou procesní ekonomie za účelné zabývat se zvlášť</p><p>zákonností požadavku zadavatele uvedeného v článku 13.6 Implementační smlouvy, resp.</p><p>čl. 14.6 Servisní smlouvy.</p><p>259. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.</p><p>K výroku III. rozhodnutí – k harmonogramu plnění a nedostatečné podrobnosti podmínek</p><p>akceptačního řízení</p><p>Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení</p><p>260. V bodu 4.1. zadávací dokumentace zadavatel stanovil: „Předpokládaný termín uzavření</p><p>smlouvy na plnění Veřejné zakázky: květen 2023. Skutečný termín uzavření smlouvy se může</p><p>změnit v závislosti na délce trvání zadávacího řízení.</p><p>Zadavatel upozorňuje, že plnění odpovídající prvnímu (A), resp. druhému (B) dílčímu milníku</p><p>stanovenému v příloze č. 3 Implementační smlouvy je dodavatel dle aktuálně platných</p><p>dotačních podmínek a na ně navázaného Harmonogramu (viz příloha č. 3 Implementační</p><p>smlouvy a příloha č. 3 Servisní smlouvy) povinen dokončit nejpozději do 30. 9. 2023.</p><p>Bližší podmínky doby a termínů plnění Veřejné zakázky stanovených v Harmonogramu:</p><p>Zadavatel si vyhrazuje právo upravit (prodloužit) i před podpisem smlouvy (tj. před ukončením</p><p>Zadávacího řízení) termíny dle Harmonogramu, pokud se mu v tomto směru podaří dosáhnout</p><p>změny dotačních podmínek (rozhodnutí poskytovatele dotace).“.</p><p>261. Dle bodu 12.1 Implementační smlouvy (přílohy č. 4b zadávací dokumentace): »Předání</p><p>a převzetí výstupů plnění této Smlouvy, včetně předání a převzetí dokumentů majících</p><p>charakter výstupů, probíhá na základě akceptačního řízení, tj. postupným provedením Testů</p><p>a jiných procesů a podepsáním Akceptačních protokolů pro jednotlivé výstupy, kdy podrobný</p><p>popis takového postupu je popsán v tomto Článku 12 („Akceptační řízení“).«.</p><p>59</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>262. Dle bodu 12.2 Implementační smlouvy: „Akceptační řízení zahrnuje porovnání skutečných</p><p>vlastností výstupů plnění této Smlouvy s jejich specifikací dle této Smlouvy a Akceptačními</p><p>kritérii. Výstup plnění této Smlouvy je způsobilý k převzetí Objednatelem, pokud je způsobilý</p><p>sloužit svému účelu a nevykazuje více vad, než připouští Akceptační kritéria.“.</p><p>263. Dle bodu 12.3 Implementační smlouvy: „Výstupy plnění této Smlouvy, včetně předání</p><p>a převzetí dokumentů majících charakter výstupů dle této Smlouvy, které podléhají</p><p>Akceptačnímu řízení, jsou provedeny skončením Akceptačního řízení dotčené části (Díla);</p><p>v případě Díla jako celku skončením Akceptačního řízení Díla jako celku.“.</p><p>264. Dle bodu 12.5 (f) Implementační smlouvy: »Akceptační řízení konkrétního výstupu končí</p><p>a výstup se považuje za provedený a akceptovaný podpisem Akceptačního protokolu</p><p>Objednatelem s uvedeným výrokem „Akceptováno“ nebo odstraněním vytčených vad výstupu</p><p>v případě vyznačení „Akceptováno s výhradou“ a potvrzením odstranění takových vytčených</p><p>vad Objednatelem na Akceptačním protokolu, který obsahoval vytčené vady.«.</p><p>265. Dle bodu 12.7 Implementační smlouvy je objednatel (zadavatel) „povinen nejpozději do deseti</p><p>(10) pracovních dní po provedení ověření kvality výstupu v rámci Akceptačního řízení</p><p>(tj. k okamžiku, kdy už je jasné, zdali je či není výstup způsobilý k akceptaci na základě</p><p>provedeného testování výstupu) Poskytovateli podepsat Akceptační protokol a akceptovat</p><p>výstup plnění této Smlouvy (zejm. provádění Díla a Dílčích částí díla), případně oznámit</p><p>Poskytovateli vady, které brání jeho provedení.“.</p><p>266. Dle bodu 21.1 Implementační smlouvy: „Aniž by byla dotčena práva Objednatele</p><p>na odstoupení od této Smlouvy podle Článku 23, vzniká Objednateli vůči Poskytovateli právo</p><p>na zaplacení následujících smluvních pokut:</p><p>(a)</p><p>poruší-li Poskytovatel svoji povinnost řádně a včas provést Dílo či jakoukoliv Dílčí část</p><p>díla, ve výši 0.05 % (slovy: pět setin procenta) z Ceny bez DPH za každý započatý den</p><p>prodlení až do řádného splnění této povinnosti“.</p><p>267. Ve „VYSVĚTLENÍ, ZMĚNĚ NEBO DOPLNĚNÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Č. 2“ ze dne 11. 4. 2023</p><p>byl uveden následující dotaz dodavatele a odpověď zadavatele:</p><p>„Dotaz č. 1</p><p>Dle odst. 3.2 Implementační smlouvy má Poskytovatel provést smlouvu tak, aby předání</p><p>a převzetí jednotlivých výstupů plnění této Smlouvy bylo dokončeno nejpozději v den, který je</p><p>uveden v harmonogramu.</p><p>Chápe uchazeč správně, že termíny v harmonogramu jsou termíny, do kdy musí předat (dílčí)</p><p>plnění do akceptačního řízení Zadavateli? Znamená to tedy, že průběh akceptačního řízení se</p><p>do těchto termínů nezapočítává a akceptace následuje až po těchto termínech?</p><p>Vysvětlení č. 1:</p><p>Dle čl. 12.3 implementační smlouvy je předání a převzetí jednotlivých výstupů plnění provedeno</p><p>skončením akceptačního řízení. Termíny uvedené v harmonogramu jsou tedy nejzazší data,</p><p>do kdy musí být provedeno a skončeno akceptační řízení dotčeného výstupu plnění, tj. průběh</p><p>akceptačního řízení se do termínů započítává.</p><p>60</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>Pokud by se jednalo o termíny pro zahájení akceptačního řízení Zadavatel by takovou</p><p>skutečnost explicitně popsal v zadávací dokumentaci k Veřejné zakázce. Aktuální nastavení</p><p>odpovídá tržnímu standardu a opačný přístup by v zásadě znamenal, že žádný pevný termín</p><p>pro dokončení akceptačního řízení není dán – pokud by opakovaně nedošlo k akceptaci výstupu</p><p>/ plnění bez výhrad, mohl by se Zadavatel ocitnout v situaci, že výstup byl sice předán v termínu</p><p>pro zahájení akceptačního řízení, nicméně by nemusel splňovat požadavky (akceptační kritéria)</p><p>a Zadavatel by neměl žádný účinný mechanismus pro vynucení součinnosti dodavatele</p><p>nezbytné k dokončení akceptačního řízení v jím požadovaném termínu.“.</p><p>268. Ve „VYSVĚTLENÍ, ZMĚNĚ NEBO DOPLNĚNÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Č. 4“ ze dne 24. 4. 2023</p><p>byl uveden následující dotaz dodavatele a odpověď zadavatele:</p><p>»Dotaz č. 2</p><p>Dle vysvětlení Zadavatele č. 2 – dílčí vysvětlení č. 1 jsou termíny uvedené v harmonogramu</p><p>nejzazší termíny, do kdy musí být provedeno a skončeno akceptační řízení dotčeného výstupu,</p><p>tj. průběh akceptačního řízení se do těchto termínů započítává. Avšak v implementační</p><p>smlouvě nejsou stanoveny žádné termíny pro to, jak dlouho má trvat akceptační procedura –</p><p>např. v odst. 12.14 Implementační smlouvy, písm. b) bod (iii) je uvedeno „Poskytovatel je</p><p>povinen písemně informovat Objednatele nejméně deset (10) pracovních dnů předem</p><p>o termínu zahájení Testů; Testy budou probíhat nejméně po dobu určenou dle Harmonogramu</p><p>a Prováděcího projektu, jinak po dobu nezbytně nutnou k ověření vlastností výstupu;“.</p><p>Harmonogram žádné lhůty neobsahuje a Prováděcí projekt neexistuje. Jinými slovy, uchazeči</p><p>není jasné, jaké jsou konkrétní termíny pro předání jeho částí plnění do akceptace. S ohledem</p><p>na aktuálně nastavený harmonogram je tato informace zásadní pro schopnost vyhodnotit</p><p>realizovatelnost díla v požadovaném čase. Pokud není ve smlouvě stanovena žádná povinnost</p><p>Zadavatele realizovat akceptační řízení v jasně vymezeném čase (např. 10 pracovních dnů,</p><p>které bychom navrhli), pak není vůbec jasné, kdy nejpozději má dodavatel předat své plnění do</p><p>akceptace a od kdy se uplatní případné sankce za prodlení. S ohledem na výše uvedené proto</p><p>navrhuje stanovit obecnou lhůtu pro akceptaci – 10 pracovních dnů, pokud nebude stanoveno</p><p>jinak, anebo smlouvu upravit tak, že termíny stanovené v harmonogramu v sobě nezahrnují</p><p>dobu akceptace. Obě varianty jsou standardní a obvyklé u takovéhoto typu smlouvy. Žádáme</p><p>o doplnění v rámci zadávací dokumentace (implementační smlouvy).</p><p>Vysvětlení č. 2:</p><p>Zadavatel k dotazu uvádí, že nelze předem určit, jak dlouhé časové období jednotlivá</p><p>akceptační řízení zaberou. Cílem (nejen předmětné úpravy) je zajistit, že veškeré výstupy</p><p>dodané do akceptačního řízení budou řádně otestovány, přičemž nelze generálně stanovit</p><p>do jaké lhůty musí být poskytnutý výstup akceptován. Smlouva v tomto stanoví obecné limity</p><p>a zároveň explicitně stanoví, že v následně vytvořeném Prováděcím projektu může v určitých</p><p>případech Harmonogram dodatečně upravit (viz čl. 4.1 implementační smlouvy).</p><p>Dodavatel však má již ve smlouvě dostatečné záruky pro to, aby Objednatel vyvinul</p><p>dostatečnou součinnost k tomu, aby akceptační řízení bylo provedeno tak, aby nedocházelo</p><p>ke zbytečným odkladům. K tomuto Zadavatel odkazuje na čl. 12.5 písm. a) implementační</p><p>smlouvy, v němž se uvádí, že pokud dojde k informování Objednatele ze strany Poskytovatele</p><p>o předání výstupu k akceptačnímu řízení nejpozději deset (10) pracovních dní předem,</p><p>61</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>„Objednatel je povinen se Akceptačního řízení v tomto nebo jinak písemně dohodnutém</p><p>termínu zúčastnit a osvědčit jeho konání i výsledky.“ Pokud tedy výstup bude splňovat</p><p>akceptační kritéria, není důvod, aby akceptaci Objednatel dále odmítal.</p><p>Dále Zadavatel uvádí, že čl. 12.7 implementační smlouvy přímo stanoví povinnost Objednatele</p><p>podepsat akceptační protokol do deseti (10) dnů od ověření kvality dodaného výstupu:</p><p>„Objednatel je povinen nejpozději do deseti (10) pracovních dní po provedení ověření kvality</p><p>výstupu v rámci Akceptačního řízení (tj. k okamžiku, kdy už je jasné, zdali je či není výstup</p><p>způsobilý k akceptaci na základě provedeného testování výstupu) Poskytovateli podepsat</p><p>Akceptační protokol a akceptovat výstup plnění této Smlouvy (zejm. provádění Díla a Dílčích</p><p>částí díla), případně oznámit Poskytovateli vady, které brání jeho provedení.“«.</p><p>269. Ve „VYSVĚTLENÍ, ZMĚNĚ NEBO DOPLNĚNÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Č. 10“ ze dne</p><p>24. 4. 2023 byl uveden následující dotaz dodavatele a odpověď zadavatele:</p><p>»Dotaz č. 1</p><p>V Příloze č.3 - Harmonogram Implementační smlouvy SMLOUVY O PROVÁDĚCÍM PROJEKTU,</p><p>VÝVOJI A IMPLEMENTACI INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO DIGITALIZACI STAVEBNÍHO ŘÍZENÍ</p><p>(dále jen jako &quot;Implementační smlouva&quot;) - je definována celková požadovaná doba trvání</p><p>celého projektu zhruba 19 měsíců což je na základě zkušeností Uchazeče s obdobnými projekty</p><p>velmi ambiciózní časování. Každopádně pro milník „A“ v rámci kterého má být dodán Prováděcí</p><p>projekt, tedy část Díla v rámci, kterého mají být konkretizovány požadavky Zadavatele</p><p>na Systémy v souladu s Přílohou č.1 je definován nejzazší termín 15.9.2023. Zároveň je ovšem</p><p>definován i nejzazší termín 30.9.2023 pro milník „B“ v rámci, kterého má být dodáno již 5</p><p>systémů ve verzi 1., přičemž požadavky na tyto systémy mají být konkretizovány v Prováděcím</p><p>projektu dodaném v rámci milníku „A“, který by měl dle zadavatele trvat 3 měsíce od podpisu</p><p>smlouvy. V případě naplnění předpokladů Zadavatele, podpisu smlouvy v 05/2023, trvání</p><p>zpracování Prováděcího projektu 3 měsíce, by následně Dodavatel měl na dodání 5ti systémů</p><p>ve verzi 1. celý měsíc září 2023. V případě nenaplnění těchto předpokladů a požadavku</p><p>Zadavatele dodržet nejzazší termíny by měl Dodavatel pouze 10 pracovních dní.</p><p>Odborný odhad uchazeče je, že Zadavatel požaduje v milníku „B“ dodat zhruba 40 % Systémů</p><p>z Díla.</p><p>Znění dotazů:</p><p>1. Z textace čl. 12.1, 12.10 a 12.11 Implementační smlouvy podle názoru Uchazeče vyplývá, že</p><p>výstup je převzatý podpisem Akceptačního protokolu s uvedeným výrokem „Akceptováno“</p><p>nebo odstraněním vytčených vad výstupu v případě vyznačení „Akceptováno s výhradou“</p><p>a potvrzením odstranění 3 takových vytčených vad. Jak Zadavatel v kontextu kapitoly 12.</p><p>Implementační smlouvy a zejm. uvedených článků vykládá pojem „převzetí výstupu“?</p><p>2. Pokud Zadavatel souhlasí s výkladem Uchazeče uvedeným v dotazu č. 1, jak zamýšlí zajistit</p><p>v souladu se zásadou transparentnosti, aby vybraný Uchazeč jako Poskytovatel dokázal do</p><p>plánů realizace plnění podle Implementační smlouvy započítat předvídatelné a přiměřené</p><p>trvání testů a Akceptačního řízení na straně Zadavatele?</p><p>3. Podle přílohy č. 3 – Harmonogram, je možné ukončit Milník A v termínu 15. 9. 2023 a Milník</p><p>B v termínu 30. 9. 2023. Podle čl. 3.2 Implementační smlouvy je nutné předání a převzetí</p><p>jednotlivých výstupů těchto milníků nejpozději v uvedené dny. Podle čl. 12.14 písm. b) bod iii)</p><p>62</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>Implementační smlouvy musí Poskytovatel informovat nejméně 10 pracovních dnů předem</p><p>o termínu zahájení Testů, přičemž minimální doba trvání Testů není Implementační smlouvou</p><p>kvantifikována a má být obsažena v Prováděcím projektu. Pokud Poskytovatel využije možnosti</p><p>dané Implementační smlouvou a k akceptaci Prováděcího projektu (včetně finálního</p><p>harmonogramu, termínů a délky testování a testovacích scénářů pro testování Systémů</p><p>dodávaných v rámci milníku B) jako výstupu Milníku A dojde 15. 9. 2023, nelze povinnost podle</p><p>čl. 12.14 písm. b) bod iii) Implementační smlouvy objektivně splnit bez prodlení s plněním</p><p>smlouvy, neboť do nejzazšího termínu pro dokončení Milníku B zbývá pouze 9 pracovních dnů.</p><p>Jak Zadavatel vykládá tento zjevný rozpor v jednotlivých ustanoveních/částech Implementační</p><p>smlouvy a přílohy č. 3, aby zároveň byla dodržena zásada přiměřenosti?</p><p>4. Jaký je důvod k takto nestandardnímu a extrémně krátkému termínu takového rozsahu díla,</p><p>tedy dodání definovaných Systémů ve verzi 1 v milníku B?</p><p>5. Žádáme Zadavatele o definování závazné doby trvání akceptačních testů na straně</p><p>Zadavatele. Navrhujeme max 10 pracovních dní.</p><p>Vysvětlení č. 1:</p><p>1. Pojem „převzetí výstupu“ je nutné vykládat jako akceptaci daného výstupu bez výhrad,</p><p>či s výhradami s potvrzením odstranění vytčených vad, tj. okamžik podepsání akceptačního</p><p>protokolu. Zadavatel s odkazem na příslušné články kapitoly 12 implementační smlouvy uvádí,</p><p>že předložený výstup podléhá akceptačnímu řízení (postupnému provádění testů a jiných</p><p>akceptačních procesů v jejichž rámci dojde k porovnání skutečných vlastností výstupů s jejich</p><p>specifikací a akceptačními kritérii). Pokud je výstup způsobilý sloužit svému účelu a nevykazuje</p><p>více vad, než připouští akceptační kritéria, zavazuje se Zadavatel podepsat akceptační protokol</p><p>2. Zadavatel k dotazu uvádí, že pro zajištění a započítání předvídatelnosti a přiměřeného trvání</p><p>testů a akceptačního řízení na jeho straně (i) ukládá několik povinností již přímo samotná</p><p>implementační smlouva (např. nutnost dostavit se k akceptačnímu řízení, podepsat akceptační</p><p>protokol v případě, kdy výstup splňuje akceptační kritéria apod.) a (ii) hodlá poskytovat</p><p>maximálně nezbytnou nutnou součinnost pro dodržení termínů uvedených v Harmonogramu.</p><p>3. Zadavatel k dotazu tazatele uvádí, že nejzazší termíny uvedené pro ukončení</p><p>Milníku A a Milníku B a splnění termínu pro informování Zadavatele o termínech zahájení testů</p><p>a akceptačního řízení představují závazné lhůty v nichž je nutné akceptační řízení ukončit.</p><p>Pokud Poskytovatel bude mít zájem provést akceptační řízení Prováděcího projektu až</p><p>v nejzazší termín a neprovede jej v dostatečné lhůtě předem, je pak povinen a nucen nést riziko</p><p>toho, že pro předání a převzetí Milníku B bude nedostatečný časový prostor a dostane se tak</p><p>do prodlení. Zadavatel však připomíná, že pro splnění jednotlivých milníků poskytne maximální</p><p>součinnost.</p><p>4. Zadavatel se v odpovědi tazateli odkazuje na Vysvětlení zadávací dokumentace č. 5</p><p>(Vysvětlení č. 7) ze dne 18. 4. 2023. K tomuto zopakuje, že jsou milníky stanoveny v souladu</p><p>s milníky plnění Národního plánu obnovy.</p><p>5. Závazné doby trvání akceptačních testů na straně Zadavatele nelze předem přímo</p><p>kvantifikovat a stanovovat konkrétní délku jejich trvání, kvůli které by případně nebyl schopen</p><p>Zadavatel otestovat předložený výstup v nezbytném rozsahu.«.</p><p>63</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>270. V rámci „VYSVĚTLENÍ, ZMĚNY NEBO DOPLNĚNÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Č. 16“ ze dne</p><p>27. 4. 2023 byly uvedeny následující dotazy dodavatelů a odpovědi zadavatele:</p><p>»Dotaz č. 1</p><p>Prosíme o vysvětlení, jak Zadavatel chápe počítání lhůt v implementační smlouvě, kdy</p><p>z předchozích odpovědí rozumíme, že do termínů uvedených v Harmonogramu se započítává</p><p>i doba pro akceptaci. Chápe uchazeč správně, že pokud například dle harmonogramu se má</p><p>dodat plnění „Informační systém evidence staveb a záměrů (ISESZ)“ v termínu T+8 měsíců, tak</p><p>pokud dodavatel v souladu s čl. 12.5 písm. a) implementační smlouvy vyzve objednatele</p><p>v termínu T + 7m + 10 pracovních dnů, že v termínu T + 8m předá do akceptace tuto část plnění,</p><p>bude toto Zadavatel považovat za plnění, které bylo předáno včas?</p><p>Pokud toto Zadavatel zamýšlí jinak, do kdy nejpozději má tedy dodavatel takovéto plnění</p><p>předat do akceptace, aby bylo možné ho považovat za plnění předané včas a neaplikovala se</p><p>tak sankce za prodlení?</p><p>Dále, chápe uchazeč správně, že plnění je akceptováno dnem, kdy Zadavatel ověří kvalitu,</p><p>že plnění splnilo akceptační kritéria, a nikoliv až ke dni podpisu akceptačního protokolu,</p><p>protože na ten má Zadavatel až 10 dnů? Chápe uchazeč správně, že akceptační protokol se</p><p>bude datovat ke dni, kdy byla ověřena kvalita a nikoliv do 10 dní od tohoto data, takže nemůže</p><p>nastat situace, že by byl dodavatel za toto období do 10 dnů sankcionován smluvní pokutou</p><p>za prodlení?</p><p>Vysvětlení č. 1:</p><p>Co se týče prvního dotazu tazatele, Zadavatel opětovně jako ve vysvětlení zadávací</p><p>dokumentace č. 10, odpovědi na dotaz č. 1 uvádí, že za řádně provedené a převzaté výstupy</p><p>v termínu stanoveném 3 Harmonogramem bude považovat pouze ty, u nichž dojde k ukončení</p><p>akceptačního řízení, tj. podpisu akceptačního protokolu bez výhrad. Samotné předložení</p><p>výstupu k akceptaci tudíž nelze považovat za splnění harmonogramu, resp. jím předvídaných</p><p>lhůt, přičemž dodavatel je povinen předložit výstup do akceptace v takovém termínu, aby bylo</p><p>možné včas osvědčit jejich soulad se specifikací a akceptačními kritérii (předem nelze</p><p>generalizovat konkrétní termín).</p><p>Zadavatel k dotazu, kdy dojde k ukončení akceptačního řízení, uvádí, že akceptační řízení je</p><p>skončeno provedením testů a podepsáním akceptačních protokolů pro jednotlivé výstupy.</p><p>Akceptační protokol se tedy nebude datovat ke dni ověření kvality, ale ke dni, kdy byl</p><p>akceptační protokol skutečně podepsán (tj. je možné, že i – maximálně – deset (10) dní</p><p>po ověření kvality daného výstupu).</p><p>Dotaz č. 2</p><p>V rámci vysvětlení č. 4, dotaz č. 2, se uchazeč ptal na vysvětlení, resp. žádal o doplnění</p><p>ustanovení, které by řešilo povinnost Zadavatele ve stanovené lhůtě provést akceptační řízení.</p><p>Toto bylo požadováno zejména s ohledem na to, že Zadavatel ve vysvětlení č. 2 – dílčí vysvětlení</p><p>č. 1, uvedl, že termíny uvedené v harmonogramu jsou nejzazší termíny, do kdy musí být</p><p>provedeno a skončeno akceptační řízení dotčeného výstupu. Jinými slovy, uchazeč musí vědět,</p><p>do kdy nejpozději je povinen předat plnění do akceptačního řízení, aby nebyl v prodlení se svým</p><p>plněním a byl dodržen termín v harmonogramu pro dokončení plnění.</p><p>64</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>Zadavatel na tuto žádost reagoval tak, že „nelze generálně stanovit do jaké lhůty musí být</p><p>poskytnutý výstup akceptován.“ Dále odkázal na čl. 12.5 písm. A) implementační smlouvy, kde</p><p>uvádí, že pokud dojde k informování Objednatele ze strany Poskytovatele o předání výstupu</p><p>k akceptačnímu řízení nejpozději deset (10) pracovních dní předem, „Objednatel je povinen se</p><p>Akceptačního řízení v tomto nebo jinak písemně dohodnutém termínu zúčastnit a osvědčit jeho</p><p>konání i výsledky.“ A dále Zadavatel uvedl, že čl. 12.7 implementační smlouvy povinnost</p><p>Objednatele podepsat akceptační protokol do deseti (10) dnů od ověření kvality dodaného</p><p>plnění.</p><p>Uchazeč má za to, že Zadavatel v zásadě neodpověděl na položený dotaz. Uchazeč dále</p><p>nerozumí zdůvodnění, že nelze generálně stanovit, do jaké lhůty musí být poskytnutý výstup</p><p>akceptován. Pokud Zadavatel stanovil v harmonogramu lhůty, do kdy má dodavatel plnění</p><p>dodat a Zadavatel akceptovat (viz lhůty stanovené v harmonogramu, do kterých se</p><p>započítávají i doba pro akceptaci), tak logicky Zadavatel musí mít i jasnou představu o tom,</p><p>jak dlouho bude trvat jeho akceptace u jednotlivých typů výstupů, jinak by nemohl stanovit</p><p>termíny v harmonogramu.</p><p>Jediným účelem dotazu uchazeče je proto zjistit, jaké jsou reálné termíny pro plnění uvedené</p><p>v harmonogramu, protože termíny uvedené v harmonogramu zahrnují i akceptační řízení,</p><p>u kterých ale vůbec není jasné, jestli budou trvat dny, týdny nebo měsíce. Pokud tedy není</p><p>jasné, jak dlouho akceptační řízení má trvat, tak v zásadě není jasné do kdy nejpozději má</p><p>dodavatel plnění předat, aby nebyl v prodlení. Odkaz Zadavatele na implementační smlouvu,</p><p>resp. na ustanovení, že dodavatel má 10 pracovních dnů předem informovat Objednatele</p><p>o zahájení Akceptačního řízení, nebo že Objednatel má povinnost podepsat akceptační</p><p>protokol do deseti (10) dnů od ověření kvality dodaného plnění, nepovažuje uchazeč</p><p>za relevantní ustanovení odpovídající na výše položený dotaz.</p><p>Pro úplnost, zadávací podmínky mají být stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast</p><p>dodavatele v zadávacím řízení a Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost</p><p>zadávacích podmínek na dodavatele. Máme za to, že absence jasných termínů plnění (tj. do</p><p>kdy nejpozději mají být předány výstupy k akceptaci, resp. jak dlouho bude trvat akceptační</p><p>řízení) je právě takovouto zadávací podmínkou. Prosíme tedy o úpravu smlouvy, a to tak, že</p><p>do termínu v harmonogramu se nebude započítávat akceptační procedura, nebo bude jasně</p><p>stanovené, do kdy se mají předat výstupy plnění a jak dlouho bude trvat příslušná akceptační</p><p>procedura.</p><p>Vysvětlení č. 2:</p><p>Zadavatel k odpovědi ve vysvětlení č. 4 dotaz č. 2 dodává, že průběh akceptace a ověření nelze</p><p>generálně definovat, a to i na základě variability technického řešení navrhnutého uchazeči</p><p>a možnosti využití standardního software. Způsob akceptace a ověření splnění požadavků</p><p>na jednotlivé dílčí části je i součástí prováděcího projektu. Cílem zadavatele je za spolupráce</p><p>dodavatele řešení realizovat akceptační řízení v co nejkratším čase od jeho zahájení, jelikož je</p><p>v zájmu zadavatele splnění termínů dle harmonogramu (které vyplývají z národního plánu</p><p>obnovy a obecně závazných právních předpisů, ze kterých vyplývají pro zadavatele povinnost</p><p>jejich dodržení). Dodavatel je povinen výstupy k akceptačnímu řízení dodat v řádné a pro</p><p>akceptaci způsobilé podobě. Zadavatel nemůže převzít odpovědnost za splnění této povinnosti</p><p>dodavatele tím, že by garantoval dobu trvání akceptační procedury právě i s ohledem</p><p>65</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>na možné vady plnění, jestliže by v jejich důsledku došlo k prodloužení akceptačního řízení.</p><p>Jestliže dodavatel předloží svůj výstup ve stavu nezpůsobilém k jeho akceptaci, nelze takový</p><p>výstup považovat za poskytnutí plnění ve stanoveném termínu. Zadavatel tedy nijak nepřenáší</p><p>odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek dodavatele, ale stanoví ve smlouvě</p><p>v souladu s legitimními zájmy zadavatele takové podmínky, které mají garantovat řádné plnění</p><p>ze strany dodavatele.«.</p><p>Posouzení věci</p><p>271. Co se týče obecných východisek pro posouzení zadávacích podmínek z hlediska jejich</p><p>transparentnosti a naplnění požadavků stanovených v § 36 odst. 3 zákona, jenž stanoví</p><p>povinnost zadavatele stanovit zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast</p><p>dodavatele v zadávacím řízení, Úřad odkazuje na body 226. až 229. odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí).</p><p>272. Navrhovatel v návrhu namítal, že harmonogram plnění smlouvy uvedený v příloze č. 3 návrhu</p><p>smlouvy je nepřiměřený a nereálný k rozsahu požadovaného plnění (rozsahu díla), když</p><p>zadavatel očekává v zásadě bezvadnou dodávku několika propojených systémů, a to ve velice</p><p>krátkém čase. Dle navrhovatele nereálnost harmonogramu utvrzuje smluvní podmínka týkající</p><p>se akceptačního řízení, neboť zadavatel stanovil, že termíny uvedené v harmonogramu jsou</p><p>nejzazší termíny, do kdy musí být provedeno a skončeno akceptační řízení, avšak zadavatel</p><p>současně negarantuje lhůty pro provedení akceptačního řízení. Dle navrhovatele tedy není</p><p>vůbec jasné, jak dlouho bude zadavateli trvat akceptační procedura a jaké jsou skutečné</p><p>termíny plnění, tj. kdy nejpozději je potřeba předat plnění do akceptace.</p><p>273. V šetřeném případě zadavatel vymezil dobu plnění v bodu 3.1 Implementační smlouvy (přílohy</p><p>č. 4b zadávací dokumentace), když uvedl, že plnění této smlouvy je poskytovatel povinen</p><p>provádět v termínech sjednaných v Příloze č. 3 („Harmonogram“) a služby na objednávku</p><p>v souladu s dílčími smlouvami. V bodu 3.2 Implementační smlouvy zadavatel stanovil,</p><p>že poskytovatel je povinen provést tuto smlouvu tak, aby předání a převzetí jednotlivých</p><p>výstupů plnění této smlouvy bylo dokončeno nejpozději v den, který je uveden pro dotčený</p><p>výstup v Harmonogramu.</p><p>274. Zadavatel v příloze č. 3 Implementační smlouvy stanovil následující harmonogram plnění</p><p>veřejné zakázky (pro představu Úřad uvádí pouze závazné termíny a první tři položky</p><p>harmonogramu, který obsahuje celkem 32 položek, pozn. Úřadu):</p><p>275. V bodu 12.1 Implementační smlouvy zadavatel uvedl, že předání a převzetí výstupů plnění</p><p>Implementační smlouvy, včetně předání a převzetí dokumentů majících charakter výstupů,</p><p>66</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>probíhá na základě akceptačního řízení, tj. postupným provedením testů a jiných procesů</p><p>a podepsáním akceptačních protokolů pro jednotlivé výstupy. Akceptační řízení dle bodu 12.2</p><p>Implementační smlouvy zahrnuje porovnání skutečných vlastností výstupů plnění</p><p>Implementační smlouvy s jejich specifikací dle této smlouvy a akceptačními kritérii. V bodu</p><p>12.3 Implementační smlouvy pak zadavatel stanovil, že: „Výstupy plnění této Smlouvy, včetně</p><p>předání a převzetí dokumentů majících charakter výstupů dle této Smlouvy, které podléhají</p><p>Akceptačnímu řízení, jsou provedeny skončením Akceptačního řízení dotčené části (Díla);</p><p>v případě Díla jako celku skončením Akceptačního řízení Díla jako celku.“.</p><p>276. Z dokumentace o zadávacím řízení Úřad zjistil, že zadávací podmínka stanovená v bodu 12.3</p><p>Implementační smlouvy byla předmětem řady dotazů dodavatelů, kteří prostřednictvím</p><p>žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace dle § 98 zákona po zadavateli požadovali zejména</p><p>objasnění délky trvání akceptačního řízení, neboť bez tohoto údaje nebylo dodavatelům</p><p>zřejmé, v jakých termínech mají plnění předat zadavateli, aby splnili závazné termíny</p><p>stanovené v harmonogramu plnění.</p><p>277. Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 ze dne 11. 4. 2023 zadavatel k dotazu č. 1, zda</p><p>termíny v harmonogramu jsou termíny, do kdy stačí předat dílčí plnění zadavateli</p><p>do akceptačního řízení, které následuje až po těchto datech, ve vysvětlení č. 1 uvedl, že</p><p>„Termíny uvedené v harmonogramu jsou tedy nejzazší data, do kdy musí být provedeno</p><p>a skončeno akceptační řízení dotčeného výstupu plnění, tj. průběh akceptačního řízení se</p><p>do termínů započítává.“.</p><p>278. Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 24. 4. 2023 byl k výše uvedené informaci</p><p>položen doplňující dotaz č. 2: »(…) v implementační smlouvě nejsou stanoveny žádné termíny</p><p>pro to, jak dlouho má trvat akceptační procedura (…) Harmonogram žádné lhůty neobsahuje</p><p>a Prováděcí projekt neexistuje. (…) uchazeči není jasné, jaké jsou konkrétní termíny pro předání</p><p>jeho částí plnění do akceptace. S ohledem na aktuálně nastavený harmonogram je tato</p><p>informace zásadní pro schopnost vyhodnotit realizovatelnost díla v požadovaném čase. Pokud</p><p>není ve smlouvě stanovena žádná povinnost Zadavatele realizovat akceptační řízení v jasně</p><p>vymezeném čase (…), pak není vůbec jasné, kdy nejpozději má dodavatel předat své plnění</p><p>do akceptace a od kdy se uplatní případné sankce za prodlení.«. Z uvedeného důvodu</p><p>dodavatel požadoval stanovit lhůtu pro akceptaci v délce 10 pracovních dnů anebo</p><p>Implementační smlouvu upravit tak, aby termíny stanovené v harmonogramu nezahrnovaly</p><p>dobu akceptace. Obě uvedené varianty dodavatel označil za standardní a obvyklé u tohoto</p><p>typu smluv.</p><p>279. Zadavatel pak k citovanému dotazu č. 2 mj. uvedl, že: „nelze předem určit, jak dlouhé časové</p><p>období jednotlivá akceptační řízení zaberou.“. Zadavatel dále poukázal na svoji povinnost</p><p>stanovenou v čl. 12.7 Implementační smlouvy podepsat akceptační protokol do deseti</p><p>pracovních dnů od ověření kvality dodaného výstupu.</p><p>280. K tomu Úřad uvádí, že tato informace nijak neobjasňuje délku akceptačního řízení, když</p><p>stanoví pouze lhůtu pro podpis akceptačního protokolu, která počíná běžet až v okamžiku, kdy</p><p>je ukončeno testování výstupu předloženého k akceptaci v akceptačním řízení.</p><p>281. Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 10 ze dne 24. 4. 2023 jeden z dodavatelů poukázal</p><p>na velice krátké časové rozmezí mezi povinností ukončit Milník A v termínu 15. 9. 2023</p><p>a Milník B v termínu 30. 9. 2023 mezi nimiž zbývá pouze 9 pracovních dnů. Zadavatel byl</p><p>67</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>opětovně požádán, aby definoval délku trvání akceptačních testů na maximálně 10 pracovních</p><p>dní. Zadavatel pak k uvedenému dotazu sdělil, že nejzazší termíny uvedené pro ukončení</p><p>Milníku A a Milníku B představují závazné lhůty, v nichž je nutné akceptační řízení ukončit,</p><p>a opětovně odmítl vymezit délku trvání akceptačního řízení, když uvedl, že „Závazné doby</p><p>trvání akceptačních testů na straně Zadavatele nelze předem přímo kvantifikovat a stanovovat</p><p>konkrétní délku jejich trvání (...)“. Zadavatel současně upozornil dodavatele, že „Pokud</p><p>Poskytovatel bude mít zájem provést akceptační řízení Prováděcího projektu až v nejzazší</p><p>termín a neprovede jej v dostatečné lhůtě předem, je pak povinen a nucen nést riziko toho,</p><p>že pro předání a převzetí Milníku B bude nedostatečný časový prostor a dostane se tak</p><p>do prodlení.“.</p><p>282. V rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 16 ze dne 27. 4. 2023 k dotazu č. 1 „do kdy</p><p>nejpozději má tedy dodavatel takovéto plnění předat do akceptace, aby bylo možné ho</p><p>považovat za plnění předané včas a neaplikovala se tak sankce za prodlení?“ zadavatel uvedl,</p><p>že dodavatel je povinen předložit výstup do akceptace v takovém termínu, aby bylo možné</p><p>včas osvědčit jejich soulad se specifikací a akceptačními kritérii, předem tedy dle zadavatele</p><p>nelze generalizovat konkrétní termín. V dotazu č. 2 jeden z dodavatelů požadoval</p><p>po zadavateli objasnit: „jaké jsou reálné termíny pro plnění uvedené v harmonogramu, protože</p><p>termíny uvedené v harmonogramu zahrnují i akceptační řízení, u kterých ale vůbec není jasné,</p><p>jestli budou trvat dny, týdny nebo měsíce. Pokud tedy není jasné, jak dlouho akceptační řízení</p><p>má trvat, tak v zásadě není jasné do kdy nejpozději má dodavatel plnění předat, aby nebyl</p><p>v prodlení.“. Zadavatel byl opětovně požádán o úpravu Implementační smlouvy, a to tak, že</p><p>buď se do termínů uvedených v harmonogramu nebude započítávat akceptační řízení, nebo</p><p>bude jasně stanovené, do kdy se mají předat výstupy plnění a jak dlouho bude trvat příslušná</p><p>akceptační procedura. K dotazu č. 2 zadavatel opět uvedl, že „průběh akceptace a ověření</p><p>nelze generálně definovat, a to i na základě variability technického řešení navrhnutého</p><p>uchazeči a možnosti využití standardního software.“.</p><p>283. Úřad tedy k výše uvedenému shrnuje, že zadavatel v šetřeném zadávacím řízení stanovil</p><p>v harmonogramu závazné termíny pro plnění dílčích výstupů, přičemž tyto termíny měly</p><p>současně zahrnovat i provedení akceptačního řízení ze strany zadavatele. Zadávací podmínky</p><p>však neobsahují žádné vymezení délky akceptačního řízení ze strany zadavatele, vyjma</p><p>stanovení povinnosti zadavatele podepsat akceptační protokol do 10 pracovních dnů</p><p>od ukončení testování výstupů předložených dodavatelem (čl. 12.7 Implementační smlouvy).</p><p>Jak již bylo uvedeno výše, lhůta stanovená pro podpis akceptačního protokolu nevypovídá nic</p><p>o celkové délce akceptačního řízení, které dle bodu 12.1 Implementační smlouvy zahrnuje</p><p>postupné provedení testů a jiných procesů a podepsání akceptačních protokolů pro jednotlivé</p><p>výstupy předložené dodavatelem k akceptaci. Dle bodu 12.2 Implementační smlouvy pak</p><p>„akceptační řízení zahrnuje porovnání skutečných vlastností výstupů plnění této Smlouvy</p><p>s jejich specifikací dle této Smlouvy a Akceptačními kritérii (…)“ (viz body 261. a 262.</p><p>odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel tedy de facto v zadávacím řízení nestanovil termíny</p><p>pro předání plnění jednotlivých částí veřejné zakázky dodavatelem zadavateli k zahájení</p><p>akceptačního řízení ani maximální reakční dobu zadavatele v rámci akceptačního řízení,</p><p>ačkoliv následné rozhodné termíny stanovené v harmonogramu plnění nutně vždy budou</p><p>záviset i na délce prováděného akceptačního řízení, která nebyla v zadávacích podmínkách</p><p>upravena. Ačkoliv byl zadavatel v žádostech o vysvětlení zadávací dokumentace opakovaně</p><p>dotazován dodavateli na délku akceptačního řízení a ze strany dodavatelů bylo požadováno</p><p>68</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>doplnění či změna zadávacích podmínek, zadavatel setrval na svém názoru, že délku</p><p>akceptačního řízení nelze předem vymezit. Avšak stanovení termínu (milníku), vč.</p><p>akceptačního řízení zadavatel dodavatelům fixně určil, a to i ve spojení s případnými sankcemi</p><p>v případě, že nebude splněno ze strany dodavatele v určeném čase.</p><p>284. Úřad přitom akcentuje, že doba plnění (včetně termínů stanovených pro plnění dílčích částí</p><p>veřejné zakázky) je jedním ze zásadních faktorů, který všichni dodavatelé zvažují jako jedno</p><p>z východisek při sestavování své nabídky, resp. při rozhodování dodavatelů o tom, zda se</p><p>zadávacího řízení budou účastnit či nikoliv. Dodavatelé totiž musí zvážit, zda budou</p><p>v zadavatelem stanoveném termínu vůbec disponovat volnými kapacitami pro dodání</p><p>poptávaných dodávek/služeb/stavebních prací, tedy zda jsou vůbec schopni v dané lhůtě</p><p>zadavateli dodat předmět plnění v požadovaném rozsahu a kvalitě dle zadávacích podmínek</p><p>veřejné zakázky. V souvislosti s právě uvedeným lze odkázat na rozsudek Krajského soudu</p><p>v Brně č. j. 30 Af 102/2016-99 ze dne 23. 1. 2018, ve kterém Krajský soud konstatuje, že</p><p>„Nemůže být sporu o tom, že termín zahájení plnění zakázky (resp. doba plnění jako taková)</p><p>hraje u potenciálních dodavatelů význam v tom smyslu, zda se vůbec budou o veřejnou zakázku</p><p>ucházet a jakou podají nabídku. Dodavatelé totiž logicky musejí své zakázky dopředu plánovat</p><p>tak, aby v době plnění každé zakázky měli k dispozici dostatečné kapacity; jinými slovy, aby byli</p><p>schopni zakázku řádně realizovat a dokončit.“. Obdobně v rozsudku č. j. 62 Af 20/2019-104 ze</p><p>dne 7. 5. 2020 Krajský soud v Brně uvedl, že „celková doba plnění závazku (termín zahájení,</p><p>termín ukončení a celková doba plnění) je nepochybně jednou z klíčových okolností, která</p><p>ovlivňuje nejen úvahy dodavatele o tom, jakou nabídku podá, nýbrž i o tom, zda ji vůbec</p><p>podá.“. Z právě uvedeného lze tedy mutatis mutandis dovodit, že pokud zadavatel nestanovil</p><p>jasně termíny pro předložení plnění k jeho akceptaci ani následnou maximální reakční dobu</p><p>zadavatele v rámci akceptačního řízení, nestanovil tak dostatečně jednu ze základních</p><p>zadávacích podmínek a dodavatelé tak nejsou schopni vyhodnotit svoji schopnost realizovat</p><p>plnění v požadovaném čase.</p><p>285. K námitce navrhovatele týkající se nereálnosti a nepřiměřenosti harmonogramu ve vztahu</p><p>k rozsahu požadovaného plnění Úřad uvádí následující. Vzhledem ke skutečnosti, že Úřad výše</p><p>konstatoval, že zadavatel stanovil netransparentně zadávací podmínky týkající se</p><p>akceptačního řízení, v důsledku čehož nebylo zřejmé, jaké jsou reálné termíny pro předložení</p><p>požadovaného plnění k jeho akceptaci ani jaká je následná maximální reakční doba zadavatele</p><p>v rámci akceptačního řízení, nelze ani harmonogram plnění jako takový považovat</p><p>za stanovený v souladu se zákonem, tj. v souladu se zásadou transparentnosti a</p><p>v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, když termíny stanovené</p><p>harmonogramem neobsahovaly maximální možnou délku akceptačního řízení.</p><p>286. Výše uvedený závěr Úřad přijímá i s k přihlédnutím ke kontextu skutkových okolností</p><p>šetřeného případu. Úřad akcentuje, že již na 15. 9. 2023 je stanoven nejzazší termín (milník A)</p><p>pro předložení a akceptaci první dílčí části plnění (prováděcího projektu), která měla být</p><p>realizována v termínu tří měsíců od podpisu smlouvy (nejpozději však do 15. 9. 2023), a na</p><p>30. 9. 2023 je již stanoven závazný milník B pro akceptaci dalších dílčích částí plnění; lhůta pro</p><p>podání nabídek přitom byla stanovena na 11. 5. 2023. Nelze tak přehlédnout časovou tíseň,</p><p>které byly vystaveni dodavatelé v důsledku skutečnosti, že zadavatel nezahájil zadávací řízení</p><p>s dostatečným předstihem, aby mohlo být plnění realizováno v jím požadovaných termínech.</p><p>Zadavatel si přitom musel být vědom toho, že zadávací řízení s ohledem na jeho zákonné</p><p>69</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>náležitosti a rovněž možnost dodavatelů bránit se proti postupu zadavatele námitkami</p><p>a návrhem podaným k Úřadu vyžaduje určitý čas. Tato časová tíseň vzniklá v důsledku zahájení</p><p>zadávání zakázky „na poslední chvíli“ však nemůže zatěžovat dodavatele, kteří jsou stiženi</p><p>smluvními sankcemi v případě nedodržení termínů stanovených závazným harmonogramem</p><p>plnění. Naopak, za situace, kdy se postupovalo „na poslední chvíli“ a pod časovým tlakem (kdy</p><p>např. v důsledku uvedeného jednotlivé milníky harmonogramu následují v krátkých lhůtách,</p><p>např. mezi milníkem A a B jde o 15 dní), je třeba o to více dbát na stanovení konkrétních a</p><p>jasných informací směřujících vůči dodavatelům, neboť dodavatelé ke svému řádnému</p><p>postupu tyto informace musí znát (na rozdíl od situací, kdy by dodavatelé měli pro zahájení či</p><p>vyhotovení plnění řádově vyšší období, tedy kdy by nebyli v objektivní časové tísni). Existující</p><p>časová tíseň zadavatele tak nemůže směřovat k oslabení postavení dodavatele, jenž</p><p>v důsledku ní neobdrží nutné informace k vyhotovení nabídky.</p><p>287. Úřad uvádí, že dodavatelé pohybující se na relevantním trhu nemohli mít najisto postaveno,</p><p>jaká skutečně bude lhůta plnění, když neměli informaci o tom, v jakých termínech mají</p><p>předložit výstupy k akceptačnímu řízení, aby mohli dostát termínům stanoveným v závazném</p><p>harmonogramu plnění. Dodavatelé tak objektivně nemohli v zadávacím řízení připravit</p><p>nabídku, neboť nebyli schopni vyhodnotit, zda budou moci realizovat plnění v zadavatelem</p><p>požadovaných termínech. Tato nejednoznačná zadávací podmínka proto mohla být jedním</p><p>z aspektů, který mohl potenciální dodavatele ovlivnit při rozhodování, zda se předmětného</p><p>zadávacího řízení zúčastní či nikoli, a to v tom smyslu, jaká rizika by dodavatel při realizaci</p><p>veřejné zakázky vlastně sám reálně nesl, a to včetně případných smluvních sankcí stanovených</p><p>v čl. 21.1 Implementační smlouvy za každý započatý den prodlení. Riziko hrazení smluvních</p><p>pokut by za takto netransparentně stanovených podmínek (tedy za situace, kdy dodavatel</p><p>nemůže nikterak dovodit, jak dlouho bude ze strany zadavatele trvat akceptační řízení) nesl</p><p>dodavatel (Úřad k právě řečenému doplňuje, že případné prodlení dodavatele, či jeho</p><p>opakované prodlení, jež by vedlo k vůči němu uplatňovaným sankcím, by mohlo následně vést</p><p>i k následku, že dodavatel by mohl být v jiných zadávacích řízeních vylučován z důvodu</p><p>uvedeného v § 48 odst. 5 písm. d) zákona pro předchozí pochybení při plnění dřívějšího</p><p>smluvního vztahu; nelze tudíž nutit dodavatele do toho, aby předem kalkulovali s rizikem</p><p>možného porušení závazku vč. následující sankce či možnosti odstoupit od smlouvy, neboť i</p><p>„pouhé“ zadavatelem nabízené odstoupení dodavatele od smlouvy může pro dodavatele</p><p>v budoucnu znamenat závažné následky). Jak již bylo řečeno, obecně lhůtu plnění a</p><p>v šetřeném případě pak termíny, ve kterých mají dodavatelé předat zadavateli požadované</p><p>plnění k jeho akceptaci, přitom Úřad považuje za jednu z nejdůležitějších zadávacích</p><p>podmínek, na základě které se dodavatelé rozhodují o podání nabídky.</p><p>288. Vzhledem k výše uvedenému Úřad uzavírá, že předmětnou nejednoznačnost zadávacích</p><p>podmínek týkající se délky akceptačního řízení nelze považovat za okrajovou, nepodstatnou</p><p>či nevýznamnou, a to právě proto, že mohla mít zásadní dopad na rozhodování dodavatelů</p><p>o účasti či neúčasti v zadávacím řízení.</p><p>289. K argumentu zadavatele týkajícího se jeho motivace stanovení termínu dodání s ohledem</p><p>na jeho potřeby ve vztahu k čerpání finančních prostředků z dotačního programu a s ohledem</p><p>na povinnosti vyplývající ze stavebního zákona Úřad sděluje, že si je vědom toho, že zadavateli</p><p>obecně nelze upřít jeho právo stanovit termín plnění veřejné zakázky dle svých potřeb, jejichž</p><p>uspokojení realizací veřejné zakázky sleduje. Současně je však zapotřebí podotknout, že</p><p>70</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>zadavatel je při svém postupu povinen důsledně dbát pravidel stanovených zákonem, a to</p><p>včetně základních zásad zadávacího řízení, jež nachází své vyjádření v ustanovení § 6 zákona.</p><p>K oprávněnosti postupu zadavatele tudíž rozhodně nepostačuje jeho tvrzení, že termín plnění</p><p>stanovil z důvodu naplnění pravidel pro čerpání prostředků z dotačního programu, či že mu</p><p>vyplývá povinnost z jiného obecně závazného právního předpisu. Úřad tedy upozorňuje, že</p><p>pokud zadavatel věděl, do jakého termínu musí posuzovanou veřejnou zakázku vysoutěžit, aby</p><p>k uhrazení jejího plnění mohl čerpat peněžní prostředky z předmětného dotačního programu,</p><p>měl této skutečnosti vhodně přizpůsobit nastavení zadávacích podmínek, včetně termínu pro</p><p>splnění veřejné zakázky, popř. zvolit jiný způsob financování veřejné zakázky, pokud termíny</p><p>pro její plnění považuje za rizikové či hraniční či mu vyplývá povinnost realizovat předmět</p><p>plnění z jiného obecně závazného právního předpisu a tato „musí“ být splněna. Nutnost</p><p>vybudovat nový informační systém přitom nijak nevyvstala až v roce 2023, kdy zadavatel</p><p>zahájil zadávací řízení na šetřenou zakázku, ale je zadavateli známa minimálně od roku 2021.</p><p>Úřad k právě řečenému podotýká, že zadavatel již 8. 10. 2021 zahájil zadávací řízení na veřejné</p><p>zakázky „Integrační platforma stavebního řízení a portál stavebníka“ a „Evidence</p><p>elektronických dokumentací“, které však sám dne 26. 1. 2023 v rozporu se zákonem zrušil, jak</p><p>Úřad konstatoval ve svých rozhodnutích č. j. ÚOHS-19826/2023/500 ze dne 26. 5. 2023 a č. j.</p><p>ÚOHS-19829/2023/500 ze dne 26. 5. 2023, jež byla potvrzena rozhodnutími předsedy Úřadu</p><p>ÚOHS-29848/2023/162 ze dne 9. 8. 2023 a č. j. ÚOHS-30017/2023/163 ze dne 11. 8. 2023.</p><p>Nicméně, jak již Úřad konstatoval výše, důsledky časové tísně zadavatele nemohou být</p><p>přenášeny na dodavatele a být „omluvou“ pro netransparentnost (či nepřiměřenost)</p><p>zadávacích podmínek; a to o to více, pokud příčinou takové časové tísně je i předcházející</p><p>postup zadavatele.</p><p>290. Pakliže zadavatel tvrdí, že průtahy zadávacího řízení jsou způsobeny obstrukčním jednáním</p><p>navrhovatele či přezkumnou činností Úřadu, pak Úřad uvádí, že navrhovatel pouze uplatnil</p><p>instituty spočívající v jeho ochraně proti nesprávnému postupu zadavatele, jež mu zákon</p><p>umožňuje, a přezkum před Úřadem je jen jejich logickým důsledkem; resp. proti případné</p><p>nečinnosti Úřadu je zadavatel oprávněn bránit se procesními prostředky vyplývajících</p><p>ze správního řádu (což v šetřené věci zadavatel učinil).</p><p>291. Nelze rovněž pominout skutečnost, že ačkoliv dodavatelé jsou pod hrozbou smluvních pokut</p><p>vystaveni riziku nesplnění velmi napjatého harmonogramu, zadavatel si sám ponechává celých</p><p>10 pracovních dnů na podpis akceptačního protokolu (stejný časový úsek přitom odděluje</p><p>milníky A a B, viz výše) a na straně druhé dodavatelům odmítá sdělit pro ně rozhodující</p><p>informace, tj. délku trvání akceptačního řízení, ačkoliv o sdělení jeho délky opakovaně žádali.</p><p>Jak již bylo akcentováno výše, pro dodavatele je přitom tato informace stěžejní pro to, aby</p><p>mohli vyhodnotit svoji schopnost realizovat plnění veřejné zakázky v závazně stanovených</p><p>termínech. Všechny uvedené okolnosti šetřeného případu, zejména pak netransparentně</p><p>stanovené podmínky akceptačního řízení, tak ve svém souhrnu svědčí o tom, že harmonogram</p><p>plnění nebyl stanoven v souladu se zákonem.</p><p>292. Úřad dále konstatuje, že shora dovozená skutečnost, tj. že nastavení zadávacích podmínek</p><p>týkajících se harmonogramu plnění mohlo mít vliv na okruh možných účastníků zadávacího</p><p>řízení, vyplývá rovněž z Úřadem provedeného šetření na trhu (viz body 50. až 118. odůvodnění</p><p>tohoto rozhodnutí). Celkem devět z Úřadem oslovených dodavatelů v odpovědi k dotazu č. 1</p><p>Úřadu, proč nepodali nabídku v zadávacím řízení, uvedlo, že považuje zadavatelem stanovený</p><p>71</p><p>Č.j.: ÚOHS-33680/2023/500</p><p>harmonogram za nereálný. Sedm dodavatelů jej označilo za jeden z hlavních důvodů nepodání</p><p>nabídky (NESS Czech s.r.o., CES EA s.r.o., KOMIX s.r.o.10, CCA Group a.s., ADASTRA, s.r.o.,</p><p>Asseco Central Europe, a.s., a IBM Česká republika, spol. s r.o.) a dva dodavatelé jako jeden</p><p>z důvodů, které je vedly k nepodání samostatné nabídky (ICZ a.s. a Marbes s.r.o.).</p><p>293. K významu předmětné zadávací podmínky pro rozhodování o podání nabídky společnost CCA</p><p>Group a.s. ve svém vyjádření ze dne 7. 8. 2023 uvedla, že „Ze strany Zadavatele byl stanoven</p><p>nereálný závazný harmonogram realizace (na tuto skutečnost byl již upozorněn účastníky</p><p>PTK).“.</p><p>294. Obdobně společnost Asseco Central Europe, a.s., ve vyjádření ze dne 9. 8. 2023 uvedla,</p><p>že jedním z důvodu nepodání nabídky byl „nereálný harmonogram a na něj se vázající sankce,</p><p>jednalo se zejména o zpracování prováděcího projektu v termínu T+3 měsíce (nejpozději</p><p>15. 9. 2023) a na něj navazující implementace verze 1 s fixním termínem 30. 9. 2023.“.</p><p>295. Jak již Úřad uvedl výše, v šetřeném zadávacím řízení byly podány pouze dvě nabídky, přičemž</p><p>nabídku, která se v hodnocení umístila druhá v pořadí podala společnost Expert &amp; Partner</p><p>engineering CZ, a.s., jejímiž poddodavateli jsou společnosti TECHNISERV IT, spol. s r.o., ICZ a.s.</p><p>a Marbes s.r.o. Společnost Marbes s.r.o. přitom ve svém vyjádření ze dne 2. 8. 2023 uvedla,</p><p>že „v rámci obchodní dohody při spolupráci na nabídce bylo mezi partnery a dodavatelem</p><p>dohodnuto, že nedojde k uzavření smlouvy (proběhne zpětvzetí nabídky před podpisem</p><p>smlouvy) v případě, že zadavatel neupraví harmonogram tak, aby byl reálný a doby na řešení</p><p>přiměřené (tuto možnost zadavatel uváděl v zadávací dokumentaci)“.</p><p>296. Obdobně se vyjádřila i společnost ICZ a.s. ve svém sdělení ze dne 3. 8. 2023, kde uvedla,</p><p>že měla velký zájem se zúčastnit zadávacího řízení, nicméně s ohledem na nastavení</p><p>zadávacích podmínek (mj. nereálný harmonogram vzhledem k rozsahu a komplexnosti díla,</p><p>absence délky trvání akceptačního řízení spolu s hrozbou velmi vysokých smluvních pokut) se</p><p>nakonec rozhodla nepodat nabídku jako hlavní dodavatel, ale zúčastnila se zadávacího řízení</p><p>jako poddodavatel. Jmenovaná společnost dále uvedla, že „nebyla ochotna akceptovat rizika</p><p>plynoucí ze zadávacích podmínek, s tím, že k případnému uzavření smlouvy na realizaci Veřejné</p><p>zakázky by došlo jen a pouze v případě, že by Zadavatel před podpisem smlouvy rozhodl</p><p>o změně harmonogramu po schválení dotačním orgánem (…).“.</p><p>297. Se zřetelem na vše výše uvedené tak Úřad uzavírá, že zadavatel v šetřeném případě nedostál</p><p>své zákonné povinnosti stanovit zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast</p><p>dodavatele v zadávacím řízení, resp. stanovit zadávací podmínky jednoznačným způsobem</p><p>tak, aby z jejich obsahu byly všem potenciálním dodavatelům zcela zřejmé požadavky</p><p>zadavatele a nároky jím kladené na zpracování nabídky, když ze zadávacích podmínek</p><p>či vysvětlení zadávací dokumentace poskytnutých zadavatelem nebylo zřejmé, v jakých</p></div>", "next": 239963}