Vyjádření vybraného dodavatele ze dne 9. 12. 2022 k podkladům rozhodnutí
171. Vybraný dodavatel se ohrazuje vůči tvrzení navrhovatele, že neposkytl znalcům ani Úřadu
pravdivé informace, když neinformoval o své spolupráci se společností AŽD Praha. Vybraný
dodavatel o této skutečnosti Úřad neinformoval, jelikož vzhledem k tomu, že společnost AŽD
Praha je proškolena pouze na servisní činnosti v úrovních SL0-SL1, není tato informace ve
vztahu k probíhajícímu správnímu řízení relevantní.
172. K výhradám navrhovatele ke znaleckým posudkům vybraný dodavatel uvádí, že případné
formální nedostatky znaleckých posudků nezpochybňují relevanci jejich závěrů, neboť
zadavatel může svůj postup v JŘBU opřít o jakýkoliv odborný podklad, není nutné disponovat
posudky znalce. Vybraný dodavatel je také názoru, že posouzení technických důvodů pro užití
JŘBU je otázkou odbornou, nikoli právní. Navrhovatel taktéž dle vybraného dodavatele svá
tvrzení ničím nedokládá, např. oponentním stanoviskem nezávislého odborníka. Ke znaleckým
posudkům opatřeným zadavatelem a k obsahu správního spisu se navíc navrhovatel účelově
vyjadřuje až těsně před vydáním rozhodnutí Úřadu.
173. Vybraný dodavatel dále označuje jako lživé tvrzení navrhovatele o údajném doporučení
výrobce neaktualizovat firmware. Vybraný dodavatel uvádí, že k řádnému a bezpečnému
fungování software je nutné odstraňování chyb software.
174. Vybraný dodavatel se také vyjadřuje k údajnému vytvoření stavu exkluzivity zadavatelem,
přičemž je toho názoru, že s ohledem na obchodní politiky výrobců na relevantním trhu,
o kterých zadavatel nerozhoduje, stav exkluzivity nevytvořil, a ani do budoucna nemá
z důvodu licenční politiky vybraného dodavatele možnost tento stav vyloučit.
38
Č.j.: ÚOHS-45411/2022/500
175. Vybraný dodavatel dále ve svém vyjádření vysvětluje, že před ukončením spolupráce
s navrhovatelem ke dni 30. 4. 2019 s navrhovatelem jednal o možnostech pokračující
spolupráce na původní veřejné zakázce. Strany se údajně dohodly na dodávkách technologií
Siemens/Yunex ze strany vybraného dodavatele a na závazku navrhovatele objednávat školení
pro servisní tým. Právě uvedené má dokládat dopis ze dne 30. 4. 2019 adresovaný
navrhovateli. Navrhovatel však po dodání 2 ks řadičů a venkovních periferií vybraným
dodavatelem bez jakékoli komunikace začal instalovat technologii jiného výrobce.
Navrhovatel si také nezajistil školení a podporu výrobce.
176. Tvrzení navrhovatele o tom, že disponuje zásobou originálních náhradních dílů na celé období
trvání servisní smlouvy, nepovažuje vybraný dodavatel za pravdivé, přičemž se podle jeho
názoru jedná o díly ze starých řadičů demontované v rámci původní veřejné zakázky bez
aktuální verze software. I v případě jeho pravdivosti jsou zde však další plnění, které
navrhovatel není schopen poskytnout.
177. K vyjádření města Brna vybraný dodavatel uvádí, že město Brno si zajišťuje servis v úrovních
SL2-SL4 vlastními kapacitami prostřednictvím společnosti BKOM, se kterou má vybraný
dodavatel uzavřenou rámcovou smlouvu. Existují však činnosti, které vlastními kapacitami
zajistit nemůže, přičemž tyto činnosti může v českém prostředí zajistit pouze vybraný
dodavatel.
Vyjádření zadavatele ze dne 13. 12. 2022 k podkladům rozhodnutí
178. K vyjádření města Brna zadavatel sděluje, že toto potvrzuje exkluzivitu vybraného dodavatele.
Tvrzení města Brna, že vybraný dodavatel realizuje činnosti pouze „v minimálním rozsahu“, je
třeba chápat tak, že objem sofistikovaného servisu v úrovních SL2-SL4 je ve srovnání
s objemem běžného servisu v úrovních SL0-SL1 spíše minimální.
179. Dále se zadavatel vyjadřuje např. k výhradám navrhovatele ke znaleckým posudkům,
k potřebnosti upgradu firmware, kybernetické bezpečnosti, k tvrzení navrhovatele o dispozici
náhradními díly, Úřad však již blíže tyto argumenty pro udržení přehlednosti rozhodnutí
neuvádí, neboť se zde zadavatel vyjadřuje v obdobném smyslu, jak se již vyjádřil v rámci svých
předchozích sdělení.
Další průběh správního řízení
180. Úřad průběžně na základě žádostí účastníků správního řízení umožňoval účastníkům
nahlédnout do spisu, přičemž zadavatel nahlédnul do spisu dne 15. 8. 2022, navrhovatel ve
dnech 3. 8. 2022, 27. 9. 2022 a 7. 11. 2022 a vybraný dodavatel dne 2. 8. 2022. Úřad dále na
základě žádostí účastníků řízení umožňoval účastníkům přistoupit do spisu prostřednictvím
systému pro vzdálený přístup do spisu, přičemž zadavateli byl spis takto zpřístupněn ve dnech
29. 9. 2022, 14. 10. 2022, 7. 11. 2022, 18. 11. 2022, 22. 11. 2022 a 2. 12. 2022, navrhovateli
dne 1. 12. 2022 a vybranému dodavateli ve dnech 11. 10. 2022, 7. 11. 2022, 22. 11. 2022
a 6. 12. 2022.
IV.
ZÁVĚRY ÚŘADU
181. Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných
souvislostech a po zhodnocení všech podkladů a vyjádření předložených účastníky správního
řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly
39
Č.j.: ÚOHS-45411/2022/500
zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující
rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
182. Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření
úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele
poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje
uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy
upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189
a 190 zákona.
183. Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí
a) zjednodušené podlimitní řízení,
b) otevřené řízení,
c) užší řízení,
d) jednací řízení s uveřejněním,
e) jednací řízení bez uveřejnění,
f) řízení se soutěžním dialogem,
g) řízení o inovačním partnerství,
h) koncesní řízení, nebo
i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.
184. Podle § 55 zákona pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním režimu může zadavatel použít
otevřené řízení nebo užší řízení a za splnění dále uvedených podmínek také jednací řízení
s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem nebo řízení
o inovačním partnerství.
185. Podle § 63 odst. 3 písm. b) zákona zadavatel může také použít jednací řízení bez uveřejnění,
pokud veřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelem, neboť z technických
důvodů neexistuje hospodářská soutěž.
186. Podle § 63 odst. 3 písm. c) zákona zadavatel může také použít jednací řízení bez uveřejnění,
pokud veřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelem, neboť je to nezbytné
z důvodu ochrany výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví.
187. Podle § 63 odst. 4 zákona jsou podmínky podle odstavce 3 písm. b) a c) cit. ustanovení zákona
splněny pouze v takovém případě, že nelze využít jiného postupu a že zadavatel nestanovil
zadávací podmínky veřejné zakázky s cílem vyloučit hospodářskou soutěž.
188. Podle § 254 odst. 1 písm. a) zákona návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou
zakázku může podat navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu bez předchozího
uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy
k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoli byl povinen toto oznámení,
předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení
40
Č.j.: ÚOHS-45411/2022/500
uveřejnit, ledaže uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst.
2 zákona.
189. Podle § 254 odst. 3 zákona návrh doručí navrhovatel Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 1
měsíce ode dne, kdy zadavatel uveřejnil oznámení o uzavření smlouvy způsobem podle § 212
odst. 2 zákona s uvedením důvodu pro zadání veřejné zakázky bez uveřejnění oznámení
o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve
zjednodušeném podlimitním řízení, nejpozději však do 6 měsíců od uzavření této smlouvy.
190. Podle § 254 odst. 5 zákona zadavatel do 10 dnů od doručení návrhu doručí Úřadu všechny
dokumenty obsahující zadávací podmínky a dokumentaci o zadávacím řízení. Pokud
nepostupuje v zadávacím řízení nebo postupuje v zadávacím řízení, které nevyžaduje pro
zahájení uveřejnění oznámení nebo výzvy, sdělí Úřadu ve stejné lhůtě důvody pro takový
postup.
191. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení
nápravného opatření.
Posouzení věci Úřadem
192. Navrhovatel se návrhem domáhá uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku
uzavřenou mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, neboť má za to, že nebyly naplněny
zákonné důvody uzavření smlouvy v jednacím řízení bez uveřejnění. Dle navrhovatele existuje
více než jeden potenciální dodavatel předmětu plnění veřejné zakázky.
193. K užití jednacího řízení bez uveřejnění Úřad nejprve obecně uvádí, že jednací řízení bez
uveřejnění je typem zadávacího řízení, který svou povahou představuje výjimečný postup
zadavatele, který je zadavatel oprávněn užít pouze za předpokladu, že naplní zákonem
taxativně vymezené podmínky. Důvodem je, že tento druh zadávacího řízení je jediným
druhem zadávacího řízení, pro nějž neplatí zákonná povinnost uveřejnit informaci o jeho
zahájení vůči neomezenému počtu potencionálních dodavatelů. Zadavatel v případě užití
tohoto druhu zadávacího řízení oslovuje pouze předem určený subjekt či subjekty a z povahy
věci tak de facto dochází k omezení či dokonce úplnému vyloučení hospodářské soutěže.
Jedná se však o takové omezení hospodářské soutěže, které je zákonem předvídané.
Vzhledem k tomu, že důvody pro možnost užití jednacího řízení bez uveřejnění jsou v zákoně
uvedeny taxativně, je nutno konstatovat, že výčet důvodů pro užití tohoto druhu zadávacího
řízení je úplný a z jiných, než v daném ustanovení stanovených důvodů nemůže zadavatel
tento druh zadávacího řízení využít. V šetřeném případě směřuje argumentace zadavatele k
použití ustanovení § 63 odst. 3 písm. b) a c) zákona, tj. k nezbytnosti zadat veřejnou zakázku
konkrétnímu dodavateli z technických důvodů, pro které neexistuje hospodářská soutěž, a
z důvodu ochrany výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví.
194. Jednací řízení bez uveřejnění by mělo být – obecně – pouze krajním řešením, a to v těch
případech, kdy není jinak možné zajistit plnění požadované zadavatelem v některém
z hospodářské soutěži otevřenějších druhů zadávacích řízení. Obdobně se vyjádřil v rozsudku
č.j. 5 Afs 42/2012 ze dne 11. 1. 2013 i Nejvyšší správní soud, když uvedl, že zadání veřejné
zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění je „[m]ožné použít v tom případě, kdy uspokojení
potřeby zadavatele není nebo nebylo možné dosáhnout v ‚klasickém‘ zadávacím řízení, tj.
soutěží o zakázku. Zadavatel se může obrátit na jednoho nebo více vybraných zájemců, s nimiž
41
Č.j.: ÚOHS-45411/2022/500
bude vyjednávat smluvní podmínky, aniž by tento záměr musel předem uveřejnit, pouze za
podmínek uvedených v ustanovení § 23 zákona6.“.
195. V této souvislosti Úřad uvádí, že ustanovení, která představují výjimky z pravidel pro zadávání
veřejných zakázek (tzn. rovněž ustanovení upravující použití jednacího řízení bez uveřejnění),
musejí být vykládána restriktivně a důkazní břemeno ohledně existence výjimečných
podmínek odůvodňujících takovou výjimku nese ten, kdo se jich dovolává, tedy v případě JŘBU
zadavatel. Uvedené závěry vyplývají z rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie, viz
např. rozhodnutí C – 385/02 ze dne 14. 9. 2004, a opakovaně je uvádí i rozhodovací praxe
tuzemských soudů, viz např. rozsudek NSS č. j. 5 Afs 43/2012 – 54 ze dne 11. 1. 2013. Obdobné
závěry ohledně důkazního břemene vyslovil NSS rovněž v rozsudku č. j. 8 As 149/2014-68 ze
dne 31. 8. 2015. Je tedy na zadavateli, aby prokázal, že objektivně neexistuje více než jeden
dodavatel veřejné zakázky. K posouzení existence důvodů, jež vedou k možnosti plnění pouze
jediným dodavatelem, musí zadavatel přistupovat zodpovědně, aby se použitím
mimořádného způsobu zadání nedostal do rozporu se zákonem. V neposlední řadě je
zadavatel rovněž povinen zajistit, aby objektivní existence důvodů, která vedla k aplikaci
jednacího řízení bez uveřejnění, byla prokazatelná a přezkoumatelná.
196. Úřad pro úplnost dodává, že citované rozsudky byly Nejvyšším správním soudem vydány za
účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, avšak
jejich závěry jsou aplikovatelné i za účinnosti zákona (což platí paušálně o veškeré judikatuře,
kterou je v tomto rozhodnutí argumentováno), neboť postavení JŘBU jakožto výjimečného
a krajního řešení zadání veřejné zakázky použitelného pouze při splnění stanovených
podmínek, které je nutno vykládat restriktivně, zůstalo i v nové právní úpravě zachováno.
197. Úřad se tedy v posuzovaném případě zabýval tím, zda zadavatel postupoval v souladu se
zákonem, když zadal veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 3
písm. b) a c) zákona.
198. Jak již Úřad uvedl výše, důkazní břemeno ohledně naplnění důvodů pro užití jednacího řízení
bez uveřejnění leží na zadavateli a úkolem zadavatele je svůj postup nejen odůvodnit, ale také
doložit relevantními podklady.
199. Zadavatel důvody pro užití jednacího řízení bez uveřejnění uvedl v rámci oznámení o výsledku
zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek (blíže viz bod 5. odůvodnění tohoto
rozhodnutí) a dále podrobněji ve výzvě k jednání v JŘBU, přičemž se jedná o důvody ve smyslu
§ 63 odst. 3 písm. b) a c) zákona. Stručně řečeno zadavatel použití JŘBU odůvodňuje tím, že
technologie společnosti Siemens/Yunex má oproti jiným technologiím svá specifika a v rámci
České republiky neexistuje jiná společnost, která by mohla v požadovaném rozsahu bez
dotčení záruk výrobce a bez porušení relevantních právních a technických předpisů provádět
servis řadičů výrobce Siemens/Yunex. Toto své tvrzení pak zadavatel opírá o prohlášení
výrobce (viz bod 85. odůvodnění tohoto rozhodnutí), znalecké posudky (viz body 82. a 83.
odůvodnění tohoto rozhodnutí), vlastní zkušenost a výsledky PTK (bod 121. odůvodnění
tohoto rozhodnutí).
6
tj. v té době účinného zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů – pozn. Úřadu
42
Č.j.: ÚOHS-45411/2022/500
K naplnění podmínek JŘBU dle § 63 odst. 3 písm. b) zákona zadavatelem
200. K jednacímu řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 3 písm. b) zákona Úřad uvádí, že zákon
umožňuje zadavateli využít tento druh zadávacího řízení v případě, kdy daná veřejná zakázka
může být splněna pouze určitým dodavatelem, neboť z technických důvodů neexistuje
hospodářská soutěž. Ustanovení § 63 odst. 4 zákona dále stanoví, že podmínky pro použití
jednacího řízení bez uveřejnění dle výše citovaného ustanovení zákona jsou splněny pouze
v takovém případě, kdy nelze využít jiného postupu a kdy zadavatel nestanovil zadávací
podmínky veřejné zakázky s cílem vyloučit hospodářskou soutěž.
201. Specifikem uvedeného důvodu opravňujícího zadavatele k postupu v rámci jednacího řízení
bez uveřejnění tedy je, že veřejná zakázka může být splněna pouze jediným dodavatelem,
který disponuje určitými vlastnostmi či jinými specifickými dovednostmi, kterými nedisponuje
žádný jiný dodavatel. Musí tedy být dána prokazatelná objektivní nemožnost ostatních
dodavatelů poskytnout zadavateli jím požadované plnění a pro zadavatele tedy neexistuje jiné
řešení, než veřejnou zakázku zadat pouze jednomu konkrétnímu dodavateli. Objektivní
nemožnost v uvedeném smyslu je pak třeba zkoumat k okamžiku zahájení jednacího řízení bez
uveřejnění, přičemž zadavatel musí nezpochybnitelným způsobem prokázat a náležitě
zdokumentovat, že objektivně neexistuje více než jeden dodavatel veřejné zakázky.
K uvedenému Úřad dodává, že zadavatel by měl při zkoumání toho, zda jsou naplněny
podmínky pro použití tohoto druhu zadávacího řízení, vycházet nejen ze stavu dodavatelského
portfolia existujícího na území České republiky, ale též ze stavu na celém území Evropské unie
(aby nedošlo k omezení vnitřního trhu Evropské unie) a teprve potom zhodnotit, zda jsou
skutečně naplněny podmínky pro tento postup.
202. Ve vztahu k podmínce stanovené v § 63 odst. 4 zákona, že dané plnění nelze pořídit jinak než
prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění, Úřad uvádí, že zadavatel se musí především
zabývat tím, zda vedle plnění, které je schopné splnit pouze jeden dodavatel, neexistuje ještě
jiné alternativní plnění, které uspokojí potřebu zadavatele stejným nebo obdobným
způsobem, a které je schopné splnit více dodavatelů.
203. Na základě výše uvedeného lze tedy shrnout, že jednací řízení bez uveřejnění podle § 63
odst. 3 písm. b) zákona ve spojení s § 63 odst. 4 zákona lze použít, pokud jsou současně
(kumulativně) splněny tyto podmínky, které musí být vykládány restriktivně:
a) veřejnou zakázku lze z technických důvodů zadat pouze jednomu konkrétnímu
dodavateli; kromě tohoto jediného konkrétního dodavatele neexistuje žádný jiný
dodavatel schopný předmět veřejné zakázky splnit;
b) zadavatel nemohl využít jiného postupu, zejména neexistuje přiměřená alternativa
nebo náhrada zadavatelem poptávaného plnění;
c) zadavatel nestanovil zadávací podmínky veřejné zakázky s cílem vyloučit hospodářskou
soutěž.
Zadavatel je povinen prokázat, že ke dni zahájení jednacího řízení bez uveřejnění byly všechny
výše uvedené podmínky splněny.
204. V této souvislosti je dále nutno podotknout, že charakter technických důvodů opravňujících
zadavatele zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění musí být takový, aby tyto
důvody ve svém důsledku znamenaly jednoznačnou a nezpochybnitelnou nezbytnost zadání
43
Č.j.: ÚOHS-45411/2022/500
předmětné veřejné zakázky právě vybranému dodavateli. Z dokladů prokazujících existenci
technických důvodů pro použití jednacího řízení bez uveřejnění, aby mohly být považovány za
relevantní podklady obsahující odborné technické hodnocení prokazující technickou výlučnost
vybraného dodavatele, musí vyplývat, jaké konkrétní technické důvody (které by měly být
jasně a přesně popsány) existují a vedou k tomu, že předmět šetřené veřejné zakázky nemůže
realizovat jiný dodavatel než právě vybraný dodavatel.
205. Ve vztahu k existenci technických důvodů pro zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez
uveřejnění Úřad cituje rozsudek NSS č. j. 5 Afs 42/2012-53 ze dne 11. 1. 2013, v rámci kterého
se uvádí, že „[r]ovněž technické důvody, které má citované ustanovení na mysli, mohou
spočívat např. v požadavku zadavatele na zajištění kompatibility, v požadavku odůvodněném
také technickými okolnostmi, pro které by plnění od jiného dodavatele vyvolalo nepochybně
vyšší náklady nebo značné riziko nefunkčnosti již pořízeného plnění (zde informačního
systému). Důvodem pro aplikaci tohoto ustanovení je skutečný a prokazatelný stav technické
neslučitelnosti či provozních problémů, které by vznikly z důvodu změny dodavatele. Nutno
konstatovat, že uvedené je typické právě mimo jiné i pro oblast informačních technologií.
Zakázku, o kterou se v případě žalobce jednalo, lze dle názoru Nejvyššího správního soudu
považovat za specializovanou veřejnou zakázku, u níž lze postup, který uplatnil žalobce, shledat
opodstatněným.“.
206. Při postupu zadavatele v případě předmětné veřejné zakázky je tedy s ohledem na výše
uvedené nutné posoudit nejdříve naplnění „formální“ podmínky jednacího řízení bez
uveřejnění, tj. zda byly dány objektivní technické důvody pro použití tohoto druhu zadávacího
řízení. Posléze Úřad posoudí rovněž „materiální“ podmínku pro použití jednacího řízení bez
uveřejnění, a to, zda zadavatel stav výlučnosti vybraného dodavatele sám nevytvořil.
207. V souladu s výše uvedenými teoretickými východisky je třeba, aby bylo prokázáno, že veřejnou
zakázku může realizovat pouze společnost Yunex, s.r.o., neboť disponuje určitými vlastnostmi
či dovednostmi, kterými nedisponuje žádný jiný dodavatel.
208. Za tímto účelem je nejprve nutné vymezit, co je předmětem veřejné zakázky, tedy jaké činnosti
zahrnují služby servisu, podpory a údržby řadičů výrobce Siemens/Yunex v úrovních SL2-SL4,
které má vybraný dodavatel vykonávat. Tyto činnosti jsou uvedeny v příloze č. 1 smlouvy na
veřejnou zakázku a Úřad také za účelem bližšího objasnění předmětu smlouvy požádal
zadavatele o laicky srozumitelné vysvětlení těchto činností.
209. Servis v úrovních SL2-SL4 tedy dle sdělení zadavatele zahrnuje zprovoznění technologie řadiče,
konfiguraci videodetekce a smyček, výměnu zdrojů, desek a karet v řadičích (např. spínacích
desek, desek V/V, adresovacích desek apod.), aktualizaci a upgrade firmwaru řadičů na novou
verzi, opravu a výměnu optických komunikačních kabelů a síťových prvků na trase IT (DŘÚ),
kontrolu a vyhodnocení kolizních stavů, extrakce a stažení dat z řadičů – provozních deníků,
čítačů detektorů atd., programování software v řadičích, výměnu hlavních HW komponent
a konfiguraci řadičů s ohledem na jeho bezpečnost (tabulky mezičasů apod.), napojení řadiče
na ústřednu vč. konfigurace, opravy a konfigurace preference MHD a činnosti související se
softwarovou údržbou oblastních dopravních řídících ústředen.
210. Zadavatel dále uvedl, že tyto činnosti vyžadují ‚vstup‘ do zařízení pro řízení dopravy, tedy jak
fyzickou manipulaci s těmito zařízeními (oprava, výměna, fyzické odstraňování závad), tak
také softwarovou úpravu a údržbu, diagnostiku apod. Jako klíčové činnosti zadavatel označil
44
Č.j.: ÚOHS-45411/2022/500
práci se software a firmware řadičů, tj. činnosti, které přímo souvisí se zabezpečením vč.
kybernetické bezpečnosti těchto zařízení, dále také pravidelné profylaktické prohlídky
prostřednictvím specifických softwarových nástrojů a podporu na úrovni vývojového centra
pro případ hloubkové diagnostiky zařízení a poskytnutí případné opravy nalezených
bezpečnostních závad.
211. Výše uvedené činnosti popsané zadavatelem lze identifikovat v rámci přílohy č. 1 smlouvy na
veřejnou zakázku, je možné odkázat např. na pravidelnou preventivní (servisní) prohlídku
a nastavení videodetekce (body 3.5 a 3.6), nastavení smyčkového detektoru (bod 3.7),
programování řadiče (bod 3.8) či výměnu desky a upgrade firmware řadiče [bod 3.9 „SL
opravy“ (výměna komponent)].
212. Na první pohled je z výše uvedeného patrné, že součástí činností v úrovních SL2-SL4, tedy
sofistikovanější úrovně servisu, je mj. také výměna hlavních HW komponent, zdrojů, desek
a karet v řadičích, přičemž jak uvádí zadavatel ve svém vyjádření ze dne 29. 9. 2022, právě
nedostupnost náhradních dílů pro opravy a servis předmětných zařízení byl jedním z důvodů,
které zadavatele vedly k zadání veřejné zakázky prostřednictvím JŘBU.
213. O tom, že společnost Yunex, s.r.o., je jedinou společností v České republice, která může
poskytnout originální náhradní díly, svědčí prohlášení společnosti Yunex GmbH ze dne
14. 3. 2022, přičemž toto prohlášení bylo zadavateli doručeno před zahájením zadávacího
řízení na veřejnou zakázku.
214. Vybraný dodavatel ve svém vyjádření ze dne 8. 8. 2022 k návrhu navrhovatele ve vztahu
k předmětným dodávkám náhradních dílů rovněž uvedl, že navrhovatel není schopen „ani
zajistit, natož zaručit bezodkladné dod[á]ní autorizovaných a homologovaných náhradní[ch]
díl[ů] (natož v dostatečném množství) ani další zcela zásadní části budoucího plnění, stejně
jako garanci bezpečného a řádného užívání Řadičů po celou dobu jejich životnosti, neboť
s výrobcem Yunex/Siemens nespolupracuje a ten spolupráci s Navrhovatelem i do budoucna
vylučuje a není mu ochoten taková plnění v budoucnu poskytovat.“.
215. Zadavatel jako další technický důvod nutnosti užití JŘBU uvádí skutečnost, že společnost
Yunex, s.r.o., jako jediná na českém trhu disponuje (ve vztahu k vlastní technologii) týmem
vyškolených a certifikovaných servisních pracovníků.
216. Vybraný dodavatel ve svém vyjádření ze dne 8. 8. 2022 k návrhu navrhovatele uvádí, že „[p]o
ukončení vzájemné spolupráce dne 1.5.2019 mezi Navrhovatelem a Účastníkem Navrhovatel
ztratil výše uvedenou podporu a přístup k vyjmenovaným technologiím, Softwarovým
nástrojům, firmwarů a jejich aktualizacím. Rovněž odliv proškolených zaměstnanců
Navrhovatele způsobil, že jeho stávající servisní tým nemá potřebné znalosti pro technologii
Účastníka, neboť není výrobcem (Účastníkem) proškolen v dané problematice a nemá aktuální
servisní nástroje.“.
217. Znalec v rámci znaleckého posudku 2 sice uvedl, že „[a]utorizovanou servisní činnost může
zajisti[t] i výrobcem proškolený servisní technik s platným certifikátem potvrzující úspěšně
absolvované školení. Není však zcela jednoznačné, zda se může jednat o libovolného technika
(tj. technika mimo Yunex).“. Ze sdělení společnosti Yunex, s.r.o. však plyne, že pro úrovně SL2SL4 (na rozdíl od úrovní SL0-SL1) společnost školení neposkytuje.
45
Č.j.: ÚOHS-45411/2022/500
218. Uvedená prohlášení jsou rovněž podpořena závěry znaleckých posudků a výsledky PTK (k tomu
blíže viz body 82., 83. a 121. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
219. Vybraný dodavatel dále uvedl ve svém vyjádření ze dne 8. 8. 2022: „Navrhovatel nemá
s Účastníkem uzavřen jakýkoli smluvní vztah, a tudíž není schopen poskytnout Zadavateli
autorizovanou Servisní činnost v rozsahu poskytování náhradních dílů, aktuálních verzí
firmware, aktualizace softwarových nástrojů, nedisponuje výrobcem proškoleným týmem
servisních techniků a nemá podporu vývojového centra v případě systémových závad zařízení.
Hovoříme-li u autorizované podpoře, není tím míněna jen skutečnost, že se jedná o činnost
doporučenou výrobcem, tedy v garantované kvalitě. Znamená to, že celou řadu Servisních
činností vyjmenovaných výše nemůže Navrhovatel ve vztahu k Řadičům Yunex/Siemens
poskytovat vůbec, neboť zjednodušeně řečeno nemá přístup ke „zdrojům“ (HW, SW, know-how
atd.) pro takovou činnost.“.
220. V souvislosti s potřebou disponovat specifickými nástroji či know-how dále Úřad cituje
z rozsudku NSS č. j. 1 As 256/2015-95 ze dne 12. 5. 2016, ve kterém Nejvyšší správní soud
odkázal na odstavec 50 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne
26. 2. 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES, s účinností ke dni
18. 4. 2016 (dále jen „směrnice EP a Rady 2014/24/EU“), ve kterém se uvádí, že „[v]eřejný
zadavatel, který využije této výjimky, by měl odůvodnit, proč nemá k dispozici rozumné
alternativy nebo náhradní řešení, jako je například využití alternativních distribučních kanálů,
a to i vně členského státu, v němž se veřejný zadavatel nachází, nebo zvážení funkčně
srovnatelných stavebních prací, dodávek a služeb. Pokud k situaci výlučnosti došlo z
technických důvodů, měly by být tyto důvody v každém jednotlivém případě pečlivě vymezeny
a odůvodněny. Tyto důvody by mohly například zahrnovat faktickou technickou neschopnost
jiného hospodářského subjektu provést požadovaný výkon či nezbytnost použít specifické
know-how, nástroje či prostředky, které má k dispozici pouze jeden hospodářský subjekt7.
Technické důvody mohou rovněž vyplývat ze specifických požadavků na interoperabilitu, jež
musí být splněny, aby byl zajištěn průběh stavebních prací, dodávek nebo služeb, jež mají být
obstarány.“
221. V souladu s výše uvedenou judikaturou je Úřad toho názoru, že skutečnost, že vybraný
dodavatel je jediným dodavatelem, který disponuje originálními náhradními díly
a proškolením pro dané úrovně servisu, je v kontextu šetřeného případu, kdy má být zajištěn
servis, podpora a údržba zařízení, které významně ovlivňuje bezpečnost dopravy v hlavním
městě, neboť se jedná o zařízení, které řídí provoz na křižovatkách pozemních komunikací,
technickým důvodem pro užití JŘBU. Co se týče možnosti zadavatele využít plnění od
dodavatele, který aktuálně nemá zajištěnu podporu výrobce technologie spočívající
v dodávkách originálních náhradních dílů a proškolení personálu, je tak dle názoru Úřadu
v případě předmětné veřejné zakázky obava zadavatele o bezpečnost řízení dopravy, popř.
kybernetickou bezpečnost, zcela pochopitelná (a to bez ohledu na to, zda jsou jednotlivá
dodaná zařízení tzv. po záruce či nikoliv).
222. Na tomto místě Úřad uvádí, že není sporu o tom, že navrhovatel servis řadičů výrobce
Siemens/Yunex po řadu let pro zadavatele skutečně vykonával (přičemž úplnost či neúplnost
tohoto servisu Úřad nijak nezkoumal). To však nic nemění na skutečnosti, že společnost Yunex,
7
zvýraznění doplněno Úřadem – pozn. Úřadu
46
Č.j.: ÚOHS-45411/2022/500
s.r.o., prohlásila, že v současnosti již navrhovateli ani jinému dodavateli nedodává originální
náhradní díly, ani neposkytuje potřebná školení, a proto není technicky možné, aby
navrhovatel předmět plnění dále vykonával.
223. Navrhovatel také argumentuje skutečností, že díky otevřenému komunikačnímu protokolu
OCIT mezi sebou dokáží komunikovat zařízení různých výrobců, a tedy je bez problému možné
nahradit řadiče jednoho výrobce řadiči výrobce jiného. Úřad k tomuto uvádí, že ačkoliv tuto
skutečnost obecně nezpochybňuje, předmětem veřejné zakázky je servis již provozovaných
řadičů jednoho z výrobců, a v rámci plnění tedy nemá docházet k výměně řadičů za řadiče
jiného výrobce technologie.
224. Dále se Úřad zabýval výhradami navrhovatele ke znaleckým posudkům, jež si zadavatel nechal
zpracovat v souvislosti se zadávacím řízením.
225. Úřad uvádí, že si je zcela vědom nedostatků, které znalecké posudky vykazují, a to zejména
znalecký posudek 1. Úřad však jednotlivé důkazy ve správním řízení hodnotil ve svém souhrnu,
a to v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů. Podle § 50 odst. 4 správního řádu
správní orgán hodnotí podklady, zejména důkazy, podle své úvahy; přitom pečlivě přihlíží ke
všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (srov. rozsudek NSS č. j. 1 As
84/2009 – 77 ze dne 12. 11. 2009). V této souvislosti Úřad rovněž při vědomí základních
východisek pro hodnocení znaleckých posudků jakožto důkazů ve správním řízení (k tomu viz
např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R403/2015/VZ-37535/2016/321/OHo ze dne
12. 9. 2016, ve kterém předseda Úřadu mj. konstatoval, že znalecký posudek je nutno hodnotit
stejně pečlivě jako každý jiný důkaz, neboť ani on nepožívá žádné větší důkazní síly a musí být
podrobován všestranné prověrce nejen právní korektnosti, ale též věcné správnosti, přičemž
znalci se vyjadřují k odborným otázkám, o nichž si nelze ve správním řízení učinit úsudek
samovolně, avšak právní hodnocení a závěry v uvedené věci činí právě až správní orgán)
podrobil závěry znaleckého posudku svému zkoumání a hodnocení. Je však na místě uvést, že
v předmětném správním řízení tyto znalecké posudky nepředstavují stěžejní důkaz, závěry
znaleckých posudků nicméně zcela podporují závěry Úřadu, které učinil především na základě
ostatních důkazů (k tomu viz výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí).
226. Následně Úřad posuzoval skutečnost, že navrhovatel Úřadu v rámci svého vyjádření
k podkladům dne 18. 11. 2022 zaslal dopis společnosti Siemens Mobility ze dne 8. 4. 2021, ze
kterého dle navrhovatele vyplývá spolupráce vybraného dodavatele se společností AŽD Praha,
a tedy existence dalšího subjektu, který může poskytovat předmětné plnění. Dále v rámci
svého vyjádření k podkladům navrhovatel Úřadu zaslal seznam skladových zásob náhradních
dílů a objednávky a faktury dokládající skutečnost, že i po datu 30. 4. 2019 byly navrhovateli
výrobcem dodány náhradní díly.
227. K této skutečnosti Úřad uvádí, že s ohledem na zásadu koncentrace řízení, zakotvenou v ust.
§ 251 odst. 5 zákona, k těmto dokumentům v rámci posouzení případu nepřihlížel. K zásadě
koncentrace řízení se vyjádřil NSS např. ve svém rozsudku č. j. 3 As 62/2021-55 ze dne 22. 9.
2022, kde uvádí, že „[ú]čelem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je umožnit rychlou
a efektivní kontrolu zákonnosti postupu zadavatele. Důraz na rychlost a efektivitu je dán konec
konců vlastním zájmem zadavatele, aby řízení proběhlo tak, aby mohl co nejdříve buď
pokračovat v zadávání veřejné zakázky, anebo – pokud mu bylo uloženo opatření k nápravě
spočívající ve zrušení zadávacího řízení dle § 263 odst. 2 zákona o zadávání veřejných
47
Č.j.: ÚOHS-45411/2022/500
zakázek – aby mohl co nejdříve zahájit zadávací řízení znovu (nově již v souladu se zákonem).
Právě uvedené ohledy jsou důvodem, proč zákonodárce stanovil konkrétní lhůty pro některé
úkony účastníků řízení tak, aby Úřad mohl rozhodnout ve věci co nejdříve. Jedná se například
o desetidenní lhůtu zadavateli pro vyjádření k návrhu dle § 252 odst. 1 zákona o zadávání
veřejných zakázek, či o lhůtu pro vyjádření k podkladům pro rozhodnutí podle § 261 odst. 3
téhož zákona, kterou stanoví Úřad v délce nejméně 7 dní, přičemž k pozdějším vyjádřením Úřad
nepřihlíží, apod. Ostatně některé z právě zmíněných institutů, do nichž se promítá zásada
koncentrace řízení (jako je tomu i u pro projednávaný případ relevantního § 251 odst. 5 zákona
o zadávání veřejných zakázek, k tomu podrobněji viz níže), byly vtěleny již do předchozí úpravy
zákona č. 137/2006 Sb. Stalo se tak novelou č. 40/2015 Sb. (účinnou od března 2015), u níž lze
z důvodové zprávy seznat, že jedním z jejích hlavních cílů bylo umožnit koncentraci řízení před
stěžovatelem a s tím spojené urychlení rozhodovacího procesu (zde především v řízení
o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeného na návrh). Tento záměr zákonodárce v příslušné
důvodové zprávě zdůraznil opakovaně. Dotčená právní úprava pak byla bez podstatných změn
převzata i do zákona o zadávání veřejných zakázek, účinného od 1. 10. 2016.“.
228. Úřad dodává, že navrhovateli bylo po celou dobu probíhajícího správního řízení známo, že se
Úřad zabývá posouzením oprávněnosti použití JŘBU (na návrh navrhovatele), a tedy
posouzením, zda existuje pouze jediný dodavatel předmětného plnění, a teprve v reakci na
stanovenou lhůtu pro vyjádření se k podkladům Úřadu zaslal uvedené dokumenty.
Navrhovatel přitom ani netvrdí, že by tyto dokumenty nemohl předložit dříve.
229. Pokud měl navrhovatel výše citovanými dokumenty v úmyslu zpochybnit věrohodnost
podkladů pro rozhodnutí, Úřad v tomto smyslu odkazuje na již citovaný rozsudek NSS č. j. 3 As
62/2021-55 ze dne 22. 9. 2022, v němž se uvádí, že „[v]ýše uvedené se však nikterak netýká
věrohodnosti podkladů pro vydání rozhodnutí dle opakovaně citovaného § 251 odst. 5 zákona
o zadávání veřejných zakázek. Jedná se pouze o opakující se argumentaci žalobce jako
zadavatele, jenž trvá na zákonnosti svého postupu při zadávání veřejné zakázky jako komplexu,
kde je poptáván současně software i hardware. Nejvyšší správní soud považuje za vhodné
zdůraznit, že zákonná výjimka se týká jen těch skutkových tvrzení a důkazů, které přímo
zpochybňují věrohodnost konkrétních podkladů pro rozhodnutí. Výjimka by se tedy uplatnila
například v situaci, ve které by zadavatel nabídnul důkazy o falsifikaci určitých listin,
sloužících jako podklad k rozhodnutí. K tomu ale v projednávané věci nedošlo. V každém
případě je nutné tuto výjimku vykládat restriktivně, neboť vůdčím principem řízení je
opakovaně zmiňovaná koncentrace řízení.“.
230. Předložené dokumenty Úřad ve světle cit. judikatury vnímá právě jako opakující/rozvíjející
argumentaci navrhovatele, nicméně ani po věcné stránce by nemohly změnit názor Úřadu,
neboť v případě dopisu deklarujícího spolupráci společnosti Siemens Mobility, jejímž
nástupcem v oblasti inteligentních dopravních systémů se stal vybraný dodavatel, se
společností AŽD Praha ze dne 15. 4. 2021 má Úřad k dispozici pozdější prohlášení mateřské
společnosti vybraného dodavatele ze dne 14. 3. 2022, které v tomto smyslu ničeho netvrdí.
V případě údajného dodání náhradních dílů po datu ukončení spolupráce pak Úřad uvádí, že
faktury a objednávky z let 2019 a 2020 předložené navrhovatelem nejsou způsobilé
zpochybnit již zmíněné prohlášení mateřské společnosti vybraného dodavatele učiněné dne
14. 3. 2022 o výhradní distribuci náhradních dílů. Zároveň si lze v tomto případě představit, že
se mohlo jednat i o plnění na základě dříve uzavřených smluv.
48
Č.j.: ÚOHS-45411/2022/500
231. Co se týče možnosti, že by v rámci Evropské unie existovaly subjekty, které by mohly veřejnou
zakázku plnit, z odpovědí společnosti Yunex, s.r.o., v rámci PTK plyne, že společnost nemá
celosvětově zaveden partnerský program, koncern Yunex má pouze 2 externí partnery, a to
v Itálii a v Dánsku, ale tito externí lokální partneři mohou servisní služby vykonávat pouze ve
své zemi působnosti.
232. Úřad tedy uzavírá, že formální podmínka pro použití JŘBU byla naplněna.
233. Úřad dále přistoupil k posouzení podmínky materiální, tedy zda se zadavatel do uvedené
situace nedostal vlastním zaviněním, neboť jak uvádí např. rozsudek NSS č. j. 5 Afs 42/201253 ze dne 11. 1. 2013, „[j]ednací řízení bez uveřejnění lze využít, pokud jsou důvody pro jeho
použití objektivní, tedy nezávislé na vůli zadavatele. Není sporu o tom, že pokud by se zadavatel
svým vlastním zaviněným postupem dostal do situace, kdy musel přidělit zakázku pouze jedné
určité společnosti, porušil by tím zákon o veřejných zakázkách. Zadavatel se tak nemůže
dovolávat existence pouhého jediného dodavatele (právně nebo fakticky) schopného
realizovat předmět veřejné zakázky, pakliže sám tento ‚stav exkluzivity' vytvořil, a to navíc
teprve ve chvíli, kdy již není možné nastalou situaci dostupnými právními prostředky změnit.“.
234. Zadavatel v době pořízení řadičů nepochybně věděl, že pro tyto řadiče bude nutné zajistit
servis a údržbu. Vzhledem k předmětu původní veřejné zakázky zadavatel tento servis
v minulosti také zajistil, a to prostřednictvím navrhovatele společně s dodávkou řadičů.
Zadavatel však dle názoru Úřadu nemohl vědět, že v budoucnu dojde k situaci, kdy mu bude
poskytnuto prohlášení dodavatele o tom, že tato společnost neposkytuje originální náhradní
díly ani školení žádné jiné společnosti, jako se tomu stalo v tomto případě.
235. Za stěžejní dokumenty ve vztahu k podmínce materiální Úřad pokládá výsledky předběžných
tržních konzultací (viz bod 121. odůvodnění tohoto rozhodnutí), z nichž lze dovodit, že součástí
obchodních strategií společností působících na předmětném trhu je vždy jisté omezení ve
vztahu k servisním činnostem vyšších úrovní SL2-SL4, a to buď výhradně na jednu společnost
(v případě společností Yunex, s.r.o., a SWARCO) nebo na několik partnerů výrobce (v případě
společnosti CROSS Zlín), vždy však záleží na obchodním rozhodnutí dané společnosti, přičemž
je evidentní, že toto rozhodnutí společností je na zadavateli zcela nezávislé.
236. K uvedenému Úřad doplňuje citaci z již zmíněné směrnice EP a Rady 2014/24/EU, ve kterém
se uvádí, že „[t]ato výjimka by měla být omezena na případy, kdy buď uveřejnění není možné
z mimořádně naléhavých důvodů, které veřejný zadavatel nemohl předvídat a které mu nelze
přičítat, nebo pokud je od začátku jasné, že by uveřejnění nepřineslo větší hospodářskou soutěž
nebo lepší výsledky zadávání veřejných zakázek, především v případech, kdy objektivně existuje
pouze jeden hospodářský subjekt, který může veřejnou zakázku provést. (…) Výjimečnost může
vyplývat i z jiných skutečností, avšak k použití jednacího řízení bez uveřejnění může opravňovat
jen situace objektivní výlučnosti, pokud situaci výlučnosti nevytvořil sám veřejný zadavatel
s ohledem na budoucí zadávací řízení.“
237. Na tomto místě Úřad uvádí, že ačkoli důkazní břemeno ohledně naplnění důvodů pro užití
jednacího řízení bez uveřejnění leží na zadavateli, Úřad nemůže zcela rezignovat na zásadu
materiální pravdy, neboť jak uvedl předseda Úřadu v rámci rozhodnutí č. j. ÚOHSR0071/2018/VZ-21260/2018/323/PBl ze dne 19. 7. 2018, „[p]okud tedy národní soudy
s odkazem na judikaturu Soudního dvora dospěly k závěru, že je to právě zadavatel, kdo musí
prokázat naplnění podmínek, na základě kterých je zadání veřejné zakázky postupem v JŘBU
49
Č.j.: ÚOHS-45411/2022/500
oprávněné, je třeba se těmito závěry řídit. To však neznamená, že Úřad může rezignovat na
zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti.“. Úřad proto oslovil město
Plzeň, město Brno a město Ostravu za účelem zjištění, jakým způsobem jiná města zajišťují
servis řadičů Siemens/Yunex.
238. Ze sdělení měst, resp. společností pověřených správou SSZ ve městech, plyne, že:
o společnost PMDP působící ve městě Plzeň nezajišťuje sama servis řadičů ve vyšších
úrovních servisu SL2-SL4, ale minimálně v určité části využívá poddodávek společnosti
Siemens Mobility,
o společnost OK působící ve městě Ostravě se musí za účelem zajištění určitých činností,
jež jsou předmětem smlouvy na veřejnou zakázku, obracet na společnosti
navrhovatele a vybraného dodavatele,
o v případě města Brna existují činnosti v rámci vyšších úrovní servisu, které společnost
BKOM nevykonává sama, ale provádí je společnost Yunex, s.r.o.
239. Úřad tedy ověřil, že vyšší úrovně servisu jsou zajišťovány i v ostatních případech vybraným
dodavatelem, přičemž co se týče činností vykonávaných navrhovatelem ve městě Ostravě,
z šetření nikterak nevyplynulo, že by činnost prováděná navrhovatelem odpovídala předmětu
veřejné zakázky a že by tedy navrhovatel mohl veřejnou zakázku realizovat (navrhovatel v této
souvislosti ve vyjádření k podkladům ze dne 7. 12. 2022 ostatně potvrzuje, že plnění ve městě
Ostrava na základě smlouvy z roku 2009 skutečně neodpovídá předmětu plnění šetřené
veřejné zakázky, když nezahrnuje pravidelný upgrade firmware).
240. Úřad proto s ohledem na vše výše uvedené uzavírá, že zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou
zakázku v rámci jednacího řízení bez uveřejnění v souladu se zákonem, neboť prokázal, že
z technických důvodů aktuálně neexistuje jiný dodavatel veřejné zakázky než vybraný
dodavatel. Zadavatel za účelem posouzení této skutečnosti mj. realizoval předběžné tržní
konzultace a zadal vypracování znaleckých posudků, tedy ji podložil relevantními podklady.
Zároveň z výše uvedených skutečností vyplývá, že zadavatel nemohl využít jiného postupu,
a tedy nečinil tak s cílem vyloučit hospodářskou soutěž.
K naplnění podmínek JŘBU dle § 63 odst. 3 písm. c) zákona zadavatelem
241. Z ustanovení § 63 odst. 3 zákona vyplývá, že pro oprávněnost použít jednací řízení bez
uveřejnění postačuje, je-li naplněn alespoň jeden z důvodů uvedených pod písmeny a) až c)
cit. ustanovení. Vzhledem k výše uvedenému, kdy Úřad uzavřel, že byla splněna podmínka pro
postup podle § 63 odst. 3 písm. b) zákona, tak považuje Úřad za nadbytečné zabývat se dalším
důvodem uvedeným zadavatelem, neboť jeho šetření by nemohlo mít na konečné rozhodnutí
Úřadu vliv. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu
a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie. Pokud tedy Úřad
dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro užití JŘBU existoval, je zkoumání existence
dalších důvodů nadbytečné.
K dalším žádostem či namítaným skutečnostem
242. K žádostem zadavatele a vybraného dodavatele o stanovení lhůty k vyjádření se k vyjádření
navrhovatele k podkladům rozhodnutí Úřad uvádí, že vzhledem k tomu, že účelem lhůty pro
vyjádření se k podkladům rozhodnutí je vyjádřit se právě toliko k podkladům rozhodnutí,
přičemž samotné vyjádření k podkladům rozhodnutí není podkladem pro vydání rozhodnutí,
50
Č.j.: ÚOHS-45411/2022/500
Úřad ke stanovení nové lhůty pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí z tohoto důvodu
nepřistoupil. Nicméně z důvodu doplnění podkladu rozhodnutí po obdržení stanoviska města
Brna došlo ke stanovení nové lhůty k vyjádření se k podkladům rozhodnutí, která byla
následně na základě žádosti zadavatele prodloužena. Úřad má proto za to, že účastníci řízení
nebyli nijak kráceni na svých procesních právech.
243. K námitce navrhovatele týkající se údajné nehospodárnosti postupu zadavatele Úřad
konstatuje, že není příslušný k přezkoumání postupu zadavatele v této věci, neboť Úřad není
příslušný k výkonu dozoru nad postupy zadavatelů, které odporují pravidlům plynoucím
z jiných právních předpisů, typicky tzv. zásadám 3E, tj. zásadám účelnosti, efektivnosti
a hospodárnosti obsaženým např. v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné
správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Shrnutí
244. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti dospěl Úřad k závěru, že zadavatel
postupoval v souladu s ustanovením § 63 odst. 3 písm. b) zákona, když veřejnou zakázku zadal
v jednacím řízení bez uveřejnění. Úřad proto návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona
zamítnul, jak je uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –
sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad
proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o
rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové
schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1.
JUDr. Vilém Podešva, LLM, advokát, Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4
2.
ELTODO, a.s., Novodvorská 1010/14, Lhotka, 142 00 Praha 4
3.
Yunex, s.r.o., Siemensova 2715/1, Stodůlky, 155 00 Praha 5
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
51